Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

9. července 1909. Číslo 187.

4 article

sterstvě, když bez vědomí Eola ministrem financi jmencván ryt. Biliňski. Polské kolo vyslovil tehda ryt. Abrahamowiczi nedůvěru a oznámilo mu, že nebude za zástupce Haliče v minister- stvě pokládati jeho, nýbrž Biliňského — mimo- chodem řečeno, téhož Biliňského, proti jehož jmenování bez vědomí polského kola protesto- valo. Abrahamowicz bránil se tehda v „N. r P.“, že není v korunní radě ministrem za polské kolo, nýbrž za celou Halič, ale konec konců přece ustoupil, takže se polským ministrem stal Duleba, Abrahamowicz na to složil i poslane- cký mandát, poněvadž prý ho k tomu nutíl jak pocit vlastní důstojnosti, tak i nechuť, být v polském kole spoluzodpovědným za úpadek veřejné mravnosti. V závěrečné stati „Gaz. Codzien.“ Abraha- mowicz ještě praví, že v době, kdy byl mini- strem, hovělo se ještě všem potřebám haličským, poněvadž jeho hlas v radě koruny býval často rozhodnutím. „Za mé vlády — pravi — Čechové nebrali v ochranu Malorusy proti Polákům a polské kolo nebylo předmětem útoků všech Slo- vanů, ale také nebylo do nebes vynášeno úhlav- ním nepřitelem všeho polského, „N. F. P.“. Pak dodává ještě, že ani nyní nepřestane žíti poli- ticky a jeho odpůrci se prý mýli, připouštějíce, že se pěkořil před intrikou a nemravnosti. Aféra Abrahamowiczova vzata na přetře také už v polském kole a předseda Glabii- ski prohlásil, že vše, co ve statích „Gaz. Codz.“ napsáno proti polskému kolu, je buď vylháno nebo zkrouceno. Měl-li prý Abrahamowiez v mi- nisterstvě jaký vliv. měl jej proto, že za ním stálo polské kolo. Parlamentní komisi kola ulo ženo, aby aféru Abrahamowiczovu prozkoumala a podala o ní zprávu.

Abrahamowicz Čecho Malorus Polák Abrahamowiczův Halič Gaza

5 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. července. K demisi kancléře a k vnilřní krisi v Německu l Odstupující kaneléř německý pozval na včerejšek k sobě záslupce všech spolkových států německých. Kniže miuvil se všemi o po- sledních událostech, skutečných úrad při hostiné ale nebylo. Ministři ostatních států, kromě ba- vorského, projevovali pohitování nad jeho od stupem a přáli si, aby vedl záležitosti společné až do skoncování finanění reformy, aby vlivem svým a obratnosti svou vymohl aspoň snesitel- nější formu její. Kaneléř prohlásil, že to jest právě účel jeho dočasného setrvání, ale na pověděl přece, že třetí čtení předloh finaně- nich ve snému nemíní v úřadé svém přečkati Dodal též, že po 12letém ministrováni téšl se opravdu již na klid. Účimky kompromisu mezi vlá dou a novým blokem projevily se až jasně při včerejším jednán řišského sněmu. I doň z obratů mlýnů i vývozní elo na uhlí byly zamitnuty. Dnes bude na jednacím pořadu daň talonová a říšská daň kolkovní a tím budou vyřízeny daně z majetku jež většina navrhuje místo daně z dědictví Definitivní jednání před příati středou buďe ale stěží ukončeno.

Dodal Praha Německo

6 article

Konečná cvičení v námořních manévrech anglických. Podle zpráv středečních zbývající ještě ná mořní cvičení spočivá ve spojení zemi ské he vojska s mužstvem lodním. V hlav- ních přístavech bylo mužstvo mobilisováno, všechny tvrze byly dnem a nocí jako v čn války obsazeny. Dále konány byly v přístavech manévry obhajovací proti náhlým útokům. Vý- zvědná služba v Portsmouthu vyslala vládní lodi. které vypluly jako obchodní lodi a jako za války musily se podrobiti při vjezdu i výjezdu z přl- stavu důkladné prohlidce. Podle posledních zpráv o námořních bitvách na irském pobřeží je pa- trno, že velký počet křižáků druhé třídy, ná- věstních a torpedových lodl jak z rudé tak i modré eskadry dal se polapiti. Avšak modre loďstvo tvrdi, že zajalo větší počet lodi.

Portsmouth

7 article

Delegáti dumy v Paříži. Jak se oznamuje z Paříže, přibyli tam 7 t. m. delegáti dumy ke krátké návštěvě vracejíce se z Londýna. Jejich příchod je pouze předběžnou přípravou pro delš1 poby členů dumy, projektovaný pro příští rok jenž má navázati užší styky mezi parlamenty obou zemí. Dopisovatel »Tempsu« v Londýně interviewoval řadu poslanců ruských. Všichni s důrazem prohlásili, že zakročent Ně- mecka ve sporu o Bosnu a Herce- govinu mělo velmi nepříznivý vliv na mínění ruské veřejnosti o Něme- cku. S potěšením konstatovali, že schůzce cí- saře německého s carem nepřikládá se v Paříži zvláštního významu. Pouze nejkrajnějš pravice je pro sblížení s Něme ckem. Všechny ostalní strany sdílí o dpo obyvatelstva proti Němcům, který je hlubší nežli se za to má. Posl. Morla kov pravil, že vládne přání ještě úžeji se sbližit s Franeií a Anglií, aby z »triple-ententu« stala se pevná aliance.

Temps Němec Posl Paříž Londýn Bosna Anglie

8 article

Indlcké hnutí.

