ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b96bec90-8f26-11dd-8a62-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 91, place 51, org 3, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
17. ledna 1913. Číslo 16.
4 article
Posl. Seltz přidal se k Diamandovu návrhu Je prý nutno předložiti seznam těch, jimž dostává se lihových bonifikaci, aby nabylo se podkladu ku projednávání kořaleční daně. Posl. dr. Dlamand: Chce-lí se odstranití na- pětí ve výboru, ať zahájí se, by vyhovělo se věc- ným námitkám oposice, projednávání osobní dan z přijmů. Posl. ryt. Abrahamovicz jest proti Diamando vě žádosti, směřuje prý jen ke štvaní. Trvá na tom aby byla vyřízena především daň kořaleční, poně- vadž většina výnosu ze zvýšení této daně má při- padnouti zemím. Při hlasování propadl n ávrh Dlam a n dty 20 hlasy proti 12. Předseda dr. Urbau dal slovo dru. Steinwren- derovi jako zpravodaji ke čl. 1. (Daň kořaleční.) Posl. dr. Diamand a Seitz protestovali, pro- tože dr. Steinwender nebyl ustanoven referentem O tom rozpředla se delši formální debata. Za formální debaty připomněl posl. Modráček že vládní předlohy nebyly ani zamítnuty ani od- volány. Východištém bylo by snad, kdyby vládní předloha byla s návrhem Steinwenderovým přiká- zána subkomitétu, a až ten podá zprávu, bylo o n jednáno. Přikročeno k hlasování Předseda dr. Urban prohlásil, že dá napřed hlasovat o návrhu Korytowského, aby byl dr Steinwender jmenován zpravodajem o kořaleční dani. Výboru byly vládní předlohy přikázány, nebylo navrhnuto, aby se přes ně přešlo ku po- řadu. Jsou tedy výborem projednávány. Dr. Steln- wender podal dle jednacího řádu změňovací, po případě doplňovací návrh. Přikročí se tedy ku projednávání vládní předlohy o kořaleční dani, jak zpravodaj, tak i každý člen výboru má na vůl podati změňovací návrh.
Posl Diamandův doktor Dlamand Urbau Diamand Seitz Steinwender Modráček Steinwenderův Urban Steln
5 article
Při hlasování přijat náveh Korytowského. Posl. Seliger poukázal na to, že ryt. Korytow- ski výslovně prohlásil, že se vzdává zpravodajství o zákoně ve příčině daně kořaleční. Ať předsede vysloví se, zda dr. Dlamand, jenž byl určen spolu- referentem, dále ještě je v této činnosti. Předseda dr. Urban pravil, že z protokolu zji- stí, má-li býti dr. Dlamand ustznoven spolurefe- rentem pro výbor. Zpravodaj dr. Steinwender navrhl, aby čl. 1. jeho návrhu byl dán na místo celé vládní předlohy o kořaleční daní, a při tom ještě aby byla vyko- nána jen změna, že lhůta začátku platnosti zvýšené daně kořaleční na místě 1. února má býti 1. březn 1913. Potom nastala formální debata, jak se má postupovati při debatě podrobné. Posl. dr. Diamand navrhl, aby vládní předloha o daní z kořalky byla projednávána dle paragrafů. posl. Seitz, aby se rokovalo dle hlavních oddílů. K tomu promluvili mimo jiné ještě posl. dr Stransky, ryt. Korytowskl a Onelul jenž navrhl, aby se rokovalo dle článků. Při hlasování byl Dlamandův návrh zamítnut- návrh Seitzův propadl 18 hlasy proti 17, návrk Onciulův všemi hlasy proti 4. Předseda prohlašuje se zřetelem na pokročilou hodinu, že musí nyní rokování přerušiti. V zejtřejš schůzi bude se usilovati, aby bylo dosaženo do- hody o formálním základě pro další rokování
Posl Seliger doktor Dlamand Urban Steinwender Diamand Seitz Dlamandův Seitzův Onciulův
6 article Příští schůze bude zejtra dopoledne.
Příští schůze bude zejtra dopoledne. Při zprávách o řízení ukládacím při osobní dani z přijmů vznikly některé omyly, jež dlužno opra- viti. V § 187. vypouštějí se slova „úřadníkům a slu- hům“. Tím zameziti se má, by donucováni byli představenými úřadními k zamítnutí volby do ko- misí odhadních a dosaženo bylo jich rovnocenné postavení s ostatními poplatníky. V § 208. má poslední věta zníti: „Dekret, výtky obsahující, musí býti vyhotoven písemně a mus označovati údaje, proti nimž výtky se činí, důvody výtek a požadavky na poplatníky činěné stručně ale způsobem vyčerpávajícím, srozumitelným tal podrobně, by poplatník poučen byl o předmětu obsahu a způsobu součinnosti, jež od něho se po- žaduje. Dekret zodpověděn může býti písemně neb ústně. Nejsou-li z písemné odpovědi pochybnosti odstraněny, má poplatník býti vyzván k ústnímu jednání s určením lhůty nejméně tří dnů. Ve vyzvání musí nevyjasněné body přesně být označeny. Při ústním jednání musí všechny pochyb- nosti býti vyjasněny. Opětování dekretu může na- říditi pouze komise a to jen tehdy, kdy toho v zájmu správného výsledku nezbvtně je třeba. (Důvo ustanovení toho je omeziti možnost chikanování opětným a opětným doručováním dekretů a zame- ziti dekrety nesrozumitelné a nejasné, jež zodpo- vídati není ani poplatníku možno.) Předposlední věta § 210, má zníti: „Usnášen o zamítnutí důkazů, poplatníkem nabídnutých, o jeho žádosti za osobní jednání přísluší výhradně komisi.“ (Důvod: Zamezit bezdůvodné zamítání dů- kazů poplatníkových fiskálním předsedou.j § 211. znít „Poplatníkovi muní k žádosti býti dovoleno, by přítomen byl výslechu svědků a znal- ců a klásti jim otázky. Rovněž musí mu být dovo- leno nahlédnout do veškerého průvodního mate- riálu, na němž zakládají se výtky proti jeho při- znání.
