2
masthead
V Praze, ve středu dne 19. dubna 1905.
Praha
4
article
ga ranní a odpol. listy
pledplácí se
v Praze v admninistrani
s plrli
n ftort leta . . .
s dvají donáškee
ta něs
něnt keta .
ve dlislkácko
sa něske .
Peštou:
a něc
n ětrrti blta
s drejí zisilkoe
Hs vět
n elvtt loka
Praha
Hs
6
article
Nadchází sblížení s Uhrami?
Nadchází sblížení s Uhrami?
Přijetí návrhu Derschattova o zřízení parla-
mentní komise, jež by se radila o poměrech této
poloviny soustátí k. Uhrám, považováno bylo
jak radou říšskou, tak veřejným míněním za
pokus, soustřediti zdejší síly k obraně — proti
Madarům, a jednotliví poslanci němečtí přímo
prohlásili tento krok říšské rady za účinné sta-
vení — maďarského útočného postupu, jin
rozšiřovali jej až k touze po odstavení národ-
nrstních požadavků v této polovině říše.
I vůdce spojené opposice uherské, Košut.
zdál se býti tímto opatřením rady říšské tak do-
jat, že pronesl známý výrok o nelásce rakou-
ských národů k Maďarům.
Byl onen krok říšské rady skutečně tako-
vým válečným opatřením, za jaké se vydával na
straně jedné, a projevem nepřátelství, jaké v něm
předstírala strana druhá? Či to bylo spíše
obratné spuštění opony nad posavadními spory
aby za kulisami se mohlo tím spíše dospěti k
konečnému smíru mezi Vídní a Peští?
Jest sice pravda, že nopodařilo se dosud
tozřešiti uherskou krisi a sestaviti pové mini-
slerstvo, vystupují sice ještě bojechtiví jedno-
tlivci, jako dr. Lueger a prine Liechtenstein, již
by se nelekali ani skutečného zápasu mezi
oběma polovinami soustátí, ale tito mužové ne-
zastupují ani mínění většiny Němců na radě
říšské, ani přesvědčení neněmeckých národů.
Madar
Košut
Lueger
Liechtenstein
Němec
Uhry
spojený opposice
Vídeň
Pešť
7
article
Za to vyskytuje se čím dále tím více zná
mek, že nepřestává úsilí, zjednati smířlivou ná-
ladu na obou stranách a připraviti základy no-
vého vyrovnání s Uhrami, pokud se týče s vůdč
nyní tamní stranou spojené opposice.
Na straně uherské svědčí o takovýchto
snahách zejmena neobyčejně mírná a ve vy-
tčení hlavních požadavků velice opatrná adress
sněmovny pešťské, při čemž naprosto není dů-
ležitou okolností, nalezli-li ve Vídni v titulatuře
adresy „chlup“, a bude-li adresa panovníkem
přijata s nynější svou titulaturou, nebo po př-
pedné její změně.
Rovněž nelze se dáti klamati zdánlivě bo-
jevnými články Košutovými, jež se dosti rychle
střídají — vždyť Košut současně se v nich při-
mlouvá za takový postup prací v uherské sně-
movně po svátcích velikonočních, které zvláště
po své hospodářské stránce zdají se býti pouhým
doplňkem k nejbližší činnosti rady říšské po ve-
likonočních sváteích, jež se, jak známo, bude
zabývati záležitostí celního tarifu.
Vykládá zajisté Košut, že by měly komise
uherské sněmovny zabývati se otázkami, které
vyžadují obšírných připrav a porad, jako na př.
autonomní celní tarif, tak že by r
okamžiku, kdy se dočká země ústavní vlády,
Wo ihned mohla použiti prací komisí. Toho jest
Ný tím více třeba, že ještě dlouho potrvá ne-
parlamontní vláda, ale čas ubihá a lhůta končí-
eích obchodních smluv rychle a nebezpečně se
přibližuje.
Tuto argumentaci Košutovu nápadně se-
siluje a podporůje bývalý státní tajemník Matle-
kovič, jenž poukazuje zvláště k tomu, že posa-
vadní celní tarif z roku 1887 by byl naprosto
nedostatečnou a zastaralou zbraní, kdyby do
března r. 1906 se nedospělo k ujednání nových
obehodních smluv, pokud se týče nového celního
tarifu.
Košutův
Košut
wo
Ný
Uhry
spojený opposice
Vídeň
uherský sněmovna
Matlkovič
8
article
Zároveň se vykládá, že propuštěn byl auto-
nomni celní tarif na nejbližší jednací pořad rady
Híšské, protože se projednáním jeho chce zí-
skati účinný prostředek k hospodářské obraně.
