ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c659d7f0-8f08-11dd-be74-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 38, person 108, work 2, org 6
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v pátek 17. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 16.
4 article
Na ranní a večerní listy předpláci se V Prazo v administracii na měsie. . . . . . 2 K — na čtvrt lnta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsle. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 7 K ezhh ve flIálkách na měsio . . . . . 2 K 50n Poštoui na měslo. na čtvzt ieta . . . . 3 K ec0 a dvají zásilkou něsie na rie: . . K Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Protest pana dv. rady dra. Bachmanna.
Protest pana dv. rady dra. Bachmanna. Předseda německo-pokrokové strany Čechách posl. dv. r. prof. dr. Adolf Bach- mann uveřejňuje v „Neue Freie Presse“ pod záhlavím „Nevčasná přání a tůčky při česko-německém vyrovnání“ článek, kte- rý, jak už by se mohlo z nadpisu soudit formou velmi volnou, a může se bez roz- paků říci, stylem vídeňské causerie, kdy pod čarou byl v plném květu „Nasch- markt“, přetřásá auspicie nového dohodo- vání v Čechách. Rozumí se u Bachmanna samo sebou, že nevčasná přání a úskoky při vyrovnání jsou vesměs české, jakož vůbec celá jeho úvaha jest nepřetržitým lí- čením, kterak Němci v Čechách, hodné vyrovnací děti, nemohou se dočkati usku- tečněné dohody, jenom aby potutelné své- volníky Čechy učinili účastnými vídeň- ských výhod, jež jim vyrovnáním kynou (o nichž se sám zmiňuje), kdežto potutelní Češi vymýšlejí prý nejhanebnější úskoky. aby vyrovnání co nejdále protáhli a splně- ní těchto svých vídeňských snah oddálili ne-li dokonce zmařili. Tak na př. všechny pausy, jež se za poslední dvě léta vyskytly ve vyrovnacím jednání, nastrojíli podle Bachmanna prožluklí Češi. Vedení Bach- mannových důkazů vysvitne nám zmín- kou o tom, kterak projednává hned Ho- chenburgerovu aféru, řka o ní, že Češi, aby své pikle zakryli anebo ospravedlnili, „aby netrpělivce upokojili a pochybovače zkla- mali, přicházejí buď s drastickou zá- minkou, kteréžtendence na če- le jest psána, jako učinili s Hochen- burgerovou aférou, anebo přicházejí s vý- mluvou chytře vymyšlenou a tak obratně přednesenou, že bymohla býti prav- divou.“ Něco dr . . astičtějšího nad tu- to perfidii nesvedl by ani sám dr. Bach- mann, nehledě ani k tomu, že „záminka která má něco na čele napsáno“, náleží k „plechovým“ květům německé stylistiky. jaké pěstuje známý pan Wippchen z Ber- nau.
Bachmann profesor doktor Bach Němec Čech Wippchen Čechy Neue Frei Presse
6 article
Bude nám odpuštěno, když po této u- kázce z nejnovějšího Bachmanna vzdáme se dalšího lovu aforismů v sloupořadí jeho článku a přistoupíme hned k jeho závěrku. k vůli němuž tak dlouhý úvod napsán. Prof. Bachmann protestuje proti tomu „aby nyní, když poradami komitétu osm jazyková otázka stále širší kruhy zabírala a tím zvýšené potíže a práci zjednala, bezpodmínečně a bezodkladně přikročeno bylo k novému zá- konu o zemském volebním řádu a všemožně také k volebnímu řádu v ob- cích, k zákonu o menšinových školách, jak se s české strany žádá. Nejedná se o to — táže se dvorní rada dr. Bachmann — aby dosavadní povážlivosti, námahy a potíže do nezměrna zmnoženy a vyrovnání, už přetížené, úplně bylo umořeno? Aby vyrovnání „přetížil“ českými po- žadavky, obral si prof. Bachmann resoluci prof. Masaryka z posledního sjezdu jeho strany, na niž několika slovy naráží hned při vstupu svého článku. Poněvadž však resoluce tato pro meritum vyrovnací nepřichází v potaz, budiž situace panu pro- fesoru Bachmannovi vyložena výrokem posl. dra. Kramáře, jejž Bachmann také
Bachmann doktor profesor Masaryk
7 article
