ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 c63962d0-710f-11dc-98ee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 42 celkem · entity: person 55, place 16, org 5, work 1
1 masthead
6. března 1904.
2 masthead
I. Přiloha „Národních Listů
Přiloha
3 masthead
k číslu 66.
4 masthead
Sirana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Cestou k mystiku. = Do nejnovější výstavy v Praze nedo- stanete se bez průvodce, skutečného průvodčiho, který by vám ukazoval cestu, kudy se do vý stavy dostanete. Jestliže si dosud naše obecen- stvo neodvyklo stěžovati na odlehlost uměleckých výstav od procházkových tříd města, tentokráte mohlo by ještě nad to nařikat na zastrčenost skrytost, mohlo by, kdyby mu nová výstava byla přístupna. Ale její pořadatel nezve všechny na rozcestí, byť by i neměli roucha svatebního, než toliko své přátele a jejich přátele. Je to dobře, a třeba že nic nového, neboť v každé výstavě jsou přátelé nejvítanější. Bílkovo umění však — a o F. Bílka tu jde — je, jak známo, tak vý- lučné a zvláštní, tak odlišné od ostatního a na- prosto personálné, že vskutku pochopení jeho obsahu a procílění jeho emoci a účinků ome zuje se jen na malý kruh přátel, na hrstku za- svěcenců. Dřive putovávali nejnadšenější z nich do Chýnova u Tábora, kde, skoro na konei městyse, v zahradě sehován stojí vzhledný čistý domek, na jehož bilých stěnách zasněné a jako v mrákotách žijící, postavy a hlubokomyslné výkladu žádoucí věty se spatřují. Dilnu z tohoto domku v zeleni a bzukolu včel přenesl umělec před některým časem do Prahy, do zákouti, kam nevede veřejná cesta, nad šum a hukot vltav- ských splavů. Musil na pozvánky vykreslit plá- nek celé okolní čtvrti a v něm klikatou čarou naznačiti cestu; po níž byste se malým labyrin- tem dostali až k němu. Opustile hlavní třídu.
Bílkův Bílek Musil Praha Chýnov Tábor
6 article
za chvilku zabočite na levo, potom trochu pravo, pak přes prostranství, které je spíše dvo rem než náměstím, na to po dřevěných lávkách nad vodou, pak kolem rohu po samém nízkém břehu řeky a ocitnete se přede zdí malé zahrádky s výstražným nápisem, že se ci- zím . . . a t. d., Vsloupíte přece a dostanete se do nevelkého domku, jehož prvnía druhé patro je dnes a po celý měsíe Bílko- vou výstavou. Kterýmkoli oknem vyhlédnete ven, setkáte se s pohledem na široké proudy stejnoměrně hučivých vod; mlýnský ropot sem zalehá, ne hluk města, jehož malebné a ne- uspořádané výběžky kolem do kola domku, bytu a dílny staví své panoramatické dekorace. Vejdete a procházíte řadou pokojůa komnat. Nejste v dílně, nýbrž v bytu, z něhož vynesli většinu nábytku a nahradili jej spoustou soch a kreseb, plastik ze dřeva řezaných, z ka- mene tesaných, z hlíny uhnětených a vypále- ných, v sádře odlitých, obložených velkými menšími listy, na nichž je perem i uhlím kre- sleno, v rámcích i bez nich; na stole leží malé stohy fotografií a knih; něco starých ornátů, štol a burs nebo vyšívaných selských plen vy- plňuje nebo oživuje mrtvější místa. Nejsou zde jedinými barvami. F. Bílek přizval sí k výstavě také malíře, soudruha, žáka či stoupence,
Vsloupet F Bílek Bílka
7 article
Viktora Foerstera, který svými studiemi, náčrty a komposicemi, svými kresbami, akvarelly, oleji a kartony, z nichž nejvýznačnější jsou nám dobrými a milými známými z jiných výstav, ověsil stěny dvou pokojíků. Foerster má dosud dvě duše. Jedna obraci se širokým otevřením ke kráse realnosti. Skutečný život materiálné při- rody, organismus a hra jejich tvarů a barev zvláště barev — dotýká se z příma jeho umě- leckého citu. Mnohý koloristicky jemný i jásavý pohled do parku, města a poli a mnohá ušlech- tile pojmutá hlava o tom svědčí. Druhá duše nebo druhý kout duše jeho je