Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

o ms st tt ttvtt o u o e o je o t

3

V Praze, v pátek 9. července 1909.

Praha

4

a osto se s nlí

5

v vmrb htotte

6

ast llnsb

7

V drobném prodejie

8

Číslo 187.

9 article

Hla ranni a večerní listy předplácl se v Praze v administraci: ná měslu. . . . . na čtut leta . . . . 6 K —l s dvojí doná škout na miěsic. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 6-h ve filiálkách 2 K 30n na měsle. . Poštoui na měsla. na čtvrt ista : . . . 9 K o0 s dvaji zásilkou ha měsl na vieta: : K

Praha

10 article Příročí 48 hodin!

Příročí 48 hodin! Při zahájení turské dráhy dne 5 t. m oslovil, jak známo, panovník předsedu po- slanecké sněmovny dra. Pattaje poptávkou po těžkých dnech v parlamentě a na projev jeho naděje, že se všechno v míru ještě vy- jasní, pravil panovník: »To také musí jíti, sic jinak by to byl skandál.« Málo scházelo a bylo by včera k tomu »skandálu« došlo, k důkazu totiž, že to ne a nejde a ku praktickému jeho dokladu, k uzavření parlamentu. Ba už docela formálně, aspoň na papíře vysloveno bylo, příslušný rukopis pro neúřadní část úřadního dnešního listu již přichystán a toliko k nalebání parla- mentní záchranné společnosti, sestoupivší se k tomu konci z katolických sociálů, podařilo se zmařiti výstřel barona Tella-Bienertha po zlatém jablku diét, postaveném na hlavu parlamentu, oslepeného páskou obstrukce na očích. Šíp sňat z tetivy a zasedání říšské rady velkomyslně prodlouženo o — 48 hodin. Udál se neslýchaný v dějinách parla- mentu kousek. Jindy za těžkých parlament- ních krisí stává se, že takový papír s orte lem smrti neposlušné či impotentní sně- movně, anebo nálezem na její přiškrcení bývá sice přichystán pro nejrozhodnější oka mžik, ale neopouštívá náprsní kapsu náčel níka vlády než právě v okamžiku nezbytné, svrchované potřeby. Ale tentokráte už by venku, už byl opatřen datem, už byla uči- něna všechna opatření, aby byl poslancům doručen, už se stal státní listinou, jíž ne- scházelo ku platnosti než její publikování, než její doručení v ruce poslů království

Tell Bienerth Šíp

11 article

zemí a bylo nutno takměř formálně odvo- lati jej. A tak stalo se víc, než že šíp sňat z tetivy, ba vystřelený šíp se vrátil, nebot dohonili jej ještě v čas než cíle dostihl tak neuvěřitelně křepcí pánové jako dr. Luegera princ Liechtenstein. Poprask, kterým provázen tento shon včera od třetí hodiny do osmé, líčí na svém místě náš vídeňský zpravodaj s nepopíratelnou epickou silou — proza- tímný efekt bezpříkladných těch událostí ne- znamená víc leč jistotu, že zachráněna aspoň ještě úterní a středeční dieta, ale to, běda, nevylučuje velkou pravděpodobnost, že ve středu kvestor sněmovny zarazí stavidlo zla tému Paktolu dvacetikorun, zurčícímu tak libě do fadesy nehlučné obstrukce sněmovní. Ten velký a hluboký vzdech úlevy převeli- kého počtu poslaneckých hrudí včera ještě se neozval . . Ovšem, že to není jediný význam vče- rejšího přemetu barona Bienerlha, který toli- krát měřil a přece ťal mimo ! Pan president nejněmečtějšího kabinetu se přepočítal a jeho včerejší neobratný manévr skončil tak zvučným sklapnutím, že musilo projeti všemi kostmi nejen tomuto muži neobmezené dů- věry koruny, ale i všem parlamentním fak- torům, kteří mu tak demonstrativně drží palec ve sněmovně i mimo ni. Ve státech. kde konstituční zásady nejsou jenom planým heslem, nesměl by si předseda kabinetu takhle dvakrát beze škody zadati. Při vče- rejší státnické zkoušce pan baron Bienerth nikoli chvalitebně propadl. Nepopíratelnou skutečností přece zůstává, že v nestřeženém okamžiku, prost sebekázně, slovy co nejpří

