ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 c66aa0d0-8f08-11dd-8480-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 61 celkem · entity: person 23, work 40, place 122, org 32
1 masthead
17. ledna 1913. Číslo 16.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana B
4 article Národní hospodář.
Národní hospodář. o hospodářských poměrech osvoboze- ných srbských krajů. Skoro jediným hospodářským činitelem jev těchto krajích rolník. Od něho závisí všechen hospodářský pokrok, na něm spočívá největší tíha státních břemen. Půda, kterou obdělává, není však jeho vlastnictvím. Je to spahijský majetek, za jehož uživání platí jednu čtvrtinu agoví. Kromě toho platí státu jednu desetinu, 11/2 proc. „záma“ na kulturní účely a na to vše 6proc. přírážku vojen- skou. O poměru mezi sedlákem (čiflija) a agou he- voří resoluce národní skupštiny osmanských Srbů z r. 1909 v požadavku: aby se přesně vykonával „bosensko saferský zákon“, jímž se upravují p- měry mezi agou a čiflijou, dle něhož aga nemůže bez rozhodnutí idare-medzlisa vyhnati svého čifliju leč že by tento neobdělával svoji půdu a neplatí čtvrtinu svému agovi. Největší rovinou ve Starém Srbsku jest Ko- sovo Pole, dlouhé 40 km a široké 15 km.
Srba km
5 article
Největší města v těchto krajích jsou: Sko- plie na řece Vardaru, Prizren na dpatí Šarpla- niny a v údolí řeky Bystrice, Priština, někdejší srdce Kosova, Mitrovice, nové město, vznik- nuvší z bezvýznamné vsi, k jehož vzrůstu přispěla hlavně železnice, jejiž jest Mitrovice prozatímně konečnou stanicí. Tato železnice způsobila však na druhé straně úpadek obchodního významu Prizre- nu, jejž měl ve staré srbské říši i po jejím pádu, poněvadž se nalézal na nejkratší cestě, spojující černchorské a albánské přímoři s Dunajem. Veli- kou obchodní budoucnost má Gostivar. ležíci na levém břehu řeky Vardaru v plodné gostivarské rovině. Je to poslední obchodní město kosovského vílajetu na cestě od Skoplje za Debar. Zbudování náležitého železničního spojení přispěje k rozma- chu tohoto města, rostoucího i při dnešní špatné komunikaci. Kumanovo, ležící na doteku zna- menité moravsko-vardarské doliny, mělo ve stře- dověku značný komunikační význam, neboť tu pro- cházely dvě nejvážnější cesty: I. Cařihrad—Jader- ské moře (Kustendil—Kosovo Polel. II. Bělehrad— Solun. Budoucnost Kumanova získává nesmírně mnoho připojením ke království srbskému. Blíz- kost Skoplje, jež váže hospodářsky velmi daleké okolí (z toho důvodu domáhaly se také kazy tetov- ská a gostivarská, aby byly připojeny ke skolpij- skému zandžakut dosud jsou v prizrenském sand- žaku), nedovolí mu vzrůsti ve vážnější obchodní středisko. Tetovo leží v poldném tetovském poli, které darvenskou klisurou přechází do skoplj- ské kotliny a na jihu v gostivarské pole. Tn má
Veli Vardar Prizren Bystrica Priština Kosov Mitrovice Dunaj Kumanovo Cařihrad Jadera Kosovo Bělehrad Soluna ský moře
6 article
Vardar silný spád a jeho proudu tu více, než kde jinde používá se jako hnací síly. Valeská kaza jest vínem a hrozny nejbohatší kaza skopljského sandžaku. Město Veles, dokud nebyla železnice, byl obchodním střediskem několika káz. kratov- ské, kočanské, skopljské, kumanovské. Stará cesta kraňsko-tolunská vycházela na Veles, jenž tehdy připoutával k sobě cele plodné O včf Pole zestávající zejména ze svatomikulášského pole, údolí Azmaky, štipského pole. Veles jest po Skoplii počtem obyvatelstva největší město skopljského sandžanku. Celé velesské pole v délce přes čtyry kilometry pokryto je sady s různými druhy ze- lenin. Obchodně Veles náhle klesá. Lipljan nalézající se v nejširší části Kosova a na mitro- vické trati, stal se vážným střediskem obchodu s obilím. Obchod s dobytkem na oné části Ko- sova stále ještě soustředěn jest v Prištině, avšak Lipljan roste na škodu Prištiny velmi náhle. Všech- ny produkty Kosova soustřeďují se v Lipljanu a odtud dopravují se železnicí. Železniční spojeníz Hipljanské stanice do Prištiny tento vývoj ještě urychli. Ferizovič, nalézající se na jihovýchodě od Kosova, vzrostl po zbudování železníce. Dřive v tomto místě byl pouze chán. Ferizovič jest ve- znamné obchodní středisko pro oblasti: prizren- skou, dlakovičskou a gullanskou. Prilep byl ve středověku proslulým tržištěm, ale ještě počátkem minulého století srpnové prilepské trhy byly zna- menitého významu. Od 30 let prilepské tržiště po- zbývá svého významu a nyní kleslo na pouhou výměnu surovin a fabrikátů mezi Prilepem i okol- ními vesnicemi. Hlavním předmětem obchodu jest proslelá prilepská paprika, jež se vyváží i do Srb- ska. Bulharska a Rumunska. Nyní Bitoli váže obchodně dokonce vsi z nejbližšího okolí Prilepa č. S
Valeská Veles Srb Veles Kosov Priština Lipljan Prilep Bulharsko Rumunsko Prilepa ko