snivý, těžce za- dumaný, hloubavý. V něm positivní tvary se rozplývají, mísi se ve tmy a světla, jimiž vypo- vídá o vznícených bolestech a extatických mo mentech víry. Když tyto tvořil, spočivala měkká ruka Bilkova na jeho hlavě. František Bilek stojí přede mnouv režné kytlici pracovní, s hlavou Kristovou mluví tichým, jakoby obřadným a zároveň trpícím hlasem; pohlíží na mne mírnýma jako zasněným světlým okem. Zajisté že si při- padá jako kněz v chrámě, ve svém chrámě. kněz srdcem, duší, tělem ve své víře se roz- plývající, jehož jediným úkonem životním jest; věřit a modlit se. Své celé dílo považuje z jedinou nepřetržitou modlitbu k bohu, k bytosti neskonalé, k pomyslu nejvyššího dobra, a za ká- zání k lidem, mezi nimiž hledá bratry. Dva ve- liké a nad pomyšlení krásné city jsou živnými a napájivými prameny jeho umění: jeden jej, vytrženého, unáší do sfér nadpozemského bla- ženství, s druhým se v rozbolestněném soucitu obrací k tělesné a morální bídě člověka. To zna- mená přece být umělcem z jádra křesťanství.
Foerster Bilkův Bilek Kristův
8 article
Nikoli umělcem, který maluje nebo modeluje svaté nebo mučenníky, vyličuje v obrazech a sochách zajímavé, poučné a pohnutlivé výjevy z jejich života, chory andělů a blažených v nebesícha všechno to, co obecně opravňuje k titulu »umělce náboženského«. To je pro Bílka kult křesťanský. on ale má víru onu abstrakci nejvyšší dokona- losti a nevypsatelného dobra, mimo hmolný svět v bohu, a víru přesvědčení, že odlesk tohoto dobra je někde v nás ukryt jak jiskra v po- pelu, že tento popel, bláto a rmut materiálního života dlužno překonati, odstraniti, aby z jiskry plamének vyšlehl a s božským žárem se spojil.
9 article
Svět, život je naprosto bědný, jen u boha je láska, dobrola, blaženství. Touha jimi se přibll- k žiti bohu, rozplynouti se v jeho zářivém vše míru, tato vášnivá tužba po splynuti morálního člověka s bytostí nejvyšší, touha mystiků kře sťanského středověku, toto potírání a tato ne- gace těla a hmoty, která u vytržení vede k as- kesi a v umění výtvarném k rozbíjení formy jejímu opovrhování, jsou nejen základními, ale přímo jedinými rysy, z nichž je spředeno umění Bilkovo. Umění myšlenkové, umění abstrakce, pomyslu; umění křesťanské morálky, umění ere- mitských snů o neskonalé bídnosti našeho světa a nevylíčitelném blaženství v záři tváře bytosti nejvyššího slitování a dobra. Etymologie myslicismu vede k tajuplnému obecně nejasnému, všedním myslím nechápatel- nému. Velké myšlenky, hluboké pomysly, nad- měrné představy, neobyčejné cily a divné jieh víření, kterak ty konkretně vyjádřit? Není pro ně formy ni slov, leda jenom tehda, kdy je klademe za symbol, za zvláštní naznačení, ne vystižení, oněch citů a představ. Avšak symbol, pokud se nestal konvenčním útvarem, je jasný pouze zasvěcencům. Ani oni jej nečtou; toliko za ním vytuší zvlnění mysli, extasi ducha, jichž jsou sami buď cele, buď poněkud schopni.
Bilkův
10 article
Ostatním zůstává temným, záhadou nebo i jen podražďující hádankou. Budí z prvu snad zvě- davost, ale ne každý má chuť a je disponován pokusit se o její řešení. Naše obecné snahy cil jinam. Hledají jasnost v konkretnosti, a mate rialismus nebo racionalismus, dokud neznaví nezklame, nenalezne shody a smíru s mysti cismem. F. Bílek a jeho přátelé, to jsou ať pře svědčení, ať snobní jeho věřici, stýskají si na neporozumění, naříkají na zneuznání, stýskají si na zapomínání a fanatikové mezi nimi neskrblí třeba invektivami na zatvrzelé berany. Všechno to je nesprávné a nevinným křivdicí. Zavání to proselytstvím a fanalismem, vášnivým sektář- stvím víry a odporuje v zásadě všemu kázání o dobrotě a smilování. Někdy mají chvile, kdy se utěšují budoueností a pohledem do minulosti.
