2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
17. ledna 1913. Číslo 16.
4
article
Posl. Seltz přidal se k Diamandovu návrhu
Je prý nutno předložiti seznam těch, jimž dostává
se lihových bonifikaci, aby nabylo se podkladu ku
projednávání kořaleční daně.
Posl. dr. Dlamand: Chce-lí se odstranití na-
pětí ve výboru, ať zahájí se, by vyhovělo se věc-
ným námitkám oposice, projednávání osobní dan
z přijmů.
Posl. ryt. Abrahamovicz jest proti Diamando
vě žádosti, směřuje prý jen ke štvaní. Trvá na tom
aby byla vyřízena především daň kořaleční, poně-
vadž většina výnosu ze zvýšení této daně má při-
padnouti zemím.
Při hlasování propadl n ávrh Dlam a n dty
20 hlasy proti 12.
Předseda dr. Urbau dal slovo dru. Steinwren-
derovi jako zpravodaji ke čl. 1. (Daň kořaleční.)
Posl. dr. Diamand a Seitz protestovali, pro-
tože dr. Steinwender nebyl ustanoven referentem
O tom rozpředla se delši formální debata.
Za formální debaty připomněl posl. Modráček
že vládní předlohy nebyly ani zamítnuty ani od-
volány. Východištém bylo by snad, kdyby vládní
předloha byla s návrhem Steinwenderovým přiká-
zána subkomitétu, a až ten podá zprávu, bylo o n
jednáno.
Přikročeno k hlasování
Předseda dr. Urban prohlásil, že dá napřed
hlasovat o návrhu Korytowského, aby byl dr
Steinwender jmenován zpravodajem o kořaleční
dani. Výboru byly vládní předlohy přikázány,
nebylo navrhnuto, aby se přes ně přešlo ku po-
řadu. Jsou tedy výborem projednávány. Dr. Steln-
wender podal dle jednacího řádu změňovací, po
případě doplňovací návrh. Přikročí se tedy ku
projednávání vládní předlohy o kořaleční dani,
jak zpravodaj, tak i každý člen výboru má na vůl
podati změňovací návrh.
Posl
Diamandův
doktor
Dlamand
Urbau
Diamand
Seitz
Steinwender
Modráček
Steinwenderův
Urban
Steln
5
article
Při hlasování přijat náveh Korytowského.
Posl. Seliger poukázal na to, že ryt. Korytow-
ski výslovně prohlásil, že se vzdává zpravodajství
o zákoně ve příčině daně kořaleční. Ať předsede
vysloví se, zda dr. Dlamand, jenž byl určen spolu-
referentem, dále ještě je v této činnosti.
Předseda dr. Urban pravil, že z protokolu zji-
stí, má-li býti dr. Dlamand ustznoven spolurefe-
rentem pro výbor.
Zpravodaj dr. Steinwender navrhl, aby čl. 1.
jeho návrhu byl dán na místo celé vládní předlohy
o kořaleční daní, a při tom ještě aby byla vyko-
nána jen změna, že lhůta začátku platnosti zvýšené
daně kořaleční na místě 1. února má býti 1. březn
1913.
Potom nastala formální debata, jak se
má postupovati při debatě podrobné.
Posl. dr. Diamand navrhl, aby vládní předloha
o daní z kořalky byla projednávána dle paragrafů.
posl. Seitz, aby se rokovalo dle hlavních oddílů.
K tomu promluvili mimo jiné ještě posl. dr
Stransky, ryt. Korytowskl a Onelul
jenž navrhl, aby se rokovalo dle článků.
Při hlasování byl Dlamandův návrh zamítnut-
návrh Seitzův propadl 18 hlasy proti 17, návrk
Onciulův všemi hlasy proti 4.
Předseda prohlašuje se zřetelem na pokročilou
hodinu, že musí nyní rokování přerušiti. V zejtřejš
schůzi bude se usilovati, aby bylo dosaženo do-
hody o formálním základě pro další rokování
Posl
Seliger
doktor
Dlamand
Urban
Steinwender
Diamand
Seitz
Dlamandův
Seitzův
Onciulův
6
article
Příští schůze bude zejtra dopoledne.
Příští schůze bude zejtra dopoledne.
Při zprávách o řízení ukládacím při osobní dani
z přijmů vznikly některé omyly, jež dlužno opra-
viti. V § 187. vypouštějí se slova „úřadníkům a slu-
hům“. Tím zameziti se má, by donucováni byli
představenými úřadními k zamítnutí volby do ko-
misí odhadních a dosaženo bylo jich rovnocenné
postavení s ostatními poplatníky.
V § 208. má poslední věta zníti: „Dekret, výtky
obsahující, musí býti vyhotoven písemně a mus
označovati údaje, proti nimž výtky se činí, důvody
výtek a požadavky na poplatníky činěné stručně
ale způsobem vyčerpávajícím, srozumitelným tal
podrobně, by poplatník poučen byl o předmětu
obsahu a způsobu součinnosti, jež od něho se po-
žaduje. Dekret zodpověděn může býti písemně neb
ústně. Nejsou-li z písemné odpovědi pochybnosti
odstraněny, má poplatník býti vyzván k ústnímu
jednání s určením lhůty nejméně tří dnů.
