ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c5dea190-8f15-11dd-b2a3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 62, person 39, org 10, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 8. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 216.
4 article
laranní a večerní llety předplácí sei V Praze v admainistrnelu na měsle. na čtvrt lsta : . . . S K —h z dvejí donáškou na měsíe. . . . . e na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve flIálkácht na měslo . . . . . 1 K 80 h Poštoui na měsio, . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí násilkou na měsíe. na čtvrt lsta . . . . 1I K dh Dnešní číslo pro Prahu jest o a. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Mír.
Mír. Jenom rumunský národ pociťuje ničím nerušenou radost nad mírem, jenž v nej- bližší chvíli bude v Bukurešti podepsán. Rumunsko revidovalo ve svém hlavním městě nešťastné dílo, provedené před pět- advaceti roky v Berlíně, bez výstřelu vy- hrálo váleční tažení, bez jediného mrtvého annektuje nové území. Malým národům nikdy ještě nebylo dopřáno tak snadného a velkého vítězství. A stačí pohleděti na jeho spojence i odpůrce, aby bylo zřejmo, jak musil každý z nich za změnu svých ži- votních podmínek napjati a obětovati všecky své síly. Kolik musilo vykonati a podstoupiti Srbsko, aby před tváří Evropy dvakrát za sebou vybojovalo si pověst pev- ného, ukázněného státu, jenž dovede všecko nasaditi za svoji větší a lepší bu- doucnost. A kolik ztrát měli i nešťastní Bulhaři už v té chvíli, kdy byli na vrcholu svých úspěchů a kdy se ještě zdálo, že jim zůstanou zachovány, osvědčí-li vůdcové národa i vůči přátelům dosti politického ducha. Jako Šrbí, postavili i Bulhaři do pole opravdu celý boje schopný národ, a již ve chvíli uzavírání londýnského míru, kdy na jejich zbraních ještě nebylo skvrny. květ jejich mládeže pokrýval půdu, na kte- ré měla vyrůsti nová, daleko lepší bu- doucnost jejich vlasti. Nikdo z posuzovate- lů války neupřel oběma slovanským náro- dům, že vedli válku s úžasnou statečností a že cena lidského života klesla v řadách jejich zápasníků tak neuvěřitelně nízko jak vysoko zase stouply ideje národní soli- darity a obětavosti.
Bulhar Bukurešť Rumunsko Berlín Srbsko Evropa
6 article
Ten velký rozmach národní energie prudký rozmach obou národů, hrdinství vůdců i tisíců jiných, o nichž se historie ne- doví, míra hrozného utrpení, bolest těl duší těch, kteří stáli proti nepříteli, i těch. kdo se jich dočkalí zpátky jako zraněných anebo mrtvých, všechny marné pohledy. které už nikdy na ohybu cesty se nepotka- jí s tím, koho očekávají, i nouze a bída která provází každou a do tak značné míry především tuto válku — to všecko nebude odměněno tak, jak by bylo zasloužilo samo o sobě i proto, že dohromady sme tlov Evropě skoro celou tureckou říši. Vítězití dovedli balkánští Slované nad společným nepřítelem, vítězství politicky využíti ne- dovedli. Odložilí zbraně až tehdy, kdyžsi napřed navzájem okrvavili hlavy, postavili mezi sebe příkrou hradbu nenávisti, oběto- vali nové desítitisíce mužných životů, toho nejdražšího statku, jenž jim nyní tak bude scházet, a nová sta milionů, která zaplatí hospodářskou odvislostí od ciziny. Bulhaři snili o celé Makedonii, o velké úloze, kte- rou budou hráti v Egejském moři, o novém moři, jemuž se přiblíží svým sousedstvímv Albanii, a o tom, že odříznou Srby od Ře- ků. K touze po nových državách, která mě- la alespoň reální cíl a v Makedonii byla podepřena i motivy národními, rychle se přidružila i slepá touha po něčem ještě vyšším a vzdálenějším, po hegemonií, která by je učínila jakýmsi balkánským Pruskem špatně se ty německé vzory na Balkáně
