2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
19. ledna 1913. číslo 18.
4
masthead
Všechny
vhodnos
5
article
Když mělo dojíti k rozhodnutí, prohlásil
Němci, že nejsou oprávněni říci rozhodné slo-
vo, nemajíce plné moci od svazu německých
poslanců zemských.
Proč si jí tedy včas neopatřili? mohl by
se tázati každý, kdo se u nás o zemskou poli-
tiku zajímá. Snad tak učiní v nejbližší době.
Proti české politice se neproviní nikdo, kdo
Němcům již nyní — ještě před jejich koneč-
ným rozhodnutím — řekne, že od Čechů na-
prosto nelze žádati, by třeba jenom nepatrně
ustoupili od toho, co včera posl. Švehla vy-
hlásil. Vždyť Čechové nechtějí než co je na-
prosto nutno, projevivše beztoho již největší
možnou skromnost, nežádajíce přece, aby zá-
roveň s učitelstvem byly na sněmě uspokojeny
také všecky ostatní vrstvy občanstva.
Míň než zavedení pořádu do záležitosti
zemských nemohou přece Češi žádati, a že
k nejnutnějšímu pořádku náleží zemský roz-
počet s indemnitou a uspořádání zemských fi-
nancí, o tom snad se nebude příti nikdo roz-
umný. A že nikdo rozumný nesvolí, aby se
nynější krise zemská upravila tak, aby se hned
po ní stejná krise opakovala, je také nesporně
na bíle dni.
že Němci nemohou spoléhatí na tlak če-
ského učitelstva, bylo jim včera řečeno s
strany, se které to zajisté nejméně očekávali
poukazem na velký vliv učitelstva německého
a na malý vliv učitelstva českého na veřejné
mínění v Čechách.
Snad i Němci tuší, že ani včerejší jejich
stanovisko není udržitelno: vždyť posl. Pacher
přece na včerejší konferenci prohlásil, že
Němci jsou ochotní jednati o obsahu prohlá-
šení posl. Švehly, když Češí jim dají záruku
pro projednání dorozumívacích otázek národ-
ně politických ještě v letošním roce.
Také tato otázka, jediná z oboru doroz-
umívacího, jež se včera vůbec vyskytla, zů-
stala nevyřízena; konferencí, jako byla vče-
rejší, bude tedy více.
Němec
Čecho
Švehla
Čech
Pacher
Čechy
6
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Finanční výbor pokračoval dnes dopo-
ledne v podrobném rokování o předloze o kořa-
leční danl.
Posl. Modráček obrací se proti vývodům
ministerského rady dra. Joase a posl. Staňka, že
jest kontingent nutným pro zachování t. zv. decen-
tralisovaných palíren. Poukazuje k tomu, že se tě-
mito privilejemi, jakož i bonifikacemi udržují na
životě vlastně nedokonalé a hospodářsky špatně
založené podniky, což neslouží hospodářskému vý-
voji. Řečník poukazuje na neutěšené poměry v
textílním průmyslu, který jest jedním z nejdůle-
žitějších průmyslů států a nemá státní pomoci, stát
ze o něj vůbec nestará. Dále potírá kontingent, po-
ukazuje také k tomu, že zemědělské palírny jsou
nyní kartelovány a kartelem mohou určovatí ceny
tak, že nepotřebují již žádné státní pomoci. Sociál-
ní demokraté potírají tuto daň také proto, praví
řečník konečně, poněvadž znamená vlastně jen
začátek rozsáhlé nepřímé zdaňovací akce státu
Posl. Kuranda prohlašuje, že bude hlasovat
pro zvýšení kořaleční daně pouze proto, že jejthe
výtěku má býti použito také pro zlepšení poměrů
státního úřadnictva.
Posl. ryt. Abrahamowicz vyvrací s jedné
strany pronesenou výtku, že velké strany mlčky
provozují obstrukci.
Po doslovu korref. dra. Diamanda a rek.
dra. Steinwendera přikročeno ke hlasová-
ní. Změny navržené poslanci Modráčkem a drem.
Diamandem o berních sazbách propadly a přijat
Steinwenderův návrh 25 hlasy proti 12. Dodatečný
návrh Modráčkům, aby berní sazby byly stanove-
ny každoročně znova, zamítnut.
Při hlasování o dodatečných návrzích Roška-
rových shledalo se, že je výbor neschopný se u-
snášeti.
Příští schůze bude v úterý dopoledne.
zemí.
Posl
Modráček
Staněk
Kuranda
Steinwenderův
7
article
Užší výbor berního výboru pro do-
movní daň rokoval o vládní předloze strán úlev
při vyměřování domovní daně třídne
Dle této předlohy mají býti obě nejnižší třídy
(15. a 16) osvobozeny od domovní daně třídní, n-
má-li poplatník jako majitel samostatného hospo-
dářství čistý výnos katastrální přes 30 K anebo
jestliže ze samostatného podníku živnostenského
neplatí přes 10 K výdělkové daně, anebo konečno
jestliže nalézá se v poměru služebním a mezdním
anebo má požitek zaopatřovací.
