1
masthead
19. ledna 1913. číslo 18.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Všechny žurnály uvažují o příštích volbách,o
vhodnosti neb nevhodnosti kompromisů a všechny
strany zapírají, že mají už leccos upečeno. Agrární
chce jít samostatně, sociální demokraté samostat-
ně, národní sociálové samostatně, živnostníci sa-
mostatně, klerikálové samostatně — pouze lidovo-
pokroková strana už dnes musí se ohlížeti po
někom, s kým by udělala pakt. Povidá se, povídá.
že na venkově chce s agrárníky proti socialistům.
v městech se socialisty proti klerikálům. Na Mo-
ravě, v zemi nemožností různých, je vše možné.
Přijde ovšem na to, jestli ti potrefení s tím budou
souhlasiti. Jedno je jisto z celého volebního ru-
chu, že úplně připraveni jsou k volbám klerikálo-
vé a sociální demokraté. Kdyby dnes volby byly
vypsány, mohou hned vydati i provolání i kandi-
dátní listiny úplné. Ostatní strany tak daleko ne-
jsou. —
Ostravský orgán sociálně-demokratický nemů-
že zapomenouti na aféru, kterou mu připravil učitel
Skypala a proto ovšem spolu s „básníkem“ Neu-
mannem (tento v orgánu . Rudolfské ulice) mu
sprostě spílají. Nejslabší posici obyčejně nahražují
mnozí lidé silnými nadávkami. A v těch i posl.
Skypala
Rudolfský
Neomann
5
article
Prokeš i básník Neumann jsou velmi silni, ba
chvalně známí siláci. Pan učitel Skypala ovšem
proto si nezoufá, neboť dobře ví, že ostravskému
orgánu sociálně-demokratickému na jedné lži ne-
záleží. Sebe tlustší výrazy jeho nie nezmění na
našem tvrzení, že při dohodě občanských stran
na Moravě nemusil by zvítěziti ani jeden sociální
demokrat. Sociální demokraté to dobře vědí,a
proto najednou ta změna v nazírání na otázku
rozpočtu zemského. Ta hesla jejich proti subvenč-
nictví a i. už by netáhla při volbách, zvláště když
sami sociálně-demokratičtí poslasci musejí za sub-
vencemi leckdes putovati; veřejnost naše příšla
k poznání, že se musí zemské hospodářství finaně-
ní zanovati, a proto najednou hlasování pro roz-
počet je věcí taktiky a nikoliv zásadnou. Proto
najednou to omlouvání obstrukce, kterou provo-
zovali spolu s německými buržon. Neupřímné je
to omlouvání „odpor náš proti zatížení širokých
vrstev nepřímými daněmi nutno rozlišovati od vy-
děračství německých měšťáků“ — neboť právě
sociální demokraté vyvolali tu obstrukci něme-
ckou a s ní společně sněm náš k ochromení vedli.
Voličové ovšem posoudí sami, pokud možno věřiti
sociálně-demokratickým pěkným slovům, a jak
těmto slovům pak odpovídají skutky.
Prokeš
Neumann
Skypala
Morava
6
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Spory o maloruskou universítu.
Z Vídně došla, nevime už po kolikáté,
zpráva, že mezi Kolem polským a Ukrajinei
docíleno dohody o textu nařízení, jímž má
býti zabezpečeno zřízení maloruské univer-
sity, a že zbývá už jen nepatrná formalita.
aby nařízení mohlo býti vydáno. Snad tedy
ve Vídni nalezena skutečně formule, která
usp okojí oba poslanecké kluby. V Haliči
však spor o budoucí universitu trvá nepře-
tržitě. Senáty obou universit, lvovské a kra-
ko-ské, vydaly v posledních dnech prohlá-
šení, v němž trvají na polském rázu
nynější lvovské university; stejného stano-
víska se drží všechny polské časopisya
městská rada lvovská, jež mimo to prote-
stuje proti tomu, aby sídlem budoucí malo-
ruské university byl Lvov.
Tyto dni měl schůzi výkonný výbor
polské strany demokratické, který přijal
delší resoluci, jejíž první odstavec věnován
opět universitní otázce. V něm se praví-
Výkonný výbor stojí na stanovisku usnesení
Kola polského ze dne 22. května a 28. pro-
since 1912, vyzývá poslance strany demo-
kratické, aby na usneseních těch rozhodně
setrvali a zejména žádali: 1. aby v císař-
ském nařízení byl jasně poťvrzen polský ráz
nynější lvovské university; 2. aby o sídle
příští maloruské university nebo po případě
ruského universitního učení bylo svým ča-
sem rozhodnuto jedině za souhlasu Kola
polského.
RakouskoUhersko
Vídeň
Halič
Lvov
polský strana demokratický
7
article
Oba tyto polské požadavky odmítají
však důsledně Ukrajinci, kteří zejmena ne-
chtějí připustiti, že by nynější lvovská uni-
versita měla ráz čistě polský. Uznávají, že
Poláci nabyli na universitě rozhodné pře-
vahy, ale tím přece lvovská universita ne-
pozbyla rázu utrakvistického, jaký jí dalo
císařské nařízení ze dne 4. července 1871.
