1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
o ms st tt ttvtt o
u o e
o je
o t
3
masthead
V Praze, v pátek 9. července 1909.
Praha
4
masthead
a osto se s
nlí
7
masthead
V drobném prodejie
9
article
Hla ranni a večerní listy
předplácl se
v Praze v administraci:
ná měslu. . . . .
na čtut leta . . . . 6 K —l
s dvojí doná škout
na miěsic. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 6-h
ve filiálkách
2 K 30n
na měsle. .
Poštoui
na měsla.
na čtvrt ista : . . . 9 K o0
s dvaji zásilkou
ha měsl
na vieta: : K
Praha
10
article
Příročí 48 hodin!
Příročí 48 hodin!
Při zahájení turské dráhy dne 5 t. m
oslovil, jak známo, panovník předsedu po-
slanecké sněmovny dra. Pattaje poptávkou
po těžkých dnech v parlamentě a na projev
jeho naděje, že se všechno v míru ještě vy-
jasní, pravil panovník: »To také musí
jíti, sic jinak by to byl skandál.« Málo
scházelo a bylo by včera k tomu »skandálu«
došlo, k důkazu totiž, že to ne a nejde
a ku praktickému jeho dokladu, k uzavření
parlamentu. Ba už docela formálně, aspoň
na papíře vysloveno bylo, příslušný rukopis
pro neúřadní část úřadního dnešního listu
již přichystán a toliko k nalebání parla-
mentní záchranné společnosti, sestoupivší se
k tomu konci z katolických sociálů, podařilo
se zmařiti výstřel barona Tella-Bienertha po
zlatém jablku diét, postaveném na hlavu
parlamentu, oslepeného páskou obstrukce na
očích. Šíp sňat z tetivy a zasedání říšské
rady velkomyslně prodlouženo o — 48 hodin.
Udál se neslýchaný v dějinách parla-
mentu kousek. Jindy za těžkých parlament-
ních krisí stává se, že takový papír s orte
lem smrti neposlušné či impotentní sně-
movně, anebo nálezem na její přiškrcení
bývá sice přichystán pro nejrozhodnější oka
mžik, ale neopouštívá náprsní kapsu náčel
níka vlády než právě v okamžiku nezbytné,
svrchované potřeby. Ale tentokráte už by
venku, už byl opatřen datem, už byla uči-
něna všechna opatření, aby byl poslancům
doručen, už se stal státní listinou, jíž ne-
scházelo ku platnosti než její publikování,
než její doručení v ruce poslů království
Tell
Bienerth
Šíp
11
article
zemí a bylo nutno takměř formálně odvo-
lati jej. A tak stalo se víc, než že šíp sňat
z tetivy, ba vystřelený šíp se vrátil, nebot
dohonili jej ještě v čas než cíle dostihl tak
neuvěřitelně křepcí pánové jako dr. Luegera
princ Liechtenstein. Poprask, kterým provázen
tento shon včera od třetí hodiny do osmé,
líčí na svém místě náš vídeňský zpravodaj
s nepopíratelnou epickou silou — proza-
tímný efekt bezpříkladných těch událostí ne-
znamená víc leč jistotu, že zachráněna aspoň
ještě úterní a středeční dieta, ale to, běda,
nevylučuje velkou pravděpodobnost, že ve
středu kvestor sněmovny zarazí stavidlo zla
tému Paktolu dvacetikorun, zurčícímu tak
libě do fadesy nehlučné obstrukce sněmovní.
Ten velký a hluboký vzdech úlevy převeli-
kého počtu poslaneckých hrudí včera ještě
se neozval . .
Ovšem, že to není jediný význam vče-
rejšího přemetu barona Bienerlha, který toli-
krát měřil a přece ťal mimo ! Pan president
nejněmečtějšího kabinetu se přepočítal a
jeho včerejší neobratný manévr skončil tak
zvučným sklapnutím, že musilo projeti všemi
kostmi nejen tomuto muži neobmezené dů-
věry koruny, ale i všem parlamentním fak-
torům, kteří mu tak demonstrativně drží
palec ve sněmovně i mimo ni. Ve státech.
kde konstituční zásady nejsou jenom planým
heslem, nesměl by si předseda kabinetu
takhle dvakrát beze škody zadati. Při vče-
rejší státnické zkoušce pan baron Bienerth
nikoli chvalitebně propadl. Nepopíratelnou
skutečností přece zůstává, že v nestřeženém
okamžiku, prost sebekázně, slovy co nejpří
Lueger
Liechtenstein
Bienerlh
Bienerth
12
article
křejšími vypustil z úst proti zástupcům
akčních čili obstrukčních stran Slovanské
jednoty kategorický imperativ s nejkrajnější
pohrůžkou, neuposlechnou li, a že se ob-
strukční strany — nelekly! Do půl osmé
večer, to byla lhůta, během kteréž měli se
čeští a slovinští obstruktéři dostaviti ke kříži
a když vypršela, nenacházel se u tohoto
znamení spásy nikdo a pilné návrhy zůstaly
neodvolanými tak dobře jako v hodin pět.
