Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemaědělství

3

Obchoa

4

Prčmysl

5

Einaněnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 187. ze dne 9. července 1909.

7 article Telegrafické zprávy.

Telegrafické zprávy. Finanční transakce při sestátnění drah. Z Vídně, 8. července. (»N. F. P. «) Finanční ministerstvo vydá postupně státní dlužní úpisy loni a letos převzatých drah, pokud určeny ne- jsou k uspokojení akcionářů, poštovní spořitelně Při sestátnění české severní dráhy vydány byly 4proc. státní dlužní úpisy v obnosu 48 mil. K. z čehož 39.7 mil. K určeno jest k uspokojení akcionářů a 8.3 mil. K ke kryti potřeb, vzni- klých sestátněním české severní dráhy. Tylo obligace české severní dráhy byly právě vydány poštovní spořitelně. Sestátnění rakouské severo- západní dráhy provedeno tím způsobem, že stát vydal 4proc. státní dlužní úpisy v obnosu 204 mil. K, z čehož asi 153 mil. K určeno na vy- placení akcionářů a asi 51 mil. K na investice Rovněž vydány při sestátnění jiho-severo-německé spojovací dráhy 4proc. státní dlužní úpisy v ob- nosu 38 mil. K, z čehož 31 mil. K připadne akcionářům a 7 mil. K potřebám státním. Stán vydá co nejdříve státní dlužní úpisy severo- západní dráhy v obnosu 51 mil. K a jiho-sev.- německé spojovací dráhy v obnosu 7 mil. K poštovní spořitelně. Tato má navázati spojení s jednou bankou a uvésti tak státní dluhopisy do oběhu. Postupné prodávání bude se dli podle míry koupěchtivosti na trhu. Získaných prostředků užito bude k investicím na drahách a zejména také pro ony, které nejsou kryty povinnými příspěvky společnosti.

Vídeň

8 article

Blatenská dráha v Uhrách. Z Pešti, 8. července. (K. k.) Dnes zahájena velikou slavností za přítomnosti zástupce mini- sterstva obchodu doprava na blatenské draze. Americký želozálský průmysl. Z Nov. Yorku, 8. července. (K. k.) (Zvláštní te- legtam došlý přes Asory-Emden.) Odborný list „Iron Age“ píše: V prvém pololetí r. 1909 činila produkee surového železa okrouhle 11.000.000 tun proti 6,918.000 tun roku loňského a proti 13,478.000 tu v soudobí r. 1907. V měsíci červnu činila výroba surového železa 1,930.000 tun proti 1.092.000 tun roku loňskéhio. Tr se surovým železem jest všude, zvláště však v Ala- bamě, pevnější a obchodu daří se dobře. Dřívější zásoby byly prozíravým způsobem dodány na trh. Většina čelných hutí zvýšila ceny železa na plotny a profilového železa na 1.35 dol. franco Pittsburk sěkoli některé z nich zaznamenávají cenu 1.30 dol Došlo k čejným objednávkám plechu na účely sta- vební. Soudí se, že rozvoj stávky bude příznivě pů- sobiti na obchodní situaci. Svolení ocelářského trustu aby k závodům v Gary bylo ještě připojeno 50 válco- ven plechu a 50 válcoven bílého plechu, považuje se za významné. Ústřední dobylčí trh ve Sv. Marku. (Týdenní zpráva od 5. do 8. července.) Na bovězí trh přihnáno naproti minulému týdnu — 246 kusů krmného, — 170 slabého skolu, za to + 415 kusů stepního dobytka a přímo jich dodáno — 148 Hojnější byl přihon ze Štyrska o 11. z Moravy o 57, z Haliče o 39, z Uherska o 257 kosů. Pravideiného zboží bylo v nabídce + 169 kusů než minulý týden, ale přímo dodáno dobytk o tolikéž kusů méně. Venkovšti kupci kupovali do zásoby, protože počátkem měsíce bývá lepší odbyt Také ve velkotržnici byl minulý týden dobrý obchiod Trh byl dobrý, ale ceny nezůstaly, protože je kone školního roku Špatnější zboží šlo málo na odbyl zu nižší ceny.

Marek Uhry Pešť York Gara Štyrsko Morava Halič Uhersko Emden Iron Age dol dol Došla

9 article

Arciprima barevní voli z českých, moravských a uberských továreu úli dobře na odbyt a platili jako minulý týden. la voli barevní haličského a uherského plemene platili také jako před týdnem Prostřední voli měli klidný odbyt; ceny bez změny. Špatnějšímu a lehčímu zboží, jehož bylo mnoho, spadlo K 1—2. Býci těžcí placení dráže o K 1—2 než minulý týden, lehčl jako minule. Slabému skotu spadlo za chabé nálady K 2.— na 100 kg. Buvulům spadlo také K 2.— na 100 kg. Z příhonu, v němž bylo z Čech 95, z Moravy 249 kusů, prodalo se jich do Vídně 3608, dn dol. Rakous 1110, do Čech 41, na Moravu 165, do Štvrska 20, do Soluohradska 12, do bor. Rakous 29, d Tyrol 75, do Přímoří 13, do Slezska 28, do Švý- carska 31, do Haliče 11, do Uher 6 a 46 kusů nedo- prodalo se. Na trh s vepřovým dobytkem bylo přihnáno proti minulému týdnu o 2780 kusů tučných a 564 masných vepřů více. Dovozy tučných vepřů byly větší z Horních Ilakous o 20, z Chorvatsko-Slavon- ska o 655, ze Štyrska o 8, z Uher a Sedmihradska o 1542, slabší z Dolních Rakous o 16. Celkový dovoz tučných vepřů byl 10.937 a to 4172 těžkých a 6765 prostředních a lehkých. Obromné dovozy byly beze vší pochyby způso- heny vysokými cenami, kterých producenti chtéjí využilkevati. Nabídka značně převyšovala poptávbu a poněvadž také z trhu na sádlelné výrobky v sou- hlasu se zprávami z Pešti se objevil pokles cen, byl trh neobyčejně chabý při silném poklesu ve všech jakostech. První jakosti, v mchž nabídka nebyla obzvlášť veliká, měly celkem dobrou poptávku a po- kles se omezil na 3—4 h na 1 kg. Hůře bylo v střed- Lích. lchkých a slahších jakostech, které stěží s slevou 4—8 h byly prodávány. Cetně přítomní če- ští kupci použili snížených cen k rozsallým ná- kupům.

