1
masthead
8. srpna 1913. číslo 216.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Odřeknutá návštěva deputace něme-
ckých poslanců z Čech u minister
ského předsedy.
Z Vídně, 7. srpna. Jak známo, bylo
usneseno, aby deputace bývalých německých
poslanců z král. Českého dostavila se do
Vídně a žádala od vlády vysvětlení o vo-
lební reformě pro král. České a o zahájení
vyrovnávací akce v Čechách. Dnes měla býti
dotyčná konference s min. předsedou ko-
nána, ale jak sděluje »Deutsche Arbeiter-
korrespondenz« na základě informací z kruhů
účastníků této deputace, byla konference
na neurčitou dobu odročena. Vůdčí
osobnosti německého sdružení poslanců
z Čech v parlamentě prohlašují, že před za-
hájením podzimního zasedání nelze oče-
kávati dalšího zasáhnutí vlád
do událostí v král. Českém.
Zvýšení praesenčního stavu námořnictva.
Z Vídně, 7. srpna. Jak se večerní »Zeit-
dovídá, bude zvýšen také praesenční stav
válečného námořnictva na 28.000 mužů.
Následník trůnu majitelem dragounského
pluku č. 4
Z Vídně, 7 srpna. (K. k.) Jak oznamuje »Mili
tärische Rundschau«, jmenoval císař pana arci-
vévodu následníka trůnu Františka Ferdinand
majitelem dragounského pluku č. 4.
František Ferdinand
Čechy
Vídeň
Deutsche Arbeiter
5
article
Aféra parníku »Skodra«.
Z Vídně, 7. srpna. (K. k.) »Politische
Korrespondenz« oznamuje: Stižnost kapitána
parníku »Skodra«, patřícího společnosti Un-
garo Croata, o událostech, které se sběhly
12. března t. r. v přístavu medovském, měla
za následek reklamaci rakousko-uherské
vlády u vlády černohorské, po kteréžto re-
klamaci byl černohorský staniční velitel
Medové sesazen. Poněvadž za vyjednávání
pronesena byla se strany černohorské tvr-
zení, která byla způsobilá postaviti jednání
kapitána a posádky »Skodry« do nepřízni-
vého světla, uložilo královské uherské mini-
sterstvo obchodu na žádost c. a k. minister-
stva zahraničních záležitostí král. uherskému
úřadu námořnímu, aby přisně vyšetřil tuto
záležitost. Toto vyšetřování, za jehož prů-
běhu byli důstojníci a mužstvo »Skodry«
zevrubně a z části pod přísahou vyslech-
nutí, bylo nyní skončeno a na základě jeho
konstatováno, že výtky, činěné kapitánov
a mužstvu »Skodry«, nejsou nikterak odů-
vodněny skutečnostmí.
Med
Vídeň
Politische Korrespondenz
6
article
Říšský kancléř k císaří.
Z Berlína, 7. srpna. (K. k.) Říšský kan-
cléř šl. Bethmann-Holweg přibyl sem
z Hohenfinova a odjede do Swinemünde,
aby podal císaři zprávy.
Přehlídka petrohradské posádky.
Z Krásného Sěla, 7. srpna. (K. k.) Car Mi-
kuláš vykonal dnes přehlídkugardového voj-
ska všech druhů zbraní petrohradské posádky.
Přehlídce byli přítomni též francouzské vojen-
ské poselstvo a oddíl pruských husarů, kteř
byli pak pozvání jako hosté k carské hostině.
Jiskrová telegrafní stanice v Archangelsku.
Z Petrohradu, 6. srpna. (K. k. — P. t. a.) Hlavn
poštovní a telegrafní správa nařídila otevříti radio
telegrafickou stanici, zřízenou v Archangelsku.
Povstání v Číně.
Z Honkonu, 7. srpna. Při bojí o východní
bránu Kantonu bylo prý zabito a poraněno
500 mužů.
Z Kantonu, 7. srpna. (Reuter.) Situace
zdejší je vážná. Navrhuje se, aby bylo posíleno
anglické vojsko v cizinecké čtvrti.
Předloha zákona o peněžní reformě ve
Spojených státech.
Z Washingtonu, 6. srpna. (K. k.) President
Wilson dnes oznámil, že předloha o pielněžn
teformě bude projednávána v tomto zasedání
ihned po vyřízení tarifní reformy.
Holweg
Wilson
Berlín
Swinemünde
Archangelsk
Petrohrad
Čína
spojený stát
Washington
Reuter
Krásný Sět
7
article
Telegraf. zprávy hospodářské
Redukce výroby bavlny a výměr daní.
