ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c69a6360-8f08-11dd-a461-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 42, org 6, work 5, person 20
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v neděli 19. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 18.
4 article
Na ranní avečerní llety předplávcí nae V Praze v adminírtracle na měslo, . . . .. na čtvrt leta . . . . 8 K — s dvojí donáškou na měsíe. . . . . na čtvrt lsta . . . . 7 K si ve flIálkácht na měsle . . . . . 2 K 80 Poštou na měsis. . . . . na čtvrt ieta . . . . 8 K e0 s dvojí zásílkou na měsle. na vrieta: . . .ke Dnešní číslo pro Prahu jeft o 20 stranách, s přílohou pro/ venkov o 24 stranách.
Praha
5 article Značný úspěch spravedlivé věci Irska.
Značný úspěch spravedlivé věci Irska. Stotřináct tomu let, ce vláda angli ckých Toryův provazem násilné centralí- stické politiky své zardousíla irský sněm. a tím i poslední zbytek samosprávy Irska v domnění, že tím nejlépe utvrdí jednotu, sílu, moc a budoucnost Velké Britanie. Bylo dne 26. květny r. 1800, když du- blinská sněmovna, obklopena vojskem an- glickým, přes všechen odpor vlastenecké menšiny poslanců irských, 118 hlasy své porušené většiny šlechtické proti 73 hla- sům oposice národní vyřkla nad sebou or- tel smrti. Nedlouho potom, 1. srpna r. 1800 stala se „Unie anzlo-irská“ zákonem. Sa- mosprávné dosud Irsko kleslo na pouhou bezmocnou provincii Anglie, jako již osm- desát let před tím stihl podebný osud Skotsko. V oné poslední schůzi bývalého sněmu irského proslovil jeden z nejzname- nitějších vlastenců tehdejšího Irska, starý a chorý Grattau, úchvatně krásnou protestní řeč, v níž volal: „Ústavnost Irska snad pro nějakou dobu zničíte, ale povahu národa ir- ského nezničite! Však to shledají ministři koruny, lze-li národ tak starý, tak stateč- ný potlačiti na vždy!... Jednota! Tot politika moudrá a hluboká: ale jednota bez rovného práva, bez rovné cti a váhy, — jednota bez sjed- nocených srdcí, bez vlastnt vlády domácí a bezirského par- lamentu: toť lež a křivda, toť záhuba. podmanění, bezectné zotročení, ale nikdy žádná jednota!... Však nemám vzdor vše- mu vlast svou za ztracenu. Vidím ji ve mdlobách, ale mrtvou není. Ač leží bez hnutí a bez pomoci, však na rtech její vane dech života a na tváři prozařuje krásy ru- měnec. O. vstaneš, drahá vlasti, má! Tvé krásy prapor vláti bude dál a loď tvá bou- řím věků odolá!“
Irsko Velká Británie Anglie Skotsko
6 article
Prorocká ta slova velkého národovce zapadla v duši národa irského a sílila vždy novou naději a víru pokolení za pokole- ním, až dnes — slaví šťastné Irsko jejich vyplněpytr s e Ano, Irsko obdrží znovu svůj parla- ment irský a svou domácí vládu v Dublíně nebude již bezmocnou provincií, ale své- právným a svézákonným královstvímv říši britské, s nímž usmířeno, zpevní teprv tu pravou, zdatnou jednotu srdcí nad zasypanou propastí pověké křivdya záští, jež tak dlouho otravovala život obou národů, irského jako anglického. Když minulého čtvrtku 16. t. m. dolní sněmovna anglická přijala vládní návrh zá- kona „O vládě Irska“ netušeně velkou většinou 110, rozlehlo se v parlamentu an- glickém takové jásání, jakoby byla stihla zpráva o velkolepém vítězství. A vskutku. bylo to jedno z nejskvělejších vítězství většiny národa anglického nad sebou sa- mým, nad tolikavěkými předsudky a blud- nými podjatostmi, jež zaváděly jej k tak dlouhému a úpornému odmítání nároků, tužeb a snah národa irského, nechť byly sebe důvodnější a spravedlivější. Marně šlechetný Gladstone v podvečer živo- ta svého opět a opět dával celou svou po- pularitu v sázku, aby naklonil většinu zá- stupců národa britského k dílu spravedli- vosti vůči Irsku. Všechno jeho úsilí pocti- vé, všechny jeho krásné reformní návrhy vždy ztroskotaly o vášnivý odpor kon- servativní, centralistické strany, silné ve sněmovně poslanců, nezdolné ve sněmov- ně lordův.