7 article
§ 213. Začátek má správně zníti: „Při ukládání daně může odchýleno se býti od údajů, oznámených jen po předchozi dohodě s poplatníkem, neb n základě předchozího řízení vytýkacího.“ (S 108.) Poslední věta zníti má správně: „Činí-li se ná- mitky, musí důvody, o něž údaje se opírají, být oce- něny. Při vyšetření musí na výsledek řízení důkar- ného vzat býti zřetel. (Důvod: Zamezit dosud ob- vyklému „volnému uvažování“ se strany komise.) Poslední podstatné důvody návrhů těchto včer jsme uvedli. Veškeré návrhy zamýšlejí poskytnouti ochranu poplatníkovi, které dnes v řízení nemá. Práva úřadů finaněních na průvodní prostředky s jich strany ponechávají se tak, jak do- sud platí, a tím podstatným obmezením, že vy- lučuje se používání t. zv. „osob přezvědných“ čímž se znemožňuje používání nekonirolovatelných t. zv. důvěrníků. Včerejší „Čas“ uvádí omylem proto, že se ror- šiřují v návrzích posl. dra. Funka práva předsedy Rovněž není správno, že restringuje se právo v - lební osob nezletilých. Také za tyto volí dosu zákonní zástupci (8 183.), stejně jako se činí v 163, návrhu dra. Funka, který zjednodušuje pouze řízení volební a sprošťuje zejména úřady obecní nákladných povinností k doručování volebních lístků a legitimací. Pokud se týče „znalců“, podají dr. Funk dr. Rašín společně návrh, aby za znalce směly považovány býti pouze osoby, jmenované korpo- racemi, povolanými k hájení stavovských a hospo- dářských zájmů, čimž vyloučeno má býti povolá- vání znalců neodborných jednostranně Hiskálním předsedou.
Funk doktor Rašín
8 article
Výbor sociálně-politický měl dopoledne schů- zl. Na pořadu byla zpráva o návrzích stran omezene stěhování se z venkova. Po referátě zpravodaje posl. Langa nastala zevrubná debata, ve které bylo pojednáno o stěho- vání se obyvatelstva v jeho různých zjevech, pal o nedostatečnosti humanní péče na venkově, agrárním zákonodárství, ohrožujícím mobilnost po- zemkového majetku, jakož i o kulturním zvelebeni venkovského obyvatelstva a pod. V debatě bude se zítra pokračovati Výbor pro potlačování dobytčích nemocí je svolán na 28. t. m. o půl 10. hod. dopol. Na pořadu je nová porada o minoritním n ávrhu hr Lasockého a soudr, ohledně částečných změn a doplnění zákona ze dne 6. srpna 1909, kterým mají býti stanoveny nové nároky odškodňovací rozšíření dosavadních povinnosti odškodňovacíci v §§ 48., 51, a 60. — Na pozvánce k této schůz je tento pozoruhodný dodatek posl. V. Kotláře- Schůze byla svolána k výhradnému přání hr. La- sockého, aby seznáno bylo stanovisko vládní, ze- jména ministra financí, Vzhledem k tomu, že po- zvány byly jednotlivé resorty, prosím všechny čle- ny výboru, by se dostavili v plném počtu a ten- to spor konečně byl urovnán.
Lang Lasocký
9 article Úprava učitelských platů ve školské komisi sněmovní.
Úprava učitelských platů ve školské komisi sněmovní. Učitelstvo sleduje s největším napjetím postup prací ve školské komisi a projevuje o něm neprodleně své úsudky. Když z mi- nulé schůze plena školské komise byly „Nár. Listech“ zaznamenány číslice o maxi- málních platech učitelských dle navrhované nové úpravy, byla redakce „Nár. Listů“ pí- semně upozorněna svými přáteli z českomo- ravské vysočiny, že maximální číslice ty. 4700—7704 K platu pro-učitele obecných škol až ředitele měšťanských škol týká se jen uči- telstva pražského, nikoliv ostatního. Milerád zaznamenáváme toto upozornění, pouze k ně- mu dodávajíce, že uvedené číslice byly obsa- ženy v oliciální zprávé o schůzi školské ko- mise a to jako referát zpravodajův. „Ve včerejší schůzi školské komise vyříze- no bylo dalších 15 paragrafů — 8§ 17.—31. — osnovy zákona o nové úpravě právních po- měrů učitelstva. Nejvýznačnějším faktem jed nání toho bylo jednotné vystoupení celé kurie velkých statků pro snížení roční odměny učitele za počáteční službu. Návrh tento by sice zamítnut, ale bude se jím zabývati ještč sněm, protože byl ohlášen jako minoritn votum. V jednání ostatním byly patrny stopy mimosněmovních porad a prací, směřujícíci ke změnám osnovy, zpracované referentským komitétem.