Slovan Bulhar Srba Evropa Makedonie Albánie Prusko Balkán
7 article
vyplácejí Turecku i Bulharsku. Dnes, po válce, která zuřivostí jistě předčila zápas s Turky, v troskách leží všecky sny o hege- monii a bezpříkladná pohroma tíží celý bulharský národ. Opuštěn válečným ště- stím, opuštěn těmi, kdo ho do války po- pouzeli, opuštěn neblahými ctižádostivci, kteří ho do ní vedli, zaplaven se všech stran cizinci, poskytuje žalostný obraz ná- rodního neštěstí, na kterém to nejhorší je, že bylo dosti snadno se mu vyhnouti. Tro- chu více loyality k spojencům, trochu více slovanského porozumění pro Srby, kteří za to, že jsou Slovany, musili couvnouti o Jaderského moře, trochu více politického smyslu a méně právnické zatvrzelosti lpění na liteře smlouvy — a všecko do- padlo jinak. Ani vlastní zem, ani Balkán, ani slovanská myšlenka nebyly by vrženy o desítiletí zpátky. S takovými pocity pozdravuje slovan- ská mysl bukureštský mír, stejně málo ra- dostný, jako londýnský preliminář mírus Tureckem. Ani jinde ve světě, mimo Ru- munsko, nemůže se nikomu líbit, protože úspěchy nejsou v poměru k ohromným o- bětem. Je to však přec jenom mír, žádný pouhý londýnský preliminář, který zavinil, že se turecká armáda ještě jednou přes Čataldžu odvážila zpátky do Evropy. Je to mír, který bude všude pozdraven, protože konečně přináší klid a bezpečnost lidské prácí, která teď musí tolik napravovat i zemích, kde nebylo války. Všeobecná po- třeba klidu a míru je tak mocná, že po- kusy měniti ještě dílo v Bukurešti sotva dokončené narazily by na všeobecný od- por. Balkánské státy dokázaly, že ať už po dobrém nebo po zlém, chtějí svoje záleži- tosti spravovati a vyrovnávati samy.
Turek Srba Čataldža Bulharsko Tro Balkán Turecko Evropa Bukurešť Slovan
8 article Po uzavření míru.
Po uzavření míru. Rakousko žádá revisi bukureštského míru? — Vídeňský tisk. Z Vídně, 7. srpna. Oficiosní tisk dnes téměř totožnými výrazy a obraty dovozuje naprostou nutnost revise bukurešt- ského míru a to z dvojí příčiny. Jednak prý nevyhovuje Rakousko-Uherskem již dříve prohlášenému principu, že Bulharsko nesmi býti pokořeno, jednak také že Bulharsko nesmí býti vytlačeno ze střední Makedonie. Tyto zásady pro- hlásilo prý Rakousko již před mírovým jed- náním a konstatovalo, že od nich odvislým je uznání nové úpravy poměrů na Balkáně. Jest prý ještě jiná příčina, rovněž důle- žitá. Rakousko-Uhersko nemůže svoliti, aby modifikace berlínské smlouvy byla přene- chána balkánským státům. Smlouvu tuto modifikovati mohou pouze signatární velmoci. Jest prý klamná domněnka, že v případě neshody velmocí k revisi buku- reštské smlouvy nedojde. Rakousko, jak in- formace oficiosní dále ujišťují, domáhajíc se revise této smlouvy, nejedná prý rozhodně proti zájmům států balkánských, nýbrž ve- deno je ke všem stejným přátelstvím. Jestliže by se naskytly při revisi bukureštské smlouvy nějaké potíže, dlužno konstatovati, že který- koliv stát by byl oprávněn vystoupiti z re- servy a zjednati si uplatnění své- hostanoviska svým způsobem.
