ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b98fef50-8f26-11dd-820e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 39 celkem · entity: person 94, place 59, org 5, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
19. ledna 1913. číslo 18.
4 masthead
Všechny vhodnos
5 article
Když mělo dojíti k rozhodnutí, prohlásil Němci, že nejsou oprávněni říci rozhodné slo- vo, nemajíce plné moci od svazu německých poslanců zemských. Proč si jí tedy včas neopatřili? mohl by se tázati každý, kdo se u nás o zemskou poli- tiku zajímá. Snad tak učiní v nejbližší době. Proti české politice se neproviní nikdo, kdo Němcům již nyní — ještě před jejich koneč- ným rozhodnutím — řekne, že od Čechů na- prosto nelze žádati, by třeba jenom nepatrně ustoupili od toho, co včera posl. Švehla vy- hlásil. Vždyť Čechové nechtějí než co je na- prosto nutno, projevivše beztoho již největší možnou skromnost, nežádajíce přece, aby zá- roveň s učitelstvem byly na sněmě uspokojeny také všecky ostatní vrstvy občanstva. Míň než zavedení pořádu do záležitosti zemských nemohou přece Češi žádati, a že k nejnutnějšímu pořádku náleží zemský roz- počet s indemnitou a uspořádání zemských fi- nancí, o tom snad se nebude příti nikdo roz- umný. A že nikdo rozumný nesvolí, aby se nynější krise zemská upravila tak, aby se hned po ní stejná krise opakovala, je také nesporně na bíle dni. že Němci nemohou spoléhatí na tlak če- ského učitelstva, bylo jim včera řečeno s strany, se které to zajisté nejméně očekávali poukazem na velký vliv učitelstva německého a na malý vliv učitelstva českého na veřejné mínění v Čechách. Snad i Němci tuší, že ani včerejší jejich stanovisko není udržitelno: vždyť posl. Pacher přece na včerejší konferenci prohlásil, že Němci jsou ochotní jednati o obsahu prohlá- šení posl. Švehly, když Češí jim dají záruku pro projednání dorozumívacích otázek národ- ně politických ještě v letošním roce. Také tato otázka, jediná z oboru doroz- umívacího, jež se včera vůbec vyskytla, zů- stala nevyřízena; konferencí, jako byla vče- rejší, bude tedy více.
Němec Čecho Švehla Čech Pacher Čechy
6 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Finanční výbor pokračoval dnes dopo- ledne v podrobném rokování o předloze o kořa- leční danl. Posl. Modráček obrací se proti vývodům ministerského rady dra. Joase a posl. Staňka, že jest kontingent nutným pro zachování t. zv. decen- tralisovaných palíren. Poukazuje k tomu, že se tě- mito privilejemi, jakož i bonifikacemi udržují na životě vlastně nedokonalé a hospodářsky špatně založené podniky, což neslouží hospodářskému vý- voji. Řečník poukazuje na neutěšené poměry v textílním průmyslu, který jest jedním z nejdůle- žitějších průmyslů států a nemá státní pomoci, stát ze o něj vůbec nestará. Dále potírá kontingent, po- ukazuje také k tomu, že zemědělské palírny jsou nyní kartelovány a kartelem mohou určovatí ceny tak, že nepotřebují již žádné státní pomoci. Sociál- ní demokraté potírají tuto daň také proto, praví řečník konečně, poněvadž znamená vlastně jen začátek rozsáhlé nepřímé zdaňovací akce státu Posl. Kuranda prohlašuje, že bude hlasovat pro zvýšení kořaleční daně pouze proto, že jejthe výtěku má býti použito také pro zlepšení poměrů státního úřadnictva. Posl. ryt. Abrahamowicz vyvrací s jedné strany pronesenou výtku, že velké strany mlčky provozují obstrukci. Po doslovu korref. dra. Diamanda a rek. dra. Steinwendera přikročeno ke hlasová- ní. Změny navržené poslanci Modráčkem a drem. Diamandem o berních sazbách propadly a přijat Steinwenderův návrh 25 hlasy proti 12. Dodatečný návrh Modráčkům, aby berní sazby byly stanove- ny každoročně znova, zamítnut. Při hlasování o dodatečných návrzích Roška- rových shledalo se, že je výbor neschopný se u- snášeti. Příští schůze bude v úterý dopoledne. zemí.
