1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v neděli 19. ledna 1913.
Praha
4
article
Na ranní avečerní llety
předplávcí nae
V Praze v adminírtracle
na měslo, . . . ..
na čtvrt leta . . . . 8 K —
s dvojí donáškou
na měsíe. . . . .
na čtvrt lsta . . . . 7 K si
ve flIálkácht
na měsle . . . . . 2 K 80
Poštou
na měsis. . . . .
na čtvrt ieta . . . . 8 K e0
s dvojí zásílkou
na měsle.
na vrieta: . . .ke
Dnešní číslo pro Prahu jeft o 20
stranách, s přílohou pro/ venkov
o 24 stranách.
Praha
5
article
Značný úspěch spravedlivé
věci Irska.
Značný úspěch spravedlivé
věci Irska.
Stotřináct tomu let, ce vláda angli
ckých Toryův provazem násilné centralí-
stické politiky své zardousíla irský sněm.
a tím i poslední zbytek samosprávy Irska
v domnění, že tím nejlépe utvrdí jednotu,
sílu, moc a budoucnost Velké Britanie.
Bylo dne 26. květny r. 1800, když du-
blinská sněmovna, obklopena vojskem an-
glickým, přes všechen odpor vlastenecké
menšiny poslanců irských, 118 hlasy své
porušené většiny šlechtické proti 73 hla-
sům oposice národní vyřkla nad sebou or-
tel smrti. Nedlouho potom, 1. srpna r. 1800
stala se „Unie anzlo-irská“ zákonem. Sa-
mosprávné dosud Irsko kleslo na pouhou
bezmocnou provincii Anglie, jako již osm-
desát let před tím stihl podebný osud
Skotsko. V oné poslední schůzi bývalého
sněmu irského proslovil jeden z nejzname-
nitějších vlastenců tehdejšího Irska, starý
a chorý Grattau, úchvatně krásnou
protestní řeč, v níž volal:
„Ústavnost Irska snad pro nějakou
dobu zničíte, ale povahu národa ir-
ského nezničite! Však to shledají ministři
koruny, lze-li národ tak starý, tak stateč-
ný potlačiti na vždy!... Jednota! Tot
politika moudrá a hluboká: ale jednota
bez rovného práva, bez rovné
cti a váhy, — jednota bez sjed-
nocených srdcí, bez vlastnt
vlády domácí a bezirského par-
lamentu: toť lež a křivda, toť záhuba.
podmanění, bezectné zotročení, ale nikdy
žádná jednota!... Však nemám vzdor vše-
mu vlast svou za ztracenu. Vidím ji ve
mdlobách, ale mrtvou není. Ač leží bez
hnutí a bez pomoci, však na rtech její vane
dech života a na tváři prozařuje krásy ru-
měnec. O. vstaneš, drahá vlasti, má! Tvé
krásy prapor vláti bude dál a loď tvá bou-
řím věků odolá!“
Irsko
Velká Británie
Anglie
Skotsko
6
article
Prorocká ta slova velkého národovce
zapadla v duši národa irského a sílila vždy
novou naději a víru pokolení za pokole-
ním, až dnes — slaví šťastné Irsko jejich
vyplněpytr s e
Ano, Irsko obdrží znovu svůj parla-
ment irský a svou domácí vládu v Dublíně
nebude již bezmocnou provincií, ale své-
právným a svézákonným královstvímv
říši britské, s nímž usmířeno, zpevní teprv
tu pravou, zdatnou jednotu srdcí
nad zasypanou propastí pověké křivdya
záští, jež tak dlouho otravovala život obou
národů, irského jako anglického.