apostrofuje, a to několikráte, způsobem. vysvětlujícím ostatně i ton naší odvety. Výrok dra. Kramáře, za nímž stojí všechny vyrovnací strany české, byl pronesen před čtvrt rokem, v předvolební kampani roky- canské, dne 8. října, a zní takto: „Jak pravím — řekl dr. Kramář — že bychom šli do budoucích voleb bez úpravy volebního řádu, je pro nás naprosto nepřijatelno a to junctim, které dnes jests první etapou, my držíme a za žádnou cenu nedovolime, aby se volební reforma dostala d druhé etapy, vnížjestrozhrani- čení a minority. Linie těmito slovy narýsovaná přede- vším podává výměr mezi první a druhou etapu vyrovnací, dokazuje, že volební oprava není žádné české novum dnes vy- nalezené na české straně za účelem nové- ho zatížení česko-německého dohodování jak by prof. Bachmann rád světu namluvil ačkoli jako korreferent příslušného výboru dobře zná skutečný stav věcí. Především dobře ví, že němečtí jednatelé nikdy ne- měli námitek proti českému požadavku. aby zemský řád volební pojat byl do první- ho vyrovnacího souboru a zejména nikol takových, aby oprávněno bylo dnešní náhlé německé veto, ač-li k němu ovšem prof. Bachmann byl zmocněn. Kdyby tomu tak bylo, měli bychom zase co jednati po- vědomou už ukázkou známé německé vy- rovnací techniky úskoků od přiznaných věcí, která k vyrovnacím potížím přičiňu- je ještě i — nudu!
Bachmann
8 article
Ano, my si přejeme vyrovnání a smíru v Čechách, nikoli však za každou cenu, ný- brž jen za tu jedinou, za cenu rovného práva obou národností a bez jeho ujmy celém rozsahu tohoto království, ale jako na tom trváme, stojíme i na tom, že bez volební opravy zemské příští zemské volby konati se nebudou, že nový volební řád zemský musí býti vyvrcholením první vy- rovnací etapy. O vážnosti tohoto hodlánía jeho nezlomnosti může být ujištěn a pře- svědčen p. dv. rada Bachmann, a každý kdo by s ním o tom pochyboval, i kdyby to byl třeba sám „Prager Abendblatt“. Če- ské strany ve vyrovnání stojící nezvrátí tom ani sebe frivolnější úšklebek Bach- mannův, jako k samozřejmému vytrvání něm nemají zapotřebí zas žádných podně- tů z radikálního táboru českého, na jehož vybídku, že by do první etapy vyrovnac měla býti pojata také volební reforma, sta- čí suchá odpověď: stalo se již dávno — ut supraí Nikoli, pane dv. rado Bachmanne, marně zase strkáte strůjce vyrovnacích průtahů mezi Čechy! Protivníky a nejtěžší vinníky na vy- rovnání najdete po vlákně, které vede od nejnovějšího jmenování soudců v Čechách rukou Vašeho drastického rytíře Hochen- burgera právě tak, jako vedlo od jeho de- kretu proti soudcovské samostatnosti k in- teligentním strůjcům málo inteligentních činů správce spravedlnosti. Horších ne- přátel vyrovnání v Čechách nemá nad jeho německé smluvníky a vládu jako ochot- nou vykonavatelku! A znova by to doká- zala, kdyby se měla stavěti po bok ně- meckého protestu proti volební opravěv první etapě!
Bachmann Prager Bach Čechy
9 title
Voličská schůze v Chrudimi
Chrudim
10 title
Z Chrudími, 16. ledna
11 article Od zvl. zpravodaje „Nár. Listů“)
Od zvl. zpravodaje „Nár. Listů“) Místní organisace národní strany svobodo- myslné v Chrudimi svolala na středu 15. t. m voličskou schůzi, na niž pozvala dra. K arl Kramáře, aby referoval „O politické situaci“. Schůze konala se ve velkém sále průmyslového musea, který byl hojně navští- ven jak příslušníky naší strany, tak stran ji- ných. Schůzí zahájil posl. dr. Karel Pipich který zdůraznil nutnost politického vzdělání a snahu po solidnějším postupu českých stran politických. Vzpomenul vřele práce, kterou vykonal pro město a volební okres i český národ říšský poslanec chrudímský J. E. dr Pacák, jemuž nemoc zabránila do schůze s dostaviti. Dru. Pacákovi byl zaslán pozdravný telegram. Potom uvítal za nadšeného potlesku přítomných dra. Kramáře, a ocenil jeho horlivou, neúmornou a obětavou práci, kterou pro věc českou koná. Do předsednictví zvoleni dr. Pippich, továrník Klubal a JUDr. V Sýkora.
