ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c7943670-78e7-11dc-bed7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 83, work 9, person 85, org 10
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 19. dubna 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 108.
4 article
ga ranní a odpol. listy pledplácí se v Praze v admninistrani s plrli n ftort leta . . . s dvají donáškee ta něs něnt keta . ve dlislkácko sa něske . Peštou: a něc n ětrrti blta s drejí zisilkoe Hs vět n elvtt loka
Praha Hs
5 article
2 K 80h
6 article Nadchází sblížení s Uhrami?
Nadchází sblížení s Uhrami? Přijetí návrhu Derschattova o zřízení parla- mentní komise, jež by se radila o poměrech této poloviny soustátí k. Uhrám, považováno bylo jak radou říšskou, tak veřejným míněním za pokus, soustřediti zdejší síly k obraně — proti Madarům, a jednotliví poslanci němečtí přímo prohlásili tento krok říšské rady za účinné sta- vení — maďarského útočného postupu, jin rozšiřovali jej až k touze po odstavení národ- nrstních požadavků v této polovině říše. I vůdce spojené opposice uherské, Košut. zdál se býti tímto opatřením rady říšské tak do- jat, že pronesl známý výrok o nelásce rakou- ských národů k Maďarům. Byl onen krok říšské rady skutečně tako- vým válečným opatřením, za jaké se vydával na straně jedné, a projevem nepřátelství, jaké v něm předstírala strana druhá? Či to bylo spíše obratné spuštění opony nad posavadními spory aby za kulisami se mohlo tím spíše dospěti k konečnému smíru mezi Vídní a Peští? Jest sice pravda, že nopodařilo se dosud tozřešiti uherskou krisi a sestaviti pové mini- slerstvo, vystupují sice ještě bojechtiví jedno- tlivci, jako dr. Lueger a prine Liechtenstein, již by se nelekali ani skutečného zápasu mezi oběma polovinami soustátí, ale tito mužové ne- zastupují ani mínění většiny Němců na radě říšské, ani přesvědčení neněmeckých národů.
Madar Košut Lueger Liechtenstein Němec Uhry spojený opposice Vídeň Pešť
7 article
Za to vyskytuje se čím dále tím více zná mek, že nepřestává úsilí, zjednati smířlivou ná- ladu na obou stranách a připraviti základy no- vého vyrovnání s Uhrami, pokud se týče s vůdč nyní tamní stranou spojené opposice. Na straně uherské svědčí o takovýchto snahách zejmena neobyčejně mírná a ve vy- tčení hlavních požadavků velice opatrná adress sněmovny pešťské, při čemž naprosto není dů- ležitou okolností, nalezli-li ve Vídni v titulatuře adresy „chlup“, a bude-li adresa panovníkem přijata s nynější svou titulaturou, nebo po př- pedné její změně. Rovněž nelze se dáti klamati zdánlivě bo- jevnými články Košutovými, jež se dosti rychle střídají — vždyť Košut současně se v nich při- mlouvá za takový postup prací v uherské sně- movně po svátcích velikonočních, které zvláště po své hospodářské stránce zdají se býti pouhým doplňkem k nejbližší činnosti rady říšské po ve- likonočních sváteích, jež se, jak známo, bude zabývati záležitostí celního tarifu. Vykládá zajisté Košut, že by měly komise uherské sněmovny zabývati se otázkami, které vyžadují obšírných připrav a porad, jako na př. autonomní celní tarif, tak že by r okamžiku, kdy se dočká země ústavní vlády, Wo ihned mohla použiti prací komisí. Toho jest Ný tím více třeba, že ještě dlouho potrvá ne- parlamontní vláda, ale čas ubihá a lhůta končí- eích obchodních smluv rychle a nebezpečně se přibližuje. Tuto argumentaci Košutovu nápadně se- siluje a podporůje bývalý státní tajemník Matle- kovič, jenž poukazuje zvláště k tomu, že posa- vadní celní tarif z roku 1887 by byl naprosto nedostatečnou a zastaralou zbraní, kdyby do března r. 1906 se nedospělo k ujednání nových obehodních smluv, pokud se týče nového celního tarifu.