9 article

e u Politická vražda indického studenta upo- zornila opět na rejdy terroristů v Ben- galii, kteří počinají ráznější akci. Ve vesnicíeh mezi Scaldehou a Baraadpurou jsou vyvěšeny plakáty, vybízející k pumovým atentá- tům. Tři Bengalové napadli v Kalkutě chauffer jistého anglického státního návladního jen proto, že je ve službách nepřítele vlasti. Angličané v Kslkutě, kteří jsou nejvíce deprimování a vid situaci v temných barvách, nevěří v ujišťování indických profestních meetingů, dokud bude trvati rozdělení Bengálska a boykot anglického zbožl. V Londýně se předavším pátrá po tom zdali vrah Dhingro jednal z vlastního po- pudu neho ve spojení s jinými. Dokumenty u něho nalezené nevedou k nijaké stopě, jsou jím všechny psány. Dhingro choval tak fa- natické záští proti Evropanům, že ani domluvy bratří a přátel jej nedovedly přivésti k roz- umu. Ostatně čerpal hlavné z letáků novin svou nenávist proti Angličanům.

Scaldeha Baraadpura Angličan Dhingra Evropan Bena Kalkuta Bengálsko Londýn

10 article

K zavraždění síra Wáliama Cur zo n Wyllia oznamuje se z Londýna: Znalci po- měrů tvrdi, že všechno zlo, z něhož vznikl zločin, vězí v Londýně samém, kde velká část mladých studentů indických je indickým agitátory a jejich orgánem »Indien Sociologiste hnána do revolučního hnuti. Indický úřad zna již dávno toto nebezpečí a hleděl mu vše- možně čeliti. Byl založen poradní komitét jenž za předsednictví lorda Ampthilia, bývalého guvernéra v Madrasu, byl indickým studentům v Londýně nápomocen radou i skutkem. Dále byl profesor Arnold v indickém úřadě jmenováu zvláštním poradcem v záležitostech vyučování jeho vliv byl značný. Ale vražda londýnská dokazuje, že čásť indického studentstva ublrá se zcela jinými cestami. Indický národ nebyo nijak Angličany změněn. Lid je v hlubokém úpadku. V Anglit vystudovavší Indové jsou ná- sledkem své vnitřní nespokojenosti přívrženci hesla: »Pryč s cizinci!« Jsou podněcovateli rozporu mezi Anglil a indickým lidem. V Indi rozhodně leží jistá s labost britské říse,

Cur Ampthilius Arnold Angličan Londýn Indien Madras Lido

11 article Veřejná schůze zřízenců elektrických podniků král. hlav. města Prahy.

Veřejná schůze zřízenců elektrických podniků král. hlav. města Prahy. Jak bylo již oznámeno, v noci na včerejšek ko- nala se v sále „U labutě“ na Poříči schůze zřízenců elektrických podniků. Na 900 osob páčilo se úča- stenství. Veškeré zřízenectvo i ze vzdálených remis ze Strašnic, Smíchova. Košíř a Libně dostavilo se k mohutnému protestu proti „služebnímu řádu“ O 12. hod. noční zahájil schůzi starosta „Zemské jed- noty zřízenců drah“ p. Vojna. Oznámil, že ze všech pozvaných činitelů dostavil se jedině člen sboru obec. starších p. Štěpánek. Pravil, že dnešní schůzeje varovným hlasem správní radě, aby neuskutečnila služební řád, který zřízenci rozhodně nepřijmou, ne- boť by znamenal jejich poškození. Na to udělil slovo referentu, zřízenci p. Jeřáb- kovi, který odkrya slabé stránky návrhu služebního řádu. Dovolával se ochrany u členů sboru obec. star ších, aby nedopustili v zájmu podniku, aby tento

Štěpánek Praha Strašnice Smíchov Košíře Libeň U labuť

12 article

paskvil služekního řádu Byl přijat. UI zřízenců d volával se svorného postupu v této otázce. Pan Vojna doplnil referát. Člen sboru obec. starších p. Stěpánek pra- vil, že požadavky zřízenců jsou úplně spravedliv a též i přijatelné a slibuje, že se svými přáteli n radnici bude pracovati na jich splnění, Přeje si však. aby zřízenci vystupovali solidárně, důstojně, jako české délnictvo.

Vojna

13 article

Tajemník Zemské jednoly p. Nykl navrhnu následující resoluci: „Shromáždění zaměstnanci elektrických dral král, hlavního města Prahy na veřejné schůzi, dne 7. července 1909 v sále „U bílé labutě“ v Praze-ll na Poríčí pořádané, protestují co nejdůrazněji proti návrhu služebního řádu, jak týž správní radě elektri- ckých podniků chčí-inženýr pan Svoboda doporu čuje ke schválení a žádají slušně, leč co nejdůtkli věji, aby správní rada elektrickýchi podniků král hlavního města Prahy schválila návrhy, našimi zvo- lenými delegáty vypracované. Trváme s veškerou rozhodností na takovém služebním řádu, který pln bere zřetel ke všem potřebám dnešní doby, jak ohledu pokrokového stanoviska zaměstnavatele vůči zaměstnaným, tak i v ocenění veškerých hledisk humanních a sociálních, v zájmu spravedlivé uzna- losti přímo mravním pocitem diktovaných. Máme plně pochopení pro služehní své povinnosti, jimz chceme vždy také věrně, přesně a poctivě nčiniti zadost, ale máme spolu plné právo žádati od hvězdy české samosprávy aspoň tolik hlahovůle a pocho- pení, kolik má ho stále kaceřovaný germanisační podnik státních, resp. soukromých drah vůči svým zaměstnancům. Žádáme proto, aby náš návrh § 17 služebního řádu a 8 41. byl v plném rozsahu v služebním řádu uplatněn, neboť úprava pracovní do- by a složení komise disciplinární, jak námi jest po- žadováno, není naprosto požadavkem přemrštěným neb neuskutečnitelným. Rovněž tak trváme na na- šem návrhu § 25. a § 26. služebního řádu a schvalu- jeme júplně postup našich důvěrníků, jimž za účinn hájení našich zájmů vzdáváme upřímný svůj dík.