Ref. posl. Tonelli žádal, aby vládní předloh
byla rozšířena také na XIV.—XII. tř., uvnitř kterých
by se poskytovaly rovněž percentuální slevy (50
po případě 252%).
Posl. dr. Renner navrhl, aby hranice kata-
strálního čistého výnosu byla zvýšena na 50 K
hranice výdělkové daně na 15 K
Odb. přednosta Bareck považuje zvýšení za
povážlivé, poněvadž podle úmyslů vlády má se vzí-
ti zřetel jen na nejchudší třídy
Posl
doktor
Renner
Bareck
berní výbor
8
article
Posl. Kraus přimlouval se opět za junktím mezi
reformou domovní daně třídní a domovní daně čin-
žovní. Tázal se vlády, zdali už něco bylo vykoná-
no pro reformu domovní daně činžovní a žádal.
by podáno bylo vysvětlení, jak slevy reformované
domovní daně třídní budou rozděleny na jednotli-
vé země.
Odb. přednosta Bareck: Nemožno se o tom
šířiti, jak daleko pokročily práce s reformou do-
movní daně činžovní. Příkrosti, které nastanou při
přechodu obcí, kde platí se domovní daň třídní
do obcí s domovní daní činžovní, budou přirozen
trvati i po schválení této předlohy. Náprava byla
by myslitelnou, neměla by se však hledati v sou-
vislosti s touto předlohou.
Po delší rozpravě byla pak schůze skončens
Německá vláda o vystupování
německého poslance v cizině.
Elsasan abbé Wetterlé, poslanec říš-
ského sněmu, pořádal tyto dny ve Fran-
cii o postavení Francouzů v krajích frankfurt-
ským mírem od Francie odtržených několik
přednášek, za které byl prudce napaden vše-
německým a potom i ostatním německým ti-
skem. Poslanec hájil se, prohlašuje, že jeho
přednášky byly čistě informativní povahy, a
poněvadž je četl z rukopisu, ohlásil jejich uve-
řejnění tiskem, aby se každý o korektnosti
jeho vystoupení mohl přesvědčit. Přes to dala
ho německá vláda v elsasko-lotrinském sně-
mu příkře napadnouti státním sekretářem,
říšském sněmu bylo na něho útočeno, a dnešní
číslo „Norddeutsche Allg. Ztg.“ uveřejňuje
proti němu následující vládní projevi
Posl
Kraus
Wetterlý
Francouz
Francie
Norddeutsche Allgie
9
article
Vystupování poslance říšského sněmu
Wetterléa na jeho přednáškové cestě
po Francil působilo v Německu všude sll-
né rozhořčení. Právem nazval tisk
jeho štváčskou činnost zločinným za-
hráváním s mírem obou národů
jejichž vlády usilují o zachování evropského
míru a jejichž převážná většina, jak sou-
díme, na žádné straně nechce ničeho věděti
o dráždění ani o chauvinistických vášních.
Poslanec Wetterlé pronesl více méně po-
chopitelné výroky, jakoby potlačené oby-
vatelstvo toužebně čekalo n
osvoboditele. Že mu tak bylo roz-
uměno a to nikoli proti jeho úmyslu.
plyne jasně ze zpráv listů francouzských.
Naproti tomu bylo by bezvýznamno, kdyby
pan Wetterlé dodatečně reprodukoval ne-
vinné znění své přednášky. Úplně správně
poukazoval státní tajemník svob. pán Zorn
z Bulachu na elsasko-lotrinském sněmu
zemském na to, že nezáleží na umělé vy-
myšleném znění, nýbrž na dojmu a na ce-
lém prostředí. Na říšském sněmu něme-
ckém bylo dáno poslanci Wetterléovi na
srozuměnou, že jeho řádění ve Francii se
hrubě příčí cti býti členem sně-
mu říšského.
Wetterlý
Zorn
Německo
Francie
10
article
Přednášky, jako poslanec Wetterlé, po-
řádají čeští Němci pořád, a nejsou to také
žádné soukromé osoby, nýbrž poslanci na sně-
mu království Českého. Rozdíl spočívá v tom.
že dělá-li rakouská vláda, co Němci chtějí.
mluví v cizině pouze proti nám, počíná-li si
ale poněkud spravedlivěji, spustí němečtí
emisaři hned „o vysokém cíli“ a začnou si
z Rakouska uřezávat za živa kus po kuse.
žádný z nich také — na rozdíl od poslance
Wetterléa — svoje řeči nepublikuje. Tyto dny
právě chlubí se poslanec Perko, že za posled-
ních deset let pořádal „o národních bojích Něm-
ců vOstmarce“ (Rakouskulvíce než sto před-
nášek, a dodává, že „nehledě k ideál-
ním úspěchům (!) vynesly tyto přednášky
na germanisaci českých dětí v německých
školách 170.000 korun. Naši němečtí krajané
jichž pozornosti projev německé vlády co nej-
vřeleji doporučujeme, budou se marně bránit
námitkou, že jejich emisaři nesledují v Něme-
cku cíle Rakousku nepřátelské. Jednak je
tato dobrá vůle velmi pochybné ceny, nebot
je odvislá od trvání Němcům povolného vlád-
ního systému, jednak nebude jistě ani dr.