Posl Modráček Staněk Kuranda Steinwenderův
7 article
Užší výbor berního výboru pro do- movní daň rokoval o vládní předloze strán úlev při vyměřování domovní daně třídne Dle této předlohy mají býti obě nejnižší třídy (15. a 16) osvobozeny od domovní daně třídní, n- má-li poplatník jako majitel samostatného hospo- dářství čistý výnos katastrální přes 30 K anebo jestliže ze samostatného podníku živnostenského neplatí přes 10 K výdělkové daně, anebo konečno jestliže nalézá se v poměru služebním a mezdním anebo má požitek zaopatřovací. Ref. posl. Tonelli žádal, aby vládní předloh byla rozšířena také na XIV.—XII. tř., uvnitř kterých by se poskytovaly rovněž percentuální slevy (50 po případě 252%). Posl. dr. Renner navrhl, aby hranice kata- strálního čistého výnosu byla zvýšena na 50 K hranice výdělkové daně na 15 K Odb. přednosta Bareck považuje zvýšení za povážlivé, poněvadž podle úmyslů vlády má se vzí- ti zřetel jen na nejchudší třídy
Posl doktor Renner Bareck berní výbor
8 article
Posl. Kraus přimlouval se opět za junktím mezi reformou domovní daně třídní a domovní daně čin- žovní. Tázal se vlády, zdali už něco bylo vykoná- no pro reformu domovní daně činžovní a žádal. by podáno bylo vysvětlení, jak slevy reformované domovní daně třídní budou rozděleny na jednotli- vé země. Odb. přednosta Bareck: Nemožno se o tom šířiti, jak daleko pokročily práce s reformou do- movní daně činžovní. Příkrosti, které nastanou při přechodu obcí, kde platí se domovní daň třídní do obcí s domovní daní činžovní, budou přirozen trvati i po schválení této předlohy. Náprava byla by myslitelnou, neměla by se však hledati v sou- vislosti s touto předlohou. Po delší rozpravě byla pak schůze skončens Německá vláda o vystupování německého poslance v cizině. Elsasan abbé Wetterlé, poslanec říš- ského sněmu, pořádal tyto dny ve Fran- cii o postavení Francouzů v krajích frankfurt- ským mírem od Francie odtržených několik přednášek, za které byl prudce napaden vše- německým a potom i ostatním německým ti- skem. Poslanec hájil se, prohlašuje, že jeho přednášky byly čistě informativní povahy, a poněvadž je četl z rukopisu, ohlásil jejich uve- řejnění tiskem, aby se každý o korektnosti jeho vystoupení mohl přesvědčit. Přes to dala ho německá vláda v elsasko-lotrinském sně- mu příkře napadnouti státním sekretářem, říšském sněmu bylo na něho útočeno, a dnešní číslo „Norddeutsche Allg. Ztg.“ uveřejňuje proti němu následující vládní projevi
Posl Kraus Wetterlý Francouz Francie Norddeutsche Allgie
9 article
Vystupování poslance říšského sněmu Wetterléa na jeho přednáškové cestě po Francil působilo v Německu všude sll- né rozhořčení. Právem nazval tisk jeho štváčskou činnost zločinným za- hráváním s mírem obou národů jejichž vlády usilují o zachování evropského míru a jejichž převážná většina, jak sou- díme, na žádné straně nechce ničeho věděti o dráždění ani o chauvinistických vášních. Poslanec Wetterlé pronesl více méně po- chopitelné výroky, jakoby potlačené oby- vatelstvo toužebně čekalo n osvoboditele. Že mu tak bylo roz- uměno a to nikoli proti jeho úmyslu. plyne jasně ze zpráv listů francouzských. Naproti tomu bylo by bezvýznamno, kdyby pan Wetterlé dodatečně reprodukoval ne- vinné znění své přednášky. Úplně správně poukazoval státní tajemník svob. pán Zorn z Bulachu na elsasko-lotrinském sněmu zemském na to, že nezáleží na umělé vy- myšleném znění, nýbrž na dojmu a na ce- lém prostředí. Na říšském sněmu něme- ckém bylo dáno poslanci Wetterléovi na srozuměnou, že jeho řádění ve Francii se hrubě příčí cti býti členem sně- mu říšského.