Lueger Liechtenstein Bienerlh Bienerth

12 article

křejšími vypustil z úst proti zástupcům akčních čili obstrukčních stran Slovanské jednoty kategorický imperativ s nejkrajnější pohrůžkou, neuposlechnou li, a že se ob- strukční strany — nelekly! Do půl osmé večer, to byla lhůta, během kteréž měli se čeští a slovinští obstruktéři dostaviti ke kříži a když vypršela, nenacházel se u tohoto znamení spásy nikdo a pilné návrhy zůstaly neodvolanými tak dobře jako v hodin pět. A pohrůžka uzavřením sněmovny, učiněná tak nedvojsmyslným, ba hnedle přimým způsobem, neuskutečnila se! Není to zrovna málo, když předseda korunní rady vypraví se do Schönbrunnu pro svrchovaně důležité rozhodnutí, kteréž ve vědomí daleko- sáhlých účinků nežádává se a nevydává jen tak beze všeho a potom na zpáteční cestě je rád, když mu je rozvážnější političtí přá- telé vezmou z ruky . . . I! Ovšem co odloženo, není zrušenoa v 48 hodinách může být říšská rada od- ročena tak dobře, jakoby se to bylo málem stalo včera, ale úspěch, jehož proti bar. Bienerthovi dobyla obstrukce, zůstává úspě chem, třeba trval jen dva dny a třeba byl jenom úspěchem morálním! A morálním zůstane, i když ve středu dojde k tomu, čemu zabráněno včera s takovým úsilím i chvatem, dokonce i pomocí automobilu, neboť k uzavření říšské rady dojde jenom v tom případě, jestliže obstrukční strany Slovanské jednoty necouvnou. A k tomu je zapotřebí morální síly. Nechť jsou úvaby o předmětu sporu jakékoli, ať náhledy o hospodářských důsledcích zmaření zmocňo- vacího zákona podrží věcné své jádro, jedna věc je nesporná, že totiž uzavřením říšské rady v platnosti zůstává taktické usnesení Slovanské jednoty, že letní pracovní program sněmovny jest vyřízením rozpočtu vyčerpán.

Bienerth Schönbrunn

13 article

Staň se cokoli, jedna resoluce Jednoty přijde konečně ku cti — ovšem v tom případu, že na konec nepodrží ve středu anebo ještě spíš vrch Bienerth a nepodaří-li se vyjednavačům, ať již legitimovanýmči bez legitimace, akční strany Slovanské jednoty oblomiti. Neboť tenť jest celý taktický vtip Bienerthovy výpravy proti obstrokci, zlomiti ji celým nátlakem stran, rozzuřených, jak se dnes dočteme, hrůzou ze všech následků plynoucích z uzavření rady. Vedle ztráty diét, kterýmžto dojmem bar Bienerth, jenž via facti změnil diety v paušál za určitých podmínek vyplácený po celý rok — vždy velmi vydatně pracoval, hrozí říšským po- slancům ztráta imunity, po uzavření parla mentu volnou ruku vztáhne justice na členy poslanecké sněmovny, dosud jí nedostupné. také pro všechny politické delikt y K tomu přistupuje prozatím zmar všech po- litických nadějí strannických, upínaných na parlament pracovní, neboť uza vření jeho je tolik jako vír, který roztočí pyramidu pa- píru nashromážděných návrhů, výborových prací, předloh, do všech koutů, svrhne před- sednictvo a všechny parlamentní funkcionáře. nikomu z jeho členů nezbude víc než holý mandat bez diety, bez imunity! Jest jisto. že všechny tyto ohledy a pohnutky soustředí na českou a slovanskou obstrukci všechen hněv zklamaných a ten ve veškeré síle pro- pukne, až skutečně dojde k uzavření, jež za takových okolnosti má se k rozpuštění jako mrtvice k smrti. Neboť kolik takových záchvatů může ještě vydržeti první parla- ment všeobecného volebního práva ?!

Bienerthův Bienerth poslanecký sněmovna

14 article

Bude tedy složek pracujících k změk- nutí obstrukce v 48 hodinách, lhůty věru šibeniční, víc než dost a uvidí se, zdali mužové čtyř skupin Jednoty, k další obstrukci dnes odhodlaných, vydrží tak zpříma státi jako dnes. Jaké jsou jich pohnutky, jsou li vesměs tak ryzí a nezkalené, jak ujišťují příslušné oficiální orgány, o tom bylo již dosti řeči a snad dojde ještě na zkoušku ohněm toho, co zlatem jest, anebo za zlato se vydává. »Politicum« či »prakticum«, ta otázka dojde svého řešení stůj co stůj.