7 article Americké hursovní a tržní zprávy
Americké hursovní a tržní zprávy (Kabelové telegramy „Nšrodních Listůn,) Aukce gumy. Z Amsterodamu, 16. ledna. Dnes bylo vydra ženo 43.600 kg gumy za ceny dle taxace. Z Nov. Yorku, 16. ledna. (Soukr.) Dnešní bursa při zahájení nebyla jednotná. Jevila od počátku lehké oslabení, zvláště při měďových hodnotách. Spekulace chovala se zdrželivě na zprávy o stávce topičů. Obraty dály se jen v úzkém rozměru. Po- zději podnikla baissa útoky na akcie Virginia Ca- rolina Chemical Co., jakož i na akcie Southern Pacific. Odpoledne akcie měďového trhu těšily se zvláštní poptávce, neboť z Londýna hlášen příz- nivější statistický výkaz. K uklidnění přispěly též zprávy Witsonovy o jeho stanovisku k monopolu. K závěru jevily kursy opětně oslabení a větší část získu opětně ztracena. Akcie Virginia Chemical Co. poklesly o 21/4 dol. Celkový obrat činil 310.000 sharesi státních papírů prodáno za 1.7 mil. dol. Peníze poslední a . . Kabel. transí. . . . 487.65 Amalgamated. . .s American Smelting . 71.25 American Lokomotive 39.50 Anaconda . . . . Atchison 104 50 Baltimore a Ohlo s 105.— Canadian Pacific . 242.75 Chicago, Milwauke 112.— 30.62 Great Northern . . . 127.50 Louisville a Nashville 139.50 Missouri Kansas . 26.75 New-York Central : i 107. — Northern Pacilie s 118.25 Pennsylvania . . . 122.25 Reading . . . . . a 163. 12. Rock island . . . s 22.75 Southern Rallway i s 26.50 Southern Pacific . v 105.37 Stecl Comon . . . . 62 87 Union Pacific s. . a 157.62 Wabash. pref. . 12.25 Steel prel. . . . . 109.50 Southern Pacit. Bd 4
Amsterodam York Virginia Ca Londýn Anaconda Baltimore Chicago Milwauke 112 Louisville Nashville Missouri Kansas NewYork Central Pennsylvanie Reading Nšrodne Listůn Chemical Company Southern Pacifik Virginia Chemical Company American Smelting American Lokomotiv Canadian Pacifik Northern Pacilie kg 30.62 Great Northern Southern Rallway Southern Pacifik Stecl Comon Steel prel Southern Pacit
9 article
Z Chlcafa, 16. ledna. Plenlee. Terminy stouply dobrou poptávkou vývozní. Ko konci trh ochaboval na oznámený hojný již dovoz ze severo- západu. Včera klesly terminy o 1/4 ct. — K uku- řice. Trh byl slabý na klamnou poptávku po promptním zboží. Z Chicaga, 16. ledna. Pšenice pohotová . . 112.50 111.50 111.— 111.50 110.— na květen. . 94.25 95.— 94.12 94.12 90.— na červenec . 91.25 91.87 91.— 91.12 90.6 na září . . . 89.62 90.— 89.25 89.62 89.25 Kukuřice č. z pohotová . . 60.50 59.25 59.— 59.25 59.— na kxěten. . 52.12 52.62 51.62 51.75 50s; 53.25 52.50 na červenec 53.37 na září . . . 53.87 54.— Oves č. 2 pohot. 35.— 34.25 34.75 na prosinec . 34.— 34.62 34.— na květen .. Z Nového Yorku, 16. ledna. Pšenice zimní . 16. 15. pohotová . . 109.25 109.50 108.50 107.50 107.50 na květen. . 100.12 100.87 99.25 99.37 98.87 na červenec . 97.87 98.62 97.25 97.12 96.75 Kukuřice pohot. 58.25 58.25 55.75 54.37 57.25 Oves č. 2 pohot. 39.— 39.12 38.50 38.75 38.50
severozápad Chicago Nový York
10 title
Několik poznámek
11 article
Bělehrad, 13. ledna.
Bělehrad
12 article
Z Nov. Yorku, 16. ledna. (Soukr.) Trh měl cha- bý průběh na nižší liverpoolské záznamy a větší prodeje jižních firem. 13. 11. 10. 16. 15. 14. Pohotová . . 12.90 13.— 13.— 13.10 13.10 13.10 na leden . . . 12.49 12.69 12.55 12.70 12.81 12.8 na březen . „ 12.05 12.25 12.11 12.27 12.43 12.4 na květen . . 11.99 12.25 12.15 12.33 12.29 125 na červenec. . 11.93 12.20 12.09 12.26 12.41 12.4 na srpen . . . 11.82 12.08 11.97 12.14 12.29 12.3 na říjen . . . 11.32 11.47 11.44 11.50 11.63 11.6 Z Nového Orlennu, 16. ledna. 16. 15. Pohotová, . . 12.50 12.50 12.50 12.75 12. Různé výrobky. Z Nového Yorku, 16. ledna. Koks pohotový . . . 4.— až 4.25 4.— až 4.25 16. 15. 14. 13. Olovo : . . . . . i 4.25 4.25 4.25 4.25 Měď elektr. . . . . 16.90 16.90 16.75 17.25 15.75 16.25 » stand. pohotová. 15.50 16.— 7.321 7.27 Zinek . . . . . . . 7.325 7.37 51.30 50.5 Cín. . . . . . . . 50.95 51.12 9.85 9.7 Sádlo prim. vest. . . 10.05 9.75 18.75 18.75 Vepřové maso . . . 19.— 18.75 22.50 22.50 Hovězí maso . . . . 22.75 22.50 4.55 4.65 4.55 4.55 Cukr gran. . . . . . 8.50 8.50 Petrolej crude . . 43.— 43.5 Terpentin novoyorský, 43.— 43.— 13.87 13.87 13.87 1387 Káva pohotová . . . 13.51 13.46 1347 13.47 na březen . . . 13.78 13.73 13.75 13.74 na květen . . . 14.04 13.98 na říjen . . . 18.25—18.50 Železo sur. č. 2 Foundry. 18.50—19.— 18.50—19.— » South. Foun. č. 1. 18.75—19.25 měkké 18.75—19.25 18.00—18.50 sur. jižní č. 2. . 18.00—18.50 Z Chicaga, 16. ledna. 16. 15. 14. 13. Sádlo na leden . . . 9.87 9.75 9.70 9.60 Žebírka na leden . . 9.85 9.773 9.75 9.e7
Zinek Sádlo York Nový York South 13.10 12.69 12.70 12.81 12.25 na květen 12.15 125 na červenec 11.97 11.47 11.63 Z Nový Orlenna 12.50 12.75 měď elektrum 15.75 Sádlo prim 9.75 Hovězí masa Cukr gran 8.50 13.98 železo sur Foundra sur Z Chicago