Ve vyzvání musí nevyjasněné body přesně být
označeny. Při ústním jednání musí všechny pochyb-
nosti býti vyjasněny. Opětování dekretu může na-
říditi pouze komise a to jen tehdy, kdy toho v zájmu
správného výsledku nezbvtně je třeba. (Důvo
ustanovení toho je omeziti možnost chikanování
opětným a opětným doručováním dekretů a zame-
ziti dekrety nesrozumitelné a nejasné, jež zodpo-
vídati není ani poplatníku možno.)
Předposlední věta § 210, má zníti: „Usnášen
o zamítnutí důkazů, poplatníkem nabídnutých,
o jeho žádosti za osobní jednání přísluší výhradně
komisi.“ (Důvod: Zamezit bezdůvodné zamítání dů-
kazů poplatníkových fiskálním předsedou.j
§ 211. znít „Poplatníkovi muní k žádosti býti
dovoleno, by přítomen byl výslechu svědků a znal-
ců a klásti jim otázky. Rovněž musí mu být dovo-
leno nahlédnout do veškerého průvodního mate-
riálu, na němž zakládají se výtky proti jeho při-
znání.
7
article
§ 213. Začátek má správně zníti: „Při ukládání
daně může odchýleno se býti od údajů, oznámených
jen po předchozi dohodě s poplatníkem, neb n
základě předchozího řízení vytýkacího.“ (S 108.)
Poslední věta zníti má správně: „Činí-li se ná-
mitky, musí důvody, o něž údaje se opírají, být oce-
něny. Při vyšetření musí na výsledek řízení důkar-
ného vzat býti zřetel. (Důvod: Zamezit dosud ob-
vyklému „volnému uvažování“ se strany komise.)
Poslední podstatné důvody návrhů těchto včer
jsme uvedli. Veškeré návrhy zamýšlejí poskytnouti
ochranu poplatníkovi, které dnes v řízení nemá.
Práva úřadů finaněních na průvodní prostředky
s jich strany ponechávají se tak, jak do-
sud platí, a tím podstatným obmezením, že vy-
lučuje se používání t. zv. „osob přezvědných“
čímž se znemožňuje používání nekonirolovatelných
t. zv. důvěrníků.
Včerejší „Čas“ uvádí omylem proto, že se ror-
šiřují v návrzích posl. dra. Funka práva předsedy
Rovněž není správno, že restringuje se právo v -
lební osob nezletilých. Také za tyto volí dosu
zákonní zástupci (8 183.), stejně jako se činí v
163, návrhu dra. Funka, který zjednodušuje pouze
řízení volební a sprošťuje zejména úřady obecní
nákladných povinností k doručování volebních
lístků a legitimací.
Pokud se týče „znalců“, podají dr. Funk
dr. Rašín společně návrh, aby za znalce směly
považovány býti pouze osoby, jmenované korpo-
racemi, povolanými k hájení stavovských a hospo-
dářských zájmů, čimž vyloučeno má býti povolá-
vání znalců neodborných jednostranně Hiskálním
předsedou.
Funk
doktor
Rašín
8
article
Výbor sociálně-politický měl dopoledne schů-
zl. Na pořadu byla zpráva o návrzích stran omezene
stěhování se z venkova.
Po referátě zpravodaje posl. Langa nastala
zevrubná debata, ve které bylo pojednáno o stěho-
vání se obyvatelstva v jeho různých zjevech, pal
o nedostatečnosti humanní péče na venkově,
agrárním zákonodárství, ohrožujícím mobilnost po-
zemkového majetku, jakož i o kulturním zvelebeni
venkovského obyvatelstva a pod.
V debatě bude se zítra pokračovati
Výbor pro potlačování dobytčích nemocí je
svolán na 28. t. m. o půl 10. hod. dopol. Na pořadu
je nová porada o minoritním n ávrhu hr
Lasockého a soudr, ohledně částečných změn
a doplnění zákona ze dne 6. srpna 1909, kterým
mají býti stanoveny nové nároky odškodňovací
rozšíření dosavadních povinnosti odškodňovacíci
v §§ 48., 51, a 60. — Na pozvánce k této schůz
je tento pozoruhodný dodatek posl. V. Kotláře-
Schůze byla svolána k výhradnému přání hr. La-
sockého, aby seznáno bylo stanovisko vládní, ze-
jména ministra financí, Vzhledem k tomu, že po-
zvány byly jednotlivé resorty, prosím všechny čle-
ny výboru, by se dostavili v plném počtu a ten-
to spor konečně byl urovnán.
Lang
Lasocký
9
article
Úprava učitelských platů ve
školské komisi sněmovní.
Úprava učitelských platů ve
školské komisi sněmovní.
Učitelstvo sleduje s největším napjetím
postup prací ve školské komisi a projevuje
o něm neprodleně své úsudky. Když z mi-
nulé schůze plena školské komise byly
„Nár. Listech“ zaznamenány číslice o maxi-
málních platech učitelských dle navrhované
nové úpravy, byla redakce „Nár. Listů“ pí-
semně upozorněna svými přáteli z českomo-
ravské vysočiny, že maximální číslice ty.
4700—7704 K platu pro-učitele obecných škol
až ředitele měšťanských škol týká se jen uči-
telstva pražského, nikoliv ostatního. Milerád
zaznamenáváme toto upozornění, pouze k ně-
mu dodávajíce, že uvedené číslice byly obsa-
ženy v oliciální zprávé o schůzi školské ko-
mise a to jako referát zpravodajův.