Nykl Svoboda Praha

14 article

Předpokládáme, že na místech kompelentních bude pochopení a porozumění pro přání a tužby naše, po- kud je čas. Konáme tímto svoji v pravdě vlastene- ckou povinnost, upozorňujeme-li správní radu elek- trických podniků král. hlavního města Prahy na ne- bezpečí, které v nevyřízení našich požadavků spo- čívá. Doufáme, že hlas náš slyšán bude a že dojde také uspokojivého konečného rozřešení. Jinak zří- káme se veškeré zodpovědnosti za následky, jež by nepochopením našich přání nastati mohly! Resoluce s bouřlivým souhlasem byla přija la Jménem plzeňských zřízenců pronáší zdar ví tězství pražským zřízencům p. Mika z Plzně. Po vysvětlení některých věcí p. Jeřábkem ukon- čil předseda p. Vojna tuto schůzi. O Gěchto požadavcích rokovala ve včerejší své schůzi správní rada elektrických podniků a vydala následující zprávu; Správni rada elektrických podniků zabývalae dnešního dne olázkou služebního řádu pro podúřad- níky a zřízence elektr. drah a seznala, že v denních listech obsažené zprávy, jakoby správní rada ne- chtěla dodržeti závazku stávkového protokolu, jsou naprosto nesprávné a že i mezi zřízenci šířeny jsou vlastními jejich delegáty v této příčině nepravdivé zprávy. Ve stávkovém protokolu ze dne 28. února 190 vzala správní rada na sebe povinnosti, kterým plně dostála. V bodu prvním tohoto protokolu obsaženo jest toto: „Elektrické podniky dávají k disposici na zlepše ní poměrů zřízenců obnos 65.000 K a přikáží ho k to muto účelu na základě služebních let jednodlivýcl zaměstraných dle navržené stupnice, pokud tate suma na to stačí.“

Mika Jeřábek Praha Plzeň

15 article V odstavci druhém tohoto protokolu uveden jes

V odstavci druhém tohoto protokolu uveden jes tento závazek: „Rádný právní poměr služební zřízenců elektr drahi upraví se zvláštním služebním řádem, do ně- hož poje se i nová úprava dle bodu prvního; řáč ten předluží se zvoleným čtyřem důvěrníkům zlize- nectva elektr. drah ze středu jich, kteří, pokud bu dou míti k němu odchylné navrhy, tyto ve zvláštn protokol pojmou a c. k. ministerstvu železničnímu si předloží.“ V bodu čtvrtém zavázali se zřízenci, ze úpravou touto, v bodu prvém uvedencu, spokojí se na dobu dvou roků a zavázali se zároveň, že do té doby no- vých požadavků nepředloží. Správní rada elektr. podniků vyhověla v bodu prvním obsaženému ustanovení ihned tím, že roz- dělila uvedenou sumu za souhlasu delegátů zřízenců tím způsobem, že upravila roční přídavky podle tří- leté služební doby na 60 K do tří let, na 180 K de šesti roků, na 220 K do devíti roků a na 240 K pře dévět roků služebních a také je ihned vyplácela. Ve smyslu citovaného bodu stávkového proto kolu byla úprava tato pojata do návrhu služebního řádu, tak že požadavku tomu bylo úplně vyhověno. ba ještě více, neboť v novém návrhu služebního fá- du mimo jmenovaně kategorie pojat je další návrl na zřízení kategorie nové se služební dobou od do 12 let s denním platem 3 K 40 h a s ročním pří davkem 300 K. Delegáti zřízenců nedostáli závazkům citovaného bodu čtvrtého stávkového protokolu a předložili nově

16 article

finanční požadavky, jichž roční náklad podle vý počtů účtárny elektr, podniků vyžadoval by většíh vydání o 388.000 K. Tím nejlépe konstatována jest pravda na zákla dě skutečných fakt a cifer a dává se soudné veřej nosti k posouzení, na čí straně jest pravda. Samo sebou se rozumí, že potřebuje věc náležit úvahy, nežli se elektrické podniky mohou rozhod- nouti pro nové tak značné finanční oběti, které jsuu s to ohrcziti hospodářský stav elektr. podniků, za který zodpovědna jest správní rada nejen zastupitel- stvu obecnímu, ale i celé poplatné veřejnosti. Druhým sporným bodem ve služebním řádu jest úprava služební doby zřízenectva, a tu v no- vém návrhu služebního řádu obsažena jsou pouze ona ustanovení, kterých si výslovně přálo minister- stvo železnic, zamítnuvši požadavek zřízenců. Nesrovnává se tudíž s pravdou, že v tomto ohle- du navrhuje se mínění chefinženýra Svobody, nýbrž jest pravdou, že k odtížení personálu a k dosažemí kýžené správnosti a pořádku vyhovuje se intencíin schvalovacího dozorčího úřadu, při čemž elektrick podniky nelekají se ani finaněních obětí (asi 100.00 korun rečně), aby služba pursonálu byla jinak řádněji upravena.