13 article Vepř. maso na leden . 18.32° 18.20 18.05 17.85
Vepř. maso na leden . 18.32° 18.20 18.05 17.85 V záležitosti 10milionové půjčky obce pražské se nám sděluje z kruhů správní rady společné vodárny: Ke krytí nákladů společné vodárny Prahy a obcí sousedních je zapotřebí obnosu 10 milionů korun. Výpůjčkou 2 mil. K u Pozemkové banky, schválenou pondělní schůzi sboru obecních starších, bu- dou kryty pouze týdenní výplaty, kdežto vý- platu účtů velkých dodavatelů bylo nutno od- ložit pro nedostatek hotovostí. Správní rada společné vodárny učinila dotaz u celé řady peněžních a jiných příbuzných ústavů ve příčině uzavření půjčky 10 mil. korun z tohoto dotazu vznikla zpráva, že půjčka by- la u Assekuračního spolku cukerního průmy slu již uzavřena. Tak daleko vyjednávání vů- bec nepokročilo. K reformě daně činžovní. Jak se dovídá vládn „Fremdenblatt“, bude podána posl. sněmovně, jak- milo se sejde, nová osnova novely o domov- ní dani činžovní, poněvadž dosavadní zku- šenosti se zákonem z 28. prosince 1911 v příčině novostaveb, přestaveb a přístaveb naděje na zlev. nění bytů nesplnily, nýbrž měly v zápětí jer zvýšení cen pozemků a zdražení stavebního kapi- tálu, takže výhody cit. zákonem poskytnuté zvý šenýmí náklady stavebními, resp. cenami pozemků byly absorbovány a nikterak neprospěly nájemni- kům a veškerenstvu.
Praha
14 article
Ústřední banka českých spořitelen. Některe listy přinesly včera zprávu, že se ve středu konala schůze správní rady, v níž předsedou správní rady zvolen byl přís. zem. výboru p. dr. L. Pinkas Z kompetentního místa se dovídáme, že ve středu se žádná schůze ani správní rady ani výkonného komitétu Ústř. banky nekonala a že také pe různu kolportované kombinace v příčině osobních změn ve vedení Sporobanky jsou zatím předčasny Z trhů cukerních. V Praze, 16. ledna. Surovina Večerní trhy zahraniční doznaly seslabení; dnešn první Hamburk i polední Magdeburk nepřinesly ni význačného. Náš trh zahájen proto klidně a večern ceny K 21.75 resp. K 22.60 v paritě ústecké zů- staly v platnosti dopoledne i v poledne. Tak Londýn i odpolední Hamburk zůstaly souhlasny se zprávami zahajovacími. Na naší burse udržela se proto tendence klidná, jakož i ceny pů- vodní K 21.75 za promptní aK 22.60 na říjen- prosinec z Ústí. Obchod s rafinádami zacho- vává základní cenu K 76.— za homole ze stanic továrních. Z Hamburku sděluje depeše Společnost pro obchod se zbožím ze dne 16. t. m. Včerejš závěrek klidný. Při dnešním zahájení nebylo žád- ných význačnějších změn. Tuzemské rafinerie byly v posledních dnech čilými kupci, dnes však cho- valy se zdrželivě. Rakousko-uherská statistika prosincová (be Bosny) vykazuje tyto číslice v tunách hodnoty surového cukru
doktor L Pinkas Praha Hamburk Magdeburk Londýn Ústí
15 article
Peněžní bursa.
16 article
487.55 487.37 72.12 39.25 37.12 104.37 105.12 104.50 105. 50 242.50ex 260. 38 113.62 112.25 30.50 31.12 127.62 127.— 139. — 140.— 26.50 107.25 106. 87 119.— 118.25 122.12 122.37 162.62 164. 50 22.37 23.37
17 article
1912 1911 1910 411.874 172.239 314.822 Výroba . . . . . . - 138.897 63.779 112.15 Vývoz . . . . . . . 54.991 50.506 57.78 Konsum . . . . . . Od počátku září do konce prosincer 1,572.201 1,013.017 1,361.715 Výroba . . . . . .. 393.107 217.338 341.291 Vývoz . . . . . .. 241.510 198.113 222.590 Konsum . . . . . . Zásoby koncem pros. 996.709 700.901 858.530 765.850 640.453 705.935 » listop. Fřírost 230.859 60.148 15I.5
18 article
26 8 27.25 105 25 105.87 63.12 64.12 157.12 153.87
19 article
Z trhů peněžních, 16. ledna. V druhém týdnu lednovém byl zpětný přítok hotovostí do Rakou- sko-uherské banky dle soukromých zatím zpráv valmi značný. Jak v ekkontu, tak v lombardu byly splaceny značné obnosy. Loni k polovici ledna poklesl portefeuille a lombard celkem asi o 20 mil. K. Má se za to, že letošní pokles byl ještě značnější. Zdaněný oběh bankovek, který 7. t. m. činil ještě 537 mil. K, dle toho klesl by podstatně pod 400 mil. K. Také na třetí týden lednový po- čítá se se mačným zlepšením stavu naší cedulové banky, poněvadž v tomto období jsou splatny ob- sáhlejší částky. — Banka anýlická v tržbé a cizinou získala v tomto týdnu bankovním čl- stých 72.000 lib. šterl. zlata. Silnější nároky n zlatý poklad banky kladla hlavně jižní Amerika. Pro nejbližší dobu očekává se zásilka 400.000 lib šterl. zlata do Argentiny a rovněž tak značný od- tok do Brazilie. Na otevřený trh zlata došlov posledním týdnu na 900.000 lib. šterl. kapského zluta. Ježto kromě Indie, jež koupila za 150.000 lib. šterl., neobjevila se žádná další potřeba, mohla si banka andlická pajiotiti zhývalící pbnoe.