Košutův Košut wo Ný Uhry spojený opposice Vídeň uherský sněmovna Matlkovič
8 article
Zároveň se vykládá, že propuštěn byl auto- nomni celní tarif na nejbližší jednací pořad rady Híšské, protože se projednáním jeho chce zí- skati účinný prostředek k hospodářské obraně. V kruzích německých čím dále tím zajíma- věji se utváří rozprava o tom, v kterém směru se má hledati klič k novému vyrovnání s Ma- dary. Původní pokřik, když rozluku, tak hned a důkladnou, protože Cislajtanie jest hospo- dářsky silnější a najisto by v hospodářském sou- boji Uhry záhy donutila ke kapitulaci, již skoro úplně utichl; rovněž již se nikde nevzpomíná resoluce průmyslových svazů podobného smyslu. Za to ozývá se z alpských zemí volání, aby čeští Němci neohrozili další činnost rady říš- ské, protože jest nutno zachovati parlamentní tribunu. Nezdá se však, že má tato parlamentní kibuna sloužiti „k obraně proti Maďarům“, spíše se podobá, že má se tak zachovati Němcům při- znivé postavení při vyjednávání s Maďary. Počínajíť Němci nejen prozrazovati, jak by jim bylo nemilé, kdyby Maďaři se zřekli dáv- ného svého spojenství s nimi, ba dokonce snad chtěli vyhledávati sblížení se zdejšími neněme- ckými národy, jak tomu nasvědčovaly četně je- jich projevy se strany opposiční ještě i po po- sledních volbách v Uhrách učiněné — a to až do okamžiku, kdy Košut pronesl svůj výrok o ne- lásce všech národů k Maďarům. „Bohemia“ předvčerejší sice nám ještě vytýká, že chceme využitkovati zmatků v soustátí ve prospěch če- ského národa, ale zapomíná, že Němci vždy v ta- kových poměrech kořistili pro sebe, nejen v době, kdy vznikl dualism, ale zejmena za ny- nějších zmatků v soustátí. Kde že jest vlastně to německé stanovisko přihlížející k zájmům soustátí jakožto celku?
Uher Němec Maďar Košut Ma Uhry Bohemia rada Híšský
9 article
Jest to snad jejich doznání, že nesmějí býti Maďaři propuštěni ze vlivu německého, protože všecko území uherské spadá do obvodu zájmů — německých? Či jest to jejich volání do Uher, aby neotřásali Maďaři soustavou duali- stickou, nechtějí-li klesnouti se své posavadní výše, a upadnouti pod úroveň kulturních ná- rodů? I listy v říši německé, jako na př. „Kreuz- Ztg.“, opětují toto vídeňské volání, že za posa- vadní své úspěchy musí Maďaři děkovati jen přátelství německému, a oddělí-li se nejen ho- spodářsky, ale i vojensky, že se octnou v posta- vení bezvýznamných balkánských státečků Dnes prý jsou Uhry součásti Evropy, a kdyby zvítězily jejich odlučovací myšlenky, stalo prý by se opět pravdivým slovo Metternichovo, že počíná Asie na dvě poštovní stanice od Vídně. Němečtí přátelé Maďarův prý jim nemohou něco podobného přáti. Jsou-li si prý toho Maďaři vě- domi, co bude zničeno, odhodlají-li se překro- čiti Halys? Může-liž zřejměji vyzníti zájem německý. aby Maďaři se nevymkli z německého objetí? Či jest to snad osvědčením německéh smyslu pro celek soustátí rakousko-uherského, když dr. Lecher hlásá, aby se z ohledu na středoevropské zájmy hospodářské raději povo- lilo Maďarům ve věcech vojenských? Tato myšlenka „rakouská“ tak vydatně s ujímá mezi Němci, že včerejší zdejší „Tagbl.“ již se ani nemůže dočkati toho, aby se co nej- dříve splnily požadavky meďarské. Proč prý od- kládati dlouho s tím, co jednou, ať dříve neb po- zději, přijde a přijíti musí. Čím déle se bude ře- šení protahovati, tím se Maďaři více odcizí, a přece jen provedou i v armádě svou vůli. Odcízení Maďarů posavadní politice něme- cké jest ovšem to, čeho se takovíto přátelé Ra- kouska nejvíce lekají.
