2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
1. září 1913. číslo 240
4
article
Friedjung a Kania de Kanya osočovali srb-
ské státy z nesnášelivosti k římským katolí-
kům a došli víry u všeho západního, věci ne-
znalého, tisku, jenž souhlasil, že Rakousko-
Uhersko se musí ujmouti protektorátu na
katolíky v Srbsku a na Černé Hoře, aby měli
svobodu vyznání a nebyli pro víru pronásle-
dováni. Za tím účelem byla na území, Černou
Horou dobytém, zaranžována aféra pátera Pa-
liče, jež se nezdařila: ubožáka stála život
proti Černé Hoře a jejím orgánům nepodala
důkazů.
Hned po druhé válce srbské státy chápou
se svého poměru k římsko-katolické církvi.
aby jej samy upravily. Vydává to příznivé svě-
dectví o jejich čilosti a bystrosti. Novosadsk
„Zastava“ podala celý plán této akce, jenžjí
byl poslán z Bělehradu.
Je tomu 11 roků, co si hr. Goluchovský
tehdejší zahraničný ministr rakousko-uherský
vzpomněl na tak zv. „fond sv. Jeronyma“ v
Římě, a chtěl ho užíti na propagandu římské-
ho katolictví na Balkáně, aby jeho pomocí ra-
zil cestu vlivu rakousko-uherskému. Vatikán.
rozumí se, s tím souhlasil a vyhotovil o tom
akt, jenž měl býti podepsán také králem ital-
ským; ale král podpis odepřel a tak tento po-
kus byl zmařen. Italská vláda tehdy oznámila
papeži, užije-li papežská stolice sv.-jeronym-
ského fondu k jinému účelu, než jest určen.
že jej zkonfiskuje pro státní pokladnu Italie.
Friedjung
Kania
Kanya
svatý . Jeronym
RakouskoUhersko
Srbsko
Černá hoře
Bělehrad
Řím
Balkán
Vatikán
Zastava
zil cesta vliv rakouskýuherský
Italia
5
article
Následkem toho papež odvolal své svole-
ní, dané Goluchovskému, ale nařídil, aby fon-
du, jenž je vyhražen Chorvatům, bylo užívá-
no pro všecky jižní Slovany, protože i ne-
Chorvaté mohou býti dobrými katolíky. Tím
papežská stolice obešla stanovisko italské vlá-
dy, ale plán hr. Goluchovského, aby byl uza-
vřen konkordát se Srbskem a v něm dán Ra-
kousko-Uhersku protektorát nad katolíkyv
Srbsku, docela zmařen.
Mezitím katolický arcibiskup v Baru na
Černé Hoře obdržel od papeže titul „primasa
Srbska“. Tím aktem obnoven římský primát
v zemích srbských, a primasovi v tom pri-
mátu náleží ustanovovati nejen duchovní
nýbrž i biskupy. Kromě toho srbský primát
má právo na slovanskou bohoslužbu, o něž
Chorvaté musejí ve všech svých zemích svá-
děti neustále boje jak s papežskou stolicí, tak
s Vídní.
Hrabě Goluchovský utrpěl porážku.
Tehdy v Haliči kněz Stojalovský utvořil
stranu selských socialistů, jež byla trnemv
oku jak polské šlechtě, tak rakouské vládě.
Stojalovskému jeho biskup zapověděl sloužiti
služby boží, ale on šel do Baru a barský arci-
biskup Milinovič ho přijal do své arcidiecese.
právo sloužiti mši mu vrátil a nařídil mu.
aby se vypravil do Haliče jako misionář.
Arcibiskup Milinovič, horlivý bojovník za slo-
vanský obřad, použil té přiležitosti, aby se
dokumentovalo, že barský arcibiskup, primas
Serbiae, může kdykoli chce nařizovati kně-
žím sobě podčiněným, aby konali, co on po-
važuje, že vede „ad maiorem Dei gloriam“.
Tím vším jest rozhodnuto i o územném
rozsahu srbské římsko-katolické církvea
slovanského církevního jazyka.
Chorvat
Goluchovský
Stojalovský
Milinovič
Dei
Srbsko
Uhersko
Černá hoře
Vídeň
Halič
6
article
Stručně vyjádříme, v čem je věc. Rakou-
sko-Uhersko, zásadný odpůrce slovanského
bohoslužebného jazyka v katolické církvi, za-
sazovalo se marně o dosažení protektorátu
nad katolíky v státech srbských, jež se proti
němu stavěly hlavně z toho důvodu, že by
tím do jejich ryze národních zemí srbských
vnášeny byly cizím státem cizí elementy
Bystrý kníže Nikola společně s biskupemJ.
J. Strossmayerem a arcibiskupem Milinovi-
čem pomohli právu slovanského bohoslužeb-
ného jazyka, v Rakousko-Uhersku šlapanému,
jiným způsobem. Řízení bojovné římské pro-
pagandy v zemích srbských bylo vlastně úko-
lem dakovského biskupa Strossmayera. O
sám byl příliš dobrým znatelem slovanského
srdce a balkánských poměrů, i příliš do-
brým chorvatským národovcem, aby neoce-
ňoval význam práva na slovanský bohoslu-
žebný jazyk v katolické církvi. Strossmaye-
rovi vytýkali ve Vídni, že pro propagandu ni-
čeho nedělá; ale on vysvětlil papeži Lvu XIII.
