1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí I. září 1913.
Praha
4
article
aranní a večerní liaty
předplácí sel
V Praze v administract:
na měsle.
sk-
na čtvrt leta
s dvoji donáškou
na měste. . . .
na čtvrt leta : . . . 7 k esh
ve fillálkách
1 K 8o
na měsic ..
Poštou.
na města.
na čtvrt leta : . . . 9 K so
s dvoji zásílkou
na měsln
na čtvrt lsta : . . . k so
Praha
5
title
Po uzavření míru.
6
article
Přímé vyjednávání bulharsko-turecké
Přímé vyjednávání bulharsko-turecké
zahájeno.
Ze Sofije, 31. srpna. (Spb. Ag.) Vláda
bulharská se usnesla dnes zahájiti
s Portou přímé vyjednávání.
Delegáti budou neprodleně jme-
nováni.
Z Caříhradu, 31. srpna. (K. k.) Nače-
vič vykonal v poledne návštěvu
velvezírovi. Porta byla vyroz-
uměna, že v nejbližších dnech při-
jede oficiální bulharský delegát,
jenž naváže přímé vyjedná ván
s Tureckem.
Port
Turecko
Aga
7
article
Přímé jednání dílem Italie?
Přímé jednání dílem Italie?
Z Říma, 31. srpna. (K. k.) »Tribuna
interviewovala bulharského vyslance Ri-
cova o přímých vyjednáváních mezi Tu-
reckem a Bulharskem. Vyslanec prohlásil,
že skutečně obdržel ofici áln
oznámení o těchto vyjednává-
ních. Dodal pak, že se domnívá, že za za-
hájení přímých vyjednávání jest třeba po-
děkovati italské politice. Italský vel-
vyslanec Garonni, jenž v Turecku požívá
velkého vlivu a sympatií, pracovals
plným výsledkem a jemu třeba vdě-
čiti za nynějši situaci. Protože Italie jest
slyšána v Cařihradě a v Bulharsku požívá
plné důvěry, mohla oběma vládám uděliti
rady, jež provázeny byly plným úspěchem.
Ricov prohlásil, že pokládá cestu přímého
vyjednávání za nejlepší, aby rychle dosa-
ženo bylo konkretního cíle. Doufá, že bude
dosaženo upřímné a trvalé dohody. Pokud
se týče pohraniční čáry, domnívá se Ri-
cov, že by se mohlo připustiti, aby město
Drinopol zůstalo tureckým, nádraží musí
však zůstati bulharským, aby nebylo přeru-
šeno spojení Bulharska s Dedeagačem. Sou-
sedství Turku a Bulharů ve městě Drinopoli
samé utuží více přátelství obou národů, jež
nerozděluje žádný podstatný rozpor a kteří
společně mohou mnoho vykonati.
Ri
Garonni
Turek
Bulhar
Řím
Bulharsko
Turecko
Cařihrad
Drinopol
Drinopoli
Italia
8
article
Srážky tlup bulharských a tureckých.
Srážky tlup bulharských a tureckých.
Z Cařihradu, 31. srpna. (K. k.) Dle
zpráv z tureckého pramene trvají dále srážky
bulharských tlup a tureckých dobrovolníků
v krajině kiržalské a derinderské. Tvrdí se
že v bojí, který se strhl předevčírem, utrpěl
Bulhaři ztrátu 100 mrtvých a mnoho raně-
ných. Na turecké straně padl prý pouze
jeden muž. Obyvatelstvo krajin kolem Kiržali.
Derindere a Gimilžiny jest odhodláno klásti
pokud možno, největší odpor bulharskému
obsazení.
Poslání mezínárodní komise zmařeno?
Z Athén, 31. srpna. (K. k.) (Ag. d' At.)
Mezinárodní vyšetřovací komisi, dosazené
z Carnegiova nadání a přibyvší do Soluna.
bylo sděleno, že Miljukov, jenž příliš
straní Bulharům, nahražen bude jiným členem.
Komise odpověděla, že všichni její členové
jsou solidární. Má se za to, že poslán
komise tedy ztroskotalo.