Raka jižní Amerika Argentina Brazílie Indie
20 article
12.25 13.25 109.25 109.50 9325 9325
21 title
9287
22 article Obílí.
Obílí. Praha. Trh dnešní večerní bursy omezil s pouze na dvě závěrky a to akcií škodových zá- vodů za K 775.50 (— K 1.50) a akcií Rak. alpské báňské spol. za K 1033.50 (— K 1.—). Vídeň. Kdežto bursa jevila v prvním stadiu obchodu sklon k dalšímu zotavení a vycházela př tom přes nastávající podání kollektivní noty vel- mocí z klidnějšího názoru na politickou sltuacl. změnil se později nepříznivě celkový její ráz, kdyi jistá komisionářská firma přikročila ku prodejům. Reskce kursů byla uváděna v souvislost nejprve s politickými obavami a s poukazem na včerejš sílu tureckého odporu, kdežto později uvedena byl v souvislost s exekutivními prodeji, což bylo po- věstí se všech stran ovšem popíranou. Mimo to působily škodlivě slabší berlínské záznamy a ne- příznivé zprávy o konjunktuře z Německa, jakot i nepotvrzené pověsti o insolvencích v provincitch. Postiženy byly hlavně státní dráha a Alpinky. Ško- dovky převážně těšily se čilejší poptávce. Ve kraň- cích ztratily Pražské železářské docíleného pří- skoku, rovněž tak i báňské a hutní. Renty slevnily opětně o 15 až 20 h, devisy a valuty byly napinatější. Stav peněz byl povolný. Z našich papírů obcho- dovány byly akcie Živnobanky za 266.75 K. České cukerní placeny 365.50 K. Daňkovky 440 K Chorvatské eukerní 1563 K. Sazby za první ban- kovní akcepty 53/4 90.
Živnobanka Praha Vídeň Německo K 775.50
23 article
Petrohrad. V průběhu dnežní burvy pr- nikl na místní koupě směr pevnější a hledány hlav- ně některé hodnoty průmyslové a bankovní Výplata kuponů 4ních zástavních listů Hr- poteční banky království Českého. Kupony 4 zástavních listů, jak na zlatě, tak i na koruny zně- jících, jakož i úroky z vinkulovaných 4% zástav- ních listů hypoteční banky království Českého dnem 1. dnora 1913 splataé vyplácejí se o 24. ledna 1913 počínaje ve všední dny beze vší srážky. Zástavní listy s archy ku- ponovými lze složiti u banky zároveň do bezplatné úschovy a správy. Divídendy továren na gumu. Jak oznamuje „N. Fr. Prosse“. Rakousko-americká ake spol. továrny na gumu zvýší pravděpo- dobně dividendu z 28 n a 30 K. Dosavadní ak- cie, rnějící na 400 K nom., budou od letošního ro- ku přeměněny v akcie po 200 K nom. Také Uherská společnost továrny na fumu zvýší pravděpodobně divídendu, a slce z 30 na 3 korun. Akc. spol. pro krajkářský průmysl ve Vídni. Dne 15. t. m. konala se schůze správní rady Ake. spol. pro krajkářský průmysl, jež Jest podnikem Rak. úvěrního ústavu. Správní rada usnesla se navrhnouti valné hromadě, aby za správní rok 1911—12 vyplácela se 9 (před rokem 8) procent- ni divídenda. Ročenka rakouského průmyslu na rok 1913. Nedávno vyšel III. díl „Compassu“, jehož prvníe druhý díl vyšel již v srpnu m. r. Třetí díl kom- pasu skládá se ze dvou svazků, čítajících celkem přes 3000 stránek. Svazek umožňuje podrobné in- formace o stavu rakouského průmyslu, obsahuje okrouhle u 70.000 firem údaje o majíteli, proku- ristech, počtu dělníků, době založení, o výrobě o speciálních výrobcích a jiné potřebné údaje. Tak zv. seznam zboží se 7000 abecedně seřazený- mi výrobky poskytuje vzorný přehled nákupníe pramenů, jejž možno doporučiti každému, kdo chee se poučiti o trhu určitého výrobku.
Petrohrad Hradec Vídeň hypoteční banka Český den 1
24 article
Mezinárodní stavitelská výstava v Lipskuv květnu letošního roku pořádaná těší se živému zájmu rakouské vlády i části soukromých účastní- ků. Dne 16. prosince 1912 konána byla v minister- stvu veřejných prací ve Vídní anketa, jednající o tom, zda a v jakém rozsahu se Rakousko výstavy zúčastní, i rozhodnuto ve smyslu kladném. Ra- kouská exposice, projektovaná v samostatném pa- vilonu, s jehož stavbou se v nejbližší době započne a všechna ministerstva svými odvětvímí budou zúčastněna tak, že v prvé řadě nabídnut bude pro- stor veřejným korporacím, zbytek pak bude roz- hodným pro miru účastenství jednotlivých minl- sterstev. Vláda přichází kruhům ostatních inter- essentů velmi výhodně vstříc, věnujíc místo úplně zdarma, čímž výdeje omezovati se budou na ná- klad s dopravou a hlídkou spojený, vyhra žuje l pouze právo odmítnoutí předměty nekonvenující.
Vídeň Rakousko
25 article
J. Exc. pan ministr ing. Trnka, jenž anketu za- hájil, kladl váhu na četné účastenství kruhů ra- kouských a poulázal ve svých vývodech na důle- žitost výslavy. Na základě této akce vládní ně- které korporace veřejné, zejména město Vídeň. změnilo svoje původní rozbodnutí a bude vystavo- vati. Spolek architektů a inženýrů v král. Českém, jenž svým delegátem p. inže- nýrem Kapsou z Plzně ankety se zdčastnil, sle- duje snahy ty s přáním, aby též v kruzích českých. zejména pak v kruzích pražských, učiněno bylo rozhodnutí pro podporu práce celkové. Výstavy možno se zúčastniti, pokud modely nejsou po ruce, fotografiemi provedených objektů, akvarely a plá- ny. Též alba by snad byla vhodná. Spolek apeluje zvláště na interesenty z vlastních řad, aby, pokud faktické poměry toho dovolují, účastensíví svoje skutkem projevili a svoje rozhodnutí se sdělením velikosti plochy k vystavení potřebné sdělili přím c. k. ministerstvu veřejných prací ve Vídni, kterél dne 21. t. m. definitivní rozdělení ploch pro zájem- níky provede.