Perko popírati, že nejsou-li jeho přednášky
namířeny proti Rakousku, tedy dozajista a tím
více proti národu, se kterým obývá jednu
tutéž zemi. Ostatně i kdyby němečtí poslanei
mluvili v Německu jako andělé, je z případu
Wetterléova patrno, že vůbec každé vystupo-
vání poslanců za hranicemi příčí se právnímu
cítění německého národa. Nezbude tedy dru.
Perkovi než uznati, že „jehořádění v Ně-
mecku se hrubě příčí cti býti čle-
nem českého sněmu.“
Wetterlý
Němec
Wetterlé
Perka
doktor
Perk
Rakousko
Německo
Nout
11
article
Z Vídně, 18. ledna.
Vídeň
12
article
K situaci.
K situaci.
Z Bělehradu, 15. ledna.
Bělehrad
13
article
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
Než tento můj dopis budou čísti čtenáří „Ná
rodních Listů“, bude již na sklonku čtyřdenní lhů-
ta, daná na rozmýšlenou Turecku. V té chvíli bude
sad už jasno o tom, čeká-li na prahu nejblížšíhe
zejtřku: válka či mír. Dnes jen doufáme, nebo jsm
„osobně“ přesvědčení ..
Nicméně referentská povínnost mi příkazuje
abych vytrval na svém „pozorovacím stanovišti“
i s předpokladem, že snad budou zbytečnými tytc
řádky. I já jsem konečně „osobně“ přesvědčen.
že míru bude dána přednost před válkou! Společný
krok evropských velmocí musí nadobro přesvědčit
Turecko, že spásy v Evropě pro ně není. A pal
by bylo šílenstvím, válčiti dále, neboť konečná
porážka Turecka byla by nevyhnutelna.
Turecko doufalo do poslední chvíle průběhem
mírových jednání, že zatím vzplanou v Evropě
spory o balkánské otázky, že ohrožené Rakousko-
Uherskem Srbsko a Rumunskem Bulharsko ocitnou
se v nevýhodném postavení vůči na bojišti pora-
ženému Turecku. Jednotné náty velmocí sotva se
asi nadálo.
Toť moment zajisté velmi vážný. On dokazuje
jak drahocenným statkem stal se pro Evropu mí
Třeba však příznati i státníkům balkánským
velikou zásluhu o to, že byla umožněna tato ma-
nifestace evropské jednomyslnosti a jednoty vůle.
Turecko
Evropa
Rakousko
Rumunsko
Bulharsko
Uhersko Srbsko
14
article
Bulharsko svojí rozmyslností zabránilo zostření
poměru bulharsko-rumunského. Srbsko činilo vše
aby konfliktu s Rakousko-Uherskem mírně se vy-
hnulo. Ve svých dopisech vypočetl jsem všechny
kroky, jež učinila srbská vláda, aby rakousko-
uherské vládě poskytla podnět k vy
jednávání. Na pohled se zdá, že tyto kroky
byly bezúspěšny. Ale, jak už jsem svými dnes ode-
slanými telegramy naznačil, ve skutečností s blí-
žení jest ve vývoji a zplodilo už jisté dspě-
chy, o nichž se nedovídá věřejnost jen proto, že
by to nebyle oportunním.
Odklizení rakousko-srbských sporů znamená
i odklizení rumunsko-bulharského sporu, nebot
tento jest jen příživníkem oncho.
K těmto sporům byl soustředěn zřetel i ostat-
ních členů balkánského bloku. Vědělo se, že ony
budou rozhodovati o osudu celého balkánského
bloku. Proto pozdraveny byly snahy Srbska o do-
rozumění se s Rakousko-Uherskem. Okolnost, že
rakousko-uherská monarchie bez výhrady zúčast-
ňuje se intervence velmocí v Cařihradě, svědčí
dobrých vyhlídkách na mírné vyrovnání všech.
nebo aspoň nejpodstatnějších sporných otázek me-
zi ní a Srbskem.