A pohrůžka uzavřením sněmovny, učiněná
tak nedvojsmyslným, ba hnedle přimým
způsobem, neuskutečnila se! Není to
zrovna málo, když předseda korunní rady
vypraví se do Schönbrunnu pro svrchovaně
důležité rozhodnutí, kteréž ve vědomí daleko-
sáhlých účinků nežádává se a nevydává jen
tak beze všeho a potom na zpáteční cestě
je rád, když mu je rozvážnější političtí přá-
telé vezmou z ruky . . . I!
Ovšem co odloženo, není zrušenoa
v 48 hodinách může být říšská rada od-
ročena tak dobře, jakoby se to bylo málem
stalo včera, ale úspěch, jehož proti bar.
Bienerthovi dobyla obstrukce, zůstává úspě
chem, třeba trval jen dva dny a třeba byl
jenom úspěchem morálním! A morálním
zůstane, i když ve středu dojde k tomu,
čemu zabráněno včera s takovým úsilím
i chvatem, dokonce i pomocí automobilu,
neboť k uzavření říšské rady dojde jenom
v tom případě, jestliže obstrukční strany
Slovanské jednoty necouvnou. A k tomu
je zapotřebí morální síly. Nechť jsou úvaby
o předmětu sporu jakékoli, ať náhledy
o hospodářských důsledcích zmaření zmocňo-
vacího zákona podrží věcné své jádro, jedna
věc je nesporná, že totiž uzavřením říšské
rady v platnosti zůstává taktické usnesení
Slovanské jednoty, že letní pracovní program
sněmovny jest vyřízením rozpočtu vyčerpán.
Bienerth
Schönbrunn
13
article
Staň se cokoli, jedna resoluce Jednoty
přijde konečně ku cti — ovšem v tom
případu, že na konec nepodrží ve středu
anebo ještě spíš vrch Bienerth a nepodaří-li
se vyjednavačům, ať již legitimovanýmči
bez legitimace, akční strany Slovanské jednoty
oblomiti.
Neboť tenť jest celý taktický vtip
Bienerthovy výpravy proti obstrokci, zlomiti
ji celým nátlakem stran, rozzuřených, jak
se dnes dočteme, hrůzou ze všech následků
plynoucích z uzavření rady. Vedle ztráty
diét, kterýmžto dojmem bar Bienerth, jenž
via facti změnil diety v paušál za určitých
podmínek vyplácený po celý rok — vždy
velmi vydatně pracoval, hrozí říšským po-
slancům ztráta imunity, po uzavření parla
mentu volnou ruku vztáhne justice na členy
poslanecké sněmovny, dosud jí nedostupné.
také pro všechny politické delikt y
K tomu přistupuje prozatím zmar všech po-
litických nadějí strannických, upínaných na
parlament pracovní, neboť uza vření jeho je
tolik jako vír, který roztočí pyramidu pa-
píru nashromážděných návrhů, výborových
prací, předloh, do všech koutů, svrhne před-
sednictvo a všechny parlamentní funkcionáře.
nikomu z jeho členů nezbude víc než holý
mandat bez diety, bez imunity! Jest jisto.
že všechny tyto ohledy a pohnutky soustředí
na českou a slovanskou obstrukci všechen
hněv zklamaných a ten ve veškeré síle pro-
pukne, až skutečně dojde k uzavření, jež
za takových okolnosti má se k rozpuštění
jako mrtvice k smrti. Neboť kolik takových
záchvatů může ještě vydržeti první parla-
ment všeobecného volebního práva ?!
Bienerthův
Bienerth
poslanecký sněmovna
14
article
Bude tedy složek pracujících k změk-
nutí obstrukce v 48 hodinách, lhůty věru
šibeniční, víc než dost a uvidí se, zdali
mužové čtyř skupin Jednoty, k další obstrukci
dnes odhodlaných, vydrží tak zpříma státi
jako dnes. Jaké jsou jich pohnutky, jsou li
vesměs tak ryzí a nezkalené, jak ujišťují
příslušné oficiální orgány, o tom bylo již
dosti řeči a snad dojde ještě na zkoušku
ohněm toho, co zlatem jest, anebo za zlato
se vydává. »Politicum« či »prakticum«, ta
otázka dojde svého řešení stůj co stůj.
15
article
Dnes slyšíme s veškerou zřetelností, že
české strany obstrukční za první podmínku
svého odstoupení od obstrukce učinily poli-
ticum i prakticum takového sympatického
zvuku jako druhou českou univer
situ, vřadění položky pro moravskou uni-
versitu do příštího rozpočtu. A to je minimum
českých politických požadavků a skutečně
projevem skromnosti, jaká nezasluhuje, aby
předseda ministerstva ztrácel vůči ní ne-
zbytné formy chování k delegaci velikých
vrstev slovanského voličstva, což plat
i o slovinském nároku po lublaňské fakultě.