Když minulého čtvrtku 16. t. m. dolní
sněmovna anglická přijala vládní návrh zá-
kona „O vládě Irska“ netušeně velkou
většinou 110, rozlehlo se v parlamentu an-
glickém takové jásání, jakoby byla stihla
zpráva o velkolepém vítězství. A vskutku.
bylo to jedno z nejskvělejších vítězství
většiny národa anglického nad sebou sa-
mým, nad tolikavěkými předsudky a blud-
nými podjatostmi, jež zaváděly jej k tak
dlouhému a úpornému odmítání nároků,
tužeb a snah národa irského, nechť byly
sebe důvodnější a spravedlivější. Marně
šlechetný Gladstone v podvečer živo-
ta svého opět a opět dával celou svou po-
pularitu v sázku, aby naklonil většinu zá-
stupců národa britského k dílu spravedli-
vosti vůči Irsku. Všechno jeho úsilí pocti-
vé, všechny jeho krásné reformní návrhy
vždy ztroskotaly o vášnivý odpor kon-
servativní, centralistické strany, silné ve
sněmovně poslanců, nezdolné ve sněmov-
ně lordův.
Irsko
Dublín
dolní sněmovna
7
article
Lze říci, největší novodobý státník
Anglie vykrvácel v zápase za spravedli-
vou, šlapanou věc. Ale neodolatelný jest
prapor spravedlnosti a svobody národní
třímaný vytrvale národem zachovalým a
statečným, dokonce když ujal se ho spolu
sám proslulý vůdce v národě soupeřůa
vydal svědectví o pravdě a právu na něm
vepsaném. Gladstonovou smrtí nezahynu-
lo šlechetné hnutí v národě anglickém pro
restituci samosprávy Irska, nýbrž odcho-
vanci Gladstonovi, svobodomyslní to po-
slanci angličtí, vytrvale za velkou myšlen-
ku pracovali dále, hledíce přesvědčit ve-
řejné mínění britské, že nikoliv spoutané a
výminečnými stavy věčně roztrpčené, ný-
brž spravedlivostí umírněné a
samosprávouuspokojenélrsko
bude nejlepším přítelem a spo-
jencem Anglie v dobách dobrých i
zlých pro všechnu budoucnost její. Nemalé
a nečetné byly překážky, jež nutno bylo
překonat opravdovým přátelům Irska i za
Gladstona, i po něm: ba nejsou pohříchu
překonány všechny ani ještě dnes. Ku pře-
kážkám šťastně překonaným možno počí-
tati osudné chyby v bojovné taktice ná-
rodovně irských za minulých těžkých bo-
jů v předešlém století.
Gladstonův
Gladstone
Anglie
Irsko
8
article
Extremní strany v pravo , v levo
nejednou způsobily hotové neštěstí, zmar
nejlepších snah anglické strany liberální
ve chvílích, kdy byla věc Irska na cestěk
úspěchu. Jednou extremní strana klerikál-
ní, podruhé opět strana revoluční zkazily
svou netrpělivostí neb schválností Glad-
stonovi jeho dobré dílo pro Irsko, naháně-
jíce vodu na mlýn zapřísáhlým protivní-
kům v Ulstersku i v Anglii, takže mohl
tvrdit: osvobozené Irsko bude buď rejdi-
štěm revolučním, anebo fanatickým
nástrojem Vatikánu, ale vždycky
nepřítelem protestantské Anglie.
V tomto přesvědčení setrvávají angli-
čtí potomci osadníků z doby Cromvellovy
v severním průmyslovém kraji Irska (Ul-
stersku) podnes a to s takovým fana-
tismem, že ještě před nedávnem hrozili
vůdcové jich veřejně, na velikých táborech
desítitisíců zíanatisovaného lidu, hrozným
ozbrojeným povstáním a krvavou řeží.
kdyby se Irsku dostalo samosprávy a své-
zákonnosti.
Dnes podobá se, že fanatism ulster-
ských protestantů již poněkud uhasl, když
vidí, že v novém zákoně o vládě Irska do-
stává se jim veškeré záštity a ochrany po
stránce náboženské jako politické pocti-
vou rovnoprávností a zajištěným spraved-
livým zastoupením ve sněmu irském.