15 article

Dnes slyšíme s veškerou zřetelností, že české strany obstrukční za první podmínku svého odstoupení od obstrukce učinily poli- ticum i prakticum takového sympatického zvuku jako druhou českou univer situ, vřadění položky pro moravskou uni- versitu do příštího rozpočtu. A to je minimum českých politických požadavků a skutečně projevem skromnosti, jaká nezasluhuje, aby předseda ministerstva ztrácel vůči ní ne- zbytné formy chování k delegaci velikých vrstev slovanského voličstva, což plat i o slovinském nároku po lublaňské fakultě. Kolikrát již byla otázka druhé české univer- sity učiněna taktickou podmínkou českého postupu na říšské radě?! Má poznovu od ní býti upuštěno? A konečně v cenění nynějšího zasedání parlamentu, v úvaze účinků jeho uzavření nezapomínejme, že s předlohami, jež takto hasnou, propadají i vládní předlo hy vyrovnací, tento pokus znásilnění če- ského národa celoříšskou většinou něme- ckou, tento neodpustitelný vládní hřích na příslušnosti českého sněmu, tato brutalita vyvlečení české otázky z legitimity národa českého a odnětí mu nejdražšího statku, jaký musí býti každému národu, na budoucnost počítajícímu, zachován, práva sebeurčení Snad nastane v důsledcích těch nová, velmi těžká zkouška celému národu českému, i na to se nesmí zapomínati. A v tom také leží mnoho důvodů k vážnému, snad svrchovaně vážnému nazírání na nastávající epochu poli- tického života českého, kteráž jest s dostatek označena i úžasnou okolnosti — změny ve vedení české politiky, přece všem českým očím patrné, ano přímo v ně bijící!

16 article Masopustní čtvrtek ve vídeň ském parlamentě.

Masopustní čtvrtek ve vídeň ském parlamentě. Z Vídně, 8. července. Takového bláznivého dne, jako byl dnešní jsme ještě v parlamentě nezažili. To nebylo žádné jednání vážné, to byl masopust, to by hotový blázinec. Každé čtvrt hodiny se situace měnilal Co před chvílí bylo hoto- vou a nezměnitelnou událostí, nebylo již v nej- bližší minutě pravdou a jako v prudké vodě každá vlna přinesla opak všeho toho, co měla předchozí. Počneme tam, kde přestali jsme v listě večerním. O 13. hodině vůdcové obou

Vídeň

17 article

obstrukčních skupin dostavili se k bar Bienerthovi. Tam byli také oni členové kabinclu, kteří s obstrukčními stranami vyjedná- vali. Přes opačné tvrzení, které se nalézá v com muniqué, dole položeném, byla rozprava se che- fem kabinetu velmi prudkou. Slyšíme, že bar. Bienerth mluvil s hosty svými velmi příkře. Přilákáni zprávami večerních listů, že bar Bienerti, upustiv od své dosavadní taktiky, vy- hlášené v ten rozum, že nebude vyjednávati se stranami obstrukčními, pozval k sobě na jednání důvěrníky těchto stran, přišli do parlamentu velmi četní poslanci, kteří tam dychtivě čekali návratu poslanců česko-agrárních a slovinsko- klerikálních, k bar. Bienerthovi vyslaných. Čekali dlouhc. Teprve po 5. hodině vrátil se a netajili, že jednání nevedlo k výsledku žád- nému. U dra. Pattaie konala se v tu dobu po rada prof. Glabiňského, dra. Gessmanna, bar. dra. Chiara a dra. Sylvestra. Tam oznámili po- slanci česko-agrární a slovinsko-klerikální, jal u bar. Bienertha pochodili. Hned po tom svolána byla parlamentní ko mise Slovanské jednoty na 7. hod. večerní, hned po tom vešlo ve známost, že bar. Bienerth od- jel do Schönbrunnu, hned po tom pak svolán německo-nacionální jednota. Nevylíčitelný byl dojem, jejž učinily zprá- vy česko agrární a slovinsko-klerikální delegace v parlamentě. Tam se doufalo, že porada u bar.

Bienerth Bienert profesor Glabiňský Gessmann Chiara Sylvestr Schönbrunn

18 article

Bienertha jest počinem a počátkem dohody Proto bylo zklamání tím větší. Zmatek, jaký po- vstal z toho, jest nevypsatelný. Když byl chaos největší, přišel posl. Panz a sdělil poslancům a žurnalistům, že v krisi nastala nová fase:že dr. Lueger, dr. Gessmann, princ Aloi Liechtenstein a ještě tři členové křesťan- sko-sociálního svazu odjeli k bar. Bienerthovi Ani byli ještě na cestě, stihla do parlamentu zpráva, že jest rozhodnuto v ten rozum, že nej- vyšším rozhodnutím, které bude neprodleně vy- hlášeno a zejtra uveřejněno v neúřadní části „Wiener Zigu.“ spolu s komentářem nynějšího zasedání, říšská rada prohlašuje se za uzavřenou. takže bylo by zmizelo všechno kromě mandátů poslaneckých ve sněmovně lidové a v panské sněmovně všechno vyjma provisoria, ve kterém by setrvali jmenovaní tři presidenti. Ovšem by přestala také imunita poslanecká. Zpráva, že bar. Bienerth odhodlal se k opa- tření tak pronikavému, způsobila v parlamentě pochopitelný rozruch, ale také velké hněvy. Po- slanci nemohli pochopiti, proč chef vlády navrhl koruně uzavření řišské rady, když bylo by pouhé odročení stačilo.