10 article
Pražská sněmovní korespondence vy dala o včerejší schůzí tuto zprávu: Plenum permanentní komise školské konalo dne 16. ledna o 11. hod. dop. schůzi za předsednictví posl. Loglera. Nepřitomnost svoji omluvili posl. dr. Koldin ský, dr. Zlmmer, hr. Waldsteln a hrabě Wallis. Projednáván byl opětně § 17. (o řádném usta- novování zatímních učit. sil). Poslední (6.] odstave byl přijat ve znění navrženém předsedou posl. Leglerem. Posl. Kloláč prohlašuje: Pětiletí, potřebné definitivnímu ustanovení ad personam, jest příliš dlouhá doba. Není toho příkladu v žádném stavu.
doktor Koldin Zlmmer Posl Wallis Kloláč
11 article
Nepřistoupila-li školská komise na zkrácení tohoto pětlletí na tříleti vůbec, měla by dodatkem k § 17 zkrátiti dobu tu na tříletí alespoň u těch osob učitelských, které vykazují 10letou službu vůbee anebo aspoň po zkoušce způsobilosti pro školy obecné, a to z těchto důvodů: teď musí se takový učitel zříci definitivy, přijme-li místo zatímní. Tim jest v postavení velmi nejistém (což kdyby se na př. zrušila zatímní pobočka, na níž jest ustano- ven?), což je tím povážlivější, je-li to učitel slu- žebně starší a otec rodiny, jest ve větším nebez- pečí, že bude bez místa (dočasně pensionován). než kdyby měl definitivu, jíž se musí vzdáti, na- stupuje místo zatímní. Dle návrhu referentského komitětu (dle 8 58.) podrží sice právo na odpočiv- né, nabyté dřívějším definitivním ustanovením. také po dobu svého zatímného ustanovení, avšal dle 8 63, odst. 3. čítá se mu doba služební až do posledního dne jeho služby definitivní, což zna- mená, že nabyl-li na př. v prvním roce zatímní služby dalšího zvýšení služného (trienálky) a ve čtvrtém roce opět dalsího a odešel-li by na př. v pátém roce zatímní služby do pense, nezapočí- távaly by se mu do pense kvoty (na měšť, škole z 2X250 K — 500 K — anebo zemřel-li by, byla by osiřelá rodina rovněž zkrácena o kvotu z 500 ačkoliv po celou dobu zatímní služby platil pří- slušný příspěvek (dosti značný) pensijnímu fondu — a dle § 82, odst. 3. byly by oněm zatímně usta- noveným osobám učitelským pouze vráceny pří- spěvky za celou dobu jejich nepřetržitého zatímní- ho působení.
12 article
Tak na př. zatímný odborný učitel s 25 lety služebnými vůbec, jenž jako definitivní odb. učitel přijal místo zatímního odb. učitele (z příčin rodin- nýchl, ve 20. roce služebním (17 let od zkoušky způsobilosti pro čkoly obecné), musil-li v 5. roce zatímní služby do pense (nedokončiv potřebného pětileti), obdržel by pensi pouze ze 3450 K (17 l t od zkoušky způsobilosti pro školy obecné + 2 lét před touto zkouškou). 61.6% z té sumy (za 10 l t 40%, za 9 let 21.6%) činí 2125 K 20 hi kdežto jinak měl by nárok na vyměření nense ze 3950 K 73.6 z tohoto obnosu (za 10 let 40%%, za 14 lei 33.6%) číní 2907 K 20 h, rozdíl je tu tedy 782 K. Neblahý osud stihl by i osiřelou rodinu, kdyby takový odborný učitel zemřel, nedokončiv 5. rok zat. služby, potřebné k jmenování definitivnímu a personam. Rodina dostala by tu 409% ze 3450 k tedy 1380 K, a ne 409% ze 3950 K, t. j. 1580 K Diference činí tu 200 K. což při skrovné pensi za- jiaté není ciíra bezvýznamná. Spolureferent posl. Kalka proti návrhu posl. Klofáče ničeho nenamítá. Posl. probošt dr. Burian má za to, že o ná- vrzích tak významných musí dříve poraditi se s ub- komitét referentský. Posl. Klofáč nechť je do porady té pozván a pak teprve nechť o věcí roz- hodne výbor Posl. Klofáč s tímto postupem souhlasí, i při- jímá se pak jednomyslně návrh posl probošta dra. Buriana Posl. Trojan navrhuje k § 17. dodatek: „Zem- ská školní rada se vyzývá, aby místa zatímních učitelů při školách měšťanských s jednoroč- ními kursy nevypisovala se zvláště, ale jako místa přespočetných učitelů jextra statum) při příslušné škole měšťanské, a budiž podle této zásady postu- pováno také při definitivním jmenování učitelů dosud zatimně pro jednoroční kursy usta- novených.“
Klofáč Posl doktor Burian Burian Posl Trojan
13 article