Leč, spokojeno dosud Ulstersko není.
nýbrž upírá zraků na anglickou sněmovnu
lordů, čekajíc, že tato již v několika dnech
(27. t. m.) zákon o samosprávě Irska po-
hřbí. Dle ústavy anglické může toho sně-
movna lordů vskutku učinit, ale pouze do-
časně; do dvou let může klásti odpor
vytrvá-li však sněmovna dolní i pak ještě
na původním usnesení svém, stane se před-
loha zákonem přes hlasy lordů. Uzříme te-
dy nyní liberální vládu Anglie v zápasus
lordy panské sněmovny o samosprávu Ir-
ska — doufejme, že zápas ten skončí pře-
ce jen vítězstvím věci spravedlivé.
Ir
Irsko
Anglie
Vatikán
Ula
anglický sněmovna
panská sněmovna
9
article
Námořní porážka Turecka
Námořní porážka Turecka
u Dardanel.
Sensační zpráva z Athén sděluje, že tu-
recké loďstvo bylo řeckým loďstvem úplně
zničeno! Potvrdí-li se tato zpráva v celém
rozsahu, znamenala by pro Turecko nesmírnou
ránu, která by mohla účinně přispěti k rychlé-
mu ukončení války.
Všeobecně překvapovalo, že turecké lod-
stvo, ač počtem silnější loďstva řeckého, až
do nedávna se vůbec neodvažovalo vyploutíz
Dardanel, zatím co Řekové ovládali nerušeně
Egejské moře a obsazovali ostrovy. Bylo
zřejmo, že stav tureckého loďstva není ta-
kový, aby se mohlo odvážiti bitvy na otevře-
ném moři, přes to však mělo pro Turecko
velký význam, poněvadž zasahovalo do bojů
na čataldžské linii, jak na severní straněu
Derkosu, tak na jižní straně u Byjuk-Čekmed-
že, čímž byly operace bulharské značně stí-
ženy.
Řek
Turecko
Dardanely
Atény
ByjukČekmed
Derkos
10
article
Teprve v nejnovější době, kdy Řekové.
nepřistoupivše na příměří, prováděli zvýšenou
akci proti tureckým ostrovům a řecké válečné
lodi křižovaly před Dardanelami — mluvilo
se o chystaném kombinovaném útoku na pev-
nosti dardanelské z moře i z pevniny — proje-
vila se v tureckém námořnictvu jistá odhodla-
nost a turecké válečné lodí odvážily se vy-
plouti z dardanelské úžiny a podniknouti men-
ší dělostřelecké boje s řeckým loďstvem, př
čemž ovšem většinou zůstávaly pod ochranou
těžkých děl dardanelských pevností.
V Cařihradě vzniklo z toho ohromné
nadšení a v tisku hlásaly se dalekosáhlé na-
děje, že turecké loďstvo ovládne egejské moře
a vypraví se až k Solunu. Porta se roz-
hodla, aby loďstvo zahájilo rozhodnou akci
proti Řekům, čímž mělo býti zejména sesla-
beno stanovisko velmocí, které žádají na Tu-
recku, aby osud egejských ostrovů zůstavilo
jejich rozhodnutí, hodlajíce je aspoň z část
dáti Řecku. Velitel loďstva Ramsi však vzhle-
dem ke špatnému stavu loďstva nechtěl pře-
vzíti zodpovědnost za tuto akci a proto mi-
nulý týden odsoupil, načež jeho nástupcem
jmenován kontreadmirál Halil paša, jenž pry
dostal plnou moc, utkati se s řeckým lod-
stvem v rozhodné bitvě.
Řek
Dardanely
Cařihrad
Řecko
11
article
Prvního značnějšího úspěchu docílil tu-
recký křižák Medžidie, jenž dne 15. ledna za
husté mlhy projel řeckými torpědovkami
bombardoval Syru, takže velitel řecké lodi
Makedonie byl nucen dét v syrském pří-
stavu zatím potopiti, aby ji zachránil. Ihne
však byly avisovány řecké lodi, které rychle
připluly k Dardanelám, aby Medžidii zamezily
návrat a o osudu jejím od té doby nebylo nic
známo.