Maďar Kreuz Ztg Uher Metternichův Maďarův doktor Lecher Němec Uhry Evropa Asie Vídeň
10 article
Zachovati stůj co stůj dobrý poměr Maďarůs k Němcům, toť ideál politiky německé, nikoliv však rakouské. A jdouce po takovýchto stopách a zazna- menávajíce takovéto zjevy, shledáváme, že zvo- lení domněle bojovné a protimaďarské komis k návrhu Derschattově není ničím jiným, než prostředkem, zachovati tento poměr, a vložiti konečné rozhodování o otázce uherské — do rukou německých a k tomu snad ještě za sou- časného odstavení zdejších národních potřeb! Však i z kruhů vojenských přibývá známek. že se děje mnoho, aby se zachovala dobrá vůle Maďarův, a aby zájmy německé v této polovině říše nic neutrpěly. Tak děje se nejen urychleně překládání uherských důstojníkův do pluků uherských, ale spolu jednotlivá velitelství vyzývají důstojníky. aby prokázali znalost maďarské řeči, neb požá- dali, by byli od uherských pluků přeloženi. Tak se dovídá „Iní.“ z kruhů důstojnických, že tam přibývá obav, že se konečně přece jen povolí, že parlament se domůže vlivu i na armádu. Zvláště rakouští důstojníci tuší, že budou z Uher odklizeni, uvitalo by se tedy jako vysvobození, kdyby co nejdříve nastalo — jasno. Rovněž vzbuzuje nemalou pozornost od volání Galgoczya z Haliče; jest prý jakožto Ma- dar vyhlédnut za jednoho ze tři budoucích in- spektorů armády se sídlem a působnostív Uhrách; dle jiné domněnky nastoupí v Pešti hodnost zemského velitele. Dle toho všeho jest záhodno, přihlížeti k ny- nějšímu nehotovému stavu v poměrech k Uhrám i se stránky možných příprav ke konečnému do- hodnutí, při němž by hlavním kořistníkem z ny nějších zmatků byli přátelé z tábora — „Bo hemie““
Němec Maďarův Bo Uhry Halič Ma Pešť
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 18. dubna. (Otázka chor- vatsko-dalmatská v Derschatto vě výboru.) „Grazer Tagbl.“ se dovídá, že jiho- slovanští členové výboru Derschattova hodlají při příležitosti vésti na jednací pořad také otázku, jaký poměr má nastati mezi Chorvat- skem a Rakouskem pro případ, kdyby došlo na novou úpravu státoprávního poměru Rakouska k Uhrám. Jihoslovanšti poslanci, kteří jsou členy Derschattova výboru, měli v té věci již poradu s některými chorvatskými politiky v Záhřebě. Běží tu v prvé řadě o sloučení Dalmacie s Chor- vatskem, jakož i o budoucím hospodářském po- měru sloučeného trojjediného království k Ra- kousku. Jest úmysl svolati schůzi chorvatských poslanců ze všech chorvatských zemí, aby se pak mohlo vytknouti přesné stanovisko, jež chor- vatští poslanci k otázkám těmto mají zaujati.
Grazer Tagbl Chorvat Praha Rakousko Uhry Záhřeb Dalmacie Chor Derschattov Derschattov výbor
12 article
Chorvatští poslanci z Dalmacie sejdou se na předběžnou poradu dne 26. t. m. do Splitu; kromě otázek čistě zemských mají býti vzaty na přetřes také otázky, vyplývající z krise uherské. V Praze, 18. dubna. (Němcio příštím zasedání českého sněmu.) V neděl konala se v Stropnici u Nov. Hradů voličská schůze, v níž mluvili za pokrokovce posl. Schrei- ner, za agrárníky posl. Soukup a křesťanský li- dovec Kletzenbauer. Posl. Schreiner vítal sjednocení poslanců agrárních a oznámil, že ob- strukce na sněmu království českého bud« pouze poodložena, nikoli však odstraněna, a i to jen za tou podmínkou, že se Němcům dostane ná- rodních ústupků. Obstrukce se poodkládá proto. aby se umožnila dělnost říšské rady, nezbytná za nynějších vážných událostí v Uhrách. Chtějí-li se Maďaři od Rakouska vskutku odloučiti, pak nutno jen vítati heslo „Pryč od Uher!“ V při- jaté na to resoluci se žádá, aby všichni němečtí poslanci na zemském sněmě bez ohledu na strany kráčeli, jako dosud, svorně při všech otázkách národnostních a hospodářských. V Praze, 18. dubna. (Uherská krise.) V řešení uherské krise nastala přestávka, jež potrvá patrně přes celé velikonoční prázdniny.