Kolikrát již byla otázka druhé české univer-
sity učiněna taktickou podmínkou českého
postupu na říšské radě?! Má poznovu od
ní býti upuštěno?
A konečně v cenění nynějšího zasedání
parlamentu, v úvaze účinků jeho uzavření
nezapomínejme, že s předlohami, jež takto
hasnou, propadají i vládní předlo hy
vyrovnací, tento pokus znásilnění če-
ského národa celoříšskou většinou něme-
ckou, tento neodpustitelný vládní hřích na
příslušnosti českého sněmu, tato brutalita
vyvlečení české otázky z legitimity národa
českého a odnětí mu nejdražšího statku, jaký
musí býti každému národu, na budoucnost
počítajícímu, zachován, práva sebeurčení
Snad nastane v důsledcích těch nová, velmi
těžká zkouška celému národu českému, i na
to se nesmí zapomínati. A v tom také leží
mnoho důvodů k vážnému, snad svrchovaně
vážnému nazírání na nastávající epochu poli-
tického života českého, kteráž jest s dostatek
označena i úžasnou okolnosti — změny
ve vedení české politiky, přece
všem českým očím patrné, ano přímo v ně
bijící!
16
article
Masopustní čtvrtek ve vídeň
ském parlamentě.
Masopustní čtvrtek ve vídeň
ském parlamentě.
Z Vídně, 8. července.
Takového bláznivého dne, jako byl dnešní
jsme ještě v parlamentě nezažili. To nebylo
žádné jednání vážné, to byl masopust, to by
hotový blázinec. Každé čtvrt hodiny se
situace měnilal Co před chvílí bylo hoto-
vou a nezměnitelnou událostí, nebylo již v nej-
bližší minutě pravdou a jako v prudké vodě
každá vlna přinesla opak všeho toho, co měla
předchozí.
Počneme tam, kde přestali jsme v listě
večerním. O 13. hodině vůdcové obou
Vídeň
17
article
obstrukčních skupin dostavili se k bar
Bienerthovi. Tam byli také oni členové
kabinclu, kteří s obstrukčními stranami vyjedná-
vali. Přes opačné tvrzení, které se nalézá v com
muniqué, dole položeném, byla rozprava se che-
fem kabinetu velmi prudkou. Slyšíme, že bar.
Bienerth mluvil s hosty svými velmi příkře.
Přilákáni zprávami večerních listů, že bar
Bienerti, upustiv od své dosavadní taktiky, vy-
hlášené v ten rozum, že nebude vyjednávati se
stranami obstrukčními, pozval k sobě na jednání
důvěrníky těchto stran, přišli do parlamentu
velmi četní poslanci, kteří tam dychtivě čekali
návratu poslanců česko-agrárních a slovinsko-
klerikálních, k bar. Bienerthovi vyslaných.
Čekali dlouhc. Teprve po 5. hodině vrátil
se a netajili, že jednání nevedlo k výsledku žád-
nému.
U dra. Pattaie konala se v tu dobu po
rada prof. Glabiňského, dra. Gessmanna, bar.
dra. Chiara a dra. Sylvestra. Tam oznámili po-
slanci česko-agrární a slovinsko-klerikální, jal
u bar. Bienertha pochodili.
Hned po tom svolána byla parlamentní ko
mise Slovanské jednoty na 7. hod. večerní, hned
po tom vešlo ve známost, že bar. Bienerth od-
jel do Schönbrunnu, hned po tom pak svolán
německo-nacionální jednota.
Nevylíčitelný byl dojem, jejž učinily zprá-
vy česko agrární a slovinsko-klerikální delegace
v parlamentě. Tam se doufalo, že porada u bar.
Bienerth
Bienert
profesor
Glabiňský
Gessmann
Chiara
Sylvestr
Schönbrunn
18
article
Bienertha jest počinem a počátkem dohody
Proto bylo zklamání tím větší. Zmatek, jaký po-
vstal z toho, jest nevypsatelný. Když byl chaos
největší, přišel posl. Panz a sdělil poslancům
a žurnalistům, že v krisi nastala nová fase:že
dr. Lueger, dr. Gessmann, princ Aloi
Liechtenstein a ještě tři členové křesťan-
sko-sociálního svazu odjeli k bar. Bienerthovi
Ani byli ještě na cestě, stihla do parlamentu
zpráva, že jest rozhodnuto v ten rozum, že nej-
vyšším rozhodnutím, které bude neprodleně vy-
hlášeno a zejtra uveřejněno v neúřadní části
„Wiener Zigu.“ spolu s komentářem nynějšího
zasedání, říšská rada prohlašuje se za uzavřenou.
takže bylo by zmizelo všechno kromě mandátů
poslaneckých ve sněmovně lidové a v panské
sněmovně všechno vyjma provisoria, ve kterém
by setrvali jmenovaní tři presidenti. Ovšem by
přestala také imunita poslanecká.