Irsko Dublín dolní sněmovna
7 article
Lze říci, největší novodobý státník Anglie vykrvácel v zápase za spravedli- vou, šlapanou věc. Ale neodolatelný jest prapor spravedlnosti a svobody národní třímaný vytrvale národem zachovalým a statečným, dokonce když ujal se ho spolu sám proslulý vůdce v národě soupeřůa vydal svědectví o pravdě a právu na něm vepsaném. Gladstonovou smrtí nezahynu- lo šlechetné hnutí v národě anglickém pro restituci samosprávy Irska, nýbrž odcho- vanci Gladstonovi, svobodomyslní to po- slanci angličtí, vytrvale za velkou myšlen- ku pracovali dále, hledíce přesvědčit ve- řejné mínění britské, že nikoliv spoutané a výminečnými stavy věčně roztrpčené, ný- brž spravedlivostí umírněné a samosprávouuspokojenélrsko bude nejlepším přítelem a spo- jencem Anglie v dobách dobrých i zlých pro všechnu budoucnost její. Nemalé a nečetné byly překážky, jež nutno bylo překonat opravdovým přátelům Irska i za Gladstona, i po něm: ba nejsou pohříchu překonány všechny ani ještě dnes. Ku pře- kážkám šťastně překonaným možno počí- tati osudné chyby v bojovné taktice ná- rodovně irských za minulých těžkých bo- jů v předešlém století.
Gladstonův Gladstone Anglie Irsko
8 article
Extremní strany v pravo , v levo nejednou způsobily hotové neštěstí, zmar nejlepších snah anglické strany liberální ve chvílích, kdy byla věc Irska na cestěk úspěchu. Jednou extremní strana klerikál- ní, podruhé opět strana revoluční zkazily svou netrpělivostí neb schválností Glad- stonovi jeho dobré dílo pro Irsko, naháně- jíce vodu na mlýn zapřísáhlým protivní- kům v Ulstersku i v Anglii, takže mohl tvrdit: osvobozené Irsko bude buď rejdi- štěm revolučním, anebo fanatickým nástrojem Vatikánu, ale vždycky nepřítelem protestantské Anglie. V tomto přesvědčení setrvávají angli- čtí potomci osadníků z doby Cromvellovy v severním průmyslovém kraji Irska (Ul- stersku) podnes a to s takovým fana- tismem, že ještě před nedávnem hrozili vůdcové jich veřejně, na velikých táborech desítitisíců zíanatisovaného lidu, hrozným ozbrojeným povstáním a krvavou řeží. kdyby se Irsku dostalo samosprávy a své- zákonnosti. Dnes podobá se, že fanatism ulster- ských protestantů již poněkud uhasl, když vidí, že v novém zákoně o vládě Irska do- stává se jim veškeré záštity a ochrany po stránce náboženské jako politické pocti- vou rovnoprávností a zajištěným spraved- livým zastoupením ve sněmu irském. Leč, spokojeno dosud Ulstersko není. nýbrž upírá zraků na anglickou sněmovnu lordů, čekajíc, že tato již v několika dnech (27. t. m.) zákon o samosprávě Irska po- hřbí. Dle ústavy anglické může toho sně- movna lordů vskutku učinit, ale pouze do- časně; do dvou let může klásti odpor vytrvá-li však sněmovna dolní i pak ještě na původním usnesení svém, stane se před- loha zákonem přes hlasy lordů. Uzříme te- dy nyní liberální vládu Anglie v zápasus lordy panské sněmovny o samosprávu Ir- ska — doufejme, že zápas ten skončí pře- ce jen vítězstvím věci spravedlivé.