Soukup Posl Schreiner Němec Maďar Dalmacie Split Praha Schrei Uhry Rakousko Nova
13 article
Hr. Tisza odjel včera s rodinou na svůj statek Geszt, kdež strávi celé velikonoční prázdniny. čímž se vyvrací též pověst, že za doby veliko- noční nastane konečně změna v ministerstvě uherském v tom smyslu, že dosavadní ministř budou sproštěni správy svých odborů a nastolen bude zatímný kabinet úřadnický. V posledních dnech vyskytla se pověst, že panovník přibude de Pešti již dne 5. května. Příjezd panovníkův byl by, jak píše „Budap. Tagbl.“ pravděpodobný v tom případě, kdyby rozřešení krise bylo blízké a jmenování nového kabinetu bylo aktuálné. Ale utvoření nového kabinetu jes! dnes vzdálenější, než dříve. Také na budínském hradě neví prý se nic o brzkém příjezdu panovnikově. Berlinská „Krouz-Ztg.“ opětně varuje Ma ďary před trháním svazku s Rakouskem. Praví Ačkoli uherský národní stát, jak se utvořil r. 1867, nesplnil všech očekávání, nicméně Ně- mecko sympatisuje s Uhrami. Úlchu, kterou Uhry hrály za posledních 38 let, hrály však jen prostřednictvím rakouské monarchie. Jestliže se ve věcech celních a nad to také ve věcech vo- jenských odloučí od Rakouska, poškodí nejen říši, ale ještě více samy sebe. Uhry, oddělené celními hradbami od Rakouska, musily by ce do významu sklesnouti na stupeň prostředního bal- kánského státu. Nemíníme, že taková vyhlídka se zamlouvala zejmena vůdčímu nyní maďar- skému plemeni. Kdyby se uskutečnila myšlenka o rozluce, naplnila by se slova Melternichova, že dvě poštovské stanice na východ od Vídně
Tisza jít Pešť Úlch Uher Hradec Rakousko Uhry Vídeň KrouzZtg
14 article
začíná Asie. Přátelé Uher, a těch jest v Německu dosud hojně, nemohli by si toho přáti. Uhry mohou se odvážiti překročiti Halys; ale vědí s určitostí, která říše bude rozrušena, jestliže se pokus zdaří? V Praze, 17. dubna. (Ministr Wittek proti bar. Gautschovi.) Okolnost, ž předsedajícím v radě ministerské na dobu Gaut- schovy choroby jmenován hr. Bylandt a nikoli nejstarší člen kabinetu dr. Wittek, dala víden- skému zpravodaji »Gaz. Narod.« podnět k ná- sledující poznámce: Ministr, který je v nemi- losti parlamentu, jako dr. Wittek následkem svých přehmatů při alpských drahách, byl by jako zástupce ministerského předsedy provokae parlamentu a byl by novou překážkou při jed- nání o dorozumění česko-německé. Kromě toho bar. Gautsch chce se Wittka zbavit, kdežto Wittek navzájem podkopává posici Gautschovu, aby se sám udržel na místě a znemožnil před- sednictví Gautschovo. Za takových poměrů ne- může ovšem býti řeči o důvěře a tedy také o zastupování. Hr. Bylandt-Rheidt naopak jest důvěrníkem ministerského předsedy, jest zasvě- cen v jeho plány a intence a náleží spolu k těm ministrům, kteři mají zůstati i v kabinetě po rekonstrukci. Jest tedy osobou nejschopnější, aby bar. Gautsche zastupoval po čas jeho choroby, po případě vedl též politické rokování s jedno- tlivými stranami.
Uher Wittek Gautsch doktor Ministr Gautschův Asie Uhry Německo Praha Hradec
15 article
V Praze, 16. dubna. (Košut o celn rozluce.) Košut přimlouvá se v »Mag. Orsg“, aby sněmovna co nejdřive zvolila odborné vý- bory a dala se do práce, týkající se velkých hospodářských olázek, zejmena samostatného celního území. Uhry nechtějí se tím postaviti nepřátelsky proti Rakousku, s nímž si přejí žíti v míru, ale chtějí míti své vlastní zájmy zabezpečeny. Víme — praví Košut — že celní válka by nám způsubila mnoho škody; ale ještě větší škodu by způsobila Rakousku, neboť tř čtvrtiny tamního průmyslu by vzaly za své.