Z Vídně, 7. srpna. („N. Fr. Pr.“) Přádelníe
a tkalci bavlny učinili v ministerstvu financ
podání, ve kterém dovolávají se prohlášení.
které ministerstvo před časem učinilo, že bude
brán při vyměřování daní ohled na redukci vý-
roby. Žádají zároveň, aby na žádosti a rekursy
proti vysokým daním výdělkovým byl vzat ná-
ležitý zřetel.
Stav ovocného stromoví a viníc.
Z Vídně, 7. srpna. (K. k.) Hojné deště v mě-
síci červenci měly nepříznivý vliv také na ovocné
stromoví v severních zemích. Ranné hrušky daly
průměrně prostřední, v jižním Tyrolsku dokonee
velmi dobrý výnos. Zimní jádrové ovoce bylo ve
většině krajiny silně postiženo hlízem. Stav šve-
stek se podstatně nezměnil, tak že ve většině
nejdůležitějších území lze očekávati průměrný vý-
nos. Olivové kultury trpěly místy vlhkem. Jakkoli
vývoj révy se následkem vlhkého počasí z části
zpozdil. nelze se přece obávati, že výnos se pod-
statně zmenší. Peronospora nezpůsobí žádné škody
následkem nízké teploty.
Vídeň
Francie
Tyrolsko
8
article
Bankovní výkazy.
Výkaz banky anglické. Z Londýna, 7. srpna
V tomto Rozdíl o
(K. k.
týdnu minulého
v tisících lib. šter
Reserva celková . .. . . 27.507 — 370
29.956+ 9
Oběh bankovek . . . . .
39.013 — 27
Zásoba v hotovosti . . . .
26.988 — 2 20
Portefeuille . . . . . . .
39.823 — 99
Na účet soukromníků . . .
9.350 — 1.58
Na účet státního pokladu .
26014 — 322
Zásoba bankovek. . . ..
Výkaz banky francouzské. Z Paříže, 7. srpna.
V tomto Rozdíl od
vence. (K. k.)
týdnu minulého
vA
v tisících franků
eno
Hotovost ve zlatě . . . . 3,264.786 + 2 561
638.578 + 11.215
Hotovost ve stříbře .
Portefeuille hl. banky a filiál, 1,502.325 — 338.070
Oběh bankovek
. . 5.510.465 — 166.36
649.692
Běžný účet soukromníků . .
— 26.137
Účet státního pokladu . . 261.951
+ 21.698
Úhrnné zálohy
. . . 754.46
10.0 99
+ 1.68
Výnos úroků a diskontu .
Poměr hotovosti k oběhu bankovek 72.65 proc.
Londýn
Paříž
9
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
K otázce drahoty
ve Spojených státech severoameri-
ckých a Francii.
(Dokončení.j
Ještě zajímavější jsou dvě pojednání
drahotě ve Francii.
Ve Francii totiž počet obyvatelstva ne-
vzrostl, takže není zde dána příčinná sou-
vislost mezi drahotou na straně jedné a stup-
ňováním produktivity zemědělské a populace
na straně druhé.
Nastal-li ve Francii přesun mezi poptáv-
kou a nabídkou potravin, nebyl spolupřivozen
rychlým vzrůstem počtu obyvatelstva, jenž
v jiných státech má rozhodující význam.
Otázkou drahoty ve Francii zabýval se
především Maurice Lair v jednom z po-
sledních svazků „Revue Economique Inter-
nationale“
Lair především uvádí, že cena pšenice
stoupla ve Francii v posledních 20 letech ze
20.29 na 26.26, cena mouky ze 25.89 na 34.74
franků. Avšak v letech 1873—1882 byla prů-
měrná cena pšenice 29.06, mouky 41.60 fr.
kdežto průměr let 1901—1910 činil pro pše-
nici 23.13, pro mouku 31.15 fr.
Cena chleba činíla v r. 1901 za 1 kg 0.62.
v r. 1910 však 0.77 fr.
Ceny masa vykazují v době 1901—1910
oproti rokům 1891—1900 poměrně menší
stoupnutí pro všechny druhy masa a to cel-
kem asi o 5.29%. Jednotlivé druhy vykazuji
ovšem různé procento zdražení, jež ovšem
právě mělo býti zvláště vykázáno
Avšak vedle výrobků zemědělských byly
zdraženy i jiné potřeby, tak zejména: petrole
cín, zinek, uhlí, výrobky textilní.