V kruzích německých čím dále tím zajíma-
věji se utváří rozprava o tom, v kterém směru
se má hledati klič k novému vyrovnání s Ma-
dary. Původní pokřik, když rozluku, tak hned
a důkladnou, protože Cislajtanie jest hospo-
dářsky silnější a najisto by v hospodářském sou-
boji Uhry záhy donutila ke kapitulaci, již skoro
úplně utichl; rovněž již se nikde nevzpomíná
resoluce průmyslových svazů podobného smyslu.
Za to ozývá se z alpských zemí volání, aby
čeští Němci neohrozili další činnost rady říš-
ské, protože jest nutno zachovati parlamentní
tribunu. Nezdá se však, že má tato parlamentní
kibuna sloužiti „k obraně proti Maďarům“, spíše
se podobá, že má se tak zachovati Němcům při-
znivé postavení při vyjednávání s Maďary.
Počínajíť Němci nejen prozrazovati, jak by
jim bylo nemilé, kdyby Maďaři se zřekli dáv-
ného svého spojenství s nimi, ba dokonce snad
chtěli vyhledávati sblížení se zdejšími neněme-
ckými národy, jak tomu nasvědčovaly četně je-
jich projevy se strany opposiční ještě i po po-
sledních volbách v Uhrách učiněné — a to až
do okamžiku, kdy Košut pronesl svůj výrok o ne-
lásce všech národů k Maďarům. „Bohemia“
předvčerejší sice nám ještě vytýká, že chceme
využitkovati zmatků v soustátí ve prospěch če-
ského národa, ale zapomíná, že Němci vždy v ta-
kových poměrech kořistili pro sebe, nejen v
době, kdy vznikl dualism, ale zejmena za ny-
nějších zmatků v soustátí.
Kde že jest vlastně to německé stanovisko
přihlížející k zájmům soustátí jakožto celku?
Uher
Němec
Maďar
Košut
Ma
Uhry
Bohemia
rada Híšský
9
article
Jest to snad jejich doznání, že nesmějí
býti Maďaři propuštěni ze vlivu německého,
protože všecko území uherské spadá do obvodu
zájmů — německých? Či jest to jejich volání
do Uher, aby neotřásali Maďaři soustavou duali-
stickou, nechtějí-li klesnouti se své posavadní
výše, a upadnouti pod úroveň kulturních ná-
rodů? I listy v říši německé, jako na př. „Kreuz-
Ztg.“, opětují toto vídeňské volání, že za posa-
vadní své úspěchy musí Maďaři děkovati jen
přátelství německému, a oddělí-li se nejen ho-
spodářsky, ale i vojensky, že se octnou v posta-
vení bezvýznamných balkánských státečků
Dnes prý jsou Uhry součásti Evropy, a kdyby
zvítězily jejich odlučovací myšlenky, stalo prý
by se opět pravdivým slovo Metternichovo, že
počíná Asie na dvě poštovní stanice od Vídně.
Němečtí přátelé Maďarův prý jim nemohou něco
podobného přáti. Jsou-li si prý toho Maďaři vě-
domi, co bude zničeno, odhodlají-li se překro-
čiti Halys?
Může-liž zřejměji vyzníti zájem německý.
aby Maďaři se nevymkli z německého objetí?
Či jest to snad osvědčením německéh
smyslu pro celek soustátí rakousko-uherského,
když dr. Lecher hlásá, aby se z ohledu na
středoevropské zájmy hospodářské raději povo-
lilo Maďarům ve věcech vojenských?
Tato myšlenka „rakouská“ tak vydatně s
ujímá mezi Němci, že včerejší zdejší „Tagbl.“
již se ani nemůže dočkati toho, aby se co nej-
dříve splnily požadavky meďarské. Proč prý od-
kládati dlouho s tím, co jednou, ať dříve neb po-
zději, přijde a přijíti musí. Čím déle se bude ře-
šení protahovati, tím se Maďaři více odcizí, a
přece jen provedou i v armádě svou vůli.
Odcízení Maďarů posavadní politice něme-
cké jest ovšem to, čeho se takovíto přátelé Ra-
kouska nejvíce lekají.
Maďar
Kreuz
Ztg
Uher
Metternichův
Maďarův
doktor
Lecher
Němec
Uhry
Evropa
Asie
Vídeň
10
article
Zachovati stůj co stůj dobrý poměr Maďarůs
k Němcům, toť ideál politiky německé, nikoliv
však rakouské.