Buvul Čechy Morava Vídeň Rakousy Slezsko Švý Halič Uhry Chorvatsko Slavon Štyrsko Sedmihradsko Dolní Rakousy Pešť kg Štvrsko 20 Soluohradsko 12

10 article

Transporty šly do Prahy. Plzně, Ml. Bo leslavi, Písku, Teplic, Chebu, Kraslie Mostu, také do Brna a Lince mnoho kupováno Pro Vídeň nakoupeno 8097 proti 6767 minulého tý. dne. Neprodáno zůstalo 1830 kusů. Přívoz masných vepřů byl silnější ze Štyrska o 10, z Haliče, z Chorvatsko-Slavonska o 14, z Ba- koviny o 35, z Uher a Sedmihradska o 1 kus slabší z Moravy o 100, ze Slezska o 10, z Haliče o 77. Celkový příhon byl 7542 kusy, z teho bylo 3707 z Haliče a Bukoviny, kteréž na odpovídajícím trh min. reku byly zastoupeny 5488 kusy. Nabídka se ukázala příliš velkou a trh byl majitelům nepřízni- vý. Ani značné nákupy venkovské pemohly udržeti cen. Při vleklém průběhu klesly prima o 4, všechiny lehčí druhy o 4—8 h na 1 kg. Pevné bylo smýšlenh jenom v obchodě s málo zastoupenými morav- skými prasaty, která úplně udržela ceny minulé Silný pokles cen animoval české, zejména praž- ské kupce k značným nákupům. Velké transporty šly do Prahy, Kr. Vino- bradů, Plzně, Písku, Teplic, Kraslic Chodově, rovněž do Lince. Pro Vídeň nakoupeno 4589 proti 5010 kusům minulého týdne; neprodáno zůstalo 979 kusů. Z veškerého příhonu, v němž bylo z Moravy 265 kusů, bylo prodáno do Vídně 12.086, proti 11.777 min. týdne, do Čech 1528 proti 868 min. týdne na Moravu 193. do Horních Rakous 529, do Do. Rakous 392; neprodáno zůstalo 2809 kusd. Na trh na ovce bylo dopraveno asi o 500 kus5 méně, než minule. Českých kupců se sice dostavilo hojně, ale koupěchtivost byla slabá, poněvadž bylo málo dobrých jakostí. Prima se udržely v cenách,

Bo leslav Pevná Praha Plzeň Písek Teplice Cheb Brno Linec Vídeň Štyrsko Halič Chorvatsko Slavonsko Uhry Sedmihradsko Morava Slezsko Bukovina Chodov Čechy Horní Rakousy Rakousy Kraslie Most kg

11 article

střední a slabší prodávány levněji než mínule. D Prahy. Vršovic, Liberce, Teplic a Che- bu nakoupeno asi 600 kusů. Pro vývoz nic. Na trh s telaty přihnáno bylo proti minulému týdnu o 700 kusů více. Z důvodů, že po skonceni školního roku velká část konsumentů odjíždí z Víd- ně a potřeba následkem toho je značně zredukována. nebyla poptávka značná. Obchod utvářil se proto dosti chabě a při velmi slabém obratu ztratily n ceně prima druhy telat o 4—8 baléřů, prostřední a lehčí o 10—16 haléřů na kilogramu. V poražených vepřích nebyla nabídka zaač- ná, ale přece o něco větší, než v týdnu minulem; jelikož však na hlavním trhu živé zboží doznale značný pokles, bylo smýšlení také v poražených vepřích chabé a všechny druhy ztratly o 4 haléře na kiiogramu. Na vedlejš! trh se živými vepři přihnáne bylo 1834 kusů masných a 1712 kusů tučných vepřů V masných vepřích byl obchod xudný, neboť ciz kupci se nedostavili. Ceny zůstaly nezměněny jako v úterý. V tučných vepřích nedoznaly ceny proti úterku žádné změny. Na vedlejší trh s hovězím dobytkem přihnáno bylo 91 kusů (28 krmného, 63 pastevního). Jeliko příhon pozůstával vesměs ze slabších kvalit, stězi udržely se při slabě poptávce ceny pondělnt V poražených ovcích udržely se poslední ce- ny, ač poptávka byla slabá. V jebňatech obchodováno jen v prima dru- zích za stejných cen jako v týdnu minulém“ slabší druhy naproti tomu zůstaly bez povšímnutí a prodá- vány posléz o 2 koruny za pár levněji než v týdnu minulém.

