ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c7462b60-8f16-11dd-bed4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 71, person 63, org 11, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pondělí I. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 240.
4 article
aranní a večerní liaty předplácí sel V Praze v administract: na měsle. sk- na čtvrt leta s dvoji donáškou na měste. . . . na čtvrt leta : . . . 7 k esh ve fillálkách 1 K 8o na měsic .. Poštou. na města. na čtvrt leta : . . . 9 K so s dvoji zásílkou na měsln na čtvrt lsta : . . . k so
Praha
5 title
Po uzavření míru.
6 article Přímé vyjednávání bulharsko-turecké
Přímé vyjednávání bulharsko-turecké zahájeno. Ze Sofije, 31. srpna. (Spb. Ag.) Vláda bulharská se usnesla dnes zahájiti s Portou přímé vyjednávání. Delegáti budou neprodleně jme- nováni. Z Caříhradu, 31. srpna. (K. k.) Nače- vič vykonal v poledne návštěvu velvezírovi. Porta byla vyroz- uměna, že v nejbližších dnech při- jede oficiální bulharský delegát, jenž naváže přímé vyjedná ván s Tureckem.
Port Turecko Aga
7 article Přímé jednání dílem Italie?
Přímé jednání dílem Italie? Z Říma, 31. srpna. (K. k.) »Tribuna interviewovala bulharského vyslance Ri- cova o přímých vyjednáváních mezi Tu- reckem a Bulharskem. Vyslanec prohlásil, že skutečně obdržel ofici áln oznámení o těchto vyjednává- ních. Dodal pak, že se domnívá, že za za- hájení přímých vyjednávání jest třeba po- děkovati italské politice. Italský vel- vyslanec Garonni, jenž v Turecku požívá velkého vlivu a sympatií, pracovals plným výsledkem a jemu třeba vdě- čiti za nynějši situaci. Protože Italie jest slyšána v Cařihradě a v Bulharsku požívá plné důvěry, mohla oběma vládám uděliti rady, jež provázeny byly plným úspěchem. Ricov prohlásil, že pokládá cestu přímého vyjednávání za nejlepší, aby rychle dosa- ženo bylo konkretního cíle. Doufá, že bude dosaženo upřímné a trvalé dohody. Pokud se týče pohraniční čáry, domnívá se Ri- cov, že by se mohlo připustiti, aby město Drinopol zůstalo tureckým, nádraží musí však zůstati bulharským, aby nebylo přeru- šeno spojení Bulharska s Dedeagačem. Sou- sedství Turku a Bulharů ve městě Drinopoli samé utuží více přátelství obou národů, jež nerozděluje žádný podstatný rozpor a kteří společně mohou mnoho vykonati.
Ri Garonni Turek Bulhar Řím Bulharsko Turecko Cařihrad Drinopol Drinopoli Italia
8 article Srážky tlup bulharských a tureckých.
Srážky tlup bulharských a tureckých. Z Cařihradu, 31. srpna. (K. k.) Dle zpráv z tureckého pramene trvají dále srážky bulharských tlup a tureckých dobrovolníků v krajině kiržalské a derinderské. Tvrdí se že v bojí, který se strhl předevčírem, utrpěl Bulhaři ztrátu 100 mrtvých a mnoho raně- ných. Na turecké straně padl prý pouze jeden muž. Obyvatelstvo krajin kolem Kiržali. Derindere a Gimilžiny jest odhodláno klásti pokud možno, největší odpor bulharskému obsazení. Poslání mezínárodní komise zmařeno? Z Athén, 31. srpna. (K. k.) (Ag. d' At.) Mezinárodní vyšetřovací komisi, dosazené z Carnegiova nadání a přibyvší do Soluna. bylo sděleno, že Miljukov, jenž příliš straní Bulharům, nahražen bude jiným členem. Komise odpověděla, že všichni její členové jsou solidární. Má se za to, že poslán komise tedy ztroskotalo. Popírání zpráv o krisí srbského ministerstva Z Bělehradu, 31. srpna. (K. k.) Srbská tisková kancelář oznamuje: Zprávy o mini- sterské krisi jsou neodůvodněny. Ministerský
Bulhar Miljukov Cařihrad Atény Bělehrad mezinárodní vyšetřovací komise Soluna Aga . d ' Ata
9 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Umění a humbug. Dopis z Ameriky.)