Jako důvod uvádí, že dle § 10. říšského zá- kona při jednotlivých školách mohou podle zvlášt- ních potřeb místních zřízeny býti též zvláštní kursy pro mládež, povinnosti školské odrostlou. Naříze- ní ministerské ze dne 26. června 1903, vyhovujíe anketě školských odborníků o zdokonalení a do- brém rozvoji měšťanské školy, umožnilo zřizování jednoročních kursů učebných a vydalo o nich za- tímní předpisy. K vyučování na nich v prvé řadě dle nařízení ministerského povoláni jsou učitelé příslušné školy měšťanské. Tím počet hodin jejich tou měrou vzrůstá, že nejsou s to, aby vyučován na třídách řádných obstarali, a z té přčiny přibírt se zvláštní síla učitelská na podporu učitelstva. Tato síla obyčejně učí za síly starší, které jsou na školách ustanoveny, aby jim umožněno byl- vyučování na jednoročním kursu, je to síla tedy skutečně na měšť, škole přespočetně ustanovená a sluší s ní tudíž naložiti jako s učiteli v § 17 odst. 1. ustanovenými.
14 article
Po vysvětlení, daném předsedou posl. Legle- rem, posl, drem. Burianem a zástupcem vlády vicepresidentem Gollem, přistoupil navrhovatel na to, že podá návrh resoluční, aby zemský výbom připravil návrh zákona o jednoročních kursech př školách měšťanskýcho Posl. Novák navrhuje k § 17. dodatek: Ředitel a způsebili učitelé, kteří zastupují c. k. okrenn školní inspektory na školách obecných a měšťan- ských, budou jako síly zatímní ve smyslu § 17 po 5letém zastupování ustanoveni definilivně a personam. Předseda posl. Legler soudí, že návrh ten ná- leží do zákona substitučního, a, přeje si, aby posl Novák podal tento návrh při jednání o zákoně substitučním. Pozl. Trojan navrhuje, poněvadž nedochází vy jádření vlády o zásadách pro zákon substituční aby zmocněn byl referentský komitét v- pracovati bez průtahu a bez zřetele na toto vy- jádření návrh zákona substitučního.
Burian Goll Novák Trojan
15 article Bylo schváleno, aby zemský výborurgo lv al příslušné vyjádření vlády.
Bylo schváleno, aby zemský výborurgo lv al příslušné vyjádření vlády. Posl. Kloláč navrhuje Ještě tento dodatek k § 17.: Učitelská osoba nepůsobí dle povinnosti no smyslu 5. odsl. tohoto paragrafu toliko tehdy, jestli že se jí za porušení povinnosti, udavší se v po- sledních 3 letech před tím, než ji přísluší nárol na ustanovení definitivním učitelem ad personam dostalo se od úřadu školního disciplinárního trestu- Disciplinární trest odkládá ustanovení definitivním učitelem ad personam nejvýš na jeden rok. Předseda posl. Legler prohlašuje na dotaz posl Klofáče, že návrh tento je přípustný, protože jedná o hmotných zájmech učitelstva, žádá vřak aby bylo o něm jednáno v druhé části projednávané oznovy zákona. Při § 18. přijat byl po delší debatě pozměňujíc návrh posl. Klofáče, který má význam pro české veřejné školy v německých městech. Dle tohot- paragrafů opatření i zaměstnání učitelů výpomo ných, ve službě počáteční i substitutů musí se díi v dorozumění s c. k. okresním školním inspekto- rem. Němečtí členové komise hlasovali proti tomuto návrhu. Na to přijaty veškeré paragrafy až k § 20 a přikročeno ke druhé částí (služební přijmy učitel stva, vyjma učitelky ručních praci.) Při § 25. posl. baron Brand hájil zvůj minoritn návrh, aby počáteční plat pro učitele s vy- svědčením dospělosti byl 1000 K a ne 1100 K Návrh posl. bar. Branda znamená revotování usne- sení školské komíse. Pro toto revotování hlasovale 8 členů (všichní velkostatkáři), proti také 8. Proti rozhodl pak hlas předsedův. Jednání pokročilo až k § 32. Příštíschůze v pátek 17. ledna o 10. hod dopol.
Posl Klofáč Brand
16 title
Politický přehled.
17 article Země české.
Země české. Kdo zasadíl hlavní ránu německé obstrukci. Ve voličské schůzí Svazu německých rolníků pro severozápadní Čechy v Žate mluvil — dle telefonické zprávy — včera posl. Iro o vyrovnání a prohlásil, že povolo- váním 559% zemské přirážky císařským na- řízením, dále úděly ze zvýšených přijmů z osobní daně a daně z kořalky a povole- ním kontokorentních záloh jest napro st zmařen účinek německé obstrukce neboť celá zemská správa může fungovati dále jako před obstrukcí. Němečtí poslanci. kteří souhlasili s vládou ve Vídni, když šlo o úděly zemím, vlastně zasadili hlavn ránu německé obstrukci a proto je celá tato obstrukce pouze odpornou komedií.