Popírání zpráv o krisí srbského ministerstva
Z Bělehradu, 31. srpna. (K. k.) Srbská
tisková kancelář oznamuje: Zprávy o mini-
sterské krisi jsou neodůvodněny. Ministerský
Bulhar
Miljukov
Cařihrad
Atény
Bělehrad
mezinárodní vyšetřovací komise
Soluna
Aga . d ' Ata
9
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Umění a humbug.
Dopis z Ameriky.)
Amerika
10
article
Zvolna, ale jistě uplatňuje se i mezi Če-
chy americkými zásada, vyslovená Abraha
mem Lincolnem v následujícím rčení: „Někte
ré lidi můžete klamati stále, všechny lidi jen
na čas, ale klamati všechny lidi stále — nelze.
Přesně dle této zásady dobrodružné umělecké
výpravy z Čech do Ameriky přestaly táhnouti
Píši toto ne pro kritiku, ale pro dobro těch
kdož by snad ve vlasti pomýšleli na opravdu
umělecké turné v české Americe. Dramatické
umění, které mohlo snadno alespoň v Chicagu
býti representováno divadlem, jako je na pří-
klad smíchovská scéna, šarlatánským výděl-
kářstvím skleslo na úroveň „dolarů a centů
za každou cenu“. Naše obecenstvo mohlo-býtí
pro umění vychováno, ale — nebylo. Dnes je
pozdě. A mladá gnerace? Té jsou milejší zá-
bavy za — strahovskou branou. Nedivte se
našemu lidu. Bylo na něm mnoho hřešeno.
Přijelo sem tak málo opravdových umělců, že
nemohli soutěžiti s šarlatánstvím dobrodruhů.
Počítalo se s tím, že je Amerika humbug.
a že lid americký chce býti klamán. Do jisté
míry ano, ale netrvá dlouho, než se takový
podnik ocitne na konci provazu. I Barnum
Buffalo Bill skončili úpadkem. Právě tento
týden vidíme finale podobného dobrodružství
Tenorista Boh. Pták odjíždí zpět do Evropy.
Lincoln
Píš
Barna
Bill
Boh
Čechy
český Amerika
Chicago
Amerika
Evropa
11
article
Raději „dobrovolně“, než jej úřady deportují
jako osobu nežádoucí. — Proč, to jest snad
v Čechách známo. Americký zákon v tom
směru jest velmi přísný, a týž zákon zavřel
nyní dvéře do Ameriky i pěvci Burianovi. L -
kálka, jíž vyprovázely české časopisy v Ame-
rice B. Ptáka pří jeho odjezdu, je charakteristi-
cká a ukazuje názorně, na jak nízkou úroveň
klesla naše žurnalistika za okeánem, servilní
bezpáteřná, která svým nadsazováním a kla-
máním obecenstva vlastně zavinila poměry.
jež dnes prakticky znemožňují cokoli lepšího
mezi námi. Dovolím si citovati onu zprávičku
„V Americe po celou dobu svého pobytu
neměl tento umělec vzácného nadání na růžích
ustláno a nechceme snad z toho vinit českou
předseda dostal dvouměsíční dovolenou, již
ztráví částečně v Marianských Lázních, čá-
stečně v jiných lázních. Ministerstvo zahra-
ničních záležitostí bude za jeho nepřítom-
nosti spravovati dosavadní vyslanec v Sofii,
Spalajkovič.
Burian
L kálka
B Pták
Čechy
Amerika
ame
Sofie
12
article
Řečtí královští manželé na cesty.
Z Athén, 31. srpna. (Ag. d'At.) Král.
manželé odjedou dnes večer na západ. Bylo
usneseno, že korunní princ nemá převzíti
vladařství, ježto poslední zákon o vladařství
stanoví, že za nepřítomnosti krále Jiřího má
vladařství převzíti korunní princ Konstantin.
V důsledku toho mohl by král Konstantin
po dobu své nepřítomnosti sám vykonávati
vladařství.
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 31. srpna. (K. k.) Král
Petr odebere se zejtra s korunním princem
do lázní Ribarska Baňa. Korunní prine
Alexandr odjede po několika dnech na
francouzskou Rivieru. — Ministerský
předseda odjede zejtra ráno přes Víden
do Marianských Lázní.
Z Bělehradu, 31. srpna. (K. k.) Když
jest nyní hlavní stan již rozpuštěn, byl voj-
voda Putník jmenován náčelníkem vel-
kého generálního štábu. Dále byl
jmenováni noví divisionáři, mezi nimi veli-
telé pěti divisí, jež utvořeny budou v nově
dobytých územích.