Amerika
10 article
Zvolna, ale jistě uplatňuje se i mezi Če- chy americkými zásada, vyslovená Abraha mem Lincolnem v následujícím rčení: „Někte ré lidi můžete klamati stále, všechny lidi jen na čas, ale klamati všechny lidi stále — nelze. Přesně dle této zásady dobrodružné umělecké výpravy z Čech do Ameriky přestaly táhnouti Píši toto ne pro kritiku, ale pro dobro těch kdož by snad ve vlasti pomýšleli na opravdu umělecké turné v české Americe. Dramatické umění, které mohlo snadno alespoň v Chicagu býti representováno divadlem, jako je na pří- klad smíchovská scéna, šarlatánským výděl- kářstvím skleslo na úroveň „dolarů a centů za každou cenu“. Naše obecenstvo mohlo-býtí pro umění vychováno, ale — nebylo. Dnes je pozdě. A mladá gnerace? Té jsou milejší zá- bavy za — strahovskou branou. Nedivte se našemu lidu. Bylo na něm mnoho hřešeno. Přijelo sem tak málo opravdových umělců, že nemohli soutěžiti s šarlatánstvím dobrodruhů. Počítalo se s tím, že je Amerika humbug. a že lid americký chce býti klamán. Do jisté míry ano, ale netrvá dlouho, než se takový podnik ocitne na konci provazu. I Barnum Buffalo Bill skončili úpadkem. Právě tento týden vidíme finale podobného dobrodružství Tenorista Boh. Pták odjíždí zpět do Evropy.
Lincoln Píš Barna Bill Boh Čechy český Amerika Chicago Amerika Evropa
11 article
Raději „dobrovolně“, než jej úřady deportují jako osobu nežádoucí. — Proč, to jest snad v Čechách známo. Americký zákon v tom směru jest velmi přísný, a týž zákon zavřel nyní dvéře do Ameriky i pěvci Burianovi. L - kálka, jíž vyprovázely české časopisy v Ame- rice B. Ptáka pří jeho odjezdu, je charakteristi- cká a ukazuje názorně, na jak nízkou úroveň klesla naše žurnalistika za okeánem, servilní bezpáteřná, která svým nadsazováním a kla- máním obecenstva vlastně zavinila poměry. jež dnes prakticky znemožňují cokoli lepšího mezi námi. Dovolím si citovati onu zprávičku „V Americe po celou dobu svého pobytu neměl tento umělec vzácného nadání na růžích ustláno a nechceme snad z toho vinit českou předseda dostal dvouměsíční dovolenou, již ztráví částečně v Marianských Lázních, čá- stečně v jiných lázních. Ministerstvo zahra- ničních záležitostí bude za jeho nepřítom- nosti spravovati dosavadní vyslanec v Sofii, Spalajkovič.
Burian L kálka B Pták Čechy Amerika ame Sofie
12 article
Řečtí královští manželé na cesty. Z Athén, 31. srpna. (Ag. d'At.) Král. manželé odjedou dnes večer na západ. Bylo usneseno, že korunní princ nemá převzíti vladařství, ježto poslední zákon o vladařství stanoví, že za nepřítomnosti krále Jiřího má vladařství převzíti korunní princ Konstantin. V důsledku toho mohl by král Konstantin po dobu své nepřítomnosti sám vykonávati vladařství. Ze Srbska. Z Bělehradu, 31. srpna. (K. k.) Král Petr odebere se zejtra s korunním princem do lázní Ribarska Baňa. Korunní prine Alexandr odjede po několika dnech na francouzskou Rivieru. — Ministerský předseda odjede zejtra ráno přes Víden do Marianských Lázní. Z Bělehradu, 31. srpna. (K. k.) Když jest nyní hlavní stan již rozpuštěn, byl voj- voda Putník jmenován náčelníkem vel- kého generálního štábu. Dále byl jmenováni noví divisionáři, mezi nimi veli- telé pěti divisí, jež utvořeny budou v nově dobytých územích. žádná dohoda o finančním bojkotu Turecka. Z Londýna, 31. srpna. (K. k.) »Reuter kancelář« se dovídá: Jest naprosto ne pravdivou zpráva, že velmoci dospěly k zá sadní dohodě o finančním bojkotu tureckých půjček, vyloučením jich z bursovního ob- chodu. Rusko sice učinilo návrh v tomto smyslu, nebylo však o něm dosud rozhod- nuto. Zdůrazňuje se, že Anglie nemůže se aktivně zúčustniti takového kroku, proto že vláda nemá žádného vlivu na připuštění cenných papírů na peněžní bursy.
