1
masthead
17. ledna 1913. Číslo 16.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
o hospodářských poměrech osvoboze-
ných srbských krajů.
Skoro jediným hospodářským činitelem jev
těchto krajích rolník. Od něho závisí všechen
hospodářský pokrok, na něm spočívá největší tíha
státních břemen. Půda, kterou obdělává, není však
jeho vlastnictvím. Je to spahijský majetek, za jehož
uživání platí jednu čtvrtinu agoví. Kromě toho
platí státu jednu desetinu, 11/2 proc. „záma“ na
kulturní účely a na to vše 6proc. přírážku vojen-
skou. O poměru mezi sedlákem (čiflija) a agou he-
voří resoluce národní skupštiny osmanských Srbů
z r. 1909 v požadavku: aby se přesně vykonával
„bosensko saferský zákon“, jímž se upravují p-
měry mezi agou a čiflijou, dle něhož aga nemůže
bez rozhodnutí idare-medzlisa vyhnati svého čifliju
leč že by tento neobdělával svoji půdu a neplatí
čtvrtinu svému agovi.
Největší rovinou ve Starém Srbsku jest Ko-
sovo Pole, dlouhé 40 km a široké 15 km.
Srba
km
5
article
Největší města v těchto krajích jsou: Sko-
plie na řece Vardaru, Prizren na dpatí Šarpla-
niny a v údolí řeky Bystrice, Priština, někdejší
srdce Kosova, Mitrovice, nové město, vznik-
nuvší z bezvýznamné vsi, k jehož vzrůstu přispěla
hlavně železnice, jejiž jest Mitrovice prozatímně
konečnou stanicí. Tato železnice způsobila však na
druhé straně úpadek obchodního významu Prizre-
nu, jejž měl ve staré srbské říši i po jejím pádu,
poněvadž se nalézal na nejkratší cestě, spojující
černchorské a albánské přímoři s Dunajem. Veli-
kou obchodní budoucnost má Gostivar. ležíci
na levém břehu řeky Vardaru v plodné gostivarské
rovině. Je to poslední obchodní město kosovského
vílajetu na cestě od Skoplje za Debar. Zbudování
náležitého železničního spojení přispěje k rozma-
chu tohoto města, rostoucího i při dnešní špatné
komunikaci. Kumanovo, ležící na doteku zna-
menité moravsko-vardarské doliny, mělo ve stře-
dověku značný komunikační význam, neboť tu pro-
cházely dvě nejvážnější cesty: I. Cařihrad—Jader-
ské moře (Kustendil—Kosovo Polel. II. Bělehrad—
Solun. Budoucnost Kumanova získává nesmírně
mnoho připojením ke království srbskému. Blíz-
kost Skoplje, jež váže hospodářsky velmi daleké
okolí (z toho důvodu domáhaly se také kazy tetov-
ská a gostivarská, aby byly připojeny ke skolpij-
skému zandžakut dosud jsou v prizrenském sand-
žaku), nedovolí mu vzrůsti ve vážnější obchodní
středisko. Tetovo leží v poldném tetovském
poli, které darvenskou klisurou přechází do skoplj-
ské kotliny a na jihu v gostivarské pole. Tn má
Veli
Vardar
Prizren
Bystrica
Priština
Kosov
Mitrovice
Dunaj
Kumanovo
Cařihrad
Jadera
Kosovo
Bělehrad
Soluna
ský moře
6
article
Vardar silný spád a jeho proudu tu více, než kde
jinde používá se jako hnací síly. Valeská kaza
jest vínem a hrozny nejbohatší kaza skopljského
sandžaku. Město Veles, dokud nebyla železnice,
byl obchodním střediskem několika káz. kratov-
ské, kočanské, skopljské, kumanovské. Stará cesta
kraňsko-tolunská vycházela na Veles, jenž
tehdy připoutával k sobě cele plodné O včf Pole
zestávající zejména ze svatomikulášského pole,
údolí Azmaky, štipského pole. Veles jest po Skoplii
počtem obyvatelstva největší město skopljského
sandžanku. Celé velesské pole v délce přes čtyry
kilometry pokryto je sady s různými druhy ze-
lenin. Obchodně Veles náhle klesá. Lipljan
nalézající se v nejširší části Kosova a na mitro-
vické trati, stal se vážným střediskem obchodu
s obilím. Obchod s dobytkem na oné části Ko-
sova stále ještě soustředěn jest v Prištině, avšak
Lipljan roste na škodu Prištiny velmi náhle. Všech-
ny produkty Kosova soustřeďují se v Lipljanu a
odtud dopravují se železnicí. Železniční spojeníz
Hipljanské stanice do Prištiny tento vývoj ještě
urychli. Ferizovič, nalézající se na jihovýchodě
od Kosova, vzrostl po zbudování železníce. Dřive
v tomto místě byl pouze chán. Ferizovič jest ve-
znamné obchodní středisko pro oblasti: prizren-
skou, dlakovičskou a gullanskou. Prilep byl ve
středověku proslulým tržištěm, ale ještě počátkem
minulého století srpnové prilepské trhy byly zna-
menitého významu. Od 30 let prilepské tržiště po-
zbývá svého významu a nyní kleslo na pouhou
výměnu surovin a fabrikátů mezi Prilepem i okol-
ními vesnicemi. Hlavním předmětem obchodu jest
proslelá prilepská paprika, jež se vyváží i do Srb-
ska. Bulharska a Rumunska. Nyní Bitoli váže
obchodně dokonce vsi z nejbližšího okolí Prilepa
č. S
Valeská
Veles
Srb
Veles
Kosov
Priština
Lipljan
Prilep
Bulharsko
Rumunsko
Prilepa
ko
7
article
Americké hursovní a tržní zprávy
Americké hursovní a tržní zprávy
(Kabelové telegramy „Nšrodních Listůn,)
Aukce gumy.
Z Amsterodamu, 16. ledna. Dnes bylo vydra
ženo 43.600 kg gumy za ceny dle taxace.
Z Nov. Yorku, 16. ledna. (Soukr.) Dnešní bursa
při zahájení nebyla jednotná. Jevila od počátku
lehké oslabení, zvláště při měďových hodnotách.