A jdouce po takovýchto stopách a zazna-
menávajíce takovéto zjevy, shledáváme, že zvo-
lení domněle bojovné a protimaďarské komis
k návrhu Derschattově není ničím jiným, než
prostředkem, zachovati tento poměr, a vložiti
konečné rozhodování o otázce uherské — do
rukou německých a k tomu snad ještě za sou-
časného odstavení zdejších národních potřeb!
Však i z kruhů vojenských přibývá známek.
že se děje mnoho, aby se zachovala dobrá vůle
Maďarův, a aby zájmy německé v této polovině
říše nic neutrpěly.
Tak děje se nejen urychleně překládání
uherských důstojníkův do pluků uherských, ale
spolu jednotlivá velitelství vyzývají důstojníky.
aby prokázali znalost maďarské řeči, neb požá-
dali, by byli od uherských pluků přeloženi. Tak
se dovídá „Iní.“ z kruhů důstojnických, že tam
přibývá obav, že se konečně přece jen povolí,
že parlament se domůže vlivu i na armádu.
Zvláště rakouští důstojníci tuší, že budou z Uher
odklizeni, uvitalo by se tedy jako vysvobození,
kdyby co nejdříve nastalo — jasno.
Rovněž vzbuzuje nemalou pozornost od
volání Galgoczya z Haliče; jest prý jakožto Ma-
dar vyhlédnut za jednoho ze tři budoucích in-
spektorů armády se sídlem a působnostív
Uhrách; dle jiné domněnky nastoupí v Pešti
hodnost zemského velitele.
Dle toho všeho jest záhodno, přihlížeti k ny-
nějšímu nehotovému stavu v poměrech k Uhrám
i se stránky možných příprav ke konečnému do-
hodnutí, při němž by hlavním kořistníkem z ny
nějších zmatků byli přátelé z tábora — „Bo
hemie““
Němec
Maďarův
Bo
Uhry
Halič
Ma
Pešť
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 18. dubna. (Otázka chor-
vatsko-dalmatská v Derschatto vě
výboru.) „Grazer Tagbl.“ se dovídá, že jiho-
slovanští členové výboru Derschattova hodlají
při příležitosti vésti na jednací pořad také
otázku, jaký poměr má nastati mezi Chorvat-
skem a Rakouskem pro případ, kdyby došlo na
novou úpravu státoprávního poměru Rakouska
k Uhrám. Jihoslovanšti poslanci, kteří jsou členy
Derschattova výboru, měli v té věci již poradu
s některými chorvatskými politiky v Záhřebě.
Běží tu v prvé řadě o sloučení Dalmacie s Chor-
vatskem, jakož i o budoucím hospodářském po-
měru sloučeného trojjediného království k Ra-
kousku. Jest úmysl svolati schůzi chorvatských
poslanců ze všech chorvatských zemí, aby se
pak mohlo vytknouti přesné stanovisko, jež chor-
vatští poslanci k otázkám těmto mají zaujati.
Grazer Tagbl
Chorvat
Praha
Rakousko
Uhry
Záhřeb
Dalmacie
Chor
Derschattov
Derschattov výbor
12
article
Chorvatští poslanci z Dalmacie sejdou se na
předběžnou poradu dne 26. t. m. do Splitu;
kromě otázek čistě zemských mají býti vzaty
na přetřes také otázky, vyplývající z krise
uherské.
V Praze, 18. dubna. (Němcio příštím
zasedání českého sněmu.) V neděl
konala se v Stropnici u Nov. Hradů voličská
schůze, v níž mluvili za pokrokovce posl. Schrei-
ner, za agrárníky posl. Soukup a křesťanský li-
dovec Kletzenbauer. Posl. Schreiner vítal
sjednocení poslanců agrárních a oznámil, že ob-
strukce na sněmu království českého bud« pouze
poodložena, nikoli však odstraněna, a i to jen
za tou podmínkou, že se Němcům dostane ná-
rodních ústupků. Obstrukce se poodkládá proto.
aby se umožnila dělnost říšské rady, nezbytná
za nynějších vážných událostí v Uhrách. Chtějí-li
se Maďaři od Rakouska vskutku odloučiti, pak
nutno jen vítati heslo „Pryč od Uher!“ V při-
jaté na to resoluci se žádá, aby všichni němečtí
poslanci na zemském sněmě bez ohledu na
strany kráčeli, jako dosud, svorně při všech
otázkách národnostních a hospodářských.
V Praze, 18. dubna. (Uherská krise.)
V řešení uherské krise nastala přestávka, jež
potrvá patrně přes celé velikonoční prázdniny.
Soukup
Posl
Schreiner
Němec
Maďar
Dalmacie
Split
Praha
Schrei
Uhry
Rakousko
Nova
13
article
Hr. Tisza odjel včera s rodinou na svůj statek
Geszt, kdež strávi celé velikonoční prázdniny.