„Ve včerejší schůzi školské komise vyříze-
no bylo dalších 15 paragrafů — 8§ 17.—31. —
osnovy zákona o nové úpravě právních po-
měrů učitelstva. Nejvýznačnějším faktem jed
nání toho bylo jednotné vystoupení celé kurie
velkých statků pro snížení roční odměny
učitele za počáteční službu. Návrh tento by
sice zamítnut, ale bude se jím zabývati ještč
sněm, protože byl ohlášen jako minoritn
votum.
V jednání ostatním byly patrny stopy
mimosněmovních porad a prací, směřujícíci
ke změnám osnovy, zpracované referentským
komitétem.
10
article
Pražská sněmovní korespondence vy
dala o včerejší schůzí tuto zprávu:
Plenum permanentní komise školské
konalo dne 16. ledna o 11. hod. dop. schůzi za
předsednictví posl. Loglera.
Nepřitomnost svoji omluvili posl. dr. Koldin
ský, dr. Zlmmer, hr. Waldsteln a hrabě
Wallis.
Projednáván byl opětně § 17. (o řádném usta-
novování zatímních učit. sil). Poslední (6.] odstave
byl přijat ve znění navrženém předsedou posl.
Leglerem.
Posl. Kloláč prohlašuje: Pětiletí, potřebné
definitivnímu ustanovení ad personam, jest příliš
dlouhá doba. Není toho příkladu v žádném stavu.
doktor
Koldin
Zlmmer
Posl
Wallis
Kloláč
11
article
Nepřistoupila-li školská komise na zkrácení tohoto
pětlletí na tříleti vůbec, měla by dodatkem k § 17
zkrátiti dobu tu na tříletí alespoň u těch osob
učitelských, které vykazují 10letou službu vůbee
anebo aspoň po zkoušce způsobilosti pro školy
obecné, a to z těchto důvodů: teď musí se takový
učitel zříci definitivy, přijme-li místo zatímní. Tim
jest v postavení velmi nejistém (což kdyby se na
př. zrušila zatímní pobočka, na níž jest ustano-
ven?), což je tím povážlivější, je-li to učitel slu-
žebně starší a otec rodiny, jest ve větším nebez-
pečí, že bude bez místa (dočasně pensionován).
než kdyby měl definitivu, jíž se musí vzdáti, na-
stupuje místo zatímní. Dle návrhu referentského
komitětu (dle 8 58.) podrží sice právo na odpočiv-
né, nabyté dřívějším definitivním ustanovením.
také po dobu svého zatímného ustanovení, avšal
dle 8 63, odst. 3. čítá se mu doba služební až do
posledního dne jeho služby definitivní, což zna-
mená, že nabyl-li na př. v prvním roce zatímní
služby dalšího zvýšení služného (trienálky) a ve
čtvrtém roce opět dalsího a odešel-li by na př.
v pátém roce zatímní služby do pense, nezapočí-
távaly by se mu do pense kvoty (na měšť, škole
z 2X250 K — 500 K — anebo zemřel-li by, byla
by osiřelá rodina rovněž zkrácena o kvotu z 500
ačkoliv po celou dobu zatímní služby platil pří-
slušný příspěvek (dosti značný) pensijnímu fondu
— a dle § 82, odst. 3. byly by oněm zatímně usta-
noveným osobám učitelským pouze vráceny pří-
spěvky za celou dobu jejich nepřetržitého zatímní-
ho působení.
12
article
Tak na př. zatímný odborný učitel s 25 lety
služebnými vůbec, jenž jako definitivní odb. učitel
přijal místo zatímního odb. učitele (z příčin rodin-
nýchl, ve 20. roce služebním (17 let od zkoušky
způsobilosti pro čkoly obecné), musil-li v 5. roce
zatímní služby do pense (nedokončiv potřebného
pětileti), obdržel by pensi pouze ze 3450 K (17 l t
od zkoušky způsobilosti pro školy obecné + 2 lét
před touto zkouškou). 61.6% z té sumy (za 10 l t
40%, za 9 let 21.6%) činí 2125 K 20 hi kdežto
jinak měl by nárok na vyměření nense ze 3950 K
73.6 z tohoto obnosu (za 10 let 40%%, za 14 lei
33.6%) číní 2907 K 20 h, rozdíl je tu tedy 782 K.
Neblahý osud stihl by i osiřelou rodinu, kdyby
takový odborný učitel zemřel, nedokončiv 5. rok
zat. služby, potřebné k jmenování definitivnímu a
personam. Rodina dostala by tu 409% ze 3450 k
tedy 1380 K, a ne 409% ze 3950 K, t. j. 1580 K
Diference činí tu 200 K. což při skrovné pensi za-
jiaté není ciíra bezvýznamná.
Spolureferent posl. Kalka proti návrhu posl.
Klofáče ničeho nenamítá.