Vůbec je dle autora zdražení výrobků
zemědělských v souvislosti se zdražením vše-
obecným, poněvadž i zemědělské výrobky
podléhají všeobecně tendenci na trhu zboží
Dle Laira je málo pravděpodobno, že by
ve Francii celní sazba a přísné praktikováni
předpisů veterinerních nepůsobilo zvýšení
cen; avšak vedle případného vlivu cla působ
i jiné příčiny, tak na př. u cen masa nedosta-
tečná organisace drobného výseku a pří-
lišný počet prostředkovatelů.
Mauric Lair
spojený stát
Francie
Economique Intrum
kg
10
article
Pojem „přílišný“ ovšem potřebuje přes-
ného (je-li vůbec možné) vymezení.
Francouzské zemědělství, produkující
především pšenici, maso a víno, je velkou pře-
vahou produkcí pro domá spotřebu; jsou
tedy ceny výrobků zemědělských odvisly jed-
nak od všeobecné hospodářské situace ve
Francii, jednak od technických podmínek ze-
mědělské výroby.
V obém směru se podmínky ty v posled-
ních 20, ba i 10 letech podstatně změnily.
Především jeví poptávka i nabídka jiný
obraz. Ve Francii zůstal počet obyvatelstva
v posledních letech skoro stejný, při čemž hu-
stota jeho je menší než ve státech sousedních.
Obyvatelstvo to usazeno jest na půdě méně
bohatě a úrodné:
Avšak spotřeba zemědělských výrobků
přece vzrostla vlivem vzrůstu francouzského
národního bohatství, jejž možno označiti jako
překvapující, v posledních 50, ba i 25 letech
Platy a mzdy všeobecně stouply, kupní síla
dělnictva i tříd měšťanských vzrostla. Násled-
kem toho stala se řada výrobků, jež dříve by-
ly sotva známy a spotřebovány pouze v nepa-
trném množství, širokým vrstvám obyvatel-
stva nepostrádatelnou; tak zejména káva, zá-
kusky, alkohol, časopisy, železnice, bicykly
divadlo a j. Všeobecně jeví se snaha lépe žíti
současný dělník pařížský žije na př. lépe než
žil v r. 1850 pařížský měšťan.
Spotřeba masa stoupla ze 26 na 35 kg na
jednoho obyvatele. Zejména však nemohlo do-
mácí zemědělství stačiti rychlému stoupnut
spotřeby vajec a mléka.
Pod vlivem stupňované poptávky po vý-
robcích zemědělských stupňovalo francouzské
zemědělství svou produkci pšenice, masa
vína a zeleniny, aby i ono ze vzrůstu národ-
ního bohatství těžilo.
Avšak zvýšení nabídky zemědělskýci
plodin nesnížilo cenu těchto plodin, poněvadž
ani potom zemědělská domácí výroba nesta-
čila vzrůstající spotřebě.
Francie
kg
11
article
Ba naopak: proměnlivost a omezenos
zemědělské výroby, její hospodářské podmín-
ky, hospodářské konjunktury a vývoj sociáln
v posledních 30 letech přivodliy další stoupán
cen zemědělských potřeb (lidské práce, látek
pomocných), takže francouzské zemědělstv
přikročuje k dalšímu zvýšení cen svých vý-
robků.
Ani za nejpříznivějších podmínek nemů-
že však francouzské zemědělství v přítomné
době udržeti stupňováním své výroby rovno-
váhu mezi spotřebou a nabídkou. Proto v roce
slabé domácí sklizně, na př. r. 1910, vznikaji
praktické pochybnosti, může-li býti francouz-
ské obyvatelstvo dostatečně vyživeno domá-
cím zemědělstvím. A tu objevují se návrhy n
zrušení nebo snížení agrárních cel.
Podobně se má věc u výrobků produkce
živočišné v době nepohody a zvířecích nákaz
Sklizeň pšeničná stoupla ze 68 milionů hl
v polovici století devatenáctého na 110 mi-
lionů hl. v letech 1891—1900. R. 1909 stoupla
na 125 milionů, ale roku následujícího klesla
na 94 miliony hl.
Stoupnutí spotřeby bylo pak přivoděno
přechodem obyvatelstva od výživy chlebem
žitným, směskovým, ječmenným a ovesným
k výživě chlebem pšeničným. Konsum stoupl
ze 115 kg. v r. 1870 na 215 počátkem tohoto
století.