Spekulace chovala se zdrželivě na zprávy o stávce
topičů. Obraty dály se jen v úzkém rozměru. Po-
zději podnikla baissa útoky na akcie Virginia Ca-
rolina Chemical Co., jakož i na akcie Southern
Pacific. Odpoledne akcie měďového trhu těšily
se zvláštní poptávce, neboť z Londýna hlášen příz-
nivější statistický výkaz. K uklidnění přispěly též
zprávy Witsonovy o jeho stanovisku k monopolu.
K závěru jevily kursy opětně oslabení a větší část
získu opětně ztracena. Akcie Virginia Chemical
Co. poklesly o 21/4 dol. Celkový obrat činil 310.000
sharesi státních papírů prodáno za 1.7 mil. dol.
Peníze poslední a . .
Kabel. transí. . . . 487.65
Amalgamated. . .s
American Smelting . 71.25
American Lokomotive
39.50
Anaconda . . . .
Atchison
104 50
Baltimore a Ohlo s
105.—
Canadian Pacific .
242.75
Chicago, Milwauke
112.—
30.62
Great Northern . . .
127.50
Louisville a Nashville
139.50
Missouri Kansas .
26.75
New-York Central : i
107. —
Northern Pacilie s
118.25
Pennsylvania . . .
122.25
Reading . . . . . a 163. 12.
Rock island . . . s 22.75
Southern Rallway i s 26.50
Southern Pacific . v 105.37
Stecl Comon . . . . 62 87
Union Pacific s. . a 157.62
Wabash. pref. . 12.25
Steel prel. . . . . 109.50
Southern Pacit. Bd 4
Amsterodam
York
Virginia Ca
Londýn
Anaconda
Baltimore
Chicago
Milwauke 112
Louisville
Nashville
Missouri Kansas
NewYork Central
Pennsylvanie
Reading
Nšrodne Listůn
Chemical Company
Southern Pacifik
Virginia Chemical Company
American Smelting
American Lokomotiv
Canadian Pacifik
Northern Pacilie
kg
30.62 Great Northern
Southern Rallway
Southern Pacifik
Stecl Comon
Steel prel
Southern Pacit
9
article
Z Chlcafa, 16. ledna. Plenlee. Terminy
stouply dobrou poptávkou vývozní. Ko konci trh
ochaboval na oznámený hojný již dovoz ze severo-
západu. Včera klesly terminy o 1/4 ct. — K uku-
řice. Trh byl slabý na klamnou poptávku po
promptním zboží.
Z Chicaga, 16. ledna.
Pšenice
pohotová . . 112.50 111.50 111.— 111.50 110.—
na květen. . 94.25 95.— 94.12 94.12 90.—
na červenec . 91.25 91.87 91.— 91.12 90.6
na září . . . 89.62 90.— 89.25 89.62 89.25
Kukuřice č. z
pohotová . . 60.50 59.25 59.— 59.25 59.—
na kxěten. . 52.12 52.62 51.62 51.75 50s;
53.25 52.50
na červenec
53.37
na září . . . 53.87 54.—
Oves č. 2 pohot. 35.— 34.25 34.75
na prosinec . 34.— 34.62 34.—
na květen ..
Z Nového Yorku, 16. ledna.
Pšenice zimní . 16. 15.
pohotová . . 109.25 109.50 108.50 107.50 107.50
na květen. . 100.12 100.87 99.25 99.37 98.87
na červenec . 97.87 98.62 97.25 97.12 96.75
Kukuřice pohot. 58.25 58.25 55.75 54.37 57.25
Oves č. 2 pohot. 39.— 39.12 38.50 38.75 38.50
severozápad
Chicago
Nový York
10
title
Několik poznámek
11
article
Bělehrad, 13. ledna.
Bělehrad
12
article
Z Nov. Yorku, 16. ledna. (Soukr.) Trh měl cha-
bý průběh na nižší liverpoolské záznamy a větší
prodeje jižních firem.
13. 11. 10.
16. 15. 14.
Pohotová . . 12.90 13.— 13.— 13.10 13.10 13.10
na leden . . . 12.49 12.69 12.55 12.70 12.81 12.8
na březen . „ 12.05 12.25 12.11 12.27 12.43 12.4
na květen . . 11.99 12.25 12.15 12.33 12.29 125
na červenec. . 11.93 12.20 12.09 12.26 12.41 12.4
na srpen . . . 11.82 12.08 11.97 12.14 12.29 12.3
na říjen . . . 11.32 11.47 11.44 11.50 11.63 11.6
Z Nového Orlennu, 16. ledna.
16. 15.
Pohotová, . . 12.50 12.50 12.50 12.75 12.
Různé výrobky.
Z Nového Yorku, 16. ledna.
Koks pohotový . . . 4.— až 4.25 4.— až 4.25
16. 15.
14. 13.
Olovo : . . . . . i 4.25 4.25 4.25 4.25
Měď elektr. . . . . 16.90 16.90 16.75 17.25
15.75 16.25
» stand. pohotová. 15.50 16.—
7.321 7.27
Zinek . . . . . . . 7.325 7.37
51.30 50.5
Cín. . . . . . . . 50.95 51.12
9.85 9.7
Sádlo prim. vest. . . 10.05 9.75
18.75 18.75
Vepřové maso . . . 19.— 18.75
22.50 22.50
Hovězí maso . . . . 22.75 22.50
4.55
4.65
4.55 4.55
Cukr gran. . . . . .
8.50
8.50
Petrolej crude . .
43.— 43.5
Terpentin novoyorský, 43.— 43.—
13.87 13.87
13.87 1387
Káva pohotová . . .
13.51 13.46
1347 13.47
na březen . . .
13.78 13.73
13.75 13.74
na květen . . .
14.04 13.98
na říjen . . .
18.25—18.50
Železo sur. č. 2 Foundry.
18.50—19.—
18.50—19.—
» South. Foun. č. 1.
18.75—19.25
měkké 18.75—19.25
18.00—18.50
sur. jižní č. 2. . 18.00—18.50
Z Chicaga, 16. ledna.
16. 15. 14. 13.