Ir Irsko Anglie Vatikán Ula anglický sněmovna panská sněmovna
9 article Námořní porážka Turecka
Námořní porážka Turecka u Dardanel. Sensační zpráva z Athén sděluje, že tu- recké loďstvo bylo řeckým loďstvem úplně zničeno! Potvrdí-li se tato zpráva v celém rozsahu, znamenala by pro Turecko nesmírnou ránu, která by mohla účinně přispěti k rychlé- mu ukončení války. Všeobecně překvapovalo, že turecké lod- stvo, ač počtem silnější loďstva řeckého, až do nedávna se vůbec neodvažovalo vyploutíz Dardanel, zatím co Řekové ovládali nerušeně Egejské moře a obsazovali ostrovy. Bylo zřejmo, že stav tureckého loďstva není ta- kový, aby se mohlo odvážiti bitvy na otevře- ném moři, přes to však mělo pro Turecko velký význam, poněvadž zasahovalo do bojů na čataldžské linii, jak na severní straněu Derkosu, tak na jižní straně u Byjuk-Čekmed- že, čímž byly operace bulharské značně stí- ženy.
Řek Turecko Dardanely Atény ByjukČekmed Derkos
10 article
Teprve v nejnovější době, kdy Řekové. nepřistoupivše na příměří, prováděli zvýšenou akci proti tureckým ostrovům a řecké válečné lodi křižovaly před Dardanelami — mluvilo se o chystaném kombinovaném útoku na pev- nosti dardanelské z moře i z pevniny — proje- vila se v tureckém námořnictvu jistá odhodla- nost a turecké válečné lodí odvážily se vy- plouti z dardanelské úžiny a podniknouti men- ší dělostřelecké boje s řeckým loďstvem, př čemž ovšem většinou zůstávaly pod ochranou těžkých děl dardanelských pevností. V Cařihradě vzniklo z toho ohromné nadšení a v tisku hlásaly se dalekosáhlé na- děje, že turecké loďstvo ovládne egejské moře a vypraví se až k Solunu. Porta se roz- hodla, aby loďstvo zahájilo rozhodnou akci proti Řekům, čímž mělo býti zejména sesla- beno stanovisko velmocí, které žádají na Tu- recku, aby osud egejských ostrovů zůstavilo jejich rozhodnutí, hodlajíce je aspoň z část dáti Řecku. Velitel loďstva Ramsi však vzhle- dem ke špatnému stavu loďstva nechtěl pře- vzíti zodpovědnost za tuto akci a proto mi- nulý týden odsoupil, načež jeho nástupcem jmenován kontreadmirál Halil paša, jenž pry dostal plnou moc, utkati se s řeckým lod- stvem v rozhodné bitvě.
Řek Dardanely Cařihrad Řecko
11 article
Prvního značnějšího úspěchu docílil tu- recký křižák Medžidie, jenž dne 15. ledna za husté mlhy projel řeckými torpědovkami bombardoval Syru, takže velitel řecké lodi Makedonie byl nucen dét v syrském pří- stavu zatím potopiti, aby ji zachránil. Ihne však byly avisovány řecké lodi, které rychle připluly k Dardanelám, aby Medžidii zamezily návrat a o osudu jejím od té doby nebylo nic známo. Dle zprávy athénské asi turecké loďstvo vyplulo Medžidii na pomoc a při tom došlok bitvě, která pro ně skončila nešťastně. Ze zpráv posud neurčitých nevysvitá, které tu- recké lodi byly zničeny. Podařilo-li se však Řekům učiniti k boji neschopnými také bítevní lodi Chairedin Barbarossa a Torgut Reis křižáky Medžidii i Hamidii, byla by tato po- hroma Turecku osudnou, poněvadž bez po- moci loďstva by čataldžská linie byla zbavena silné opory a kromě toho by byl usnadněn i útok na dardanelské pevnosti, takže by Portě, přihliží-li ke skutečným mocenským poměrům a neodporuje-li požadavkům vítěz- ných spojenců jen z obavy před vnitřní revo- lucí, nezbývalo než rychle ujednati mír dle rady velmocí. O sensační události došly tyto zprávy
Medžidie Řek Torgut Reis Hamidie Makedonie Dardanely Turecko Chairedin Barbarossa
12 title
Z Athén, 18. ledna. (K. k) Turecké loďstvo vyplulo dnes dopoledne z úžiny
Atény
13 article