Zpráva, že bar. Bienerth odhodlal se k opa-
tření tak pronikavému, způsobila v parlamentě
pochopitelný rozruch, ale také velké hněvy. Po-
slanci nemohli pochopiti, proč chef vlády navrhl
koruně uzavření řišské rady, když bylo by
pouhé odročení stačilo.
Bienerth
Panz
doktor
Lueger
Gessmann
Liechtenstein
Wiener Ziga
19
article
Čekalo se nyní, jak pořídí dr. Lueger u bar.
Bienertha. Již byli připraveny ve sněmovně po-
slanecké všechny tiskopisy, již byli postaven
sluhové, by poslancům dodali vyrozumění,že
žádná schůze nebude se již konati a že zase-
dání řišské rady jest uzavřeno. Tu přijel dr.
Pattai automobilem z ministerského předsed-
nictva. Sdělil poslancům a žurnalistům, že po-
slání, s kterým jel on spolu s drem. Luegrem
a soudruhy k bar. Bienerthovi, měle
úspěch, že uzavření říšské rady
spočívající na nejvyšším rozhodnutí, bude zatín
odvoláno, že se neuveřejní, že se nesdělí poslan
cům, že bude zejtra ještě krátká 5minutová
schůze, že bude v úterý schůze opětná, že zatím
bude vyjednáváno, a že vyjednávání převzali
křesťanští sociálové.
ranní číslo o sobě . . za Sh
večerní . . . . . . . za t h
Ve fllálkách na venkově
ranní čialo . . . . . . . 10h
večerní . . . . . . . . 5h
Inseráty
plati se botově napřed
Předpl esni a inserty přijlmá
administrace v Marianske ul., 3.
Tam nacházejí se též
redakes. tiskárna a expedlca
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraceji.
doktor
Lueger
Bienerth
Marianske ulice
20
article
Sešla se Slovanská jednota, ve kte-
ré přečteno bylo drem. Šusteršičem tot
communiqué:
„Dnešek přinesl rozhodnutí. Důvěrníci slo-
vanských akčních stran posl. Udržal, dr. Šuster-
šič, Staněk a dr. Korošec konferovali odpoledne
s posl. drem. Glabiňským a drem. Gessmannem-
Rozpravy ty minuly poměrně příznivě. Z
těchto rozhovorů, které se děly v kanceláři če-
ského člena předsednictva, dostavil se minist
obchodu dr. Weiskirchner a donesl pro odpo-
ledne pozvání k rozmluvě s ministerským před-
sedou bar. Bienerthem.
Důvěrníci slovanských akčních stran usnesli
se vyhověti pozvání tomu.
Odebrali se o 123. hodině do ministerského
předsednictva, kde kromě ministerského před-
sedy byl ještě ministr orby dr. Bráf, ministr ob-
chodu dr. Weiskirchner a ministr dr. Žáček.
Konference trvala do 245. Byla klidnou a uká-
zala se tam naděje na urovnán
krise. Pojednou o 345. přerušil bar. Bienerth
k velkému překvapení slovanských důvěrníků
jednání a žádal, aby se mu do 1/4 8. hodiny dala
přesná a konečná odpověď, zdali pilné ná-
vrhy budou vzaty zpět, čili nic.
Udržal
doktor
Šuster
Staněk
Korošec
Weiskirchner
Bienerth
Bráf
21
article
Posl. dr. Šusteršič navrhl, aby se slovan-
ským stranám akčním v zájmu věci ještě dal
lhůta do zejtřka inclusive po případě do konce.
tohoto týdne. Po krátkém rozmýšlení prohlásil
bar. Bienerth kategoricky, že trvá při svém vzpo-
menutém prohlášení a dodal ještě, kdyby ne-
došlo žádné odpovědi akčního výboru do jmeno-
vané hodiny, že by to pokládal za zamítnutí.
Potom sešli se slovanšti důvěrníci v kanceláři
presidenta dra. Pattaie a konstatovali tam zma
vyjednávání.
Po sepsání tohoto communiqué dostavil se
posl. prof. Sturm k posl. dru. Šusteršičovia
sdělil mu, že purkmistr dr. Lueger u minister-
ského předsedy bar. Bienertha vymohl 48hodi-
nový odklad lhůty. Kromě toho sdělil president
dr. Pattai, že jest úmysl zejtřejší schůzi hne
po zahájení skončiti a příští schůzi konati te-
prve v úterý.“
Když byl pročetl communiqué to, prohlásil
dr. Šusteršič schůzi za skončenou, nepřipustiv
žádné debaty. Proti tomu protestoval posl. Šrá-
mek.
Na rychlo svolala se konference klubovníeh
předsedů, ve kteréž usneseno dáti sou-
hlas, aby zejtřejší schůze byla kratinkoua
nastala přestávka do úterka. Účastníci se zaru-
čili, že jednání v zejtřejší schůzi nebudou
rušiti nižádným způsobem.