Čechy Vídeň svaz německý rolník
18 article
Emísař dr. Perko. Orgán zem. posl. dra. Perko, před sedy pošumavské župy něm. Schulvereinu. přináší tuto zprávu: »Zem. posl. dr. Perko přednášel v druhé polo- vlně ledna v Halle n. S., Veclaru, Slegenu, Essenu. Dulsburgu, Langenburgu, Treviru, Vormsu, Ulmu a Bosenburgu o národnostních bojích Němců Ostmarce (Rakousku). Za posledních dezet let měl dr. Perko více než 100 přednášek ve všech částech německé říše od Kielu až do Freiburgu v Breisgavě, od Vratislavi po Essen a v těchto schůzích upozorňoval přiměřeně říšské Němce n význam němectví v Rakousku pro veškeré Ně- mectvo ve střední Evropě. Nehledě k ideálním úspěchům, vynesly tyto přednášky západočesk župě Schulvereinu, v jejímž čele dr. Perko stojí 170.000 korun na stavbu německých škol a opa- troven podél západočeského jazykového pomezl. Ovšem pro české děti! což zapomněl »Pils. Tagblatt« přípojiti, neboť po celém jazykovém pomezí západočeském není v če- ských školách a opatrovnách ani jediného německého dítěte. 170.000 korun sebral dr. Perko — v říši německé na české děti na západu, aby je učinil účastnými nejstrašněj- šího osudu lídského — odřezání od vlast- ního národa, kterýžto osud jest ostatně — ovšem samovolným — osudem Perkovým Neboť až jednou bude ve Velkoněmecku zřízen pomník budovatelům velkoněmeckého »vysokocile«, ponese deska, věnovaná nej- horlivějšímu velkoněmeckému emisaři z Ost- marky nápis: »Dr. Perko — rodem Chorvat.«
doktor Perka Veclar Slegena Trevir Vorms Ulm Němec Ostmarka Schulverein Perkův Chorvat Halle Essen Rakousko Kiel Freiburg Breisgava Vratislav Evropa západ
19 article Vzrůst klerikální strany na Moravě.
Vzrůst klerikální strany na Moravě. Jak mocný je na Moravě klerikální vliv, po- znati lze z toho, že strana katolickonárodní na Moravě má 3 denníky (Hlas. Den, Našinec), 16 politických týdenníků a krajinských listů po celě zemi rozvětvených, odborné listy »Dělník«, ženský »Eva« a »Selka«, pro mládež, tělocvičný, vědecký literární, domkářský, filantropický, protialkohol 2 zábavné, družstevnický, učitelský, vychovatel- ský, studentský, duchovenský, jeden pro odrostlou mládež. Náklad všech těch listů je značný.
Hlas Eva Morava
20 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
21 article Jazyková otázka v Dalmaci.
Jazyková otázka v Dalmaci. Císařským nařízením ze dne 26. dubna 1909 byla jazyková otázka v Dalmacii rozhod- nuta ve prospěch chorvatského neboli srbské- ho vnitřního úřadního jazyka, ale pouze n papíře. Poněvadž mnozí státní úřadníci v Dal- macii neznali dobře chorvatského jazyka, by- la jim dána tříletá lhůta do 1. ledna 1912 a od tohoto dne mělo se v Dalmacii úřadovati vý- hradně chorvatsky kromě oboru vojenského a účetních zpráv pro ústřední státní kontrolu v nichž ponechána stará němčina. Ale v Dal- macii je nápadný nepoměr mezi úřadníky ná- rodnosti chorvatsko-srbské a vlašské. Kdežte Vlachů jsou v celé zemi sotva 2% obyvatel- stva, jest mezi státními úřadníky na 40 Vlachů. Jest to proto, že Vlachové bydli pou- ze v přímořských městech, kde mají lacinou příležitost dávat syny na studia a opatřovat jim úřadnická místa. Ani jediný Vlach neza- bývá se v Dalmacii zemědělstvím. Této své veliké síly v dalmatské byro- kracii použili Vlachové po 1. lednu 1912 k to- mu, že přes výslovné znění jazykového naří- zení úřadují klidně dále vlašsky. Chopili se čl. 1. jazykového nařízení, v němž se pra- ví, že strany mají právo podávati úřadům po- dání ve svém jazyce (chorvatském, srbském nebo vlašském) a úřad jest povinen v témž jazyce jim dáti vyřízení. Vlašští úřadníci nyní prohlašují, že oní i v úřadech jsou stranaml. kdykoli jde o nějakou jejich osobní věc a ve všech těck případech úřadují ččistě vlašsky.