čímž se vyvrací též pověst, že za doby veliko-
noční nastane konečně změna v ministerstvě
uherském v tom smyslu, že dosavadní ministř
budou sproštěni správy svých odborů a nastolen
bude zatímný kabinet úřadnický.
V posledních dnech vyskytla se pověst, že
panovník přibude de Pešti již dne 5. května.
Příjezd panovníkův byl by, jak píše „Budap.
Tagbl.“ pravděpodobný v tom případě, kdyby
rozřešení krise bylo blízké a jmenování nového
kabinetu bylo aktuálné. Ale utvoření nového
kabinetu jes! dnes vzdálenější, než dříve. Také
na budínském hradě neví prý se nic o brzkém
příjezdu panovnikově.
Berlinská „Krouz-Ztg.“ opětně varuje Ma
ďary před trháním svazku s Rakouskem. Praví
Ačkoli uherský národní stát, jak se utvořil
r. 1867, nesplnil všech očekávání, nicméně Ně-
mecko sympatisuje s Uhrami. Úlchu, kterou
Uhry hrály za posledních 38 let, hrály však
jen prostřednictvím rakouské monarchie. Jestliže
se ve věcech celních a nad to také ve věcech vo-
jenských odloučí od Rakouska, poškodí nejen
říši, ale ještě více samy sebe. Uhry, oddělené
celními hradbami od Rakouska, musily by ce do
významu sklesnouti na stupeň prostředního bal-
kánského státu. Nemíníme, že taková vyhlídka
se zamlouvala zejmena vůdčímu nyní maďar-
skému plemeni. Kdyby se uskutečnila myšlenka
o rozluce, naplnila by se slova Melternichova,
že dvě poštovské stanice na východ od Vídně
Tisza
jít Pešť
Úlch
Uher
Hradec
Rakousko
Uhry
Vídeň
KrouzZtg
14
article
začíná Asie. Přátelé Uher, a těch jest v Německu
dosud hojně, nemohli by si toho přáti. Uhry
mohou se odvážiti překročiti Halys; ale vědí
s určitostí, která říše bude rozrušena, jestliže
se pokus zdaří?
V Praze, 17. dubna. (Ministr Wittek
proti bar. Gautschovi.) Okolnost, ž
předsedajícím v radě ministerské na dobu Gaut-
schovy choroby jmenován hr. Bylandt a nikoli
nejstarší člen kabinetu dr. Wittek, dala víden-
skému zpravodaji »Gaz. Narod.« podnět k ná-
sledující poznámce: Ministr, který je v nemi-
losti parlamentu, jako dr. Wittek následkem
svých přehmatů při alpských drahách, byl by
jako zástupce ministerského předsedy provokae
parlamentu a byl by novou překážkou při jed-
nání o dorozumění česko-německé. Kromě toho
bar. Gautsch chce se Wittka zbavit, kdežto
Wittek navzájem podkopává posici Gautschovu,
aby se sám udržel na místě a znemožnil před-
sednictví Gautschovo. Za takových poměrů ne-
může ovšem býti řeči o důvěře a tedy také
o zastupování. Hr. Bylandt-Rheidt naopak jest
důvěrníkem ministerského předsedy, jest zasvě-
cen v jeho plány a intence a náleží spolu k těm
ministrům, kteři mají zůstati i v kabinetě po
rekonstrukci. Jest tedy osobou nejschopnější, aby
bar. Gautsche zastupoval po čas jeho choroby,
po případě vedl též politické rokování s jedno-
tlivými stranami.
Uher
Wittek
Gautsch
doktor
Ministr
Gautschův
Asie
Uhry
Německo
Praha
Hradec
15
article
V Praze, 16. dubna. (Košut o celn
rozluce.) Košut přimlouvá se v »Mag. Orsg“,
aby sněmovna co nejdřive zvolila odborné vý-
bory a dala se do práce, týkající se velkých
hospodářských olázek, zejmena samostatného
celního území. Uhry nechtějí se tím postaviti
nepřátelsky proti Rakousku, s nímž si přejí
žíti v míru, ale chtějí míti své vlastní zájmy
zabezpečeny. Víme — praví Košut — že celní
válka by nám způsubila mnoho škody; ale ještě
větší škodu by způsobila Rakousku, neboť tř
čtvrtiny tamního průmyslu by vzaly za své.