Král Jiří Konstantin Petr Riviera Putník Atény Srbsko Bělehrad Víden Turecko Londýn Rusko Anglie Ribarsko Baňa Reuter Aga . d ' Ata
13 article
Panas řeckým zahraničním ministrem. Z Athén, 31. srpna. (Ag. d'At.) Bývalý vyslanec v Sofiji, Panas, jenž byl jmenován ministrem zahraničních záležitostí, složil dnes dopoledne přísahu do rukou krále. Před přísahou odevzdal mu král odznaky velkodůstojníka řádu Vykupitele. Odstupující ministr podal včera večer ve schůzi mini- sterské rady svoji definitivní demisí. Miní- sterský předseda Venizelos vyslovil odstu- pujícímu ministru srdečnými slovy díky z vynikající služby, které prokázal Řecku v těžkých dobách. Sjezd Arabů v Caříhradě. Z Cařihradu, 30. srpna. (K. k.) Jak se s jistotou proslýchá, bude v brzku svolán do Cařihradu sjezd Arabů, aby se radil o opatře- ních nutných ku provedení dohody mezi vlá- dou a Araby docílené. Dle toho mají býti povolání do kabinetu tři arabští ministři a do senátu 13 Arabů. Mimo to má býti jmenováno 5 arabských valiů a několik arabských mute- sarifů. Koromilas vyslancem v Římě. Z Athén, 31. srpna. (Agence d'Athénes.) Bývalý ministr záležitostí zahraničních Koro- milas byl jmenován vyslancem řeckým v Římě.
Venizelos Athénes Atény Sofija Miní Řecko Cařihrad Řím Aga . d ' Ata
14 article
veřejnost americkou, aniž kohokoliv jiného. Spíše poměry zdejší jsou tím vinny. Poměry naše stálými stávkami, zároveň povolebním přípravamí k různým změnám v průmyslu obchodu americkém jsou nejisty a nemohlo se tedy očekávat, že snad bude pěvec náš za- hrnut pozemskými poklady a největší pozor- ností, jak by toho umění jeho zasluhovalo- Český lid sbírkami pro balkánské červené kříže i jinými sbírkami je vyčerpán a jaks ustarán. Operní pěvec pan Pták přijel sem s nejkrásnějšími nadějemi a snahy jeho byly nejlepší. Měl úspěch zprvu, jak ani jinak ne- mohlo být a jméno jeho zůstane ve vděčné paměti našich krajanů. Setkal-li se s nezda- rem k posledu své umělecké pouti, nesou vinu tedy naše zlé poměry.