Podobně se má věc u masa, ač nabídk
stupla dle Laira o 30%% oproti r. 1892. Škoda.
že toto tvrzení není doloženo ciframi.
Méně zajištěn je ve Francii konsum bram-
borů. V roce 1909 činila bramborová sklizei
166 milionů q, kdežto r. 1910 klesla na 84 mi-
liony, čímž ceny bramborů stouply o 30 9.
Lair správně zdůrazňuje jednu okolnost
která při diskusí otázky soběstačnosti pravi-
delně je přezírána: On poukazuje pro Fransií
na to, že pouhá možnost soběstačnosti ve
výživě domácího obyvatelstva není žádnou
zárukou výživy. Nutno tedy otázku sobě-
Prvou část viz v č. 352. m.r.
peel
Francie
kg
12
article
stačností řešiti i se zřetelem k živelním po-
hromám, neúrodě, tedy ke slabším sklizním.
Tím nabývá zásada soběstačnosti a nabý-
vají případná opatření protidrahotní jisté
theoretické modifikace, která je prakticky
ovšem těžce proveditelna. Nastala by tu totiž
nutnost regulovati dovoz látek potravi-
nových z ciziny, které by mohly býti s nále-
žitou opatrnosti v době menší úrody domác
přípuštěny.
Z toho důvodu by autor nebyl zásadně
proti dočasnému zrušení nebo zmenšení agrár-
ních cel ve Francii v době potřeby, s výji m-
kou pšenice. Také by nebyl proti dočas-
nému zrušení cel na krmiva pro hospodařsk
zvířectvo, ba i dobytek samotný.
Jako jednu ze příčin všeobecného zdra-
žování uvádí autor dále moderní vymoženost
sociální, jejichž náklady musí hraditi poplatní-
ctvo, které tudíž ve svých konečných důsled
cích zatíží spotřebu.
Cenotvorné organisace (kartely, syndiká-
ty a pod.) jsou zdražováním dle Laira vinny
pouze částečně. Totéž soudí o spekulaci, jejíž
některé příznivé stránky sám přiznává; tak
zejména, že předvídá spotřebu a ceny. Proto
neuznává na př. Lair zákaz terminového obíl-
ního obchodu za vhodný prostředek proti dra-
hotě.
Od komunálních opatření proti drahotě
(komunální pekařství, řeznictví) neslibuje s
Lair ničeho.
Při tom Lair nesdíli pro Francii názo
že ceny potravin budou ustavičně stoupati
Drahota ve Francii byla přivoděna nepřízni-
vým obdobím, které zase pomíne.
Dle zprávy německého vyslaneckého at-
taché v Paříži svob. p. Schoena jeví se ve
Francii snad nejpovážlivěji drahota ve vyso-
kých cenách mléka. Denní spotřeba mléka pr-
Paříž činí asi 1.1 milionů litrů, z nichž v pří-
tomné době může býti opatřeno pouze 900.000.
Drahota
Francie
Paříž
13
article
Proto byl nucen policejní prefekt vstoupitiv
jednání s obchodníky mlékem, aby v prvé řa-
dě zabezpečil mléko pro nemocné, děti aj
Pro období zimní počítá se pak ještě š 25 proc
schodkem celé spotřeby.
Stupňování dodávky ze vzdálenějších pro-
vincií setkává se ze značnými nesnázemi. Ze
30 dotázaných vzdálenějších departementů
prohlásilo jich pouze 12, že by mohly do Pa-
říže dodávati větší zásilky, ale pouze tehdy.
bude-li povoleno sníženf dopravních tarifů.
Opakem k Lairovi nepovažuje Schoen
drahotu za zjev přechodný, poněvadž příčiny
drahoty nejsou vesměs pouze nahodilé a ne-
obmezují se na jediný rok.
Mezi trvalými příčinami drahoty uvád
Schoen zdražení výroby surovin a to zejmé-
na vlivem zvýšení dělnické mzdy v zeměděl-
ství a městských živnostech potravinářských
Stejně působí též zavádění doby odpočinku
pojišťování starobního a invalidního.
Spotřeba značně stoupla i co do množ-
ství i co do jakosti. Při tom je prodej potra-
vin ve Francii znesnadněn nedostatkem mínei
pod 5 centimů, čímž je často kupující vyšši
cenu donucován zaplatiti.
Odbyt tzpi dále přílišným počtem „mezi-
obchodníků“, poskytováním premií při náku-
pech, jež se ovšem přesunují na nakupující,
přílišnou koncentrací trhu v Paříži, při čem
se dobytek přes Paříž prodaný zdražujeo
značný akciz, jenž se nevrací; konečně nedo-
statkem řádné dopravy.