Košut
Mag
Uher
Praha
Rakousko
16
article
Jsme ochotni nabídnouti Rakousku výhodné
podmínky, ale musíme dbáti též svých vlast-
ních zájmů a za tím účelem musíme míti pře-
devším svůj autonomný celní tarif. Základní
myšlenka příštího našeho poměru k Rakousku
spočívala by pak v tom, že bychom Rakousko
nevřadili mezi státy, požívající »největších cel-
ních výhod«. Máme s Rakouskem společného
panovníka a 38letý celní a obchodní svazek
upředl zvláštní zájmová vlákna, jaká nás ne-
poutají k žádnému jinému státu. My se musíme
vzdáti ochrany některých svých zájmů oproti
Rakousku, abychom si udrželi rakouský trh pro
své plodiny. Na př. mohli bychom na rakouské
průmyslové výrobky uvaliti jen 30 až 50 pro-
cent toho cla, které bychom naznačili na vý-
robky cizích států, tovary pak, jež se v Uhrách
vůbec nevyrábějí, mohli bychom vůbec osvobo-
diti od cla. Vedle příprav k samostatnému cel-
nímu území nutno dle mínění Košutova zahájiti
co nejdřive též práce, směřující k volební
opravě.
Z Pešti, 18. dubna. (Znalost ma
darštiny u důstojníků.) Posádce ve
Velkém Varadíně dodáno nařízení ministra vo-
jenství ryt. Pitreicha, dle něhož se důstoj
níci mají přiučiti maďarštině tolik, kolik jest
třeba pro službu v maďarských plucích. Důstoj-
níci, kteří by nebyli s to aneb se nechtěli ma-
darštině naučiti, mají požádati za přeložení kji-
ným plukům. Podobné nářízení obdržela po-
sádka šoproňská a patrně též ostatní posádky
v Uhrách
Košutův
Rakousko
Uhry
Pešť
Velký Varadín
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 17. dubna.
Strossmayer o Rusku.
Vídeňský dopisovatel „Nového Vremene
zaznamenává výrok, který Strossmayer učini
nedlouho před svou smrti a který lze považovati
za jeho duchovnou závěť, stručně vyslovenou.
Pravil: „Já každý den se modlím za sjednocení
církví a Slovanů. Vím, že mnozí nyní pochy-
bují o Rusku, o jeho vysokém povolání v kře-
Strossmayer
Praha
Rusko
Slovan
18
article
V drobném prodeji
zanní číslo o sobě ..
odpoledni
. . za zh
Ve nlialkách na venkově
ranní číslo. . . . . .
odpoleduí
. . . . . . . sb
Iuseráty
plati se hotově kapřed.
Předplacení a inserty pěijímá sdminl-
strace v Marianské ulici č. 3
Tam racházejí se též rečake
tiskárna a ezpedice „Národnich Lirta“
Rukopiay se nevracsjí.
Národnich Lirta
19
article
sťanstvě. Zarmutlivo je slyšeti, že i ve Vatikáně
mnozí jsou na straně Japonců a proti „schismati-
kům“, jako to bylo za rusko-turecké vojny, kdy
z Vatikánu žehnali tureckým vojskům. Ale já
jako křesťan nemohu nelitovati vítězství buddni-
stů a šintoistů nad pokojnými slovanskými rol-
níky, jejichž car snil o ideálu všech křesťanů,
o světovém míru, za nějž my kněží modlíme se
při každé měi. Hospodin seslal na Rusko zaslou-
ženou zkoušku, neboť její diplomacie, davši se
unésti pozemskými statky na asijském východě,
zapomněla svého osvobozovacího poslání na vý-
chodě evropském. Ale přes to věřím v konečné
vítězství Ruska, jako věřím, že jen Rusko způ-
sobí smír křesťanských církví
Nápadné zbrojení Německa na moři.
Pařižské »Patrii« sdělují z Berlina: Veliká
činnost jeví se v arsenálech německých. Křižák
»Undine« opatřuje se právě v kielské lodé-
nici elektrickým zařízením pro rychlopalná děla.
Křižák »Brunšvik« podnikl velká cvičení
ve střelbě, aby vyzkoušel novou výzbroj svou,
jež vykazuje, pokud o veliká děla běží, 28centi-
metrová děla rychlopalná a pokud o děla střední,
rychlopalná děla o kalibru 17centimetrovém.
Malý křižák »Lipsko« spuštěn byl z loděniee
brémské na moře. Náleží k typu »Nymfy«. Jest
o 3500 tunách a o rychlosti 22 uzlů.
Výzbroj jeho činí 10 děl 10 5 centimetrových,
10 děl o kalibru 37 mm., 4 kulomety a 6 rour
k metání torpéd.