Posl. probošt dr. Burian má za to, že o ná-
vrzích tak významných musí dříve poraditi se s ub-
komitét referentský. Posl. Klofáč nechť je do
porady té pozván a pak teprve nechť o věcí roz-
hodne výbor
Posl. Klofáč s tímto postupem souhlasí, i při-
jímá se pak jednomyslně návrh posl
probošta dra. Buriana
Posl. Trojan navrhuje k § 17. dodatek: „Zem-
ská školní rada se vyzývá, aby místa zatímních
učitelů při školách měšťanských s jednoroč-
ními kursy nevypisovala se zvláště, ale jako místa
přespočetných učitelů jextra statum) při příslušné
škole měšťanské, a budiž podle této zásady postu-
pováno také při definitivním jmenování
učitelů dosud zatimně pro jednoroční kursy usta-
novených.“
Klofáč
Posl
doktor
Burian
Burian Posl
Trojan
13
article
Jako důvod uvádí, že dle § 10. říšského zá-
kona při jednotlivých školách mohou podle zvlášt-
ních potřeb místních zřízeny býti též zvláštní kursy
pro mládež, povinnosti školské odrostlou. Naříze-
ní ministerské ze dne 26. června 1903, vyhovujíe
anketě školských odborníků o zdokonalení a do-
brém rozvoji měšťanské školy, umožnilo zřizování
jednoročních kursů učebných a vydalo o nich za-
tímní předpisy. K vyučování na nich v prvé řadě
dle nařízení ministerského povoláni jsou učitelé
příslušné školy měšťanské. Tím počet hodin jejich
tou měrou vzrůstá, že nejsou s to, aby vyučován
na třídách řádných obstarali, a z té přčiny přibírt
se zvláštní síla učitelská na podporu učitelstva.
Tato síla obyčejně učí za síly starší, které jsou
na školách ustanoveny, aby jim umožněno byl-
vyučování na jednoročním kursu, je to síla tedy
skutečně na měšť, škole přespočetně ustanovená
a sluší s ní tudíž naložiti jako s učiteli v § 17
odst. 1. ustanovenými.
14
article
Po vysvětlení, daném předsedou posl. Legle-
rem, posl, drem. Burianem a zástupcem vlády
vicepresidentem Gollem, přistoupil navrhovatel na
to, že podá návrh resoluční, aby zemský výbom
připravil návrh zákona o jednoročních kursech př
školách měšťanskýcho
Posl. Novák navrhuje k § 17. dodatek: Ředitel
a způsebili učitelé, kteří zastupují c. k. okrenn
školní inspektory na školách obecných a měšťan-
ských, budou jako síly zatímní ve smyslu § 17
po 5letém zastupování ustanoveni definilivně a
personam.
Předseda posl. Legler soudí, že návrh ten ná-
leží do zákona substitučního, a, přeje si, aby posl
Novák podal tento návrh při jednání o zákoně
substitučním.
Pozl. Trojan navrhuje, poněvadž nedochází vy
jádření vlády o zásadách pro zákon substituční
aby zmocněn byl referentský komitét v-
pracovati bez průtahu a bez zřetele na toto vy-
jádření návrh zákona substitučního.
Burian
Goll
Novák
Trojan
15
article
Bylo schváleno, aby zemský výborurgo
lv al příslušné vyjádření vlády.
Bylo schváleno, aby zemský výborurgo
lv al příslušné vyjádření vlády.
Posl. Kloláč navrhuje Ještě tento dodatek k
§ 17.: Učitelská osoba nepůsobí dle povinnosti no
smyslu 5. odsl. tohoto paragrafu toliko tehdy, jestli
že se jí za porušení povinnosti, udavší se v po-
sledních 3 letech před tím, než ji přísluší nárol
na ustanovení definitivním učitelem ad personam
dostalo se od úřadu školního disciplinárního trestu-
Disciplinární trest odkládá ustanovení definitivním
učitelem ad personam nejvýš na jeden rok.
Předseda posl. Legler prohlašuje na dotaz posl
Klofáče, že návrh tento je přípustný, protože
jedná o hmotných zájmech učitelstva, žádá vřak
aby bylo o něm jednáno v druhé části projednávané
oznovy zákona.
Při § 18. přijat byl po delší debatě pozměňujíc
návrh posl. Klofáče, který má význam pro české
veřejné školy v německých městech. Dle tohot-
paragrafů opatření i zaměstnání učitelů výpomo
ných, ve službě počáteční i substitutů musí se díi
v dorozumění s c. k. okresním školním inspekto-
rem. Němečtí členové komise hlasovali proti tomuto
návrhu.
Na to přijaty veškeré paragrafy až k § 20
a přikročeno ke druhé částí (služební přijmy učitel
stva, vyjma učitelky ručních praci.)
Při § 25. posl. baron Brand hájil zvůj minoritn
návrh, aby počáteční plat pro učitele s vy-
svědčením dospělosti byl 1000 K a ne 1100 K
Návrh posl. bar. Branda znamená revotování usne-
sení školské komíse. Pro toto revotování hlasovale
8 členů (všichní velkostatkáři), proti také 8. Proti
rozhodl pak hlas předsedův.
Jednání pokročilo až k § 32.
Příštíschůze v pátek 17. ledna o 10. hod
dopol.
Posl
Klofáč
Brand
16
title
Politický přehled.
17
article
Země české.
Země české.
Kdo zasadíl hlavní ránu německé obstrukci.
Ve voličské schůzí Svazu německých
rolníků pro severozápadní Čechy v Žate
mluvil — dle telefonické zprávy — včera
posl. Iro o vyrovnání a prohlásil, že povolo-
váním 559% zemské přirážky císařským na-
řízením, dále úděly ze zvýšených přijmů
z osobní daně a daně z kořalky a povole-
ním kontokorentních záloh jest napro st
zmařen účinek německé obstrukce
neboť celá zemská správa může fungovati
dále jako před obstrukcí. Němečtí poslanci.
kteří souhlasili s vládou ve Vídni, když šlo
o úděly zemím, vlastně zasadili hlavn
ránu německé obstrukci a proto je celá tato
obstrukce pouze odpornou komedií.