Bulharsko
Srbsko
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Cařihrad
15
article
Vyvrcholením sblížení byla by schůzka hr
Berchtolda s Pašičem. Této schůzky přál si Pašič
jak jsem již před nedávnem oznámil. S rakouské
oficiální strany bylo arci popřeno, že by bylo vůbec
o této věci vyjednáváno mezi Berchtoldem a Pa-
šičem, ale tímto dementem bylo zajisté dáno panu
Pašičoví na srozuměnou, že by jeho nabídnute
schůzky nebylo zamitnuto, kdyby přímo a obvyklou
formou bylo učiněno. Srbská vláda potvrdila pak
že by si p. Pašič skutečně přál setkati se s Berch-
teldem. Učinila to ve vládní „Samoupravě“ ná-
padným otisknutím mojí opravy, kterou jsem u-
váděl na pravou míru citát mého dotyčného článku
v „Národních Listech bělehradskou „Pravdou“
Poslední větu: „Doplsovatel výslovně napsal, že
lakové přání měl p. ministerský předseda Pašič
před vyslaneckou konferencf“ sama podškrtla. Mo-
je oprava byla před zařaděním předložena p. Paši-
čovi. Tím tedy to, co se dosud jen proslýchalo
nepřímo oficiosně bylo potvrzeno.
Jisté okolnosti mne přesvědčují, že obě stra-
ny si přejí, aby schůzka se uskutečni-
la, jenže podnik jest dosti povážlivým. Kdyby na
místě Pašičově byl Milovanovič, ve Vídní by tak
dlouho nerozvažovali. Avšak i pro Pašiče hrozí tu
nebezpečí: vrátiti se z Vídně s prázdnýma rukama
bylo by proň osudným. Nicméně není obtížno do-
počítati se konečného výsledku oboustranných
přání.
Dnešní večerní „Samouprava“ povzbuzuje nás
i k dalším dobrým nadějím, sna praví, že balkán-
ský spolek má stále před očima své četné ukoly
a že pracuje plnou silou na jich uskutečnění. Dě-
tinným jest domnívati se, že by zakladatelé odřekli
se velikého užitku tohoto spolku pro nějaký ku
země nebo pro nějské město.
Berchtold
Pašič
Pašičový
Paša
Pašičův
Milovanovič
Berch
Vídeň
16
article
Zbývá tedy jen Turecko..
č. s.
Zbývá tedy jen Turecko..
č. s.
Na stupňované utiskování českého živlu v Dol-
ních Rakousích odpovi český národ zvýšenou pod-
porou spolku „Komenský“ ve Vídni, který pečuje
o české školy pro české děti dolnorakouské.
Komenský
Turecko
Dolo
ne Rakousy
Vídeň
17
article
Londýnské konference.
Londýnské konference.
Z Londýna, 15. ledna.
(Pův. dopis „Nár. Listů“)
Situace je velmi zachmuřená a není vi-
děti žádného východiska v rozporu mezi Tu-
reckem a balkánskými spojenci. Dr. Danev.
jenž je znamenitým státníkem a bystrým di-
plomatem, snaží se vyhnouti se dalšímu ne-
přátelství. Praví se ovšem, že bulharská vláda
i král soudí, že výpověď příměří by Bulharsku
posloužila více než všechny konference. N
dobytí čataldžské linie bylo by nutno oběto-
vati 50.000 mužů, ale Bulhaři by pronikli a
mír by pak byl jen otázkou několika dnů
S druhé strany se přihlíží k možnosti, vésti
další válku méně krvavě a prostě obsaditi
Gallipoli a přenésti válku i na asijské území.
které je nyní téměř bez ochrany, při čemž by
Drinopol a čataldžská linie byly nadále jen
obléhány bez rozhodných útoků.
Jisto jest pouze, že Bulharsko nepřijme
žádné diplomatické kombinace, která by mu
nedala úplných vlastnických práv na Drino-
pol, leč o tom Turecko posud nechce slyšeti
Ostatně nepřekvapuje, že nečinnost konferen-
ce se prodlužuje, poněvadž velmoci potřebo-
valy tolik času, aby se dohodly o společné no
tě, kterou se Turecku radí postoupiti Drino-
pol a zůstaviti osud ostrovů v Egejském mo
rozhodnutí velmoci.
doktor
Danev
Bulhar
Londýn
bystrý di
Bulharsko
Drinopol
Drina
Turecko
18
article
Co učiní velmocí s ostrovy, není posu
jisto. Zdá se, že trojspolek váhá vůči velmi ur
čitému stanovisku trojdohody, která chce, aby
ostrovy, obývané Řeky, byly definitivně při-
pojeny k Řecku. Od několika dnů jsou prý Ně-
mecko a Rakousko přístupnější vývodům troj-
dohody, jedině Italie trvá na tom, aby ostrovy
u pobřeží maloasijského byly ponechány Tu-
recku, v jistých kruzích však panuje dojem.
že Italie nebude úplně podporována svými
spojenci, kteří stejně jako Francie, Anglie
Rusko si přejí, aby se zamezily nové kompli-
kace v Evropě a nové spory v Egejském moři.
k nimž by brzy došlo, kdyby se přijal polo-
vičatý návrh italský. Při tom však se dovídám
z bezpečného pramene, že v komisi velevy-
slanců zástupcové Německa a Rakouska hájili
rozhodně italské stanovisko, při čemž italský
velevyslanec úmyslně mlčel. Setrvá-li Italie
na své thesi, lze spíše očekávati, že trojspolek
zůstane na venek pevný proti trojdohodě, z
čehož vzniká nebezpečí srážky mezi oběma
tábory.