F Bílek
11 article
Vzpominají si dlouhého zneuznávání A. Böklina a bojů proliwagnerianských, pozdního ocenění J. Milleta a W. Turnera; mohli by ukázati na Uhdeho, Klingera, ale také na Delacroix a Ma neta a impresionisty; mohli by se rozpomenout na mnohé Holanďany, na Ruysdaela a Rem- brandta, na zuření proti anglickým prerafaelitům a mnohé jiné zjevy z dějin umění.) Jenom že by všude nalezli, že se zde zápašílo o novou formu uměleckou, o útvar vyjadřovací, o umělecký názor v opposici proti dosavadním, a ty zvítězily. U Bílka jde o něco jiného. O věc víry, ne umění. F. Bílek nestaví se mimo množstvía proti němu novou formou, novou výraznosti tvarů, novými nebývalými a dosud netušenými postřehy ve světě realných zjevů. Nebylo by mi porozuměno, kdybyste se domnívali, že jeho tvarová mluva je konvenční, odvozená, vypůj- čená. Jeť Bilek v pravdě pozorovatel a vysti- hovatel realně formy nad jiné bystrý, citlivýa hluboký, dovede až uněsti jich životnou bezpro- středností. Jakmile však se zapřede do svých mystických myšlenkových shluků, do citového vylržení, má proň forma pouze hodnotu sym- bolu, je náhražkou myšlenky a tiha této ji dusí.
A Böklin J Millet W Turner Uhde Klinger Delacroix ma Holanďan F Bílek
12 article
Abstrakce udolává konkretnost. Vysvětlujeme si dobře, proč právě zase našich dnech duchové nejappartnější a nejsensi- tivnější obracejí se do říše snů a tajemných vidin, ale všechno ústrojí a běh světa zároven kategoricky je odkazuje v isolaci a opuštění. Nedovedeme si představiti, že by Blacke, Toorop. Malarmé nebo O. Březina umělecky ovládli vše- chno proudění života. Symbolismus a mysticis- mus je sektářstvím, odštěpením,a vždycky zvráti se v passivnost, v odloučený aristokratis- mus. Jeho hloubky a rozplývavé důmyslnosti nejsou a stěží budou přístupny množství, jen selekce duchů podobné organisace k nim bude vzhlížeti ze svého životního zemdlení. Těm budou oni umělci magy a kněžími. Všichni ostatní půjdou, nepřesvědčeni a neobráceni, svojí cestou kolem nich.] Arciť je pak už v povaze lidské, že se na vzájem budou považovati za blou nivcea zbloudilce. Dojde pak čas, který k oběma bude spravedlivým: vyšetří, proč první byli takoví a ne jinaci, vzdá slovo uznání jich čistým, přesvědči- vým snahám, ale ani on nebude s to zatratit ty, kteři jejich víru nepřijali za svou. Kurel B. Mádl.
O Březina Mádl Blacke Toorop Kurel B
13 article Školská hlídka.
Školská hlídka. O hodnotě starých klassiků. VII. Otázka nákladu. Jest známo že učení klassické v nejlepších letech mládeže spotřebuje velmi mnoho času, byť nebyl všude (tento čas) jednostejný. Ve většině uče- ných škol naší země po řadu let vyplňuje polo- vinu času, a není tomu dávno, že v mnohých ústavech téměř všechen čas byl mu obětován. Na gymnasiích německých po čtyři léta šest hodin a po další dvě léta sedm hodin jest věno- váno latině. Řečtině věnuje se po dvě léta sedm hodin týdně a v dalších dvou letech šest hodin týdně. Na universitě studium klassické jes ostaveno libovůli jednotlivce. Nastává tedy otázka: Jsou výhody v po- měru k tomuto nesměrnému vydání síly a času? Mohli bychom připustiti, že věnování skrovného času — dvě nebo tři hodiny týdně po jeden rok nebo dva — by výhodám odpovídalo, že by však nynější skutečné vydání času a sily bylo vy- váženo, nemůžeme nijak připustiti. Nověji, poněvadž věnována jest jistá pozor nost dějinám a institucím Řecka a Říma, spo- juje se jisté užitečné poučení s neužilečným částmi učení, a proto musíme na účet přijmu učení klassického malou sumu připsati. Ale tuto znalost můžeme si osvojiti ve zlomku toho času, který řečem věnujeme. Soustava klassická v praxi vyloučila ze škol středních nebo latinských všecka studia ostatní.