doktor Pipich Pacák Pippich Klubal JUDr Sýkora Chrudim organizace národní strana svoboda
12 article
Uvítán potleskem, ujal se slova dr. Kare Kramář. V obsažné, /4 hodiny trvající řeči, po úvodu, který věnován též dru. Pacákovi, dotkl se všech stránek politiky zahraniční i vnitřní a vylíčil vývoj obratu politiky zahraniční vzhledem k národům jihoslovanským. Prohlá- šení Berchtoldovo, že netrvá se na statu quo bylo pro nás příznivým znamením, jak pro obrat politiky, tak i ve prospěch národů jiho slovanských. Dnes jest jisto, že Rusko, Fran- cie a Anglie trvaly takúporně na statu que jen proto, že se všeobecně mělo za to, že Tu- recko musí zvítěziti, a nikdo nedoufal ve ví- tězství Bulharska a tím méně Srbska. Nikdo nemyslil, že otázka Albánska stane se tak pal- čivou. Jest jisto, že my při všech sympatiích jež máme k národům jihoslovanským, nemů- žeme zapomenouti též na velmocenské posta- vení naší říše. Proto musíme pochopiti, že brání se Rakousko zřízení podkladu pro bu- doucí slovanský přístav na moři Jaderském avšak jisto jest, že rakouská diplomacie měla k disposici jiné cesty, jimiž by přístav na Adri mohla kompensovati, než právě tu, kterou zvo- lila. Otázka Albánie bude dlouho tvrdým oříš- kem, neboť my budeme platiti peníze, a Italie bude užívati plodů naší práce.
Kare Pacák Berchtoldův Fran Rusko Anglie Bulharsko Rakousko Albánie Albánsko Italia
13 article
Že se náš názor na zabraniční politiku ve Vídni nelíbi, jest samozřejmné. Dnes dosta vuje se již uznání za náš odpor k politice Aehren- thalově, a snad v budoucnosti dostane se nám ho i za dnešní náš poměr k rakouské diplo- macii vůči Srbsku. Nelze nám však přezírati vliv politiky zahraniční na politiku vnitřní. Hi- storie dává mnohé příklady, z nichž možno dovozovati vztah ten, který jsme zakusili na svém vlastním těle. Na dnešním stavu politi- ckém jsme namnoze vinni sami. Tenkrát, když jsme něco znamenali, pokládali jsme za vhodné vyhoditi své ministry. Uchváceni dnes nepo- chopitelným radikalismem, obrátili jsme hro vládní proti sobě, a chyby tehdy učiněné jes nám dnes napravovati. Prohlášení, že v Rakou- sku nelze vládnouti bez Čechů a prot nám, nesmí býti zásluhou některého ministra nýbrž všeobecným axiomem. Příznivé pro nát situace lze dosíci rozhodným sice, ale rozmysl- ným dobýváním jedné posice za druhou. Tín staneme se zase, čím máme právo v této říši býti, nikoliv však obstrukcí. Když bychom pak obstrukci již dělali, musíme se starati, abychom ji nikdy neprohráli. Obstruk- ce česká má sice jinou povahu než obstrukce rusínská nebo slovinská. Rusíny podporují
Čecho Rusín Vídeň Srbsko
14 article
Němci proti Polákům, Slovinci pak nemohou již skutečně nic ztratiti z toho mála, co si byli vydobyli, kdežto obstrukce česká má pro nás následky velké. I my dělali jsme obstrukci Dělali jsme ji s velkými politickými talenty, ale viděli jsme, že nejsme na ni dosti silni. Poznali jsme, že cesta obstrukce vede jen ku posílení našich nepřátel. (Všeobecný souhlas.) Proto nastoupili jsme cestu jinou, n snadzeslabosti a strachu, ale z po- litiky rozumu cestu, kterou navr hoval již Eim, cestu politiky positivní. Mu- síme míti zájem na vybudování moderního Ra- kouska, které by nemělo jen vignetu německo- maďarskou, Proto dlužno tedy nám spolknout některé trpké hlasování, ale nelze jinak. Poli- tika naše není politikou ustupování za každou cenu, jak se o ní často psává. Tolik kuráže, co mají radikálové, mám já a ostatní svobodo- myslní poslanci přece také. (Potlesk.) Při ne- spravedlivých jmenováních soudcovských, jež za Körbra vyvolala sama česká politika, za- žíváme plody nynější své malé váhy ve Vídni Kdo myslí v dnešním Rakousku, že Čechy, hle- dící vstříc budoucnosti, mohou s úspěchem dělati politiku oposiční, ten chce jen vyháněti čerta belzebubem.