Rakousko Vídeň RakouskoUhersko Bulharsko Makedonie Balkán
9 article
Naproti tomu oposiční listy jako »Zeite — jest jich ve Vídni arciť velmi málo — za- stupují jiné stanovisko, jež odůvodňují dosti zajímavě. Jednak ukazují na okolnost, že uzavření míru je obnovou prestyže Ru- munska, a že by Rumunsko, které bez- toho již několikráte nepříjemně cítilo se do- tčeným stanoviskem Rakousko-Uherska k bal- kánským událostem, bylo rozhodně rozmr- zeno, kdyby Rakousko-Uhersko se domáhalo vší mocí revise smlouvy. Jinak také »Zeit« varuje před srbofobií, která není pro Rakousko zdravou politikou. V oficiálních projevech — dlužno to do- cela otevřeně konstatovati — je plno roz- porů. Rakousko-Uhersko, pokud je známo, prohlásilo pouze jediný princip, který měl oficiální orgán na Ballhausplatze stále na jazyku, totiž, že Balkán patří bal- kánským státům. Principem tímto odůvodňovalo často svou politiku, ale ta často této devise odporovala. Nyní pak, ukazujíc na berlínský traklát, dokazuje Ra- kousko-Uhersko, že balkánské státy mají býti nadále poručníkovány vel- mocemi, ač se z poručenství toho chtěly vybavili. Také tvrzení, jakoby Rakousko- Uhersko, domáhajíc se řevíse, nejednalo proti některému balkánskému státu, sotva bude věřeno v Bělehradě. Jest přece známo ce- lému světu, že ve Vidni vede se proti- srbská, nezdravá politika, ze které také vyplynula potřeba drážditi Bul- harsko do druhé balkánské války proti Srb- sku. Bulharsku tím poslouženo nebyloa jestliže nyní stále se prohlašuje z rakouské strany, že Bulharsko nesmí býti roztříštěno, že nesmí býti pokořeno, jest na toto tvrzení snadná odpověďí Jednak poráží je dnešní
Srb Vídeň Rumunsko RakouskoUhersko Rakousko Balkán Bělehrad Bulharsko RakouskýUhersko
10 article
»Zeit«, dovozuje, že Bulharsko i po buku- reštském míru rozhodně nebude roz- bito, neboť přece nabývá téměř polovinu nového území a zůstává i co do rozsahu území prvním mezi balkánskými státy, jed- nak nemohli Bulhaři přece v Bukurešti oče- kávati jiného míru, ježto tam měli proti sobě zejména přítele Rakouská, totiž Ru- munsko, které důrazně stále prohlašovalo, že svorně bude postupovati se Srbskem a Řeckem. Dotyčné projevy byly arciť rakouskou tiskovou kanceláří ve- řejnosti opatrně zamlčeny. Jest nu tno varovati před novým ukvape- ním rakousko-uherské politi ky. Dnes se hlásá zde se vším důrazem, že re- vise provedena býti musí. Tím je řečeno, že Bulharsku má býti dáno více než smlouvou nynější dostává. Jest nutno varovati před ukvapeností, kterých se tolik dopouštěla ra- kouská politika, aby na konec nebylo zase nutno od požadavku revise ustoupiti. Definitivní mír. Z Bukurešti, 7. srpna. (Ag. Tel. Roum.) Mírová konference sešla se dopoledne za předsednictví min. předsedy Majoresca. Min. předseda Venizelos prohlásil, že dohoda Řecka a Bulharska o hranicích jest úplná. Bulharský delegát Tončev učinil stejné prohlášení. President Majorescu pro- hlásil, že zásada míru jest nepo- chybně jistá a že konference musí vy- hlásiti příměří neobmezeně trvající. Návrh byl schválen a vůdcově jednotlivých dele- gací prohlásili, že oznámí to armádám. Pre- sident Majorescu prohlásil, že nemá býti
Bulhar Roa Venizelos Tončev Majorescu Bulharsko Bukurešť Srbsko Řecko Pre
11 article
podepsán mírový preliminář, nýbrž defini- tivní mír a navrhl, aby každá země jme- novala jednoho delegáta za tím účelem, aby protokol byl sepsán a smlouva mírová připravena. Byli pak jmenování delegáti Radev, Spalajkovič, Politis, Matanovič, Pi- soski a Filitti. Konference se usnesla, aby ve schůzi, která se bude konati o 5. hod. odpol., upraveny byly otázky, týkající se vzájemného nakládání se školami a kostely a poskytnutí náhrady za škody souvisící s válkou a nevyvolané bezprostředně váleč- nými činy. Generál Coanda byl na návrh min. předsedy Venizela jmenován vojenským odborným delegátem pro všechny otázky, které se případně vyskytnou při revidování mírové smlouvy. Má se za to, že mírová smlouva bude podepsána v sobotu. Podepsání prelimináře míru. Ze Sofíje, 7. srpna. Mírové prelimi- náře budou podepsány již v pon- dělí a zároveň bude zahájena de- mobilisace ve velkém rozsahu.