Košut Mag Uher Praha Rakousko
16 article
Jsme ochotni nabídnouti Rakousku výhodné podmínky, ale musíme dbáti též svých vlast- ních zájmů a za tím účelem musíme míti pře- devším svůj autonomný celní tarif. Základní myšlenka příštího našeho poměru k Rakousku spočívala by pak v tom, že bychom Rakousko nevřadili mezi státy, požívající »největších cel- ních výhod«. Máme s Rakouskem společného panovníka a 38letý celní a obchodní svazek upředl zvláštní zájmová vlákna, jaká nás ne- poutají k žádnému jinému státu. My se musíme vzdáti ochrany některých svých zájmů oproti Rakousku, abychom si udrželi rakouský trh pro své plodiny. Na př. mohli bychom na rakouské průmyslové výrobky uvaliti jen 30 až 50 pro- cent toho cla, které bychom naznačili na vý- robky cizích států, tovary pak, jež se v Uhrách vůbec nevyrábějí, mohli bychom vůbec osvobo- diti od cla. Vedle příprav k samostatnému cel- nímu území nutno dle mínění Košutova zahájiti co nejdřive též práce, směřující k volební opravě. Z Pešti, 18. dubna. (Znalost ma darštiny u důstojníků.) Posádce ve Velkém Varadíně dodáno nařízení ministra vo- jenství ryt. Pitreicha, dle něhož se důstoj níci mají přiučiti maďarštině tolik, kolik jest třeba pro službu v maďarských plucích. Důstoj- níci, kteří by nebyli s to aneb se nechtěli ma- darštině naučiti, mají požádati za přeložení kji- ným plukům. Podobné nářízení obdržela po- sádka šoproňská a patrně též ostatní posádky v Uhrách
Košutův Rakousko Uhry Pešť Velký Varadín
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 17. dubna. Strossmayer o Rusku. Vídeňský dopisovatel „Nového Vremene zaznamenává výrok, který Strossmayer učini nedlouho před svou smrti a který lze považovati za jeho duchovnou závěť, stručně vyslovenou. Pravil: „Já každý den se modlím za sjednocení církví a Slovanů. Vím, že mnozí nyní pochy- bují o Rusku, o jeho vysokém povolání v kře-
Strossmayer Praha Rusko Slovan
18 article
V drobném prodeji zanní číslo o sobě .. odpoledni . . za zh Ve nlialkách na venkově ranní číslo. . . . . . odpoleduí . . . . . . . sb Iuseráty plati se hotově kapřed. Předplacení a inserty pěijímá sdminl- strace v Marianské ulici č. 3 Tam racházejí se též rečake tiskárna a ezpedice „Národnich Lirta“ Rukopiay se nevracsjí.
Národnich Lirta
19 article
sťanstvě. Zarmutlivo je slyšeti, že i ve Vatikáně mnozí jsou na straně Japonců a proti „schismati- kům“, jako to bylo za rusko-turecké vojny, kdy z Vatikánu žehnali tureckým vojskům. Ale já jako křesťan nemohu nelitovati vítězství buddni- stů a šintoistů nad pokojnými slovanskými rol- níky, jejichž car snil o ideálu všech křesťanů, o světovém míru, za nějž my kněží modlíme se při každé měi. Hospodin seslal na Rusko zaslou- ženou zkoušku, neboť její diplomacie, davši se unésti pozemskými statky na asijském východě, zapomněla svého osvobozovacího poslání na vý- chodě evropském. Ale přes to věřím v konečné vítězství Ruska, jako věřím, že jen Rusko způ- sobí smír křesťanských církví Nápadné zbrojení Německa na moři. Pařižské »Patrii« sdělují z Berlina: Veliká činnost jeví se v arsenálech německých. Křižák »Undine« opatřuje se právě v kielské lodé- nici elektrickým zařízením pro rychlopalná děla. Křižák »Brunšvik« podnikl velká cvičení ve střelbě, aby vyzkoušel novou výzbroj svou, jež vykazuje, pokud o veliká děla běží, 28centi- metrová děla rychlopalná a pokud o děla střední, rychlopalná děla o kalibru 17centimetrovém. Malý křižák »Lipsko« spuštěn byl z loděniee brémské na moře. Náleží k typu »Nymfy«. Jest o 3500 tunách a o rychlosti 22 uzlů. Výzbroj jeho činí 10 děl 10 5 centimetrových, 10 děl o kalibru 37 mm., 4 kulomety a 6 rour k metání torpéd.