dardanelské a bylo ře- ckým loďstvem úplně zni- čeno. Před ministerstvem námořnictva shromáždily se veliké zástupy lidua uspořádaly nadšené pro- jevy. Z. Z Athén, 18. ledna. (Zvl. tel. „Nár Listů.“) Nepřetržitě vydávána jsou zvláštní vydání listů, které uveřejňují podrobnosti o námořním boji. Zprávy jsou vesměs ne- určité. Není v nich udán počet zničených lodí, ani síla turecké eskadry. Ze zpráv vy- chází na jevo, že sotva ocítlo se turecké loďstvo mimo úžinu, bylo napadeno se tří stran loďstvem řeckým. Boj byl velmi prud- ký. Střelba z řeckého loďstva způsobila na turecké straně strašné spousty. Za krátko byly hlavní bitevní lodi turecké k dalšímu boji neschopny. Mužstvo na jedné z nich zahynulo do posledního muže. Z Vídně, 18. ledna. „N. W. T.“ komen- tuje zprávy o zničení tureckého loďstva tak- to: Zničení loďstva znamenalo by pro Ture- cko velmi těžkou ránu. Vyplutí tureckých parníků z Dardanel ke svedení námořní bitvy znamená odvážlivost. Lze se však domnívati. že dvě největší bitevní lodí „Chaireddin-Bar- barossa“ a „Torgut-Reis“ nevypluly z Darda- nel. Také křižák „Hamidie“, který nedávno bombardoval Syru, nedostal se asi z Darda- nel. Naproti tomu řadové lodi „Messudie“ a „Assur-i-Tevfik“ asi vypluly. šlo by tedy pak ještě o křižák „Medžidie“ a 6 minonosců více minonosek a dělových lodí. Byla tedy dle vší pravděpodobnosti zničena jen část tureckého loďstva. Poměr tureckého a řeckého válečného lod- stva.
Reis Syr Tevfik Atény Vídeň Dardanely
14 article
Válečné námořnictvo turecké má: Z řa dové lodi obrněné 10.060 tun, 6/28 cm 8/10.5 cm, 8/8 cm děl: 2 chráněné křižáky (mo- derního typu) o 3200 a 3800 tunách se 20 děly středního a 24 děly malého kalibru, 4 zasta- ralé pobřežní pancéřníky, 14 dělových lodie 12 torpedoborců, 27 lodic. Dohromady: 62.000 tun a 13.477 mužů. Válečné loďstvo řecké čítá: 3 pobřežní obrněné lodi starého typu a 5000 tun a 37 děl 1 pancéřový křižák (jediná moderní loď) o 11.100 tunách se 36 děly, 8 torpedoborců 6 torpedových lodic. Suma: 30.800 tun, 175 děl velkého, středního a malého kalibru. 2400 mužů.
centimetr
15 article Text kollektivní noty velmocí
Text kollektivní noty velmocí Z Paříže, 18. ledna. (Wolff.) Identická nota, kterou včera velevyslanci v Cařihradě odevzdali, zní: Podepsaným velevyslancům Ruska, An- glie, Francie, Italie, Německa a Rakousko- Uherska bylo jejich vládami uloženo podati J. Exc. ministru zahraničních věcí jeho Cí Veličenstva sultána toto sdělení: Přejíces zameziti obnovení nepřátelství, soudí zmí- něné mocnosti, že mají upezorniti cisařskou ottomanskou vládu na těžkou zodpovědnost. kterou by na sebe uvalila, kdyby proti ra- dám mocností překazila obnovení míru. Mu- sila by jen sobě samé připsati, kdyby po- kračování ve válce mělo za následek, že by osud hlavního města stal se pochybným nepřátelství rozšířilo se snad na asijské pro- vincie říše. V tomto případě nebude moci počítali na výsledek snah, ji před nebezpe- čím zachrániti, do něhož aby nevydávala se, ji mocnosti už zrazovaly a i na dále zra- zují. Jak se věci mají, bude císařská otto- manská vláda potřebovati po uzavření míru morální a materiální přispění ovropskýeh
Wolff Paříž Cařihrad Rusko an Francie Německo Rakousko Uhersko
16 article
V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . za 8h vačerní . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranní čialo . . . . . . . 10 h večerní . . . . . . . . 5h Inneráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské al., 3. Tam nacházeji se táa rodakce, tiskárna a oxpedice „Národních Listů- Rukopisy se novracnie