Praha Vršovice Liberec Teplice Che Víd

12 article

Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepší jakosti, barevní 91—100, nejlepší jakosti uheršt 80—86, haličští I. 88—90 voli I. jakosti ba- revní 84—90, uherští voti 70—78, halíčti 80 85. voli prostřední, barevní 72—82, uher. 64 —68, haličíh 76—79, voli III. jakosti harevní 66—71, uherští 44 až 62, baličtí 00—00. Voli z pastvin od 32—-68, I. ja- kosti 69 až 76, bosenstí voli od — až —, I. jakosti —, býci od 56 do 76 I. jakosti 78 až g0. krávy 58——72, krávy I. jakosti 74—88, buvoli 28.—42 buvoli I. jakosti 44—52, drobný dobytek 28 —50 vepři uherští I. jakost 120—126, prostř. 114—119 lehčí 100—113, staří 100—114, podsvinčata haličsk 92—118, I. jak. 120—128, podsvinčata mor. 128— 140, ovce živé 44 až 52, ovce živé I. jakostí 56 — 63, ovce poražené 80—94, ovce první jakosti 96 110, telata poražená 68—126, telata poražená I. jakosti 128——140, telata živá 60 až 104, telata živá I. jakosti 106 až 116, vepři poražení 120—138. vepři poražení I. jakosti 140—150, selata 120—150, lebčl 148 až 152, jehňsta 12- 36, nejlepší jakosti —.— korun za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 kg mimo daň potravní.

kg

13 article

Vídeňský trh na drobný dobytak. Z Vídně. 8. července. Přivezeno: 5395 telat, 354e prasat živých a 1134 zabitých, 1036 ovcí živých a 141 zabitých a 245 jehňat. Telat bylo +. 650 net minulý týden a protože odbytu ubylo, byla tandence mdlá, takže Ia zboží spadlo 4—8 h, prostředním zadnějším 10—16 h. Živá prasata placena setva tak, jako na hlavním trbu úterním; zabitá o 4 h jevněji než minulý týden. Ovel přivezeno — 550 než mi- nulý týden, ale udrželo se v ceně pouze Ia zboží. jehož bylo poskrovnu. Spatnějším spadlo 1—2 h. Znamenala: telata živá K 0.60 až 1.16, telatn zabitá K 0.68 až 136, také 1.40, prasata tučná živá K 0.96, 1.26 a zabitá K 1.16 až 1.36, prasatu masná živá K 0.92 až 1.22 a zabitá K 1.20 až 1.46, také K 1.50, ovce živé 44 až 60 b, také 63 h a zabite K 0.84 až 1.20, vše za 1 kg; jehňata po K 14.— až 40.— za pár. Z Paříže (la Vilette), 5. července. (O včí trb. Příhnáno na trh 16.991 kusů. Mimo la, zboží ceny poněkud klesly. Nedoprodalo se ani 1800 kusů. — Znamenaly: ovce francouzské od 95 do 114 ctm. ovce africké od 95 do 103 ctm., ovce uherské o 90—102 ctm. za půl kg masné váhy. Přimo do jatek dopraveno do 1. t. m. 7215 kusů, z nichž zbylo tam 30. m. m. 3150 kusů.

Vídeň Paříž kg

14 article

Trhy masné a dohytčí. V Prane, 8. července. Na dnešní trh masný dopraveno bylo masa a drobného dobytka poraže- ného: 81 skopců od 1.08 do 1.24. 320 telat od 1.— do 1.28, výjímečně za 1.36, v Praze poražených až 0.—, se srážkou 7—10 kg při kuse; mensl počet v Praze zabitých telat za K 0.—; 3 do- mácí selata do 191/2 kg od 1.60 do 1..68, 2 domáci těžcí vepři, vážící více než 65 kg. o K 1.16 do 1.32, 4 uher. bagouní od 1.58 do 1.60 a z chorvatských hranic O bagounů od 0.— do K 6.— — srbských bagounů od K 0.— do K 0.—, 8030 kg masa vepřového z domácích peče- náčů od 1.48 do 1.66, z baličských od 1.60 do 1.72. 36.540 kg masa hovězího, prodáváno maso z vol přední od 1.— do 1.20, zadní od 1. 20 do 1.52. maso z býků přední od 1.— do 1.10, zadní od 1.08 do 1.20, maso z krav přední od 0.80 do 1.—, zadní o 1.— do 1.16, maso z mladých volků a jalovic do 1 roku stáři, přední od 080 do 0 96, zadní od 0.96 do 1.20, maso z výřezu od 0.72 do 0.80, maso z bu volů přední od —.— do —.—, zadní od 0.— do 0.—, — jehňst kus 0.— do 0.—, neb na váhu za I kg od 0.— do 0.—, — kůzlata, prodáván kus od 0.— do 0.—. Vše prodáváno za 1 kg po připadě kus s potravní daní. Zabaveno bylo — hovězích čtvrtí. Průběh trhu byl prostřední.