Řek
Italia
Řecko
Rakousko
Francie
Anglie
Rusko
Evropa
Německo
Italia
19
article
Zajímavo jest, jak vznikla zpráva Reute-
rovy kanceláře o ultimatu balkánských spo-
jenců. Od nějaké doby někteří delegáti nabylí
z rokování se sírem Eduardem Greyem a ji-
nými zástupci trojdohody dojmu, že by velmoci
rády viděly rozhodný krok spojenců, aby se
sesíil účinek noty velmocí na Turecko. Danev
navrhl tedy dnes ráno svým kolegům sestaviti
text ultímata a po dosti dlouhé poraně bylo
rozhodnuto svolati dnes všechny balkánské
zmocněnce, aby se jim předložila konečná for-
mule.
Sotva tato důvěrná porada skončila, uve-
řejnila Reuterova kaicelář jako hotové fak-
tum, co bylo pouhým návrhem a mezi vele-
vyslanci i ve foreign office nastal poplach.
Nadarmo vysvětlovali delegáti, že nebylo ještě
nic rozhodnuto. Dáno jim na srozuměnou, že
jejich akce by mohla vše pokaziti, poněvadž
by Turci vůči této hrozbě mohli odmítnouti
intervenci Evropy a obnoviti nepřátelství.
Večer usnesli se pak delegáti spojenců
oficiálně vyčkati odpověď Porty na notu vel-
mocí.
Dle všeho dojde k rozhodnutí počátkem
příštího týdne, neboť balkánské státy nemo-
hou do nekonečna udržovati své armády ne
činně ve válečném stavu.
Grey
Reuterův
Turek
Reut
Turecko
Evropa
konečná fórummul
20
title
J. Coudurier de Chassaigne.
J Coudurier Chassaigne
21
title
Politický přehled.
22
article
Země české.
Země české.
Dr. K. Mattuš o povinné němčině na českých
středních školách.
V anketě, pořádané »Přehledem« o tomto
předmětu, rozepisuje se dr. K. Mattuš bez-
výhradně pro zavedení povinnosti druhého
zemského jazyka na středních školách če-
ských z politických i jiných ohledů, doporu-
čuje při tom všem, kdo mají nadání pro
K Mattuš
23
article
jazyky, svědomité pěstování frančiny a ru-
štiny — je to potřeba přítomnosti i ještě
větší potřeba nejbližší budoucnosti.
Rozbíraje politické důvody poukazuje
dr. Mattuš k tomu, že se na sněmích zemí
českých jedná oběma jazyky, jich znalost je
tedy nutna k plné způsobilosti pro politickou
dráhu. A poněvadž země české na vždy
budnu míti zastoupení v centrálním parla-
mer. vyplývá z toho pro zástupce těchto
zemutnest, aby aspoň rozuměli jazyku, ve
které) se po většině rokuje. Musí ovládati
jazyk jednání aspoň do té míry, aby se
učinili slzumitelnými, poněvadž nelze na
poslancíci žádatí, aby ovládali osm národ-
ních jazyků. Dospějeme snad jednou v Ra-
kousku k přirozenějšímu státoprávnímu upra-
vení mocnářství, avšak poměry právě vy-
líčené nebudou jiné, dokud Rakousko bude
říší tolika národů. Bez důkladné znalosti
němčiny nelze or státi v centrálních úřadech,
v nichž domáháme se silnějšího zastoupení.
I kdybychom se dodělali své české dvorní
kanceláře, nebylo by lze obejíti se tam bez
důkladné znalosti obou zemských jazyků,
jak to i nyní platí — aneb aspoň platiti má
— u všech úřadů zemských. Ze všeho učiva
na středních školách jedině zemské jazyky
mohou se nazvati vědomostmi praktickými.
a proto je pro ně vyučování nutnější než
pro latinu a řečtinu.
doktor
Mattuš
Ra
Rakousko
24
article
Posl. Iro v oficialní klatbě Verbandu.
Poslední řeč Irova o vyrovnání v Če-
chách, pronesena v »Bundu německých rol-
níků severozápadních Čech«, u nás již telefo-
cky zmíněná, hluboce zajedla se pod nehty
zemsk. poslanců německých. Je to hlavné
zdrcující kritika, jíž se z neomalených úst
tohoto Schönererovce dostalo německé ob-
strukci, o které pověděl, že se úplně minula
cílem nejmenšího požadavku svého, jasným
národnostním rozdělením autonomní správy
země. Po několikaleté německé obstrukci
funguje interní zemská správa tak dobře
jako před obstrukcí. Za to povolují vládě,
která svými úděly zemi odzbrojuje něme-
ckou obstrukci, němečti poslanci nákladné
státní nutnosti ve Vídni. Za takových okol-
nostijest pokračování v tak zvané
obstrukci, jakož i ve vyrovna-
cích jednáních, které by Němcům při-
neslo na konec jenom dvojjazyčnost čistě
německého území — odpornou kome-
dií. Jakmile do vyrovnacího jednání vne-
sena otázka užívání jazyků zeměpanskými
úřady, měli Němci učiniti konec dohodování
a na kusém zemském sněmu německém pro-
vésti nacionální odpor do nejzazších konse-
kvencí. Bohužel nezbývá dnes po této, vlá-
dou způsobené porážce Němcům v Čechách
jenom upřímné doznání: Sedíme se s vou
německou obstrukcí na písku.