Sádlo na leden . . . 9.87 9.75 9.70 9.60
Žebírka na leden . . 9.85 9.773 9.75 9.e7
Zinek
Sádlo
York
Nový York
South
13.10
12.69
12.70 12.81
12.25
na květen
12.15
125 na červenec
11.97
11.47
11.63
Z Nový Orlenna
12.50
12.75
měď elektrum
15.75
Sádlo prim
9.75
Hovězí masa
Cukr gran
8.50
13.98
železo sur
Foundra
sur
Z Chicago
13
article
Vepř. maso na leden . 18.32° 18.20 18.05 17.85
Vepř. maso na leden . 18.32° 18.20 18.05 17.85
V záležitosti 10milionové půjčky obce
pražské se nám sděluje z kruhů správní rady
společné vodárny: Ke krytí nákladů
společné vodárny Prahy a obcí sousedních je
zapotřebí obnosu 10 milionů korun. Výpůjčkou
2 mil. K u Pozemkové banky, schválenou
pondělní schůzi sboru obecních starších, bu-
dou kryty pouze týdenní výplaty, kdežto vý-
platu účtů velkých dodavatelů bylo nutno od-
ložit pro nedostatek hotovostí. Správní rada
společné vodárny učinila dotaz u celé
řady peněžních a jiných příbuzných ústavů
ve příčině uzavření půjčky 10 mil. korun
z tohoto dotazu vznikla zpráva, že půjčka by-
la u Assekuračního spolku cukerního průmy
slu již uzavřena. Tak daleko vyjednávání vů-
bec nepokročilo.
K reformě daně činžovní. Jak se dovídá vládn
„Fremdenblatt“, bude podána posl. sněmovně, jak-
milo se sejde, nová osnova novely o domov-
ní dani činžovní, poněvadž dosavadní zku-
šenosti se zákonem z 28. prosince 1911 v příčině
novostaveb, přestaveb a přístaveb naděje na zlev.
nění bytů nesplnily, nýbrž měly v zápětí jer
zvýšení cen pozemků a zdražení stavebního kapi-
tálu, takže výhody cit. zákonem poskytnuté zvý
šenýmí náklady stavebními, resp. cenami pozemků
byly absorbovány a nikterak neprospěly nájemni-
kům a veškerenstvu.
Praha
14
article
Ústřední banka českých spořitelen. Některe
listy přinesly včera zprávu, že se ve středu konala
schůze správní rady, v níž předsedou správní rady
zvolen byl přís. zem. výboru p. dr. L. Pinkas
Z kompetentního místa se dovídáme, že ve středu
se žádná schůze ani správní rady ani výkonného
komitétu Ústř. banky nekonala a že také pe
různu kolportované kombinace v příčině osobních
změn ve vedení Sporobanky jsou zatím předčasny
Z trhů cukerních. V Praze, 16. ledna. Surovina
Večerní trhy zahraniční doznaly seslabení; dnešn
první Hamburk i polední Magdeburk nepřinesly ni
význačného. Náš trh zahájen proto klidně a večern
ceny K 21.75 resp. K 22.60 v paritě ústecké zů-
staly v platnosti dopoledne i v poledne. Tak
Londýn i odpolední Hamburk zůstaly souhlasny
se zprávami zahajovacími. Na naší burse udržela
se proto tendence klidná, jakož i ceny pů-
vodní K 21.75 za promptní aK 22.60 na říjen-
prosinec z Ústí. Obchod s rafinádami zacho-
vává základní cenu K 76.— za homole ze stanic
továrních. Z Hamburku sděluje depeše Společnost
pro obchod se zbožím ze dne 16. t. m. Včerejš
závěrek klidný. Při dnešním zahájení nebylo žád-
ných význačnějších změn. Tuzemské rafinerie byly
v posledních dnech čilými kupci, dnes však cho-
valy se zdrželivě.
Rakousko-uherská statistika prosincová (be
Bosny) vykazuje tyto číslice v tunách hodnoty
surového cukru
doktor
L Pinkas
Praha
Hamburk
Magdeburk
Londýn
Ústí
15
article
Peněžní bursa.
16
article
487.55 487.37
72.12
39.25
37.12
104.37 105.12
104.50 105. 50
242.50ex 260. 38
113.62
112.25
30.50
31.12
127.62
127.—
139. —
140.—
26.50
107.25
106. 87
119.—
118.25
122.12
122.37
162.62
164. 50
22.37
23.37
17
article
1912 1911 1910
411.874 172.239 314.822
Výroba . . . . . . -
138.897 63.779 112.15
Vývoz . . . . . . .
54.991 50.506 57.78
Konsum . . . . . .
Od počátku září do konce prosincer
1,572.201 1,013.017 1,361.715
Výroba . . . . . ..
393.107 217.338 341.291
Vývoz . . . . . ..
241.510 198.113 222.590
Konsum . . . . . .
Zásoby koncem pros. 996.709 700.901 858.530
765.850 640.453 705.935
» listop.
Fřírost 230.859 60.148 15I.5
18
article
26 8
27.25
105 25
105.87
63.12
64.12
157.12
153.87
19
article
Z trhů peněžních, 16. ledna. V druhém týdnu
lednovém byl zpětný přítok hotovostí do Rakou-
sko-uherské banky dle soukromých zatím
zpráv valmi značný. Jak v ekkontu, tak v lombardu
byly splaceny značné obnosy. Loni k polovici ledna
poklesl portefeuille a lombard celkem asi o 20
mil. K. Má se za to, že letošní pokles byl ještě
značnější. Zdaněný oběh bankovek, který 7. t. m.
činil ještě 537 mil. K, dle toho klesl by podstatně
pod 400 mil. K. Také na třetí týden lednový po-
čítá se se mačným zlepšením stavu naší cedulové
banky, poněvadž v tomto období jsou splatny ob-
sáhlejší částky. — Banka anýlická v tržbé
a cizinou získala v tomto týdnu bankovním čl-
stých 72.000 lib. šterl. zlata. Silnější nároky n
zlatý poklad banky kladla hlavně jižní Amerika.
Pro nejbližší dobu očekává se zásilka 400.000 lib
šterl. zlata do Argentiny a rovněž tak značný od-
tok do Brazilie. Na otevřený trh zlata došlov
posledním týdnu na 900.000 lib. šterl. kapského
zluta. Ježto kromě Indie, jež koupila za 150.000
lib. šterl., neobjevila se žádná další potřeba, mohla
si banka andlická pajiotiti zhývalící pbnoe.