Bienerth Panz doktor Lueger Gessmann Liechtenstein Wiener Ziga

19 article

Čekalo se nyní, jak pořídí dr. Lueger u bar. Bienertha. Již byli připraveny ve sněmovně po- slanecké všechny tiskopisy, již byli postaven sluhové, by poslancům dodali vyrozumění,že žádná schůze nebude se již konati a že zase- dání řišské rady jest uzavřeno. Tu přijel dr. Pattai automobilem z ministerského předsed- nictva. Sdělil poslancům a žurnalistům, že po- slání, s kterým jel on spolu s drem. Luegrem a soudruhy k bar. Bienerthovi, měle úspěch, že uzavření říšské rady spočívající na nejvyšším rozhodnutí, bude zatín odvoláno, že se neuveřejní, že se nesdělí poslan cům, že bude zejtra ještě krátká 5minutová schůze, že bude v úterý schůze opětná, že zatím bude vyjednáváno, a že vyjednávání převzali křesťanští sociálové. ranní číslo o sobě . . za Sh večerní . . . . . . . za t h Ve fllálkách na venkově ranní čialo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5h Inseráty plati se botově napřed Předpl esni a inserty přijlmá administrace v Marianske ul., 3. Tam nacházejí se též redakes. tiskárna a expedlca „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceji.

doktor Lueger Bienerth Marianske ulice

20 article

Sešla se Slovanská jednota, ve kte- ré přečteno bylo drem. Šusteršičem tot communiqué: „Dnešek přinesl rozhodnutí. Důvěrníci slo- vanských akčních stran posl. Udržal, dr. Šuster- šič, Staněk a dr. Korošec konferovali odpoledne s posl. drem. Glabiňským a drem. Gessmannem- Rozpravy ty minuly poměrně příznivě. Z těchto rozhovorů, které se děly v kanceláři če- ského člena předsednictva, dostavil se minist obchodu dr. Weiskirchner a donesl pro odpo- ledne pozvání k rozmluvě s ministerským před- sedou bar. Bienerthem. Důvěrníci slovanských akčních stran usnesli se vyhověti pozvání tomu. Odebrali se o 123. hodině do ministerského předsednictva, kde kromě ministerského před- sedy byl ještě ministr orby dr. Bráf, ministr ob- chodu dr. Weiskirchner a ministr dr. Žáček. Konference trvala do 245. Byla klidnou a uká- zala se tam naděje na urovnán krise. Pojednou o 345. přerušil bar. Bienerth k velkému překvapení slovanských důvěrníků jednání a žádal, aby se mu do 1/4 8. hodiny dala přesná a konečná odpověď, zdali pilné ná- vrhy budou vzaty zpět, čili nic.

Udržal doktor Šuster Staněk Korošec Weiskirchner Bienerth Bráf

21 article

Posl. dr. Šusteršič navrhl, aby se slovan- ským stranám akčním v zájmu věci ještě dal lhůta do zejtřka inclusive po případě do konce. tohoto týdne. Po krátkém rozmýšlení prohlásil bar. Bienerth kategoricky, že trvá při svém vzpo- menutém prohlášení a dodal ještě, kdyby ne- došlo žádné odpovědi akčního výboru do jmeno- vané hodiny, že by to pokládal za zamítnutí. Potom sešli se slovanšti důvěrníci v kanceláři presidenta dra. Pattaie a konstatovali tam zma vyjednávání. Po sepsání tohoto communiqué dostavil se posl. prof. Sturm k posl. dru. Šusteršičovia sdělil mu, že purkmistr dr. Lueger u minister- ského předsedy bar. Bienertha vymohl 48hodi- nový odklad lhůty. Kromě toho sdělil president dr. Pattai, že jest úmysl zejtřejší schůzi hne po zahájení skončiti a příští schůzi konati te- prve v úterý.“ Když byl pročetl communiqué to, prohlásil dr. Šusteršič schůzi za skončenou, nepřipustiv žádné debaty. Proti tomu protestoval posl. Šrá- mek. Na rychlo svolala se konference klubovníeh předsedů, ve kteréž usneseno dáti sou- hlas, aby zejtřejší schůze byla kratinkoua nastala přestávka do úterka. Účastníci se zaru- čili, že jednání v zejtřejší schůzi nebudou rušiti nižádným způsobem.