Radev Spalajkovič Politis Matanovič Coanda Sofíje
12 article
Srbsko-bulharské hranice. Z Bukurešti, 7. srpna. (K. k.) V mírovém protokolu stanovená srbsko-bulharská hranice začíná na západním konci Bělačického pohoří a postupuje pak v oblouku mezi Strumi- cou a Radovištěm k rozvodí mezi Stru- mou a Vardarem a pak podél Var- daru až k dnešní jižní hranici Bulharska. Náladu v Řecku. Z Athén, 7. srpna. Zprávy o podepsán předběžného míru přijaty byly zde se všeobec- ným uspokojením a Řecku přičítána zásluha, že krajní ústupností umožnilo rychlé ukončená bukureštských konferencí. S radostí se vítá ovšem, že Kavala připadne Řecku. Ještě vzájemná obvinění. Z Bělehradu, 7. srpna. (K. k.) Úřadní ti- sková kancelář oznamuje: Generální štáb do- stal četné zprávy, že Bulhaři použí- vali kulí dum-dum. O tom zmiňuje se zejména následující zpráva: Plukovní lékař 10. pluku první výzvy ve Vlašině prohlašuje, že mezi poraněnými prvního praporu bylo kon- statováno 8 případů. Rány způsobené střelami malého kalibru dělaly dojem, jakoby maso bylo vytrháno kleštěmi. Jedna rána byla na- nejvýš charakteristická. Jeden šikovatel mě. na vrchním rlu lehkou řeznou ránu a na ce- lém krku povrchní spáleniny zvící 50centi- mové mince. Poraněný, který 3 hodiny pol zději byl dopraven do ambulance, měl celou hlavu naběhlou, zejména oko a obličej. Zřítel- nice byly tak naběhlé, že neviděl. Koule byla naplněna dynamítem. O jiných případech pro- hlásili lékaři, že koule vybuchly ještě jednou, když vnikly do masa. Rány jsou velice široké a roztržené.
Bulhar Srbsko Bukurešť Vardar Vara Bulharsko Řecko Atény Bělehrad Zřítel polo
13 article Politický přehled.
Politický přehled. Země české. Denuncianti v Praze a ve Vídni. Také pražská „Bohemia“ obdržela na svou nepravdivou zprávu o domnělých demonstra- cích na Havlíčkově nám, proti něm. konsulátu úřadní opravu a ježto ji uveřejnila předvčírem. požívá včera dobrodiní zákona ke kritice úřad opravy, ježto není dovoleno kritisovati úřadní V drobném prodejie vanní čislo a sobě . . na da večerní za lk Ve flišlkách na venkově ranní číslo vočerní . . . . . 5h Inseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíma administrace v Marlanské ul., a Tam nacházeji se tál redakcn, tiskárna a okpedlce „Národních Listů“ Rukopisy se nevracejí
Praha Vídeň Havlíčkův já Marlanský ulice Bohemia
14 article
opravu v těmž čísle, ve kterémž otištěna. Kri- tika obmezuje se ovšem spíše na omluvu, že je těžko podati z výjevů při bouřlivých osvěd- čeních s nepopěrnou jistotou určitý dojem. Dojem nedělní demonstrace, jaký měli zpra- vodajové policejního ředítelství, byl prý jiný než dojem zpravodaje „Bohemie“, jediného prý německého referenta při té příležitosti,a „Bohemia“ ponechává ocenění těchto dojmů veřejnosti. Na konec má ještě slovo o místu shromáždění nedělního, Při povolení Havlíčko- va náměstí k odbývání této schůze mělo prý býti pamatováno na to, že náměstí ohraničeno jest — horribile dictu — — jedním traktem německého kasina a budovou, v níž umístěn jest německý konsulát. Tato poznámka „Bo- hemie“ jest způsobilá ve veřejnosti, a to i ně- mecké, pokud má totiž pět smyslů pohromadě, velice valně snížiti ocenění pozorovatelských dojmů váženého orgánu německého kasina, jenž považuje celé Havlíčkovo náměstí za říš- skoněmecky exteritoriální, poněvadž se na něm nachází budova s německým konsulátem. Na štěstí neví zpravodaj „Bohemic“, že se toto náměstí nazývá Havlíčkovým — „Boh.“ píše lotiž neustále „Heuwagsplatz“ — jinak by jistě žádala, aby toto jméno bylo ihned změněno vzhledem k budově s německým konsulátem. Nárok takový nebyl by o nic méně potřeštěný než požadavek, aby české schůze vzhledem k zadnímu traktu německého kasina na Havlí- čkově náměstí byly tu zásadně zakázány. Jestli pak asi má „Bohemia“ tušení, jak beze- dně a bezmezně je směšnal Dohoda mezi Volksratem a Verbandem.