Raka
jižní Amerika
Argentina
Brazílie
Indie
20
article
12.25
13.25
109.25
109.50
9325
9325
22
article
Obílí.
Obílí.
Praha. Trh dnešní večerní bursy omezil s
pouze na dvě závěrky a to akcií škodových zá-
vodů za K 775.50 (— K 1.50) a akcií Rak. alpské
báňské spol. za K 1033.50 (— K 1.—).
Vídeň. Kdežto bursa jevila v prvním stadiu
obchodu sklon k dalšímu zotavení a vycházela př
tom přes nastávající podání kollektivní noty vel-
mocí z klidnějšího názoru na politickou sltuacl.
změnil se později nepříznivě celkový její ráz, kdyi
jistá komisionářská firma přikročila ku prodejům.
Reskce kursů byla uváděna v souvislost nejprve
s politickými obavami a s poukazem na včerejš
sílu tureckého odporu, kdežto později uvedena byl
v souvislost s exekutivními prodeji, což bylo po-
věstí se všech stran ovšem popíranou. Mimo to
působily škodlivě slabší berlínské záznamy a ne-
příznivé zprávy o konjunktuře z Německa, jakot
i nepotvrzené pověsti o insolvencích v provincitch.
Postiženy byly hlavně státní dráha a Alpinky. Ško-
dovky převážně těšily se čilejší poptávce. Ve kraň-
cích ztratily Pražské železářské docíleného pří-
skoku, rovněž tak i báňské a hutní. Renty slevnily
opětně o 15 až 20 h, devisy a valuty byly napinatější.
Stav peněz byl povolný. Z našich papírů obcho-
dovány byly akcie Živnobanky za 266.75 K. České
cukerní placeny 365.50 K. Daňkovky 440 K
Chorvatské eukerní 1563 K. Sazby za první ban-
kovní akcepty 53/4 90.
Živnobanka
Praha
Vídeň
Německo
K 775.50
23
article
Petrohrad. V průběhu dnežní burvy pr-
nikl na místní koupě směr pevnější a hledány hlav-
ně některé hodnoty průmyslové a bankovní
Výplata kuponů 4ních zástavních listů Hr-
poteční banky království Českého. Kupony 4
zástavních listů, jak na zlatě, tak i na koruny zně-
jících, jakož i úroky z vinkulovaných 4% zástav-
ních listů hypoteční banky království Českého
dnem 1. dnora 1913 splataé vyplácejí se o
24. ledna 1913 počínaje ve všední dny
beze vší srážky. Zástavní listy s archy ku-
ponovými lze složiti u banky zároveň do bezplatné
úschovy a správy.
Divídendy továren na gumu. Jak oznamuje
„N. Fr. Prosse“. Rakousko-americká ake
spol. továrny na gumu zvýší pravděpo-
dobně dividendu z 28 n a 30 K. Dosavadní ak-
cie, rnějící na 400 K nom., budou od letošního ro-
ku přeměněny v akcie po 200 K nom. Také
Uherská společnost továrny na fumu
zvýší pravděpodobně divídendu, a slce z 30 na 3
korun.
Akc. spol. pro krajkářský průmysl ve Vídni.
Dne 15. t. m. konala se schůze správní rady Ake.
spol. pro krajkářský průmysl, jež Jest podnikem
Rak. úvěrního ústavu. Správní rada usnesla se
navrhnouti valné hromadě, aby za správní rok
1911—12 vyplácela se 9 (před rokem 8) procent-
ni divídenda.
Ročenka rakouského průmyslu na rok 1913.
Nedávno vyšel III. díl „Compassu“, jehož prvníe
druhý díl vyšel již v srpnu m. r. Třetí díl kom-
pasu skládá se ze dvou svazků, čítajících celkem
přes 3000 stránek. Svazek umožňuje podrobné in-
formace o stavu rakouského průmyslu, obsahuje
okrouhle u 70.000 firem údaje o majíteli, proku-
ristech, počtu dělníků, době založení, o výrobě
o speciálních výrobcích a jiné potřebné údaje.
Tak zv. seznam zboží se 7000 abecedně seřazený-
mi výrobky poskytuje vzorný přehled nákupníe
pramenů, jejž možno doporučiti každému, kdo chee
se poučiti o trhu určitého výrobku.
Petrohrad
Hradec
Vídeň
hypoteční banka
Český den 1
24
article
Mezinárodní stavitelská výstava v Lipskuv
květnu letošního roku pořádaná těší se živému
zájmu rakouské vlády i části soukromých účastní-
ků. Dne 16. prosince 1912 konána byla v minister-
stvu veřejných prací ve Vídní anketa, jednající o
tom, zda a v jakém rozsahu se Rakousko výstavy
zúčastní, i rozhodnuto ve smyslu kladném. Ra-
kouská exposice, projektovaná v samostatném pa-
vilonu, s jehož stavbou se v nejbližší době započne
a všechna ministerstva svými odvětvímí budou
zúčastněna tak, že v prvé řadě nabídnut bude pro-
stor veřejným korporacím, zbytek pak bude roz-
hodným pro miru účastenství jednotlivých minl-
sterstev. Vláda přichází kruhům ostatních inter-
essentů velmi výhodně vstříc, věnujíc místo úplně
zdarma, čímž výdeje omezovati se budou na ná-
klad s dopravou a hlídkou spojený, vyhra žuje l
pouze právo odmítnoutí předměty nekonvenující.
Vídeň
Rakousko
25
article
J. Exc. pan ministr ing. Trnka, jenž anketu za-
hájil, kladl váhu na četné účastenství kruhů ra-
kouských a poulázal ve svých vývodech na důle-
žitost výslavy. Na základě této akce vládní ně-
které korporace veřejné, zejména město Vídeň.
změnilo svoje původní rozbodnutí a bude vystavo-
vati. Spolek architektů a inženýrů v
král. Českém, jenž svým delegátem p. inže-
nýrem Kapsou z Plzně ankety se zdčastnil, sle-
duje snahy ty s přáním, aby též v kruzích českých.
zejména pak v kruzích pražských, učiněno bylo
rozhodnutí pro podporu práce celkové. Výstavy
možno se zúčastniti, pokud modely nejsou po ruce,
fotografiemi provedených objektů, akvarely a plá-
ny. Též alba by snad byla vhodná. Spolek apeluje
zvláště na interesenty z vlastních řad, aby, pokud
faktické poměry toho dovolují, účastensíví svoje
skutkem projevili a svoje rozhodnutí se sdělením
velikosti plochy k vystavení potřebné sdělili přím
c. k. ministerstvu veřejných prací ve Vídni, kterél
dne 21. t. m. definitivní rozdělení ploch pro zájem-
níky provede.