Čechy
Vídeň
svaz německý rolník
18
article
Emísař dr. Perko.
Orgán zem. posl. dra. Perko, před
sedy pošumavské župy něm. Schulvereinu.
přináší tuto zprávu:
»Zem. posl. dr. Perko přednášel v druhé polo-
vlně ledna v Halle n. S., Veclaru, Slegenu, Essenu.
Dulsburgu, Langenburgu, Treviru, Vormsu, Ulmu
a Bosenburgu o národnostních bojích Němců
Ostmarce (Rakousku). Za posledních dezet let
měl dr. Perko více než 100 přednášek ve všech
částech německé říše od Kielu až do Freiburgu
v Breisgavě, od Vratislavi po Essen a v těchto
schůzích upozorňoval přiměřeně říšské Němce n
význam němectví v Rakousku pro veškeré Ně-
mectvo ve střední Evropě. Nehledě k ideálním
úspěchům, vynesly tyto přednášky západočesk
župě Schulvereinu, v jejímž čele dr. Perko stojí
170.000 korun na stavbu německých škol a opa-
troven podél západočeského jazykového pomezl.
Ovšem pro české děti! což zapomněl
»Pils. Tagblatt« přípojiti, neboť po celém
jazykovém pomezí západočeském není v če-
ských školách a opatrovnách ani jediného
německého dítěte. 170.000 korun sebral dr.
Perko — v říši německé na české děti na
západu, aby je učinil účastnými nejstrašněj-
šího osudu lídského — odřezání od vlast-
ního národa, kterýžto osud jest ostatně —
ovšem samovolným — osudem Perkovým
Neboť až jednou bude ve Velkoněmecku
zřízen pomník budovatelům velkoněmeckého
»vysokocile«, ponese deska, věnovaná nej-
horlivějšímu velkoněmeckému emisaři z Ost-
marky nápis: »Dr. Perko — rodem
Chorvat.«
doktor
Perka
Veclar
Slegena
Trevir
Vorms
Ulm
Němec
Ostmarka
Schulverein
Perkův
Chorvat
Halle
Essen
Rakousko
Kiel
Freiburg
Breisgava
Vratislav
Evropa
západ
19
article
Vzrůst klerikální strany na Moravě.
Vzrůst klerikální strany na Moravě.
Jak mocný je na Moravě klerikální vliv, po-
znati lze z toho, že strana katolickonárodní na
Moravě má 3 denníky (Hlas. Den, Našinec), 16
politických týdenníků a krajinských listů po celě
zemi rozvětvených, odborné listy »Dělník«, ženský
»Eva« a »Selka«, pro mládež, tělocvičný, vědecký
literární, domkářský, filantropický, protialkohol
2 zábavné, družstevnický, učitelský, vychovatel-
ský, studentský, duchovenský, jeden pro odrostlou
mládež. Náklad všech těch listů je značný.
Hlas
Eva
Morava
20
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
21
article
Jazyková otázka v Dalmaci.
Jazyková otázka v Dalmaci.
Císařským nařízením ze dne 26. dubna
1909 byla jazyková otázka v Dalmacii rozhod-
nuta ve prospěch chorvatského neboli srbské-
ho vnitřního úřadního jazyka, ale pouze n
papíře. Poněvadž mnozí státní úřadníci v Dal-
macii neznali dobře chorvatského jazyka, by-
la jim dána tříletá lhůta do 1. ledna 1912 a od
tohoto dne mělo se v Dalmacii úřadovati vý-
hradně chorvatsky kromě oboru vojenského
a účetních zpráv pro ústřední státní kontrolu
v nichž ponechána stará němčina. Ale v Dal-
macii je nápadný nepoměr mezi úřadníky ná-
rodnosti chorvatsko-srbské a vlašské. Kdežte
Vlachů jsou v celé zemi sotva 2% obyvatel-
stva, jest mezi státními úřadníky na 40
Vlachů. Jest to proto, že Vlachové bydli pou-
ze v přímořských městech, kde mají lacinou
příležitost dávat syny na studia a opatřovat
jim úřadnická místa. Ani jediný Vlach neza-
bývá se v Dalmacii zemědělstvím.
Této své veliké síly v dalmatské byro-
kracii použili Vlachové po 1. lednu 1912 k to-
mu, že přes výslovné znění jazykového naří-
zení úřadují klidně dále vlašsky. Chopili
se čl. 1. jazykového nařízení, v němž se pra-
ví, že strany mají právo podávati úřadům po-
dání ve svém jazyce (chorvatském, srbském
nebo vlašském) a úřad jest povinen v témž
jazyce jim dáti vyřízení. Vlašští úřadníci nyní
prohlašují, že oní i v úřadech jsou stranaml.
kdykoli jde o nějakou jejich osobní věc a ve
všech těck případech úřadují ččistě vlašsky.
Vlach
Dalmacie
Dal
Vlach
22
article
Poněvadž Chorvaté se proti tomu vzepřeli.
odebrali se vlašští zemští poslanci z Dalma-
cie do Vídně, kde vymáhají u vlády takovou
změnu jazykového nařízení, která by navždy
zabezpečila i vlašské vnitřní úřadování. Jeli
do Vídně právě nyní, poněvadž ozvuky, bu-
zené balkánskými událostmi v Dalmacii, zdají
se jim vhodnou příležitostí, které se dá po-
užíti na potrestání dalmatských Slovanů.