Pták
15 article
Člověk neví, jestliže se má při čtení této zprávy zlobit nebo smát. Náš lid jest na po- dobný humbug zvyklý, ale v Čechách by to mohlo býti kolportováno za běžnou minci. Je těžko v rámci pouhé zprávy vysvětliti rozsah nepravdy a klamu v této zprávičce obsaže- ného. Ale mohu tak učiniti porovnáním — rov- nicí: „Vláda dosadila v Čechách ze- měpanskou komisi, aby učinila ko- nec autokratickému řádění zem- ského výboru, který nechtěl zapla- titidluhy české země a vláda chee tak učiniti sama, jakož i převzíti matiční školy do své správy, a by ulevila národu, který sbírkami na Balkán byl úplně vyčerpán, takže všechny pivovary musily přesta vařiti pivo.“ Mezi příčinami nezdaru turné Ptákova, uvedenými v otištěné zprávičce, a dolejším nesmyslem možno učiniti znaménko rovná se. Neznámého v této rovnici pro nás Americe není nic, pro vás v Čechách jen roz- sah a výše česko-amerického humbugu. Náš lid je tímto jednáním žurnalisticky tak otrá- ven, že nevěří nyní ani, když se mu mluví pravda. Sopranistka Foerstrova byla u nás heral- dována jako hvězda prvního řádu, porovnává- na s Destinnovou atd. Skončilo to kabaretními produkcemi, kterým se říkalo umělecká pout po české Americe. Naši čeští umělci, kteř snad by dosud zamýšleli podniknouti umě-
Ptákův Foerstrův Čechy Balkán Amerika český Amerika
16 article
Poměry mezi Řeckem a Tureckem. Z Athén, 31. srpna. (Ag. d'Ath.) Dle zpráv ze zaručeného pramene zmenšily se značně různosti názorů o opětném navázání diplomatických styků mezi Řeckem a Ture- ckem. Byly zjištěny body, v nichž nebylo docíleno shody a na podkladě dosavadních vyjednávání vypracovány byly konečně ná- vrhy řecké vlády. Rešid bej, jeden z dele- gátů Porty, odjede během přištího týdne s těmito návrhy do Cařihradu a obdrží o Porty konečné instrukce. Má se za to, že v nejkratší době docileno bude dohody ve všech bodech. Sesílení turecké armády. Z Caříhradu, 30. srpna. (K. k.) Turecká armáda drino polská bude sesílena plu- kem jízdy, kterýž vytrhl už z Aleppa.
Řecko Turecko Atény Cařihrad Aleppo Aga . d ' Ath
17 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Aktivování nového vojenského trestního řádu odloženo? Z Vídně, 1. září. JJistá zdejší koresponden- ce oznamuje: Jak se dovídáme, podnikla uher- ská vláda na podnět ministerstva honvédů kroky, aby v dohodě s rakouskou vládou byl uskutečnění oběma parlamenty schváleného vojenského trestního řádu, který měl býti 1. července 1914 aktivován, odročeno. Uherské ministersťvo honvédů odůvodňuje svůj požadavek nedostatkem vhodného per- sonálu, zejména pro vyšší instance, na jejichž kompletování nebyl v dosavadním rozpočtu brán zřetel. Kokovcev o hospodářských poměrech Z Petrohradu, 31. srpna. Dhes uveřej- něna byla řeč ministerského předsedy Ko- kovceva, kterou pronesl v Jižním Novgo- rodě. Ministerský předseda prohlásil, že těžba petroleje v dříve bohatém kraji apscheronského poloostrova klesá. Nová na- leziště dosud nejsou vydatna. Jest nanejvýš třeba, aby se přešlo od petroleje ke- kame- nému uhlí. Těžba uhli v doneckém obvodu vynesla v prvých sedmi měsících tohoto roku plus o 140 mil. pudů a ještě stále stoupá. Vláda učiní vhodná opatření, avšak také průmyslníci potřebující uhlí musí nasa- diti všechny své sily. Delcassé opustí Petrohrad. Z Paříže, 31. srpna. »Liberté« sděluje, že velevyslanee Delcaosé, meškající nyní na dovolené ve Francii, opustí v říjnu své místo v Petrohradě, a že se tam vrátí už jenom, aby odevzdal odvolací list. Ruská oslava bítvy u Chlumu. Z Livadie, 31. srpna. (K. k. — Pt. ag.) Na oslavu stého výročí vítězství u Chlumu ko- nala se dnes na carské jachtě bohoslužba. Na hostinu u cara byli pozváni důstojníci pluků. súčastnivších se bítvy u Chlumu.