Svoboda

17 article

Leč ani v této příčině nezaujala užší komise která novým návrhem služebního řádu se zabýval stanovisko zamítavé, nýbrž navrhuje správní radě aby ve příčině úpravy služební doby předloženy byly ministerstvu železnic k rozhodnutí současn návrhy oba, jak komise tak i delegátů zřízenců. Správní rada vyslovuje tudiž podivení nad jed- náním zřízenců, kteří, nejsouce dohře informováni zahájili akci, která je s to způsobiti nové znepoko- jení a tím přivoditi novou pokleslost discipliny autority, které v tak velkém veřejném podniku v zá- jmu veškerého občanstva na nejvýše jest zapotřebí Znění resolüce, která byla zří zenci ve schůz dne 7. července usnesena a správní radě v dnešní schůzi předložena a jež konči přímou výhrůžkou správní radě, učinilo na členy této nepříznivý pre zřízence dojemn. Správní rada chová nadeji, že i mezi zfízen nalezne se mnoho soudných, ktuří nahlédnou, že nelze vyhověti požadavkům, které by chrozily nejen zdárný vývoj, ale i hospodářské bytí podníků,

18 article Denni zprávy.

Denni zprávy. — Z dějin rakouské justice. „Bohemial uveřejňuje z Chebu tuto zprávu: Chebsk demonstrace před soudem. Dne 29. listopadu 1908 konaly se v Chebu demonstrace proti Čechům, při čemž ve vice domech vytlu- čena okna. Když demonstrující dav z Kamenné ulice opět zaměřoval na náměstí, postavils mu policejní komisař Lukas v čele oddělení poli- cejního. Stráž uzavřela náměstí kordonem a komisař Lukas vyzval dav k rozchodu. Demon- stranti odpověděli pokříkem, provedli útok proti stráží a kordon prolomili. V témž okamžiku obdržel Lukaes pádnouránu holí do hla- vy, takže omráčen padl do nár učí jednomu strážníku. Jakožto pa- chatel byl hned na místě od stráže zjíště a zatčen Jiří Sommer, majitel usedlosti z Dol- ního Schönu. Dnes, dne 6. července měl se ze svého činu zodpovídati před trestním senátem chebského krajského soudu. Jeho obhájce do- vozoval, že Sommer v tlačenicí klo- pýtl (!!) a holí při tom docela ne- volky (IH!) komisaře zasáhl. Mimoto neměl Lukas žádnou uniformu, takže pr

Čecho Lukas Sommer Cheb Dolo IH

19 article

Sommer ani nemohl vědět, do klo h bije. Přes to, že někteří policejn strážníci ujišťovali a viděli, kte- rak Sommer Lukase holí mlátí, ne- mohl soudní dvůr nabýti přesvěd- čení o vině obžalovaného a prot jej osvobodil. — Před senátem krajského sou- du litoměřického stálo dne 28. června t. r. osm mladíků, obžalovaných ze zločinu veřejného ná silí, jehož se dopustili při demonstrncích dne 28. listopadu v Litoměřicích. Podle obžaloby dav asi stohlavý, sestávající prý ponejvíce z učňů, táhl před hostinec Františka Růžičky v Dlouhé ulici a tu pokusili se dva z obžalova- ných vypáčíti vrata hostince, což se jim nepo- dařilo. Na to rozbili okna v hostinci Růžičkově, dále okna obuvníkovi Antonínu Pospíšilovi a všechna okna v české škole. Výtržnosti nenabyly větších (1?) rozměrů, poněvadž prý někteří starší. rozvážnější demonstranti zrazovali z takového počínání. Obžalovaní popírali činy jim za vinu kladené, dovolávali se svědků, že na dějišti činů těchto ani přitomni nebyli. Z výpovědí svědeckých — tak referuje „Leitm. Ztg.“ , vyšlo na jevo, že v poznávání osobností došlo

Sommer Sommer Lukas Růžička Pospíšil Litoměřice Dlouhý ulice

20 article

E různým omylům a výpovědi svědeck tak si odpíraly, že soud pociťoval nut- nost v příčině obžalovaných po- stupovati výrokem osvobozujicím. — Klatovské exlempore posl. V. Kotláře. Bezděčný humor včerejší opravy p. poslance V. Kotláře o jeho „nezávazném žertu“, „v ná- ladě rozveselené,“ „v uzavřené společnosti“ „před půlnocí“ proneseném, čtenáře naše za- jisté mile pobavil. Zachovali jsme se také k roz- pakům p. poslance, líčeným ve formě snesitelně bodré, jak toho zasluhují četné jim uvedené náladově polehčující okolnosti, tedy šetrně. Ne- bylo zapotřebí dovolávati se při tom naší žurna- listické slušnosti, neboť milerádi uznáváme po- měrnou nezávaznost politických výroků poslane ckých, učiněných kolem půlnoci, ale pan po- slanec dodal svůj dopis k uveřejnění také re- dakci oficiálního denníku své strany v doslovném znění a s dodaíkem, že nám takový přípis za- sílá. A redakce oficiálního denníku agrárního připojila ku přípisu poznámku, v níž tvrdí, že „Nár. Listy“ a „Právo Lidu“ přinesly pod titu- lem „Obstrukce na prodej“ lokálky, v nichž při- nášejí slovy naprosto stejně znějícími (jaká prý to hurmonie duší) nepravdivé zprávy o domně- lých výrocích posl. V. Kotláře, které prý dne 3. t. m. v předvečer velikého tábora agrárnické- ho v Besedě blaltenské (11) pronesl.“ K to- mu dodává orgán posl. Kotláře cosi o „ušlech- tilých zbraních jakých se používá v politickém životě z míněnými listy“. Není prav da, že jsme my přinesli společně se soc. dem. li- stem lokálku slovy stojně znějícími, ale pravda- je, že jsme uveřejnili, že soc. dem. denník otiskl takovou a takovou zprávu o posl. Kotlářovi.