»Dilo« cituje odstavec onoho císařského na-
řízení, v němž se pravi: »Jeho Veličenstvo
ráčilo rozhodnutím ze dne 4. července na-
říditi, aby všechna omezení, jež dosud pře-
kážela čtení polských a maloruských
přednášek na právnické a filosofické fakultě
ve Lvově (na bohoslovecké fakultě před-
nášelo se už dříve také rusky a lékařské
fakulty tehda ve Lvově ještě nebylo. Pozn.
red.), byla úplně odstraněna a na stolice
těchto fakult mohou býti přiště povolávání
jen takoví kandidáti, kteří jsou úplně schopni
přednášeti v jednom zobou zemských
ja zyků.e
Ukrajinec
Polák
Lvov
8
article
R. 1882 ministerstvo osvěty vydalo sic
nařízení, že na lvovské universitě profesoři
mají »z pravidla« přednášeti polsky a pro
každou maloruskou stolici jest třeba zvlášt-
ního nařízení. Ale sám prof. Starzy ňs ki.
jeden z hlavních obhájců polskosti lvovské
university, doznává ve své jubilejní » Historii
lvovské university«, že tento nový právní
stav university spočívá pouze na nařízení
ministerském a proto nemůže zrušiti císařské
nařízení z r. 1871.
Ať tedy Poláci obě nařízení vykládai
jakkoli, sami uznávají, že maloruský jazyk
na lvovské universitě má určitá práva
proto universitu nebude možno prohlásiti z
výlučně neb čistě polskou, dokud maloruské
stolice nebudou od ní odloučeny a nezbudou
v ni jiné stolice, než polské.
Stars
Polák
lvovský univerzita
9
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Celní unie mezí Srbskem a Rakousko-
Uherskem.
Rakousko-uherští státníci současně za
povídají Srbům podržeti Drač, na němž nej-
více Srbům záleží, i je vybízejí k celní unii
V »Trgovinském Glasniku« otázku tuto
rozbírá dr. M. Todorovič.
Připomíná, že to byla myšlenka András-
syova před 35 lety. Rakousko-Uhersko vy-
chází s hlediska, že celní unie mezi Srbskem
a Rakousko-Uherskem je věcí, která se týče
pouze Rakousko-Uherska, a nikoli také
Srbska. Proto nedávají své myšlenee
formu návrhu, nýbrž požada vku
provázeného málem rozkazem, abychom jei
přijali. Tato forma je neobvyklá
mezi dvěma stejně neodvislým
státy. Pro tuto vadu Srbsko musí my-
šlenku o celní unii zavrhnouti bez úvahy
byla-li by mu prospěšna.
Jak v Rakousko-Uhersku vůbec mohl
přijíti na tu myšlenku? To jest odtud, že
rak.-uh. diplomacie považuje Balkán, tudíž
i Srbsko, za svou kolonii a srbské státníky
za inferiorné lidičky, kteří mají za povin-
nost přijmouti a vykonati bez úvahy všecko
co se jim z Vídně nařídí.
Toto rak.-uh. hledísko je tak chybné.
že to netřeba dokazovati. Ale čeho třeba.
jest prohlásiti, že takové falešné hle-
disko ztěžuje, anebo ještě správ-
něji znemožňuje dohodu mez
Srbskem a Rakousko-Uherskem.
Srba
Drač
M Todorovič
Srbsko
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Balkán
Vídeň
Trgovinský Glasnik
10
article
Turecké vysvědčení srbskému vojsku.
Sympatickou vlastností Turků je, že iu
nepřítele uznávají dobré vlastnosti, čímž se
prospěšně liší od našich Turků vídeňských
pešťských. Cařihradský list „Ikdam“ píše:
Bitolie padla v předvečer Bajramu. Po
bitvě Srbové vešli do města, ale obyvatelstvu
nejmenší škody neučinili, nikomu ani vlásku
na hlavě nezkřivili. A hned zavedli pořádel
a pokoj. To ostatně bylo všude. Kamkol
Srbové vkročili, ať to bylo město nebo ves
všude s velikou nestranností zaváděli sprave
dlnost a tím dokázali svou kulturu a uhlaze-
nost mravů.
Do Skoplje Srbové vešli bez bitvy. Když
vojsko jejich táhlo městem přímo do kasárer
a všechno i každého na pokoji nechávalo, do-
mácí srbské obyvatelstvo činilo po ulicích
bouřlivé manifestace. Srbské vojenské úřady
těmto projevům bránily, aby se nedráždila ci-
tlivost přemožených, ano některé vzdorovité
manifestanty i potrestaly. Není si možno
představiti větší skromnost vítězů. Třetího
dne po obsazení Skoplje srbský voják se po-
hádal s mohamedánským nožířem a ubil jej
Vojenský soud ihned vojáka odsoudil na smr
a odsouzený byl zastřelen před dílnou noží
řovou.
Týto příklady postačí.
Turek
Srba
11
article
Rusko-slovanská banka pro Balkán.
Rusko-slovanská banka pro Balkán.