Ing
Trnka
Vídeň
Plzeň
spolek architekt
26
article
Ze severo-západo-českého trhu hnědouhelného
sděluje „Der Kohleninteressent“. Příznivá si-
tuace nijak se nezměnila. Poplávka po
všech druzích stále převyšuje těžbu. Ani ukon-
čen fcukerní kampaně dosud závodům neumožnil
poněkud zmenšiti velice vzrostlé nevyřízené do-
dávky průmyslového uhlí. Obchod v příštích měsí-
cích posuzuje se rovněž příznivě. Ze zvýšení cen
ohlášeného rakouskými kamenouhelnými revíry
zřejmá jest povná důvěra v delší trvání nynějších
poměrů, opírající se ovšem hlavně o upevněnou
situaci železářského průmyslu, kdežto škody, jež
utrpěl textilní průmysl pro politické událostl, jal
se zdá, mají pro odbyt uhli menší význam. Přízni-
vou známkou pro průběh obchodu jest též okol-
nost, že vzdor mírnému počasi v prvních dnech
lednových též odbyt českého uhlí neochabl. Opa-
třování vagonů mnché dny ještě neuspokojilo ná-
roky. Vzrůst zásilek oproti první polovici ledn
1912 padne asi velice na váhu.
Zatlačování českého hnědého uhlí německými
briketami. Vývoz českého hnědého uhlá do
Saska v r. 1912 byl značně menší než v r. 1911.
Činil okrouhle 3.7 mil. t. 4. j. o 0.25 mil. t méně
Jednak vysvětluje se to jarní stávkou haviřův
Čechách, jednak byl odbyt českého uhlí v Sasku
zatlačen německými briketami, jejichž odbytv
Sasku v r. 1912 stoupl o půl mil. tun. Avšak také
odbyt německého hnědého uhlí v Sasku stoupl.
Sasko
Čechy
27
article
Po saských státních drahách vyvezeno bylo če-
ského hnědého uhlí v r. 1912 3.72 mil. t. čilio
255.000 t méně než v r. 1911. R. 1907 vyvezeno
bylo ještě 4.864.000 t. Od tě doby vývoz českého
uhlí hnědého stále klesal, r. 1910 činil 3,876.000t.
v r. 1911 poněkud stoupl, totiž na 3.970.000 t
avšak v r. 1912 opět klesl na 3,723.000 t a byl tudíž
menší než v r. 1910. Od roku 1907 činí úbytek
1.100.000 t. čili 23 proc. Výroz německih
hnědého uhlí a briket v Sasku činil v r. 1912
okrouhle 5.7 mil. t čili o 2 mil. t. více než odbyt
českého hnědého uhli. Oproti r. 1911 stoupl vývor
německých briket do Saska o 544.000 t a vývoa
německého hnědého uhlí o 82.000 t. V r. 1910 člnil
odbyt briket v Sasku ještě něco přes 3 mil. t. o
r. 1907 do r. 1912 stoupl odbyt německých briket
a německého hnědého uhlí o 1.7 mil. t. Tyto číslice
svědčí jasně o zatlačování českého hnědého uhlí.
Uherská statistika lihu. Podle zatímného vý-
kazu ministerstva financí činila v zemích uher-
ských v prosinci 1912 výroba lihu 149.69
( 11.538) hl. Zdaněno bylo celkem 80.415 (— 761)
hl. a sice 63.652 (— 12.263) hl kont. a 16.763
(+ 11.502) hl exkont. Vyvezeno bylo celkem 165
(— 892) hl exkont. Denaturováno bylo celkem
12.194 (— 1183) hl a sice 8 (— 2776) hl kont.a
12.186 (+ 1593) hl exkont.
Ke stoupání kursů na lhůtním trhu obilnímv
Pešti. Ačkoliv v celé naši říšl, zvláště v nejdůle-
žitějších výrobních zemích: v Čechách a v Uhrách.
před příchodem mrazů všude napadlo vydatně
sněhu, takže osení jest chráněno před mrazem, na
pešťském lhůtním trhu ceny opět podražily. Po-
dražení molivaje se politickou situací, kte-
Sasko
Pešť
Čechy
Uhry
28
article
52.75 51.75
53.50
52.75
34.50
34.75
34.12
31
article
14.— 13.98
14.— 13.98
18.25—18.50
32
article
ráž podnítila epekulaci, aby zasáhla koupěmi. Pri
nepatrných obratech na lhůtním trhu účinkují již
nikoli obzvláště rozsáhlé koupě na kursy.
Z trhu dřevního referuje odborný list „Dře-
vo“. Smýšlení dřevního trhu jest dosud klidné
jen povlovně probírá se ze stagnace z minulého
roku přejaté. Vážnější uzavírky jsou vzácné neb
na všech stranách zříti až přílinou opatrnost
zdrželivost. Ceny, vyjma skrovné případy, nedo-
znaly podstatnějších změn a pohybují se na ustá-
leném nivesu. Ojedlněle poptáváno bylo truhlář-
ské řezivo, ale nedošlo k význačnějším obchodům
kupuje se většinou jen dhrada běžné potřeby. Kon-
sum stavební uvízl takřka na mrtvém bodu a ne-
lze znamenati symptomy obratu k lepšímu. Vše-
obecně stěžuje se do líknavého placení zákazni-
ctva, povstalého všeobecnou nepříznivou konjunk-
turou bospodářskou. Průměrná zaměstnanost v dře-
vařských závodech tuzemských ochabla citelně
možno ji označiti jako dobrou, v některých krajích
nodostatečnou. V drobném prodeji ponákud uepo-
kojující odbyt má tvrdý materiál, s dubovým
olšovým v popředí. — V Uhrách jeví se situace
ještě prekerněji: z toho důvodu také sedmihrad-
ský kartel nezvýšil ceny měkkého řezíva, jak si
přípravoval pro 1. leden t. r. Potrvá-li tísnivé ob-
dobí déle, jest obava, že četné tamní dřevařské
společnosti doznají velkých ztrát a nejsou vylou-
čeny katastrofy, při svážení jich často slabých do-
Německá průmyslová a obchodní exkursa na
Uhry
Kon
33
article
Balkán. „B. H. se dovídá, že v nejbližších dnech
přibude do Bělehradu sdružení říšsko-německých
velkoprůmyslníků a velkoobchodníků, jež naváže
styky a obchodními a průmyslovými vůdčími kru-
hy srbskými a provázeno jimi navštíví Skopljí
Monastýr a bude studovati hospodářské poměry
v dobytém úzomí. Hospodářské kruhy německé
zamýšlejí rozsáhlou akci, aby předem zabezpečíly
tam zájmy německého průmyslu a obchodu.