žádná dohoda o finančním bojkotu Turecka.
Z Londýna, 31. srpna. (K. k.) »Reuter
kancelář« se dovídá: Jest naprosto ne
pravdivou zpráva, že velmoci dospěly k zá
sadní dohodě o finančním bojkotu tureckých
půjček, vyloučením jich z bursovního ob-
chodu. Rusko sice učinilo návrh v tomto
smyslu, nebylo však o něm dosud rozhod-
nuto. Zdůrazňuje se, že Anglie nemůže
se aktivně zúčustniti takového kroku, proto
že vláda nemá žádného vlivu na připuštění
cenných papírů na peněžní bursy.
Král
Jiří
Konstantin
Petr
Riviera
Putník
Atény
Srbsko
Bělehrad
Víden
Turecko
Londýn
Rusko
Anglie
Ribarsko Baňa
Reuter
Aga . d ' Ata
13
article
Panas řeckým zahraničním ministrem.
Z Athén, 31. srpna. (Ag. d'At.) Bývalý
vyslanec v Sofiji, Panas, jenž byl jmenován
ministrem zahraničních záležitostí, složil
dnes dopoledne přísahu do rukou krále.
Před přísahou odevzdal mu král odznaky
velkodůstojníka řádu Vykupitele. Odstupující
ministr podal včera večer ve schůzi mini-
sterské rady svoji definitivní demisí. Miní-
sterský předseda Venizelos vyslovil odstu-
pujícímu ministru srdečnými slovy díky z
vynikající služby, které prokázal Řecku
v těžkých dobách.
Sjezd Arabů v Caříhradě.
Z Cařihradu, 30. srpna. (K. k.) Jak se
s jistotou proslýchá, bude v brzku svolán do
Cařihradu sjezd Arabů, aby se radil o opatře-
ních nutných ku provedení dohody mezi vlá-
dou a Araby docílené. Dle toho mají býti
povolání do kabinetu tři arabští ministři a do
senátu 13 Arabů. Mimo to má býti jmenováno
5 arabských valiů a několik arabských mute-
sarifů.
Koromilas vyslancem v Římě.
Z Athén, 31. srpna. (Agence d'Athénes.)
Bývalý ministr záležitostí zahraničních Koro-
milas byl jmenován vyslancem řeckým
v Římě.
Venizelos
Athénes
Atény
Sofija
Miní
Řecko
Cařihrad
Řím
Aga . d ' Ata
14
article
veřejnost americkou, aniž kohokoliv jiného.
Spíše poměry zdejší jsou tím vinny. Poměry
naše stálými stávkami, zároveň povolebním
přípravamí k různým změnám v průmyslu
obchodu americkém jsou nejisty a nemohlo
se tedy očekávat, že snad bude pěvec náš za-
hrnut pozemskými poklady a největší pozor-
ností, jak by toho umění jeho zasluhovalo-
Český lid sbírkami pro balkánské červené
kříže i jinými sbírkami je vyčerpán a jaks
ustarán. Operní pěvec pan Pták přijel sem
s nejkrásnějšími nadějemi a snahy jeho byly
nejlepší. Měl úspěch zprvu, jak ani jinak ne-
mohlo být a jméno jeho zůstane ve vděčné
paměti našich krajanů. Setkal-li se s nezda-
rem k posledu své umělecké pouti, nesou
vinu tedy naše zlé poměry.
Pták
15
article
Člověk neví, jestliže se má při čtení této
zprávy zlobit nebo smát. Náš lid jest na po-
dobný humbug zvyklý, ale v Čechách by to
mohlo býti kolportováno za běžnou minci. Je
těžko v rámci pouhé zprávy vysvětliti rozsah
nepravdy a klamu v této zprávičce obsaže-
ného. Ale mohu tak učiniti porovnáním — rov-
nicí: „Vláda dosadila v Čechách ze-
měpanskou komisi, aby učinila ko-
nec autokratickému řádění zem-
ského výboru, který nechtěl zapla-
titidluhy české země a vláda chee
tak učiniti sama, jakož i převzíti
matiční školy do své správy, a by
ulevila národu, který sbírkami na
Balkán byl úplně vyčerpán, takže
všechny pivovary musily přesta
vařiti pivo.“ Mezi příčinami nezdaru turné
Ptákova, uvedenými v otištěné zprávičce, a
dolejším nesmyslem možno učiniti znaménko
rovná se. Neznámého v této rovnici pro nás
Americe není nic, pro vás v Čechách jen roz-
sah a výše česko-amerického humbugu. Náš
lid je tímto jednáním žurnalisticky tak otrá-
ven, že nevěří nyní ani, když se mu mluví
pravda.