Chorvatští říšští poslanci ovšem nezahá-
lejí a poslali již do Vídně předsedu dalmat-
ského sněmu, dra. Ivčeviče, aby zkřížil plány
neústupných Vlachů. Nad to, jak oznamuje
„Obzor“, dalmatští Chorvaté chtějí se nyni
říditi zásadou, prováděnou ryt. Hochenburge-
rem v Čechách, a budou žádatí, aby se i pro
Dalmacii jmenovali státní úřadníci poměrně
dle počtu obyvatelstva t. j. vždy dva Vlaši
na 98 Chorvatů a Srbů. Taková má býti chor-
vatská odpověď na vlašskou vyzývavost.
Chorvat
Vlach
Srba
Dalmo
Vídeň
Dalmacie
Čechy
23
article
Blížící se obrat v Chorvatsku.
Terstská »Edinost« obdržela ze Záhřeba
některé informace o tamější situaci po pří-
chodu odb. přednosty Unkelhäussera. Jme-
nování nového přednosty vnitra má prý jen
význam přechodný. Znamená přechod z ny-
nějšího absolutismu k ústavnosti. Avšak ani
chorv.-srbská koalice, ani strana práva ne-
vstoupila v nijaké vyjednávání s Unkel
häussrem, který je zástupcem Cuvajovým
jako ze zásady nechce vyjednávati s Cuvajem
Vyjednávati se bude, ale přímo s uher-
skou vládou. Dříve však, než se začne
vyjednávati, musí býti odstraněn nynější ne-
zákonný stav. Další podmínky jsou: odstra-
nění železniční pragmatiky, čistě koaliční
vláda a koaliční náměstek bánův. Mimo t
koalice by značně omezila přístup maďaronů
do vládní (koaličné) strany.
Pisatel dále oznamuje, že ústavnost může
býti v Chorvatsku obnovena již za několik
dní, ale také se může stát, že nedojde na
to dřív, dokud nebude uzavřen na Balkáne
mír. V Pešti a ve Vídni jsou prý dva proudy.
Jeden chce ústavu obnoviti hned, aby se
nemohlo říci, že si ji na vládě vynutily
změněné poměry na Balkáně; druhý z opatr-
nosti chce čekat, až na Balkáně zavládnou
normální poměry.
häussr
Cuvajův
Cuvaj
Chorvatsko
Záhřeb
Balkán
Pešť
Vídeň
24
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Bulhaři odmítají nárok Rumunska
Nárok Rumunska na „opravu“ hranice
neprospěch Bulharska vzbudil spravedlive
rozhořčení Bulharů.
V Sofiji vyšla brožurka poslance Pasare
va, jenž podává poučení o hranici rumunsko-
bulharské. Zbytečno by bylo opakovati po
něm všecky podrobnosti. Nejdůležitější je do-
kázaný Pasarevým fakt, že Rumunsko r. 188
se prohlásilo spokojeným hranicí, jak stano
vena evropskou komisí po návrhu rakouské-
ho člena Buriana. Od té doby Rumunsko ni-
kdy nedalo na jevo, že by bylo hranicí s Bul-
harskem nespokojeno a ani nemohlo, protože
hranice, jak je stanovena, je na újmu Bulhar-
sku, nikoli však Rumunsku. Proto by Bulhar
sko mohlo žádat opravu hranice, ale nikteral
Rumunsko. Co Rumunsko Bulharsku činí, ni-
čím není oprávněno, je neslušné a vo daném
okamžiku přímo šeredné.
Bulhar
Burian
Rumunsko
Bulharsko
25
article
Přes to dr. Danev, když před cestou d
Londýna zajel si do Bukureštu, učinil rumun-
ské vládě slib, že Bulharsko pro dobrou sou-
sedskou vůli k malé změně hranice na pro-
spěch Rumunska svolí. Kdyby se Rumuni byl
tohoto slíbu chopili a více nežádali, Bulhař
by Daneva bezpochyby nezapřeli. Ale Rumun-
sko, poddávajíc se nášeptům vídeňského ti-
sku, žádalo víc a dokonce dostalo zálusk
na část území království srbského, když je
„Danzer's Armee-Zeitung“ na papíře rozděli
mezi Rakousko-Uhersko, Bulharsko a Ru-
munsko.
Na nároky a hrozby rumunské odpovídají
„Národní Práva“ p. Radoslavova: Rumunsk
nás nemůže zastrašit, protože ví, že bez naší
pomoci nerozřeší rumunskou otázku v Sedmi-
hradech, tak jako ví, že ne-li ihned, tož za pět
nebo deset let můžeme vyvolat otáz ku
bulharské Dobrudže. Rumuni nám
snad odpovědí, že Rakousko je dnes je-
jich spojencem, ale ani to nám nenahání
strachu, neboť Rumunska je se báti spíše Ru-
munům a to právě z té příčiny, že jest jim pří-
telem. Rakousko bylo jeden čas přítelem
Srbů, což mu nevadilo, aby nám nabídlo, aby-
chom se s ním. Rakouskem, o Srbsko rozdě-
lili. Nechť si Rumuni vezmou příklad a varuj
se hlupství, kterého se za Milana Obrenoviče
dopustili Srbové, neboť jednou nás budou po-
třebovati za spojence.