Posl doktor Šusteršič Bienerth Sturm Lueger Pattai Šrat

22 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 8. července. (Aféra ryt. Abra- hamowicze.) K potížím, které polské kolu má s lidovci, přibyla nová, způsobená málo známým lvovským denníkem„Gaz. Codziennou“, která v pěti číslech otiskla velice pro předsed- nictvo polského kola nepříznivou kritiku nynější polské delegace ve Vídni, podepsanou ryt. Abra- hamowiezem. Ryt. Abrahamowiez sice popírá, že by byl redakci „Gaz. Codz.“ zaslal ně- jaký článek, ale redakce tvrdí přes to, že své stati otiskla přímo z rukopisu Abrahamowiczova, zaslaného ne sice přímo redakci, nýbrž někte- rému členu redakce. Fakta, uveřejněná nyní lvovským listem, jsou celkem známa z doby únorové krise v polském kole a polském mini-

Ryt Abrahamowiczův Praha Vídeň

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Literatura. Naše knih y. * O. M. Vyskoči!: Sníh pod jableni. Nákla dem Mináře a Štětky. V nové svě publikaci seřadil pan Vyskoči řadu drobnějších prací v celek velmi ladný a účinný Jsou tu krásné básně v próse, lyrické ponádky, po vídky realisticky zabarvené a zase vášnivě styliso vaně lantasie krásou opojené duše. Řada »Malých dramat«, jimiž pan auloi svoji knihu zahájil, zdá se nám nejsilnějšími čísly celé sbírky, ačkoliv i ostatní práce této publikace dobře snesou přísné měřítko uměluckých poža- davků. V těchto »Malých dramatech« nalezl pan Vyskočil lormu a výraz, jakých jsme u něho dosud nepostřehli, ač dřívější jeho práce k nim smě- řují. Tato čísla jsou sice psána v různých dobách jak dostavil se impuls nebo inspirace, ale básník dal jim jeden jednotný kolorit, jeden veliký a mocný akkord jimi zvuči. Jejich vnitřní krása spočíváv zastřeném soucitu (v tom je právě duševní gran- dezza !) pro velké utrpení, ať člověka, ať zvířete — jsou jako krvavé krůpěje, jež skanuly z básníkova srdce nad lidskou bolestí a zazvonily na dlažbě. .. Celý svět je hásníkovi velikou Golgothou, ale v bolesti jeho i cizí na konec vždy vítézí mír, jenž v oblacích plných mystické fragrance všecko vy- rovnává.

M Vyskoč Minář Štětka Vyskoč Vyskočil Náklo

24 article

Zevně mají tyto básně v prósa (to platí o většině prací celé knihy) zvlášini formální ráz, jenž připominá svou jemností staré japonské kře- houčké bibeloty. V dřívějších svých pracích přiklonil se p. Vy- skočil, jak jsme již na tomto místě svéno času kon- statovali, ke směru, v němž poprvé vynikl Ander- sen. Dnes p. aotor tento směr sice neopustil, ale za to v něm vynikla více jeho vlastní individualita. V pobádce »O marné touze« docílil básník posud to nejlepší v tomto genru. V této zdařilé práci — kde vypravuje se paraliela o lásce »malého hnědého koníčka, který má místo křídel blankytný vějířek, vroubený černými perlami« a o lásce mla- dého cikána, jenž miluje princeznu — je plno poeti- ckých vztahů mezi přírodou a člověkem zachyceno tak šťastně, jako málo kdy se podaří. Ke konci je se nám zmíniti o povídce »Rek«, která byla prohlášena některými čtenáři českého listu, v němž byla otištěna, za »nemravnou«. Po- vídka má námět z nedávné ruské revoluce a vyzna- čuje se u antora neobvyklým realismem. Tate práce je vysoké umělecké hodnoty a ten, kdo j přečte, nechť sám si učiní úsudek, zasluhovala-li »prohlášení« shora zmíněného. Jedno však z tohoto prohlášení vysvitá: »V Čechách je posud velmi velmi temno!“ Celá kniha p. Vyskočila je prostoupena ryzou poesil a idealismem, pročež jí přejeme na cestu k českým čtenárům muoho zdaru.