Balkán
Bělehrad
34
article
K zřízení linie Terst-Halifan. „Zeit“ oznámil.
že vyjednávání mezl vládou a kanadsko-pacificko
dráhou o zřízení plavobní linie Terst—Halifax,o
kterémžto projektu jsme již referovali, jest išžv
podstatě ukončeno a že ministr obchodu dal jit
svůj zásadní souhlas k zřízení této vystěhovalecké
linie, resp, k zřízení vystěhovaleckých jednatelství
neb tak zvaných cestovních kanceláří. Kanadsko-
pacilická dráha zavázala se dodržetí předpisy, pre
jiné vystěhovalecké linie již vydaně, jakož i usta-
novení příštího vystěhovaleckého zákona. Nevy-
skytnou-li se nepředvídané překážky, bude plavba
zahájena již počátkem března. Otázka udělení kon-
cese bude prý v nejbližších dnech projednávánav
parlamentě, totiž ve schůzi soclálně-politické-
ho výboru poslanecké sněmovny, ve které bu-
de se jednati o otázce vystěhovalecké. Při té
příležitosti četní poslanci podrobí kritlce vrstěho-
valeckou politiku vlády, jak je patrna a chování
jejího vůči kanadsko-pacifické dráze. — Nepříznívě
kritisoval tento projekt nedávno v „Zeitu“ ryt. dr.
Terst
Halifany
Halifax
Něva
poslanecký sněmovna
35
article
Frey v článku, nadepsaném „Pochybená vystéhova-
lecká politika“. Autor poukazuje nejprve na marné
pokusy, které před 10 lety podnikla Cunard Line o
zřízení vystěhovalecké linie Terst—Nový York
neboť neobdržela v Rakousku koncese pro do-
pravu vystěhovalců. Také kanadsko-pacifické
dráze nejde o nic jiného, než o zřízení vystěhova-
lecké linie. Autor dokaruje to na základě o na-
šem zahraničním obchodě s Kanadou, při čemž
používá bamburské slatistiky. Pro vývoz přes Ter
bylo by k disposici dle něho nanejvýše 85.000a
pro dovoz z Kanady dokonce nanejvýše 40.000
Tyto číelice jsou známé zajisté též vedoucím mu-
žům kanadsko-pacifické dráhy a zřejmě jde jimv
první řadě o dopravu vystěhovalců, dále o kolo-
nisaci jejich rozlehlého území. Na první pohled
může se zdáti, že kanadsko-pacifická dráha ne-
hodlá konkurovati a tuzemskými plavebními spo-
lečnostmi, ježto tyto dopravují vystěhovalce jen do
Spojených států a nikoliv do Kanady. Ve skuteč-
nosti je tomu však jinak, než se zdá. Nehledě k
tomu, že tuzemské plavební společnosti dopravují
do Kanady rakouské a jiné vystěhovalce z Terstu
do Nového Yorku a odlud do Kanady, kteří b
jím bylí odňatl, stále více vzrůstá pnoud vystěho-
valecký přes Kanadu do Spojených států, ježto
tímto způsobem vystěhovalci ušetří si četné vexace
a nebezpečí, že nebudou v Novém Yorku připu-
štěni. Na tento proud vystěhovalců kanadsko-
pacifická dráha zvláště spekuduje. Autor článku
končí závěrem, že rozhodně mělo se sečkatie
tímto pokusem až do vydání vystěhovaleckého
zákona. — Projekt přirozeně vzbudil veliký zájem.
zejména terstských kruhů plavebních. Nemile do-
tklo se, že nebylo vyjednáváno s rakouskými zá-
jemníky, zvláště s Austro-A merikanou,
jež udržuje kvetoucí spojení do severní Ameriky.
Frey
Cunard Lin
Terst
Nová York
Rakousko
Kanada
Ter
spojený stát
Nový York
severní Amerika
36
article
Austro-Amerikana, jež byla založena v r. 1904
čítala 2 parníky s celkovou nosnosti 8144 t. má
dnes 33 parníky s celkovou nosností 155.394 t. Vr
1912 plavily se parníky Austro-Amerikany pro ce-
stující 61krát do severní a jižní Ameriky; nákladní
parníky vypluly 107krát z Terstu. Celkem bylo
uraženo na těchto plavbách 1,556.412 mil cesty.
Dopraveno do Ameriky 6777, zpět do Rakousko
Uherska 4252, v mezipalubí 57.455 osob do Amerj-
ky, zpět domů 31.184 osoby. Společnost vydale
v Rakousku okrouhle 25 mil. K. Celkové příjmy
společnosti činily v r. 1912 50.250.680 K. Do jižní
Ameriky a odtud dopravila společnost v r. 1910
99.795 t. v r. 1912 již 213.390 t. kterýžto přírůstel
representuje obchodní hodnotu 39.758.250 K.
těchto čísel jest patrný význam Austro-Amerikany
jež přirozeně těžce nese povolení konkurenční
jižní Amerika
Terst
Amerika
Rakousko
Uhersko
Amerj
38
article
linie.