Rusové nemíní zůstaviti slovanský Bal-
kán výhradně Němcům, aby se tam hospo-
dářsky rozepjali. Ruské kruhy v Sofii a but.
harské finanční kruhy přetřásají otázku zří-
zení takového finančního ústředí, které by
spojilo síly všech slovanských národů Bal-
kánu. Jeden z těch plánů jest, aby v Sofii
založena byla rusko-slovanská banka s, fi-
liálkami v Bělehradě a v jiných důležitějšíeh
hospodářských středech slovanského Balkánu
Bulhaři myslí, že by bylo nejkratší, kdyby
Rus
Němec
Bulhar
Balkán
Bala
Sofie
Bělehrad
Bala
slovanský banka
12
title
Rusko-francouzská banka, loni zřízená, by la
13
article
změněna v Rusko-slovanskou banku dle no-
vého projektu. Bulharský finanční ministr
Todorov bude o tom jednati v Petrohradě.
Ruský obchodní agent v Sofii Okudič také
právě mešká v Petrohradě.
Todorov
Petrohrad
Sofie
14
article
Rusko a Čína
Rusko a Čína
Obchodní smlouva mezi Ruskem a Čínou
byla prodloužena na deset let. Smlouva byla
poprvé uzavřena r. 1881. Vyjednávání o pro-
dloužení vleklo se od r. 1911.
Rusko
Čína
15
article
Nový president francouzské republiky.
Nový president francouzské republiky.
JJásot lidu, když byl oznámen výsledek vol-
by v národním shromáždění, a ovace, které
obecenstvo činilo novému presidentu republi.
ky, když jel v otevřeném voze, obklopeném
čestnou stráží kyrysníků s kopími z versaill-
ského zámku do Paříže, byly důkazem, že
postavení Poincaréa v čelo státu je v souhlasu
s vůlí veřejného mínění a stejný dojem vyplý-
vá z projevů francouzského tisku. Bylo zají-
mavo, že i po volbách na zkoušku, provede-
ných na volebních schůzích republikánské
levice, kde se ukázala slabá většina pro
Pamsa, většina republikánských listů přece s
vyslovovala pro Poincaréa, po volbě ve Ver-
saillu pak skoro všechen tisk přijímá s uspo-
kojením rozhodnutí kongresu. V tomto pří-
padě se veřejné mínění v zájmu celku po-
vznáší nad parlamentní intriky a osobní ne-
vraživost, stejně jako se nad ně povznášel na
své politické dráze Poincaré.
Z toho lze očekávati, že i rozbroje v re-
publikánské straně se brzy uklidní. Stoupene
Clemenceauovi a Combesovi sice ještě ohlá
šeným projevem nedůvěry přiměli ministerstvo
Poincaréovo k demisi, k níž by jinak bylo do-
šlo teprve 18. února, kdy se Polncaré ujme
úřadu presidenta, to však jsou asi jen po-
slední výbuchy hořlavin, nahromaděných před
volbou.
Na proslov Briandův, jenž nově zvo-
lenému presidentu blahopřál jménem mini-
sterstva, odpověděl Poincaré: „Jsem vel-
mi dojat projevem důvěry, který mi učinílo
národní shromáždění. Budu se snažiti, abyc
se ukázal hodným této důvěry. Ve vysokém
úřadě, jejž budu zaujímati, bude mi snadno
zapomenouti na boje včerejška i na urážky.
Poincaré
Clemenceau
Combes
Briandův
Paříž
Vera
16
article
Buďte přesvědčeni, že budu vždy nestranným
rozhodčím. Budu věrným strážcem ústavy
zákonů. Nade vše budu stavěti zájmy naší ná-
rodní obrany a společně se zodpovědnými mi-
nistry budu zachovávati jednotnost naší zahra-
niční politiky. Pánové, můžete spoléhati n
mou oddanost k republice a vlasti“ ...
Také cizina věnovala tentokráte volbe
presidenta francouzské republiky zvýšený zá-
jem, poněvadž je jisto, že odchodem z úřadu
ministerského předsedy a z ministerstva za-
hraničních záležitostí nezmizí osobnost Poin-
caréova z mezinárodní politiky. Kdežto Fal-
lires snažil se jen důstojně zastávati svů-
úřad, ale na politické záležitosti neprovádě
stejného vlivu, nelze od jeho nástupce očeká-
vati podobnou pasivnost. Poincaré jako mini-
sterský předseda a ministr zahraničních zá-
ležitostí vyvíjel neobyčejnou činnost právě
v otázkách mezinárodní politiky. Když se bal-
kánská krise přiostřovala, snažil se všemožně
dostati nitky evropské diplomacie do svých
rukou a sprostředkovacími návrhy zabrániti
válce.
Poincaré
17
article
Jeho dobrá vůle byla při tom uznávána
na všech stranách. Když pak po vítězství bal-
kánských spojenců stala se akutní otázk
sprostředkování míru, chápal se opět Poincaré
iniciativy k rozřešení těžkých problémů, jež
vznikly z tureckých porážek. Sir Edvard
Grey však měl náhodou větší úspěch i poda-
řilo se mu dostati mírovou konferenci i kon-
ferenci velvyslanců do Londýna, Poincaré
však jej při tom loyálně podporoval. Nyní.
když byl povolán v čelo státu, nespokojí se
zajisté s poměrně skromnou úlohou, kterou
hráli mnozí jeho předchůdci. Nutno tedy počí-
tati s tím, že hlava francouzského státu bude
na příště činněji vystupovati i v politice mezi
národní
Ústava sice veřejno-právní činnost presi
dentovu určitě obmezuje, ale při tom posky-
tuje dosti možnosti, aby se silná individualite
mohla uplatnit.