Posl
Irův
Němec
Čechy
Vídeň
25
article
Zamýšlené vyrovnání se závěrečným ustano-
vením Stremayrových jazykových nařízení
odmítají Němci v Čechách co
nejrozhodněji, nezbývá tudíž
než naprosté přerušení vyrov-
nacích jednání a návrat pod dřívější
těžké jho panství českofeudální většiny na
sněmu a zemském výboru až do konce pe-
riody. Přerušení nynější bez-
účinné obstrukce k vůli vyřízení
otázky učitelských platů bylo
by směšností. »Proč má být zase za-
hájeno?« táže se Iro, »když stát zemi fi-
nančně posiluje?« I dodává: »Tu necht
se raději provede hned celá re-
forma zemského hospodářst ví,
ie-li knítento sněm ještě scho-
pen. «
Němec
Čechy
26
article
„Českému Slovu
27
article
jsme dokázali nejenom politickou, ale i jazykovou
negramotnost jak v ruštině, tak v češtině, je z to-
ho všecek zfantěn, jak včera ukázal zběsilou denní
zprávou. Rozumí se, že zase týrá ruštinu i češtinu
[vyvrátíme jen jeho nesmysle“) a znova o-
plývá osobními nadávkami a vulgárnostmi: „Puerl
puerilia tradunt!“ Může být ujištěn, že tato pře-
střelka pronikla nás opětně vědomím naprosté žur-
nalistické inferiority „Českého Slova“. Nemáme
protivníka, který by předčil ústřední orgán národ-
ně-sociální v nevědomosti a bezduchosti. Ilomorn!
Ilomorn
28
article
Z Moravy.
17. ledna 1913.
Morava
29
article
(Jak se strany strojí do voleb. — Sky-
pala v nemilosti bloku pokrokovo-
lidového a sociál. demokratického.)
Máme ještě dosti daleko do voleb a už se
jeví znamení ne na nebesích, nýbrž v novinách
Skypal
30
article
stranyz
chce jít
ně, náre
mostatn
pokrok
někom,
že na
v měste
ravě,
Přijde
souhlas
chu, že
vypsán
dátní l
jsou.
že zap
Skypal
manne
sprostě
mnozí
Prokei
chvaln
proto
orgánu
záleží.
našem
demol
proto
rozpo
nictv
sami
venc
počet
najed
zoval
vrste
děral
sociá
ckou
Voli
soci
těmí
zpr
doe
být
31
article
slty
aby
usí
trž
šer
via
stu
32
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ R3ssler Karel: Pět Frankfurtských
Veselohra o třech dějstvích. Z němčiny pře-
ložil Gustav Pallas. Poprvé na vinohradském
divadle v pátek 17. ledna. Režisér Frant.
Hlavatý.
Národní i vinohradské divadlo uvedlyv
poslední době na scénu hry, zabývající se ži-
dovským problémem. V Národním divadle
Nathansenův Průlom, z moderní doby, končí
perspektivou assimilace židovstva a rozkladu
starých tradic židovského rodinného života.