Ander Cikán Vyskočil Čechy

25 article

* Korolenko Vl. Gal.: Les šemí. Nákladem J R Vilímka. Korole nko, z něhož bylo dosu překládáno do češtny poměrně vejmi málo, má zvláštní místo mezi ruskými beletristy let sedm- desálých i osmdesátých. Zatím co většma jeho spisovatelských vrstevníků buď byla oddána subjek- tivnímu pesimismu, anebo se příliš dávala opano- vali módním sensualismem, Korolenko snad jediný v tě době zachoval si širokou nestrannost životného názoru a samostatnost látkového pojetí. Vlastní praktický život, bohatý na pohnuté události a dos pestrý vnějšími proměnami, naučil ho dívati se na svět střízlivýma očima a poskytl mu hojnost cen- ných zkušeností. Již jako student byl vyšetřován pro účastenství v tajném politickém spolku a později, bez předchozího odsouzení, obvyklou tehdy cestou administrativní vypovězen do Sibiře, kde smýkáno jím s místa na misto, až po několika letech poznan administrativní »omy!« a jemu dovoleno vrátiti se na půdu evropského Ruska. Ale tady jeho proná- sledování nepřestalo ještě hned. Když, rozhořčen krutou nespravedlnosti od ruských správních úřadů na něm spachanou, odepřel složiti slib věrnosti Alexandru III., poslán pro tvrdošíjnost do odleblé gubernie a tam nucen zabývati se střídavě země dělstvím i obuvnictvím. Znova po třech letech re habitován, věnoval se úplně práci literární, z jejíhož výtěžku živí dnes sebe i rodinu.

Korolenko Gal J R Vilímek Korol Sibiř Rusko Les šemí

26 article

Jest přirozeno, že vnější životní události měly přímý i bezprostřední vliv na ráz jeho literární tvorby, v níž vedie jemného smyslu pro přírodní zjevy a jasného jižního koloritu jako nejvýznačnějšt vlastnosti jevi se láska k drobnému čiověku ru- skému, soucit se sociálně utlačovanými a realistická věrnost popisů. Drobná legenda z Polesí »Les šuml a nevelká novela »Ve zkažené společnosti«, jež obo tvoří střed česky právě vydanébo povídkového vy běru, jsou vedle populárních sibiřských obrázků nej- zajímavější z toho, co posud mame z pěra Korolen- kova. V obou nádherně rozvedeným přírodním po- pisům jest věnováno skoro tolik místa jako vlastnímu rozvoji dějovému, jenž je tu dost stručný a jedno- duchý. Vle než v ději samém lkví váha obrazt v altroistickém pojetí sociálně podbarvených episou a v ostré kresbě osob. Hrdinami legendy Les šumí jsou dva rušt mužíci, ubozí nevolníci, ode všech opuštění a úplně vydaní na milost i nemilost pánovu. A pánu zachee se z rozmaru jednoho násilně oženit, zatím co druhého, milence nuceně provdané ženy, vhání tímto činem na cestu lesního ioupežení . . . Děj drubého beletri- stického náčrtu, nadepsaného V zkažené společ nosti jest prvnímu potud podoben, že i v něm jsou hlavními osobami bylosti společensky povržené. zapomínané a podceňované, skrývající se v zříce ninách starého zámku a tam se tajně scházejíeí k důvěrným, ale nevinným schůzkám Tentokrát jest to však svět drobných dětí, zanedbaných i opuště

27 article

ných, jejichž psychologii i poměry spisovatel vylíči — at. v řadě opravdu mistrovských scén. * Hynek Vysoký. Prazileles. Rozpravy Č ské Akademie Třída HI., čís 28. Spis nástupce Tyr- šova na slolici archaeologie umění na české univer sitě věnován jest životu, významu a práci nejgeniál nějšího představitele oduševněného človéka v mramoru a kameni, slavného sochaře Praxitela Feidias je nedostížný formou, Praxiteles však zvěčnil na tvá řích svých soch různé stavy duševní způsobem, který již ve středověku byl pokládán za nejdokonalejši. nám pak přisunut veliký umělec bliže, když bylo nám popřáno posuzovati jej ne již podle Dioskuro před římským Ouirinálem, kterým některý mocný diletant XVI st. vtiski neoprávněně ráz díla Prax telova, ani ne podle více nebo méně dokonatých replik, nýbrž podle originálů šťastně naší době za- chovaných, z nichž nejvzácnější jast olympický Her mes, při překopavání posvá ného háje na původním svém místě nalezený a nyní v Syngrovu muse v Olympii jako prvá peria antického umění vy stavený. Prof. Vysoký podjal se práce své vhod, v době kdy u nás úsudek velikého básníka rozvířil bo o významu antiky. Myslím, že spis posuzovaný při- spěje velice k ujasnění otázky, neboť dokumentuje. že vrchol antického umění a s nim i antického ži- vota dostižen byl ke konci IV. st. př. Kr. Cisařská doba netvořila již, nýbrž tyla z dědietví hellénského a hellénistického, ovšem s pokračujícím úpadkem říše vzdalujic se slavných vzorů. Když křesťanství za Konstantina I. nabylo vrchu, byl již antický život a sice bez přičinění křesťanů v úpadku. Po- kládajíce se za dědice antiky, pokoušeli se křesťané tvořiti v duchu jejím, ale pokus ten se nezdařil.