Němec Polák Slovinec Eim Vídeň Rakousko Čechy
15 article
Za těchto poměrů jest přirozeno, že hle- dáme pevnou půdu pro další postup skoncová ním česko-německé dohody. Chceme vyrov nání poctivé za podmínek, ktere jsou přijatelny pro nás, ale i pr Němce. Volati po rychlém vyrovnání a sou- časně stavěti podmínky, v nichž jest vybrako- vaný celý politický slovník, to není poli- tický realismus, nýbrž fantasie, ne-l dokonce něco horšího. (Všeobecná pochvala a potlesk.) My jsme tak silni, abychom mohl diktovati Němcům vyrovnání. Němci zase ne- mohou donutiti nás, abychom přijali podmínky takové, jaké bychom nemohli před národen zodpověděti, a které by zejména ohrožovaly jednotu této země. Vyrovnání také nebude dotud, pokud v otázkách jazykových u úřadů státních a autonomních nebude naprosté rov noprávnosti.
Němec
16 article
Současně dbáti budeme o reformu vo- lebního řádu zemského ve smyslu demokratickém, jež patří do prvn etapy vyrovnání. Nechci slibovati již skončení vyrovnávaček, ale podaří-li se nám urovnati poměry v tomto království, získáme silný podklad pro důležité hospodářské refor my, jež nás čekají v roce 1917, kdy nastane jednání o obnovu vyrovnání rakousko-uher ského, pro reformu celní a pro reformu daňo- vou. Reformu daňovou bude lze provésti jen s reformou celní správy státní ve smyslu de- centralisačním. Tu nedocílíme svého úspěchu obstrukcí, ale jen tehdy, bude-li získán klid v otázkách jazykových na sněmu, a umožní-l se dvěma největším národům v Rakousku vliv- ně postupovati ve věcech hospodářských. Po- měry mohou se pro nás vytvářeti příznivě budou-li postupovati jen trochu normálněji Rozervanost není dobrou průpravou. My šl loni loyálně do boje volebního, s heslem poku možná jednotné politiky české. Resultát jest. že ne naší vinou nemáme vůbec žádného vel kého klubu ve Vídni. Věřím ve zdravý instink lidu, a ten lid v krátké době poučí své vůdce a poslance, aby pracovali tak, jak káže jeh cit a rozum, poučí je jedhati, aby více myslel na národ, než na sebe a na prospěch svých stran. (Všeobecná bouřlivá pochvala a potlesk. Zemský poslanec dr. Pippich poděko val dru. Kramářovi, a jelikož debaty nebylo zakončil schůzi.