doktor
Danev
Rumun
Radoslavův
Rumunsk
Srba
Obrenovič
Londýn
Bulharsko
Rumunsko
RakouskoUhersko
Dobrudža
Rakousko
Srbsko
Danzer ' s ArmeeZeitung
26
article
„Rěč“ mluví Rumunům do duše důrazněji
„Bulharsko se chce rozvíjeti tiše a pokojně
ale při tom je pohotově odraziti každý útok
podniknutý na jeho životní zájmy. Bulhaři an
pídě rumunské země nezachvátili, naopak do
rámce Rumunska zapadla celá bulharská pro-
vincie (Dobrudža). Bulhaři jsou vděčni Rumu-
nům za všelikou pomoc, kterou jim prokázali
v dobách tureckého robství, ale Rumuní, dejte
si pozor, aby se naše vděčnost nezměnila ve
smrtelnou nenávist. Rumuní věztež, odejmou-l
nám loupežně několik měst a vsí, a to v osud-
né této pro nás chvíli, kdy skoro všechna
naše vojska stojí před Caříhradem, že si z nás
činí neúprosného a nebezpečného nepřítele.
který jim nikdy nezapomene a neodpustí způ-
sobené zlo a při prvé vhodné příležitosti se
jim odslouží. Rumuni věztež, že bulharský ná-
rod nikomu dlužen neostává. My po cizím ne-
dychtíme, ale běda tomu, kdo se opováží sá-
hnouti třeba jen na malou část naší vlasti
Dobře si to, naši sousedé, rozvažte a upustte
od útočné politiky naproti nám, jež může míti
pro ně pouze zhoubné následky. A také bul-
harské vládě dáváme výstrahu, že by se do-
pustila zločinu vlastizrady, kdyby skutečně
byla dra. Daneva zmocnila nabídnout Rumun-
sku část bulharské země, byť to jen píď byla!“
K výstraze této možno dodati ještě jinou
Rumuni nezapomeňte, že jsou polo Slovan
původem i kulturou a že všecka jejich bu-
doucnost závisí především od dobré vůle se
Slovany. V Bukureštu té chvíle nabývá pře-
vahy politika, která chce svévolnou rozmí-
škou s Bulharskem vyprovokovati Rusko, aby
zakročilo na prospěch Bulharska, čímž by
dán byl počátek velké válečné srážce, které
se obává všechna Evropa. Skutkem svým by
Rumunsko k nepřátelství vyzvalo všechno
Slovanstvo, ale neprominula by mu toho ni-
kdy ani Evropa.
Rumun
Bulhar
Bulharsko
Rumunsko
Dobrudža
Rumo
Rusko
Evropa
Slovan
27
article
Protibulharská politika německého krále
na trůně rumunském má i doma hojnost od-
půrců, kteří se netají svým míněním a nen
vyloučeno, že stanovisko jejich v národě
zvítězí. Tak píše v »Adenerulu« jeho ředitel
Konstantin Mille: »Díky polítice králově
octli jsme se v položení nejen těžkém, nýbrž
i směšném. Velmoci si s námi zahrávají. C
mne se tkne, dal bych přednost bul-
harskému upřímnému a vděčnému
přátelství před všelikými územ-
nými kompensacemi. Rumunsko svou
kompensací nemůže ničeho získati, ale na
vždy si může učiniti z Bulharů nepřátele.
a přece právě jejich přátelství má pro Ru-
muny nejvyšší důležitost. Je-li nám třeba
opravy hranice, měli jsme se přihlásiti před
válkou a nikdo by nás nebyl mohl obviňo-
vati ze závisti nebo chamtivosti.
K volbě presidenta francouzské republiky.
Při středeční volbě na zkoušku v republik
volební schůzi v paláci senátu se sice značnř
zjednodušily poměry odstoupením Dubosta
Deschanela, za to však zvýšilo se napětí mezi
kandidaturou Poincaréovou a Pamsovou, jenž
se takto rázem octl v popředí. Ministr orby
Pams ocitá se ve zvláště pohodlné situaci, že
se na něj samovolně soustřeďují hlasy všech
politických osobních odpůrců Poincaréových
a jedině tato okolnost by jej mohla v dnešní
volbě náhodou postaviti v čelo republiky.
V kongresu není sice ještě dnes vylou-
čeno překvapení, ježto agitace přátel kandi-
dátů činí divy a do poslední chvíle se horlivě
smlouvá o hlasy. Celkem však ještě včera se
posuzovaly chance Poincaréovy velmi nadějně
přes to, že ve středu při druhé volbě na
zkoušku dostal o 11 hlasů méně než Pams.
Mill
Bulhar
Dubosta Deschanel
Poincaréový
Poincaréův
Rumunsko
28
article
Ony 283 hlasy, které tu připadly Pamsovi.
budou mu dle všeho dány také dnes ve Ver-
saillu, ale rozhodnutí záleží na těch poslan-
cích a senátorech, kteří se ve středu do schů-
ze nedostavili, celkem 103, z nichž jsou 74 so-
cialisté, a lze souditi, že z těchto hlasů při-
padne jen malé procento kandidátoví radi-
kálů a radíkálních socialistů Pamsovi, třebaže
není jisto, zdali všichni socialisté dají při
druhé volbě, k níž patrně dojde, své hlasy
Poincaréovi, jak si přeje Jaurěs. Jisto také je
že konservativní živly dají Poincaréovi před-
nost před Pamsem.