Zarmutlivo
Japonec
Ruska
Vatikán
Rusko
Německo
Berlín
Lipsko
Patria
mm
20
article
Vilém II. opět v Benátkách.
Dle věrohodných zpráv odebere se Vilém II.
ze Sicilie přímo do Benátek. Jak uvítán bude
tam dnes, jest ovšem nejisto; loni, jak známo,
jeho přátelské styky s hraběnkou Morosiniovou
vedly k pouličním bouřím, ačkoliv Vilém II. byl
svůj pobyt v Benátkách náhle zkrátil.
Pronásledování Poláků v Německu.
Za přitomnosti hornoslezského policejního
rady Mädlera vykonány v různých průmyslových
obeích hornoslezských domovní prohlidky
u známých předáků polských. Policie doufala
objeviti doklady o velkopolském komi-
tétu, kterýž prý i v cizině rozvíjí »živou čin-
nost«. Četné spisy zabaveny a odkázány st. za-
stupitelstvu. Nyní jest jednota říše ovšem za-
chráněna.
Němci a Hottentoti.
V jižní Africe sveden byl opět boj něme-
ckého vojska osadního s Hottentoty. Nepřítel se
jako obyčejně rozptýlil, aby Němce při nejbližsí
příležitosti napadl znovu. »Nedostatek vody, « jež
se za vojskem musí lopotně dovážeti, zabránil
prý dalšímu stíhání. Hottentoti, kteří »zůstati
musili v tomtéž kraji, nepochybně vody nepíjí,
či snad mají train dokonalejší Němců?
Vilém II
Morosiniová
Mädler
Němec
Hottentot
Benátky
Sicílie
Německo
jižní Afrika
21
article
Francie a Německo.
Francie a Německo.
Potvrzuje se s oficiosní strany, že nastalo
vyjednávání mezi Paříží a Berlinem. »Matin«
uveřejňuje zprávu pocházející z diplomatických
kruhů, v níž odporuje pověstem, rozšiřovaným
zahraničními žurnály o napjetí mezi Německem
a Francií. Poměr obou států byl prý stále zcela
přívětivý. Jedině je pravdou, že ohledně Marokka
došlo k výměně názorů. Není pochyby, že nyní
Německo uzná, že v této záležitosti se Francie
vůči jeho zájmům chovala zcela korrektně.
Ministru Deleasséovi nebude obtížno ujistiti ně-
meckou vládu, že bude vždy zachována v Ma-
rokku úplná obchodní svoboda. Nikdy
nechtěla Francie dotýkati se práv aneb hospo-
dářských zájmů v říši sousedíci s Alžírem. Lze
doufati, že diskusse o otázce marocké a o po-
měru Německa a Francie, tak živě zaměstna-
vající v poslední době žurnály, brzo zcel
umlknou, neboť nebude k nim více nijaké
příčiny.
Jaurěs píše v »Humanité«, že došlo
k závažnému hovoru mezi Delcassém
německým vyslancem knižetem R adoli n e m.
Deleassé
Francie
Německo
Paříž
Berlín
Matina
Maroko
Ma
Alžír
R adoli můj e
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Jeden týden z ruchu pařížského
1. dubna. — Včera svobodně pohovoři
jsem si v sadu luxembourgském s mnichem.
jenž byl před deseti léty, když jsme ještě byl
všichni posluchači práv, jedním z dobrých přátel
mých. Jest z těch katolíků, v nichž myšlénka
na odluku státu od církve nebudí úzkostí: není
nijak postrašen vyhlídkou na potlačení platů
slilních, kteréž by z ní vyplynuly jisté, ni na
perzekuce, jež by snad z ní následovaly. Míní,
ie víra oživne mučennictvím, jako všechno
přesvědčení odporem a útrapami. A netají se
laké, že katolicism pozbyl tolik půdy v massách
te třeba mu nárazův, aby znovu ožil.
Avšak Francie? dodal vůči mně: »Nezpů-
vhl jí vnitřní zápasy ty mnoho zla, a to právé
v dsbě, kdy vnější nebezpečí ji ohrožuje ?«
I hovořili jsme o protektorátu nad katoliky
Vjchodn. Poslední jmenování znamenají zřejmě
oslbení vlivu francouzského, od něhož upoušti
pěpežská stolice, proti níž vedeme přímý a ve-
řejný boj. V Cařihradě jmenoval Řím poprve
diplomata z povolání; ten nebude nepochybně
již jako jeho předchůdcové prostým církevníkem
v rukou vyslanectva francouzského.
V Bejrutu, pod jehož správu spadaji naš
chráněnci, Maronité libanonští, patriarcha vlašský
nahražuje patriarchu francouzského, kterýž ze-
mřel: velký to nezdar opět pro nás.