Vlach Dalmacie Dal Vlach
22 article
Poněvadž Chorvaté se proti tomu vzepřeli. odebrali se vlašští zemští poslanci z Dalma- cie do Vídně, kde vymáhají u vlády takovou změnu jazykového nařízení, která by navždy zabezpečila i vlašské vnitřní úřadování. Jeli do Vídně právě nyní, poněvadž ozvuky, bu- zené balkánskými událostmi v Dalmacii, zdají se jim vhodnou příležitostí, které se dá po- užíti na potrestání dalmatských Slovanů. Chorvatští říšští poslanci ovšem nezahá- lejí a poslali již do Vídně předsedu dalmat- ského sněmu, dra. Ivčeviče, aby zkřížil plány neústupných Vlachů. Nad to, jak oznamuje „Obzor“, dalmatští Chorvaté chtějí se nyni říditi zásadou, prováděnou ryt. Hochenburge- rem v Čechách, a budou žádatí, aby se i pro Dalmacii jmenovali státní úřadníci poměrně dle počtu obyvatelstva t. j. vždy dva Vlaši na 98 Chorvatů a Srbů. Taková má býti chor- vatská odpověď na vlašskou vyzývavost.
Chorvat Vlach Srba Dalmo Vídeň Dalmacie Čechy
23 article
Blížící se obrat v Chorvatsku. Terstská »Edinost« obdržela ze Záhřeba některé informace o tamější situaci po pří- chodu odb. přednosty Unkelhäussera. Jme- nování nového přednosty vnitra má prý jen význam přechodný. Znamená přechod z ny- nějšího absolutismu k ústavnosti. Avšak ani chorv.-srbská koalice, ani strana práva ne- vstoupila v nijaké vyjednávání s Unkel häussrem, který je zástupcem Cuvajovým jako ze zásady nechce vyjednávati s Cuvajem Vyjednávati se bude, ale přímo s uher- skou vládou. Dříve však, než se začne vyjednávati, musí býti odstraněn nynější ne- zákonný stav. Další podmínky jsou: odstra- nění železniční pragmatiky, čistě koaliční vláda a koaliční náměstek bánův. Mimo t koalice by značně omezila přístup maďaronů do vládní (koaličné) strany. Pisatel dále oznamuje, že ústavnost může býti v Chorvatsku obnovena již za několik dní, ale také se může stát, že nedojde na to dřív, dokud nebude uzavřen na Balkáne mír. V Pešti a ve Vídni jsou prý dva proudy. Jeden chce ústavu obnoviti hned, aby se nemohlo říci, že si ji na vládě vynutily změněné poměry na Balkáně; druhý z opatr- nosti chce čekat, až na Balkáně zavládnou normální poměry.
häussr Cuvajův Cuvaj Chorvatsko Záhřeb Balkán Pešť Vídeň
24 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Bulhaři odmítají nárok Rumunska Nárok Rumunska na „opravu“ hranice neprospěch Bulharska vzbudil spravedlive rozhořčení Bulharů. V Sofiji vyšla brožurka poslance Pasare va, jenž podává poučení o hranici rumunsko- bulharské. Zbytečno by bylo opakovati po něm všecky podrobnosti. Nejdůležitější je do- kázaný Pasarevým fakt, že Rumunsko r. 188 se prohlásilo spokojeným hranicí, jak stano vena evropskou komisí po návrhu rakouské- ho člena Buriana. Od té doby Rumunsko ni- kdy nedalo na jevo, že by bylo hranicí s Bul- harskem nespokojeno a ani nemohlo, protože hranice, jak je stanovena, je na újmu Bulhar- sku, nikoli však Rumunsku. Proto by Bulhar sko mohlo žádat opravu hranice, ale nikteral Rumunsko. Co Rumunsko Bulharsku činí, ni- čím není oprávněno, je neslušné a vo daném okamžiku přímo šeredné.
Bulhar Burian Rumunsko Bulharsko
25 article
Přes to dr. Danev, když před cestou d Londýna zajel si do Bukureštu, učinil rumun- ské vládě slib, že Bulharsko pro dobrou sou- sedskou vůli k malé změně hranice na pro- spěch Rumunska svolí. Kdyby se Rumuni byl tohoto slíbu chopili a více nežádali, Bulhař by Daneva bezpochyby nezapřeli. Ale Rumun- sko, poddávajíc se nášeptům vídeňského ti- sku, žádalo víc a dokonce dostalo zálusk na část území království srbského, když je „Danzer's Armee-Zeitung“ na papíře rozděli mezi Rakousko-Uhersko, Bulharsko a Ru- munsko. Na nároky a hrozby rumunské odpovídají „Národní Práva“ p. Radoslavova: Rumunsk nás nemůže zastrašit, protože ví, že bez naší pomoci nerozřeší rumunskou otázku v Sedmi- hradech, tak jako ví, že ne-li ihned, tož za pět nebo deset let můžeme vyvolat otáz ku bulharské Dobrudže. Rumuni nám snad odpovědí, že Rakousko je dnes je- jich spojencem, ale ani to nám nenahání strachu, neboť Rumunska je se báti spíše Ru- munům a to právě z té příčiny, že jest jim pří- telem. Rakousko bylo jeden čas přítelem Srbů, což mu nevadilo, aby nám nabídlo, aby- chom se s ním. Rakouskem, o Srbsko rozdě- lili. Nechť si Rumuni vezmou příklad a varuj se hlupství, kterého se za Milana Obrenoviče dopustili Srbové, neboť jednou nás budou po- třebovati za spojence.