doktor Pippich Rakousko Vídeň
17 article
V drobném prodejie ranni číslo o sobě . . za Sh večerni . . . . . . . na 4 k Vo fliálkách na venkově- ranní čislo . . . . . . . 10h večorni . . . . . . . . 5h lnnerátv platí se hotově napřed Předplaceni a inserty přijímá zdministrace v Marianské nl. , a. Tam nacházejí se tel rodakce, tiskárna a sxpedice „Národních Listů Rukopisy se nevracei
18 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Finanční plán. (Zvl. telef. zpr. „Nár. Listů“) Z Vídně, 16. ledna. Odpolední schůze výboru finančního vy- plněna byla samými formalitami, které za- hájil dr. Diamand sporem o prvenství daně lihové či daně z osobního příjmu. Priorita vyhrazena dani lihové. Když referátu se vzdal býv. min. dr. Kory- towski, byl přikázán dru. Steinwenda- rovi. Druhá rozprava konala se o tom, jak se má debatovati o dani lihové. Dr. Diamand žádal podle paragrafů, před- seda dr. Urban dle článků, posl. Seitz dle kapitol. Když byly návrhy sociálních demokratů zamítnuty, vzal dr. Urban svůj návrh zpět. Posl. Onciul přijal ho za svůj, ale byl zamítnut. Následovalo by z toho, že o celém zákoně daně lihové vy- koná se pouze jediná debata podrobná.
Kory Diamand Urban Seitz Posl Vídeň
19 article Z Vídně, 16. ledna. (K. k)
Z Vídně, 16. ledna. (K. k) V další rozpravě posl. Kuranda prohlásil, ž s navrženým votem nelibosti nemůže souhlasiti, jsa přesvědčen, že dr. Urban nebyl si plně vědom do- sahu svého jednání. Posl. ryt. Abrahamowicz přimlouval se, aby polemické vývody byly přerušeny, a přikročilo se k vyřízení svrchovaně důležitých úkolů výbo- rových. Posl. ryt. Lukaševíč jménem Ukrajinců prote- stoval proti postupu, souvisícímu se svoláním fi- nančního výboru Posl. dr. Ivčevíč brojil, že dalmatský klub ne- byl na porady pozván. Posl. dr. Renner protestoval proti pokusu, zba- vovati oposici významu. O posledních konferen- cích byli vyloučeni zástupci města Vídně i zástupci proletariátu. Posl. Šusteršič dosvědčoval, že šlo jen o ne- závaznou rozpravu, a bylo výslovně konstatováno, že politika nemá s touto rozpravou nic společ- ného. Posl. dr. Díamand prohlásil, že sociální demo- kraté vynasnaží se horlivě o zvýšení osobní daně z příjmů ve vyšších stupních. Posl. ryt. Korytowski soudi, že tak neuspíší se vyřízení berních předloh. Podnětem ku příprav- ným rozpravám byl požadavek, aby strany většiny se navzájem dohodly. Nemůže se jim proto zazli- vati, konaly-li nezávazné rozhovory, aby usnad- nily práci. Rovněž není zločinem rozprava v bytá váženého člena panské sněmovny, jak mohly by se odstraniti diference v názorech čienů poslanecko a panské sněmovny. Příčinou dnešní nespokojenosti je však politováníhodná indiskretnost. Přes usne- sení, aby zachovávána byla přísná mlčelivost, do- stala se většina zpráv do novin a to namnoze fa- lešně. Naléhá na dra. Diamanda, aby odvolal svni návrh na projev nelibosti. Po duodních vývodech oposice není pochybnosti, že může býti vykonáno něco úspěšného.
Kuranda Urban Posl doktor Ivčevíč Renner Díamand Vídeň panská sněmovna
20 article
Návrh na konec debaty byl schválen. Posl. Ussai protestoval, že nebyl pozván žád- ný zástupce vlašských poslanců, kteří, ač v opo- sici, poněvadž se nesplnily jejich kulturní postu- láty, jsou vždy ochotní k sněmovní součinnosti. Při hlasování byl návrh na projev neli- bosti zamítnut všemi hlasy proti s. V odpolední schůzi navrhl nejdříve dr. Diamand, aby projednával se především zákon o osobní dani z příjmů. Ani předloha o dani li- hové, ani předloha o zápalkovém monopolu ne- jsou ještě zralé, aby bylo o nich rozhodováno. Žá- dal, by byl předložen seznam těch, jimž dostává se lihových bonifikací. Posl. Kuranda prohlásil, že průmyslovým, ob- chodním a občanským kruhům je zvýšení osobní daně z příjmů nepřijatelné bez současného zvýšení daně kořaleční. Posl. ryt. Korytowskí jménem svého klubu pro- hlásil, že junktim mezí zvýšením osobní daně z příjmů a zvýšením kořaleční daně jest — jak sou- dí — dáno. Jest proti Diamandovu návrhu a žádal především projednání kořaleční daně. Posl. dr. Stelnwender soudí, že by bylo lépe zahájiti projednávání daně kořaleční, než projed- návání osobní daně z příjmů. Seznam palíren můž býti doplněn jmenovitým udáním majitelů, ani by se rokování zdrželo.