Z německého průmyslu sírkářského. Koncen
t. m. konati se bude plná schuze spolku německých
továren na zápalky, v níž bude jednáno o situnci
tohoto průmyslu. Pomýšlí se na to, aby říšském
aněmu podána byla petice, aby zavedeno bylo
zdanění náhražek slrek. V kruzích prů-
myslu sirkařského pokládá se za nespravedlivé, aby
sirky zdanění podléhaly, jejich náhražky však ni-
koli. Na zvýšení kontingentu se nepomýšlí. o
tržní situaci dovídá se „B. T.“, že továrny
všeobecně pracují s přiměřeným ziskem, ovšem
nějské „skvělosti“ nelze vůbec mluviti. Přece všal
se situace průmyslu airkářského všeobecně z kon-
solidovala.
Z organisačních snah německého průmyslu
teztilního. V Düsseldoriu založen byl pod firmou
„Prodejná ústředna pro hedvábn
stuhy“ kartel všech německých továren na hed-
vábné stuhy, jehož účelem je stanovení jednotnýcl
podmínek a zlepšeni cen.
Z londýnské dražby na vlnu se sděluje 1é t. m.
Průběh dnešní aulce byl živý na plně uhájených
cen prvého dne. Crossbredy byly o něco stálejšt
Odbyt německého svazu oceláren ve výrob-
cích A činil v prosinci 1912 dle definitivního
zjištění 532.450 tun proti 492.647 tun před rokem
což se rovná 99.13 (minule 91.72) proc, celko
účasti. Z toho připadlo na polotovary 173.860
(148.150) tun, na železniční materiál 219.980
(200.437) tum a na formové železo 138.610 (144.06
tun. Za celý rok 1912 činil odbyt výrobků
dhrem 6.441.920 tu (v r. 1911 5.812.812 tunl
čehož připadá na polotovary 1,915.501 (1.745.156)
na železniční materlál 2,344.507 12,034.698) t a na
formové železo 2,.181.912 (1,982.958) tun.
39
article
Nová telelonní spojení do Bosny a Rumunska.
Gener. poštovní ředitel, sekční chef ryt. W a g-
ner, dlel počátkem listopadu m. r. v Dalmacii n
příležitosti kladení kabelu pro novou linil Terst-
Zader. Kabelové spojení bylo připojeno k nové te-
lefonní linii Vídeň-Terst. Kromě toho byla vybu-
dována telefonní trať ze Zadru do Metkovice, na
které začne se telefonovati v nejbližších dnech. V
dohledné době bude zřízena vhodná linie Vídeň-
Sarajevo. Doufá se, že se stavbou bude začato n
na jaře, a že bude hotova během 2 měsíců. V nej-
bližší době bude dále ujednána telefonní úmluva
s Rumunskem o trati Vídeň-Bukurešť a o podmín-
kách jejího používání. Trať jde přes Lvov a Čer-
novice
Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek konati
se bude v král. komor. městě Přelouči dne 2
ledna.
Bosna
Rumunsko
Dalmacie
Terst
Vídeň
Sarajevo
Bukurešť
Lvov
Čer
Přelouč
40
article
Insolvence. Firma pro železářské zboží Heř-
man Pollak v Plzni, která má v Mýtě továr-
nu na cvočky, octla se v platební tísní a domáh
se 40denního příročí. Za příčinu tísně udává o
nětí bankovního úvěru a okolnost, že společník
firmy Gustav Pollak v Mýtě, konstatovav značné
závazky směnečné a dluhy před několika dny.
zmizel, takže sestavení přesného statu je velmi
stíženo. V obchodních kruzích se proslýchá, že při
klidném vyřizování celé zálažitosti firma, trvajíc
již přes 50 let, pravděpodobně všechny závazky
bude moci urovnati, poněvadž má značné dobré
pohledávky za svým zákaznictvem a rozsáhlý skla
zboží, který hodlá k uspokojení věřitelů realiso-
vati. — Krajský soud v Jičíně uvalil konkura na
firmu „Terezodelská barvírna, bělírna a úpravna
Otto Goldachmidt“ v Terezodole (The-
resienthal) u Hostinnéhoj firma vyrábí všechny
druhy podšivkového a bílého zboží. — Vídeňský
zemský soud uvalil konkurs na kupce Gottírieda
Swarowského ve Vídn! XIII., Breitenseer-
strasse 7 a na Frant. Zehmanna, nitaře ve Víd-
ni III., Ungarnstr. 58 (bytem X., Muhreng. 28).
Banky, záložny a spořitelny.
Pražské odúčtovací sdružení vykazuje smě-
nek, cheků, poukázek a faktur od 8. do 15. ledna
1912 ke vzájemně výměně podaných úbrnem
33,813.982 K 85 h, za loňské soudobí 43,074.020
80 h. Součet věech podání od 2. ledna 1913 čino
58.686.381 K 82 hal. a vykazuje u porovnání se
75,348.139 K 2 hal. téhož období předešlého
roku přírostek 16,661.757 K 20 hal
Pollak
Goldachmidt
František
Plzeň
Mýto
Ungarnstrálie . 58
Krajský soud v Jičín
41
article
Trhy peněžní
Pražská bursn.
V Praze, 16. ledna. Oficiální záznamy zněj
Zástavní listy čes. hyp. banky 59
Zást. listy čes, hyp. banky tv zl.) 45
Zást. listy čes. hyp. banky (v K) 49
Zástavní listy čes. hyp. banky 31/4
Zákl. úpisy čes. zem. banky 42
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (v K] 4
Mel. úp. č. zem. banky [ve zl.) 49
Mel. úp. čes. zem. banky (v K) 49%
Žel. úpisy čes. zemské banky 42
Zákl, dlužní úpisy bukovin-
ské zamská banky . . . . 49e
Dlužní úpisy Živnost. banky 41/5
Dluž. úpisy Čes. prům. banky 4 1/25
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . .
Zást. lísty Hyp. ústavu Měst-
ské spořítelny pražské . . 4
Zást. listy mor. hyp. banky 59
Zást. listy mor. hyp. banky 49
Kom. dl. úp. mor. zeměd. bazky 49
Žel. úplsy mor. zeměd. banky 4
Zást. listy L. mor. spořitelny 41/4
Zást. listy I. mor. spořitelny 49
Zást. listy hal. zemské banky 43/2
Zást. listy hal. zemské banky 49
Kom. dl. úplsy hal. zem. banky 49
Železnič. úp. hal. zem. banky 49
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/49
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4
Zást. listy Rak.-uherské banky 4
Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 45
Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 31/49
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 49
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 3 1/4
Zást. listy Rak. hyp. banky 4
Prior. obl. spol. rak. míst. drah 3
Ruská státní půjčka z r. 1906 5
Bulharská stát. půjčka z r. 1909 41/49
Únorová společ. renta (v pap.) 4.29
Dubnová spol. renta (ve stř.] 4.2
Květnová spol. renta (v pap.) 49
Červencová spol. renta (ve stř.) 49
Rakouská zlatá renta . . . 49
korunová renta . 49
investiční renta . . 31/4
Mel
Červencová
Praha
ústav městoský
4 Zást
Hal
uherský banka
Zást
Železnič
Dubnová společenský
42
article
Česká banka Union . . . . .
Česká banka . . . . . . . .
Česká průmyslová banka . . ..
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . .
Chorvatská zemská banka . . ..
Jadranská banka . . . . . .
Lublaňská úvěrní banka . . . ..
Úvěrná banka úč. spol. v Růžom
berku (Rószahegy) . . . . ..
Moravská agrární a prům. banka
Pozemková banka . . . . . .
Pražská úvěrní banka . . . .
První čes, akc. pojišťovna na živ
Prvni pražská zastavárna . . ..
Zál. úvěrní ústav v Hradci Král. ..
Živnostenská banka . . . . .s
Haličská akc. hypoteční banka . .
Rakousko-uherská banka . . ..
Buštěhradská dráha (lit. A) . .
Buštěhradská dráha (lit. B) . .
Pražská paropl. po Vltavě a Labl
Kolínská továrna chemická . .
Alpinská montanní společnost.
Kolínská továrna na káv. náhražky
Podolská cementárna . . . ..
Česká společnost cukerní . . .
Český pivovar v Čes. Budějovicích
El-tech, akc. spol. dř. Kolben a sp.
První česká raffinerie v Modřanech
Českomoravská strojírna . . ..
Daňkova strojírna . . . . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost sa
Rustonova strojírna . . . . .
Pražské papírny, akc. spol. . . .
Chorvatská cukerní . . . . ..
Škodovy závody . . . . . .s
První česká továrna orient. cukrov.
Záp.-české tov. kaol. a šamnot. „
Kolben
Daňkův
Poldin
Škodův
Hradec Královský
Rakousko
Vltava
Čes . Budějovice
Modřany
Zápy
Český banka Union
Český banka
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
zemský banka
jadranský banka
pozemkový banka
úvěrní ústav
živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
sa Rustonov
Eltechnický , akciový . společenský
43
article
Vídeňská bursa
Z Vídně, 16. ledna. (K. k.) Dodatečná bursa
Rakouské kreditky 614.—, uherské kreditky 801.—
anglobanka 321.50, bankovní jednota 504.—, uni-
onka 581.—, banka pro země rakouské 502.—
státní dráha 698.50, lombardy 102.—, Škodovky
775.—, turecké tabákové 302.—, rýmavsko-mu-
ráňské 708.50, alpinky 1033.—, květnová renta
85.30, uherská korunová renta 84.75, ruské —.—
turecké losy 217.25, marky za hotové 117.86, marky
na ultimo 117.87. Smýšlení chabé.
x. Z Vídně, 16. ledna. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. za
K 199.65, 199.90, Bukurešt na krátké lh. —.—
Brusel šek na krátké lhůty za 100 fr. —.—, —.—
Brusel na delší lbáty ——, —.—. Německo žek
na krátké lhůty za 100 mk. 117.85, 118.071/2. Ně-
—. Londýn žek
mecko na delší lhůty —
krátké lhůty, 100 lib. št. 241.35, 241.75. Londým
na delší lhůty —.—, —— Nový York za 100 dol.
——, ——, Italie žek a krátké lhůty za 100 lir
94.25, 94.3714, Italie na delší lhůty —.—, —.—
Petrohrad a ruská města šek na krátké lhůty z
100 rb. 254.25, 255.25, Petrohrad delší lh. ——
—— Paříž šek na krátké lhůty za 100 k
—.—. Curych
95.80, 95.95, Paříž delší lh.
« Basilej šek a krátké lhůty 95.271/4. 95.42 1/1, n
— Švýcary šek a krátké
delší lháty —.—
lhůty 95.271/2, 95.4212, na delší lhůty —.—, —.—
Pařížská bursa
Z Paříže, 16. ledna. (Počáteční bursa.) Sproe,
renta 89.25. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 16. ledna. (Telegr. závěr. kursy.)
3 renta 89.27, italská renta 97.65, rak. po-
zemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha —.—
lombardy —.—, cheky na Londýn 25.19, rakou-
ská zlatá renta 91.75, uherská zlatá renta 88.30.
otomanská banka 638.—, tabáková režie 324.—
ruské 1906 104.—, turecké losy 191.—, Rio Tinto
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Rio Tinto
44
article
Penize Zbotí
101.75
45
article
100-75
92.8s
9475
90.25
46
article
91.85
93.75
89.25
89.25
90.2
100——
49r
50
article
93.75
93.25
87.65
83.75
83.75
93.75
84.10
89.50
51
article
93.75
88.65
84.75
34.75
94.75
85.10
90.50
53
article
72.40
102.80
87.90
88.20
85.30
85 3
107-90
85.35
55
article
88.10
88.40
85.50
85.50
108-10
85.55
75.45
269.50
410.—
444.—
464.—
252.—
430.—
436.—
10810 85.55
56
article
75.25
263.50
408.—
443.—
272.—
462.—
248.—
420.—
435.—
242.—
57
article
424.—
422.—
429.—
430.—
670.—
669.—
530.—
442.—
444.—
267.50
639.—
2086
2400
950.—
930.—
368.—
10356
267.—
637.—
58
article
2076
2390
940.—
900.—
364.—
590.—
194.—
363.50
59
article
1034
600.—
195.—
364.50
60
article
1250
430.—
1900
61
article
1300
435.—
1930
908.—
902.—
3465
3479
205.50
204.50
205.—
210.—
780.—
777.—
196.— 198.—