Wetterlý Zorn Německo Francie
10 article
Přednášky, jako poslanec Wetterlé, po- řádají čeští Němci pořád, a nejsou to také žádné soukromé osoby, nýbrž poslanci na sně- mu království Českého. Rozdíl spočívá v tom. že dělá-li rakouská vláda, co Němci chtějí. mluví v cizině pouze proti nám, počíná-li si ale poněkud spravedlivěji, spustí němečtí emisaři hned „o vysokém cíli“ a začnou si z Rakouska uřezávat za živa kus po kuse. žádný z nich také — na rozdíl od poslance Wetterléa — svoje řeči nepublikuje. Tyto dny právě chlubí se poslanec Perko, že za posled- ních deset let pořádal „o národních bojích Něm- ců vOstmarce“ (Rakouskulvíce než sto před- nášek, a dodává, že „nehledě k ideál- ním úspěchům (!) vynesly tyto přednášky na germanisaci českých dětí v německých školách 170.000 korun. Naši němečtí krajané jichž pozornosti projev německé vlády co nej- vřeleji doporučujeme, budou se marně bránit námitkou, že jejich emisaři nesledují v Něme- cku cíle Rakousku nepřátelské. Jednak je tato dobrá vůle velmi pochybné ceny, nebot je odvislá od trvání Němcům povolného vlád- ního systému, jednak nebude jistě ani dr. Perko popírati, že nejsou-li jeho přednášky namířeny proti Rakousku, tedy dozajista a tím více proti národu, se kterým obývá jednu tutéž zemi. Ostatně i kdyby němečtí poslanei mluvili v Německu jako andělé, je z případu Wetterléova patrno, že vůbec každé vystupo- vání poslanců za hranicemi příčí se právnímu cítění německého národa. Nezbude tedy dru. Perkovi než uznati, že „jehořádění v Ně- mecku se hrubě příčí cti býti čle- nem českého sněmu.“
Wetterlý Němec Wetterlé Perka doktor Perk Rakousko Německo Nout
11 article
Z Vídně, 18. ledna.
Vídeň
12 article K situaci.
K situaci. Z Bělehradu, 15. ledna.
Bělehrad
13 article
(Pův. dopis „Nár. Listů“.) Než tento můj dopis budou čísti čtenáří „Ná rodních Listů“, bude již na sklonku čtyřdenní lhů- ta, daná na rozmýšlenou Turecku. V té chvíli bude sad už jasno o tom, čeká-li na prahu nejblížšíhe zejtřku: válka či mír. Dnes jen doufáme, nebo jsm „osobně“ přesvědčení .. Nicméně referentská povínnost mi příkazuje abych vytrval na svém „pozorovacím stanovišti“ i s předpokladem, že snad budou zbytečnými tytc řádky. I já jsem konečně „osobně“ přesvědčen. že míru bude dána přednost před válkou! Společný krok evropských velmocí musí nadobro přesvědčit Turecko, že spásy v Evropě pro ně není. A pal by bylo šílenstvím, válčiti dále, neboť konečná porážka Turecka byla by nevyhnutelna. Turecko doufalo do poslední chvíle průběhem mírových jednání, že zatím vzplanou v Evropě spory o balkánské otázky, že ohrožené Rakousko- Uherskem Srbsko a Rumunskem Bulharsko ocitnou se v nevýhodném postavení vůči na bojišti pora- ženému Turecku. Jednotné náty velmocí sotva se asi nadálo. Toť moment zajisté velmi vážný. On dokazuje jak drahocenným statkem stal se pro Evropu mí Třeba však příznati i státníkům balkánským velikou zásluhu o to, že byla umožněna tato ma- nifestace evropské jednomyslnosti a jednoty vůle.
Turecko Evropa Rakousko Rumunsko Bulharsko Uhersko Srbsko
14 article
Bulharsko svojí rozmyslností zabránilo zostření poměru bulharsko-rumunského. Srbsko činilo vše aby konfliktu s Rakousko-Uherskem mírně se vy- hnulo. Ve svých dopisech vypočetl jsem všechny kroky, jež učinila srbská vláda, aby rakousko- uherské vládě poskytla podnět k vy jednávání. Na pohled se zdá, že tyto kroky byly bezúspěšny. Ale, jak už jsem svými dnes ode- slanými telegramy naznačil, ve skutečností s blí- žení jest ve vývoji a zplodilo už jisté dspě- chy, o nichž se nedovídá věřejnost jen proto, že by to nebyle oportunním. Odklizení rakousko-srbských sporů znamená i odklizení rumunsko-bulharského sporu, nebot tento jest jen příživníkem oncho. K těmto sporům byl soustředěn zřetel i ostat- ních členů balkánského bloku. Vědělo se, že ony budou rozhodovati o osudu celého balkánského bloku. Proto pozdraveny byly snahy Srbska o do- rozumění se s Rakousko-Uherskem. Okolnost, že rakousko-uherská monarchie bez výhrady zúčast- ňuje se intervence velmocí v Cařihradě, svědčí dobrých vyhlídkách na mírné vyrovnání všech. nebo aspoň nejpodstatnějších sporných otázek me- zi ní a Srbskem.