že s latinou na Balkáně propagandu vůbec
J Strossmayer
Milin
Strossmayer
Lev
skoUhersko
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Balkán
7
article
jiny, malované s touhou vzbuditi dojem vyrov-
naného klidu a velebného odmlčení, jež jest spíše
akcentováno, než rušeno stafážemi vracejících se
stád, zamyšlených pastýřů a romantických chodců
Díla ta poznala svou slávu v úzkých kroužcích
přátel a obdivovatelů autorových a jména jejich
tvůrců, Julia Noěla, Cabata, Viktora Dupréa, La-
mineta a všech ostatních, kteří více než půl sto-
letí udržovali ve francouzském malířství tradie
r. 1830, budou sotva přejata v index historie umě-
ní. Ale tento vystavený soubor půlčtvrta sta obra-
zů vrátí diváka v kulturní ovzduší nedávné mi-
nulosti a poskytne mu možnost intimního rozho-
voření se nejen s těmito zapadlými umělci, nýbrž
i s velkými tvůrci školy.
I druhá výstava jest retrospektivní. V záme-
čku Bagatelle v boulogneském lese vystaven byl
péčí umělců z Neuilly a spolu s jejich výroční
výstavou soubor praci málo známého malíře Johna
Lewisa Browna (1829—1890), jehož některé práce
jest z pravidla možno zahlédnoutí v galerii Du-
rand-Ruelově v bezprostředním sousedství impres-
sionistů, jichž byl nejen současníkem, ale také
oddaným druhem. Manet zasáhl nejvýznačněji
v jeho uměleckou výchovu a Degas byl mnoho-
kráte dobrým rádcem tomu, jenž téměř výhradně
se věnoval sportovnímu malířství. Honby, závody.
jezdecké scény vyplňují celé jeho dílo a zejména
studie koně zajímají znovu a znovu Browna, jehož
kresba měla pružnou jistotu a jehož paleta dá-
vala obrazu kontrastující svítivost barev.
Julio Noět
Cabata
Dupré
Le
John
Lewiso
Brown
Manet
Degas
Neuilly
8
article
I v životopise Gastona La Touche, jenž ze-
mřel v polovici července, přichází jméno Mane-
tovo, ale zde ovšem se rozchází nekonečně umě-
lecký směr žákův od směru velikého mistra. Smrtí
La Toucheovou ztratila skupina, pojící se kol jmé-
na Besnardova, jednoho ze svých význačných před-
stavitelů, avšak moderní umění francouzské ne-
může jeho odchodu těžce pociťovati, neboť umění
tohoto sladkého dekoratéra nemělo schopností za-
sáhnouti v novodobý vývoj a přinésti svůj podíl
v pokroku výtvarného umění. Jako svými motivy
vracel La Touche mysl svého diváka někam do
minulosti 18. století, tak celým svým výtvarným
chápáním obrazu vzdaloval se všeho, co naučili
nás hledati v malbě největší mistří posledního
půlstoletí. Podzimní parky, přepychové společno-
sti, měkká gesta, lahodivá vášnivost, hudba, hry
vodotrysků, to byly motivy, jimiž budoval své
Besnardův
Gaston Le Touche
9
article
dělati nemožno, a Lev XIII., Strossmayerem
přesvědčen, snadno se domluvil s knížetem
Nikolou o zřízení srbského primátu v Baru.
Vídeň pak, Strossmayerovou liknavostí nespo-
kojena, vzložila všecky své naděje ve fanati-
ckého arcibiskupa sarajevského Stadlera. O
měl dělati a dosud dělá katolickou propagan-
du tak, aby Slované, v daném případě Srbové
pocítili jednak její nepřátelství, jednak to, že
neslouží jen účelům římské církve, nýbrž také
účelům rakouského němectví. (Že toto histo-
rické spojenství dosud nepřestalo, bylo nedáv-
no konstatováno na sjezdu rakouských bisku-
pů v Linci, kde bylo znova proklamováno
aniž se proti tomu přítomní slovanští bisku-
pové ohradili.) Z barského primátu nyní oba
srbské státy, politicky sesílené vítězstvími ve
dvou posledních válkách, zřizují si ohradu
proti rakousko-uherskému protektorátu, kdy-
by pokusy o něj byly obnoveny. Naproti tomu
z privileje, daného papežem primátu barské-
mu, dokazují, že srbským státům náleží práv
ochrany nad katolíky, užívajícími slovanského
bohoslužebného jazyka, ať bydlí v kterékoli
zemi rakousko-uherského soustátí.
Lev XIII
Strossmayer
Nikola
Strossmayerův
Stadler
Slovan
Srba
Vídeň
Linec
10
title
Z pomezí kladského.
11
article
(Původní dopis „Nár. Listů“)
(Původní dopis „Nár. Listů“)
V Náchodě, dne 29. srpna.
(Agitační sjezd národních dělníků
na Václavicích. — Sokolstvo. — Vv.-
vrácení lží o chystané redukcí ve vý-
robě v průmyslu textilním.)
Na neděli 7. září svolávají nár. sociální poslanci
Choc, Slavíček a Exner „sjezd živnostnictva“ na
Václavice u Náchoda. Varujeme včas uvědomělé.
své stavovské cti dbalé živnostnictvo před nástra-
houl Vneděli 7. zářínebude ve Václavi-
cích žádný sjezd živnostenský, nýbrž
bude tam konána obyčejná schůze ná-
rodních dělníků, kterým vykládati budou
poslanci Choc, Slavíček a Exner nesprávně o pal-
čivých otázkách živnostenských — ač právě na 23.