Praha K 0 kg

15 article

Hnědouhelná doprava v I. polovici 1909. (Pavodní zpráva »Národních Listů«.) V druhě polovici červnové činila celková do- prava v pánvi hnědouhelné 52.502 vagonů prot 49.886 vagonům; stoupla tudíž proti soudobí len skému o 2616 vagonů. V měsíci červnu dopraveno v celku 108.054 v- gonů proti 105.539 vagonům v roce 1908, tedy 2515 vagonů více. Rozvoj bnědouhelné dopravy za prvé pololetí letošní byl v poměru k roku lonskému následujíeí 1909 1908 vagonu leden . . . . . 107.791 134 424 (— 26.633) únor . . . . . 97.587 127.520 (— 29.933) březen . . . . 129.183 132.718 (— 3.535 duben. . . . . 118.313 124.548 (— 6.230) květen . . . . 109.351 117.996 (— 8.645) červen . . . . 108.054 105.539 (+ 2. 515 670.279 742.740 (— 72.471) Činí tudíž úbytek dopravy této za I. pololeti 72.471 vagonů, čili 9. 89 0. V posledních letech činila doprava hnědouhelne za I. pololetí: 1909 670.279 vagonů, 1908 742.740 » 1907 719.363 » 1906 681.123 „ 1905 622.214„ Patrno tudíž z pohledu tohoto, že rozsah letoš- ního odbytu bnědouhelného následkem nepříznivé konjunktury hospodářské klesl pod číslici za prvé pololelí v roce 1906 a že udržuje se nad niveau od- bytu v roku 1905. Z tohoto poměru nejlépe možno odhadnouti intensivní pokles spotřeby uhelné vůbee

16 article

»Bohemia«, akciová banka v Praze Ústřední banka českých spořitelen obdržela právě povolení ke zřízení uvedené společnosti, která má za účel regulovati peněžní obrat zvláste slovanských vystěhovalců, v prvé řadě ze Spojených států, severní Ameriky. Při- pravné práce konaly se již delší dobu a do vršeny budou v době nejbližší, o čemž podány budou vbrzku zprávy.

Praha spojený stát severní Amerika Bohemia akciový banka ústřední banka

17 article

Vypsání nových podpor Národohospodářského ústavu při České akademii k cestám na zkužeou do ciziny. „Národohospodářský ústav při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze“, jehož účelem jest usilovati o zve- lebování národohospodářské činnosti lidu českého ve směrech praktických, má dle čl. II. odst. 3. svých stanov m. j. též mladým lidem národnosti české, kteří osvědčili již i prakticky kromobyčejnou schopnose v nějakém oboru výroby (zemědělství, průmyslu hornictví) nebo obchodu, usnadňovati podporou mravní i hmotnou pobyt ve vynikajících mí- stech výrobních neb obchodních za tím účelem, aby se zaměstnáním v závodech zvláště pokročilýcha bezprostledním vnímáním života a ruchu töchto středisk výrobních i obchodních utužili v přístušné odborné technice a spolu získali rozhledu i zvý- šení schopnosti podnikatelské, tak aby potom mohli nabytých zkušeností ve vlasti své plodně využitko- vati. Ti, kdož zamýšlejí ucházeti se v tomto smyslu o hmotnou či jen mravní podporu Národohospodář- ského ústavu k dalšímu odbornému zdokonalenív určitém ohoru výrobní tecliníky nebo obchodu na vynikajících místech výrobního neb obchodního ru- chu, podejtež své žádosti do 15. července 190 prosidiu Národohospodářského ústavu při České aka- demii v Praze-II. (budova Musea král. českého). Žá- dosti musí obsahovati zevrubné vylíčení žadatelov běhu života (curriculum vitne), jakož i záměru za- datelova a způsobu, jakým ho žadatel docíliti míní.

František Josef Praha II muzeum král

18 article

doklady o potřebné znalosti jazykové a udání, jak možne přesné o výší eventuelně potřebné pocipory hmotné. Podpory udílejí se z pravidla pouze na jeden rok. Zásadně vyloučeny jsou podpory k účelům vědeckým, badatelským, ryze naukovým nebo literárním, podpory na kratší tak zv. studijní cesty a pod. Podpory vyplácejí se ve lhůtách jakožto pravidelný důched stipendistů po dobu jejich pobytu v cizině. Komu se podpory dostane, bude povinen podávati o způsobu použití podpery a výsledcích zu každé čtvrtletí Národohospodářskému ústavu zprávu a po návratu dle možnosti přičiniti se, aby nabytých znalostí a zkušeností doma uplatnil. Aby se podáván žádostí uchazečům usnadnilo, presidium ústavu vy- dalo jednotné formuláře, jichž ku podáván těchto žádostí užiti dlužno a jež kancelář Národo- hospodářského ústavu v Praze-II., (budova zemskéh musea) zašle na požádání každému, kdož o cestovn stipendium ústavu ucházeti se hodlá

hospodářský ústav v Praga II

19 article

K obchodním stykům s Bosnou. Od doby usku- tečnění annexe Bosny a Hercegoviny vystupují jak v těchto zemích, tak i u nás snahy po rozmnožen a utužení vzájemných obchodních styků. Zdejší prů- mysl chystá se v plnější míře nežli dosud využít stovpajíci konsumní síly obyvatelstva zabraných ze- mí, tamější obchodnictvo pak hledá nová odbytiš ti pro domácí produkty zemědělské. Tak obrátil se prá- vě velký tamnější peněžní ústav na pražskou ob- chodní a živnostenskou komoru s nabídkou na pře- vzetí zastoupení tuzemských exportních i importníeh firem. Ústav zabývá se již po několik let vývozen švestek a obilí a pěstuje též dovoz průmyslových vy. robků rakouských i uherských, takže by byl po- mocí svých styků s to zjednati zdejšímu průmyslu jisté zákazníky. Adresu ústavu sdělí na požádání statistická kancetář kemorní. (Z obchodní a živno- stenské komory v Praze.) Nově zřizujícím se družstvům strojním. Vzhle- dem ke stanovisku zemského výboru král. českéh a c. k. vlády v příčině subvencování nově se tvoří- cích hospedářských družstev strojních sděluje če- ský odbor rady zemědělské, že na příšti požadovati bude od nově tvořících se družstov stroj- ních přísnější záruku jejich rentability. — Za tím účelem musí družstva taková o podporu veřejnou s ucházející na příště prokázati, že členové mají tolik pozemků a sklizně, že plné využití strojů družstev- ních, zejména mláticích, je zaručeno a tím i finanční prosperita družstva zajištěna. — K tomu cíli necht příšti žádosti hospodářských družstev strojních ob- sahují obecním úřadem a delegátem českého odboru rady zemědělské stvrzený průkaz o výměře pozemk a přihližném množství sklizně.