doktor Danev Rumun Radoslavův Rumunsk Srba Obrenovič Londýn Bulharsko Rumunsko RakouskoUhersko Dobrudža Rakousko Srbsko Danzer ' s ArmeeZeitung
26 article
„Rěč“ mluví Rumunům do duše důrazněji „Bulharsko se chce rozvíjeti tiše a pokojně ale při tom je pohotově odraziti každý útok podniknutý na jeho životní zájmy. Bulhaři an pídě rumunské země nezachvátili, naopak do rámce Rumunska zapadla celá bulharská pro- vincie (Dobrudža). Bulhaři jsou vděčni Rumu- nům za všelikou pomoc, kterou jim prokázali v dobách tureckého robství, ale Rumuní, dejte si pozor, aby se naše vděčnost nezměnila ve smrtelnou nenávist. Rumuní věztež, odejmou-l nám loupežně několik měst a vsí, a to v osud- né této pro nás chvíli, kdy skoro všechna naše vojska stojí před Caříhradem, že si z nás činí neúprosného a nebezpečného nepřítele. který jim nikdy nezapomene a neodpustí způ- sobené zlo a při prvé vhodné příležitosti se jim odslouží. Rumuni věztež, že bulharský ná- rod nikomu dlužen neostává. My po cizím ne- dychtíme, ale běda tomu, kdo se opováží sá- hnouti třeba jen na malou část naší vlasti Dobře si to, naši sousedé, rozvažte a upustte od útočné politiky naproti nám, jež může míti pro ně pouze zhoubné následky. A také bul- harské vládě dáváme výstrahu, že by se do- pustila zločinu vlastizrady, kdyby skutečně byla dra. Daneva zmocnila nabídnout Rumun- sku část bulharské země, byť to jen píď byla!“ K výstraze této možno dodati ještě jinou Rumuni nezapomeňte, že jsou polo Slovan původem i kulturou a že všecka jejich bu- doucnost závisí především od dobré vůle se Slovany. V Bukureštu té chvíle nabývá pře- vahy politika, která chce svévolnou rozmí- škou s Bulharskem vyprovokovati Rusko, aby zakročilo na prospěch Bulharska, čímž by dán byl počátek velké válečné srážce, které se obává všechna Evropa. Skutkem svým by Rumunsko k nepřátelství vyzvalo všechno Slovanstvo, ale neprominula by mu toho ni- kdy ani Evropa.
Rumun Bulhar Bulharsko Rumunsko Dobrudža Rumo Rusko Evropa Slovan
27 article
Protibulharská politika německého krále na trůně rumunském má i doma hojnost od- půrců, kteří se netají svým míněním a nen vyloučeno, že stanovisko jejich v národě zvítězí. Tak píše v »Adenerulu« jeho ředitel Konstantin Mille: »Díky polítice králově octli jsme se v položení nejen těžkém, nýbrž i směšném. Velmoci si s námi zahrávají. C mne se tkne, dal bych přednost bul- harskému upřímnému a vděčnému přátelství před všelikými územ- nými kompensacemi. Rumunsko svou kompensací nemůže ničeho získati, ale na vždy si může učiniti z Bulharů nepřátele. a přece právě jejich přátelství má pro Ru- muny nejvyšší důležitost. Je-li nám třeba opravy hranice, měli jsme se přihlásiti před válkou a nikdo by nás nebyl mohl obviňo- vati ze závisti nebo chamtivosti. K volbě presidenta francouzské republiky. Při středeční volbě na zkoušku v republik volební schůzi v paláci senátu se sice značnř zjednodušily poměry odstoupením Dubosta Deschanela, za to však zvýšilo se napětí mezi kandidaturou Poincaréovou a Pamsovou, jenž se takto rázem octl v popředí. Ministr orby Pams ocitá se ve zvláště pohodlné situaci, že se na něj samovolně soustřeďují hlasy všech politických osobních odpůrců Poincaréových a jedině tato okolnost by jej mohla v dnešní volbě náhodou postaviti v čelo republiky. V kongresu není sice ještě dnes vylou- čeno překvapení, ježto agitace přátel kandi- dátů činí divy a do poslední chvíle se horlivě smlouvá o hlasy. Celkem však ještě včera se posuzovaly chance Poincaréovy velmi nadějně přes to, že ve středu při druhé volbě na zkoušku dostal o 11 hlasů méně než Pams.