A Německo, jež doufá nabýti čásť tohoto
prolektorátu našeho, pokud o Malou Asii běžl
podnčeuje Rakousko i Italii, by po kusech nám
ho odnimaly.
2. dubna. Strávil jsem večer s bývalým
Francie
Cařihrad
Řím
Bejrút
Německo
Asie
Rakousko
Italia
23
article
svobodným zednářem, roztrpčeným vším tím, co
byl viděl v ložich, není však křesťanem, jest
žákem Spencerovým, republikánem z přesvědčent
a republikánem pokročilým. Mluvili jsme dlouho
o změnách u většiny velmocí a pravděpodobných
přeměnách skupin států. A po tom děl mi bývalý
zednář:
»Jsou též velmoci skryté. Francie ztrác
opory papežovy. Diplomatická skupina proti-
trojspolková, jež se byla utvořila před několik
lety ze dvojspolku franko-ruského az
papežské stolice, rozestupuje se nyní: Pius X.
jest dobrý Ital a děkuje za volbu svoji troj-
spolku. Avšak na druhé straně jest pravdě-
podobno, že za krátko republika francouzská
nebude míti proti sobě již skrytých sil levice
svobodného zednářstva a Israele. V roce 1870
a později byly to sily tyto, jež podporovaly obě
moci protestantské, více méně spřátelené, a jež
vzdorovaly Francii, jelikož měla stále pověs
nejmilejší dcery církve.
Dnes Anglie a Německo jsou na štíru, ně-
mecký císař representuje rámě Prozřetelnosti
křesťanstva všech vyznání, pan Loubet však
učinil smělý krok, že se odebral do Říma, hlav-
ního světského města království italského. Ob
tajné moci levice nejsou již nepřátelské Franci
a Anglie, jež má vliv na ně větší nežli Něme-
cko, přivádí nám je v náruč.« Domněnk
smělá to, avšak pravděpodobná. Veliká práce
dokonává se v podzemi tajuplně, kdež příčiny
účinkují a odkudž na povrch pronikají jedině
výsledky očividné.
Třetího dubna. Odpoledne na Pol
Martově mezi Eiffelovou věží a bývalou strojov-
nou výstavní, abych viděl skvostné jezdce Buf-
falo-Billu, jak se divoce prohánějí a podobí
scény ze života ameriekého západu : rudokožce
Spencerův
Pius
Ital
Loubet
Franek
Pol Martův
Eiffelův
Bill
Francie
Izrael
Anglie
Německo
Řím
24
article
s mnohobarevným peřim na hlavách, smělé
divoké cowboye se zvláštním pokřikem jich, zpl-
vající sotně kozácké s podívuhodnýmiv výkony
jejich v letu koně, pyšné malé Japonce, fran-
couzské myslivce jízdecké, jak obratně rubají
šavlemi svými anglické kopiníky — skvělě
jezdce pust maďarských a americké zuavy, stří-
lejíci přesně a trefně v nejdivější jizdě a pro-
vádějíci nejsmělejší přemety a skoky-
Zajisté, cirkusy americké přímo nás zapla-
vují: před nějakým časem byl měl Barnum rov-
něž najmutou strojovnu a skorem po celý rok
již Bostock usídlil se v Hippodromu pobliz
Monimartru. Američané jsou rádi vídáni u nás,
jsou pokročili, jsou celkem přáteli našimi a typ
rooseveltovský působí svůdně na mysl francouz-
skou. Avšak Buffalo má úspěch zcela zvláštní
jestiť pro Pařížany jednou z drahých jim připo
minek na světovou výstavu z r. 1889.
Barna
Bostock
Američan
Pařížan
Buffalo
25
article
Čtvrtého dubna. Viděl jsem opě
Duseovu na jeji tournée v »Nouveau Théalres
v rue Blanche. Mnoho Italův a Némcův. On
především ji akklamují. Většina obyvatelstva
francouzského, ostatně málo četného při těchto
představeních v jazyku italském, jest překva-
pena přepjatou hrou umělkyně, hrou rázu jiho-
zemského. Hodně talentu, hodně vášně; ale
naše záliba pro tón přesný a diskretní jest ura-
žena. Ani Bartelová, ani Réjanová, slavné pa-
měti, ani řada jiných nejsou předsliženy ni do-
stiženy — s našeho stanoviska francouzského
spoň.