Vídeň Petrohrad Paříž Libertý Francie Chlum kokovcevo Delcaosé
18 article
Mírové slavnosti v Haagu. Z Haagu, 31. srpna. (K. k.) Řeč, kterou pronesl nizozemský ministr zahraničních zá- ležitostí, Jonkheer Marees van Swinderen, při otevření paláce míru v Haagu, zakončil poznámkou, že jména hrabě Berchtold, sir Eduard Grey, Sazonov a Majorescu měly by zlatými písmenami planouti na zdech paláce míru, pro jich velké zásluhy o mír. bandě nezvedenců, „kteří si vedou v říši uměn jako apačové v obyčejném životě“. Diskuse vyvo- laná uměleckým kritikem „Matinu“ Georgesem Lecomtem a jeho vrácením čestného členství Pod- zimního salonu, byla úrodná v mnoha směrech nemohla zasáhnouti podvratně ono mohutné díle, jakým jest tento salon, jímž rok co rok se vykoná veliké dílo pro pokrok moderního umění francouz- ského. A konečně domácí spory o program a pro- středky, jež oživeny v samé domácnosti této uměl. společnosti, nemohly než utužiti a zevněji upraviti její organisaci. Jednalo se hlavně tehdy o pomět cizinců v počtu členstva a o jejich právo zasaho- vati v osudy a formaci salonu. Neboť tato výstava jež jest dílem francouzského umění a přirozeně by ztrácela účel a význam, kdyby jím přestávala býti, ocitala se poněkud více, než bylo třeba
Jonkheer Marees Swinderen Berchtold Sazonov Majorescu Matin Lecomte Haag Eduard Grey
19 article
Jiná léta začínaly již v tuto dobu výtvarnické možno, pod vládou cizinců, jímž byla jistě nejpo- starosti o příští saisonu. Koncem srpna a v prvních hostinnější ze všech velkých výročních výstav dnech září oživovaly opuštěné ateliery na Mont- Jestliže nikoho z Francouzů nebouřilo sousedství martru, Montparnassu a jinde, kde se usidlují malé soudruhů anglických, maďarských, španělských, ru- umělecké kolonie. Nešlo o nové zabrání se do ských nebo severských, začalo je znepokojovati práce, neboť ani klid a prázdnota léta k ní nein- pakli oni „ruští poddanní“ z Montparnassu, kteř spirovaly, ani žárem slunce vytopené ateliery kne při své semitské výbojnosti a při své schopnost nelákaly. Jednalo se jen o chvilkové návštěvy, jen aklimatisovati se, jakkoliv obyčejně formou, ne- o přehlidku a poslední úpravu prací, určených soucí v sobě jakousi rozháranost a pestrou křikla pro Podzimní salon, jejž bylo nutno obeslati v vost žargonu, se cítili poněkud příliš jako doma prvních dnech září. A v tu dobu začinalo ono milé chtěli zasahovati více než bylo dovoleno v organi a zábavné stěhování do Velkého paláce na Ely- saci Salonu. A tak bylo třeba znovu upraviti sta- sejských polích, kde celý sbor zřízenců přejímal novy společnosti a definovali v nich přesněji, jaký díla dopravovaná ze všech končin Paříže a okolí podíl možno vyhraditi cizincům v řízení a složen aby je nechal projiti obřady číslování a zazname- Salonu. Ale nutno dodati, že nikterak se nejed nání. nalo o nějaké proticizinecké tažení ve společnost
Francouz Montparnass Paříž Mont
20 article