Bosna Hercegovina Praha český odbor rada zemědělský stvrzený průkaz

20 article

Z c. k. ředitulství státních drah v Praze. Dne 14. července 1909 o 10. hod. dopol. bude v Roket- nici, dne 15. července t. r. o 9. hod. dopol. v Po- říčí-Místč, dne 16. července t. r. o 9. hod. dopol v Teplici-Městysi a dne 17. července t. r. o 9. hod. dopol. v Rokytnici přitomen v nádražní čekárně úřadník c. k. ředitelství státních drah Praze, jenž bude jednak podávati zprávy a vy- světlení, jednak přijímati přání a stížnosti v ko- merčních otázkách služby železniční, poku se týkají rakouských stálních drah. Upozorňuje se. že záležitosti povahy technické, neb týkající se jizd- ních řadů, vlakových spojení atd., jsou z jednání vyloučeny. Odbyt zvazu německých oceláren. Ke včerejš zprávě o červnových zásilkách Svazu oceláren v Ně- mecku se ještě dodává, že odbyt v polotovarech byl o 5000 t. vyšší, než jak udáno, činil tedy 113.000 t takže celkový odbyt ve výrobcích A činil 411.000 t proti okrouhle 378.000 t. v květnu. Svaz oceláren popírá zprávu, že by na zahraničných trzích bylo došlo v poslední době ke zlevnění cen polotovarů.

Praha Rokytnice

21 article

Dovezné listy v Německu. Komise říšského sněmu německého projednávala otázku obmezení platnosti dovozních listů, jež, jak známo, značí velký úbytek pro celní přijmy německé, nehledíc k ne- příznivěmu jich vlivu na trhy obilní a přirozeně pii agrární své většině zamítla návrh Ablassův, který žádal obmezení doby, po kterou dovozné listy maji platiti a obmezení jich na týž druh zboží. Komise se dále usnesla žádati vládu, aby vypracovala pamětní spis o účincích dovozných listů. Při této příležitosti vzpomíná B. T. charakteristické resoluce, na níž se usnesl Německý svaz mlynářský vzhledem ku projektovanému zavedení dovozných listů u nás Resoluce ta žádá německou vládu, aby podobné vra cení cla při dovozu obilí nedopouštěla a zakročila v tom smyslu u rakouské vlády. Jinak prý musilo by Německo na mouku, z Rakousko-Uher- ska dováženou, uvaliti přiměřeně větší clo. Nč- mečtí mlynáři žádají tedy na vládě, která ve své vlastní zemi pokládá systém dovozných listů za ne- zbytný, aby jinému státu zabránila zavedení tako- vého zystému! — Z čehož ovšem nenásleduje, že bychom byli pro zavedení dovozných listů u nás tak, jak se s uherské strany navrhují.

Ablassův Německo Rakousko Uhry Nč

22 article

Výroha surového železa v Německu. Dle zjištění spolku německých průmyslníků železáfských a oce- lářských činila výroba surového železa v Německu a Lucembursku v červnu t. r. celkem 1,067.421 tun proti 1,090.425 tun. v červnu loňského roku. Dle hlavních druhů činila tato výroba v červnu: 1909 t un litinové železo . . . . . B19.259 167.562 Bessemerovo sur. železo . 28.002 29.787 Thomasovo sur, železo . . 685.657 626.643 75.639 ocel a zrcadlové žel. . . 75.765 pudlovaně sur. železo . . 58.138 56.800. Od počátku t. r. činila výroba surového želez 6,252.489 t. proti 6.049.721 t. v soudobí loňském, Konsum železa v Německu ovšem nestoupl tou mě- rou, jaka výroba; obnášelť v prvém pololetí letoe 6.122 489 tun protí 6.009.338 tun. loni. při čemž vzata

Bessemerův Thomasův Německo Lucembursko

23 article

za zlklad ovšem jen čísla výrobnl plus dovoz, minu vývoz; nehleděno tedy k množství, jež zůstalo zásobách. Zrovna však ty representují letos podstat ného činitele. Nový řád pro vyclívání ječmena v Německu. Předevčírem byl přijat říšským sněmem německým nový celní řád pro vyclívání ječmene. Čtenářům našim jsou známy již přípravy k tomuto novému řádu, tak že můžeme zde jen stručně rekapitulovati