Sluší konstatovati, že tisk všech evrop-
ských států vítá Poincaréa jako president
republiky rozhodně sympaticky a blahopřeje
Francii, že pro nejvyšší hodnost, kterou může
uděliti, zvolila muže tak vynikajícího a o ze-
mi zaslouženého.
Poincaré
Londýn
Francie
Edvard Grey
18
article
Ze strany.
Ze strany.
Valná schůze Studentské organisace koná se
v úterý 21. t. m. o 512 hod. odpol. v místno-
stech sekretariátu (Praha—II., Marianská ul. 3.
II. p.) Pořad jednání: 1. Aklerikalismus. (Roz-
hovor.) 2. Zpráva o činnosti v uplynulém správ-
ním období. 3. Rozhovor o příští činnosti.4
Volby důvěrnického sboru. Vzhledem k důleži-
tosti jednání nutna účast každého člena.
Členská schůze všech tří organisací národní
strany svobodomyslné v Nuslích a na Pankrác
konati se bude ve čtvrtek 23. ledna ve velkém
sále Procházkovy restaurace »U Šmejkalů« na
Pankráci. Promluví gen. tajemník p. F. Sts
»O politické situaci«. Zemský posl., cís. rada pan
inž. Schiller »O politice zemské a komunální.«
Začátek přesně o 8. hod. več. Vzhledem k důle-
žitosti programu účast všech členů nutna.
Odboru státních úřadníků dostalo se pozváno
ku přednášce, kterou pořádá odbor peněžních
úřadníků dne 23. t. m. o 8. hod. večerní ve
velkém sále Měšťanské besedy v Praze—II. Pro-
mluví člen výboru p. Julius Brabec, úřadník
Zemské banky a profesor českoslov. akademie
obchodní: »Žrušení malé loterie a zavedení
loterie třídní. Pp. členové našeho odboru se na
tuto přednášku upozorňují a zvou, aby se jí
co možná zúčastnili
živnostenský odbor národní strany svobodo-
myslné na Král. Vinohradech pořádá 20. ledn
o 8. hod. večerní důležitou schůzi v Národnín
domě na Kr. Vinohradech v místnosti č. 3. Účast
všech členů velmi nutna.
Procházkův
Šmejkal
F Sts
Ing
Schiller
Julius Brabec
Král
Praha
Nusle
Pankrác
II
odbor národní strana svoboda
Národnín dům na Králové . Vinohrady
jednání : 1
19
article
Z Plzně. Mladá generace místní orga-
nisace konala v minulých dnech členskou
schůzi, na níž přednášel za živého zájmu a účast
tajemník strany, spisovatel p. Jaroslav Rozvoda
o thematě »Politika a náboženství«. Ve výborně
přednášce nastínil vztahy jednotlivých stran poli-
tických k vyznáním, i vztahy mezi náboženstvím
a politikou vůbec. Referát vyvolal živou debatu,
do niž zasáhli téměř všichni četně přítomní. Na
to projednána bedlivě otázka letošního
plzeňského sjezdu svobodomyaln
mládeže a usneseno doporučiti ústředí, aby
sjezd konán byl ve dnech 17., 18. a 19. října.
Současně zvolena sjezdová komise, do niž
povolání pp.: za předsedu prof. K. Hamáček
za jednatele JUC. J. Bauer, za členyt uč. H.
Rozvoda
K Hamáček
J Bauer
Plzeň
JUC
20
article
Černý, K. Kautezký, red. Vojt. J. Kosna
JUČ. Ant. Nádeník, JUC. K. Ninger, t
Jaroslav Rozvoda, uč. M. Steinocher, K
Stach. JUC. Ant. Uher a JUC. Jarosl. Vrba
Ústředí plzeňských organisací nár. strany svobod
vyslalo do sjezdové komise p. měst. komisaře
JUDra. Aug. Skřivana. Komise ihned přikroč
— dle usnesení — k přípravným pracím sjezdo-
vým, aby tento vyzněl tak důstojně jako lét
minulá.
Z Roudníce. Místní organisace nár. strany
svobodomyslné měla v pátek valnou hromadu za
značné účasti členstva. Úvodem promluvil před-
seda p. starosta E. Špindler o nutnosti nejusilov
nější práce organisační vzhledem k blizkým vol-
bám ohecním. Pan uč. Hons podal jednatelskou
zprávu o činnosti organisace za tříleté období o
valné hromady poslední, bohaté podniky, směřu
jícími ku poučení členstva o otázkách zásadních
i aktuálních, všeobecně-politíckých i odborových
o vnitřní činnosti, tihnouci ku prohloubení orga-
nisace i o činnosti agitační a stranicky propagační
Zpráva vzata s povděkem na vědomí. Po zpráv
pokladniční následov ly volby nového sboru dů-
věrnického, do něhož téměř všemi hlasy přítom-
ných zvolení pp: Betka Josef, dr. Brdlík Frant.