Sopranistka Foerstrova byla u nás heral-
dována jako hvězda prvního řádu, porovnává-
na s Destinnovou atd. Skončilo to kabaretními
produkcemi, kterým se říkalo umělecká pout
po české Americe. Naši čeští umělci, kteř
snad by dosud zamýšleli podniknouti umě-
Ptákův
Foerstrův
Čechy
Balkán
Amerika
český Amerika
16
article
Poměry mezi Řeckem a Tureckem.
Z Athén, 31. srpna. (Ag. d'Ath.) Dle
zpráv ze zaručeného pramene zmenšily se
značně různosti názorů o opětném navázání
diplomatických styků mezi Řeckem a Ture-
ckem. Byly zjištěny body, v nichž nebylo
docíleno shody a na podkladě dosavadních
vyjednávání vypracovány byly konečně ná-
vrhy řecké vlády. Rešid bej, jeden z dele-
gátů Porty, odjede během přištího týdne
s těmito návrhy do Cařihradu a obdrží o
Porty konečné instrukce. Má se za to, že
v nejkratší době docileno bude dohody ve
všech bodech.
Sesílení turecké armády.
Z Caříhradu, 30. srpna. (K. k.) Turecká
armáda drino polská bude sesílena plu-
kem jízdy, kterýž vytrhl už z Aleppa.
Řecko
Turecko
Atény
Cařihrad
Aleppo
Aga . d ' Ath
17
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Aktivování nového vojenského trestního řádu
odloženo?
Z Vídně, 1. září. JJistá zdejší koresponden-
ce oznamuje: Jak se dovídáme, podnikla uher-
ská vláda na podnět ministerstva honvédů
kroky, aby v dohodě s rakouskou vládou byl
uskutečnění oběma parlamenty schváleného
vojenského trestního řádu, který měl býti
1. července 1914 aktivován, odročeno.
Uherské ministersťvo honvédů odůvodňuje
svůj požadavek nedostatkem vhodného per-
sonálu, zejména pro vyšší instance, na jejichž
kompletování nebyl v dosavadním rozpočtu
brán zřetel.
Kokovcev o hospodářských poměrech
Z Petrohradu, 31. srpna. Dhes uveřej-
něna byla řeč ministerského předsedy Ko-
kovceva, kterou pronesl v Jižním Novgo-
rodě. Ministerský předseda prohlásil, že
těžba petroleje v dříve bohatém kraji
apscheronského poloostrova klesá. Nová na-
leziště dosud nejsou vydatna. Jest nanejvýš
třeba, aby se přešlo od petroleje ke- kame-
nému uhlí. Těžba uhli v doneckém obvodu
vynesla v prvých sedmi měsících tohoto
roku plus o 140 mil. pudů a ještě stále
stoupá. Vláda učiní vhodná opatření, avšak
také průmyslníci potřebující uhlí musí nasa-
diti všechny své sily.
Delcassé opustí Petrohrad.
Z Paříže, 31. srpna. »Liberté« sděluje,
že velevyslanee Delcaosé, meškající nyní
na dovolené ve Francii, opustí v říjnu své
místo v Petrohradě, a že se tam vrátí
už jenom, aby odevzdal odvolací list.
Ruská oslava bítvy u Chlumu.
Z Livadie, 31. srpna. (K. k. — Pt. ag.)
Na oslavu stého výročí vítězství u Chlumu ko-
nala se dnes na carské jachtě bohoslužba. Na
hostinu u cara byli pozváni důstojníci pluků.
súčastnivších se bítvy u Chlumu.
Vídeň
Petrohrad
Paříž
Libertý
Francie
Chlum
kokovcevo
Delcaosé
18
article
Mírové slavnosti v Haagu.