17 article
velmocí, aby zhoubné následky války opět odčinila, své postavení v Cařihradě upev- nila a uvedla do dobrého stavu šírá asijská území, jejichž zdar bude její nejvydatnější silou. Aby toto nezbytné dílo podniklaa provedla, mohla by vláda J. C. V. sultána očekávati účinnost blahovolné podpory moc- ností, jen uposlechne-li jejich rad, které jsou dány obecnými zájmy Evropy a zájmy Tu- recka. Za těch okolností soudí evropské vel- moci, že maji znovu dáti císařské ottomanské vládě radu, aby dala souhlas k odstoupení města Drinopole balkánským spojencůma ponechala velmocem péči, aby rozhodlyo osudu ostrovů Egejského moře. Za ústupky tyto vynasnažily by se zmíněně mocnosti, aby zabezpečily ochranu mohamedánských zájmů v Drinopoli a úctu k mešitám, nábo- ženským budovám a pozemkům v tomto městě. Rovněž by působily, aby při řešení otázky ostrovů Archipelu bylo vyloučeno každé ohrožení bezpečnosti Turecka. Z Berlína, 18. ledna. »Local-Anzeiger« oznamuje z Cařihradu: »Jeune Ture« ozna- muje, že Porta usnesla se na této odpovědi na notu velmocí: »Děkuje za dobrou radu, ale turecká vláda dala již. co dát může. Drinopole nemůže se žádným způsobem vzdáti« Z Cařihradu, 18. ledna. (K. k.) Jak se proslýchá, Porta odevzdá zejtra od- pověď na kollektivní notu velmocí pro- střednictvím tureckých velevyslanců.
Port Cařihrad Evropa Drinopol egejský moře Turecko Berlín Jeune tur LocalAnzeiger
18 article Po česko-německé konferenci o učitelských platech.
Po česko-německé konferenci o učitelských platech. Jak officielní zpráva sdělila, konala s včera ve sněmovně konference zástupců če- ských i německých občanských stran na sně- mě král. Českého, aby pojednala o otázce, jež z kruhův učitelských se žádá jako nutnost. a v kruzích politických, českých i německých, se posuzuje jako možnost: upraviti učitelské platy bez souvislosti s ostatními nevyřízenými úkoly sněmu. Zajisté ještě je známo, že němečtí poslanei byli činitel, který úpravu učitelských platů postavil v souvislost s akcí dorozumívaci, ne- boť hned na jejím počátku vymínili si denní pořad sněmovního zasedání tak sestrojený, že na prvém místě musí býti změna zřízení zem- ského, na druhém finanční záležitosti zemské a na třetím učitelské platy.
19 article
Od té doby, kdy Němci tente požadavek vyslovili a dostali k němu souhlas ostatních táborů sněmovních, se poměry změnily pro ně tak, že nyní sami jsou ochotni přestavěti sně- movní pořad, který vyhlásili nezměnitelným v době, kdy se sněm měl usnésti o permanenci komisí národně-politické, školské a finanční Když se zjistilo, že Čechové jsou ochotní o přeřadění tom jednati, došlo ke včerejší kon- ferenci. Jak již v „Nár. Listech“ sděleno, zá- stupci čeští vyslovili ochotu projednati a vy- říditi samostatně úpravu učitelských platů, ale ovšem s podmínkou, že zemskému výboru bude dána indemnita za celou dobu, po kterou sněm nevyřídil rozpočet, že provedena bude celá sanace zemských financí přijetím návrhů permanentní komise finanční a že ovšem bude projednán také zemský rozpočet. Zajisté jen vhod Němcům nabídli jim zástupcí čeští ústy předsedy českého svazu posl. Švehly též volbu nového zemského výboru, což si Němci přáli již v r. 1908, což však tehdy Češi zamítli. Rovněž je známo, že Němci se vyslovili proti podnětům, jež posl. Švehla předložil, při- pouštějíce jen zlepšení učitelských platů a ú- hradu za ně. Nezatajili jsme ani, že posl. Kld- fáč se ve včerejší konferenci vyslovil proti projektu, jejž posl. Švehla předložil.