Černá
K Kautezký
Kosn Juč
K Ninger
Rozvoda
M Steinocher
Stach
Vrba
Aug
Skřivan
E Špindler
učit
Hons
Betka
doktor
Brdlík
František
Uhry
organizace národní . strana svoboda
21
article
Broft Antonín, Černý Jaroslav. Dyk Joseí. Hon
Ladislav. Horák Václav. Kadař Václav. Kobr Jos.
dr. Kotrč Karel, Králík Karel, Macas Václav, Ple-
chatý Stanislav, Špindler Ervin a Zinke Ferd. —
Pak promluvil » nutnosti politické výchovye
zástupce organisačního odboru strany p. Jose
Alexandr. Naznačil nezdravé poměry v rakouském
parlamentě i v našem národním životě politickém,
poukázal na bezcílnost naší radikální politiky.
jež jde jen za prospěchem strany a ne za dobrem
národním, dovodil nutnost ujasnění tohoto chaosu
myšlenkového i stranického prop gací a upevně-
ním jediné vskutku kladné myšlenky politické.
jakou je naše idea positivní politiky, k jejíž pro-
niknutí, k rozšíření positivního nazírání na stát
náš poměr k němu musí vésti všestranná a trvalá
výchova politická ne širších vzstev. A k té pra-
covati je zájmem národním i stranickým, je nej-
větším úkolem místních našich organisací. — Tyte
vývody byly vlídně přijaty a po srdečném do-
slovu p. starosty Špindlera, jenž vyzval k nej-
horlivější praci další v intencích minulého obdob
i dnešní přednášky, schůze skonc ena.
Broft
Antonín
Jaroslav
Dyk
Ladislav
Horák
Václav
Kobr
doktor
Kotrč
Karel
Králík
Macas
Stanislav
Špindler
Ervin
Zinke Ferd
Ple
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Hořký kalich oficiosního omývání po-
věstného „semilského hospodářství“, které se
stalo vším právem již, tak říkajíc, terminem
technikem pro všecky případy samospráv-
ných i jiných debaklů ve veřejném hospodář-
ství, nebyl dosud odňat od „Samostatnosti“
osobního orgánu otce a odborníka tohoto ho-
spodářství. Nedávno četné časopisy zazna-
menaly zprávu o tom, kolik set obecních při-
rážek budou letos platiti ubozí poplatníci se-
milští. Také my jsme jednu z nich citovali.
„Neodvislý denník“, odvislý přece jen, ba zdá
se, že povážlivě od prazvláštního „semilského
hospodářství“, které tuto katastrofu na ubo-
hou obec uvalilo, obvinil paušálně mladočeský
tisk, že s těmi přirážkami stropil lživý po-
plach. Vypočítal (v čísle z 15. ledna), že prý
150% přirážek zdědily Semily již „z minulé
éry mladočeské“ (pardoní starosta byl Staro-
čech, náměstek jeho Staročech, a p. dr. Ze-
man snad všecko, jen ne — Mladočech), ale
nemohl ovšem ani on zapříti, že poslední éra
radikální (Benešova) zvýšila ty přirážky hned
o — 183 (celkem na 353%). Tyto cifry vy-
bíráme přímo ze „Samostatnosti“, a již z nich
je viděti, jací slabí počtáři sedí v redakci (či
ve vydavatelstvu?) neodvislého denníku. Ne-
boť činily-li přirážky za Mladočechů semil-
ských 150 a stouply-li po radikální éře be-
nešovské na 353 (dle „Samostatnosti“).
znamená to podle Adama Riese přírostek o
Ries
Semily
Benešov
23
article
203%. „Samostatnost“ arci tvrdí, že toho
prý nebylo potřebí (l), že to jen ta ny-
nější správa obecní tak tendenč-
ně a neodborně sestavila rozpo-
č et!! Patrně jen, aby v tomto příšerném osvě-
tlení ukázala na dědictví po éře páně Bene-
šově, nová správa městská (upozorňujeme:
není výhradně mladočeská, nýbrž složená ze
zástupců všech stran politických, vyjímaje
ovšem a pochopitelně — stranu páně Bene-
šovu) uvalila břímě ohromných přirážek na
své spoluobčany i na sebe samy! K téhle
„neodvislosti“ úsudku možno „neodvislému
denníku“ jenom gratulovati. Ze Semil dochá-
zejí houfně zprávy o zoufalých poměrech, ubo-
hému městu hrozí vylidnění a „Samostatnost“
má pořád ještě smutnou odvahu, z hospodář-
ské katastrofy dělat pouhou — politickou
aférul
Bene
Semily
24
article
— Cyklus večerů literárních, filosofí-
ckých a hudebních, jenž bude uspořádán re-
dakčním kruhem »Snahy«, měsíčníku mladé
generace svobodomyslné, má zobraziti před-
náškami, recitací ukázek z tvorby básnické
a přednesem hudebních skladeb nové kul-
turní tendence v poesii, hudbě a filosofii.
Pořad je stanoven takto: Dne 10. února
bude přednášeti dr. F. X. Šalda »0 Paulu
Claudelovi«, dne 17. února doc. dr.
Otokar Fischer »O Hebbelovi a
jeho „Juditě«, dne 24. února promluví
prof. dr. Arne Novák »O posled-
ních dilech Jaroslava Vrchli-
ckého«, načež budou recitovány verše.
Dne 3. března následovati bude Večer
nejnovější české poesie a hudby
s přednesem básní a hudebních skladeb. Po
velikonocích pořádána bude další řada ve-
čerů s tímto pořadem: Rudolf Pro-
cházka: »O Henri Bergsonovi« (dne
2. dubna), Stanisla v Hanuš: »O E milu
Verhaerenovi« (s recitací, dne 9. dubna).