Letos jest ticho i tam pod výstavními klen tak koncilantní a tak družné, jako jest spolel bami, které se svým nestranným kamenným kli- umělců. dem viděly defilovati sály takové statisíce umě- Letošní přeložení data zahájení Salonu z po- leckých děl, i v dílnách umělců, a obeslání salonu sledního září na patnáctý listopad má jediný důvoo jenž zahajoval vždycky příliš záhy saisonu, ni- v administračních rozpočtech správy Velkého pa- koho neznepokojuje, ani nevyrušuje z letní siesty láce, jejž celý zabere výstava automobilová, po- Nestává se tak tím, že by Podzimní salon snac řádaná letos hneď časně na podzim. Toto posunut vůbec odpadal z našich výstavních rozpočtů, jak Podzimního salonu až v dobu vánoc, nemůže než by se snad mohlo mysliti po některých bojích, jež býti vítáno, neboť není pochybnosti, že dostane byly vyvolány i v jeho vlastním nitru i mimo něj se výstavě daleko více účasti, než je-li otevřena a jak by si snad přáli ti, kteří mají i nemají pří- v měsících, kdy vlastně Paříž dlí ještě z velke činy býti jím znepokojování, ať už ve své uměle- části na venkově nebo na cestách. Pak-li podzimní cké žárlivosti nebo ve svém šosáctví. Ničehov vernisáže míjely téměř bezvýznamně, počítá seu tom směru nelze se obávati. Ctihodný městský nyní, že letošní vernisáž bude nejen vynikající rada Lampué nadarmo zapřisahal ministra krásných umění, aby nepropůjčoval státní budovy takové událostí společenskou, ale že bude také přední
Paříž
21 article
leckou cestu po české Americe, musí míti na paměti, že massy našeho lidu zde nemají po- stačitelného pochopení pro umění, jelikožv těch vrstvách českého venkova, z nichž náš lid do Ameriky se stěhuje, nic podobného noí známo. Místo aby byl zde vychován pro něco lepšího a ušlechtilejšího, když mu to poměry a okolnosti dovolují, byl servilním tiskema prospěcháři tak dlouho podváděn a humbuko- ván, že se toho všeho nabažil a ani ten nej- větší vlastenecký buben jej už nepovzbudí k Just A Man. nadšení
Just český Amerika Amerika
22 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. V Paříži, 29. srpna.
Paříž
23 article
Mexiko a Spojené státy. Z Washingtonu, 31. srpna. (K. k.) Státn tajemník Bryan, přijal, dříve než opustil Washington, aby přednášel ve státě New Hampshire uklidňující depeši Lin- dovu. Pravděpodobně zůstane Lind nějaký čas ve Veracruzu a bude pohotově vrátit se do Mexika. Dle doslechu spočívá Wilsonova obava před nebezpečím pro Američany ve finančních obtížích, s nimiž prý mexická vláda bojuje a v nespokojenosti armády.
Bryan Lin Wilsonův Američan Mexiko spojený stát Washington New Hampshire Veracruz
24 title
Politický přehled.
25 article Země české.
Země české. Po německém poprasku. Pomalu umlklo stromů šumění v háji ně meckého veřejného mínění po celý týden ví- deňským vichrem Nationalverbandu zmítaných a nastává klid v nazírání na situaci poněkud klidnější. Schůzky a pochůzky německých po- litiků ve Vídni skončily návštěvou dra. Gross u hraběte Stürgkha, o níž se čte zpráva jake anekdota bez pointy. Dr. Gross ucházel se jménem Natinalverbandu o bezodkladné pro- vedení služební pragmatiky a podmiňující ji iinanční reformy, ovšem s podotknutím, že na vládě bude, zjednati podmínky pro zdárnou činnost říšské rady. Předseda ministerstva učinil zmínku o brzkém zasedání říšské rady. o vyjednávání k účelům nerušeného podzim- ního zasedání, ujistil dra. Grosse objektivnosti vlády i zemské správní komise a audience předsedy Nationalverbandu byla u konce.