Němec Čecho Švehla Čech český svaz
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 19. ledna. 8 — (Kronika.) U přátelského stol za besedy někdo nadhodil: — A což X....? Znáte-li ho? A padlo jméno domácího umělce jisté pověsti. Nesejde na oboru, hudební sklada- tel, výtvarník nebo románopisec, vše jedno. Jakž byste neznali jméno mistral I za hra- nicemi o něm vědí. — Nu a co byste řekli! pokračuje mluvčí. At dělá X. co dělá, nikde o jeho práci zmínky Veřejnost o něm nevíí — Jak to? Víme přec o něm všíckni. i veřejnostl — Arcil Ví se, ale nemluví se. Pozor- nost jeho práci se nevěnuje. Jakoby nic ne- dělal. Jakoby nebyl. Velké dílo dokončil ale ani mukl — Snad se bude ještě mluvit. — Nebude se! Už je rok, co věc ode- vzdána veřejnosti. Nikde slovem nezava- děno. Pomalu věc sestará, zapadne . . .. — Dobrá věc nezapadne. Třeba nebylo hluku, působí tiše na okolí, zapouští ko- řínky, snad hloub, než kdyby . . .. — Možná! Však o to nejde. Ale o to, jsou jiné věci, méně významné, méně cenné co se s nimi natropi! . .. — To je jiná! Co je dobré a silné. nemá zapotřebí hluku. Samo se uplatní. — Pravda. Je-li však v pořádku, uvá- dět ve zmatek veřejný úsudek? .... — Těžko bránit! Právo a pravda vždy budou zápasit proti nadpráví a křivdě. Je to jejich úkol, jejich výsada, síla a pýcha! — Je to tak smutné! Dobrá věcse objeví, ale ruka se nepohne, aby na ni uká- zala! . .. — I to je přirozeno! Zjevů je příli mnoho. Všecko chce na sebe obrátit pozornost strhuje ji k sobě. Jsme unaveni, uštváni Šetříme sil a pohybu. Co nemusí konat každý rád si odpustí . ..
Praha
21 article
— A věci nicotné, chabé, bezvýznamné nabývají vrch. Kde kdo se pro ně rozčiluje hádá se o ně, nešetří námahy! — Doba davů! Nelze jinak v tom hem- žení. Ne věc sama tropí hluk, ale lidičky se svými zájmy. A řekneš-li zájem, rozum se vždy osobní zájem. O věcném se mluví ale osobní platí. Tvůj umělec vykonal pěk- nou práci, ale nemá snad přátel, kteří by se o něj zajímali. — Nemá. Je takový, samotář. Byl dlouh mimo domov a teď už pro nové známosti nemá času ani nálady. Je tu však dílo Proč by samo o sobě ideou či obsahem nemělo někoho zaujmout? . . . — Zaujme třeba. Proč ne? Ale zřídka snad jen náhodou. Za starých časů, dokud poměry byly skromnější, takový zájem čistě věcný spíše býval pravidlem. — Zhoršily se poměry! — Jen se rozvinuly. Něco snad se zhor- šilo, něco zlepšilo. Nejvíc se zmechaniso- valo, to je jisté. K čemu jindy bylo třeb ducha a srdce, dnes vyřídí aparát. Jindy se žádalo jádro, dnes stačí slupka. Pověst. získávanou jindy lopotně a opravdovou zá- sluhou, nahradí dnes dovedně obstaraná reklama. Také vkus pořád se mění, čas se převaluje, generace se střídají . . . — Zle, matičkol Marné vytáčky! Nikdo není spokojen Jiný je život, jiné naše představy o něm.