Dle zprávy athénské asi turecké loďstvo
vyplulo Medžidii na pomoc a při tom došlok
bitvě, která pro ně skončila nešťastně. Ze
zpráv posud neurčitých nevysvitá, které tu-
recké lodi byly zničeny. Podařilo-li se však
Řekům učiniti k boji neschopnými také bítevní
lodi Chairedin Barbarossa a Torgut Reis
křižáky Medžidii i Hamidii, byla by tato po-
hroma Turecku osudnou, poněvadž bez po-
moci loďstva by čataldžská linie byla zbavena
silné opory a kromě toho by byl usnadněn
i útok na dardanelské pevnosti, takže by
Portě, přihliží-li ke skutečným mocenským
poměrům a neodporuje-li požadavkům vítěz-
ných spojenců jen z obavy před vnitřní revo-
lucí, nezbývalo než rychle ujednati mír dle
rady velmocí.
O sensační události došly tyto zprávy
Medžidie
Řek
Torgut Reis
Hamidie
Makedonie
Dardanely
Turecko
Chairedin Barbarossa
12
title
Z Athén, 18. ledna. (K. k)
Turecké loďstvo vyplulo
dnes dopoledne z úžiny
Atény
13
article
dardanelské a bylo ře-
ckým loďstvem úplně zni-
čeno. Před ministerstvem
námořnictva shromáždily
se veliké zástupy lidua
uspořádaly nadšené pro-
jevy.
Z. Z Athén, 18. ledna. (Zvl. tel. „Nár
Listů.“) Nepřetržitě vydávána jsou zvláštní
vydání listů, které uveřejňují podrobnosti
o námořním boji. Zprávy jsou vesměs ne-
určité. Není v nich udán počet zničených
lodí, ani síla turecké eskadry. Ze zpráv vy-
chází na jevo, že sotva ocítlo se turecké
loďstvo mimo úžinu, bylo napadeno se tří
stran loďstvem řeckým. Boj byl velmi prud-
ký. Střelba z řeckého loďstva způsobila na
turecké straně strašné spousty. Za krátko
byly hlavní bitevní lodi turecké k dalšímu
boji neschopny. Mužstvo na jedné z nich
zahynulo do posledního muže.
Z Vídně, 18. ledna. „N. W. T.“ komen-
tuje zprávy o zničení tureckého loďstva tak-
to: Zničení loďstva znamenalo by pro Ture-
cko velmi těžkou ránu. Vyplutí tureckých
parníků z Dardanel ke svedení námořní bitvy
znamená odvážlivost. Lze se však domnívati.
že dvě největší bitevní lodí „Chaireddin-Bar-
barossa“ a „Torgut-Reis“ nevypluly z Darda-
nel. Také křižák „Hamidie“, který nedávno
bombardoval Syru, nedostal se asi z Darda-
nel. Naproti tomu řadové lodi „Messudie“ a
„Assur-i-Tevfik“ asi vypluly. šlo by tedy pak
ještě o křižák „Medžidie“ a 6 minonosců
více minonosek a dělových lodí. Byla tedy
dle vší pravděpodobnosti zničena jen část
tureckého loďstva.
Poměr tureckého a řeckého válečného lod-
stva.
Reis
Syr
Tevfik
Atény
Vídeň
Dardanely
14
article
Válečné námořnictvo turecké má: Z řa
dové lodi obrněné 10.060 tun, 6/28 cm
8/10.5 cm, 8/8 cm děl: 2 chráněné křižáky (mo-
derního typu) o 3200 a 3800 tunách se 20 děly
středního a 24 děly malého kalibru, 4 zasta-
ralé pobřežní pancéřníky, 14 dělových lodie
12 torpedoborců, 27 lodic. Dohromady: 62.000
tun a 13.477 mužů.