Německo

24 article

Potřeba nového celního řádu pro ječmen vyplynula z poznatku, že od vstupu nových obchodních smluv v platnost dováží se do Německa velmi mnoho ječ- mene za nižší sazbu ječmene krmného, ačkoli se ho potom používá ke sladování, tak že vlastně by z ně- ho mělo býti placeno vyšší elo. Proti tomu ozýval se odpor především z řad německého zemědělství, pro něž se takto vyšší celní ochrana ječmene sladova- cího stávala téměř úplně ilusorní, na druhé straně však také vývozci ječmene z našeho mocnářstvi, odkudž se zvláště vyváží pivovarský ječmen. Pro- spěch z toho mělo Rusko a Rumunsko, které do Ně- mecka vyváží zvláště ječmen za nižší sazbu vy- clívaný, jehož se potom používá k účelům pivovar- ským. Kromě toho však stěžovalo si náše mocnář- ství i na to, že ječmen pro účely lihovarské smí býti dovážen za nižší sazbu celní, kdežto v Rakou- sku panoval názor, že dle předpisu obchodní smlou- vy také lihovarský ječmen podléhá vyšší celní saz- bě. Při nové úpravě celního řádu pro ječmen jednalo se tedy o odpomoc stížnostem německého zeměděl- ství a vyřízení rekriminací, činěných se strany na- šeho mocnářství. Nový řád, něm. říš. sněmem při- jatý, snaží se zameziti nesprávné deklarování ječ- mene tím, že ječmen, který je ohlášen jako ječmen krmný a má tedy platiti nižší sazbu celní, může býti event. barvením denaturován a potřebné k tomu opatření učiní se již na hranici. V souvislosti s tím budou určeny některé pohraniční celní úřady jimiž bude směti procházeti vůbec jen krmný ječmen

Německo Rusko Rumunsko

25 article

Na druhé straně bude přísným trestem stíháno po- užívání ječmene jako krmný deklarovaného k úče- lům pivovarským; potud tedy vyhověno bylo i ste- kům vývozců rakouských. Naproti tomu však liho- varský ječmen bude směti i na příště procházeti za nižší sazbu celní. Německá vláda postavilas v té příčině na stanovisko, že dle předpisu ruské obhodní smlouvy lihovarský ječmen nutno zařaditi pod krmný ječmen, že je tu tedy nemožno vyhově přání rakouských vývozců Dodávka pro dráhu. Reditelství priv. rak. uher společnosti státní dráhy ve Vídni-I., Schwarzenberg- platz 3, zadá na rok 1910 dodávku železa válcova- ného, lopat a nástrojů. Ofertní formuláře, všeobecn a zvláštní podmínky vydá ředitelství a přijímá oferty do 20. července 1909 do 12 hod. v poledne. (Sdělení obchodní a živnoutenské komory v Praze.) Siavba pořiční. Zemská komise pro úpravu řek v král. českém zadá pobřežní stavby opevňovací na řece Chrudimce v dílči trati Hamry—Hlínsko 87.4 až 94.0 km v ceně 126.500 K. Tamtéž prohlédnouti lze ofertní pomůcky. Oferty podati jest do 21. čer- vence 1909 do 12 hod. v poledne. (Sdělení obchodní a živnostenské komory v Praze.) Dodávka pro zemské ústavy. Zemský výbor král, českého vypsal pro zemské ústavy dodávku zpoží textilního, různých materialií, potravin a nápojů Oferty na formulářích sepsané podati jest u zem- ského výboru do 28. července 1909 do 12 hod.v poledne. Seznamy zboží vydá svým příslušníkům pokud zásoba stačí obchodní a živnostenská komora v Praze.

Schwarzenberg Vídeň Praha Chrudimka Hamra státní dráha živnostenský komora v Praga km

26 article

Insolvence. Spolek věřitelů odboru soukenického v Brně hlásí tyto insolvence: Jiří Entmayer. rukodíl- ný obch. v Linci, Karel Heřman Grünberg, ruko- dílný obch. v Černovicích, David Salzmann, dam- ský krejčí ve Vídni-II., Staudingerg.2. Konkums uvalen byl zemským soudem v Praz na jmění Gustava Rychnovského, obchodník s plodinami v Jenštýně (okres Brandýs n. L) Koukursni komisař přednosta c. k. okr. soudu Brandýse n. L., správce podstaty JUDr. Rudolf Ná- chod, advokát v Brandýse. Lhůty 15. července, 13. a 21. srpna. Banky, záložny a spořitelny. Měsíční výkazy českých ústavů peněžních. V mě síci červnu měly: vkladů výplat korun

Entmayer Heřman Grünberg Salzmann Rychnovský JUDr Ná Brno Linec Černovice Vídeň Staudingerg Brandýs Brandýs můj

27 article

Obč. zál. ve Vršovicleh. . 330.169 248.330 Spořil, královédvorská . 386.492 522.69e 73 854 69. 496 Obč. zál. v Jaroměři Ohč. záložna v Přelouči. . 274.826 163.67 Tržní zprávy z venkova ZPoděbrad, 7. července. 50 kg pšenice 16.50. 17.—, žita 10.50, 11.—, ječmene 9.—, 10.—, ovsn 11.50, 11.75, brambor 0.—, 0.—, 1 kilogr. másla K 2.20, 2.40, tvarohu 0.32, 0.36. ay peněžni. Vídeňská bursa. z. Z Vídně, 8. července. (Telefgr. »Nár. Listů« Po burse. Kreditky 637.75 po —.—, uherské kre- ditky 752.—, anglobanka 298.—, bankovní jednota 526 75, unionka 551.—, Iänderbanka 452.—, státní dráha 723.—, jižní dráha 108.25, polabská dráha —.—, severozáp. dráha —.—, turecké tahákové 372.—, rýmavsko muráňské 592.75, alpinky 642.— po —.—, květnová renta 96.15, uberská korunová 93 10. turecké losy 185.—, marky za hotové 117.38, ultimo 117.33. Smýšlení upevněné. z. Z Vídně, 8. červenca. (Tifgram. »Nár. Listův. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.35, 199.05, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.— Brussel šek na kr. lhůty za 100 le. —.—, —. Německo šek na Brussel na delší lh. —. krátké lhůty za 100 mk. 117.321/2, 117.521/4. Némnecko na delší lhůty —.—. —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 239 75, 240 05, Londýn na delší lh —.—, —.—, Nový York za 100 dollarů —.— —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100. lic 94. 95, 95.15, Ialie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lb. za 100 rublů 253.35 254.25. Petrohrad delší lhůta —.—. —.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 Ir. 95.20. 95.35, Paříž delší —.—, Curych a Basilej šek a králké lh. 95.221/2, 95.40, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké lh. 95.221/2, 95.40, na delší lh. —.—