vol. okrese národní sociálové zakládáním různých
konsumů a prodejových společností proti živnost-
nictvu pracují — a svoláním schůze té nár. dělníci
sledují jedině účel, podpořiti chystanou kandida-
furu říšského dohodového poslance Exnera do
zemského sněmu! Poslanci Choc a Slavíček vě-
domě dne 7. září na Václavicích pod rouškou živ-
nostenských otázek budou agitovati na prospěch
národně-dělnické kandidatury do zemského sněmu
a uvědomělé živnostnictvo proto musí jim dáti dne
7. září patřičnou odpověď: ignorováním „sjezdu“a
ignorováním kladených tam záludných nástrah! —
Poslanec Exner neosvědčil se nijak na říšské radě
— na zemském sněmu byl by teprv neštěstíml
Choc
Exner
Václav
Slavíček
Náchod
Václavice
12
article
Je potěšitelno, jak na pomezí kladském na-
bývá půdy myšlenka sokolská. V těchto dnech do-
šlo k ustavení nové jednoty ve Starém Městě nad
Metují, kde na prvou výzvu přihlásilo se ihned přes
70 členů, založen byl nový odbor jednoty náchod-
ské na Kramolně, čile si vede nová jednota ve
Žďárkách a v Borové — v obcích na samé říšské
hranici ležících — a stejně jest na postupu Sokol-
stvo i na Novoměstsku. Sokolská župa podkrko-
nošská, jíž v čele stojí náchodský starosta dr. Jos
Čížek, v nových jednotách a odborech získává do-
bré pracovníky a je jisto, že ani zvýšená činnost
černých Orlů, kteří minulé neděle měli slet v Ná-
chodě, šiky sokolské při hranici kladské nijak ne-
oslabí, naopak, neupřímná snaha Orlů naše junáky
i v obcích venkovských ku práci povzbudí!
V minulých dnech bylo okolí Náchoda zapla-
veno letáky, vydanými z ústředí nár, sociálního
v nichž bombastickými slovy je hlášena generální
stávka dělnictva textilního pro přípravované za-
stavení práce na 14 dní v textilních továrnách —
a poměry mezi dělnictvem na Náchodsku jsou tam
kresleny barvami nejčernějšími. Všecko je boho-
pustá komedie a divíme se, že zprávy ty otisklo
také „České Slovo“. Z informovaných míst nejen
že tvrzení národních dělníků o chystaném zasta-
vení práce v továrnách na 14 dnů bylo vyvráceno
ale bylo zdůrazněno, že něco podobného může se
zroditi jen v chorobné hlavě řemeslných demagogů
doktor
Čížek
Starý město nad Metuje
Kramolna
Žďárek
Borová
Novoměstsko
Ná
Náchod
Náchodsko
Sokol
13
article
jimž organisace výroby textilní je španělskou vesní-
cí. Jako krvavá ironie ku pověstným letákům zní
fakt, že v Rakouských textilních závodech v Ná-
chodě v době šíření letáků byla prodloužena v jed-
notlivých odděleních práce o jednu hodinu přes
normál — tedy úkaz, že situace se lepší. Národní
sociálové pověstnými letáky těmi sledují nekalý
účel: zastrašiti dělnictvo, pohroziti
mu důsledky a nahnati je do své orga-
nisace, jejíž pokladna trpí nedostatkem, s jedné
strany a poškoditi český průmysl tex-
tilní se strany druhé. Národně sociální manévr
ovšem že selhal: vystihli jej sociální demokratéa
vystihlo jej samo dělnictvo, které bombastické
—Zch.
lživé letáky ostře odsuzuje
dekorace, jimiž líčil večerní a zahradní slavnosti.
Vše hýřilo v nesmírném nadbytku barev a forem
vše jásalo hrou a světly a štěstím života, ale jako
věčné opakování oné allegoricko-pohádkové scé
ny, tak únavná lahodnost palety vedly přirozeně
k tomu, že mizel zájem o dílo elegantního umělce.
jenž — jak vypravují jeho druzi — byl člověkem
neobyčejně osobní roztomilosti. Jeden obraz Ru-
dolfina uchovává vzpomínku na něj i pro Čechy
Kolik však jest jeho neskonale větších krajanů.
na něž naše galerie vzpomínky nevzbudí ani dnes.
ani snad nikdy. Je pravda, velká umělecká díla
stojí veliké sumy a nám by pak zajisté scházely
peníze — na pivo.
Rudoli Kepl.
Kepl
Ná
Čechy
14
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Zázrak Panny Marie a voják. „Berl. Ztg.
am Mittag“ píše: V okolí Terstu je poutní misto ma-
rianské. Socha zázračné Panny je zdobena zlatou
korunou, která jednoho dne zmizela a pikdo ne-
věděl kam. Po dlouhém hledání byla nalezenav
tornistře jistého vojáka pěšího pluku 32. Voják
dokazoval svou nevinnost. Byl velice pobožný,
často se modlival před sochou a tu jednoho dne
svatá Panna obživla, sňala s hlavy zlatou korunu
a jako odměnu za pobožnost podala ji vojákovi.
To voják vypravoval, ale málo mu to pomohlo
putoval do vězení. Ale velitel pluku netroufalsi
sám rozhodovati v tak „zázračném“ případě. „Snad
se přec dějí zázraky.: myslil si jako opatrný muž.
Záležitost putovala k brigádě a konečně k mini-
sterstvu války. Ministr války vyžádal si dobro-
zdání od polního vikáře a toto dobrozdání i s ve-
škerými akty putovalo zpět k 32. pluku. Dobro-
zdání vikářovo znělo: „Ač se ještě dnes mo-
hou díti zázraky, má býti mužstvo po-
učeno, že nesmí přijmouti podobných
cenných předmětů ani od Panny Ma-
rie.“ Na to byl „věřicí“ pěšák z vězení propuštěn.
Rozumí se, že mu byla koruna odňata. Snad se
stane ještě druhý zázrak a potom už ru ji třebas
nechají.
= Zatčení lupiči z parníku »Peter«. Z Novo-
čerkaska, 31. srpna. (Spb. Ag.) Čtyři lupiči zú-
častnivší se oloupení parníku »Peter« byli zatčeni.
Měli u sebe 20.000 rublů. Pomocník kapitánův
podlehl zranění.