Zarmutlivo Japonec Ruska Vatikán Rusko Německo Berlín Lipsko Patria mm
20 article
Vilém II. opět v Benátkách. Dle věrohodných zpráv odebere se Vilém II. ze Sicilie přímo do Benátek. Jak uvítán bude tam dnes, jest ovšem nejisto; loni, jak známo, jeho přátelské styky s hraběnkou Morosiniovou vedly k pouličním bouřím, ačkoliv Vilém II. byl svůj pobyt v Benátkách náhle zkrátil. Pronásledování Poláků v Německu. Za přitomnosti hornoslezského policejního rady Mädlera vykonány v různých průmyslových obeích hornoslezských domovní prohlidky u známých předáků polských. Policie doufala objeviti doklady o velkopolském komi- tétu, kterýž prý i v cizině rozvíjí »živou čin- nost«. Četné spisy zabaveny a odkázány st. za- stupitelstvu. Nyní jest jednota říše ovšem za- chráněna. Němci a Hottentoti. V jižní Africe sveden byl opět boj něme- ckého vojska osadního s Hottentoty. Nepřítel se jako obyčejně rozptýlil, aby Němce při nejbližsí příležitosti napadl znovu. »Nedostatek vody, « jež se za vojskem musí lopotně dovážeti, zabránil prý dalšímu stíhání. Hottentoti, kteří »zůstati musili v tomtéž kraji, nepochybně vody nepíjí, či snad mají train dokonalejší Němců?
Vilém II Morosiniová Mädler Němec Hottentot Benátky Sicílie Německo jižní Afrika
21 article Francie a Německo.
Francie a Německo. Potvrzuje se s oficiosní strany, že nastalo vyjednávání mezi Paříží a Berlinem. »Matin« uveřejňuje zprávu pocházející z diplomatických kruhů, v níž odporuje pověstem, rozšiřovaným zahraničními žurnály o napjetí mezi Německem a Francií. Poměr obou států byl prý stále zcela přívětivý. Jedině je pravdou, že ohledně Marokka došlo k výměně názorů. Není pochyby, že nyní Německo uzná, že v této záležitosti se Francie vůči jeho zájmům chovala zcela korrektně. Ministru Deleasséovi nebude obtížno ujistiti ně- meckou vládu, že bude vždy zachována v Ma- rokku úplná obchodní svoboda. Nikdy nechtěla Francie dotýkati se práv aneb hospo- dářských zájmů v říši sousedíci s Alžírem. Lze doufati, že diskusse o otázce marocké a o po- měru Německa a Francie, tak živě zaměstna- vající v poslední době žurnály, brzo zcel umlknou, neboť nebude k nim více nijaké příčiny. Jaurěs píše v »Humanité«, že došlo k závažnému hovoru mezi Delcassém německým vyslancem knižetem R adoli n e m.
Deleassé Francie Německo Paříž Berlín Matina Maroko Ma Alžír R adoli můj e
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Jeden týden z ruchu pařížského 1. dubna. — Včera svobodně pohovoři jsem si v sadu luxembourgském s mnichem. jenž byl před deseti léty, když jsme ještě byl všichni posluchači práv, jedním z dobrých přátel mých. Jest z těch katolíků, v nichž myšlénka na odluku státu od církve nebudí úzkostí: není nijak postrašen vyhlídkou na potlačení platů slilních, kteréž by z ní vyplynuly jisté, ni na perzekuce, jež by snad z ní následovaly. Míní, ie víra oživne mučennictvím, jako všechno přesvědčení odporem a útrapami. A netají se laké, že katolicism pozbyl tolik půdy v massách te třeba mu nárazův, aby znovu ožil. Avšak Francie? dodal vůči mně: »Nezpů- vhl jí vnitřní zápasy ty mnoho zla, a to právé v dsbě, kdy vnější nebezpečí ji ohrožuje ?« I hovořili jsme o protektorátu nad katoliky Vjchodn. Poslední jmenování znamenají zřejmě oslbení vlivu francouzského, od něhož upoušti pěpežská stolice, proti níž vedeme přímý a ve- řejný boj. V Cařihradě jmenoval Řím poprve diplomata z povolání; ten nebude nepochybně již jako jeho předchůdcové prostým církevníkem v rukou vyslanectva francouzského. V Bejrutu, pod jehož správu spadaji naš chráněnci, Maronité libanonští, patriarcha vlašský nahražuje patriarchu francouzského, kterýž ze- mřel: velký to nezdar opět pro nás. A Německo, jež doufá nabýti čásť tohoto prolektorátu našeho, pokud o Malou Asii běžl podnčeuje Rakousko i Italii, by po kusech nám ho odnimaly. 2. dubna. Strávil jsem večer s bývalým