Válečné loďstvo řecké čítá: 3 pobřežní
obrněné lodi starého typu a 5000 tun a 37 děl
1 pancéřový křižák (jediná moderní loď) o
11.100 tunách se 36 děly, 8 torpedoborců
6 torpedových lodic. Suma: 30.800 tun, 175
děl velkého, středního a malého kalibru.
2400 mužů.
centimetr
15
article
Text kollektivní noty velmocí
Text kollektivní noty velmocí
Z Paříže, 18. ledna. (Wolff.) Identická
nota, kterou včera velevyslanci v Cařihradě
odevzdali, zní:
Podepsaným velevyslancům Ruska, An-
glie, Francie, Italie, Německa a Rakousko-
Uherska bylo jejich vládami uloženo podati
J. Exc. ministru zahraničních věcí jeho Cí
Veličenstva sultána toto sdělení: Přejíces
zameziti obnovení nepřátelství, soudí zmí-
něné mocnosti, že mají upezorniti cisařskou
ottomanskou vládu na těžkou zodpovědnost.
kterou by na sebe uvalila, kdyby proti ra-
dám mocností překazila obnovení míru. Mu-
sila by jen sobě samé připsati, kdyby po-
kračování ve válce mělo za následek, že by
osud hlavního města stal se pochybným
nepřátelství rozšířilo se snad na asijské pro-
vincie říše. V tomto případě nebude moci
počítali na výsledek snah, ji před nebezpe-
čím zachrániti, do něhož aby nevydávala se,
ji mocnosti už zrazovaly a i na dále zra-
zují. Jak se věci mají, bude císařská otto-
manská vláda potřebovati po uzavření míru
morální a materiální přispění ovropskýeh
Wolff
Paříž
Cařihrad
Rusko
an
Francie
Německo
Rakousko
Uhersko
16
article
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . za 8h
vačerní
. . . . za 4 h
Ve filiálkách na venkově
ranní čialo . . . . . . . 10 h
večerní . . . . . . . . 5h
Inneráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské al., 3.
Tam nacházeji se táa
rodakce, tiskárna a oxpedice
„Národních Listů-
Rukopisy se novracnie
17
article
velmocí, aby zhoubné následky války opět
odčinila, své postavení v Cařihradě upev-
nila a uvedla do dobrého stavu šírá asijská
území, jejichž zdar bude její nejvydatnější
silou. Aby toto nezbytné dílo podniklaa
provedla, mohla by vláda J. C. V. sultána
očekávati účinnost blahovolné podpory moc-
ností, jen uposlechne-li jejich rad, které jsou
dány obecnými zájmy Evropy a zájmy Tu-
recka.
Za těch okolností soudí evropské vel-
moci, že maji znovu dáti císařské ottomanské
vládě radu, aby dala souhlas k odstoupení
města Drinopole balkánským spojencůma
ponechala velmocem péči, aby rozhodlyo
osudu ostrovů Egejského moře. Za ústupky
tyto vynasnažily by se zmíněně mocnosti,
aby zabezpečily ochranu mohamedánských
zájmů v Drinopoli a úctu k mešitám, nábo-
ženským budovám a pozemkům v tomto
městě. Rovněž by působily, aby při řešení
otázky ostrovů Archipelu bylo vyloučeno
každé ohrožení bezpečnosti Turecka.
Z Berlína, 18. ledna. »Local-Anzeiger«
oznamuje z Cařihradu: »Jeune Ture« ozna-
muje, že Porta usnesla se na této odpovědi
na notu velmocí: »Děkuje za dobrou
radu, ale turecká vláda dala již.
co dát může. Drinopole nemůže
se žádným způsobem vzdáti«
Z Cařihradu, 18. ledna. (K. k.) Jak se
proslýchá, Porta odevzdá zejtra od-
pověď na kollektivní notu velmocí pro-
střednictvím tureckých velevyslanců.
Port
Cařihrad
Evropa
Drinopol
egejský moře
Turecko
Berlín
Jeune tur
LocalAnzeiger
18
article
Po česko-německé konferenci
o učitelských platech.