Bulharsko Srbsko Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Cařihrad
15 article
Vyvrcholením sblížení byla by schůzka hr Berchtolda s Pašičem. Této schůzky přál si Pašič jak jsem již před nedávnem oznámil. S rakouské oficiální strany bylo arci popřeno, že by bylo vůbec o této věci vyjednáváno mezi Berchtoldem a Pa- šičem, ale tímto dementem bylo zajisté dáno panu Pašičoví na srozuměnou, že by jeho nabídnute schůzky nebylo zamitnuto, kdyby přímo a obvyklou formou bylo učiněno. Srbská vláda potvrdila pak že by si p. Pašič skutečně přál setkati se s Berch- teldem. Učinila to ve vládní „Samoupravě“ ná- padným otisknutím mojí opravy, kterou jsem u- váděl na pravou míru citát mého dotyčného článku v „Národních Listech bělehradskou „Pravdou“ Poslední větu: „Doplsovatel výslovně napsal, že lakové přání měl p. ministerský předseda Pašič před vyslaneckou konferencf“ sama podškrtla. Mo- je oprava byla před zařaděním předložena p. Paši- čovi. Tím tedy to, co se dosud jen proslýchalo nepřímo oficiosně bylo potvrzeno. Jisté okolnosti mne přesvědčují, že obě stra- ny si přejí, aby schůzka se uskutečni- la, jenže podnik jest dosti povážlivým. Kdyby na místě Pašičově byl Milovanovič, ve Vídní by tak dlouho nerozvažovali. Avšak i pro Pašiče hrozí tu nebezpečí: vrátiti se z Vídně s prázdnýma rukama bylo by proň osudným. Nicméně není obtížno do- počítati se konečného výsledku oboustranných přání. Dnešní večerní „Samouprava“ povzbuzuje nás i k dalším dobrým nadějím, sna praví, že balkán- ský spolek má stále před očima své četné ukoly a že pracuje plnou silou na jich uskutečnění. Dě- tinným jest domnívati se, že by zakladatelé odřekli se velikého užitku tohoto spolku pro nějaký ku země nebo pro nějské město.
Berchtold Pašič Pašičový Paša Pašičův Milovanovič Berch Vídeň
16 article Zbývá tedy jen Turecko.. č. s.
Zbývá tedy jen Turecko.. č. s. Na stupňované utiskování českého živlu v Dol- ních Rakousích odpovi český národ zvýšenou pod- porou spolku „Komenský“ ve Vídni, který pečuje o české školy pro české děti dolnorakouské.
Komenský Turecko Dolo ne Rakousy Vídeň
17 article Londýnské konference.
Londýnské konference. Z Londýna, 15. ledna. (Pův. dopis „Nár. Listů“) Situace je velmi zachmuřená a není vi- děti žádného východiska v rozporu mezi Tu- reckem a balkánskými spojenci. Dr. Danev. jenž je znamenitým státníkem a bystrým di- plomatem, snaží se vyhnouti se dalšímu ne- přátelství. Praví se ovšem, že bulharská vláda i král soudí, že výpověď příměří by Bulharsku posloužila více než všechny konference. N dobytí čataldžské linie bylo by nutno oběto- vati 50.000 mužů, ale Bulhaři by pronikli a mír by pak byl jen otázkou několika dnů S druhé strany se přihlíží k možnosti, vésti další válku méně krvavě a prostě obsaditi Gallipoli a přenésti válku i na asijské území. které je nyní téměř bez ochrany, při čemž by Drinopol a čataldžská linie byly nadále jen obléhány bez rozhodných útoků. Jisto jest pouze, že Bulharsko nepřijme žádné diplomatické kombinace, která by mu nedala úplných vlastnických práv na Drino- pol, leč o tom Turecko posud nechce slyšeti Ostatně nepřekvapuje, že nečinnost konferen- ce se prodlužuje, poněvadž velmoci potřebo- valy tolik času, aby se dohodly o společné no tě, kterou se Turecku radí postoupiti Drino- pol a zůstaviti osud ostrovů v Egejském mo rozhodnutí velmoci.
doktor Danev Bulhar Londýn bystrý di Bulharsko Drinopol Drina Turecko
18 article
Co učiní velmocí s ostrovy, není posu jisto. Zdá se, že trojspolek váhá vůči velmi ur čitému stanovisku trojdohody, která chce, aby ostrovy, obývané Řeky, byly definitivně při- pojeny k Řecku. Od několika dnů jsou prý Ně- mecko a Rakousko přístupnější vývodům troj- dohody, jedině Italie trvá na tom, aby ostrovy u pobřeží maloasijského byly ponechány Tu- recku, v jistých kruzích však panuje dojem. že Italie nebude úplně podporována svými spojenci, kteří stejně jako Francie, Anglie Rusko si přejí, aby se zamezily nové kompli- kace v Evropě a nové spory v Egejském moři. k nimž by brzy došlo, kdyby se přijal polo- vičatý návrh italský. Při tom však se dovídám z bezpečného pramene, že v komisi velevy- slanců zástupcové Německa a Rakouska hájili rozhodně italské stanovisko, při čemž italský velevyslanec úmyslně mlčel. Setrvá-li Italie na své thesi, lze spíše očekávati, že trojspolek zůstane na venek pevný proti trojdohodě, z čehož vzniká nebezpečí srážky mezi oběma tábory.