Řecko Řím
14 article
Po dlouhou dobu jedině trpěným předmětem bylo něco elementární mathematiky, Euklid a něco málo algebry. Veřejné mínění vynutilo s zavedení nových odvětví vědních, jako angličiny. moderníeh jazykův a fysiky, avšak buď jsou tyto málem víc než formalita, buď od studenta se očekává, že snese toto utlačující břemeno studií, která pozornost rozptylují. Pět hodin denně po- bytu školního a dvě nebo tři hodiny pro práce domácí jest přílišným namáháním pro chlapce ve věku 10—16 let. Mimo to shledává se, že večerní přípravy k lekcím klassickým pohleují větší část pozornosti. Proti důvodu, že klassické vyučování stává se nepoměrně drahým, druhdy poukazuje se na nedostatky běžného vyučování jazykového,a byla navrhována mnohá zkrácení a ulehčení. Zkušenost však neposkytla dosud žádného pro- středku, kterým by práce podstatně byla zmen- šena, a neni také pravdě podobno, že lze takový nalézti. Velká práce učení se jest nevyhnutelně spojena s každou řečí kultivovanou. Mluvnicia slova nemůže pamět zmoci bez velkého úsilí. Každý spisovatel, jenž má býti čten, má své zvláštnosti, jež musí se ovlásti. Ovšem, dobrá methoda vyučovací učiní v tom velké a závažné rozdíly, avšak nemůže sprostiti dvouhodinného nebo tříhodinného vyučování, jehož po více le napořád třeba, by se dosáhlo jen skrovného vzdě- lání v latině a řečtině. Ostatně nyní užívaná sou- stava zříká se nejlepšího prostředku, urychliti studium jazykové, nepřipouštějíc, by podstatný obsah různých autorů žákům před tím se svěřil Žáci ve třídách latinských a řeckých nejsou obe- známeni ještě se žádným důležitým předmětem a studium činí se snesitelným jen tím, že tal mnoho času se věnuje obecně zajímavé látce vyprávění dějin osobností.
Žák
15 article
VIII. Směšování sobě odporuji cích studií překáží pokroku učň vu. Má-li řečem klassickým učiti se nikoli jedno- duše jako jazykům, nýbrž jako prostředku ke vzdělání se v logickém myšlení, ve vlastní řeči. v literatuře a v obecném jazykozpytu, tedy pod miňuje to mnoho současných a navzájem spoje- ných námah ducha a studií, že je to ve všem překážkou pokroku. Jakkoli těchto řečí nepo- chybně nikdy nebude prakticky užíváno, musí přece obtíže jazykové při učení jim překonati se zrovna tak, jakoby na zřeteli se mělo jich užití, a pozernost žáka musí především na ně se obraceti. Učebná methoda při tom upadá v pa- trnou chybu, když obrací ducha k jiným cílům dříve, než prvého jest již dosaženo. Vždycky kladl jsem důraz jako na prvou zásadu správ- ného hospodaření se silou rozumu, že zvláštní předměty mají býti pojednávány ve zvláštních lekcích. To nelze snadno, setkávají-li se v témž předmětě dvé stránky studia, jako řeč a její vý- znam. V tomto případě lze rozdělení provésti jer tím, že jednu z obou po celou dobu lekce zatla- číme v pozadí.