Posl Diamand Kuranda Diamandův doktor Stelnwender
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Jubileum Bernolákovo. Muž, kterého nazývají zakladatelem sa- mostatné literatury uherských Slováků, ze- mřel před sto lety, dne 15. ledna 1813. Přede- včírem v rodišti jeho, v hornooravske Slanic i v nedalekém Námestově, oslavovala jej kněžská i laická společnost katolická; dnes v Turčanském Sv. Martině památku jeho oslavuje slovenská společnost převážně evan- gelická. V Čechách jméno Antonína Berno- láka nemá dobrý zvuk. Již od dob Jungman- nových zní výtka, že svou jazykovou odlukou zúžil oblast společného jazyka literárního tím duševní vývoj národního celku našeho ci- telně ochudil. Pohleďme, kterak věc ma se historicky a jaký je význam její dnes. Mladý muž, zeman rodem, z hornaté se- verní Oravy na pomezí oblasti polské, kde řídký oves nuzně sytí chudé obyvatelstvo za padlých vesniček, octl se v arcibiskupské semináři trnavském, v „slovenském Římě“, po r. 1782 v generálním semináři prešpur- ském, v bohatém, žírném, krásném kraji, rušném prostředí se starodávnou tradicí dě jinnou, církevní, knižní. Rozmach prvních lee doby josefinské, jejíž každý rok doháněln oživoval, co zanedbala nebo zdeptala staletí pronikl i za zdi semínární. Mladí bohoslovei dovídali se o nových obrodných snahách Čechách a na Moravě, viděli oživlou kritickou historiografii Dobnerovu a Voigtovu, čítal první průkopnické práce mladého Dobrov ského, sledovali první svazky nově založen pražské Společnosti nauk, první kroky obno vujíci se české vzdělavatelné literatury lido- vé. A se stejnou dychtivostí i žárlivostí zabí- rali se do protestantské učené i populárn produkce knižní z první půle století XVIII. která na Slovensku odborně pěstovala do- mácí dějiny i vlastivědu, budila a udržovala
Bernolákův Slovák Martina Berno Jungman Dobnerův Voigtův Čechy Řím Morava Slovensko společnost nauka
22 article
vědomí národní a dokonce už i vědomi slo vanské, a populární formou usilovala vzdělá vati své měšťanské a selské čtenářstvo. Zejména dvě knihy z nových tehdy pu- blikací domácích zaujaly mysli mladých boho- slovců trnavských a prešpurských: přehledné dějiny Slovanů, „Historia gentis Slavae“, v Pětikostelich r. 1780 vydaná od Jiřího Pa- pánka, katolického faráře mezi zadunajskými Chorvaty, a rovněž latinský spis o staré Vel- ké Moravě, v Prešpurku r. 1784 vyšlý z pera kněze Jiřího Sklenára, jenž učil na katolickém gymnasiu prešpurském. Jako u domácích předchůdců protestantských, Horčičky-Sina- pia, Matěje Béla, Daniele Krmana, tak i zde staří původní „Slávové“ byli vlastně podkar- patští Slováci, ze Slováků jako z kořene roz- rostlo se veškeré Slovanstvo severní, západ- ní. východní i jižní, slovenská byla také říše velkomoravská atd. Seminaristé trnavští prešpurští přijímali vývody ty jako zaručen historická fakta s nadšením.