5. dubna. — Večer ve Vaudevillu, na jed-
nom z posledních představení Beyerlenovy vo-
jenské německé činohry »La Retraite«, jež měla
veliký úspěch. Poeítil jsem těntýž dojem jako
při dramatu »Diseipline« u Antoina. Mnoho se
hovořilo o zjevu německých uniforem na na-
šich prknech pařížských. Není to jistě zjev
přijemný, ale prokazuje nám velikou službu
tím, že připominá nám, že za novou hraniei
vogeskou existují zdatní a statní dravci, hotovi
se vrhnouti na každého, kdož by odložili
zbraň.
Duseův
Italův
Némcův
Bartelová
Antoine
Réjanová
Nouveau Théalre
Le Retraite
26
article
Ostatně tuto zimu brálo se v Paříži mnoho
kusův cizích.
Národ sterilní mohl by býti pokořen takým
dovozem literárním. Avšak my viděli vzniknouti
u nás v době poslední »Návrat z Jerusalema«
od Morice Donnaye, kterýž v dramatě tom.
jakož i s Descavem v »Plácích přeletavých«
objevil se velmi silným, zůstávaje při tom roz-
košným autorem dramatickým, — viděli jsme
na jevišti »La Massiěre« vždy roztomilého
Julia Lemaitra i »Ventres dorés« od Fabra.
kterýž věru stává se jakýmsi našim Aristofanem
bez jeho šprýmářských kouskův, avšak s celou
hořkostí satirickou, drahou demokracii aténské.
Šestého dubna. Přihoda marocká zdá
se spěti rozhodně k obratu příznivému. Avšak
na kolik že cílíme rozkutáleno peněz německých
za snahou a cílem, aby korumpován byl tiski
veřejné mínění, abychom byli pokořeni a donu-
ceni veřejností k allianci s Německem! Čelíme
statně piklům těm. Na Quai d'Orsay, v úřadě
zahraničném, maněvruje se šťastně a důstojně
Jak dobře učinil Deroulěde, že z vyhnanství
svého volal ostře k pořádku některé nacionalisty
zbloudilé, kteří vedou nyní kampaň horlivou
proti Anglii, jejíž přátelství jest nám zapotřebí,
jako jest přátelstvi naše nezbytno pro nil
Sedmého dubna. Tento večer byla
v domě des Sociétés Savants velmi výmluvná
konference Ludvíka Barthoua, bývalého ministra
vnitra ve vládě Mélineově, kterýž od té doby
přešel k »blocu«, — konference o odluce státu
Donnay
Descav
Lemaitra
Ventres
Fabr
Aristofanés
Barthou
Paříž
Jeruzalém
Německo
Anglie
Le Massiěre
Quai d ' Orsay
27
article
a církve. Pronešena současně s ukončením po-
všechného rokování o tomtéž předmětu ve sně-
movně poslanecké. Nechť jsou o věci názory ja-
kékoliv — a názory ty právě nyní se zřejmě
umírňují — rozprava tato byla velice povzne-
sená a způsobilá osvititi veřejnost francouzskou.
Zpravodaj předlohy zákona, pan Briand,
socialista, mluvil jako myslitel i jako řečník
způsobem, kterýž nebude se nikdy rovnati způ-
sobu oslňujícího Jaurěsa. Obě řeči další, pana
Deschanela i pana Ribota, ač obě jiného rázu
a zásad opáčných, byly zcela prvního řádu.
Pan Ribot, jako leader opposice, zápasil krok
za krokem proti stoupencům odluky: ukazoval
k nevhodnosti a k nebezpečnosti její pro stát
světský. Pan Deschanel, stoupenec odluky libe-
rální, pozvedl debatu k výši neobyčejně. Mluvil,
jako asi mluvíval Lamartine za druhé republiky.
Jednal jako dobrý taktik a jako velký strateg.
Když byli hájili mnichy za voleb r. 1902
z věrnosti k zásadám liberálním, republikáni
středu byli by velice ohroženi za voleb r. 1906,
kdyby mohli býti vyličováni jako zastanci stát-
ních platů farářských. V massách francouzských
jsou počátky antiklerikalismu, kteréž snadno se
vzedmou a způsobí účinky neodolatelné. A více
ještě : v naší demokracii republikánské — aniž
by musil člověk při tom pociťovati pověstný již
strach před tím, nezdá-li se dosti pokročilým
a aniž by musil se člověk dáti strhnouti
k ohyzdnému systému štvanic — nikdo nesmí
— pod trestem politické smrti — platiti za
zpátečnika. Člověk musí, aniž by dal sebou
zmítati od sil slepých neb tajných — spět
k útoku pospolu s lidem francouzským, kterýž,
zváben a jat novotami a pokrokem, volá po
vůdeích a nikoli po krotitelich.
René Henry.
Briand
Deschanel
Ribot
Lamartine
René Henry