Řek Italia Řecko Rakousko Francie Anglie Rusko Evropa Německo Italia
19 article
Zajímavo jest, jak vznikla zpráva Reute- rovy kanceláře o ultimatu balkánských spo- jenců. Od nějaké doby někteří delegáti nabylí z rokování se sírem Eduardem Greyem a ji- nými zástupci trojdohody dojmu, že by velmoci rády viděly rozhodný krok spojenců, aby se sesíil účinek noty velmocí na Turecko. Danev navrhl tedy dnes ráno svým kolegům sestaviti text ultímata a po dosti dlouhé poraně bylo rozhodnuto svolati dnes všechny balkánské zmocněnce, aby se jim předložila konečná for- mule. Sotva tato důvěrná porada skončila, uve- řejnila Reuterova kaicelář jako hotové fak- tum, co bylo pouhým návrhem a mezi vele- vyslanci i ve foreign office nastal poplach. Nadarmo vysvětlovali delegáti, že nebylo ještě nic rozhodnuto. Dáno jim na srozuměnou, že jejich akce by mohla vše pokaziti, poněvadž by Turci vůči této hrozbě mohli odmítnouti intervenci Evropy a obnoviti nepřátelství. Večer usnesli se pak delegáti spojenců oficiálně vyčkati odpověď Porty na notu vel- mocí. Dle všeho dojde k rozhodnutí počátkem příštího týdne, neboť balkánské státy nemo- hou do nekonečna udržovati své armády ne činně ve válečném stavu.
Grey Reuterův Turek Reut Turecko Evropa konečná fórummul
20 title
J. Coudurier de Chassaigne.
J Coudurier Chassaigne
21 title
Politický přehled.
22 article Země české.
Země české. Dr. K. Mattuš o povinné němčině na českých středních školách. V anketě, pořádané »Přehledem« o tomto předmětu, rozepisuje se dr. K. Mattuš bez- výhradně pro zavedení povinnosti druhého zemského jazyka na středních školách če- ských z politických i jiných ohledů, doporu- čuje při tom všem, kdo mají nadání pro
K Mattuš
23 article
jazyky, svědomité pěstování frančiny a ru- štiny — je to potřeba přítomnosti i ještě větší potřeba nejbližší budoucnosti. Rozbíraje politické důvody poukazuje dr. Mattuš k tomu, že se na sněmích zemí českých jedná oběma jazyky, jich znalost je tedy nutna k plné způsobilosti pro politickou dráhu. A poněvadž země české na vždy budnu míti zastoupení v centrálním parla- mer. vyplývá z toho pro zástupce těchto zemutnest, aby aspoň rozuměli jazyku, ve které) se po většině rokuje. Musí ovládati jazyk jednání aspoň do té míry, aby se učinili slzumitelnými, poněvadž nelze na poslancíci žádatí, aby ovládali osm národ- ních jazyků. Dospějeme snad jednou v Ra- kousku k přirozenějšímu státoprávnímu upra- vení mocnářství, avšak poměry právě vy- líčené nebudou jiné, dokud Rakousko bude říší tolika národů. Bez důkladné znalosti němčiny nelze or státi v centrálních úřadech, v nichž domáháme se silnějšího zastoupení. I kdybychom se dodělali své české dvorní kanceláře, nebylo by lze obejíti se tam bez důkladné znalosti obou zemských jazyků, jak to i nyní platí — aneb aspoň platiti má — u všech úřadů zemských. Ze všeho učiva na středních školách jedině zemské jazyky mohou se nazvati vědomostmi praktickými. a proto je pro ně vyučování nutnější než pro latinu a řečtinu.
doktor Mattuš Ra Rakousko
24 article
Posl. Iro v oficialní klatbě Verbandu. Poslední řeč Irova o vyrovnání v Če- chách, pronesena v »Bundu německých rol- níků severozápadních Čech«, u nás již telefo- cky zmíněná, hluboce zajedla se pod nehty zemsk. poslanců německých. Je to hlavné zdrcující kritika, jíž se z neomalených úst tohoto Schönererovce dostalo německé ob- strukci, o které pověděl, že se úplně minula cílem nejmenšího požadavku svého, jasným národnostním rozdělením autonomní správy země. Po několikaleté německé obstrukci funguje interní zemská správa tak dobře jako před obstrukcí. Za to povolují vládě, která svými úděly zemi odzbrojuje něme- ckou obstrukci, němečti poslanci nákladné státní nutnosti ve Vídni. Za takových okol- nostijest pokračování v tak zvané obstrukci, jakož i ve vyrovna- cích jednáních, které by Němcům při- neslo na konec jenom dvojjazyčnost čistě německého území — odpornou kome- dií. Jakmile do vyrovnacího jednání vne- sena otázka užívání jazyků zeměpanskými úřady, měli Němci učiniti konec dohodování a na kusém zemském sněmu německém pro- vésti nacionální odpor do nejzazších konse- kvencí. Bohužel nezbývá dnes po této, vlá- dou způsobené porážce Němcům v Čechách jenom upřímné doznání: Sedíme se s vou německou obstrukcí na písku.