16 article
Nejméně lze se opírati onomu účinu klassi ckého studia (jakkoli tento stejnou měrou nálež řečem moderním), jenž vztahuje se ke evičen ve slohu a výrazu ve vlastní řeči naší pře klady. Nieméně i tomuto cvičení můžeme věnovati jen dělenou pozornost. Musíme přede vším vyložiti smysl originálu a nemůžeme mnoho přemítání věnovati tomu, jak týž nejlépe by by opětován ve vlastní řeči. Ovšem v lento pořádel časem nastoupí změna, časem smysl originálu bude postihovän snadně, a můžeme pak se sou- střediti úplně na převedení v řeč vlastní nek jakoukoli jinou. Avšak toť vše je věc náhody. a na takových náhodách nelze založiti žádný bezpečný pokrok v nějakém obsáhlejším studiu. Ostatně učitel v těchto případech jest volen pro svou zdatnost ve studiích klassických ale nikoli proto, že by byl jakkoli zvlášť obe známen s řečmi moderními. Nyní však sotva lze odporovati tomu, že jediný prostředek ovládnout rozsáhlý a obtižný obor poznání a vzdělání zá- leži v tom, že methodicky, s napjetím sil, k eil výhradně naměřených, pokračujeme v před za vedení vůdce, předmětu zevrubně znalého.
17 article
Všechna zkušenost tomu učí, že překládání z latiny a řečtiny do mateřštiny poskytuje vý- sledek, který se zřetelem k písemnému výrazu jenom za skrovný lze odhadnouti. Nelze vy- hnouti se mnoha namáhání, by překlad byl uměřen originálu, kdežto většina nejužitečněj- šich forem jazykových ani nedojde užití. Míti za to, že lze všechny schopnosti jedním rázem pěstovati, jest asi s takovou pravděpodob- nosti, jako že by mohl nalézti se nástroj, jenž by současně učil slabikovati, vařiti a tancovati. Z toho, že totéž pojednání obsahuje informace mluvnické, řečnické a vědecké a logickou me- thodu, ještě nenásleduje, že současně musí uči niti se textem pro všechny tyto lekce. Aby v těchto rozličných oborech učinily se pokroky jest potřebí, by byla po jistý čas pozornost věno vána jednomu každému z nich. Ale nejen toto rovněž důležita jest jiná úvaha, že jakkoli každé v lekci se vyskytující místo v případě potřeby obsahuje učivo po jazykové, řečnické a vědecké stránce, nehodí se k tomu každé místo stejn dobře. Možná, že klassická výchova jest mnoho stranná, ale co to pomáhá, je-li každá ta strana s nedostatky? „Právě ta okolnost, že týž nástro může sloužiti rozličným účelům výchovným která zdá se především býti velmi příznivou, jes pro většinu chlapců škodou velmi vážnou.
Míťa
18 article
(Sidgwick.) Studium jemnějších effektů literárních ne může se prováděti u spojení s latinou a řečtinou nejen proto, že duch jest odvracen věcmi jinými než i proto, že příklady přodváděné jsou příli nejisté, přiliš málo v náležitém pořadí a přílis bez osnovy. I tenkráte, neovládá-li části před- mětu žádný pořádek určitý, překáží přece ne- pravidelné předvádění silnému účinu. To plat též o obecné jazykovědě, pokud slibujeme sil uží- tek ze studia klassického. Celkem docházíme závěru, že vyučován jazykové nejsprávněji bude vedeno na základě na němž stály klassické řeči XV. a XVI. stoleti, totiž, že hlavní věcí a to jedinou jest řeč sama. k vysvětlení a sdělování. Pozornost žáků může pak býti obracena na věc jednu, ovládnout mluvnici a slova. Autoři budou studováni vý hradně k tomuto účelu. Učitel jazyka nemá vy- světlovati dějiny, poesii, filosofii a řečnictví nýbrž jest nástrojem, jenž má žáky uvěst k tomu, by tyto věci sami čerpali z pramenů pů- vedních v jakékoli řeči cizí. IX. Studřum klassické nevzbu- zuje žádného zájmu. Není náklonnosti. přiznati to, avšak věc jest s dostatek prokázána pro účel následujícího důkazu. Především na- učení se každé řeči, zejmena v počátku jest ne- záživné. K tomu v tomto případě přistupuje, že pro nedostatek náležité průpravy nedostává se zájmu pro spisovatele. Jest jisto, že kdy- bychom si nepomáhali nikdy neklamajícím pro- středkem napínavého vyprávění, jímž ještě dří- mající duševní síly děcka na druhém stupni bu- díme, byla by četba autorů latinských pro časné stáří, v němž se ji počíná, nesnesitelnou.