21 article

V tomto týdnu již podruhé přistihujeme agrární denník v jednání, jež neni dovoleno ani při hře v kartách, natož v oficiálním denníku vážné strany politické. A tu tážeme se p. posl. Kotláře, nechtěl-li by se svou připomínkou o žurnalistické slušnosti a korektnosti obrátiti na reda kei agrárního orgánu a jakožto očividné autorita tohoto odboru poučiti ji o zbraních, ja- kých dlužno užívati ve veřejných žurnálech po- litických?! n nišnron — Neutěšené poměry v Karlových Varech. Nepříznivější stále docbázejí zprávy z Karlo- vých Varů. Česká menšina pevně doufala, že německá výbojnost a zpupnost ochabne z tak- tických důvodů aspoň v době lázeňské, kdy počítá správa lázní s návštěvou českých lázeňských hosti a s českými penězi, než ti, kdož předpokla tento vyslovili, zklamali se úplně. A přirozeně.

Karlová Vary Karla

22 article

Čeští lázeňští hosté úzkostlivě vyhýbají se če- ským bytům i hotelům, bojí se za velké své peníze, jež v Karlových Varech zanechají, uby- tovati se v českém domě a plní raději německé podniky. Tím ovšem posilují Němce k dalšímu protičeskému boji, dávají svou abstinencí o české věci sankci německému štvaní a pro- následování. Čeští advokáti, místo aby užili sub- stituce českých advokátů v Mostě a Duchecvě, nebo sami k soudu do Karlových Varů dojížděli, dávají se zastupovati německými nebo židov- skými advokáty karlovarskými, kteří pak hájí zájmy českých lidí německy na úkor rovnopráv- nosti českého jazyka. Živnostníci jeden za dru- hým odtud prchají, zničení jsouce na existenei a usadí-li se v Praze, živoří tu jako na příklad kupec Rauer v Lazarské ulici. Česká veřejnost nemá pochopení pro těžký boj českých menšin. nemá poctivého citu pro obětavost českých lidí ve zněmčených místech, naopak přichází ještě doraziti v nich poslední energii a abstinencí svou jak hospodářskou, tak i národní připravuje je o vše, o duševní rovnováhu i existenci. Mno- ho papíru se popsalo o těchto poměrech, než vše marno, netroufáme si ani tentokráte tvrditi, že by se na věci něco změnilo. Smutné to věru poměry!

Němec Rauer Karlová Vary Most Praha lazarský ulice český dům

23 article

— Staroměstským občanským klubem pro- jektovaná vycházka ku prohlídee úpravných kanalisačních prac řeky Vltavy kol ostrova Štvanice na den 11. t. m. odkládá se na dobu pozdější, po- něvadž následkem vysokého stavu vody veškeré stavby u ostrova Štvanice jsou zatopeny, — Osobní. Pan MUDr. Miloš Borsony dlí o od 10. do 28. července mimo Prahu Zubní ordinace zůstane otevřena. — Pan Jan Pekůrek, pokladník Občanské záložny v Jilemnici, jmenován byl ře- ditelem toboto úslavo. — Rodinné zprávy. Slečna Anuška Duškov a pan Josef Kazimour, supl. profesor reálky Praze III., slaviti budou sňatek v sobotu 10. července o 10. hod dopol. v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech — Z české techniky. Inženýr pan Josef Čer vený z Nymburka podrobil se druhé státní zkoušc z odboru technické cnemie a uznán způsobilým s vy- znamenáním. — Pan inženýr Jaroslav Müller rodem z Prahy, podrobil se 7. července druhé státní zkoušce z technické chemie a uznán jednohlasně způsobilým s vyznamenáním. — Promoce. Pan JUC. Rudolf Binder, rodem ze Smichova, byl dne 7. července na c. k. české universitě Karlo- Ferdinandově veřejně prohlášen dok- torem všech práv. — Pan JUC. Rudolí Koeser ze Žamberka, právní praktikant c. k. krajského soudu v Táboře, bude dnu 10. července o 341. hod. polední ve velké dvoraně c. k. české university Karla Ferdi- nandovy v Praze veřejně prohlášen doktorem veške- rých práv. — Reditelství obchodní školy Ženského výrob- ního spolku českého žáda posluchačky všech tř roč- níků i mílé absolventky, aby pokud jsou v Praze. v hojném počtu zúčastníly se pohřbu svého dobrého učitele pana Vaclava Landy dnes v pátek o půl a. hod. odpol. z kaple českého pathol. anatom. ústav sU Ameriky« na hřbitov olšanský.

MUDr Miloš Borson Pekůrek Duškov Kazimour svatý . Ludmila Král Čer Müller JUC Binder Ferdi Vltava Praha Jilemnice Praha III Nymburk Ferdinandov Žamberk Amerika Olšanský staroměstský občanský klub univerzita Karla krajský soud v Tábor Vaclava Land

24 article

— Pohřeb zvěčnělého zastoužilého řídícího uči- tele II. obecné školy pro divky v Žižkově, pana Václava Pechy, koná se dnes v pátek 9. července 4. hod. odpolední z ústřední kaple na hřbitově olšan- ském do rod. hrobky tamtéž. — Pohřeb. Z kostela u Křižovníků na Starém městě pražském konal se včera o 4. hod. odpolední pohřeb p. prol. Frant. Dolejšky, učitele krasopisu na vyšších učilištích. Veliké bylo množství smuteč- ních hostí, kteří zesnulého doprovodili na poslední cestě k věčnému odpočinku. Rakev s pozůstatky zvěčnělého spočívala na katafalku, vkusně vyzdo- beném a množstvím planoucích voskovic ozářenémi. Ke katafalku položili nádherné věnce a mohutné pal- mové kytice: První občanská záložna v Praze, sou- kromý spolek, rodiny Kocova. Boháčkova, Fähnri- chova, Klášterských, Michelova, Pražský dobrovolný ochranný sbor, správní výbor Českoslovanské ob- chodní akademie, M. Benešová, Městský dobrovolný hasičský sbor na Král. Vinohradech, Komitét dam pro stravování chudé školní mládeže, výbor spolku „Domácnost“, profesorský sbor Českosl, obchodní akademie, úřadnictvo L občanské záložny, První spolek stenografů a j. v. Pohřebních obřadů, ktere vykonal velmistr řádu Křižovníků P. Marat a při nichž sbor Národního divadla zapěl dojemné smu- teční skladby, zůčastnili se zejména: v zastoupení presidia městské rady pražské pp. náměstek Jirousek a mag. rada O. Borůvka, za sbor pro zřízení a vy- držování Českoslov. obchodní akademie p. proí. dr