Posl Irův Němec Čechy Vídeň
25 article
Zamýšlené vyrovnání se závěrečným ustano- vením Stremayrových jazykových nařízení odmítají Němci v Čechách co nejrozhodněji, nezbývá tudíž než naprosté přerušení vyrov- nacích jednání a návrat pod dřívější těžké jho panství českofeudální většiny na sněmu a zemském výboru až do konce pe- riody. Přerušení nynější bez- účinné obstrukce k vůli vyřízení otázky učitelských platů bylo by směšností. »Proč má být zase za- hájeno?« táže se Iro, »když stát zemi fi- nančně posiluje?« I dodává: »Tu necht se raději provede hned celá re- forma zemského hospodářst ví, ie-li knítento sněm ještě scho- pen. «
Němec Čechy
26 article
„Českému Slovu
27 article
jsme dokázali nejenom politickou, ale i jazykovou negramotnost jak v ruštině, tak v češtině, je z to- ho všecek zfantěn, jak včera ukázal zběsilou denní zprávou. Rozumí se, že zase týrá ruštinu i češtinu [vyvrátíme jen jeho nesmysle“) a znova o- plývá osobními nadávkami a vulgárnostmi: „Puerl puerilia tradunt!“ Může být ujištěn, že tato pře- střelka pronikla nás opětně vědomím naprosté žur- nalistické inferiority „Českého Slova“. Nemáme protivníka, který by předčil ústřední orgán národ- ně-sociální v nevědomosti a bezduchosti. Ilomorn!
Ilomorn
28 article
Z Moravy. 17. ledna 1913.
Morava
29 article
(Jak se strany strojí do voleb. — Sky- pala v nemilosti bloku pokrokovo- lidového a sociál. demokratického.) Máme ještě dosti daleko do voleb a už se jeví znamení ne na nebesích, nýbrž v novinách
Skypal
30 article
stranyz chce jít ně, náre mostatn pokrok někom, že na v měste ravě, Přijde souhlas chu, že vypsán dátní l jsou. že zap Skypal manne sprostě mnozí Prokei chvaln proto orgánu záleží. našem demol proto rozpo nictv sami venc počet najed zoval vrste děral sociá ckou Voli soci těmí zpr doe být
31 article
slty aby usí trž šer via stu
32 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + R3ssler Karel: Pět Frankfurtských Veselohra o třech dějstvích. Z němčiny pře- ložil Gustav Pallas. Poprvé na vinohradském divadle v pátek 17. ledna. Režisér Frant. Hlavatý. Národní i vinohradské divadlo uvedlyv poslední době na scénu hry, zabývající se ži- dovským problémem. V Národním divadle Nathansenův Průlom, z moderní doby, končí perspektivou assimilace židovstva a rozkladu starých tradic židovského rodinného života. Rösslerova veselohra, z doby po pádu Napo- leonově, ličící vzrůst moci domu Rothschildů vyznívá důvěřivě, kladouc důraz na soběstač- nost a starou rodinnou tradici židovského ple- mene. Rösslerova hra je pevněji založena, lépe konstruována a přesněji prokreslena v detai- lech. Obě hry však jeví tak nápadnou shodu v celém svém ustrojení, jakoby byly skládány podle jednoho vzoru. Obě líčí v prvním aktu velmi sympaticky srdečné soužití členů židov- ské rodiny, která se schází ve významné dny V Rösslerově veselohře je to pět synů staré paní Guduly, kteří se sjíždějí z Vídně, Říma
Karel Pallas František Rösslerův Rothschild Gudula Napa Vídeň Řím národní divadlo Nathansenův průlom
33 article
Paříže, Londýna ke bratru a matce ve Frank- furtě na zavolání vídeňského bratra Šalo- mouna, jenž jim oznamuje, že jsou povýšen do stavu baronského a zamýšlí povoliti vel- kou půjčku vévodovi z Taunu s podmínkou že vévoda vezme si jeho dceru. V obou hrách je jeden z bratří líčen komicky pro svoje po- žitkářství a svou starost o ženu, v obou jeden z přítomných tajně miluje mladou dívku. Na- thansen zabarvuje kresbu dcery starého ban- kéře emancipačními snahami , u něj mladá dívka vítězí, překonávajíc odpor rodiny prot sňatku s křesťanem, a