Karel čapek: »Z nové poesie
francouzské (s recitací a přednesem
hudebních skladeb, 16. února), Petr Kři-
čka: »Z nové poesie ruské« (s re-
citací a hudbou, 23. dubna). Slečna Marie
Nechlebová a pp. Vítězslav Ště-
pán a O. Jeremiáš účastní se večerů
přednesem básní a hudebních skladeb. —
Večery konati se budou v sále dra. Grégra
v Obecním domě pražském.
Šalda
Paul Claudela
docent
doktor
Fischer
Hebbel
Judita
profesor
Novák
Jaroslav Vrchnout
Rudolf
Bergson
Stanislo
Karel čapka
Petr Kř
Marie
Vítězslav Šta
Grégr
O E mil Verhaeren
obecní dům
25
article
— Cyklus veřejných přednášek o české
politice. Druhá přednáška koná se v sobotu
25. ledna o 8. hod. več. v české technice
na Karlově nám. (čís. IV.). Promluví pan
JUDr. V. Joachim, tajemník Svazu če-
ských měst, mag. sekretář: Úkoly české
samosprávy. (Moderní politika komu-
nální). — Přednášku dra. Jarosl. Preis se
na ten den stanovenou, bylo nutno pro od-
jezd p. přednášejícího přeložiti na 8. února.
— Matka Jaroslava Vrchlického, paní
Marie Frýdová, zemřela včera odpo-
ledne v Praze, kde zbytek života svého
trávila. Dosáhla úctyhodného věku 90 let.
jsouc do poslední chvíle čilou. Úmrtí vroucně
milovaného syna hluboce se jí dotklo a od
této rány osudu churavěla, až včera do-
trpěla. — Den a hodina pohřbu budou ozná-
meny.
— Díky prol. dra. Loulse Legera národu če-
skému. Předsedy Národní rady české p. poslance
dra. Podlipného došel od profesora slavistiky
na College de France a člena Institutu profesora
dr. I.. Legera srdečný tento dopis: Slovutný
pane předsedo a drahý příteli! Z blahopřání, která
mne k sedmdesátým mým narozeninám se všech
stran a v takovém počtu došla, neobyčejně mě
dojal projev Národní rady české. Nelze
mi odpovídati všem korporacím a veškerým zná-
mým i neznámým přátelům, kteří si na mě vzpo-
mněli. Moje nejsrdečnější poděkování
JUDr
Joachim
Preis
Vrchlický
Frýdová
Louls
Podlipný
Leger
Karlov já
Praha
svaz český město
národní rada
College jít Franca
26
article
tělým, proti rozesmátému humoru Mošnovu
jevil se humor Kafkův zatrpklý, tlumený, málo
výbojný. Dříve než v mluvené hře plného ví-
tězství došel Kníka v pantomimě. Jeho udat-
ný krejčík v baletu z Pohádky do pohádky
stal se svého času událostí dne. To byl výkon
hodný mimika prvého řádu. A byla řada těch
jeho nemluvnýchg ale strhujících rolí. Ale iv
činohře byla jeho oblíbenost na postupu. Jeho
učitel-nadšenec ve Flachsmanovi, jeho švícko
v Palackého třídě, jeho Lancelot v Kupci be-
nátském. Scapino v Moliérově veselohře, Vo-
cilka v Strakonickém dudáku, tyto postavy
zapisovaly se trvale v divákovu pamět, zájem
se prohluboval, kredit rostl.
Byly role, které nemohl hráti nikdo jiný
nežli Kafka. Na příklad senílní dvorní rada
v Bahrově Zuzance. Četl jsi hru a on se ti v t
roli vtělil. A když ji potom skutečně na je-
višti žil. oč předěil jeho výkon čtenářovu
představu?
Minulý rok byl pro Kafku obzvláště úrod-
ný. Vrátil se na scénu Večer tříkrálový. Kafka
dostal v roli Malvolia nového, sourodého
partnera a toto duetto v níčem nezadalo ve
vzpomince žijícím interpretacím Mošnya
Frankovského. A v živé paměti je bělovlasý.
zamilovaný generál v ruské hře Šosáci. To
byla komika, jež popadá za srdce.
Předposlední úlohou jeho byl elegantní.
rtuťovitý, svou Rachelí rozkochaný židáčel
v Průlomu aposlední čacký junák athénský
Piskálek, jenž spravuje měchy.