Z Haagu, 31. srpna. (K. k.) Řeč, kterou
pronesl nizozemský ministr zahraničních zá-
ležitostí, Jonkheer Marees van Swinderen,
při otevření paláce míru v Haagu, zakončil
poznámkou, že jména hrabě Berchtold, sir
Eduard Grey, Sazonov a Majorescu měly by
zlatými písmenami planouti na zdech paláce
míru, pro jich velké zásluhy o mír.
bandě nezvedenců, „kteří si vedou v říši uměn
jako apačové v obyčejném životě“. Diskuse vyvo-
laná uměleckým kritikem „Matinu“ Georgesem
Lecomtem a jeho vrácením čestného členství Pod-
zimního salonu, byla úrodná v mnoha směrech
nemohla zasáhnouti podvratně ono mohutné díle,
jakým jest tento salon, jímž rok co rok se vykoná
veliké dílo pro pokrok moderního umění francouz-
ského. A konečně domácí spory o program a pro-
středky, jež oživeny v samé domácnosti této uměl.
společnosti, nemohly než utužiti a zevněji upraviti
její organisaci. Jednalo se hlavně tehdy o pomět
cizinců v počtu členstva a o jejich právo zasaho-
vati v osudy a formaci salonu. Neboť tato výstava
jež jest dílem francouzského umění a přirozeně
by ztrácela účel a význam, kdyby jím přestávala
býti, ocitala se poněkud více, než bylo třeba
Jonkheer Marees Swinderen
Berchtold
Sazonov
Majorescu
Matin
Lecomte
Haag
Eduard Grey
19
article
Jiná léta začínaly již v tuto dobu výtvarnické
možno, pod vládou cizinců, jímž byla jistě nejpo-
starosti o příští saisonu. Koncem srpna a v prvních
hostinnější ze všech velkých výročních výstav
dnech září oživovaly opuštěné ateliery na Mont-
Jestliže nikoho z Francouzů nebouřilo sousedství
martru, Montparnassu a jinde, kde se usidlují malé
soudruhů anglických, maďarských, španělských, ru-
umělecké kolonie. Nešlo o nové zabrání se do
ských nebo severských, začalo je znepokojovati
práce, neboť ani klid a prázdnota léta k ní nein-
pakli oni „ruští poddanní“ z Montparnassu, kteř
spirovaly, ani žárem slunce vytopené ateliery kne
při své semitské výbojnosti a při své schopnost
nelákaly. Jednalo se jen o chvilkové návštěvy, jen
aklimatisovati se, jakkoliv obyčejně formou, ne-
o přehlidku a poslední úpravu prací, určených
soucí v sobě jakousi rozháranost a pestrou křikla
pro Podzimní salon, jejž bylo nutno obeslati v
vost žargonu, se cítili poněkud příliš jako doma
prvních dnech září. A v tu dobu začinalo ono milé
chtěli zasahovati více než bylo dovoleno v organi
a zábavné stěhování do Velkého paláce na Ely-
saci Salonu. A tak bylo třeba znovu upraviti sta-
sejských polích, kde celý sbor zřízenců přejímal
novy společnosti a definovali v nich přesněji, jaký
díla dopravovaná ze všech končin Paříže a okolí
podíl možno vyhraditi cizincům v řízení a složen
aby je nechal projiti obřady číslování a zazname-
Salonu. Ale nutno dodati, že nikterak se nejed
nání.
nalo o nějaké proticizinecké tažení ve společnost
Francouz
Montparnass
Paříž
Mont
20
article
Letos jest ticho i tam pod výstavními klen
tak koncilantní a tak družné, jako jest spolel
bami, které se svým nestranným kamenným kli-
umělců.