Ing Trnka Vídeň Plzeň spolek architekt
26 article
Ze severo-západo-českého trhu hnědouhelného sděluje „Der Kohleninteressent“. Příznivá si- tuace nijak se nezměnila. Poplávka po všech druzích stále převyšuje těžbu. Ani ukon- čen fcukerní kampaně dosud závodům neumožnil poněkud zmenšiti velice vzrostlé nevyřízené do- dávky průmyslového uhlí. Obchod v příštích měsí- cích posuzuje se rovněž příznivě. Ze zvýšení cen ohlášeného rakouskými kamenouhelnými revíry zřejmá jest povná důvěra v delší trvání nynějších poměrů, opírající se ovšem hlavně o upevněnou situaci železářského průmyslu, kdežto škody, jež utrpěl textilní průmysl pro politické událostl, jal se zdá, mají pro odbyt uhli menší význam. Přízni- vou známkou pro průběh obchodu jest též okol- nost, že vzdor mírnému počasi v prvních dnech lednových též odbyt českého uhlí neochabl. Opa- třování vagonů mnché dny ještě neuspokojilo ná- roky. Vzrůst zásilek oproti první polovici ledn 1912 padne asi velice na váhu. Zatlačování českého hnědého uhlí německými briketami. Vývoz českého hnědého uhlá do Saska v r. 1912 byl značně menší než v r. 1911. Činil okrouhle 3.7 mil. t. 4. j. o 0.25 mil. t méně Jednak vysvětluje se to jarní stávkou haviřův Čechách, jednak byl odbyt českého uhlí v Sasku zatlačen německými briketami, jejichž odbytv Sasku v r. 1912 stoupl o půl mil. tun. Avšak také odbyt německého hnědého uhlí v Sasku stoupl.
Sasko Čechy
27 article
Po saských státních drahách vyvezeno bylo če- ského hnědého uhlí v r. 1912 3.72 mil. t. čilio 255.000 t méně než v r. 1911. R. 1907 vyvezeno bylo ještě 4.864.000 t. Od tě doby vývoz českého uhlí hnědého stále klesal, r. 1910 činil 3,876.000t. v r. 1911 poněkud stoupl, totiž na 3.970.000 t avšak v r. 1912 opět klesl na 3,723.000 t a byl tudíž menší než v r. 1910. Od roku 1907 činí úbytek 1.100.000 t. čili 23 proc. Výroz německih hnědého uhlí a briket v Sasku činil v r. 1912 okrouhle 5.7 mil. t čili o 2 mil. t. více než odbyt českého hnědého uhli. Oproti r. 1911 stoupl vývor německých briket do Saska o 544.000 t a vývoa německého hnědého uhlí o 82.000 t. V r. 1910 člnil odbyt briket v Sasku ještě něco přes 3 mil. t. o r. 1907 do r. 1912 stoupl odbyt německých briket a německého hnědého uhlí o 1.7 mil. t. Tyto číslice svědčí jasně o zatlačování českého hnědého uhlí. Uherská statistika lihu. Podle zatímného vý- kazu ministerstva financí činila v zemích uher- ských v prosinci 1912 výroba lihu 149.69 ( 11.538) hl. Zdaněno bylo celkem 80.415 (— 761) hl. a sice 63.652 (— 12.263) hl kont. a 16.763 (+ 11.502) hl exkont. Vyvezeno bylo celkem 165 (— 892) hl exkont. Denaturováno bylo celkem 12.194 (— 1183) hl a sice 8 (— 2776) hl kont.a 12.186 (+ 1593) hl exkont. Ke stoupání kursů na lhůtním trhu obilnímv Pešti. Ačkoliv v celé naši říšl, zvláště v nejdůle- žitějších výrobních zemích: v Čechách a v Uhrách. před příchodem mrazů všude napadlo vydatně sněhu, takže osení jest chráněno před mrazem, na pešťském lhůtním trhu ceny opět podražily. Po- dražení molivaje se politickou situací, kte-
Sasko Pešť Čechy Uhry
28 article
52.75 51.75 53.50 52.75 34.50 34.75 34.12
30 title
8.50 8.50
31 article 14.— 13.98
14.— 13.98 18.25—18.50
32 article
ráž podnítila epekulaci, aby zasáhla koupěmi. Pri nepatrných obratech na lhůtním trhu účinkují již nikoli obzvláště rozsáhlé koupě na kursy. Z trhu dřevního referuje odborný list „Dře- vo“. Smýšlení dřevního trhu jest dosud klidné jen povlovně probírá se ze stagnace z minulého roku přejaté. Vážnější uzavírky jsou vzácné neb na všech stranách zříti až přílinou opatrnost zdrželivost. Ceny, vyjma skrovné případy, nedo- znaly podstatnějších změn a pohybují se na ustá- leném nivesu. Ojedlněle poptáváno bylo truhlář- ské řezivo, ale nedošlo k význačnějším obchodům kupuje se většinou jen dhrada běžné potřeby. Kon- sum stavební uvízl takřka na mrtvém bodu a ne- lze znamenati symptomy obratu k lepšímu. Vše- obecně stěžuje se do líknavého placení zákazni- ctva, povstalého všeobecnou nepříznivou konjunk- turou bospodářskou. Průměrná zaměstnanost v dře- vařských závodech tuzemských ochabla citelně možno ji označiti jako dobrou, v některých krajích nodostatečnou. V drobném prodeji ponákud uepo- kojující odbyt má tvrdý materiál, s dubovým olšovým v popředí. — V Uhrách jeví se situace ještě prekerněji: z toho důvodu také sedmihrad- ský kartel nezvýšil ceny měkkého řezíva, jak si přípravoval pro 1. leden t. r. Potrvá-li tísnivé ob- dobí déle, jest obava, že četné tamní dřevařské společnosti doznají velkých ztrát a nejsou vylou- čeny katastrofy, při svážení jich často slabých do- Německá průmyslová a obchodní exkursa na
Uhry Kon
33 article
Balkán. „B. H. se dovídá, že v nejbližších dnech přibude do Bělehradu sdružení říšsko-německých velkoprůmyslníků a velkoobchodníků, jež naváže styky a obchodními a průmyslovými vůdčími kru- hy srbskými a provázeno jimi navštíví Skopljí Monastýr a bude studovati hospodářské poměry v dobytém úzomí. Hospodářské kruhy německé zamýšlejí rozsáhlou akci, aby předem zabezpečíly tam zájmy německého průmyslu a obchodu.