Bude se zdáti paradoxním, řeknu-li, že
vývoj Kafkův na našem jevišti dál se v po-
měrech nepříznivějších, nežli svého času vý-
voj Mošnův. A přece je tomu tak. Talentu
Mošnovu šel tehdejší repertoár v ústrety. A
nemluvím o cizích, kolik úloh poskytly Moš-
novi jen hry Tylovy. A šťastný autor šamberk
psal mu úlohy na tělo. Offenbachovy operety
Kafkův
Kupec
Moliérův
Kafka
Bahrův
Malvolio
nový
Mošnův
Moš
Tylův
Offenbachův
Mošnov
Palacký třída
Zuzanka
27
article
nebyly myslitelny bez Mošny. Nastala dob
plodného rozvoje původních her realistického
ražení. Ani z jedné nevyšel Mošna s prázdnou
Opanovaly jeviště hry ruské. Mošna v nich
našel broukavé, oblomovské Zachary a před-
stavoval je jako rozený Moskal. Nynější jedno-
stranný činoherní repertoár předního našeho
jeviště starého čerta se stará o žánristy rázu
Kafkova. Jen tak sem tam náhodou utrousi
se plnější klas. Jen takové paběrkování,o
opravdové žni ani řeči. V ženském činoherním
souboru máme eminentní veseloherní talent
půvabnou, elegantní paní Sedláčkovou. Chce-
te-li se častěji potěšiti tímto talentem žhavé
divadelní krve, musíte jíti na Princeznu Hya-
cintu nebo na Královnu loutek, neboť ve
vlastním svém živlu celé týdny úhoří. B
věru, nesmí člověk přemýšleti, nesmí uvažo-
vati, nesmí vzpomínati, má-li věřiti, že kine-
matografy jsou ten jediný vlkodlak, jenž po
žírá zájem pro divadlo.
Spi sladce, milý náš Rudolfe Kafko, do
Karel šípek.
brý boj jsi bojoval.
Mošna
Zachar
Moskal
Kafkův
Sedláčkův
Kafka
Karel šípek
Hydra
28
article
Hudba.
Hudba.
+ (Symíonické koncerty XI.) P-
slední nedělní koncert České filharmonie vyvolal
obrovský zájem českých hudebních kruhů „Panem
symfonickou básní Vítězslava Nováka. Hned když
provedena byla skladba tato ve své původní, kla-
vírní úpravě, ozvaly se hlasy, vybízející autora k
jejímu instrumentování. „Pan“ klade v ohledu
zvukomalby na klavir zcela nebývalé požadavky.
jichž splnění pro klavíristu je namnoze nejtěžším
problémem. A právě po této zvukomalebné stránge
„Pan“ přímo volal po přenesení do orchestru. v
tom, jak „Pan“ je instrumentován, jeví se Novák
kolorista v nejpříznivějším světle. Od „Tater“k
„Věčné touze“ a „Tomanu a lesní panně““ vývojová
linie Nováka-koloristy rapidně stoupá a v „Panu
dosahuje svého vrcholu. Z vět této básně
která i jako celek působí skvělým dojmem
v orchestrálním rouše vrch zaujímají Les a Žena.
Těsné sousedství obou dává také plně působiti
kontrastům, kterých u vět předchozích není do té
míry jako u obou těchto vět posledních. Na širší
obecenstvo bude míti vždy „Pan“ větší působivost
než klavírní originál. Bohaté a pestré barvy mo-
derního orkestru dovedou v prostším posluchači
vyvolati náladu daleko intensivněji než klavín
právě po stránce zvukové barvitosti příliš obme-
zený. Z tohoto důvodu bude také „Pan“ v orche-
strálním rouše vždy populárnější než v původn
úpravě klavírní. Ale tím tento klavírní originál ne-
pozbývá nijak své velké ceny a svého významu.
Novák
Český filharmonie
Tatra
Toman a lesní panna
29
article
Co zde v klavíru Novák pověděl a k jakým výraz-
ným schopnostem nástroj rozpoutal, zůstane i na-
dále uměleckým činem, velkým a bezpříkladně
smělýn. — V provedení „Pana“, řízeném drem. Ze-
mánkem, vysvitla jasně a s plnou působivostí kolo-
ristická stránka Novákovy partitury. Se stylovým
vystižením zahrána byla v úvodu koncertu Haydno-
va symíonie z B-dur, úsměvný a jasu plný projev
předbeethovenské doby. Bachova kantáta „Chvíle
zvoň, již toužně žádám“ pro alt (zpívala pí. Borová-
Valoušková), varhany a orchestr smyčcový jímá
svojí líbeznou, sladkou melodikou. Ale právě tato
melodika svým karakterem jest způsobilá vyvolati
vážné pochybnosti o Bachově autorství. aš.
+ Ze »Spolku pro pěstování písně.« V úterý
21. t. m. koná se o 1/28. hod. v sále hotelu »Cen-
tral« večer dánské písně. Zpívá p. Holger
Bruusgaard, člen královské opery z Kodaně, na
klavíru jej doprovází pan Václav Štěpán. V pátel
24. ledna bude druhý večer spolkový. Písně Jana
Brahmse zazpívá p. Bedřich Plaschke, komorní
pěvec z Drážďan, na klaviru jej bude doprová-
zeti dr. Jindř. Pihert. V jarním období následují
ještě: večer anglické písně v podání slč.
Anny Hesseové z Petrohradu a večer písní Foer-
sterových, jež zazpívá pí. Anna Strettiová z Vídně
Novák
Novákův
Bachův
Holger Bruusgaard
Václav Štěpán
Brahms
Plaschke
doktor
Jindřichův
Pihert
Hesse
Foer
Strettiová
Bdur
Borová
Kodaň
Drážďany
Petrohrad
Vídeň
30
article
Předplácí se u slč. A. Hrdličkové (na 8 večerů
8 K). Praha I., Liliová ul. č. 6, aneb u pokladny
před koncertem.