Posl
doktor
Šusteršič
Bienerth
Sturm
Lueger
Pattai
Šrat
22
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 8. července. (Aféra ryt. Abra-
hamowicze.) K potížím, které polské kolu
má s lidovci, přibyla nová, způsobená málo
známým lvovským denníkem„Gaz. Codziennou“,
která v pěti číslech otiskla velice pro předsed-
nictvo polského kola nepříznivou kritiku nynější
polské delegace ve Vídni, podepsanou ryt. Abra-
hamowiezem. Ryt. Abrahamowiez sice popírá,
že by byl redakci „Gaz. Codz.“ zaslal ně-
jaký článek, ale redakce tvrdí přes to, že své
stati otiskla přímo z rukopisu Abrahamowiczova,
zaslaného ne sice přímo redakci, nýbrž někte-
rému členu redakce. Fakta, uveřejněná nyní
lvovským listem, jsou celkem známa z doby
únorové krise v polském kole a polském mini-
Ryt
Abrahamowiczův
Praha
Vídeň
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Literatura.
Naše knih y.
* O. M. Vyskoči!: Sníh pod jableni. Nákla
dem Mináře a Štětky.
V nové svě publikaci seřadil pan Vyskoči
řadu drobnějších prací v celek velmi ladný a účinný
Jsou tu krásné básně v próse, lyrické ponádky, po
vídky realisticky zabarvené a zase vášnivě styliso
vaně lantasie krásou opojené duše.
Řada »Malých dramat«, jimiž pan auloi
svoji knihu zahájil, zdá se nám nejsilnějšími čísly
celé sbírky, ačkoliv i ostatní práce této publikace
dobře snesou přísné měřítko uměluckých poža-
davků.
V těchto »Malých dramatech« nalezl pan
Vyskočil lormu a výraz, jakých jsme u něho
dosud nepostřehli, ač dřívější jeho práce k nim smě-
řují. Tato čísla jsou sice psána v různých dobách
jak dostavil se impuls nebo inspirace, ale básník dal
jim jeden jednotný kolorit, jeden veliký a mocný
akkord jimi zvuči. Jejich vnitřní krása spočíváv
zastřeném soucitu (v tom je právě duševní gran-
dezza !) pro velké utrpení, ať člověka, ať zvířete —
jsou jako krvavé krůpěje, jež skanuly z básníkova
srdce nad lidskou bolestí a zazvonily na dlažbě. ..
Celý svět je hásníkovi velikou Golgothou, ale
v bolesti jeho i cizí na konec vždy vítézí mír, jenž
v oblacích plných mystické fragrance všecko vy-
rovnává.
M Vyskoč
Minář
Štětka
Vyskoč
Vyskočil
Náklo
24
article
Zevně mají tyto básně v prósa (to platí
o většině prací celé knihy) zvlášini formální ráz,
jenž připominá svou jemností staré japonské kře-
houčké bibeloty.
V dřívějších svých pracích přiklonil se p. Vy-
skočil, jak jsme již na tomto místě svéno času kon-
statovali, ke směru, v němž poprvé vynikl Ander-
sen. Dnes p. aotor tento směr sice neopustil, ale za
to v něm vynikla více jeho vlastní individualita.
V pobádce »O marné touze« docílil básník
posud to nejlepší v tomto genru. V této zdařilé
práci — kde vypravuje se paraliela o lásce »malého
hnědého koníčka, který má místo křídel blankytný
vějířek, vroubený černými perlami« a o lásce mla-
dého cikána, jenž miluje princeznu — je plno poeti-
ckých vztahů mezi přírodou a člověkem zachyceno
tak šťastně, jako málo kdy se podaří.
Ke konci je se nám zmíniti o povídce »Rek«,
která byla prohlášena některými čtenáři českého
listu, v němž byla otištěna, za »nemravnou«. Po-
vídka má námět z nedávné ruské revoluce a vyzna-
čuje se u antora neobvyklým realismem. Tate
práce je vysoké umělecké hodnoty a ten, kdo j
přečte, nechť sám si učiní úsudek, zasluhovala-li
»prohlášení« shora zmíněného. Jedno však z tohoto
prohlášení vysvitá: »V Čechách je posud velmi
velmi temno!“
Celá kniha p. Vyskočila je prostoupena ryzou
poesil a idealismem, pročež jí přejeme na cestu
k českým čtenárům muoho zdaru.