Balkán Bělehrad
34 article
K zřízení linie Terst-Halifan. „Zeit“ oznámil. že vyjednávání mezl vládou a kanadsko-pacificko dráhou o zřízení plavobní linie Terst—Halifax,o kterémžto projektu jsme již referovali, jest išžv podstatě ukončeno a že ministr obchodu dal jit svůj zásadní souhlas k zřízení této vystěhovalecké linie, resp, k zřízení vystěhovaleckých jednatelství neb tak zvaných cestovních kanceláří. Kanadsko- pacilická dráha zavázala se dodržetí předpisy, pre jiné vystěhovalecké linie již vydaně, jakož i usta- novení příštího vystěhovaleckého zákona. Nevy- skytnou-li se nepředvídané překážky, bude plavba zahájena již počátkem března. Otázka udělení kon- cese bude prý v nejbližších dnech projednávánav parlamentě, totiž ve schůzi soclálně-politické- ho výboru poslanecké sněmovny, ve které bu- de se jednati o otázce vystěhovalecké. Při té příležitosti četní poslanci podrobí kritlce vrstěho- valeckou politiku vlády, jak je patrna a chování jejího vůči kanadsko-pacifické dráze. — Nepříznívě kritisoval tento projekt nedávno v „Zeitu“ ryt. dr.
Terst Halifany Halifax Něva poslanecký sněmovna
35 article
Frey v článku, nadepsaném „Pochybená vystéhova- lecká politika“. Autor poukazuje nejprve na marné pokusy, které před 10 lety podnikla Cunard Line o zřízení vystěhovalecké linie Terst—Nový York neboť neobdržela v Rakousku koncese pro do- pravu vystěhovalců. Také kanadsko-pacifické dráze nejde o nic jiného, než o zřízení vystěhova- lecké linie. Autor dokaruje to na základě o na- šem zahraničním obchodě s Kanadou, při čemž používá bamburské slatistiky. Pro vývoz přes Ter bylo by k disposici dle něho nanejvýše 85.000a pro dovoz z Kanady dokonce nanejvýše 40.000 Tyto číelice jsou známé zajisté též vedoucím mu- žům kanadsko-pacifické dráhy a zřejmě jde jimv první řadě o dopravu vystěhovalců, dále o kolo- nisaci jejich rozlehlého území. Na první pohled může se zdáti, že kanadsko-pacifická dráha ne- hodlá konkurovati a tuzemskými plavebními spo- lečnostmi, ježto tyto dopravují vystěhovalce jen do Spojených států a nikoliv do Kanady. Ve skuteč- nosti je tomu však jinak, než se zdá. Nehledě k tomu, že tuzemské plavební společnosti dopravují do Kanady rakouské a jiné vystěhovalce z Terstu do Nového Yorku a odlud do Kanady, kteří b jím bylí odňatl, stále více vzrůstá pnoud vystěho- valecký přes Kanadu do Spojených států, ježto tímto způsobem vystěhovalci ušetří si četné vexace a nebezpečí, že nebudou v Novém Yorku připu- štěni. Na tento proud vystěhovalců kanadsko- pacifická dráha zvláště spekuduje. Autor článku končí závěrem, že rozhodně mělo se sečkatie tímto pokusem až do vydání vystěhovaleckého zákona. — Projekt přirozeně vzbudil veliký zájem. zejména terstských kruhů plavebních. Nemile do- tklo se, že nebylo vyjednáváno s rakouskými zá- jemníky, zvláště s Austro-A merikanou, jež udržuje kvetoucí spojení do severní Ameriky.