dem viděly defilovati sály takové statisíce umě-
Letošní přeložení data zahájení Salonu z po-
leckých děl, i v dílnách umělců, a obeslání salonu
sledního září na patnáctý listopad má jediný důvoo
jenž zahajoval vždycky příliš záhy saisonu, ni-
v administračních rozpočtech správy Velkého pa-
koho neznepokojuje, ani nevyrušuje z letní siesty
láce, jejž celý zabere výstava automobilová, po-
Nestává se tak tím, že by Podzimní salon snac
řádaná letos hneď časně na podzim. Toto posunut
vůbec odpadal z našich výstavních rozpočtů, jak
Podzimního salonu až v dobu vánoc, nemůže než
by se snad mohlo mysliti po některých bojích, jež
býti vítáno, neboť není pochybnosti, že dostane
byly vyvolány i v jeho vlastním nitru i mimo něj
se výstavě daleko více účasti, než je-li otevřena
a jak by si snad přáli ti, kteří mají i nemají pří-
v měsících, kdy vlastně Paříž dlí ještě z velke
činy býti jím znepokojování, ať už ve své uměle-
části na venkově nebo na cestách. Pak-li podzimní
cké žárlivosti nebo ve svém šosáctví. Ničehov
vernisáže míjely téměř bezvýznamně, počítá seu
tom směru nelze se obávati. Ctihodný městský
nyní, že letošní vernisáž bude nejen vynikající
rada Lampué nadarmo zapřisahal ministra krásných
umění, aby nepropůjčoval státní budovy takové událostí společenskou, ale že bude také přední
Paříž
21
article
leckou cestu po české Americe, musí míti na
paměti, že massy našeho lidu zde nemají po-
stačitelného pochopení pro umění, jelikožv
těch vrstvách českého venkova, z nichž náš
lid do Ameriky se stěhuje, nic podobného noí
známo. Místo aby byl zde vychován pro něco
lepšího a ušlechtilejšího, když mu to poměry
a okolnosti dovolují, byl servilním tiskema
prospěcháři tak dlouho podváděn a humbuko-
ván, že se toho všeho nabažil a ani ten nej-
větší vlastenecký buben jej už nepovzbudí k
Just A Man.
nadšení
Just
český Amerika
Amerika
22
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
V Paříži, 29. srpna.
Paříž
23
article
Mexiko a Spojené státy.
Z Washingtonu, 31. srpna. (K. k.) Státn
tajemník Bryan, přijal, dříve než opustil
Washington, aby přednášel ve státě New
Hampshire uklidňující depeši Lin-
dovu. Pravděpodobně zůstane Lind nějaký
čas ve Veracruzu a bude pohotově vrátit se
do Mexika. Dle doslechu spočívá Wilsonova
obava před nebezpečím pro Američany ve
finančních obtížích, s nimiž prý mexická
vláda bojuje a v nespokojenosti armády.
Bryan
Lin
Wilsonův
Američan
Mexiko
spojený stát
Washington
New Hampshire
Veracruz
24
title
Politický přehled.
25
article
Země české.
Země české.
Po německém poprasku.
Pomalu umlklo stromů šumění v háji ně
meckého veřejného mínění po celý týden ví-
deňským vichrem Nationalverbandu zmítaných
a nastává klid v nazírání na situaci poněkud
klidnější. Schůzky a pochůzky německých po-
litiků ve Vídni skončily návštěvou dra. Gross
u hraběte Stürgkha, o níž se čte zpráva jake
anekdota bez pointy. Dr. Gross ucházel se
jménem Natinalverbandu o bezodkladné pro-
vedení služební pragmatiky a podmiňující ji
iinanční reformy, ovšem s podotknutím, že na
vládě bude, zjednati podmínky pro zdárnou
činnost říšské rady. Předseda ministerstva
učinil zmínku o brzkém zasedání říšské rady.
o vyjednávání k účelům nerušeného podzim-
ního zasedání, ujistil dra. Grosse objektivnosti
vlády i zemské správní komise a audience
předsedy Nationalverbandu byla u konce.
Gross
Stürgkh
doktor
Natinalverbanda
Vídeň
26
article
S obměnou známého pořekadla mohli bychom
se tázati: Po tolika křiku taková nepatrná
omeletka? „Neue F. Presse“ napsala v neděl
zase snad už desátý článek n amotiv: Něme-
cký Nationalverband prohlásil své souručen-
ství s Němci z Čech do nejkrajnějších dů-
sledků, nechť se vláda třese — na podzim
K jakým nehoráznostem utíká se vídeňský
list, aby pozdvíhl náladu vídeňským týdnem
Němců z Čech zkaženou, viděti z toho, že
mluví o „téměř ryze českém zem-
ském výboře, zvaném — správ n
komisí“, provozujícím prý v Čechách spo-
lečně s knížetem Thunem politiku Němcům
nepřátelskou. Až dosud nepověděla ani „N
F. Presse“, ani kdožkoli jiný z Němců, v čem
záleží zejména tato Němcům nepřátelsk
politika knížete Thuna a zemské správní k-
mise. Zajímavější zmínku učinila „N. F. P.