Francie Cařihrad Řím Bejrút Německo Asie Rakousko Italia
23 article
svobodným zednářem, roztrpčeným vším tím, co byl viděl v ložich, není však křesťanem, jest žákem Spencerovým, republikánem z přesvědčent a republikánem pokročilým. Mluvili jsme dlouho o změnách u většiny velmocí a pravděpodobných přeměnách skupin států. A po tom děl mi bývalý zednář: »Jsou též velmoci skryté. Francie ztrác opory papežovy. Diplomatická skupina proti- trojspolková, jež se byla utvořila před několik lety ze dvojspolku franko-ruského az papežské stolice, rozestupuje se nyní: Pius X. jest dobrý Ital a děkuje za volbu svoji troj- spolku. Avšak na druhé straně jest pravdě- podobno, že za krátko republika francouzská nebude míti proti sobě již skrytých sil levice svobodného zednářstva a Israele. V roce 1870 a později byly to sily tyto, jež podporovaly obě moci protestantské, více méně spřátelené, a jež vzdorovaly Francii, jelikož měla stále pověs nejmilejší dcery církve. Dnes Anglie a Německo jsou na štíru, ně- mecký císař representuje rámě Prozřetelnosti křesťanstva všech vyznání, pan Loubet však učinil smělý krok, že se odebral do Říma, hlav- ního světského města království italského. Ob tajné moci levice nejsou již nepřátelské Franci a Anglie, jež má vliv na ně větší nežli Něme- cko, přivádí nám je v náruč.« Domněnk smělá to, avšak pravděpodobná. Veliká práce dokonává se v podzemi tajuplně, kdež příčiny účinkují a odkudž na povrch pronikají jedině výsledky očividné. Třetího dubna. Odpoledne na Pol Martově mezi Eiffelovou věží a bývalou strojov- nou výstavní, abych viděl skvostné jezdce Buf- falo-Billu, jak se divoce prohánějí a podobí scény ze života ameriekého západu : rudokožce
Spencerův Pius Ital Loubet Franek Pol Martův Eiffelův Bill Francie Izrael Anglie Německo Řím
24 article
s mnohobarevným peřim na hlavách, smělé divoké cowboye se zvláštním pokřikem jich, zpl- vající sotně kozácké s podívuhodnýmiv výkony jejich v letu koně, pyšné malé Japonce, fran- couzské myslivce jízdecké, jak obratně rubají šavlemi svými anglické kopiníky — skvělě jezdce pust maďarských a americké zuavy, stří- lejíci přesně a trefně v nejdivější jizdě a pro- vádějíci nejsmělejší přemety a skoky- Zajisté, cirkusy americké přímo nás zapla- vují: před nějakým časem byl měl Barnum rov- něž najmutou strojovnu a skorem po celý rok již Bostock usídlil se v Hippodromu pobliz Monimartru. Američané jsou rádi vídáni u nás, jsou pokročili, jsou celkem přáteli našimi a typ rooseveltovský působí svůdně na mysl francouz- skou. Avšak Buffalo má úspěch zcela zvláštní jestiť pro Pařížany jednou z drahých jim připo minek na světovou výstavu z r. 1889.
Barna Bostock Američan Pařížan Buffalo
25 article
Čtvrtého dubna. Viděl jsem opě Duseovu na jeji tournée v »Nouveau Théalres v rue Blanche. Mnoho Italův a Némcův. On především ji akklamují. Většina obyvatelstva francouzského, ostatně málo četného při těchto představeních v jazyku italském, jest překva- pena přepjatou hrou umělkyně, hrou rázu jiho- zemského. Hodně talentu, hodně vášně; ale naše záliba pro tón přesný a diskretní jest ura- žena. Ani Bartelová, ani Réjanová, slavné pa- měti, ani řada jiných nejsou předsliženy ni do- stiženy — s našeho stanoviska francouzského spoň. 5. dubna. — Večer ve Vaudevillu, na jed- nom z posledních představení Beyerlenovy vo- jenské německé činohry »La Retraite«, jež měla veliký úspěch. Poeítil jsem těntýž dojem jako při dramatu »Diseipline« u Antoina. Mnoho se hovořilo o zjevu německých uniforem na na- šich prknech pařížských. Není to jistě zjev přijemný, ale prokazuje nám velikou službu tím, že připominá nám, že za novou hraniei vogeskou existují zdatní a statní dravci, hotovi se vrhnouti na každého, kdož by odložili zbraň.