Ander
Cikán
Vyskočil
Čechy
25
article
* Korolenko Vl. Gal.: Les šemí. Nákladem
J R Vilímka. Korole nko, z něhož bylo dosu
překládáno do češtny poměrně vejmi málo, má
zvláštní místo mezi ruskými beletristy let sedm-
desálých i osmdesátých. Zatím co většma jeho
spisovatelských vrstevníků buď byla oddána subjek-
tivnímu pesimismu, anebo se příliš dávala opano-
vali módním sensualismem, Korolenko snad jediný
v tě době zachoval si širokou nestrannost životného
názoru a samostatnost látkového pojetí. Vlastní
praktický život, bohatý na pohnuté události a dos
pestrý vnějšími proměnami, naučil ho dívati se na
svět střízlivýma očima a poskytl mu hojnost cen-
ných zkušeností. Již jako student byl vyšetřován pro
účastenství v tajném politickém spolku a později,
bez předchozího odsouzení, obvyklou tehdy cestou
administrativní vypovězen do Sibiře, kde smýkáno
jím s místa na misto, až po několika letech poznan
administrativní »omy!« a jemu dovoleno vrátiti se
na půdu evropského Ruska. Ale tady jeho proná-
sledování nepřestalo ještě hned. Když, rozhořčen
krutou nespravedlnosti od ruských správních úřadů
na něm spachanou, odepřel složiti slib věrnosti
Alexandru III., poslán pro tvrdošíjnost do odleblé
gubernie a tam nucen zabývati se střídavě země
dělstvím i obuvnictvím. Znova po třech letech re
habitován, věnoval se úplně práci literární, z jejíhož
výtěžku živí dnes sebe i rodinu.
Korolenko
Gal
J R Vilímek
Korol
Sibiř
Rusko
Les šemí
26
article
Jest přirozeno, že vnější životní události měly
přímý i bezprostřední vliv na ráz jeho literární
tvorby, v níž vedie jemného smyslu pro přírodní
zjevy a jasného jižního koloritu jako nejvýznačnějšt
vlastnosti jevi se láska k drobnému čiověku ru-
skému, soucit se sociálně utlačovanými a realistická
věrnost popisů. Drobná legenda z Polesí »Les šuml
a nevelká novela »Ve zkažené společnosti«, jež obo
tvoří střed česky právě vydanébo povídkového vy
běru, jsou vedle populárních sibiřských obrázků nej-
zajímavější z toho, co posud mame z pěra Korolen-
kova. V obou nádherně rozvedeným přírodním po-
pisům jest věnováno skoro tolik místa jako vlastnímu
rozvoji dějovému, jenž je tu dost stručný a jedno-
duchý. Vle než v ději samém lkví váha obrazt
v altroistickém pojetí sociálně podbarvených episou
a v ostré kresbě osob.
Hrdinami legendy Les šumí jsou dva rušt
mužíci, ubozí nevolníci, ode všech opuštění a úplně
vydaní na milost i nemilost pánovu. A pánu zachee
se z rozmaru jednoho násilně oženit, zatím co druhého,
milence nuceně provdané ženy, vhání tímto činem
na cestu lesního ioupežení . . . Děj drubého beletri-
stického náčrtu, nadepsaného V zkažené společ
nosti jest prvnímu potud podoben, že i v něm
jsou hlavními osobami bylosti společensky povržené.
zapomínané a podceňované, skrývající se v zříce
ninách starého zámku a tam se tajně scházejíeí
k důvěrným, ale nevinným schůzkám Tentokrát jest
to však svět drobných dětí, zanedbaných i opuště
27
article
ných, jejichž psychologii i poměry spisovatel vylíči
— at.
v řadě opravdu mistrovských scén.
* Hynek Vysoký. Prazileles. Rozpravy Č
ské Akademie Třída HI., čís 28. Spis nástupce Tyr-
šova na slolici archaeologie umění na české univer
sitě věnován jest životu, významu a práci nejgeniál
nějšího představitele oduševněného človéka v mramoru
a kameni, slavného sochaře Praxitela Feidias je
nedostížný formou, Praxiteles však zvěčnil na tvá
řích svých soch různé stavy duševní způsobem, který
již ve středověku byl pokládán za nejdokonalejši.
nám pak přisunut veliký umělec bliže, když bylo
nám popřáno posuzovati jej ne již podle Dioskuro
před římským Ouirinálem, kterým některý mocný
diletant XVI st. vtiski neoprávněně ráz díla Prax
telova, ani ne podle více nebo méně dokonatých
replik, nýbrž podle originálů šťastně naší době za-
chovaných, z nichž nejvzácnější jast olympický Her
mes, při překopavání posvá ného háje na původním
svém místě nalezený a nyní v Syngrovu muse
v Olympii jako prvá peria antického umění vy
stavený.
Prof. Vysoký podjal se práce své vhod, v době
kdy u nás úsudek velikého básníka rozvířil bo
o významu antiky. Myslím, že spis posuzovaný při-
spěje velice k ujasnění otázky, neboť dokumentuje.