Pech František Dolejšek Kocův Boháčkův Fähnri Michelův M Benešová Král P Marat Jirousek O Borůvka Žižkov Praha spolek „ domácnost Českosl obchodní akademie L občanský záložna národní divadlo městský rada pražský page

25 article

sodžae ole

26 article

Celkem vydáno v minulém roce na Rusi kni 70 miljonů 841 tisic, úhrnnou cenou dvaceti pět. mitienů a šedesati pěti tisíc rublů. Na ruskou »ně- gramolnou« stranu, konečně, slušné číslo. — u — * Nový bulharský měsičník. Redakcí E in Pelina. známělio i českému čtenařstvu zajímavými »Balhar- svým povídkaii«, jejichž překlad nedávno přinesla »Světová knihovna«, počal vycházeti v únoru t. r. Srlüiji nový měsíčník, »Slnčogled« (Slunečnice), věno- vaný belerit a otázkám literarním Redaktor a spolu redaktor D. Kjorčev, seskupiti kolem sebe vynikajíce hterární talenty (Anastasov. Balabanov, Bo žinov, Va- sílev. Dora, Kremen, Kunev. Nenčevova, Penev. Protič. Trajanov. Cerkavski a j.), takže založení nove realistické revue má v písemnictví bulharském důle- žitý vý nam. Ve vyšlých číslech na prvém místě úvedena buď delší, zajímavá povídka Elin- Pelinov »Nečistá síla« a vzletná báseň Balabanova » Salomes. Z jiných prací připomínáme pěknou črtu »Moji přá- lelé z Vrhovy louky (Pan), úvahu »Za edin post- (Trajanov) a říznou studii »Erolika i estetika« (D K). »Knižoven přegled« přináší posudky o vynikají- cích bulharských novinkách. Přátelům bulharské li- tetatury lze »Slnčogled« vřele doporučiti. Předplatno je pouze 5 franků na celý rok.

Rus Balhar D Kjorčev Anastasov Balabanova žinov Dora Kremen Kunev Nenčevův Penev Protič Trajanov Balabanův Salomes Virginie D K E in Pelin Elin

27 article

Karel Drož.

Drož

28 article

Bibllografie- * Zlalá Praha. Dnešní číslo tohoto oblíbeného týdennku rodinného vyníká příspěvky znamenitých českých i cizích uměců výtvarných. Z našich jsou zde zastoupení: A. Liebscher. Jaroslav Pannška B. Hlavin. Zvlaštní zmínky zasluhuje zdařilá barevná řeprodukce V. Jansy »Děkanství v Sušici«. Z cizích výtvarniků je ve Ziaté Praze zastoupen Carlo Wostrý. prostulý maliř italský, znamenitým portrátem paní w Čast časová přináší zajímavé obrázky mořské zví řeny, které jsou doprovázeny poutavým článkem z péra Boh. Bauše Na stranách dalších jsou zdařilé reprodukce dvou tableaux ze sjezdu slovanských pěvců v Lublan, podobizna J. Kalvina (k čtyřstému výročí narozenin ženevského reformátora), obrázky z výstav světové rektamy v Brně, obrazky z pošu- mavské výstavy v Ktatovech a jiná zajimavá vyobra- zení událostí časových. Část slovesná jest obohacena přispěvky předních českých literátů. * V žáru vášně. Italsky napsal Pasquale d Luca. Přeložil dr. Frant. Kroutil. Nakladatelsk Družstvo Májer K 3.—. * Josef Štolba: Peníze. Drama o 3 jedná- ních. Druhé vydání. Nakladatelské Družstvo Maje K 1.40. * Božena Viková-Kunětická: Dospěle děli. Satirieká veselohra o 3 dějstvích. Nákladem F. Simáčka v Praze. K 1.20. * Dr. M. V. Mever: Konec avěta. Přeložil Ant. Roztomilý a Ant. Sprine, Ollova Svě tová knihovna čís. 729 73“. Za 40h. * O. M. Vyskoči!: Sužh pod jahloní. Nákla dem Mlnáře a Štétky.

A Liebscher Pannška Hlavin V Jansa Wostrý Čast Bauše J Kalvin Pasqual Luc doktor František Kroutil Josef Viková F Simáček M V Mever Antonín M Vyskoč Sužh Sušice Brno Ktatovy Maja Praha Náklo Zlalý Praha Ziatý Praga Májero K

30 article Hudba.