Frey Cunard Lin Terst Nová York Rakousko Kanada Ter spojený stát Nový York severní Amerika
36 article
Austro-Amerikana, jež byla založena v r. 1904 čítala 2 parníky s celkovou nosnosti 8144 t. má dnes 33 parníky s celkovou nosností 155.394 t. Vr 1912 plavily se parníky Austro-Amerikany pro ce- stující 61krát do severní a jižní Ameriky; nákladní parníky vypluly 107krát z Terstu. Celkem bylo uraženo na těchto plavbách 1,556.412 mil cesty. Dopraveno do Ameriky 6777, zpět do Rakousko Uherska 4252, v mezipalubí 57.455 osob do Amerj- ky, zpět domů 31.184 osoby. Společnost vydale v Rakousku okrouhle 25 mil. K. Celkové příjmy společnosti činily v r. 1912 50.250.680 K. Do jižní Ameriky a odtud dopravila společnost v r. 1910 99.795 t. v r. 1912 již 213.390 t. kterýžto přírůstel representuje obchodní hodnotu 39.758.250 K. těchto čísel jest patrný význam Austro-Amerikany jež přirozeně těžce nese povolení konkurenční
jižní Amerika Terst Amerika Rakousko Uhersko Amerj
38 article
linie. Z německého průmyslu sírkářského. Koncen t. m. konati se bude plná schuze spolku německých továren na zápalky, v níž bude jednáno o situnci tohoto průmyslu. Pomýšlí se na to, aby říšském aněmu podána byla petice, aby zavedeno bylo zdanění náhražek slrek. V kruzích prů- myslu sirkařského pokládá se za nespravedlivé, aby sirky zdanění podléhaly, jejich náhražky však ni- koli. Na zvýšení kontingentu se nepomýšlí. o tržní situaci dovídá se „B. T.“, že továrny všeobecně pracují s přiměřeným ziskem, ovšem nějské „skvělosti“ nelze vůbec mluviti. Přece všal se situace průmyslu airkářského všeobecně z kon- solidovala. Z organisačních snah německého průmyslu teztilního. V Düsseldoriu založen byl pod firmou „Prodejná ústředna pro hedvábn stuhy“ kartel všech německých továren na hed- vábné stuhy, jehož účelem je stanovení jednotnýcl podmínek a zlepšeni cen. Z londýnské dražby na vlnu se sděluje 1é t. m. Průběh dnešní aulce byl živý na plně uhájených cen prvého dne. Crossbredy byly o něco stálejšt Odbyt německého svazu oceláren ve výrob- cích A činil v prosinci 1912 dle definitivního zjištění 532.450 tun proti 492.647 tun před rokem což se rovná 99.13 (minule 91.72) proc, celko účasti. Z toho připadlo na polotovary 173.860 (148.150) tun, na železniční materiál 219.980 (200.437) tum a na formové železo 138.610 (144.06 tun. Za celý rok 1912 činil odbyt výrobků dhrem 6.441.920 tu (v r. 1911 5.812.812 tunl čehož připadá na polotovary 1,915.501 (1.745.156) na železniční materlál 2,344.507 12,034.698) t a na formové železo 2,.181.912 (1,982.958) tun.
39 article
Nová telelonní spojení do Bosny a Rumunska. Gener. poštovní ředitel, sekční chef ryt. W a g- ner, dlel počátkem listopadu m. r. v Dalmacii n příležitosti kladení kabelu pro novou linil Terst- Zader. Kabelové spojení bylo připojeno k nové te- lefonní linii Vídeň-Terst. Kromě toho byla vybu- dována telefonní trať ze Zadru do Metkovice, na které začne se telefonovati v nejbližších dnech. V dohledné době bude zřízena vhodná linie Vídeň- Sarajevo. Doufá se, že se stavbou bude začato n na jaře, a že bude hotova během 2 měsíců. V nej- bližší době bude dále ujednána telefonní úmluva s Rumunskem o trati Vídeň-Bukurešť a o podmín- kách jejího používání. Trať jde přes Lvov a Čer- novice Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek konati se bude v král. komor. městě Přelouči dne 2 ledna.
Bosna Rumunsko Dalmacie Terst Vídeň Sarajevo Bukurešť Lvov Čer Přelouč
40 article
Insolvence. Firma pro železářské zboží Heř- man Pollak v Plzni, která má v Mýtě továr- nu na cvočky, octla se v platební tísní a domáh se 40denního příročí. Za příčinu tísně udává o nětí bankovního úvěru a okolnost, že společník firmy Gustav Pollak v Mýtě, konstatovav značné závazky směnečné a dluhy před několika dny. zmizel, takže sestavení přesného statu je velmi stíženo. V obchodních kruzích se proslýchá, že při klidném vyřizování celé zálažitosti firma, trvajíc již přes 50 let, pravděpodobně všechny závazky bude moci urovnati, poněvadž má značné dobré pohledávky za svým zákaznictvem a rozsáhlý skla zboží, který hodlá k uspokojení věřitelů realiso- vati. — Krajský soud v Jičíně uvalil konkura na firmu „Terezodelská barvírna, bělírna a úpravna Otto Goldachmidt“ v Terezodole (The- resienthal) u Hostinnéhoj firma vyrábí všechny druhy podšivkového a bílého zboží. — Vídeňský zemský soud uvalil konkurs na kupce Gottírieda Swarowského ve Vídn! XIII., Breitenseer- strasse 7 a na Frant. Zehmanna, nitaře ve Víd- ni III., Ungarnstr. 58 (bytem X., Muhreng. 28). Banky, záložny a spořitelny. Pražské odúčtovací sdružení vykazuje smě- nek, cheků, poukázek a faktur od 8. do 15. ledna 1912 ke vzájemně výměně podaných úbrnem 33,813.982 K 85 h, za loňské soudobí 43,074.020 80 h. Součet věech podání od 2. ledna 1913 čino 58.686.381 K 82 hal. a vykazuje u porovnání se 75,348.139 K 2 hal. téhož období předešlého roku přírostek 16,661.757 K 20 hal
Pollak Goldachmidt František Plzeň Mýto Ungarnstrálie . 58 Krajský soud v Jičín
41 article