Gross Stürgkh doktor Natinalverbanda Vídeň
26 article
S obměnou známého pořekadla mohli bychom se tázati: Po tolika křiku taková nepatrná omeletka? „Neue F. Presse“ napsala v neděl zase snad už desátý článek n amotiv: Něme- cký Nationalverband prohlásil své souručen- ství s Němci z Čech do nejkrajnějších dů- sledků, nechť se vláda třese — na podzim K jakým nehoráznostem utíká se vídeňský list, aby pozdvíhl náladu vídeňským týdnem Němců z Čech zkaženou, viděti z toho, že mluví o „téměř ryze českém zem- ském výboře, zvaném — správ n komisí“, provozujícím prý v Čechách spo- lečně s knížetem Thunem politiku Němcům nepřátelskou. Až dosud nepověděla ani „N F. Presse“, ani kdožkoli jiný z Němců, v čem záleží zejména tato Němcům nepřátelsk politika knížete Thuna a zemské správní k- mise. Zajímavější zmínku učinila „N. F. P. o podzimním vyrovnávání česko-německém Starý bliktr o tom, že prý Češi vždy vedli vy- rovnací jednání jenom zdánlivě, aby si dělali z Němců blázny, že se jim nikdy nejednale o vyrovnání vážně, že vždycky, kdykoli došlo ke kritickému bodu, kdy měli říci ano či ne zavřeli příslušná akta a vynašli novou materi vyrovnací — nás už přestal bavit. Nebudeme přece znovu vytahovat na světlo boží historii c užívání jazyků při štátních úřadech a velko- statkářské a liberecké německo-nacionálně- autentické svědectví o tom, že tato materie vyrovnací docela formálně a s vysloveným souhlasem Němců pojata byla do vyrovnáni. rozbitého Němci z tohoto důvodu! Němečti vyrovnací politikové, jich mluvčí i křiklouni, mohou se stavěti třeba na hlavu a neodstraní ze světa skutečnost, že české zastoupení ve vyrovnacích jednáních počínalo si s takovou korektností formální i věcnou, s takovou trpě- livostí a shovívavostí oproti Němcům do nej- zazších možností, s takovým napětím nad-
Neue Němec Thun Presse Čech Čechy Nout
27 article
V drobném prodejiu ranmí čislo o sobě . . za s večerní . . za 4 h Ve ňliálkách na venkově ranní číslo . . . . . . . 10 večerní . . . . . lnserátv platí se hotově napřed. Předplacení a inserty příjíma administrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se též redakce, tiskárna a ezpedles „Národnich Llstů Rukopiny se nevracejí.
28 article
lidských sil a obětavostí českého úvěru na udržení zemského hospodářství proti země- zrádnému jeho ničení, že ukončená fáse vy- rovnacích dějin v Čechách staví českou vy- rovnací politiku vysoko nad německou. „Volkstag“ přece bude. Třebenický dr. Titta zase jednou zvítězil, tentokráte nejenom nad svazem bývalých zemských poslanců německých, ale i nad sa- mým sdružením říšských poslanců německých z Čech. Po valné schůzi a resoluci National- verbandu ujišťovalo se, že t. zv. Volkstagí, na Verbandu dr. Tittou přes všechen chomutovský sjezd vynucený, jest vlastně odpraven a že většina poslanců jest proti jeho svolání. Řekli jsme, že dr. Titta bude hájit „Volkstag“ proti poslancům jako lev a skutečně dnes oficiálně se sděluje, že „domněnka, jakoby v důsledku chomutovských usnesení a projevu německé- ho Nationalverbandu stalo se svolání velkého sjezdu německého lidu z Čech zbytečným, prohlašuje se za mylnou.“ Chomutovská usnesení a projev Nationalverbandu týkaly se taktiky německých poslanců na říšské radě a poža- davků oproti vládě. „Volkstag“ má však za úkol, zaujati stanovisko k novým vyrovnacím jednáním, ohlášeným k polovině z áří. Jest prý nutno položiti znovu důraz na tento úkol „Volkstagu“. O tom, že by se byly kompetentní sbory vzdaly svolá- ní „Volkstagu“, nemůže býti proto aniřeči.