= Nebyl zavražděn. Z Nového Yorku, 30.
srpna. (K. k.) Ke zprávě listů, že u muže, u Bře-
zkého jezera u Frankfurtu n. O. nalezeného a pa-
trně zavražděného, byly nalezeny průkazy tajem-
níka rakousko-uherského generálního konsulátu
Grau-Wandmayera z Nového Yorku, sděluje »Ass.
Press«, že zmíněný tajemník je nyní v Novém
Yorku.
Berl
Mittag
Socha
Petra
Grau
Wandmayer
Terst
Ma
Nový York
Frankfurt můj
York
Aga
Press
zázrak pannus Marie
Novačerkasko
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Zmatek mezi radikálními spojencí. Tvr-
dili jsme od první chvíle spojenectví národ-
ních socialů, státoprávních pokrokářů a rea-
listů, že tyto strany nejsou vnitřně jednotny
o nějaké politice, která by byla s to, posunouti
českou věc ku předu a narýsovati cestu, která
by bezpečně vedla k odstranění komisariátu
z Čech, k volební opravě a k dělnému sněmu
českému. Pokud stačilo pořádat schůze proti
komisariátu a rozkrajovat roucho mladočeské
strany, usilovat o rozsévání nesváru do jejích
řad, byly tyto tři strany jakž takž jednotné,
poněvadž zejména v boji proti mladočeské
straně s drem. Kramářem v čele mají
jednu touhu a jeden cíl: seslabit, odstranit ji.
Přišlo však, co přijíti musilo: v dané situaci
bylo se rozhodnouti pro dvě cesty, třetí
nebylo a není: nové česko-německé porady,
anebo žádné česko-německé porady a potom
buď trvání komisariátu do nedohledného ne-
konečna, či oktrojování všeho toho, co mělo
být předmětem česko-německé akce a dohody.
Kramář
Čechy
16
article
My jsme dávalí stranám radikálním dobrou
radu, by volily s námi cestu česko-něme-
ckého vyrovnání, tyto nám však odpo-
vídaly zamitavě. Národní sociálové a státo-
právní pokrokáři zamítali nové jednání o do-
hodu zásadně, realisté v „Čase“ prohlašovali
se sice pro cestu dohodovací, ale aby si nepo-
hněvali svoje spojence, vyslovovali se proti
smiřování za nynější vlády a dokonce dota-
zovali se nás po zárukách úspěšnosti doho-
dovací politiky. Za této situace hledala per-
manentní komise býv. svazu českých zem-
ských poslanců takovou formuli, která by
mohla uspokojit všechny strany české, našla
ji a vložila do usnesení, jež předložila
místodržiteli kn. Thunovi. Usnesení toto
žádá: vypsání voleb, svolání sněmu a prove-
dení volební opravy pro sněm, kdežto na stra-
ně druhé permanentní komise koncedovala.
že všechny strany, v býv. svazu za-
stoupené, jsou ochotny súčastniti se jednán
s Němci a s vládou o tom, jak uskutečníti
vypsání voleb, svolání sněmu a provedení vo-
lební opravy. To je zjištěné faktum
a toto faktum je světlým bodem v ny-
nějším českém politickém příšeří. A teď se po-
dívejme do tábora radikálních straní „České
Thun
Němec
svaz český země
17
article
Slovo“ a „Samostatnost“ zapírají, že je-
jich strany daly souhlas k jednání o zajištění
dělnosti sněmu a vytrvají na čirém negativním
stanovisku dosavadním. Upozornili jsme již na
tento rozpor a znova naň upozorňujeme.
poněvadž v nedělních číslech „Českého Slova“
a „Samostatnosti“ se opět projevuje. Reali-
stický „Čas“ v neděli dokazuje nám, že sou-
dí ve věci vyrovnání jako my, což
s radostí konstatujeme zrovna proto, poně-
vadž „Čas“, patrně aby zakryl svůj ústup o
čiré negace k positivnímu postupu, tvrdí, že
se obracel ne proti novému jednání česko-
německému, nýbrž proti nám za to, že prý
jsme pracovali — proti česko-německým
konferencím a pro oktroj! Toto fixlování
„Času“ je průhledné, a proto marně. My jsme
ukazovali na nebezpečí oktroje, nebude-li ve
všech českých stranách v čas vzbuzen smysl
pro jediněsprávný postup k dělnému
sněmu prostředníctvím nového
jednání o česko-německou doho-
du. My jsme na svém stanovisku vytrvali, a
můžeme se honositi, že „Čas“ po všech půt-
kách s námi, odbočkách a kroucení kulatých
slov dne 31. srpna r. 1913 konečně prohlá-
sil, že v otázce vyrovnání česko-ně-
meckého soudi jako my. O to se jed-
nalo a všechno ostatní bylo vedlejší! A co nyní
učiní „čas“ a realisté dále? Jejich spojenci ná-
rodní sociálové a státoprávní pokrokáři pro-
hlašují, že nové jednání česko-německé pro
ně neexistuje — budou realisté zase s nimi
provozovat společnou hru v politice
18
article
negace, budou jednat proti lepšímu svému
vnitřnímu přesvědčení, že vyrovnání je jedi-
ným prostředkem k dosažení dělného sněmu
volební opravy a k návratu k ústavním pomě-
rům v zemské samosprávě, tím, že vytrvají
s národními sociály a státoprávními pokrokáři
na jedné linii neupřímnosti, která tváří proti
lidu je proti vyrovnání, ale v saloně místodr-
žitelově pro jednání s Němci a třeba i mlu-
vení s vládou? „Čas“ řekl v neděli a, musí
říci tedy i b. Chápeme, že je na rozcestí, ale to
je věcí jeho strany, aby sešla s cesty politiky
negativní, neupřímné a nepoctivé na cestu
„rozumné a poctivé politiky“. Uvidíme!