prokurista bankéřův miluje ji beznadějně. U Rösslera naopak dcera vídeňského bankéře Šalomouna touží po ro- dinném životě se souvěrcem a vítězí nad ctcem, jenž ji chce provdati vévodovi. Jinak jsou si však obě hry podobny až do drobných vtipů. V obou také prostřední akt — u Na- thansena zbytečně rozložený ve dva — líč- s lehkou ironií předsudky křesťanské rodiny proti židovstvu. U Rösslera má vévoda s ce- lým svým dvorem na výsost potřebí pomoc pěti synů paní Guduly a je úmyslně kreslen jako naprosto lehkomyslný, posměvačný svě- ták, jenž dobrodružně hraje o život i korunu a je ochoten ke všemu, dostane-li peníze
Rössler Šalomoun Paříž Londýn Šala Gudula
34 article
Srážka mezi oběma světy je líčena v obou hrách dosti shodně, u Nathansena dramaticky vážně s nádechem sentimentality, u Rössler se zdrželivou ironií vůči oběma stranám. Ko- nec vyznívá u obou stejně smířlivě a senti- mentálně resignovanou povolností rodičů vůč dceři, třeba že u Nathansena na neprospěch u Rösslera na prospěch židovské věci. Premiéra této hry byla přijata sympatí cky v Berlíně a je pro nás zajímavá tím, že ji scenoval mladý český režisér berlínský Zavřel, jemuž příznivý výsledek zjednal v německém divadelním světě opravdové uzná- ní. Vinohradské premiéře by bylo bývalo ji- stě na prospěch, kdyby si bylo divadlo vyžá- dalo přispění berlínského krajana. Překladem. i dobrým, hra značně tratí, v českém podán stírá se nutně valnou měrou její zvláštní char- akter, přece však by se byla mohla přiblíži více autorovým intencím. Ensemble snažil se sice poctivě o dobré podání, ale přes to bylo znáti, že režii scház hlubší proniknutí hry a jednotlivcům správne pojetí úloh a výrazné vzájemné odstínění. Hle- diště, v němž bylo nápadně mnoho pražského premierového obecenstva, bylo i tak s hrou spokojeno.
Rössler Zavřel ko Berlín
35 title
Za Rudolfem Kafkou.
Kafka
36 article Kousek retrospektivy.
Kousek retrospektivy. Sylvestrovský večer byl milému našemu umělci závěrem posledního roku jeho života. Hrál ve Snu noci svatojanské roli, poděděnou z odkazu Mošnova; vzpomínka na nezapome- nutelný výkon nekladla se nikterak stínem na jeho pojetí, jež mělo svéráz osobitý a ne- jsouc kopií, nezůstalo v neodolatelnosti nikte- rak za předchůdcem. V grotesce pošetilých athenčíků umíral jako Thisbe parodovanou smrtí, při níž ve hledišti i na jevišti tekou slzy zbujnělého veselí. A vrátiv se od veselého počinu domů, octl se tváří v tvář smrti sku- tečné, příšerné, předčasné. Těch několik dnů nového letopočtu bylo proň už jen životem v umírání. Podobný odchod s jeviště a ze ži- vota měla Hana Kvapilová. Také její poslední herecké kroky ozářeny byly úsměvem nedo- stižného Shakespearova humoru. Nejvtipnější ze všech milenek Blažena v Mnoho povyku byla poslední její úlohou a když odkládala v šatně kostym smavé a hravé Vlašky, netu- šila, že v tom úboru spatří ji soudruzí a obe- censtvo už jen jedinkráte a to v rakvi. Po- divné a záludné jsou osudy těch lidí jeviště. toho světa zdání života a smrti. Nedávno pochovali jsme Ryšavou a Skle- nářovou, krátce před tím Mošnu. Trudně jsme se s nimi loučili, trudně přivykali my- šlence, že nám je Charonova lodice odplavila na onen břeh, by rozmnožili tlum těch stínu. kteří je předešli a kteří znamenati nám budou vždy vtělení naší divadelní historie, našeho jevištního vývoje. Ale Ryšavá, Sklenářová. Mošna to byly životy prožité, dožité, do vrchu naplněné ovocem uměleckého poslání, životy dlouhé, bohaté minulosti. Rudolf Kafka však znamenal pro divadlo naše záruku dneška naději zítřka. O to je odchod jeho bolestnější.