Z příčin přechodných uvádí Schoen: špat-
ná sklizeň v roce minulém a dobytčí nákazy
Případná opatření proti drahotě děli
Schoen na dvě skupiny.
Francie
Paříž
14
article
Především se jedná o opatření, jimiž má
býti zmírněna současná, okamžitá nouze.
V tomto směru přicházejí v úvahu především
návrhy, jež vypracovala komise, dosazená po
nepokojích v severní Francii vládou k vyše-
tření stavu věcí a podání návrhů.
Komise ta neslibuje si úspěchu od zruše-
ní dovozních cel, poněvadž většina dotyčných
druhů látek potravinových (zejména čerstvé
maso) není v jiných zemích (všech?) podstatně
lacinější. Pouze pro jatečné koně doporučuje
snížení cla na 90 (maximálně) a 30 (minimálně)
franků.
Pro slaninu a nasolené maso vepřové na-
vrhuje se snížení sazby do 31. října 1912 n
35 a 25, případně 50 a 35 franků.
Ohledně krmiv doporučuje komise hlavně
omezení jejich vývozu. Zdá se však, že nen
vyloučeno případné dočasné zrušení cla na ku-
kuřicí a melasu.
Komise doporučuje zvýšení dovozu jateč-
ného z kolonií (Alžíru, Tunisu, Madagaskaru).
ač ministr obchodu nesdílí názor, že by tyto
země mohly dodávati větší kontingent dobyt-
ka. Ovce mají býti dováženy z Nové Kale-
donie.
Pro případ, že by tato opatření nestačila,
má býti dovolen dovoz argentinských volů
na předložení zvěrolékařského vysvědčení
a za celní sazbu 30 franků za 1 q. živý brav
vepřový má býti dovážen z Holandska. Celní
komise sněmovny poslanecké navrhuje též u-
možnění dovozu živého skotu holandského.
V otázce dovozu zmrzlého masa nen
vzhledem ke zkušenostem jiných zemí shody.
Dále doporučuje komise vrácení akcizu
při vývozu potravin z města, nedoporučujíc
však jeho všeobecné zrušení vzhledem k fi-
nancím městským.
Tunis
Madagaskar
Nová Kala
Holandsko
15
article
Za účelem usnadnění dopravy navrhuje se
zavedení „zemědělských balíků“ ve váze o
10—40 kg, jež by podléhaly snížené sazbě
sníženému poplatku kolkovému.
Dopravní sazby železniční pak mají být
pro potraviny sníženy.
Komunální správa zasahovala činně do
drahoty, ve dvojím směru: jednak stanovením
maximálních cen potravin, jež se však ne-
osvědčilo, jednak podporováním zřizování
družstevních pekáren a řeznictví (zápůjčka-
mi), jednak zřizováním vlastních závodů obec-
ních, při čemž by jeden takový závod nesměl
připadnouti na více než 5000 obyvatelů. Avšak
závody těchto druhů nemají požívati žádných
výhod a osvobození od daní.
Proti těmto podnikům povstal odpor v
kruzích živnostenských a nomnoze i na straně
komise, zejména když získané zkušenosti ne-
isou v tomto směru valné.
Pokud se jedná o opatření, jimiž by v bu-
doucnosti mohlo býti čeleno opako ván
nouze z roku 1911, má býti ve Francii posta-
ráno jednak o povznesení výroby zemědělské
jednak o lepší její zužitkování.
Ve zprávě o rozpočtu ministerstva orby
klade se — co do proveditelnosti — větš
důraz na lepší zužitkování výrobků zeměděl-
ských. O povznesení výroby mluví se jen vše-
obecně: ona má se díti zlepšením a rozšíře-
ním zemědělského vyučování, hospodářským
poučováním venkovského obyvatelstva, vyba-
vením služby statistické a meteorologické.
Francie
kg
16
article
Pokud se týče lepšího zužitkování plodin
zemědělských, slibuje si zpráva zdárné vý-
sledky od družstevnictví, v prvé řadě od vý-
robních družstev zemědělských, méně od druž-
stev konsumních. Největší úkol však připad-
nouti má při zužitkování zemědělských vý-
robků zemědělským syndikátům (zájmovým
společenstvům). Poněvadž pak právě v po-
slední době kasační soud zakázal těmto syn-
dikátům prodej výrobků jejich členů, žádá
David, ministr obchodu, jenž zmíněnou zprá-
vu o rozpočtu ministerstva orby podal, za při-
měřenou revisi zákona z r. 1884 o syndiká-
tech.