Jak se časy mění, číli: Kam vítr, tam
plášťl žádá nás český žid, abychom tyto dva ci-
táty otiskli a předložili k úvaze jeho souvěrcůma
„Českožidovský týdenník „Rozvoj“ píše v po-
sledním čísle o 2 článcích „Českého Slova“
kyjevském procesuj konstatuje, že pisatel článku
útočí proti ruským reakcionářům, že staví se
s naprostou rozhodností proti rituální pověřea
končí doslovně („Rozvoj“):
„Nejsou to první články v tomto listě, které
posuzují věci židovské nebo českožidovské se
stanoviska spravedlivého a proto rádi zazname-
náváme, že, považuje-li se, a to právem.
stanovisko k židovské otázce za
zkužební kámen pokrokovosti, lze
dnes stranu národně-sociální skutečně mezi
strany pokrokové zařaditi. Proto, mluví-li
„Národní Listy“ ve své polemice s drem. Le-
dererem a antisemitismu této strany, nemluv
pravdu.
Němec
19
article
Roku 1911, tedy před pouhými 2 lety, psal
„Rozvoj“ o straně národně-sociální takto:
„Nesmí nás másti, že tato strana oficiálně
antisemitismus nemá v programu a že jednotliv-
ci — red. Svozil — proti němu přímo vystu-
pují. Tato strana toleruje antisemi-
tismus širokých mass, jehož jmé-
nem táhla kdysi do boje proti so-
ciální demokracii. A je to právě je-
jich žurnalistika krajinská, která
se neštítila místy nejpustšího pro-
tižidovského štvaní, a národně-
sociální poslanci antisemitské vý-
pady, které již ani censura nechtěla
propustiti, pilně immunisovali.“
R. 1911 bylo českým židům jako nejhorší čín
strany mladočeské líčeno, že pomáhala k man-
dátům vyloženým antisemitům, jako Freslovi,
Stříbrnému, ba i dru. Baxovi — o kterém „Roz-
voj tehdy napsal: „S drem. Baxou my, čeští židé,
politiku dělat nebudeme, polenský stín leží mezi
námi...“ Dr. Baxa byl tehdy státoprávníkem —
dnes je příslušníkem nár.-sociální strany. Jak vl-
děti. „Rozvoj“ zůstává věren svému poslání. Roku
1911 šli realisté proti národním sociálům. letos
s nimi. A dle toho rozdává „Rozvoj“ dekrety
pokrokovosti a — filosemitismu. Kdo nejde s rea-
listy, ba kdo si dovolí dokonce jíti proti nim, je
zpátečníkem a antisemitou. Kdo se s realisty pak-
tuje, musí býti filosemitou, a neví-li se to o něm.
je třeba v čas „dělati náladu“, neboť se neví, kdy
bude nutno doporučovati ho židovským voličům.
— Udělení řádu. Státnímu zástupci v Praze
Aug. Solnařovi udělen byl ryt. kříž řádu Frant.
tiška Josefa.
Svozil
Fresl
Baxa
Roza
doktor
Solnař
František
Josef
Praha Aug
20
article
— Jmenování. Profesor prvního českého gym-
nasia v Brně Karel Svoboda jmenován byl ře-
ditelem státního gymnasia ve Valašském Meziříčí
— Nové okresní zastupitelstvo kutnohorské
nám oznamuje: V sobotu dne 30. srpna b. r. ko-
naly se v okrese kutnohorském volby do okres
zastupitelstva za venkovskou skupinu. Výbor agr
organisace postavil se v čelo agitace a sestavil
kandidátní listinu, která také velikou většinou pro-
šla. Zájem o volbu byl značný, neboť ze 117 přišlo
voliti 105 voličů. Před volbou promluvil ke shro-
mážděným voličům náš říšský poslanec pan Joseí
Švejk o neutěšených poměrech naší samosprávy.
Pod dojmem jeho řeči byla usnesena tato reso-
luce: „Starostové a volitelé venkovských obcí
okresu kutnohorského, shromáždění 30. srpna 1913
při volbě členů okresního zastupitelstva v Kutné
Hoře, vyslechnuvše zprávu svého říšského poslan-
ce p. Josefa Švejka, protestujeme proti
rozpuštění sněmu království České-
ho, nezákonnému znemožnění legálního orgánu
zemské samosprávy v úřadním výkonu jeho a do-
sazení císařské správní komise. Vyslovujíce
svému poslanci na radě říšské i celé
české delegaci plnou důvěru, očekává-
me, že tato proti neústavní libovůli c. k. vlády
nalezne správnou odvetu a voláme všecky české
okresy a celý národ k jednotnému, svornému po-
stupu v této nejvýše kritické době.“ — Při volbě.
která pak následovala, zvoleni: Alois Výborný
rolník a okresní starosta v Puchři. Josef Švejk
rolník a říšský poslanec ve Sv. Kateřině. František
Moravec, rolník v Hořanech. Josef Doležal, rolník
v Miskovicích. V. Novotný, rolník a ředitel Hosp.
družstva v Přítoce. Čeněk Novák. rolník a starosta
v Košicích. Josef Bobek, rolník v Třebešicích.
Svoboda
Švejk
Výborná
Kateřina
Moravec
Doležal
V Novotná
Novák
Bobek
Brno
valašský Meziříčí
Kutná hoře
Hořany
Miskovice
Košice
Třebešice
21
article
Gustav Jelínek, rolník v Hlízově. Václav Kruliš.
rolník v Neškaredicích. František Říha, rolník a
starosta v Chrástu. František Samek, rolník a sta-
rosta v Petrovicích. Antonín Kozlík, rolník ve šti-
poklasech.
— Druhé představení „Jana Výravy“ v Šárce.