o podzimním vyrovnávání česko-německém
Starý bliktr o tom, že prý Češi vždy vedli vy-
rovnací jednání jenom zdánlivě, aby si dělali
z Němců blázny, že se jim nikdy nejednale
o vyrovnání vážně, že vždycky, kdykoli došlo
ke kritickému bodu, kdy měli říci ano či ne
zavřeli příslušná akta a vynašli novou materi
vyrovnací — nás už přestal bavit. Nebudeme
přece znovu vytahovat na světlo boží historii
c užívání jazyků při štátních úřadech a velko-
statkářské a liberecké německo-nacionálně-
autentické svědectví o tom, že tato materie
vyrovnací docela formálně a s vysloveným
souhlasem Němců pojata byla do vyrovnáni.
rozbitého Němci z tohoto důvodu! Němečti
vyrovnací politikové, jich mluvčí i křiklouni,
mohou se stavěti třeba na hlavu a neodstraní
ze světa skutečnost, že české zastoupení ve
vyrovnacích jednáních počínalo si s takovou
korektností formální i věcnou, s takovou trpě-
livostí a shovívavostí oproti Němcům do nej-
zazších možností, s takovým napětím nad-
Neue
Němec
Thun
Presse
Čech
Čechy
Nout
27
article
V drobném prodejiu
ranmí čislo o sobě . . za s
večerní
. . za 4 h
Ve ňliálkách na venkově
ranní číslo . . . . . . . 10
večerní . . . . .
lnserátv
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty příjíma
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se též
redakce, tiskárna a ezpedles
„Národnich Llstů
Rukopiny se nevracejí.
28
article
lidských sil a obětavostí českého úvěru na
udržení zemského hospodářství proti země-
zrádnému jeho ničení, že ukončená fáse vy-
rovnacích dějin v Čechách staví českou vy-
rovnací politiku vysoko nad německou.
„Volkstag“ přece bude.
Třebenický dr. Titta zase jednou zvítězil,
tentokráte nejenom nad svazem bývalých
zemských poslanců německých, ale i nad sa-
mým sdružením říšských poslanců německých
z Čech. Po valné schůzi a resoluci National-
verbandu ujišťovalo se, že t. zv. Volkstagí, na
Verbandu dr. Tittou přes všechen chomutovský
sjezd vynucený, jest vlastně odpraven a že
většina poslanců jest proti jeho svolání. Řekli
jsme, že dr. Titta bude hájit „Volkstag“ proti
poslancům jako lev a skutečně dnes oficiálně
se sděluje, že „domněnka, jakoby v důsledku
chomutovských usnesení a projevu německé-
ho Nationalverbandu stalo se svolání velkého
sjezdu německého lidu z Čech zbytečným,
prohlašuje se za mylnou.“ Chomutovská usnesení
a projev Nationalverbandu týkaly se taktiky
německých poslanců na říšské radě a poža-
davků oproti vládě. „Volkstag“ má však za
úkol, zaujati stanovisko k novým vyrovnacím
jednáním, ohlášeným k polovině z áří.
Jest prý nutno položiti znovu důraz na tento
úkol „Volkstagu“. O tom, že by se byly
kompetentní sbory vzdaly svolá-
ní „Volkstagu“, nemůže býti proto
aniřeči.
doktor
Titt
Titta
Volkstag
Čechy
National
29
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Maďarský patriotismus.
Právě v tu dobu, kdy se měl konati vá-
dou zakázaný sjezd rumunského učitelstva,
měli sedmihradští Maďaři — Székleří — sjezd
v Elöpataku. I tento sjezd zabýval se škol-
skými otázkami a nebyl zakázán, naopak
účastnili se ho i zástupci několika minister-
stev. Sjezd měl ovšem účel maďarsky pa-
triotický. Školní inspektor Pap doporučil
sjezdu v dlouhé řeči resoluci, kterou se vláda
vybízí, aby co nejrychleji sestátnila všechny
obecné školy v krajinách národnostních. Dů-
vodem jest řečníkovi ta okolnost, že v posled-
ním desetiletí Maďarů v Sedmihradech při-
bylo pouze 5.47%, Rumunů však 15.3%. Po-
měrný úbytek Maďarů má se nahraditi rych-
lejším pomaďařováním rumunské mládeže,a
na to se hodí nejlépe státní škola, vypravená
dle apponyovských nařízení. Odnárodniti co
nejrychleji Rumuny, to je v Sedmihradech
stejně patriotické, jako pomaďařování Slo-
váků.