Také doporučuje David tvoření karteln
výrobců zemědělských, jež je ve Francii do-
sud zakázáno.
Ohledně decentralisace trhu potravinář
ského a akcizu souhlasí David se zprávou cel-
ního výboru.
Dle Schoena kladou se převážně naděje
na zlepšení do lepší organisace odbytu a po-
měrů dopravních.
„Je-li však skutečně možno přivodit
trvalé zlevnění potravin, jež by stálo za řeč
to zůstává velmi pochybno.
Jsou tedy 4 Spojené státy severo-ameri-
cké, které jsou ve výživě domácího obyvatel-
stva územím dokonale soběstačným, proti dra-
hotě, případně nouzi, stejně bezmocny ja-
ko Francie, která vykazuje v posledních le-
tech sice stabilisovanou populaci, jejíž kon-
sum však stoupl kvantitativně i kvalita tivně.
kterémužto stoupnutí však produktivita do-
mácího zemědělství nestačí se přizpůsobiti.
Dr. X
Prodej vranovického cukrovaru.
Z Vídně, 7. srpna. („N. Fr. Pr.“) Cukrovar
Kürschner Co. ve Vranovicích byl zakoupen
Rohrbašskou cukerní rafinerií asi za 2 mil. K
David
doktor
Francie
spojený stát
Vídeň
Vranovice
Kürschner Company
17
article
Americké bursovní a tržní zprávy
Americké bursovní a tržní zprávy
(Kabelové telegramy „Národních Listůn.
Červnové výkazy drah.
Z N. Yorku, 7. srpna. Denver and Ri
Grande: Úbytek hrubých příjmů činil 55.000,
čistých 186.000 doll. New York Ontario
and Western: Přírůstek hrubých příjmů
obnášel 18.000, čistých 42.000 doll. S t. L o uis
and St. Francisco: Přírůstek hrubých
příjmů činil 326.000, čistých 389.000 doll.
Peněžní bursa.
Z Nového Yorku, 7. srpna. Dnešní bursa na
úhrady a zpětné koupě počala dosti pevně. Pří-
znivý vliv měly zprávy o uzavřene
míru na Balkáně. K lepšímu obchodu došlo
v měďových hodnotách, z nichž získaly akcie
Amalgamated Copper Co. půl dolaru. Také Steels
a svatopavelské těšily se dobré poptávce. Akcie
obilných drah hledány byly rovněž spekulací. Čílý
obchod rozvinul se dále v akciích Union Pacifio
dráhy a Steels, jež stoupaly. Naproti tomu tísněny
byly hodnoty kanadské dráhy. Po malém oslaben
následkem realisace zisku byl závěr pevný. Vůdčí
hodoty docílily zlepšení kursů až o 1 dol. Cel-
kový obrat činil 260.000 sharcs, státních papírů
prodáno za 1.7 mil. dol.
2.25
2.50
Peníze poslední . . .
487.-
487,10
Kabel. transí. . . .
71.5
71,87
70.75
Amalgamated. . ..
American Smeltin
65.6
32 75
American Lokomotive
36.37
36.12
Anaconda . . ..
94.25
97.37
Atchison
97.62
95.50
96.3
Baltimore a Ohio.
215.—
216.—
214.75
Canadian Pacific
107.12
Denver
Ri
Steels
N . York
New York Ontario
St . Francisko
Nový York
Balkán
Baltimore
Ohio
národní Listůn
Amalgamated Copper Company
Union Pacifio dráha
American Smeltin 65.6
American Lokomotiv
Canadian Pacifik
peníz
18
article
108.—
106.8
Chicago, Milwauke
29.25
29.37
128.25
128. —
Great Northern
134.25
134 —
133.25
Louisville a Nashville
23.87 23.12 23.—
Missouri Kansas.
98.50 98.—
99.25
New-York Central
110.75 110.75
110.87
Northern Pacific .
113.— 113.—
112.87
Pennsylvania . . . .