Hudba. nnr

31 article

+ Opera Národního divadla r. 1908 1909. V mi- nulém roce provedla opera Národního divadla 263 předslavení a to 199 večerních a 64 odpoledních. Provedeno bylo v nich celkem 39 různých oper (18 domácích, 21 cizích) a 6i baletů (2 české a4 cizí). Z novinek byly 2 openní (»Kunálovy oči- od Ot. Ostrčila a »Tulák« od X. Lerouxa) a 2 baletn! (»Louskáček« od P. J. Čajkovskéhoa »Egyptská noc« od A. S. Arenského). Nově na- studováno (a většinou též nově vypraveno a sceno- váno) bylo 7 oper původních (»Popelka«, »Du- brovský«, »Selma sedlák«, »Nevěsta Messinská«, »Braniboři v Čecháche »Prodaná nevěstas a »Dvě vdovy«) 5 cizích (»Lakmé«, »Loulsa«, »Bohema«, »Hofímannovy povídky« a »Mignon«)a 1 halet (»Gisela«). Z pavodních praci provozováno od Bedřicha Smetany všech 8 oper (»Brani- boři v Čechách« 2krát. »Prodaná nevěsta« 22krát, »Dalibore 6krát, »Libuše« 6krát, »Dvě vdovy« zkrát, »Habička« 10krát, »Tajemství« 7krát, »Čertova stěna« Bkrat), od Ant. Dvořáka 4 opery (»Dimitrij- 1krát, »Selma sedlák« 4krát, »Čert a Káčn« 2krát, »Rusalka« Gkrát), od Zdeňka Fibicha 1 opera (»Nevěsta messinská« 4krat), od Karla Kovato- vice 1 opera (»Psohlavci« 9krát), od J. R. Roz- košného 1 opera (Popelka« Bkrál), od Vil. Blodka 1 opera (»V studní« 1krát), od Ot. Ostr- čila 1 opera (»Kunálovy oči« 5krát), od Ed. Ná- pravníka 1 opera (»Dubrovský« Bkrát), od O.

Kunálův Otakar Ostrčil Louskáček Čajkovského A S Arenský Popelka Bohemus Hofímannův Gisela Smetan Dalibor Libuše Antonín Dvořák Dimitrij Fibich Psohlavec Roza Bkrál Ed Čechy Karel Kovato Ostrava + opera národní divadlo národní divadlo 263 předslavení Mignon čertův stěna 1 opera Blodek 1 opera

32 article

Nedbala 2 baletní pantomimy (»Ponádka o Hou- zovi« 2krát, »Z pohádky do pobádky« 19krát). — Z cizích děl brána 1 ruská opera (Čajkovakého »Eugenij Oněgin« Skrát), 8 francouzských (B i ze- lova »Carmen« 10krát, Delibesova »Lakmé« 11krát, Charpenlierova »Louisa« Skrát, OIIen- bachovy »Hoffmannovy povídky« 11krát, Ha lé- vyova »Židovka« Bkrát, Lerouxův »Tulák« Skrát, Thomasova »Mignon« Gkrát a Gouno- dův »Romeo a Juhe« Ikrát). 7 německých (Wagne- rův »Tanabäuser« 6krát, »Bludný Holandan« 6krát, »Lohengrin« 4krat, Weberův »Obaron« Bkrát, Mozartova »Figarova svatba« Skrát, Ní co- latovy »Veselé ženy windsorské« Bkrat a Gold- markova »Sabská kralovna« 4kral), 5 italských (Verdi »Aida« 2kral, »Troubadour« Ikrát, Mas- cagniův »Sedlák kavalir« Bkrát, Leoncaval- lovi »Komedianti« 2krát a Puediniova »Bo- hema« 11krát). Kromě toho provozovány 3 ruské ba- lety (Čajkovakébo »Labutí jezero« Gkráta »Louskáček« 19krát, Arenského»Egyptská noc« 4krát) a 1 franeouzský (Adamova »Gusela« 4král). Jedním z nejvýznačnějších činů letošního období byl slavnosiní Smetanav eyklus na pamět 25. výročí úmití mistrova. Na lo uspořádán v řadě odpoledních představení populární cyklus Smetanův, obsabující rovněž veškery jeho opery. Pro příští období připravují se v opeče z původních novinek Divá Bára« od Ad. Piskačka, »M anre- ský nápade od Ot. Zicha, »Germina!« odJ z Káanů, z cizí literatury »Boris Godunov« o M P. Musorgského, »Zkrocení zlé ženy« oo H. Götze, »Fortunio« od A. Messagera, dále »Euryantha« od K. M. z Weberů a »lligenie v Aulidě« od Chr. W. Glucka. Znovu uvedeny budou na scénu: »Jzkobíne od A. Dvořáka. »Bouře« od Zd. Fibicha, »Eva« od J. B. Foerstra, »Mistři pěvci norimberští« od R. Wagnera »Fra Diavolo« od D. F. Aubera, »Manon« o J. Masseneta.

Nedbal Eugenij Oněgin Skrát Carmen Delibesův Lakmé Charpenlierův Louisa Hoffmannův Bkrát Lerouxův Thomasův Mignon Romeo Juh Lohengrin Weberův Obaron Mozartův Figarův Gold Verdi Sedlák Puediniův Bo Čajkovakébo Louskáček Arenský Smetanův Bár Otakar Zich Germin odj Godunov P Musorgský H Götz A Messager Weber W Gluck A Dvořák Zdeněk Fibich Eva Foerstr R Wagner Manon J Massenet Adamov Káan Aulida Gounodův Ikrát Wagne Gkrát Gusel « 4 král Ada Fra Diavolo

33 article

K zájezdu českého Lublaně. Vítězství českých pěvců na lub laňském koncertu. »Slovenski Narod« ze dne 1. července přináší tuto kritiku velikého slovan- ského koncertu: Se 2 čísly, Bendl: »Probuzení« a Javůrek: »Na Moravu« nastoupil »Slavoje z Kar lína a ziskal si- svým vystoupením obecenstvo Takového výborného okteta jsme již dlouho neslyšel v Lublani. Vinohradský Hlahol byl znám obecen- stvu jíž svým vystoupením před pomníkem Prešer- novým, proto jej již při nástupu obecenstvo pozdra- vilo pouřlivým potleskem. Nadšení pak rostlo o čísla k číslu a konečně přešlo v tak bouřlivý sou- hlas, že sbormistr p. Milan Zuna musil se pětkrál poděkovati za potlesk. Sbor, čitající 30 pěvců, před- nesl 4 čísla: Smetsnovo »Věno«, Foerstrova »Oráčee, Novákovu »Vánoční ukolébavku« a Janáčkovo »Del viš«. Nevíme, kterému číslu bychom dali přednost, zda jaréma Smetanovi, aneb zádumčivému Fosrstrovi, či uchvacujícímu Novákovi, kterého jsme již slyšeli od sboru moravských učitelů, či vysoce modernímu Janáčkovi. Přednes byl v každém směru úplně vzorný. pěvci pěli bez not, bez udání accordu, jsouce úplně nástrojem v rukou sbormistrových.