Rösslerova veselohra, z doby po pádu Napo-
leonově, ličící vzrůst moci domu Rothschildů
vyznívá důvěřivě, kladouc důraz na soběstač-
nost a starou rodinnou tradici židovského ple-
mene. Rösslerova hra je pevněji založena, lépe
konstruována a přesněji prokreslena v detai-
lech. Obě hry však jeví tak nápadnou shodu
v celém svém ustrojení, jakoby byly skládány
podle jednoho vzoru. Obě líčí v prvním aktu
velmi sympaticky srdečné soužití členů židov-
ské rodiny, která se schází ve významné dny
V Rösslerově veselohře je to pět synů staré
paní Guduly, kteří se sjíždějí z Vídně, Říma
Karel
Pallas
František
Rösslerův
Rothschild
Gudula
Napa
Vídeň
Řím
národní divadlo Nathansenův průlom
33
article
Paříže, Londýna ke bratru a matce ve Frank-
furtě na zavolání vídeňského bratra Šalo-
mouna, jenž jim oznamuje, že jsou povýšen
do stavu baronského a zamýšlí povoliti vel-
kou půjčku vévodovi z Taunu s podmínkou
že vévoda vezme si jeho dceru. V obou hrách
je jeden z bratří líčen komicky pro svoje po-
žitkářství a svou starost o ženu, v obou jeden
z přítomných tajně miluje mladou dívku. Na-
thansen zabarvuje kresbu dcery starého ban-
kéře emancipačními snahami , u něj mladá
dívka vítězí, překonávajíc odpor rodiny prot
sňatku s křesťanem, a prokurista bankéřův
miluje ji beznadějně. U Rösslera naopak dcera
vídeňského bankéře Šalomouna touží po ro-
dinném životě se souvěrcem a vítězí nad
ctcem, jenž ji chce provdati vévodovi. Jinak
jsou si však obě hry podobny až do drobných
vtipů. V obou také prostřední akt — u Na-
thansena zbytečně rozložený ve dva — líč-
s lehkou ironií předsudky křesťanské rodiny
proti židovstvu. U Rösslera má vévoda s ce-
lým svým dvorem na výsost potřebí pomoc
pěti synů paní Guduly a je úmyslně kreslen
jako naprosto lehkomyslný, posměvačný svě-
ták, jenž dobrodružně hraje o život i korunu
a je ochoten ke všemu, dostane-li peníze
Rössler
Šalomoun
Paříž
Londýn
Šala
Gudula
34
article
Srážka mezi oběma světy je líčena v obou
hrách dosti shodně, u Nathansena dramaticky
vážně s nádechem sentimentality, u Rössler
se zdrželivou ironií vůči oběma stranám. Ko-
nec vyznívá u obou stejně smířlivě a senti-
mentálně resignovanou povolností rodičů vůč
dceři, třeba že u Nathansena na neprospěch
u Rösslera na prospěch židovské věci.
Premiéra této hry byla přijata sympatí
cky v Berlíně a je pro nás zajímavá tím, že
ji scenoval mladý český režisér berlínský
Zavřel, jemuž příznivý výsledek zjednal v
německém divadelním světě opravdové uzná-
ní. Vinohradské premiéře by bylo bývalo ji-
stě na prospěch, kdyby si bylo divadlo vyžá-
dalo přispění berlínského krajana. Překladem.
i dobrým, hra značně tratí, v českém podán
stírá se nutně valnou měrou její zvláštní char-
akter, přece však by se byla mohla přiblíži
více autorovým intencím.
Ensemble snažil se sice poctivě o dobré
podání, ale přes to bylo znáti, že režii scház
hlubší proniknutí hry a jednotlivcům správne
pojetí úloh a výrazné vzájemné odstínění. Hle-
diště, v němž bylo nápadně mnoho pražského
premierového obecenstva, bylo i tak s hrou
spokojeno.
Rössler
Zavřel
ko
Berlín
35
title
Za Rudolfem Kafkou.
Kafka
36
article
Kousek retrospektivy.
Kousek retrospektivy.
Sylvestrovský večer byl milému našemu
umělci závěrem posledního roku jeho života.
Hrál ve Snu noci svatojanské roli, poděděnou
z odkazu Mošnova; vzpomínka na nezapome-
nutelný výkon nekladla se nikterak stínem
na jeho pojetí, jež mělo svéráz osobitý a ne-
jsouc kopií, nezůstalo v neodolatelnosti nikte-
rak za předchůdcem. V grotesce pošetilých
athenčíků umíral jako Thisbe parodovanou
smrtí, při níž ve hledišti i na jevišti tekou slzy
zbujnělého veselí. A vrátiv se od veselého
počinu domů, octl se tváří v tvář smrti sku-
tečné, příšerné, předčasné. Těch několik dnů
nového letopočtu bylo proň už jen životem
v umírání. Podobný odchod s jeviště a ze ži-
vota měla Hana Kvapilová. Také její poslední
herecké kroky ozářeny byly úsměvem nedo-
stižného Shakespearova humoru. Nejvtipnější
ze všech milenek Blažena v Mnoho povyku
byla poslední její úlohou a když odkládala
v šatně kostym smavé a hravé Vlašky, netu-
šila, že v tom úboru spatří ji soudruzí a obe-
censtvo už jen jedinkráte a to v rakvi. Po-
divné a záludné jsou osudy těch lidí jeviště.
toho světa zdání života a smrti.
Nedávno pochovali jsme Ryšavou a Skle-
nářovou, krátce před tím Mošnu. Trudně
jsme se s nimi loučili, trudně přivykali my-
šlence, že nám je Charonova lodice odplavila
na onen břeh, by rozmnožili tlum těch stínu.
kteří je předešli a kteří znamenati nám budou
vždy vtělení naší divadelní historie, našeho
jevištního vývoje. Ale Ryšavá, Sklenářová.
Mošna to byly životy prožité, dožité, do vrchu
naplněné ovocem uměleckého poslání, životy
dlouhé, bohaté minulosti. Rudolf Kafka však
znamenal pro divadlo naše záruku dneška
naději zítřka. O to je odchod jeho bolestnější.