Po česko-německé konferenci
o učitelských platech.
Jak officielní zpráva sdělila, konala s
včera ve sněmovně konference zástupců če-
ských i německých občanských stran na sně-
mě král. Českého, aby pojednala o otázce,
jež z kruhův učitelských se žádá jako nutnost.
a v kruzích politických, českých i německých,
se posuzuje jako možnost: upraviti učitelské
platy bez souvislosti s ostatními nevyřízenými
úkoly sněmu.
Zajisté ještě je známo, že němečtí poslanei
byli činitel, který úpravu učitelských platů
postavil v souvislost s akcí dorozumívaci, ne-
boť hned na jejím počátku vymínili si denní
pořad sněmovního zasedání tak sestrojený, že
na prvém místě musí býti změna zřízení zem-
ského, na druhém finanční záležitosti zemské
a na třetím učitelské platy.
19
article
Od té doby, kdy Němci tente požadavek
vyslovili a dostali k němu souhlas ostatních
táborů sněmovních, se poměry změnily pro ně
tak, že nyní sami jsou ochotni přestavěti sně-
movní pořad, který vyhlásili nezměnitelným
v době, kdy se sněm měl usnésti o permanenci
komisí národně-politické, školské a finanční
Když se zjistilo, že Čechové jsou ochotní
o přeřadění tom jednati, došlo ke včerejší kon-
ferenci. Jak již v „Nár. Listech“ sděleno, zá-
stupci čeští vyslovili ochotu projednati a vy-
říditi samostatně úpravu učitelských platů, ale
ovšem s podmínkou, že zemskému výboru
bude dána indemnita za celou dobu, po kterou
sněm nevyřídil rozpočet, že provedena bude
celá sanace zemských financí přijetím návrhů
permanentní komise finanční a že ovšem bude
projednán také zemský rozpočet. Zajisté jen
vhod Němcům nabídli jim zástupcí čeští ústy
předsedy českého svazu posl. Švehly též volbu
nového zemského výboru, což si Němci přáli
již v r. 1908, což však tehdy Češi zamítli.
Rovněž je známo, že Němci se vyslovili
proti podnětům, jež posl. Švehla předložil, při-
pouštějíce jen zlepšení učitelských platů a ú-
hradu za ně. Nezatajili jsme ani, že posl. Kld-
fáč se ve včerejší konferenci vyslovil proti
projektu, jejž posl. Švehla předložil.
Němec
Čecho
Švehla
Čech
český svaz
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 19. ledna.
8 — (Kronika.) U přátelského stol
za besedy někdo nadhodil:
— A což X....? Znáte-li ho?
A padlo jméno domácího umělce jisté
pověsti. Nesejde na oboru, hudební sklada-
tel, výtvarník nebo románopisec, vše jedno.
Jakž byste neznali jméno mistral I za hra-
nicemi o něm vědí.
— Nu a co byste řekli! pokračuje
mluvčí. At dělá X. co dělá, nikde o jeho
práci zmínky Veřejnost o něm nevíí
— Jak to? Víme přec o něm všíckni.
i veřejnostl
— Arcil Ví se, ale nemluví se. Pozor-
nost jeho práci se nevěnuje. Jakoby nic ne-
dělal. Jakoby nebyl. Velké dílo dokončil
ale ani mukl
— Snad se bude ještě mluvit.
— Nebude se! Už je rok, co věc ode-
vzdána veřejnosti. Nikde slovem nezava-
děno. Pomalu věc sestará, zapadne . . ..
— Dobrá věc nezapadne. Třeba nebylo
hluku, působí tiše na okolí, zapouští ko-
řínky, snad hloub, než kdyby . . ..
— Možná! Však o to nejde. Ale o to,
jsou jiné věci, méně významné, méně cenné
co se s nimi natropi! . ..
— To je jiná! Co je dobré a silné.
nemá zapotřebí hluku. Samo se uplatní.