Listův Ir Jaroměř Přelouč Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej kg Iänderbanka 452 Italia šek

28 article

Závěračné kursy 8. červce. 7. čorvce Zastavní listy: 4proc. Hypol. banky kr. českého 97.50 37 50 31/2proc. Hypot. banky kr. českého 89.25 83 25 tproc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 96 30 96 30 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 96.30 95 04 4/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 9975 93 75 4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze 97.50 97 50 Úslřední hana čes. spořiteten 40 100.— 100 — Vidaň. Opětné nesnáze v patlament sitnae způsobily, že obchod na začáteční burse byl velmi malý, pevná tendence však zůstala. Zájem byl pro akcie státní dráhy a také rýmavsko-muráňské bylv kupovány, při čemž kursy stouply. Ve šraňku kre- ditky, priority státní dráhy a tské uhelné trebovljské a karpatky se těšily zájmu. Na polední burse vše- obecně příznivá tendence potrvala, protože také z Berlína ohlášeno pevné smýšlení. Živý zájem měly skcie rýmavskomuráňské, které byly kupovány do Pešti. Jinak bylo klidno, ale úroveň upevněna. Renty klidné, valuty nepatrně změněny. Peníze nezměněny 2/2—211/4, 9%.

Praha Berlín Pešť 50 Úslřední hana

30 article

Berlínská bursu. Z Barlinn, 8. července. (K. k.) V 1 hod. 15 min. Kreditky 200.40, státní dráha 104.60, lombardy 20.60 Smýšlení klidné.

Barlinn

31 article

Z Bezlina, 8. července. K. k.) Kreditky 200.50 berlinská obchodní 173.—, darmštadtská banka —.. německá banka 243.50, diskonto komand. 187 4 drážďanská banka 153.50, nárndní banka 121.50 státní dráha 154.60, lombardy 20.70. Kanada 181.5 Baitimore 116.60, dráha Henri —.— bochomstt 230.60, dortmundské 62.—, Lanřina buť 183.60, Consotidace —.—, gelsenkirchenské 179.30, harpenské 190..60, Hibernia —.—. Packet 117.—, Lloyd 89.90, dynam trust —.— Smýšlení klidné. Z Hamburku, 8. červance. (K. k.) Rak, stříbrná renta 99.25, rakouská zlatá renta 100.25, uberská zlatá renta 96.90, italská renta 105.—, kreditky 200.50 losy z r. 1860 161.—, státní dráha 154.25, lombardv 20 50, stříbro 69.75 zboží, 69 25 peníze. Smýšlení klidně. Z Prankfurtu. 8. července. (Telegr. závěr. kursy.) Uvěrní akcie 200.40, akcie společnosti státní dráby 154.70, lombardy 20.80, papír. renta —.—, stří- brná renta 99.80 rak. zlatá renta 100.20, 49% rak korun. renta 96.50, uherská ziatá renta 95.90, ubst. korunová renta 93 30. Smýšlení pevné. Z Frankluzta, 8. července. (Dodat, bursa.! Úvšrní akcie 200 40, státní dráha 154.70. lombardy 20.80.

Henri Lloyd 89.90 Kanada Hamburk darmštadtský banka nárndní banka Baitimore 116.60 Hibernia Bezlina Packet 117 50 Frankluzt

32 article

Pařížská bursa. Z Paříže, 8. července. (Počáteční bursa.) Bproe. renta 97.70. Smýšlení klidné. Z Pařiža. 8. července. (Tlgr. závěrečné kursy.) Bproc. renta 97.60, italská renia 103.80, rakouský pozemk. úvěr. ústav 1182.—, státní dráha 770.—, lombardy 112.—, cheky na Londýn 25 181/2, rakou- ská zlatá renta 101.—, ub. zlatá renta 96.15, otomanská banka 709.—, tabáková režie 394.—, ruské 1906 102.10, turacké losy 173.75, Rio Tint 1887.—. — Smýšlení kolísajícl. Pražská bursa V Praze, 8. července. Oficiální záznamy znějí Zástavní listy české byp. banky 560 » . „ . 31np Základní úpisy české zem. banky 4 % Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49% „ .. , » (v K) 49 % Mel. úpisy » » . (ve zl.) 4 %. . . » (v K) 40 0 Žel. . , .. Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 40 Dložní úpisy. Živnost. banky 41/290 Dlužní úpisy České prům, banky 4 1/2 0 Dlužní úpisy Ústřední banky Českých spořitelen Zást. listy Hyp. ústavu Městské spořilelny pražské . . Zástavní listy mor. byp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy, Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2 e „ bal. zem. banky