doktor Titt Titta Volkstag Čechy National
29 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Maďarský patriotismus. Právě v tu dobu, kdy se měl konati vá- dou zakázaný sjezd rumunského učitelstva, měli sedmihradští Maďaři — Székleří — sjezd v Elöpataku. I tento sjezd zabýval se škol- skými otázkami a nebyl zakázán, naopak účastnili se ho i zástupci několika minister- stev. Sjezd měl ovšem účel maďarsky pa- triotický. Školní inspektor Pap doporučil sjezdu v dlouhé řeči resoluci, kterou se vláda vybízí, aby co nejrychleji sestátnila všechny obecné školy v krajinách národnostních. Dů- vodem jest řečníkovi ta okolnost, že v posled- ním desetiletí Maďarů v Sedmihradech při- bylo pouze 5.47%, Rumunů však 15.3%. Po- měrný úbytek Maďarů má se nahraditi rych- lejším pomaďařováním rumunské mládeže,a na to se hodí nejlépe státní škola, vypravená dle apponyovských nařízení. Odnárodniti co nejrychleji Rumuny, to je v Sedmihradech stejně patriotické, jako pomaďařování Slo- váků. O patriotické činnosti mezi Slováky po- dává zprávu nejnovější výkaz t. zv. „Femky“, t. j. pomaďařovacího spolku na Slovensku. Spolek tento oznamuje ve své výroční zprávě, že za dobu 31 let svého působení založil 67 dětských opatroven, z nichž 32 vydržuje po- dnes a v nichdostává se více než 2000 slo- venských dětí maďarského vycho- váníl
Maďar Rumun Slovák RakouskoUhersko Pap Slovensko
30 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Srbské státy a římsko-katolická církev. Ještě za prvé války balkánské Rakousko- Uhersko vzbudilo novou otázku, kterou chtělo oba srbské státy zaměstnati a po případě ke konfliktu dovésti. Otázkou tou byl poměr srbských států k římsko-katolické církvi. Dr. okázalostí módní, jak vždycky zde bývá v podob- ných příležitostech. Ovšem, tmavé a chladné dni pozdního podzimu kladou nepříjemné požadavky vytápění a osvětlování, a jestliže umělé světlo bude vhod autorům interieurů, jichž pro letošek jest projektována značná řada, zdvihne nejeden protest u malířů a sochařů. Dočkáme se však i našich umělců v této vý- stavě? Nikoliv nějaké společné výpravy, jejíchž obtíží nelze nám pro ten čas překonati a která konec konců by se vždycky zde minula účelem, ale jednotliveů, jichž jména a díla by měla býti konečně známa i zde, v tomto hlavním městě vý- tvarnického světa. Do patnáctého října, dne obe- slání výstavy, jest zajisté ještě čas zásilky při- praviti. Prozatím české umění jest každý rok re- presentováno českými členy Podzimního salonu, k nimž nejnověji přibyl po svém krásném úspěchu v loňské výstavě J. Stretti-Zamponi a z nichž — budiž to žalováno — nejnevěrnější jest Kafka, jakkoliv jistě dobře ví, že by se měl častěji obje- viti mezi svými francouzskými druhy, kteří mu stále uchovávají tolik přátelství, a že by neměl zapomínati Paříže, jež projevovala vždy tolik zá- jmu o jeho sochařské dílo. Ale prozatím doufejme, že čeští návštěvníci příštího Podzimního salonu budou odcházet z výstavy stejně pyšným krokem a se stejně radostnýma očima, jako odcházejí ti, kdož letos navštívili mnichovskou výstavu.
J Stretti Zamponi Kafka RakouskoUhersko Paříž
31 article
Jestli daleko ještě mysliti do podzimu, dvě letní výstavy snaží se udržeti souvislost mezi dvě- ma saisonami, ač jsou příliš slabou nití, která by mohla býti pojítkem. Ale i kdyby nabízely veliké umění, sotva by k sobě připoutaly více než nějaké bludné samotáře, kteří jdou spíše ze zvyku, než ze zvědavosti dívat se na obrazy za těchto dnt letního úpalu. U Georgesa Petita zůstala přes léto otevřena výstava malých mistrů francouzské školy z let třicátých, a tento soubor krajinářský není bez zajímavosti. Úspěch školy přejala ovšem de- finitivně slavná jména Corota, Theodora Rous- seaua, Diaza, Troyona, Milleta, ale kolikrát poutá zamysliti se nad pracemi těch, kteří ochotně při- jímali nové učení velkých svých současníků a kteří každý dle svých zálib a svých schopností toužili tvořiti v duchu doby, aniž by se stávali pouhými napodobiteli. Je milé prodívati se řa- dami malých obrázků temného, sešeřelého kolo- ritu, zobrazujících klidné, hluboce zasněné kra-
Petit Corot Rous Diaza Troyon Millet