—.— 159.12
159.87
Reading
17.50
Rock 1sland . . . . 18.25 17.62
Southern Railway . . 25.37 24.50 23.50
Southern Pacific . . 93.62 92.62 92.6
61.50
Steel Comon . . . . 62.25 61.—
Union Pacific . . . 152.50 151.25 150.75
8.50
Stabash. pref. . . . 8.35 7.62
107.—
Weel pref. . . . . . 108.— 107.25
Southern Pacil. Bd 49% 88.2 89. 25
89.25
pref
Chicago
Louisville
Nashville
NewYork Central
Northern Pacifik
Pennsylvanie
Great Northern
Missouri Kansas
Union Pacifik
rock 1 sland
17.62 Southern Railway
Southern Pacifik
Steel Comon
7.62
Southern Pacil
20
article
Obilí, mouka, plodiny.
Z Chicaga, 7. srpna. Pšenice. Trh měl
trochu oslabené smýšlení na ochotnější nabídku
farem a nižší liverpoolské záznamy. Také zkla-
mala poptávka po pohotovém zboží. Po dočasném
zotavení následkem nákupů komisionářských fi-
rem kursy opět ke konci klesly. — Kukuřice.
Na zprávy o uspokojivých srážkách a vyrovnacím
řízení haussierů měl trh z počátku slabší průběh.
Termíny zotavily se později, poněvadž podněco-
vala pevnost v záříjovém termínu.
Z Chicaga, 7. srpna.
Pšenice zimní č,2 7. 6.
na červenec . —.— 86.37 96.12
na září. . . 86.25 90.37 90.12 87.50 88.—
na prosinec . 90.— 95.87 95.25 91.12 91.50
96.8
90.50
na květen . . 95.12 —— —.—
Kukuřice č.2
na červenec . —.— 70.37 69.12
na září . . . 70.50 67.12 65.75 69.62 69.50
na prosinec . 66.37 69.12 67.87 66.37 66.50
65.50 68.37
ua květen . . 68.25 —.— —.—
42.12.
42.6
Oves č. 2 pohot. 42.25 41.87 41.62
na září . . . —.—
Z Nového Yorku, 7. srpna
Pšenice zimní č.2
95.— 95.25 95.75 96.75 96.25
pohotová . .
—.— 94.62 94.25
na červenec
na září . . . 94.37 97.75 95.37 95.37 95.75
97.50 —.— 97.50 98.62 98.62
na prosinec.
Kukuřice pohot. 78.75 78.— 77.— 78. —
48.50 48.50 47.— 48.50
Oves č. 2 pohot.
4.90
4.90 4.90 4.90 4.90
Mouka minneap.
2.50
Obilí liverpool.
50.— 50.— 50.— 50.— 47.50
» hamburské
42.50 42.50 42.50 41.50 42.50
» brémské-
8.50
8.50
8.50
8.50
8.50
» rotterdam.
Tuky, maso.
Chicago
Nový York
Tuka
ua květen
95
8.50
rotterdam
22
article
11.47
Sádlo na září . . ..
na říjen . . ..
11.50
Žebírka za hotové . .
11.50
11.62
11.50
Žebírka na září . ..
11.17
11.20
11.25
Vepřové maso na září
20.85 20.65
20.50
19.40 —
na říjen
17.000 24.000 11.000
Dovoz vepřů z Chicaga
»» ze západu 77.000 94.000 97.000
Z Nov. Yorku, 7. srpna.
6. 5. 4.
Sádlo prim. vest . . 11.65 11.70 11.65 11.65
Vepřové maso . . . 23.75 23.75 23.75 23.75
Hovězi maso . . . . 22.— 22.— 22.— 22.50
Káva.
Z Nového Yorku, 7. srpna. Trh byl pevný na
vyšší brasilské záznamy a lepší zprávy z Havru.
Termíny stouply na úhrady baissy a lepší ameri-
ckou konsumní poptávku.
Z Nov. Yorku, 7. srpna.
Sádlo
Chicago
York
Nový York
Havre
Sádlo na zář
žebírko
11.62
11.20
na říjen
24.000
Hověz masa
27
article
Káva pohotová č. 7 . . 9.12 9.— 9.12 9.0
na červenec . . 0.— 8.45 8.55 0.—
na srpen . . . 8.61 8.52 8.61 8.40
na září . . . . 8.68 8.80 8.70 8.5
na prosinec . . 8.98 9.03 9.08 8.7
na březen . . 9.21 9.40 9.17 8.9
9.31 0.— 0.— 9.0
na květen . . a
Bavlna
Z Nového Yorku, 7. srpna. Trh zahájen byl
v pevném smýšlení na zprávy o suchém počasía
úhradách baissy. Pak dály se prodeje jižních fi-
rem, které vzhledem k tomu, že poptávka po po-
hotovém zboží zklamala, způsobily oslabení. Před-
povědí o srážkách na jihozápadě působily rovněž
pro baissu příznivě.