Kvapilová Shakespearův Blažena Ryšavá Mošna Charonův Sklenářová Kafka Mošnov
37 article
Komik! Vloha komická! Ohlédněme se jen. jaké to za našich dnů vzácné a pořád vzác- nější je koření. A nebývalo tak. Právě za tísni- vých dob divadelní prozatímností byli jsme bohati na herce, kteří rozsévají smích i úsmě- vy. Už Kaška, typ lidového veseloherce, jak posudky Nerudovy svědčí. Šamberk a Mošna jeho vrstevníci, Frankovský jeho nástupce. František Kolár, Šmaha, Pulda, prima herci vážných oborů a prima komikové vedle toho. A Jakub Seifert, náš Egmont, Hamlet, Cy- rano, vyšlapával první střevíce svého věhlasu, své popularity v buffových partiích v aréně na hradbách, jejíž byl sloupem, jedním z mno- hých. Včera ještě prováděl taškařice jak šašek Tremolini v Trebizondské princezněa zítra deklamoval dole na nábřeží Schillerovy verše dona Carlosa. A abych nemluvil jen o těch bývalých. Náš nynější první z prvních, Vojan, pěknou řádku bonvivantů, rozpustilých milovníčků, klamajících a klamaných manželů sehrál za mostem na levém břehu u Švandy. A u Pištěka v aréně dokonce zpíval v operetě, žida bursiána v Straussově Methusalému na příklad. Co bych za to dal, kdybych ještě je- dinkrát spatřil jeho znamenitého Baudrillarda v Barriérově komédii Pokuta muže. Ale aspoň kdybych se dočkal jeho Perrina v kla- sické veselohře Moretově Donna Diana, už sedm let v Národním slibované.
Kašek Nerudův Šamberk Mošna Kolár Šmaha Pulda Seifert Egmont Hamlet cy Schillerův Vojan Švanda Pištěk Straussův Moretův don Carlosa Donn Diana
38 article
Měli jsme v Prozatímním komiků tolik. že pro eminentní talenty toho oboru, jako byli Šípek, Lier, Wilhelm, nebylo místa. Šípek su- ploval několik měsíců za Mošnu, když se lé- čil náš primus z krční choroby. Lier se po- kusil dvakrát. Jednou bylo příliš záhy, po- druhé příliš pozdě. Wilhelm byl ve svazku pražského divadla krátkou dobu v počátcíeh své divadelní dráhy. A když se blížila dostavba Národního di- vadla s vážnými jeho úkoly, vypadalo to, ja- koby měl nastati Soumrak komiků. Alespoň tak si to představoval Mošna. Kdysi v roce osmdesátém prvém potkal jsem ho na nábřeží.
Šípek Lier Wilhelm Mošna
39 article
Poděkoval za pozdrav a zastavil se. Tvář jeho byla zasmoušená, nálada skleslá. „Tak nám tu zlatou kapličku otevrou,“ povídal, „a co se mnou? Fraška přestane, opereta přestane, do salónu se nehodím a tak mi zbude jen ten principál v Prodané a nějaká ta episoda — pes v tragédii.“ Takovými mouchami trudilo se náš milý mistr. Netušil, že nastává mu druhá, lepší perioda jeho divadelního života, že prá- vě v Narodním otevrou se skryté zdroje jeho nezbádatelné umělecké přirozenosti. Odešel předčasně Frankovský, umlkal, odumíral je- víšti Šamberk, značná část osiřelých rolí po nich spadla na Mošnu, vedle něho ze staré gardy v oboru komiky pracoval už jen Sedlá- ček. Po roce Národopisné výstavy přibyl Kafka. Předcházela jej pověst z Vídně. Uplat- nil se tam v českém souboru, vedeném Chme- lenským, na Josefovském divadle. A odhodlal se mlsnouti si z německých hrnců divadelni- cké Vídně. Štěstí mu přálo. Vzali ho k Lidové činohře, která vedle činohry dvorní hájila svoje bytí vybraným ensemblem, bohatým re- pertoárem a výbornou správou. Mnoho se tam snad nenahrál, ale mnoho dojista zprofitoval. V Praze nasťoupil jako herec dobře školený. svědomitý, pilný, herec s duší tělem. Ale s ko- mikem má se to jako s moderní operou, kte- rou musíš slyšeti po kolikáté a kolikáté, abys ji příšel na chut. O komikovi neplatí Caesa- rovo: Veni, vidi, víci. Na první ráz to snad ještě žádný komik nevyhrál. Rozumějme: nový komik v známém souboru. To vyžaduje drahně času, nežli získá komik v obecenstvu úvěr. Vedle Mošny bylo vyniknutí nesnadné. Úž také proto, že Kafkovi dostávalo se, co po Mošnovi zbylo. Často jen episody. Mošna ma- loval širokým štětcem, Kaíka úzkým, zašpiča-
Fraško Šamberk Kafka Mošna Vídeň Praha Vit