19 article
Jest v povaze vědy, býti více nebo méně ne- záživnou; pokud nepocítí učeň její ovládající moci, jest jeho cesta trnitá, ale především třeba zájmu pro literaturu. Sice nemá se také s kursem krasoukých věd spojovati vědění věcné ve způsobě abstrakt a technických jednotlivostí, avšak tyto záhy jsou překonány, a duch nabude pak volnosti, aby oddal se bohatým pastviskám oboru literárního. Místo, by prodělávala odstra- šující část školních cvičení, měla by literatura vůbee tvořiti opak a zotavení z mathematiky a základů věd vůbec. Tomu není tak, kdy žáci mají se oddati jisté literatuře cizí, když při tom ještě zaměstnáni jsou, ovládnouti různé nové vokabuláře. Nejlepší vychovatelé nijak nepo- chybují, že především třeba literaturou vlastní (domácí) vzbuditi zájem literární a připravovati pro literaturu obecnou. X. Studium (starých klassiků) činí nás velice náchylnými oddá- vání se víře v autority u věcech mi- nění vlastního. Kdo sleduje klassiky, snadne bývá naplněn nadměrným vlivem ve pro- spěch názorů, zastoupených autory řeckýmia římskými, poněvadž tak výhradně jimi dlouho se zabýval. Autorita Aristotela, jednou neobmezeně platná ve světě myšlenkovém, dávno pozbyla své neomylnosti; avšak platnost, které požívá, ještě stále jest v naprostém nepoměru k jeho pří- tomné ceně. Všechny názory jeho o nejlepším
Aristoteles
20 article
útvaru vlády, o štěstí a povinnosti jsou do jisté míry zajímavy po stránce theoretické, ale po praxi bezvýznamny. Zvláštní a význačný případ udál se nedávno v sedění. British Association. Když sir William Thomson ve svém odboru měl přednášku, prosii své posluchače, by, přišedše domů, přeškril jisté pojednání jeho, jež se nalézá ve spisech Royal Society. Tento příklad zasluhuje následo- vání od každého filosofa, jemuž se přihodí, že své názory změní. I když Aristotelovi přiznáme vynikajíeí ostrovtip v ethice a politice, bylo by přece žá- doucím věděti, jak by naposledy sám chtěl po- soudíti hodnotu spisů svých. (Ze spisu Bainova Vychování jako věda Education as a science.)
Thomson Aristoteles Bainův British Association Royal societa
21 article
Z Prahy. (O činnosti učit. jednoty „Komen ský.) Naše největší jednota učitelská v Čechách také po letošních prázdninách rozvila velkou čin- nost. Dne 3. října o večeru na uvítanou pražský učitel J. Rohlena podal slovem i obrazem řadu poutavých scén ze své cesty po Černé Hoře. Dne 1. října universitní professor MUDr. L. Ha- škovec seznámil četné účaslníky s povahou nervosy. Dne 13. ledna universitní professon Phdr. C. Horáček vzbudil účastenství svými výklady o národním hospodářství se stanovisk výchovného; pp. Nygrýn a Klika při tom po- ukázali, jak některé stati hospodářské ve školn učbě zastoupeny jsou a co plnějšímu vyučován hospodářskému a občunskému překáží. V po- slední schůzi členské 6. února upoutal prof. dr J. Jakubec výkladem o české politické poesi v době předbřeznové. Na české universitě zahájen již XIV. semestn kursů „Komenského“ pro učitele, které zahraly již téměř všechny vědy přírodní, důtklivé stati fi- losofické i prvopočátky staroslovanské mluvnice. Ochota přednášejících je velmi vzácná a největ- šího uznání hodna, v učitelstvu trvá živý zájem — paedopsychologického kursu professora, dra. F. Čády účastní se 80 učitelův a učitelek! Př nejmenších nárocích se strany professorův a do- centů zpotřebovaly kursy přece na 1300 korun nákladu. Znamenitému učastenství těší se čítárna „Komenského“, v níž přes 120 časopisů českých a slovanských, francouzských a německých. Odbor turistický po prázdninách vykonal 4 poučné vycházky. Konečně také dopracován úplný škols ký program, shrnující požadavky dosavadních sjezdův učitelských a nové tužby a to pro bližší budoucnost.