že vrchol antického umění a s nim i antického ži-
vota dostižen byl ke konci IV. st. př. Kr. Cisařská
doba netvořila již, nýbrž tyla z dědietví hellénského
a hellénistického, ovšem s pokračujícím úpadkem
říše vzdalujic se slavných vzorů. Když křesťanství
za Konstantina I. nabylo vrchu, byl již antický
život a sice bez přičinění křesťanů v úpadku. Po-
kládajíce se za dědice antiky, pokoušeli se křesťané
tvořiti v duchu jejím, ale pokus ten se nezdařil.
Vysoká
Tyr
Praxitelés Feidias
Dioskuro
Ouirinál
Prax
Syngrův
Konstantinos
Olympie
Č ský akademie
28
article
Bastlikové chrámy a mosatkovou svou výzdobou jsou
výmluvným toho dokladem.
Spisovatel řešil úkol svůj velmi pečlivě, jakož
toho vyhledává pieta k památce velikého mistra.
S obdivuhodnou pílí snesena všechna látka antická
i novodobá, pokud odnáší se k Praxitelovi a s ve-
likým důvtipem vyšetřují se z kusých zpráv nejdůle-
žitější okolnosti životní mistrovy i jeho rodiny.
V další části pojednává spisovatel o hlavních dílech
Praxitelových, dochovaných anebo toliko v replikách
shledávaných, dokládaje vývody své hojnými ciláty
z diskusse novověké. Zdařilé snímky doplňují tex
spisu, kterýž podstatně obohacuje naše vědeckě
* Dr. M. V. Meyer: »Konec svěla.« Přeložil
Ant. Roztomilý a Ant. Šprinc. Světová Knibovna.
Č. 729—730. Ža 40 hal. Nákladem J. Otty v Praze.
»Konec světa« je otazka, která již ode dávna
lidstvo dráždila k úvaham a dohadům nejrůznějším.
Je také celá literatura, najmě středověká, jež tout
otázkou se zabývě,
V nové době stal se spis francouzského hvězdáře
Flammariona, jenž široce o všech možnostech zaniku
naší země pojednává, i u nás velmi populárním.
Theorie novější a s hlediska poněkud změněného
nalézáme v kníze dra. Mevera.
pisemnictví.
Praxitelés
Praxitelův
M V Meyer
Antonín
Šprinc
J Ott
Flammarion
Č . 729
Praha
konec svět
29
article
Spis Meyerův jest založen na doctrinách čistě
materialistických, ledy spisu Flammarionovu, jenž
stojí na základě spiritualismu, zcela protilehle.
Je to stanovisko u astronomů dosti řídké. K tomu
přistupuje ještě silně pessimistické zabarvení, tak že
čtenář nezavírá knihu s uspokojením, ač na druhé
straně je kniha vysoce poutavá a poučná. Autor pro
bírá též ve své knize všechny možnosti jak mohla
by země, anebo vše co na ní žije vziti za své a do-
chazí na konec k pozoruhodnému závěru, že to bude
srážka buď s velikým meteorem, nebo kometou,
nebo konečně srážka s naším Měsícem, který určité
jednou k zemi dopadne, jako se stalo v dávné dobe
tertiérní s druhým měsícem, který tehd
země měla. Tento druhý měsíc, jenž dle vědec-
kých hypothés depadl na obrovskou pevninu v ml-
stech nynějšího Tichého oceánu, byl ovšem menst
než Luna, a přece způsobil ohromné katastrofální a
gsologi cké převraty . .
Na doklad svých theorií uvádí dr. Meyer různá
podobné srážky, jež se staly, někdy i před očima
astronomů. Naš Měsíc byl taktéž něčím podobným
postižen a stejně i planela Jupiter.
V celku však nenahání kniha p. autora přília
strachu, neboť udává zase různé ochranné prostředky.
jež Příroda sama svými meziplanstárními silam
utvořila,“ aby zabránila podobným náhlým kata-
strofam.
Ovšem někdy všechna ochranná opatření selhou
Jak vidno je spis Meyerův velmi zajímavý, škoda
jen, že překlad není dosti pečlivě upraven.
Meyerův
Flammarionův
doktor
Meyer
Jupiter
Tichý oceán
30
article
Ze slovanské spisby-
* Rok ruského tisku. V Petrohradě uspořádal
výstavu ruského tisku. Činnost spisovná není zrovna
vděčným předmětem pro podnik výstavní. Cena
spisby je v obsahu děl. Výstava je věc názoru.
Kterak uzřetelniti názorně hodnotu písemnosti?
Knihy, časopisy, články, stati nestačí obzír a
v povrchu. Třeba proniknout dovnitř. K tomu nebývá
na výstavě času. Nemožno čísti sta, tisíce, statisíce
vystavených »děl«. Co zbývá? Leda zevnějšnosti.
Titulní listy, nápisy knih, hlavičky časopisů, stati.
vazba, desky, hřbety. A přece pořádají se výslavy
K vůli přehledu, k vůli statistice. A přehled je vždu
otázka soustavy, členitosti, šťastného uspořádání. N
děldle záleží. Nemožno přehlednouti na ráz »hitera-
turu« národa celou. Třeba nějakého dělidla, ať u
dle času, prostoru nebo odboru. V Petrohradě při-
padli na myšlenku podat obraz činnosti tisku, všeho
tisku ruského, knihového i obdobného, za dobu
určité jednotky časové. Rok nejlépe přiměřená jed-
notka časová! Ani příliš dlouhá, ani příliš krátká.