— Pravda. Je-li však v pořádku, uvá-
dět ve zmatek veřejný úsudek? ....
— Těžko bránit! Právo a pravda vždy
budou zápasit proti nadpráví a křivdě. Je
to jejich úkol, jejich výsada, síla a pýcha!
— Je to tak smutné! Dobrá věcse
objeví, ale ruka se nepohne, aby na ni uká-
zala! . ..
— I to je přirozeno! Zjevů je příli
mnoho. Všecko chce na sebe obrátit pozornost
strhuje ji k sobě. Jsme unaveni, uštváni
Šetříme sil a pohybu. Co nemusí konat
každý rád si odpustí . ..
Praha
21
article
— A věci nicotné, chabé, bezvýznamné
nabývají vrch. Kde kdo se pro ně rozčiluje
hádá se o ně, nešetří námahy!
— Doba davů! Nelze jinak v tom hem-
žení. Ne věc sama tropí hluk, ale lidičky
se svými zájmy. A řekneš-li zájem, rozum
se vždy osobní zájem. O věcném se mluví
ale osobní platí. Tvůj umělec vykonal pěk-
nou práci, ale nemá snad přátel, kteří by
se o něj zajímali.
— Nemá. Je takový, samotář. Byl dlouh
mimo domov a teď už pro nové známosti
nemá času ani nálady. Je tu však dílo
Proč by samo o sobě ideou či obsahem
nemělo někoho zaujmout? . . .
— Zaujme třeba. Proč ne? Ale zřídka
snad jen náhodou. Za starých časů, dokud
poměry byly skromnější, takový zájem čistě
věcný spíše býval pravidlem.
— Zhoršily se poměry!
— Jen se rozvinuly. Něco snad se zhor-
šilo, něco zlepšilo. Nejvíc se zmechaniso-
valo, to je jisté. K čemu jindy bylo třeb
ducha a srdce, dnes vyřídí aparát. Jindy
se žádalo jádro, dnes stačí slupka. Pověst.
získávanou jindy lopotně a opravdovou zá-
sluhou, nahradí dnes dovedně obstaraná
reklama. Také vkus pořád se mění, čas se
převaluje, generace se střídají . . .
— Zle, matičkol
Marné vytáčky! Nikdo není spokojen
Jiný je život, jiné naše představy o něm.
22
article
V umění jako v jiných oborech zápasí spolu
idey, hlediska, hesla. Ale za hesly, hledi-
sky, ideami tlačí se lidičky se svými zájmy.
Jedno se valí přes druhé. Nerozeznáš, co
hlava, co srdce, co jazejček, co břicho.
— Máš-li jen postavení, majetek, moc
vše ostatní se najde zásluha, talent i jménol
— Nutné a po zákoně sil! Jako vrána
vránu, jeden úspěch druhý k sobě vábí. Kdo
je mocný, vlivný, snadno najde přátele.A
s přáteli se valí zájmy a ostatek se poddá.
— Ne zcela, na štěstí! Je silná revolta
proti toho druhu korupci. Tak silná, až zase
v druhou výstřednost se zvrhá. Znáte na-
dané a zasloužilé muže, kteří jen proto s
dožili sklamání, že měli na jiné straně po-
žehnáno.
— Reakce proletářská! Také druh ho-
rečky zájmové. Věc, idea, talent, umění
vše pouhá záminka!
— A vlastní obsah?
— Zápas o podmínky života. Každý se
chrání, jak může.
— A přece znáš i případy ideálné. člo-
víček se vyskytne, neznámý, nepatrný, chudý
jako myš, opuštěný. Ale talent! Újali se
ho a než se nadáš, celá veřejnost ho slaví
— Zas jen vedlejší zájem rozhodl! Lidé
mají své libůstky. Také objevovat talenty.
uvádět je, chránit, je druh ctižádosti. Někdy
protektor a potřeba protekce šťastně se
najdou. Častěji se minou. Kolik nejnadaněj-
ších bídně se utlouklo do smrtil
— Slabý je předem ztracen.