Komen J Rohlen MUDr Phdr C Horáček Nygrýn Klik profesor J Jakubec Komenský Čáda Praha Čechy
22 article
Také řinanční poměry spolkové jsou uspokojivé — vykazujíť přebytku na příští rok 1904 přes 500 K. Mimo to má spolek ve fondech; pro universitní přednášky přes 200 K, pro Ma- škovu školu slovanských jazyků přes 100 K, ve zvláštním fondu učitelském přes 700 K. V čele výboru horlivě působil jako starosta p. J. Schrötter z Prahy, jemuž právem valná hromada 10. února projevila uznání a díky. Proti útokům některých časopisů na jeho osobu uznal výbor, že jsou bezdůvodné a dílem i ne- pravdiv! Nieméně tyto útoky v télo hromadě — jíž se p. Schrötter nezúčastnil — byly od před- městských členů výboru opakovány; zejmena snažili se dokázati, že pan Schrötter jest členem klerikálního bratrstva sv. Ducha; než ne- mohli pro svoje vývody nic jiného uvěsti, nežl že bratrstvo otiskuje starý, pamětní obrázek, dává sloužiti mše za své členy zemřelé a že někteř členové jeho jsou agitátory při obecních volbách pražských. Veliké většině členů, z předměsti do valn hromady se dostavivších, tyto důvody stačily Sice nikdo z nich nepromluvil proti starostov ynějšímnu pni slova, ale místo něho povolal v čelo jedoty učitele měšťanské školy z Vršo vic p. Váglava Beneše. Pozýrnost vzbudily vývody učitele p. Hou- sera, by pražský „Komenský“ v čele opposic proti Zemskému spolku ústř. vystupoval v důtkli- vých otázkách, které onomu spolku unikají; těžké stesky na nedostatečné vzdělání kandidátův uči- tolských pronesl uč. p. Pacák, jenž — ale za odporu shromáždění — mínil, že universitn kursy učitelské třeba vyměniti za středoškolské
J Schrötter Schrötter Beneš Komenský Pacák Ma Praha
30 article
Forman — proti rýmě! na klinikách vyzkoušen a z kruhů lékařských nejednou za přímo ideňlní prostředek proti rýmě uznán! Při lehčí rýmě stačí formanová vata (krabička 40 h). Při silné rýmě formanové pastilky (75 h) — ovšem jen na předpis lékařský — k inhalování pomocí nosního inhalatoru. Účinek překvapujici, při začátcích rýmy nepochybný. Ve všech lékárnách.
Forman
35 article „Chvála hospodynl
„Chvála hospodynl k namáčení prádla. Přednosti: 1. Zmenšuje pracovní dobu, jíž jest ku praní prádla třeba, na polovinu, 2. námahu na čtvrtinu, 3. činí upotřebení sody zeela zbytečný m, činí prádlo, poněvadž jest čistším, také bělejším, jest prádlu a rukám zcela neškodným, zač skýtáno jest plné záruky, vzhledem k své vydatnosti přijde mnohem levněji, než všechny ostatní prací pro- středky. Jediný jen pokus učiní jej pro každou hospodyňku nezbytným. Všude k dostání.
38 article Obrázk
Obrázk z Zapanu Napsal Bohumil Klika. S 47 vyobrazeními v textu a 2 dvojstrannými obrazovými přílohami. Obsah: Úvod. — Z minulosti Žaponska. — Nové Žaponsko. — Ústava. — Zeměpis. — Kvě- tena a zvířena. — Obyvatelstvo. — Návštěvou v žaponské domácnosti. — Květinové slavnosti — Náboženstri. — Jazyk a písmo. — Školst a umění. — Zemědělství. — Průmysl a obchod. — Vojenství. — Objednávky přijímá a vyřizuje každé řádné knihkupectví neb z míst, kde knihkupectví není Nakladatelství F. Šimáčka Praze, Jerusalemská ul. č. 11. (poštou 52b) Právě jest vydána:
Klik F Šimáček Nová Žaponsko Praha