Petrohrad
31
article
Obraz činnosti za rok dá už nějaký přehled. Jaka
co bylo r. 1908 vydáno ruským tiskem?
Výstava zabírala deset velkých sálů ministerstva
vnitra. Vyloženo tu vše, co se v Rosku mysliloa
četlo za minulý rok, čím se zabýval mozek ruské
inteligence i co prostému mužíkovi předkládala ha-
mížná spekulace. Sály plné stolů, po stolech kniha
vedle knihy, časopisy, brožury. Vše srovnáno dle od-
borů a hesel, jak bývá na výstavách: technologe.
32
article
matematika, paedagogika, hospodářství, sociologie,
náboženství atd. Odbor za odborem. Kdo se zajímá,
vyhledá si svůj odbor, srovnává, přehlíží, ukájí urči-
tým směrem svoji zvědavost. Však i celkový obraz
jest zajímavý. Hned po stránce poměru odboru
k sobě, jak který je rozsáhlý! Na příklad, srovnáním
rozsahů vyniklo, kterak skrovně pěstována jest na
Rusi — filosofic. Dvě řady knih všeho všudy! A ni-
koli tlustých knih. A ještě méně brožur. Co do filo-
sofického časopisectva tré vydání, nic víe! A z toho
jedno varšavské, jazykem polským. Jiná zvláštnost
Nápadně bohatou jeví se literatura — okkultismu,
tajnovědy. Časopisů, které pěstují okkultism, vychází
na Rusi třináct. Mystické číslo! Mezi nimi »Rebus«,
»Ruskij frankmason« (svobodný zednář), »Spiritua-
list«, »Voprosy psychisma«, »Věstník Teosofii«, ba
1 »Cyganskaja Gazeta« s usmívajícím se kostliv cem
na titulním listě. Záliba ruské duše v ponurém du-
mání výrazně tu dolo žena.
Jiá zvláštnost! Čtení pro lid. Po čem lid bltavě
sáhne? Celá stěna, na tisfc brožur, knižek, obátek
všech možných barev a nákresů a ze všeho teče —
krev. Nápisy samy mluví: »Za živa mrtvý«, »Vzkří-
šený nebožtik«, »Hrozní daviči«, »Přestrojení lupiči«,
»Vrchní špehoun«, »Klub samovrahů«, »Hostinee
u 12 pověšených« a pod. Z titulků šklebí se tu blava
umričí, tu zase podobizna módního gentálního angli-
ckého detektiva, který proniká hledem na kilometry
hluboko do země. V těch všech lidová žízeň po čte-
nářské »vodce« je mezinárodní. Vedle ruských vy-
ložena vydání téhož braku i po německu, finsku aj.
Rus
Hostinea u
Cyganskij Gazeta
33
article
Novinářskému oddílu vévodí ovšem listy petrohradské
a moskevské. Ač i provinciálný tisk je hojně zastou-
pen. Zde bije nejvic do oka mnohojazyčnost ruské
imperie. Neméně než 47 jazyky vychází v Rusku
různého časopisectva. Vidět tu nejnemožnější a nej-
podivnější tiskové typy a Ivary písem armén-
ských i gruzínských, klinků židovských a puntičků
tatarských.
Z odborné spisby nejbohatěji zastoupena je med-
cina. Samo zvěrolékařství zastoupeno je několika
časopisy. Hojně zastoupeno je i časopisectvo saty-
rické a humoristické, nejvíc hrubozrnné. Uměleckých
illustraci a karikatur jen poskrovnu.
Širší obecenstvo kupilo se nejvíc kolem oddilu
»sebraných spisů«. Vedle jmen znamých klassiků
předáků současné spisby ruské naskytují se i jména
méně známá, ba témeř docela neznámá. Zviaště
oddíl nadepsaný »Poezie« tim směrem přímo hýři.
Naboženská literatura zastoupena jednak ulustými,
bohoslužebnými knihami, jednak lidovým čtením.
Z prvních je nápadna obrovská »Miněja prazdničnaja«
(sváteční missal), pravý obr mezi knihami, v dubo-
vých deskách. Na Rusi vše vyrůstá do nesmírných
rozměrů. Možno se na knihu pohodlně posadit, jako
na židli. Za to je nápadný nedostatek drobných, ka-
pesních vydání »Pisma«, jinde tolik oblíbených.
V oddile uměleckých illustrací vynikají práce
vydání velkoknížete Nikolaje Michajloviče a vydava-
telstva Golikova. Také dětská literatura pěkně s
preseniuje.
Ivar
Nikolaj Michajlovič
Golikov
Rusko