Nový York
9.0 na
8.61
9.40
29
article
Pohotová. . . 12.— 12.— 12.— 12.— 12.— 12.10
na červenec. . 11.70 11.65 12.—
11.50 11.7
na srpen. . . 11.26 11.19 11.54 11.58
11.24 11.44
na září . . . 11.07 11.14 10.07 11.2
11.14 11.34
na říjen . . . 11.— 11.06 10.99 11.10
11.10 11.30
na listopad . . 11.02 11.08 10.92 11.03
na prosinec. . 10.92 10.49 10.94 11.05 11.12 11.3
na leden . . . 11.02 11.08 10.86 1097 11.04 11.2
na březen . . 11.07 11.13 10.95 10.04 11.13 11.33
na květen , . —.— —.— 10.99 10.07 11.18 11.37
na červen . . —
na červenec. . —
Z Nového Orlesnu, 7. srpna.
Pohotová . . 12.— 12.— 12.— 12.— 12.—
Kovy.
Z Nového Yorku, 7. srpna.
Nový Orlesna
Nový York
11.19
11.14
na říjen
10.99
11.10
11.08
10.94
11.12
11.13
na květen
38
article
Z trhu cukerního. V Praze, 7. srpna.
Surovina. Zdejší obraty během včerejšího
dne přesahují o 40.000 pytlů. Večerní kursy
nedoznaly na cizích bursách žádných změn.
Z Ameriky hlásila dnes ráno depeše, že po-
sledně povolená cena za měsíc září byla též
znamenána za dodávku koncem srpna. Mimo
to vyjednává prý se o opětném prodeji ře-
pového cukru do Kanady. Proto byla na
odpoledním trhu hamburském hledána srp-
nová lhůta za plnou včerejší cenu, kdežto
pro novou kampaň utvářila se nálada na
panující v Německu pěkné počasí poněkud
klidněji. Na zdejším trhu platilo se dopoledne
za několik partií podzimního zboží K 21.40,
za pohotový cukr pak nabízeno K 20.95
franko Ústi. Polední Magdeburk hlásí náladu
klidnou a ceny za srpen a září o 713 a 5
fen. proti včerejším zvýšené, za ostatní lhůty
skoro nezměněné. Na odpoledním hambur-
ském trhu vyskytla se při nedostatečné
koupěchtivosti značná nabídka, následkem
čehož ceny za všechny lhůty stlačeny o5
až 15 fen. Na zdejší burse znamenáno
bylo při náladě slabší K 20.85 za pohotový
cukr a K 21.20 za říjen-prosinec franko
Trh s rafinádou zůstává klidný.
Základní cena K 74.50 ze stanic rafinerií se
nemění.
Z Hamburku hlásí depeše Společ-
nosti pro obchod se zbožím ze dne 7. srpna;
Po ustálených večerních záznamech zavládla
při poslední uzávěrce nálada poněkud klid-
nější. Dnešní zahájení pro starou kampai
ustáleně na zvýšení amerických záznamů o
3 body; nová kampaň byla klidnější. V dal-
ším průběhu zavládla nálada mdlá a ceny
za všechny lhůty seslabeny následkem značné
nabídky a jen nepatrné koupěchtivosti.
Zatímní rakouská statistika cukerne
(bez Uher) jeví se do konce července v hodnotš
suroviny následovně
1912
v červenci
tun
2.07
32.282
48.30
Praha
Kanada
Německo
Magdeburk
Hamburk
Společ
Uhry
za říjen
32.282
41
article
1913
slensblv
výroba . . . . . . . . 4.859
vypraveno k vývozu . . 53.870
spotřeba . . . . . . . 42.481
Od 1. září do konce července
výroba . . . . . . . . 1,896.915 1,143.932
vypraveno k vývozu . . . 1,023.194 557.558
517.998
spotřeba . . . . . . . 600.993
175.069
Zásoby koncem července . 348.591
253.609
Zásoby koncem června . . 433.799
Ts.s0
ubylo zásob . . . . . . 55.20
Cukerní vývoz Německa v červenc
v tunách
1913 1912 1911
rafinády . . . . 56.063 22.863 42.340
suroviny . . . . 15.345 559 33.233
v hodn. sur. . . 77.637 25,961 80.27
Od září do konce července
rafinády . . . . 510.855 212.074 471.35
25.012 507.75
suroviny . . . . 481.240
1,031.48
260. 648
v hodn. sur. . . 1.048.856
Německo