Bendl Javůrek Prešer Zuna Foerstrův Oráčee Novákův Janáčkův Smetan Novák Janáček Lublaň Morava Slavoj Kara lín sbor moravský učitel Slovenski Narod del vědět zádumčivý Fosrstr accord

34 article

pěvectva do

35 article

Za ním zpíval »Pražský Hlahol« dvě čísla: Křížkovského »Odvedeného prosba« a Smeta- novu »Rolnickou« za dirrigeniství p. Adulfa Piskáčka. Sbor čítá 70 pěvců. Jako při předešlém družstvu, i zde nástup sám nadmíru nadchnui obecenstvo. Je ovšem pravda: Co Čech, to Sokol. Když vidiš pěvce nastupovati jako přísně disciplinovanou družinu. když vidiš všude onen vzorný pořádek, žádného ko- lisání, vše s plným klidem, a když na pokyn sbor- mistra zdvihnou se všechny ruce najednou s notami — to je pěvecký ahor, který musíš pochváliti rovněž i v jeho pěveckém výkonu. Ve všech podrobnostech bylo bezvadné vystoupení. Hromové nadšení náste- dovalo po obou číslech. Hlahol musel přidati ješte jedno číslo — »Slovenec jsem«, jež byl nucen ještě dvakrát opakovati, ježto potlesku nebylo konce. Ústřední jednota zpěv. spolků če- skoslovanských vystoupila, čítajíc as 120 pěvců, s 2 čísly: První číslo bylo Bendlovo »Svoji k svému!« jež řídil M. Zuna, druhé Tovačovského »Vlásti« řízením Ad. Piskáčka. Co jsme dříve řekli jednotlivých družstvech, plati úplně i o tomto

Křížkovský Adulfa Piskáček Čo Sokol Bendlův M Zuna Tovačovský Vlást Ada Piskáček Hlahol Smetnov

37 article

Pak vystoupil lubiaňský »Slavec«. — Nejlepším okamžikem celé slavnosti zdá se nám onen, když pe předneseném sboru přistupovali před předsedu »Slavce« delegáti různých spolků a podali mu čestné dary. První mistopředseda pražského »Hlaholu« školn rada Adámek podal mu na důkaz oddanosti na pa- mátku 25letého trvání krásný stříbrný věnec z lipo- vých a vavřínových listů, svázaných zlatou stuhou s nápisem: »Bratrskému družstvu Slavec v Lublani Hlahol«. »Taborský Hlahol« daroval krásné album s obrazy města Tábora a okolí. Předseda pěv. župy Dvořákovy a »Tovačovského« p. Lantner podal mu stříbrnou okovanou taktovku. Nezapomenutelným pak zůstane onen nad míru pohnulý okamžik, kdy předstoupil před předsedu Dražija sbormistr Vino hradského Hlaholu« Milan Zuna, podávaje mu krás nou kytici, políbil ho, připomínaje, že mu přináš jako dar všecka bratrská srdce českoslovanskýeh pěvců. Každé oko radostí zaslzslo při tomto výroku- Na to zabývá se referent výkony ostatních chor vatských a slovinských spolků a shrnuje celkový dojem v tato slova: »kdvž se pláme, komu bychom přiznali prvenství, je těžké rozhodnutí při tolik různorodých družstvech. Můžeme upřímn říci, že vavřín patří Čechům, mez nimiž bycbom se rozhodli pro Vino- hradský Hlahol. Z chorvatských družstev za- sloužili laur »Kolo«, ze slovinských »Sla ve ce

Adámek Dvořákův Tovačovský Lantner Zuna Čecho Lublaň Tábor Hlahol Taborský Hlahol

38 article

Různé zprávy. Veliké živelní katastrofy v Americe. Z Nového Yorku, 8. července. (Zvl. telegr »Nár. Listů«.) Průtrže mračen ve středních jižních státech Spojených států severoameri ckých způsobily na polich ohromné škody. Ornice z tisíců rolí s pšenici, kukuřicí a tabákem byla odplavena, nebo pole silně zpustošena. Na celých tratích drah pro dovoz obili bylo nutn zastaviti provoz, poněvadž náspy železniční se- sutím země a podemletím jsou potrhány. Také telegrafní a telefonní spojení jsou poškozena Není ještě možno ani přibližně odhadnouti cel kovou škodu.

Amerika Nový York spojený stát

39 article

= Záhadný případ v lonlonském arsenálu. Z Pa řlže, 8. července. V Toulonu zpozoroval včera v noci četník Castelli při noční obchůzce po nabřeží u arse- nálu, že nějaký muž s velkým balikem skočil s obr- něnce »Magenty«, jenž se nalezá v doku, do člunu Castelli jej sledoval, byl však náhle přepaden třem individuy, hrozně pobodán noži a hozen do moře Stěží dovlekl se na břeh a byl dopraven do nemoc nice. Člun zalím beze stopy zmizel. děnn měáb o va snlo

Castelli Toulon