Trhy peněžní Pražská bursn. V Praze, 16. ledna. Oficiální záznamy zněj Zástavní listy čes. hyp. banky 59 Zást. listy čes, hyp. banky tv zl.) 45 Zást. listy čes. hyp. banky (v K) 49 Zástavní listy čes. hyp. banky 31/4 Zákl. úpisy čes. zem. banky 42 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (v K] 4 Mel. úp. č. zem. banky [ve zl.) 49 Mel. úp. čes. zem. banky (v K) 49% Žel. úpisy čes. zemské banky 42 Zákl, dlužní úpisy bukovin- ské zamská banky . . . . 49e Dlužní úpisy Živnost. banky 41/5 Dluž. úpisy Čes. prům. banky 4 1/25 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . Zást. lísty Hyp. ústavu Měst- ské spořítelny pražské . . 4 Zást. listy mor. hyp. banky 59 Zást. listy mor. hyp. banky 49 Kom. dl. úp. mor. zeměd. bazky 49 Žel. úplsy mor. zeměd. banky 4 Zást. listy L. mor. spořitelny 41/4 Zást. listy I. mor. spořitelny 49 Zást. listy hal. zemské banky 43/2 Zást. listy hal. zemské banky 49 Kom. dl. úplsy hal. zem. banky 49 Železnič. úp. hal. zem. banky 49 Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/49 Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 Zást. listy Rak.-uherské banky 4 Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 45 Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 31/49 Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 49 Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 3 1/4 Zást. listy Rak. hyp. banky 4 Prior. obl. spol. rak. míst. drah 3 Ruská státní půjčka z r. 1906 5 Bulharská stát. půjčka z r. 1909 41/49 Únorová společ. renta (v pap.) 4.29 Dubnová spol. renta (ve stř.] 4.2 Květnová spol. renta (v pap.) 49 Červencová spol. renta (ve stř.) 49 Rakouská zlatá renta . . . 49 korunová renta . 49 investiční renta . . 31/4
Mel Červencová Praha ústav městoský 4 Zást Hal uherský banka Zást Železnič Dubnová společenský
42 article
Česká banka Union . . . . . Česká banka . . . . . . . . Česká průmyslová banka . . .. Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . . Chorvatská zemská banka . . .. Jadranská banka . . . . . . Lublaňská úvěrní banka . . . .. Úvěrná banka úč. spol. v Růžom berku (Rószahegy) . . . . .. Moravská agrární a prům. banka Pozemková banka . . . . . . Pražská úvěrní banka . . . . První čes, akc. pojišťovna na živ Prvni pražská zastavárna . . .. Zál. úvěrní ústav v Hradci Král. .. Živnostenská banka . . . . .s Haličská akc. hypoteční banka . . Rakousko-uherská banka . . .. Buštěhradská dráha (lit. A) . . Buštěhradská dráha (lit. B) . . Pražská paropl. po Vltavě a Labl Kolínská továrna chemická . . Alpinská montanní společnost. Kolínská továrna na káv. náhražky Podolská cementárna . . . .. Česká společnost cukerní . . . Český pivovar v Čes. Budějovicích El-tech, akc. spol. dř. Kolben a sp. První česká raffinerie v Modřanech Českomoravská strojírna . . .. Daňkova strojírna . . . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost sa Rustonova strojírna . . . . . Pražské papírny, akc. spol. . . . Chorvatská cukerní . . . . .. Škodovy závody . . . . . .s První česká továrna orient. cukrov. Záp.-české tov. kaol. a šamnot. „
Kolben Daňkův Poldin Škodův Hradec Královský Rakousko Vltava Čes . Budějovice Modřany Zápy Český banka Union Český banka Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka zemský banka jadranský banka pozemkový banka úvěrní ústav živnostenský banka hypoteční banka uherský banka sa Rustonov Eltechnický , akciový . společenský
43 article
Vídeňská bursa Z Vídně, 16. ledna. (K. k.) Dodatečná bursa Rakouské kreditky 614.—, uherské kreditky 801.— anglobanka 321.50, bankovní jednota 504.—, uni- onka 581.—, banka pro země rakouské 502.— státní dráha 698.50, lombardy 102.—, Škodovky 775.—, turecké tabákové 302.—, rýmavsko-mu- ráňské 708.50, alpinky 1033.—, květnová renta 85.30, uherská korunová renta 84.75, ruské —.— turecké losy 217.25, marky za hotové 117.86, marky na ultimo 117.87. Smýšlení chabé. x. Z Vídně, 16. ledna. (Telefgr. »Nár. Listů«. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. za K 199.65, 199.90, Bukurešt na krátké lh. —.— Brusel šek na krátké lhůty za 100 fr. —.—, —.— Brusel na delší lbáty ——, —.—. Německo žek na krátké lhůty za 100 mk. 117.85, 118.071/2. Ně- —. Londýn žek mecko na delší lhůty — krátké lhůty, 100 lib. št. 241.35, 241.75. Londým na delší lhůty —.—, —— Nový York za 100 dol. ——, ——, Italie žek a krátké lhůty za 100 lir 94.25, 94.3714, Italie na delší lhůty —.—, —.— Petrohrad a ruská města šek na krátké lhůty z 100 rb. 254.25, 255.25, Petrohrad delší lh. —— —— Paříž šek na krátké lhůty za 100 k —.—. Curych 95.80, 95.95, Paříž delší lh. « Basilej šek a krátké lhůty 95.271/4. 95.42 1/1, n — Švýcary šek a krátké delší lháty —.— lhůty 95.271/2, 95.4212, na delší lhůty —.—, —.— Pařížská bursa Z Paříže, 16. ledna. (Počáteční bursa.) Sproe, renta 89.25. Smýšlení pevné. Z Paříže, 16. ledna. (Telegr. závěr. kursy.) 3 renta 89.27, italská renta 97.65, rak. po- zemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha —.— lombardy —.—, cheky na Londýn 25.19, rakou- ská zlatá renta 91.75, uherská zlatá renta 88.30. otomanská banka 638.—, tabáková režie 324.— ruské 1906 104.—, turecké losy 191.—, Rio Tinto
Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Rio Tinto
44 article
Penize Zbotí 101.75
45 article
100-75 92.8s 9475 90.25
46 article
91.85 93.75 89.25 89.25 90.2 100—— 49r
47 article
101.25 89.50
50 article
93.75 93.25 87.65 83.75 83.75 93.75 84.10 89.50
51 article
93.75 88.65 84.75 34.75 94.75 85.10 90.50
53 article
72.40 102.80 87.90 88.20 85.30 85 3 107-90 85.35
55 article
88.10 88.40 85.50 85.50 108-10 85.55 75.45 269.50 410.— 444.— 464.— 252.— 430.— 436.—
10810 85.55
56 article
75.25 263.50 408.— 443.— 272.— 462.— 248.— 420.— 435.— 242.—
57 article
424.— 422.— 429.— 430.— 670.— 669.— 530.— 442.— 444.— 267.50 639.— 2086 2400 950.— 930.— 368.— 10356 267.— 637.—
58 article
2076 2390 940.— 900.— 364.— 590.— 194.— 363.50
59 article
1034 600.— 195.— 364.50
60 article
1250 430.— 1900
61 article
1300 435.— 1930 908.— 902.— 3465 3479 205.50 204.50 205.— 210.— 780.— 777.— 196.— 198.—