+ V. symfonie Mahlerova provedena bude
27. ledna t. r. večer ve XIV. koncertě Pražského
orchestrálního sdružení. Ochotn. orchestr »Sdru
žení« vzal na se tímto sice obtížný, ale vděčný
úkol. seznámiti pražskou hudební veřejnost s vy
nikajícím dílem proslulého skladatele, a připra
vuje se pod neúnavným vedením svého dirigenta
skladatele Ot. Ostrčila, co nejsvědomitěji, aby vy
stoupil s podáním plasticky nejucelenějším. Or
chestr čítá 100 účastníků, z nichž toliko 8 2 rohy
2 trubky, 3 trombony a contrefagot) vzato jest
z hudebníků z povolání. Ke koncertu tomuto
upíná se pochopitelný zájem a předprodej lístků
(v hudebních závodech F. A. Urbánka, Mojmíra
Urbánka, E. Wetzlera, F. Chadima a j.) čile po-
kračuje.
+ Odrostový odbor „Vzdělavacího sboru pro
zastup. okres král.-vinohradský“ pořádá dnes o 3
hod. odpoledne v měšť. chlap. škole na Král. Vino
hradech. Jungmannova tř., u tržnice, hudební od-
poledne, při němž účinkují: Klavírní učit. kvartet
(pp. J. Šplíchal. J. Čejka. E. Schwarz, Vl. Šťulík
a p. Václav ryt. Lhoták. Vstup volnyl
+ Večer písní L.. Mysz-Gmeinerovy koná se ve
středu dne 22. ledna za spoluúčinkování pianistky
Emmy Saxlové v Rudolfinu. Vstupenky v hudeh
závodě Em. Wetzlera.
A Hrdlička
Mahlerův
Otakar
Ostrčil
F A Urbánek
Urbánek
E Wetzler
F Chadim
Král
Jungmannův
J Šplíchal
J Čejka
E Schwarz
Václav rýt
Lhoták
Gmeinerův
Saxl
Wetzler
Praha
Mysz
Odrostový odbor
Rudolfinum
+ večer píseň L
31
article
+ Klavírní večer Théofila Demetriescu, žáka
Eugena d'Alberta, koná se dne 7. února v hotelt
Central. Záznamy přijímá hudeb. závod. Em. Wetz
lera, Ferdinandova tř. 36.
+ Dobročinný koncert Culbertson-Princ Lob-
kovic ve prospěch charitativní výchovy opuště-
ných dítek českoslovanských koná se 7. února
o půl 8. hod. večer v Rudolfinu.
+ Dvanáctý symlonický koncert české filhar-
monie koná se dnes o půl 4. hod. odpol. ve Sme-
tanově sále Obecního domu za účasti skladatele
p. V. Mališevského z Oděsy. Dirigent: dr. Vilém
Zemánek. Pořad: 1. Mališevskij: Symfonie č. 3.
C-moll (poprvé v Praze). Řídí skladatel. 2. Novák
„Pan“, báseň v tonech. Vstupenky do loží po 15k
sedadla po 3 a 2 K prodávají se od 10 do 12 hod.
dopol. v kanceláři Českého filharmonického druž-
stva na Václavském nám. č. 53 (telefon 2995) a o
půl 3. hod. odpol. u pokladny v Obecním domě.
Eugen d ' Albert
V Mališevský
doktor
Zemánek
Novák
Ferdinandov třída
Rudolfinum
Sme
Praha
Václavský já
Central
Culbertson
obecní dom
Český filharmonický družit
klavírní večer Théofil Demetriesca
Cmoll
obecní dům
32
article
Modní hlídka.
Modní hlídka.
Svatební úbory.
33
article
Tatínkové svobodných dcer mají sice le-
tos malou naději, že by jim před popelcem ně-
která dcera ubyla — což byl také jeden z dů-
vodů, proč letos tak neradi dávali na nové
šaty — proto však přece je nutno zmíniti se
aspoň několika slovy o svatebních toilettách.
V nynější době je už hodně praktických žen.
které považují bílé hedvábné svatební šaty
za hříšný luxus a které dají se oddati buďv
elegantním obleku promenádním anebo ce-
stovním. Ale možno se divit maminkám, vi-
dí-li ve svých mateřských snech své dítěv
záplavě bílých obláčků šustícího hedvábí
pěnových krajek, jež tvoří tak pěkný ráme-
ček kráse a půvabu mládí? Při veškerém
sklonu ku praktickému, nemožno neuznat
poesii, skrytem v symbolickém bílém svateb-
ním závoji a pomerančových květech. Snad
není ženy — mám na mysli ženu opravdu žen-
sky cítící — která by nezadívala se se záli-
bou na běloučký svatební úbor s dlouhou vle-
čkou a pavučinovým závojem ne pro jejich
význam, leč prostě proto, že je to skutečně
hezké. Svatební úbor je také jeden z těch
mála, na nichž nemůže moda příliš pustit uzdu
své fantasii. Akt, k němuž je určen, je příliš
vážný na to, aby mohla na něm uplatnit ně-
který ze svých přílišných rozmarů. Celkem
se letošní úbory nikterak neliší od loňských.
jen v úpravě závoje je jakási změna. Závoj
přes obličej, který se poslední leta stále víc
a více krátil, zmizel docela a závoje upravují
se v podobě čepečků zdobených myrtoua
pomerančovým květem a od čepečku padá
dlouhý závoj v bohatých záhybech až na vle-
čku, která se u svatebních úborů nedělá do
cípu, jako je vidět u některých toilett pleso-