Paříž Londýn Rio Tinto Praha Český průmyslový Český spořitelna Zást

33 article

Kom. dl. úpisy a , , Zeleznič. . . » » Zást. listy Hal, skc. byp. banky 41/2 » » Rak.-uherské banky 4 % » » Dolnorak. hyp. ústavu 49 .. . 31/2 Kom. dl. úp. . . „ 49 „ . „ „ , 3122 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 0 Prior. obl. spol. rak. míst. drah 3 % Buská státní půjčka z r. 1906 59% Únorová společná renta (v pap.) 4 220 Dubnová . , (ve stř.) 4.29)% Květnová . . (v pap.) 4 % Červencová spol. renta (ve stě.) 4 Rakouská zlatá renta . . . 4 o korunová renta. . . 4 % » investiční , . . . 31/ 2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . . Česká průmyslová banka . . . » Česká zajišťovací banka . . . » Hospodářská úvěrní banka . . a Moravská eskontní banka. .. Pražská úvěrní banka . . . . První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka. . . .. Haličská akc. hypoteční banka . Rakousko uherská banka . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rastonova strojírna . . . . El.-tech. akc. sp. dř. Kolben a sp. „ Česká společnost cukerní Český pivovar v Č. Budějovicích a Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . , Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost .» První česká rafl. v Modťanech „ tov. orient. cukrov. Trh na zboži-

Hal Prior Daňkův Rastonův Kolben Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Poldin huť Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hospodářský úvěrní banka moravský eskontní banka úvěrní banka živnostenský banka hypoteční banka uherský banka El

34 article Plodinová bursa.

Plodinová bursa. V Praze, 8. července. ObilI Znamená se za 50 kg transito : pše n i ee česká 1908 77—81 kg 17.—, 17.35, rakouská —.— —, ruská 16.40, —.—, uberská — kg —..—, 16 65; žito české nové 1903 72—75 kg 10.85, 11 20; ječmen výběr —.—. — —, I. jakosti 0.— —.—, střední 0.—, 0.—, merkant. 0.—, 0.—; o ves prima 10.90, 11.—, merkantilní 10.80, 10.85, oves uher. 10.65, 11).75, kukuřice 1908 9.20, 9.30, cingunn- tinova 1908 11.—, 11 15; vikev česká —.— haličská 0.—, 0.—, uheraká 0.—, 0.—, pohanka 0.—, proso 0.—. Mlýnské výzobky. Ceny za 100 kg transito : pše- ničná mouka č. 0 K 50.—, 51.—, č. 1 49.—, 50.— č. 2 47.—, 47.50, č. 3 48.—, 44.—, č. 4 41.—, 42.— č 5 39.50, 40.50, č. 6 36.—, 37.—, č. 7 32.—, 33.— č. 8 21.50, 22.—. Žitná mouka č. I. 33.—, 34.— č. Il. 32.—, 33.— č. III 28.—, 29.—, č. IV. 20.50, 21.50. pšeničné otruby jemné 14.50, 14.60, hrubé 14.90. 15.—, otruby žitné 15.—, 15.50, krupice 50.—, 51.— prach 16.—, —.—, tluč —.——, —.—, kroupy: č. 90 45.—, 46.— čís. 2/0 44.—, 45.—, čls. 0 43.—, 44.— čia. 1 41.—, 42.—, čís. 2 39.—, 40.—, čís. 3 38.— 39.—, čís. 4 36.—, 37.—, čís. 5 35.—, 36.—, čís. 31.50, 32.50, čís. 8 29.—, 30.—, čís. 9 27.—, 28.— čís. 10 26.—, 27.—, zlom 27..50, 28.50.

Praha kg 41

35 article

Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 190e 26.50, 77 50, modrý ruský ——, —.—, kmin čes. —. —, holandský 47.50, 49.—, lněná semena baličská —, —.—, konopná semena baličská 11.25, 11.75, konopná semena uherská —.—, jetel červený 190 —.—, prostý kokotice 1908 .—.—, —.—, bíle 1908 —.—, —.—, švědský —.—, —.—, vojtěška Česká —.—, —.—, úročník —.—, —.—, thymoten —.—, —.—, růžák —.—, —.—, vojtěška uh. kokotice prostá —.—, —.—, vičenec (ligrus) —.—, —.— dvojsečný —.—, —.—, řepka vlhká 1908 —.— —.—, řepka zimní, suchů, 1908 —.—, —.—, řepkovs pokrutiny 9.25, 9.50. Luštöniny. Ceny za 50 kg transito: fasole k vs tení K 12.—, 13.—, ke krmení 0.—, 0.—, boby 10.50. 11.25, brách Viktoria 18.—, 19.—, k vaření žlutý 16.—, 16.70, k vaření zelený 16.—, 17.50, ke krmen —.—, —.—, čočka 1908 13.—, 19.—

kg

36 article

Penize Zboší 101.50 102.50 97.65 98. 65 89.50 90.50 99.50/ 100.50 96.30 97.30. 96.30 97.30 96.30 97.30 96 30 97.30 96.0 97.90 99.75 100.75 99.75/ 100.75 100.— 100.30 98.50

99.50 / 100.50

37 article

97.50 103.25 96.05 95.35 190.70 97. 5 100.— 94.50 93.50 93.50 99.25 94.15 98 25 97.25 87.50 87.50 77.80 99.55 99 35 99.60 99.40 96.35 96.15 93. 35 96.15 117.50 117.70 96.15 96.35 85.55 85.75 245.— 346.— 416.— 420.— 200.— 203.— 402.— 404.— 607.50 611.— 444.— 455.— 244.25 245. 25 594.596.— 1771 1781 900.— 416.— 417.— 395.— 405.— 190.25 190.75 925. 1025 390.— 395.— 200.— 202.— 450.— 455.— 2540 2550 225.— 255.—

38 article

97.05 96.35 91.7 98. 50 95.10 94.50 94.50 99.75 95.15 99.25 98.25 88.50 88.50 78.80