Dosti překvapilo, že se ve středu poměr-
ně málo hlasů nalezlo pro Deschanela a Ri-
bota. Přátelé Deschanelovi vysvětlují to sic
tím, že Deschanel se jeví téměř nepostráda-
telným jako předseda sněmovny, odpůrci jeho
však uvádějí důvody méně lichotivé a zejmé-
na se poukazuje, že agitace, kterou Deschanel
veřejně i tajně prováděl proti kandidatuře
Poincaréově, zvláště pak jeho zastřený výpad
proti ministerskému předsedovi ve sněmovně
působily velmi nepříznivě. Tak daleko ovšem
nezacházejí ani jeho odpůrci, aby mu přisu-
zovali účastenství na hanopisech proti Poin-
caréovi a Pamsovi, jež byly předvolební schů-
zí rozdávány.
Poincaré
Deschanel
Vera
29
article
Celkový dojem z předvolební situace je
pro Poincaréa velmi příznivý. I kdyby proti
všemu očekávání nebyl dnes zvolen presi-
dentem republiky, musilo by se říci, že při
volbě nešlo o Poincaréa proti Pamsovi, ný-
brž jen o Poincaréa nebo jeho odpůrce ...
Z Paříže, 16. ledna (K. k.) V dnešní
plenární schůzi stran levice konala se
III. volba na zkoušku pro volbu
presidenta. Pams obdržel 323, Poln-
caré 309 hlasů.
Z Paříže, 16. ledna. (K. k.) Dnešní třeti
volby stran levice, provedené na zkoušku
pro volbu presidenta, zúčastnilo se 646
hlasujících. Absolutní většina
činila tudíž 324. Jak již sděleno, ob-
držel Pams 323 a Poincaré 309 hlasů, kdež-
to na Ribota připadlo 11, na Delcaséa 2a
na Deschanela 1 hlas.
Poincaré
Pams
Poln
Ribot
Paříž
Deschanel 1
30
article
Von der Goltz paša se kasá.
Spolek německých studentů měl v úterý
v Berlině „říšský komers“, jehož se, jak oby-
čejně, zúčastnílo také mnoho vysokých dů-
stojníků. Slova ujal se také pruský polní mar-
šálek von der Goltz, někdejší reorganisátor
turecké armády a turecký paša, jenž si právě
utržil nesmrtelnou blamáž svou neznalostí
skutečného stavu vojenské moci turecké,i
prohlásil v řeči o německé říši: „Vzhledem na
skvělou pohotovost, na zdatnost a ochotu
všech činitelů mohlo by se skoro říci: „J en
kdyby to jednou vypuklol“
„Berl. Tagebl.“ k tomu poznamenávát
„Pan polní maršálek, jemuž se v poslední do-
bě přihodilo již několik vyšinutí z kolejí, by
udělal dobře, kdyby ve svých banketových
řečech zachoval trochu zdrželivosti. Mluví-li
takové řeči francouzský generál, dělá si z toho
německý tisk právem zábavu. Pruský generál
by měl i v komersové náladě umět udržeti
své válečné nadšení na uzdě.“
Berl
Berlín
31
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německý strach o Vídeň. „Bund de
Deutschen in Niederösterreich“ pořádá dru-
hou dobročinnou loterii a zasílá losyv
obálkách také mnoha a mnoha Čechům. Na-
bídky ty jsou provázeny zvláštním provolá-
ním, v němž mluví se o tom, že český živel
stále v Dolních Rakousích mohutní a že
dolnorakouský Bund potřebuje pomoci, aby
uchránil německému národu Dolní Rakousy.
Čteme tam dále: „Dnes musí již každému na-
šemu soukmenovci býti jasno, že jednou
z hlavních úloh německého národa v Ra-
kousku je ochrana němectví v Dolních Ra-
kousích, neboť kdyby se nepodařilo odraziti
všechny české útoky na Dolní Rakousy, kdy-
bychom nebyli s to uchrániti německý char-
akter této korunní země, byla by tím způso-
bena veškerému Němectvu nesmírná
škoda. Neboť, padnou-li jednou Dolní Ra-
kousy, a stane-li se jednou Videň smíše-
ným městem po stránce jazykové.
pak jest němectví v celém Rakousku
ztraceno.“ Nepochybujeme ani na okamžik.
že Němci se skutečně bojí českého nebezpečí
pro Dolní Rakousy a Vídeň a nepotřebujeme
připomínati příslušníkům našeho národa, co
jest v tomto případě jejich povinností. Poně-
vadž však dolnorakouský Bund uvádí také ve
svém provolání, jak při hranicích českomorav-
ských zakupuje statky, jak podporuje živnost-
nictvo, dělnictvo i úřadnictvo, posilujíc tím
německé posice v „ohrožených“ místech, při-
mlouváme se za to, aby naše práce pro Dolní
Rakousy vedena byla usilovně týmž směrem,
jak to navrhoval nedávno náš moravský do-
pisovatel, mluvě o poměrech v Poštorné, Led-
nici a Břeclavě.
Čecho
Němec
Vídeň
Dolní Rakousy
Dolní Ra
Poštorná
Břeclava
bund jít Deutschen in Niederösterreich