Kvapilová
Shakespearův
Blažena
Ryšavá
Mošna
Charonův
Sklenářová
Kafka
Mošnov
37
article
Komik! Vloha komická! Ohlédněme se jen.
jaké to za našich dnů vzácné a pořád vzác-
nější je koření. A nebývalo tak. Právě za tísni-
vých dob divadelní prozatímností byli jsme
bohati na herce, kteří rozsévají smích i úsmě-
vy. Už Kaška, typ lidového veseloherce, jak
posudky Nerudovy svědčí. Šamberk a Mošna
jeho vrstevníci, Frankovský jeho nástupce.
František Kolár, Šmaha, Pulda, prima herci
vážných oborů a prima komikové vedle toho.
A Jakub Seifert, náš Egmont, Hamlet, Cy-
rano, vyšlapával první střevíce svého věhlasu,
své popularity v buffových partiích v aréně
na hradbách, jejíž byl sloupem, jedním z mno-
hých. Včera ještě prováděl taškařice jak
šašek Tremolini v Trebizondské princezněa
zítra deklamoval dole na nábřeží Schillerovy
verše dona Carlosa. A abych nemluvil jen
o těch bývalých. Náš nynější první z prvních,
Vojan, pěknou řádku bonvivantů, rozpustilých
milovníčků, klamajících a klamaných manželů
sehrál za mostem na levém břehu u Švandy.
A u Pištěka v aréně dokonce zpíval v operetě,
žida bursiána v Straussově Methusalému na
příklad. Co bych za to dal, kdybych ještě je-
dinkrát spatřil jeho znamenitého Baudrillarda
v Barriérově komédii Pokuta muže. Ale
aspoň kdybych se dočkal jeho Perrina v kla-
sické veselohře Moretově Donna Diana, už
sedm let v Národním slibované.
Kašek
Nerudův
Šamberk
Mošna
Kolár
Šmaha
Pulda
Seifert
Egmont
Hamlet
cy
Schillerův
Vojan
Švanda
Pištěk
Straussův
Moretův
don Carlosa
Donn Diana
38
article
Měli jsme v Prozatímním komiků tolik.
že pro eminentní talenty toho oboru, jako byli
Šípek, Lier, Wilhelm, nebylo místa. Šípek su-
ploval několik měsíců za Mošnu, když se lé-
čil náš primus z krční choroby. Lier se po-
kusil dvakrát. Jednou bylo příliš záhy, po-
druhé příliš pozdě. Wilhelm byl ve svazku
pražského divadla krátkou dobu v počátcíeh
své divadelní dráhy.
A když se blížila dostavba Národního di-
vadla s vážnými jeho úkoly, vypadalo to, ja-
koby měl nastati Soumrak komiků. Alespoň
tak si to představoval Mošna. Kdysi v roce
osmdesátém prvém potkal jsem ho na nábřeží.
Šípek
Lier
Wilhelm
Mošna
39
article
Poděkoval za pozdrav a zastavil se. Tvář jeho
byla zasmoušená, nálada skleslá. „Tak nám
tu zlatou kapličku otevrou,“ povídal, „a co
se mnou? Fraška přestane, opereta přestane,
do salónu se nehodím a tak mi zbude jen ten
principál v Prodané a nějaká ta episoda —
pes v tragédii.“ Takovými mouchami trudilo se
náš milý mistr. Netušil, že nastává mu druhá,
lepší perioda jeho divadelního života, že prá-
vě v Narodním otevrou se skryté zdroje jeho
nezbádatelné umělecké přirozenosti. Odešel
předčasně Frankovský, umlkal, odumíral je-
víšti Šamberk, značná část osiřelých rolí po
nich spadla na Mošnu, vedle něho ze staré
gardy v oboru komiky pracoval už jen Sedlá-
ček. Po roce Národopisné výstavy přibyl
Kafka. Předcházela jej pověst z Vídně. Uplat-
nil se tam v českém souboru, vedeném Chme-
lenským, na Josefovském divadle. A odhodlal
se mlsnouti si z německých hrnců divadelni-
cké Vídně. Štěstí mu přálo. Vzali ho k Lidové
činohře, která vedle činohry dvorní hájila
svoje bytí vybraným ensemblem, bohatým re-
pertoárem a výbornou správou. Mnoho se tam
snad nenahrál, ale mnoho dojista zprofitoval.
V Praze nasťoupil jako herec dobře školený.
svědomitý, pilný, herec s duší tělem. Ale s ko-
mikem má se to jako s moderní operou, kte-
rou musíš slyšeti po kolikáté a kolikáté, abys
ji příšel na chut. O komikovi neplatí Caesa-
rovo: Veni, vidi, víci. Na první ráz to snad
ještě žádný komik nevyhrál. Rozumějme: nový
komik v známém souboru. To vyžaduje drahně
času, nežli získá komik v obecenstvu úvěr.
Vedle Mošny bylo vyniknutí nesnadné. Úž
také proto, že Kafkovi dostávalo se, co po
Mošnovi zbylo. Často jen episody. Mošna ma-
loval širokým štětcem, Kaíka úzkým, zašpiča-
Fraško
Šamberk
Kafka
Mošna
Vídeň
Praha
Vit