Po zamoklé premieře kterési červencové neděle
a po celé řadě stejně nevlídných dnů, zdálo se, že
je už definitivně pro letošek konec s divadly po
šírým nebem; příznivý převrat v počasí však znovu
dedal odvahy podnikavé správě Národního divad-
la, jež byla přímo z obecenstva bombardována vý-
zvami, aby do podzíma „Výravu“ v Šárce ještě
provedla. Tak se stalo, že tolikráte odložená re-
prise Šubrtova „Výravy“, došla včera šťastně zda-
řilého svého provedení v přírodním divadle žáre-
ckém za nadmíru krásné pohody a velkolepé
návštěvy obecenstva, jehož účast odhadována př
nejmenším na 12—14.000 osob. Pravda — právě
v kritické chvíli, kdy se rozhodovalo „jít či nejít“
čili pustit se na nádraží státním v zápas o listek
nebo v tramvayi o místo, spustilo se několik ka-
pek z „lokálního mraku“ a dokonce i trochu za-
hřímalo: ale to bylo jen malé upozornění nejvyšší
instance, že by mohla zkazit nám radost, ale
tentokráte dá milostivě pardon. Skutečně také po
celou dobu představení zachovala se obloha přím
splendidně, zalévajíc skvostné místo šáreckého di-
vadla hebce rozestřeným svitem slunečních pa-
prsků, jež — pokud byly poněkud ostřejší — schla-
zeny byly opětně příjemným vánkem. Obecenstvo
přijalo a provázelo výkony umělců s pochvalou
svrchovaně zaslouženou. Všichni poctivě se vyna-
snažili, aby působivost selského dramatu Šubrtova
plně přivedena byla k platností a nešetřili hlaso-
vého namáhávého napjetí, takže skutečně na všech
místech bylo nejen dobře slyšeti, ale i rozuměti
Jelínek
Kruliš
Říha
Samek
Kozlík
Výrava
Šárka
Neškaredice
Chrást
Petrovice
Výrava
Šubrtův
22
article
Pan Želenský v titulní roli v druhém dějství odnes
si při „otevřené scéně“ bouřlivou pochvalu, ostat-
ní účinkující pak neméně odcházeli se zaslouže-
ným applausem. Nevyzdvihujíce zásluhy jejich ob-
vyklou cestou posudku, jenž vysloven byl již při
zamoklé premiéře, uvádíme pouze, že kritikou nej-
lepší byly hlasy rozcházejícího se obecenstva, jež
oplývalo superlativy a obdivovalo dovednost
uměleckou vybranost režie. Všeobecně se hovo-
řilo o tom, že Národní divadlo vzhledem k svát-
kům dne 7. a 8. září mělo by do třetice s „Výravou
zkusiti v Šárce štěstí a uvádělo se, jestliže včera.
kdy ještě „Praha je venku“ — tak skvělé ná-
větěva naplnila hlediště, dozajista počátkem září
kdy Praha se vrací, návštěva bude ještě skvělejší
O malé, žertovné episodce, jakémsi „extempore“
nikoliv však na jevišti, nýbrž v hledišti možno s
zmíniti. V místech k stání, jež proměněna snadno
a rychle v místa k sezení, uprostřed dějství náhle
vznikl šum a smích. Vysvětlilo se záhy: mezi diváky
vnikl výstřely vyplašený zajíc ..
Želenský
Praha
národní divadlo
23
article
— „Francouzská slavnost.“ Z Ústi n. Lab., 31.
srpna. (K. k.) Tak zv. „francouzská slavnost“, která
se v Ústí n. L. každoročně koná na památku osvo-
bození města od Francouzů, byla letos, jako sto-
letá výroční, obzvláště slavnostní. V sohotu večer
před slavností byl uspořádán pochodňový průvod
Město bylo osvětleno. Na Marianském vršku byl
vypálen ohňostroj.
— Tábor soclálních demokratů na Budči. Včera
uspořádala českoslovanská sociálně demokratická
strana na starobylé Buděi veliký projev za vše-
obecné rovné a přímé právo hlasovací do zem-
ského sněmu. Z Prahy vypraven vlak ze Smíchov-
ska s více než 1000 osobami, z Kladna dostavili se
horníci a hutníci v průvodu as 7000 lidí s dvěma
kapelami a allegoriemi z dělnického hnutí. K tá-
boru dostavily se průvodem organisace dělnické
ze všech krajů středočeských, Slánska, Kralupska.
Kladenska a Smíchovska i z okresu karlínského
takže účast všeho lidu na vrchu Budče shromáždě-
ného páčena byla na 30.000—35.000 hlav. Tábor
zahájil říšský poslanec Svěcený, a promluvili
říšští poslanci Biňovec, Aust a dr. Soukup
kteří prohlásili, že pracující lid se nespokojí se
všeobecnou kurií, ve které by se musil rvát
o volebaí úspěch s těmi všemi, kdoz
už za dosavadního volebního řádu
právo hlasovací měli. Na táboru byl pro-
nesen ostrý protest proti absolutistickému zasaho-
vání vlády do zemské správy v Čechách, proti c.k.
správní komisi a žádá se co nejrychlejší
uspořádání politických a národnost-
ních poměrů v zemi, opětný návrat k demo-
kratické autonomní samosprávě, na jejíž veden
musí se dostati v době co nejrychlejš
vlivu i těm, kdož dosud vlivu toho neměli. Re
soluce přijata s frenetickým jásotem. Tábor ukon-
čen byl o půl 1. hod. po poledni.
Francouz
Biňovec
Aust
doktor
Soukup
Ústí
Tábor
Budeč
Praha
Smíchov
Kladno
Slánsko
Kladensko
Čechy
24
article
— Návrat vojska z Bosny do Hradce Králové.