Vysoká Tyr Praxitelés Feidias Dioskuro Ouirinál Prax Syngrův Konstantinos Olympie Č ský akademie

28 article

Bastlikové chrámy a mosatkovou svou výzdobou jsou výmluvným toho dokladem. Spisovatel řešil úkol svůj velmi pečlivě, jakož toho vyhledává pieta k památce velikého mistra. S obdivuhodnou pílí snesena všechna látka antická i novodobá, pokud odnáší se k Praxitelovi a s ve- likým důvtipem vyšetřují se z kusých zpráv nejdůle- žitější okolnosti životní mistrovy i jeho rodiny. V další části pojednává spisovatel o hlavních dílech Praxitelových, dochovaných anebo toliko v replikách shledávaných, dokládaje vývody své hojnými ciláty z diskusse novověké. Zdařilé snímky doplňují tex spisu, kterýž podstatně obohacuje naše vědeckě * Dr. M. V. Meyer: »Konec svěla.« Přeložil Ant. Roztomilý a Ant. Šprinc. Světová Knibovna. Č. 729—730. Ža 40 hal. Nákladem J. Otty v Praze. »Konec světa« je otazka, která již ode dávna lidstvo dráždila k úvaham a dohadům nejrůznějším. Je také celá literatura, najmě středověká, jež tout otázkou se zabývě, V nové době stal se spis francouzského hvězdáře Flammariona, jenž široce o všech možnostech zaniku naší země pojednává, i u nás velmi populárním. Theorie novější a s hlediska poněkud změněného nalézáme v kníze dra. Mevera. pisemnictví.

Praxitelés Praxitelův M V Meyer Antonín Šprinc J Ott Flammarion Č . 729 Praha konec svět

29 article

Spis Meyerův jest založen na doctrinách čistě materialistických, ledy spisu Flammarionovu, jenž stojí na základě spiritualismu, zcela protilehle. Je to stanovisko u astronomů dosti řídké. K tomu přistupuje ještě silně pessimistické zabarvení, tak že čtenář nezavírá knihu s uspokojením, ač na druhé straně je kniha vysoce poutavá a poučná. Autor pro bírá též ve své knize všechny možnosti jak mohla by země, anebo vše co na ní žije vziti za své a do- chazí na konec k pozoruhodnému závěru, že to bude srážka buď s velikým meteorem, nebo kometou, nebo konečně srážka s naším Měsícem, který určité jednou k zemi dopadne, jako se stalo v dávné dobe tertiérní s druhým měsícem, který tehd země měla. Tento druhý měsíc, jenž dle vědec- kých hypothés depadl na obrovskou pevninu v ml- stech nynějšího Tichého oceánu, byl ovšem menst než Luna, a přece způsobil ohromné katastrofální a gsologi cké převraty . . Na doklad svých theorií uvádí dr. Meyer různá podobné srážky, jež se staly, někdy i před očima astronomů. Naš Měsíc byl taktéž něčím podobným postižen a stejně i planela Jupiter. V celku však nenahání kniha p. autora přília strachu, neboť udává zase různé ochranné prostředky. jež Příroda sama svými meziplanstárními silam utvořila,“ aby zabránila podobným náhlým kata- strofam. Ovšem někdy všechna ochranná opatření selhou Jak vidno je spis Meyerův velmi zajímavý, škoda jen, že překlad není dosti pečlivě upraven.

Meyerův Flammarionův doktor Meyer Jupiter Tichý oceán

30 article

Ze slovanské spisby- * Rok ruského tisku. V Petrohradě uspořádal výstavu ruského tisku. Činnost spisovná není zrovna vděčným předmětem pro podnik výstavní. Cena spisby je v obsahu děl. Výstava je věc názoru. Kterak uzřetelniti názorně hodnotu písemnosti? Knihy, časopisy, články, stati nestačí obzír a v povrchu. Třeba proniknout dovnitř. K tomu nebývá na výstavě času. Nemožno čísti sta, tisíce, statisíce vystavených »děl«. Co zbývá? Leda zevnějšnosti. Titulní listy, nápisy knih, hlavičky časopisů, stati. vazba, desky, hřbety. A přece pořádají se výslavy K vůli přehledu, k vůli statistice. A přehled je vždu otázka soustavy, členitosti, šťastného uspořádání. N děldle záleží. Nemožno přehlednouti na ráz »hitera- turu« národa celou. Třeba nějakého dělidla, ať u dle času, prostoru nebo odboru. V Petrohradě při- padli na myšlenku podat obraz činnosti tisku, všeho tisku ruského, knihového i obdobného, za dobu určité jednotky časové. Rok nejlépe přiměřená jed- notka časová! Ani příliš dlouhá, ani příliš krátká.