Duseův Italův Némcův Bartelová Antoine Réjanová Nouveau Théalre Le Retraite
26 article
Ostatně tuto zimu brálo se v Paříži mnoho kusův cizích. Národ sterilní mohl by býti pokořen takým dovozem literárním. Avšak my viděli vzniknouti u nás v době poslední »Návrat z Jerusalema« od Morice Donnaye, kterýž v dramatě tom. jakož i s Descavem v »Plácích přeletavých« objevil se velmi silným, zůstávaje při tom roz- košným autorem dramatickým, — viděli jsme na jevišti »La Massiěre« vždy roztomilého Julia Lemaitra i »Ventres dorés« od Fabra. kterýž věru stává se jakýmsi našim Aristofanem bez jeho šprýmářských kouskův, avšak s celou hořkostí satirickou, drahou demokracii aténské. Šestého dubna. Přihoda marocká zdá se spěti rozhodně k obratu příznivému. Avšak na kolik že cílíme rozkutáleno peněz německých za snahou a cílem, aby korumpován byl tiski veřejné mínění, abychom byli pokořeni a donu- ceni veřejností k allianci s Německem! Čelíme statně piklům těm. Na Quai d'Orsay, v úřadě zahraničném, maněvruje se šťastně a důstojně Jak dobře učinil Deroulěde, že z vyhnanství svého volal ostře k pořádku některé nacionalisty zbloudilé, kteří vedou nyní kampaň horlivou proti Anglii, jejíž přátelství jest nám zapotřebí, jako jest přátelstvi naše nezbytno pro nil Sedmého dubna. Tento večer byla v domě des Sociétés Savants velmi výmluvná konference Ludvíka Barthoua, bývalého ministra vnitra ve vládě Mélineově, kterýž od té doby přešel k »blocu«, — konference o odluce státu
Donnay Descav Lemaitra Ventres Fabr Aristofanés Barthou Paříž Jeruzalém Německo Anglie Le Massiěre Quai d ' Orsay
27 article
a církve. Pronešena současně s ukončením po- všechného rokování o tomtéž předmětu ve sně- movně poslanecké. Nechť jsou o věci názory ja- kékoliv — a názory ty právě nyní se zřejmě umírňují — rozprava tato byla velice povzne- sená a způsobilá osvititi veřejnost francouzskou. Zpravodaj předlohy zákona, pan Briand, socialista, mluvil jako myslitel i jako řečník způsobem, kterýž nebude se nikdy rovnati způ- sobu oslňujícího Jaurěsa. Obě řeči další, pana Deschanela i pana Ribota, ač obě jiného rázu a zásad opáčných, byly zcela prvního řádu. Pan Ribot, jako leader opposice, zápasil krok za krokem proti stoupencům odluky: ukazoval k nevhodnosti a k nebezpečnosti její pro stát světský. Pan Deschanel, stoupenec odluky libe- rální, pozvedl debatu k výši neobyčejně. Mluvil, jako asi mluvíval Lamartine za druhé republiky. Jednal jako dobrý taktik a jako velký strateg. Když byli hájili mnichy za voleb r. 1902 z věrnosti k zásadám liberálním, republikáni středu byli by velice ohroženi za voleb r. 1906, kdyby mohli býti vyličováni jako zastanci stát- ních platů farářských. V massách francouzských jsou počátky antiklerikalismu, kteréž snadno se vzedmou a způsobí účinky neodolatelné. A více ještě : v naší demokracii republikánské — aniž by musil člověk při tom pociťovati pověstný již strach před tím, nezdá-li se dosti pokročilým a aniž by musil se člověk dáti strhnouti k ohyzdnému systému štvanic — nikdo nesmí — pod trestem politické smrti — platiti za zpátečnika. Člověk musí, aniž by dal sebou zmítati od sil slepých neb tajných — spět k útoku pospolu s lidem francouzským, kterýž, zváben a jat novotami a pokrokem, volá po vůdeích a nikoli po krotitelich. René Henry.
Briand Deschanel Ribot Lamartine René Henry