(Zvl. zpráva „N. L.“) V neděli o půl 6. hod. ráno
vrátili se reservisté pluku č. 18 z Bosny, kamž
odešli v zimě, v době nejsilnějšího válečného zne-
pokojení. Čtenáři tohoto listu pamatují se zajisté
na demonstrační projevy tehdy se odehravší při
transportu reservistů na nádraží. Demonstrace.
aniž by se kdo nadál, propukly v takové síle, že
četnictvo několik osob zatklo a krajský soud od-
soudil je k značným trestům. Na demonstracích
hradecké občanstvo účasti nemělo, a tak odpadl
i dávod k zamýšlenému dočasnému přeložení po-
sádky, v kteréžto záležitosti svobodomyslní po-
slanci intervenovali. Uvítání reservistů dělo se
dnes za okolností příznivějších. Zabezpečením míru
nastalo tak uklidnění v širokých vrstvách. Jižv
5 hod. ráno chvátali mnozí k nádraží, kam brzy
potom dostavila se čestná setnina 18. pluku s hud-
bou, důstojnický sbor, brigádník Hugo Reymann,
plukovník Otahal. Za městskou radu dostavili se
na nádraží starosta dr. Ulrich, náměstek Russa
dv. rada z Iszakowiczů. Politický úřad zastoupen
byl vrch. komisařem Wallesem a komisařem drem.
Fiedlerem. Ihned nastoupen pochod do města, kde
už v ulicích očekávalo reservisty hojně obecenstva
a u mostu přes Labe vlály prapory. V nádvoří ka-
sáren uvítal vojíhy jménem města starosta dr.
Ulrich. Vzpomněl tísnivé nálady v minulém období
a připomenul vojinům chvíle pobytu v Bosně, kamž
posláni byli hájit zájmy říše. I když nebyli nuceni
přinéstí krvavých obětí, přece strádali, odloučeni
od svých rodin, konali svědomitě svou povinnost.
Hugo Reymann
Otahal
doktor
Ulrich
Russo
Fiedler
Bosna
Hradec Králové
Boseň
25
article
Mají odměnu v jistotě míru. Dnes vracejí se ke
svým rodinám, kde najdou žádoucího oddechua
klidu. Královéhradecké občanstvo vítá je co nej-
srdečněji. Plukovník Otahal promluvil k vojínům
nejprve německy a potom česky. Děkoval jim za
vzornou a svědomitou službu, vykonanou v zájmu
monarchie. V poměrech tak nepříznivých osvědčili
se jako řádní vojinové. „Blahopřejeme vám,“ pravil
plukovník, „k návratu k rodinnému krbu, po němž
všichni toužíte.“ Když mužstvo provolalo slávu
cisaři, plukovník poděkoval starostovi za uvítání
a pohoštění záložníků a neopomenul připomenouti.
že tento den, den návratu, bude pro vojíny neza-
pomenutelným. Potom z řady vystoupili dva vojíni
a slovy nehledanými jeden z nich prosil pana sta-
rostu, aby občanstvu poděkoval jménem vojínů za
srdečné uvítání a pohoštění. Vojíny pak vybídl.
aby městu provolali „Na zdar!“, což tito učinili
s patrným nadšením. Po defilé záložníci byli mě-
stem pohoštěni a každý spěchal, aby bezy dlel mezi
svými, které tak dlouho neviděl.
Otahal
26
article
— Jour-iixe učitelů pensistů koná se v mě-
síci září dne 2. a 16. na Král. Vinohradech v Ná-
rodním domě o 4. hod. odpol.
— Nakléřovská rozhledna. Z Nakléřova, 31.
srpna. (K. k.) Dnes dopoledne konalo se za nad-
míru četné účasti otevření Císařské rozhledny na
nakléřovské výšině.
— XIX. výprava českých dětí z Pošumaví.
Řadu hostitelů rozmnožily: Společnost hostí „U
Primasů“. Obec staroměstských baráčníků a Vla-
stenecká společnost hostí v Černém pivovaře vy-
slovila ochotu pohostiti všech 230 dětí večeří. Ne-
dostává se však k úplnému pohoštění dětí pořád
ještě několik set obědů, večeří a snídani. Žádáme
přátele a příznivce českých dětí z Pošumaví, aby
neotáleli a Národní jednotě pošumavské s urych-
lením oznámili své rozhodnutí. Jest ještě mnnoho
mezer v řadách osvědčených příznivců dětí, jejichž
rozhodnutí pořadatelský výbor bolestně postrádá.
Král
Primas
Vinohrady
Ná
Nakléřov
Pošumaví
rodní dům o 4
staroměstský baráčník
27
article
Děti přijedou již příští čtvrtek, a doufáme, že ne-
budou zklamány ve svých tužbách a představách
o pohostinství král. hlav. města Prahy. Přihlášky
a peněžité dary přijímá kancelář Národní jednoty
pošumavské v Praze-II., Vodičkova ul. 26, proti
vyšší dívčí škole.
— Z českých feriálních osad. Piše se nám: Pri
nevalné pohodě uběhla první polovice druhé fre-
kvence prázdninového pobytu 200 děvčátek lužské
osady dosti vesele. Krásné počasí přivezl nám jako
host milý náš předseda, císařský rada p. Ferdinand
Mellan. Byl to slavnostní den pro osadu a všecky
následující tím radostnější, kdy hřejivé slunko
pozdního léta zvábilo dívenky do rozkošných zá-
koutí stinných lesů a v hodinách odpočinku na
rozlehlé pískoviště, kde sluneční žúr při „opíkání“
vklouzlil na líčka pražských bledulek bronzovou
barvu „eikánek“. Svěží, vonný vzduch lesů zá-
zračně působí na chut našich děvčátek a v kuchyni
se den ze dne přivařuje. To by se matínky podi-
vily, co všechno spotřebuje 200 diblíků, trávících
od rána do večera na zdravém vzduchu, kam podějí
se ty krajíce „domácího“ chleba s máslem, medem,
rozhudou a borůvkami. Není divu, že potom nálada
je vehelá a jarou písní že zvučí vábné oleolí f a
omšeným Košumberkem. Osadu mimo p. předsedu
navštívili pedag. dozorci pp. řed. Kamarýt a Mojžíš.