22 article
V umění jako v jiných oborech zápasí spolu idey, hlediska, hesla. Ale za hesly, hledi- sky, ideami tlačí se lidičky se svými zájmy. Jedno se valí přes druhé. Nerozeznáš, co hlava, co srdce, co jazejček, co břicho. — Máš-li jen postavení, majetek, moc vše ostatní se najde zásluha, talent i jménol — Nutné a po zákoně sil! Jako vrána vránu, jeden úspěch druhý k sobě vábí. Kdo je mocný, vlivný, snadno najde přátele.A s přáteli se valí zájmy a ostatek se poddá. — Ne zcela, na štěstí! Je silná revolta proti toho druhu korupci. Tak silná, až zase v druhou výstřednost se zvrhá. Znáte na- dané a zasloužilé muže, kteří jen proto s dožili sklamání, že měli na jiné straně po- žehnáno. — Reakce proletářská! Také druh ho- rečky zájmové. Věc, idea, talent, umění vše pouhá záminka! — A vlastní obsah? — Zápas o podmínky života. Každý se chrání, jak může. — A přece znáš i případy ideálné. člo- víček se vyskytne, neznámý, nepatrný, chudý jako myš, opuštěný. Ale talent! Újali se ho a než se nadáš, celá veřejnost ho slaví — Zas jen vedlejší zájem rozhodl! Lidé mají své libůstky. Také objevovat talenty. uvádět je, chránit, je druh ctižádosti. Někdy protektor a potřeba protekce šťastně se najdou. Častěji se minou. Kolik nejnadaněj- ších bídně se utlouklo do smrtil — Slabý je předem ztracen. — Býval! Dnes právě slabý spíše tri- umíuje. Vymoženost doby! Princip spolčo- vaci zvítězil. — Nad čím — Třeba nad skutečnou silou a zá- sluhou. — Jak to? — Velmi prostě! Jméno, uznání, úspěch jsou společenské hodnoty. A ty možno snadno zabezpečit cestou vzájemného — pojištění Moderní veřejnost rozpadá téměř na samá společenstva zajišťovací. Nešťastník nepro- zřetelný, který se včas nezabezpečil v ně- kterém společenstvu, je ztracen. Sebe zaslou- žílejší podlehne soupeři sebe méně povola- nému.
Máša Slabá
23 article — Božinku, to je smujnát A
— Božinku, to je smujnát A — Je to život. A ten nebyl nikdy tuze veselý! — Pak by snad bylo lépe, vzdát se všeho klamu a obrátit se přímo — ke hmotě — Mnozí se obrátili. — A přec to člověku nedá! Je tu víra v ideál. Těžko se jí spustit. Můj umělee je takový muž! . .. Ideal? Síla o sobě, svébytná, soběstačná. Nahradí jiné — výhody. Kdo má sv ideál snadněji se ostatního zřekne . .. A nesnáze jsou vyrovnány! Ne-li? Věčný rozpori Potřeba všedního života stále tlačí dolů k drsné hroudě, ala tajemná mocnost tužeb stále znovu pohání někam vzhůru . .. — Skupiny, tábory, strany! Přirozená věc, zajisté. Leč, není-li tu též nějaký celek? Mohutné, živé těleso! Má také svoji potřebu vidět a slyšet, rozeznávat svůj prospěch! Hájí-li každá skupina, každý tábor své, či by tu neměl také někdo být. kdo vidí a slyší jménem celku a je h prospěchu? — Jaký někdo? — Myslím někdo, kdo si všímá zjevůa nepomíjí ničeho, kdo cení a uznává vše, co je hodno pozorností, ať už vyšlo někde z hlučného kouta nebo odněkud z tiché, nejzapadlejší končiny. — Mohl by někdo být, arci! A bylo b krásné, kdyby byl. Ale vidět vše, všímatsi všeho, konat spravedlnost na všecky strany?
24 article
Úkol příliš veliký, příliš vznešený, nad lidské síly a prostředky ... — Snad přece ne tak nadměrný! Jinde, ve velikých střediskách vzdělanosti mají takové orgány společné, úhrnné, podávající nestranný celkový přehled národního sna- žení . .. — Dojem z dáli! Domáci lidé, znalí poměrů, tvrdí opak. I tu, v okolnostech velkých, světových, nejvyspělejších, všecko chodi po lidsku! Všecko samý zápas, samá rvačka o nízké podmínky života .. — Dokonalého nic pod sluncem! Však aspoň snaha, přibližit se ideálu, aby byla! — Možno se snažit, pravda. Třeba s snažit! — A dokud snaha nedospěla skutků, co pak? — Co bývalo vždy, dokud idey byly odkázány na vlastní počin. Spoléhat — na silu. Jen slaboch cítí potřebu někde se opírat, spolčovat se! Silný sám se opatří. — A není-li uznání? — Obejde se i bez uznání! Aspoň bez jeho falše a licomíryl — Mudřecká radal Dost nechutnál — Snad ani ne vždy! O vašem umělci je to známo. Žije si stranou bez hlukua přece v poměrech docela spokojených. — Na štěstí — Tím lépe!... Kdo v té výhodě ne- jsou, mají krutější zkoušku! Pravé besední thema. Jako spirála na válečku. Možno otáčet do nekonečna.
Dosta