O patriotické činnosti mezi Slováky po-
dává zprávu nejnovější výkaz t. zv. „Femky“,
t. j. pomaďařovacího spolku na Slovensku.
Spolek tento oznamuje ve své výroční zprávě,
že za dobu 31 let svého působení založil 67
dětských opatroven, z nichž 32 vydržuje po-
dnes a v nichdostává se více než 2000 slo-
venských dětí maďarského vycho-
váníl
Maďar
Rumun
Slovák
RakouskoUhersko
Pap
Slovensko
30
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Srbské státy a římsko-katolická církev.
Ještě za prvé války balkánské Rakousko-
Uhersko vzbudilo novou otázku, kterou chtělo
oba srbské státy zaměstnati a po případě ke
konfliktu dovésti. Otázkou tou byl poměr
srbských států k římsko-katolické církvi. Dr.
okázalostí módní, jak vždycky zde bývá v podob-
ných příležitostech. Ovšem, tmavé a chladné dni
pozdního podzimu kladou nepříjemné požadavky
vytápění a osvětlování, a jestliže umělé světlo
bude vhod autorům interieurů, jichž pro letošek
jest projektována značná řada, zdvihne nejeden
protest u malířů a sochařů.
Dočkáme se však i našich umělců v této vý-
stavě? Nikoliv nějaké společné výpravy, jejíchž
obtíží nelze nám pro ten čas překonati a která
konec konců by se vždycky zde minula účelem,
ale jednotliveů, jichž jména a díla by měla býti
konečně známa i zde, v tomto hlavním městě vý-
tvarnického světa. Do patnáctého října, dne obe-
slání výstavy, jest zajisté ještě čas zásilky při-
praviti. Prozatím české umění jest každý rok re-
presentováno českými členy Podzimního salonu,
k nimž nejnověji přibyl po svém krásném úspěchu
v loňské výstavě J. Stretti-Zamponi a z nichž —
budiž to žalováno — nejnevěrnější jest Kafka,
jakkoliv jistě dobře ví, že by se měl častěji obje-
viti mezi svými francouzskými druhy, kteří mu
stále uchovávají tolik přátelství, a že by neměl
zapomínati Paříže, jež projevovala vždy tolik zá-
jmu o jeho sochařské dílo. Ale prozatím doufejme,
že čeští návštěvníci příštího Podzimního salonu
budou odcházet z výstavy stejně pyšným krokem
a se stejně radostnýma očima, jako odcházejí ti,
kdož letos navštívili mnichovskou výstavu.
J Stretti
Zamponi
Kafka
RakouskoUhersko
Paříž
31
article
Jestli daleko ještě mysliti do podzimu, dvě
letní výstavy snaží se udržeti souvislost mezi dvě-
ma saisonami, ač jsou příliš slabou nití, která by
mohla býti pojítkem. Ale i kdyby nabízely veliké
umění, sotva by k sobě připoutaly více než nějaké
bludné samotáře, kteří jdou spíše ze zvyku, než
ze zvědavosti dívat se na obrazy za těchto dnt
letního úpalu. U Georgesa Petita zůstala přes léto
otevřena výstava malých mistrů francouzské školy
z let třicátých, a tento soubor krajinářský není
bez zajímavosti. Úspěch školy přejala ovšem de-
finitivně slavná jména Corota, Theodora Rous-
seaua, Diaza, Troyona, Milleta, ale kolikrát poutá
zamysliti se nad pracemi těch, kteří ochotně při-
jímali nové učení velkých svých současníků a
kteří každý dle svých zálib a svých schopností
toužili tvořiti v duchu doby, aniž by se stávali
pouhými napodobiteli. Je milé prodívati se řa-
dami malých obrázků temného, sešeřelého kolo-
ritu, zobrazujících klidné, hluboce zasněné kra-
Petit
Corot
Rous
Diaza
Troyon
Millet