Radosti dětské už je na mále. Dívenky osady luž-
ské vrátí se z blaženého pobytu prázdninového
osvěženy, zdrávy a sluncem ožehnuty ke svým
drahým v sobotu 6. září o půl 8. hod. večer na ná-
draží v Hybernské ulici, v srdéčkách s vděčnou
vzpomínkou na dobré české duše, které jim a více
ještě než tisíci jiných dětí oslabeného zdraví, svě-
řencům Čes. fer. osad, umožnily šťastný pobyt v
krásné přírodě.
Mellan
Kamarýt
Mojžíš
Praha
Vodičkův ulice
hybernský ulice
II
omšený Košumberk
28
article
— Zánik historické památky. (Pův. zpr.] V pro-
sinci minulého roku upozornili jsme na nutnost za-
chování zbytků kostela sv. Mikuláše v Sepekově
u Milevska, Městys Sepekov byl dne 15. prosince
m. r. stižen požárem, při kterém lehlo popelem 39
stavení; při požáru tom shořely i chalupy, posta-
vené ve zrušeném kostele i kolem něho a tak
zbytky chrámu gotického ze 12. století, pilíře i část
žeber trčely ze spálenišť. Byla nyní nejlepší pří-
ležitost, památku tu zachovati, nahradilo-li by se
majitelům chalup stavební místo. Konány komisea
událo se, že věc bude příznivě vyřízena, ale nyní
dovídáme se, že na místě tom staví se opět sedm
chalup; tím snaze po zachování pěkné památky
archaeologické konec učiněn. Což nemá ústřední
komise pro zachování uměleckých památek tolik,
aby subvencí byla přispěla k dílu tomuto? Nám
jest toliko líto, že se lak netečně u nás v těchto
požadavcích chovají kompetentní ústavy centrální,
kdežto jinde každá stará zeď se sebe menším hi-
storickým významem a sebe menší architektoni-
ckou ozdůbkou se restauruje a okolí upravuje.
— Dary. Z Akademie v Potštýně, pořádané
ve prospěch Ústřední Matice školské, bylo pro
Ústřední Matici školskou vyziskáno členkou vý-
boru dámského odboru Ústřední Matice školské,
paní El. Lexovou, 230 K pro dámský odbor Ústř.
svatý . Mikuláš
Lexův
Sepekov
Milevsko
Potštýn
El
29
article
Matice školské v Praze. — Bývalé „Sdružení mi-
lovských a okolních studujících“ zaslalo prostřed-
nictvím p. vrch. soudního rady Pauknera, pokladně
Ústřední Matice školské zbytek své pokladní ho-
tovosti 40 K. jichž příjem výbor Ústřední Matice
školské s díky potvrzuje a dárce prosí o zacho-
vání další přizně obranným podnikům matičním.
— Včerejší neděle vyznamenala se většinou
jasným a teplým počasím. Po velmi teplé noci, kdy
nejnižší teplota pod + 16° C. neklesla, ráno slunce
silně hřálo a v poledne žár slunce byl skorem ne-
snesitelný. Později dostavil se čerstvý větřik zá-
padní, jenž žhoucí paprsky sluneční trochu zmír-
nil. K polednímu a po poledni tvořily se tua
tam na obloze husté mraky a kolem druhé hodiny
bylo slyšeti i vzdálené hřmění, ale vítr mračna
brzo rozehnal, že k bouři a dešti vůbec nedošlo.
K večeru pokryla se obloha znovu mraky a na
západě a severovýchodě se silně blýskalo. V sobo-
tu v noci panovaly na některých místech v Čechách
jednotlivé bouře. Návštěva výletních míst byla
včera četná. Největší proud lidí obrátil se ovšem
k divadlu do Šárky. Pět dlouhých vlaků chrlilo ne-
přehledné zástupy obecenstva i cesty k divadlu,
jak od veleslavinského nádraží, tak i od nádraži
libockého se zástupy lidí jen hemžily, kdežto sil-
nice přes Vokovice vedoucí, se automobily a ko-
čáry ani netrhla. Nezvyklé bylo podívání z okol-
ních výšin k pokladnám a bufetům, kde před po-
četím hry se celé prostranství jen jen černalo.
Paukner
Šárek
Praha
Čechy
Vokovice
30
article
— Povětrnost. (1. září. Met. kor.) Rozdělení
vzdušného tlaku v celé Evropě nedoznalo proni-
kavějších změn. Anticyklona na severu Ruska se-
sílila na 770 mm a ovládá celou severní polovinu
Evropy, kdežto jižní a střední Evropa ovládána jest
nízkým tlakem vzduchu, jehož střed 755 mm vy-
soký nalézá se na jihozápadě Německa. Na jiho-
východě jest tlak vzduchu relativně nízký. N
jihozápadě, nad Atlantickým oceánem, vysoký. v
Rakousku převládalo předvčírem jasné a teplé po-
časí, pouze v Tyrolích a v západní Haliči dostavily
se srážky. Předpověď na 2. t. m.: Většinou jasno
náchylno k místním bouřím, teplota stoupá, mírn
jižní větry.
— Statistická zpráva z Prahy a obcí soused-
ních. V týdnu od 17. do 23. srpna byla v Praze
teplota nejnižší + 8.4° C. nejvyšší + 25.4° C. v
tomtéž týdnu narodilo se 177 dítek a to v Praze
86, v Karlíně 7. na Smíchově 17. na Král. Vino-
Král
Met
Evropa
Rusko
Německo
Rakousko
Tyroly
Halič
Praha
Karlín
Smíchov
mm