Petrohrad

31 article

Obraz činnosti za rok dá už nějaký přehled. Jaka co bylo r. 1908 vydáno ruským tiskem? Výstava zabírala deset velkých sálů ministerstva vnitra. Vyloženo tu vše, co se v Rosku mysliloa četlo za minulý rok, čím se zabýval mozek ruské inteligence i co prostému mužíkovi předkládala ha- mížná spekulace. Sály plné stolů, po stolech kniha vedle knihy, časopisy, brožury. Vše srovnáno dle od- borů a hesel, jak bývá na výstavách: technologe.

32 article

matematika, paedagogika, hospodářství, sociologie, náboženství atd. Odbor za odborem. Kdo se zajímá, vyhledá si svůj odbor, srovnává, přehlíží, ukájí urči- tým směrem svoji zvědavost. Však i celkový obraz jest zajímavý. Hned po stránce poměru odboru k sobě, jak který je rozsáhlý! Na příklad, srovnáním rozsahů vyniklo, kterak skrovně pěstována jest na Rusi — filosofic. Dvě řady knih všeho všudy! A ni- koli tlustých knih. A ještě méně brožur. Co do filo- sofického časopisectva tré vydání, nic víe! A z toho jedno varšavské, jazykem polským. Jiná zvláštnost Nápadně bohatou jeví se literatura — okkultismu, tajnovědy. Časopisů, které pěstují okkultism, vychází na Rusi třináct. Mystické číslo! Mezi nimi »Rebus«, »Ruskij frankmason« (svobodný zednář), »Spiritua- list«, »Voprosy psychisma«, »Věstník Teosofii«, ba 1 »Cyganskaja Gazeta« s usmívajícím se kostliv cem na titulním listě. Záliba ruské duše v ponurém du- mání výrazně tu dolo žena. Jiá zvláštnost! Čtení pro lid. Po čem lid bltavě sáhne? Celá stěna, na tisfc brožur, knižek, obátek všech možných barev a nákresů a ze všeho teče — krev. Nápisy samy mluví: »Za živa mrtvý«, »Vzkří- šený nebožtik«, »Hrozní daviči«, »Přestrojení lupiči«, »Vrchní špehoun«, »Klub samovrahů«, »Hostinee u 12 pověšených« a pod. Z titulků šklebí se tu blava umričí, tu zase podobizna módního gentálního angli- ckého detektiva, který proniká hledem na kilometry hluboko do země. V těch všech lidová žízeň po čte- nářské »vodce« je mezinárodní. Vedle ruských vy- ložena vydání téhož braku i po německu, finsku aj.

Rus Hostinea u Cyganskij Gazeta

33 article

Novinářskému oddílu vévodí ovšem listy petrohradské a moskevské. Ač i provinciálný tisk je hojně zastou- pen. Zde bije nejvic do oka mnohojazyčnost ruské imperie. Neméně než 47 jazyky vychází v Rusku různého časopisectva. Vidět tu nejnemožnější a nej- podivnější tiskové typy a Ivary písem armén- ských i gruzínských, klinků židovských a puntičků tatarských. Z odborné spisby nejbohatěji zastoupena je med- cina. Samo zvěrolékařství zastoupeno je několika časopisy. Hojně zastoupeno je i časopisectvo saty- rické a humoristické, nejvíc hrubozrnné. Uměleckých illustraci a karikatur jen poskrovnu. Širší obecenstvo kupilo se nejvíc kolem oddilu »sebraných spisů«. Vedle jmen znamých klassiků předáků současné spisby ruské naskytují se i jména méně známá, ba témeř docela neznámá. Zviaště oddíl nadepsaný »Poezie« tim směrem přímo hýři. Naboženská literatura zastoupena jednak ulustými, bohoslužebnými knihami, jednak lidovým čtením. Z prvních je nápadna obrovská »Miněja prazdničnaja« (sváteční missal), pravý obr mezi knihami, v dubo- vých deskách. Na Rusi vše vyrůstá do nesmírných rozměrů. Možno se na knihu pohodlně posadit, jako na židli. Za to je nápadný nedostatek drobných, ka- pesních vydání »Pisma«, jinde tolik oblíbených. V oddile uměleckých illustrací vynikají práce vydání velkoknížete Nikolaje Michajloviče a vydava- telstva Golikova. Také dětská literatura pěkně s preseniuje.

Ivar Nikolaj Michajlovič Golikov Rusko