Jiří pa Chorvat Sklenár Horčička Matěj Béla Krman Sláva Slovák Vela Morava Prešpurk Sina Historia gentis Slavae
23 article
K tomu přistoupila okolnost jiná. Jako v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, tak i n Slovensku již od druhé čtvrtiny věku XVII soustavná protireformace působí na lid nejen tlakem církevním a státním, nýbrž také kni hou. Z akademické tiskárny jesuitské univer- sity Pázmányovy čím dál hustěji vycházeji knížky, které podle předloh latinských, něme ckých, francouzských, vlašských a také če ských lid slovenský poučují o víře samospasi telné, vykládají její dogmatiku i mravouku pěstují kult svatých a světic i všelikého zá- zračnictví, odstrašujícím způsobem líči muk pekelná a důsledně i horlivě bojují proti do- mácímu i cizímu „kacířství“. Propaganda ta jako všude jinde, užívala všech prostředků. aby vnikala do mysli lidu a podmaňovala s jeho svědomí. A jedním z těch prostředků bylo lidové nářečí, tvary, slova a obraty jeho, které víc a více pronikají osnovu sta- rého československého jazyka spisovného jenž ve vylidněných Čechách a na Moravě slábl, rozkládal se a hynul.
Pázmányův Čechy Morava Slezsko Slovensko
24 article Mladý dorost teresiánský a josefinský
Mladý dorost teresiánský a josefinský alumnátech trnavském a prešpurském dobře znal řadu těchto knížek, které vymycují české ř. č, ou, vyhýbají se přehláskám, užívají lido- vých výrazův, obratův a vazeb a vedou si v tisku po domácku. A když r. 1783 v Preš- purku objevil se první svazek díla, které prak- ticky i theoreticky provedlo literární důsle- dek slovenštících tisků protireformačních vznikl v generálním semináři prešpurském úmysl založiti katolickým Slovákům písemni- ctví samostatné. Svazek ten měl název „René mláďenca prihodi a skusenosti“ a po- dával moralisující román v módním tehdy oba- lu Fénslonovském. Skladatel jeho, katolický farář Josef Ignác Bajza, o osm let starší Ber- noláka, hlásá v předmluvě, že vedle ostatních ožívajících národů slovanských také Slová- kům nastává povinnost, aby se vzdělával vlastní rodnou řečí domácí, a novou literárn řeč tu si hned ustrojuje po svém: nevolí ži- vého nářečí lidového šmahem, nýbrž západo- slovenský dialekt slučuje s knižnou češtinou v přechodní útvar umělý.
Slovák René Fénslonovský Josef Ignác Bajza Preš
25 article
Zde mladý Bernolák, jenž už v semínář horlivě se zabýval studiemi jazykovými, na- sadil rádlo. Opřel se o osnovu staré latinské mluvnice československé protestanta Pavla Doležala z r. 1746, z Matěje Béla se poučil. že pravý typ živé mluvené slovenštiny je ná- řečí žup středních, a soustavu nového jazyka literárního vyložil i odůvodnil r. 1787 ve zvláštním pojednání „Dissertatio philologico- critica de literis Slavorum“, k němuž hned připojil svůj nový pravopis a jež r. 1790 do- plnil soustavou mluvnickou v latinské knize „Grammatica slavica“. Katolické Slovensko dostalo theorii literárního jazyka. Nyní šlo již jen o to, aby novému jazyku vzníkla také literatura. Krátká doba Leopolda II. také v Uhrách proti odkazu josefinskému organisovala vy- soký klerus a aristokracii pod heslem samo- statné národnosti. Bernolákovské hnutí našlo své mecény a r. 1792 na venek se ustavilo
Bernolák Pavel Doležal Matěj Béla literis Grammatica Leopold II Slovensko Uhry Dissertatio philologico
26 article
jako „Učené slowenské towarišstwo“ neb také „Towarišstwo litterného umeňá“ se stře- dem v Trnavě a pěti odbočkami jinde. Tří čtvrtiny členů skládaly se z vyššího nebo niž- šího katolického kněžstva. Někdejší jesuitská tiskárna trnavská jala se spolkové knihy vy- dávati „v nové dobropísemností a dobromluv nosti“. Jaká byla tato literatura? Sbírky kázán ve formě postill nedělních nebo svátečních výklady církevní věrouky a mravouky, více méně kompilace ve starém duchu a směru protireformačním. Výjimek je nemnoho. Z nich užitečnou cestou dal se Juro Fándli, farářv kraji prešpurském, jenž v posledním desítilet věku XVIII. zdvihal vzdělanostní úroveň lidu pěknými, přístupně psanými knížkami o pol- ním hospodářství, včelaření, bylinářství atd. v předmluvách jejich zároveň budě kmenové vědomí národní.