— Býval! Dnes právě slabý spíše tri-
umíuje. Vymoženost doby! Princip spolčo-
vaci zvítězil.
— Nad čím
— Třeba nad skutečnou silou a zá-
sluhou.
— Jak to?
— Velmi prostě! Jméno, uznání, úspěch
jsou společenské hodnoty. A ty možno snadno
zabezpečit cestou vzájemného — pojištění
Moderní veřejnost rozpadá téměř na samá
společenstva zajišťovací. Nešťastník nepro-
zřetelný, který se včas nezabezpečil v ně-
kterém společenstvu, je ztracen. Sebe zaslou-
žílejší podlehne soupeři sebe méně povola-
nému.
Máša
Slabá
23
article
— Božinku, to je smujnát A
— Božinku, to je smujnát A
— Je to život. A ten nebyl nikdy tuze
veselý!
— Pak by snad bylo lépe, vzdát se
všeho klamu a obrátit se přímo — ke hmotě
— Mnozí se obrátili.
— A přec to člověku nedá! Je tu víra
v ideál. Těžko se jí spustit. Můj umělee
je takový muž! . ..
Ideal? Síla o sobě, svébytná, soběstačná.
Nahradí jiné — výhody. Kdo má sv
ideál snadněji se ostatního zřekne . ..
A nesnáze jsou vyrovnány! Ne-li?
Věčný rozpori Potřeba všedního života
stále tlačí dolů k drsné hroudě, ala tajemná
mocnost tužeb stále znovu pohání někam
vzhůru . ..
— Skupiny, tábory, strany! Přirozená
věc, zajisté. Leč, není-li tu též nějaký
celek? Mohutné, živé těleso! Má také
svoji potřebu vidět a slyšet, rozeznávat
svůj prospěch! Hájí-li každá skupina, každý
tábor své, či by tu neměl také někdo být.
kdo vidí a slyší jménem celku a je h
prospěchu?
— Jaký někdo?
— Myslím někdo, kdo si všímá zjevůa
nepomíjí ničeho, kdo cení a uznává vše, co
je hodno pozorností, ať už vyšlo někde
z hlučného kouta nebo odněkud z tiché,
nejzapadlejší končiny.
— Mohl by někdo být, arci! A bylo b
krásné, kdyby byl. Ale vidět vše, všímatsi
všeho, konat spravedlnost na všecky strany?
24
article
Úkol příliš veliký, příliš vznešený, nad lidské
síly a prostředky ...
— Snad přece ne tak nadměrný! Jinde,
ve velikých střediskách vzdělanosti mají
takové orgány společné, úhrnné, podávající
nestranný celkový přehled národního sna-
žení . ..
— Dojem z dáli! Domáci lidé, znalí
poměrů, tvrdí opak. I tu, v okolnostech
velkých, světových, nejvyspělejších, všecko
chodi po lidsku! Všecko samý zápas, samá
rvačka o nízké podmínky života ..
— Dokonalého nic pod sluncem! Však
aspoň snaha, přibližit se ideálu, aby byla!
— Možno se snažit, pravda. Třeba s
snažit!
— A dokud snaha nedospěla skutků,
co pak?
— Co bývalo vždy, dokud idey byly
odkázány na vlastní počin. Spoléhat — na
silu. Jen slaboch cítí potřebu někde se
opírat, spolčovat se! Silný sám se opatří.
— A není-li uznání?
— Obejde se i bez uznání! Aspoň bez
jeho falše a licomíryl
— Mudřecká radal Dost nechutnál
— Snad ani ne vždy! O vašem umělci
je to známo. Žije si stranou bez hlukua
přece v poměrech docela spokojených.
— Na štěstí
— Tím lépe!... Kdo v té výhodě ne-
jsou, mají krutější zkoušku!
Pravé besední thema. Jako spirála na
válečku. Možno otáčet do nekonečna.
Dosta