Mill Bulhar Dubosta Deschanel Poincaréový Poincaréův Rumunsko
28 article
Ony 283 hlasy, které tu připadly Pamsovi. budou mu dle všeho dány také dnes ve Ver- saillu, ale rozhodnutí záleží na těch poslan- cích a senátorech, kteří se ve středu do schů- ze nedostavili, celkem 103, z nichž jsou 74 so- cialisté, a lze souditi, že z těchto hlasů při- padne jen malé procento kandidátoví radi- kálů a radíkálních socialistů Pamsovi, třebaže není jisto, zdali všichni socialisté dají při druhé volbě, k níž patrně dojde, své hlasy Poincaréovi, jak si přeje Jaurěs. Jisto také je že konservativní živly dají Poincaréovi před- nost před Pamsem. Dosti překvapilo, že se ve středu poměr- ně málo hlasů nalezlo pro Deschanela a Ri- bota. Přátelé Deschanelovi vysvětlují to sic tím, že Deschanel se jeví téměř nepostráda- telným jako předseda sněmovny, odpůrci jeho však uvádějí důvody méně lichotivé a zejmé- na se poukazuje, že agitace, kterou Deschanel veřejně i tajně prováděl proti kandidatuře Poincaréově, zvláště pak jeho zastřený výpad proti ministerskému předsedovi ve sněmovně působily velmi nepříznivě. Tak daleko ovšem nezacházejí ani jeho odpůrci, aby mu přisu- zovali účastenství na hanopisech proti Poin- caréovi a Pamsovi, jež byly předvolební schů- zí rozdávány.
Poincaré Deschanel Vera
29 article
Celkový dojem z předvolební situace je pro Poincaréa velmi příznivý. I kdyby proti všemu očekávání nebyl dnes zvolen presi- dentem republiky, musilo by se říci, že při volbě nešlo o Poincaréa proti Pamsovi, ný- brž jen o Poincaréa nebo jeho odpůrce ... Z Paříže, 16. ledna (K. k.) V dnešní plenární schůzi stran levice konala se III. volba na zkoušku pro volbu presidenta. Pams obdržel 323, Poln- caré 309 hlasů. Z Paříže, 16. ledna. (K. k.) Dnešní třeti volby stran levice, provedené na zkoušku pro volbu presidenta, zúčastnilo se 646 hlasujících. Absolutní většina činila tudíž 324. Jak již sděleno, ob- držel Pams 323 a Poincaré 309 hlasů, kdež- to na Ribota připadlo 11, na Delcaséa 2a na Deschanela 1 hlas.
Poincaré Pams Poln Ribot Paříž Deschanel 1
30 article
Von der Goltz paša se kasá. Spolek německých studentů měl v úterý v Berlině „říšský komers“, jehož se, jak oby- čejně, zúčastnílo také mnoho vysokých dů- stojníků. Slova ujal se také pruský polní mar- šálek von der Goltz, někdejší reorganisátor turecké armády a turecký paša, jenž si právě utržil nesmrtelnou blamáž svou neznalostí skutečného stavu vojenské moci turecké,i prohlásil v řeči o německé říši: „Vzhledem na skvělou pohotovost, na zdatnost a ochotu všech činitelů mohlo by se skoro říci: „J en kdyby to jednou vypuklol“ „Berl. Tagebl.“ k tomu poznamenávát „Pan polní maršálek, jemuž se v poslední do- bě přihodilo již několik vyšinutí z kolejí, by udělal dobře, kdyby ve svých banketových řečech zachoval trochu zdrželivosti. Mluví-li takové řeči francouzský generál, dělá si z toho německý tisk právem zábavu. Pruský generál by měl i v komersové náladě umět udržeti své válečné nadšení na uzdě.“
Berl Berlín
31 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Německý strach o Vídeň. „Bund de Deutschen in Niederösterreich“ pořádá dru- hou dobročinnou loterii a zasílá losyv obálkách také mnoha a mnoha Čechům. Na- bídky ty jsou provázeny zvláštním provolá- ním, v němž mluví se o tom, že český živel stále v Dolních Rakousích mohutní a že dolnorakouský Bund potřebuje pomoci, aby uchránil německému národu Dolní Rakousy. Čteme tam dále: „Dnes musí již každému na- šemu soukmenovci býti jasno, že jednou z hlavních úloh německého národa v Ra- kousku je ochrana němectví v Dolních Ra- kousích, neboť kdyby se nepodařilo odraziti všechny české útoky na Dolní Rakousy, kdy- bychom nebyli s to uchrániti německý char- akter této korunní země, byla by tím způso- bena veškerému Němectvu nesmírná škoda. Neboť, padnou-li jednou Dolní Ra- kousy, a stane-li se jednou Videň smíše- ným městem po stránce jazykové. pak jest němectví v celém Rakousku ztraceno.“ Nepochybujeme ani na okamžik. že Němci se skutečně bojí českého nebezpečí pro Dolní Rakousy a Vídeň a nepotřebujeme připomínati příslušníkům našeho národa, co jest v tomto případě jejich povinností. Poně- vadž však dolnorakouský Bund uvádí také ve svém provolání, jak při hranicích českomorav- ských zakupuje statky, jak podporuje živnost- nictvo, dělnictvo i úřadnictvo, posilujíc tím německé posice v „ohrožených“ místech, při- mlouváme se za to, aby naše práce pro Dolní Rakousy vedena byla usilovně týmž směrem, jak to navrhoval nedávno náš moravský do- pisovatel, mluvě o poměrech v Poštorné, Led- nici a Břeclavě.
Čecho Němec Vídeň Dolní Rakousy Dolní Ra Poštorná Břeclava bund jít Deutschen in Niederösterreich