Fándli Trnava
27 article
To bylo všecko. Nevyplnila se radostná věšíba Fándliho z r. 1793, že za nějaký rok se řeč i písemnictví slovenské vyrovnají před- ním literaturám evropským. I hlavní, životn dílo samého vůdce, Bernolákův šestisvazkový „Slowár slowenskí“, tiskem vyšlo pozdě p jeho smrti. Opuštěny zůstaly počátky bernolá- kovské linguistiky, nepěstovány dále slibno pokusy literatury pro lid, ba neozval se an belletrista, ani verš básnický. Nová literatura byla bez poesie. Dnes vidíme jasně, že úsilí Bernolákovo a jeho přátel už v počátečním rozvoji svém bylo zaraženo a že zůstalo pouhou episodou a to episodou neplodnou. Bernolák chtěl Slo- vensku, aspoň Slovensku katolickému, dát lidovou spisovnou řeč a lidovou literaturu: z lidové slovenštiny znal toliko západní její zlomek a lidového písemnictví nepěstoval vů- bec. Novému literárnímu jazyku chtěl ustrojiti pevný podklad mluvnický a látku jeho sebrati v monumentální slovník; a sám krajan a sou- věrec učeného Oravana, Martin Hattala, upřel mu i „stopy filologické kritiky“, a jiný kra- jan, spravedlivý a šetrný Pavel Josef Šafařík
Fándli Bernolákův Bernolák St Hattala Pavel Šafařík
28 article
„Slowár“ Bernolákův pokládal za pouhý po tištěný papír. Nová literatura bernolákovsk měla národně probouzeti a v národním duch vychovávati; a z předmluvy k I. dílu „Slo wára“ se dovídáme, že chtěl nejen slovenštinu postaviti na vlastní nohy, nýbrž, ku podivu u Slováků klestiti jí cestu — k maďarštině od r. 1792 v Uhrách řeči úřadní: až „každý uherský Slovák osvojí si maďarštinu, za ne- dlouho se všech stran zazní maďarské slovo“. To je tedy Bernolákův odkaz ži- votní. Je pravda, dvacet let po smrti mistrově, zároveň s chatrným překladem bible od ka- novníka Palkoviče, posléze se bernoláčtině dostalo prvního původního díla veršovaného od skutečného básníka, faráře Jana Hollého. Ale Hollý už nepěl škole, z níž tehdy zbývaly pouze trosky, nýbrž vlastně jen jednotlivým osobním příznivcům svým a milovníkům ná- roda. A u Hollého zbylo z Bernoláka sotva co víc než princip jazykový: posledního Ber- nolákovce tohoto nelze si mysliti — bez Kol- lára a Šafaříka, kteří probudili nové, ceie Slovensko. Ano, z těchto drahých jmen a ze zanícené družiny Ludevíta Štúra, která se jimi odcho- vala, vyšlo obrození slovenské. Tam je ko- řen i slovenské kmenovitosti a samosvojno- sti, i československé vzájemnosti, i myšlenky slovanské. Tam teprve vzešly pravá poesie a belletrie, vážné snahy vzdělanostní, upřím- né cítění lidové, uvědomění občanské. Tam teprve překlenulo konfessijní výlučnosta stavovskou úzkoprsost společné heslo: národ. Co Štýra a Sládkoviče, Chalupku, Bottaa Janka Krále, Hurbana, Hodžu, Záborskéhoa Kalinčáka, co Vajanského, Hviezdoslava, Ku- kučina i slovenskou modernu svazuje se jmé- nem Bernolákovým? Ani jazyk, ani myšlenka, ani umění. Antonín Bernolák je dnes jméno mrtvé.
Slowár Bernolákův Slovák Palkovič Hollý Hollá Bernolák Šafařík Ludevít Štúr Štýr Sládkovič Chalupek Bottaa Janko Král Hurban Hodža Záborského Kalinčák Vajanský Hviezdoslav Uhry Slovensko