Havlíčkův Boh Volksrat Verband Havlíčkův náměstí Havlit Bohemia
15 article
Ve středu konala se v Lovosicích schůze výboru německého Volksratu, jíž zúčastnila se také deputace, kterou vyslal dr. Titta do Prahy, aby získal Verband pro svůj návrh dů- věrnického sněmu německého a lhůtu jeho svolání na 10. t. m. Jak známo, rozhodla se schůze Verbandu bývalých zemských poslanců pro důvěrnický sněm podle návrhu Pacherova a pro jeho svolání na den 17. t. m. a přejala ústupek, podle kteréhož spolusvolavatelem býti má také „Volksrat“, o čemž ustanoveny bližší ještě úmluvy. To všechno vyřizoval ve středu dv. rada prof. Skedl Tittovi v Lovosi- cích a sdělil mu přání dv. rady Bachmanna, aby se dr. Titta dostavil v sobotu do Prahy k dohodě o věci. Po delší prý poradě usne- seno prý, že se má tedy dr. Titta odebrati do — Canossy. Zdali a pokud se do opravdy po- drobil, a došlo-lí k úplnému vyrovnání mezi Volksratem a Verbandem, vyjde na jevo teprve v úterý příštího týdne, kdy Titta bude rozší- řené schůzi Volksratu referovati o své poří- zené v Praze a Volksrat zaujme stanoviskok sítuaci. Pražský orgán Volksratu, „Bohemia“, ujišťuje, že vzhledem k projevu, k terýo situaci Volksratvydá, bude jeho úter- ní schůze svrchovaně důležita. Nová vládní domluva radíkálním stranám. Vláda pokračovala včera v domluvách radikál- ním stranám za tím účelem, aby je získala pro roz- umný postup při řešení krise v Čechách. Novum včerejší úvahy „Pražských Novin“ je ta okolnost. že tato úvaha nemluví už jen do českého tá- hora, nýbrž i tábora německého ovšem jazy- kem českým. Miní-li to c. k. vládní orgán upřímně na obě strany, měl by Němcům udělovate politické lekce v německém vydání úřadních novin — v „Prager Zeifung“.
Verband Pacherův profesor Skedl Titt Bachmann Titt doktor Němec Prager Zeifung Lovosice Praha Lovos Canossa Čechy Miní Volksra Bohemia
16 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Inseráty. K jubileu stoletého trvání „Timesů“ byl vydán dodatek, v němž je vypsána historie tohoto největšího anglického denníku; tu vě- nován též oddíl dějinám inserce. Tato část denníku jest nejzajímavějším zářoveň oddílem historie „Timesů“. Viděti, jak vzníkaly a utvářely se inseráty, počínajíce obyčejnými oznámeními bez nároků až k nynější hlučné reklamě. Před vynalezením tisku všechno, co po- třebovalo veřejného ohlášení, vyvolával hla- satel, úřadník, jejž měla každá farnost v 17.
Timesy
17 article
století. Když byl vynalezen tisk, počali se lidé v některých případech uchylovati k ma- lým lístkům, jež byly buď rozdávány na uli- cích, přilepovány na dveře kostelů anebo na sloupy u cest. Přece to však v těch prostých poměrech nestačilo a tu se leckdo zamyslil nad tím, jak usnadniti lidem vzájemnou do- mluvu v takových potřebách, kde je nutna výměna. Montaigne dával ve svých „Skizzách“ radu, aby v každém městě bylo určeno místo, kam by se občané scházeli se svými potřeba- mi a zapisovali je do knihy: jeden že má perly na prodej, druhý že by je koupil, třetí že od- jíždí a hledá společníka, jiný opět že hledá sluhu nebo dělníka a podobně. Brzy se obje- vili lidé, kteří počali myšlenku uskutečňovati, povstaly kanceláře a sprostředkovatelny, vy- plňující nejrozmanitější přání v takovém roz- sahu, že se pouštěly dokonce i do bankov- ních obchodů. Nemohly se však udržet, poně- vadž musily platit veliké poplatky do králov- ské pokladny, jejich klienti však mohli za sprostředkování platiti pouze, kolik chtěli. V roce 1622 objevilo se v periodickém časopise anglickém první insertní oznámení. upozorňující na pojednání o sňatku člena krá- lovské rodiny anglické se sestrou francouz- ského krále. Druhé oznámení objevilo se až roku 1647 a jeho předmětem byla opět ne- dávno vydaná kniha. Mimo oznámek o kni- hách dovídali se lidé prostřednictvím stálého tisku o uprchlých služkách, o ukradených ko- ních a podobných věcech. Obchod neužtval
Montaigne
18 article
ještě tohoto prostřednictví pro své zájmy. Z vlády Cromwellovy byly vydávány dvakráte v týdnu „Public Adviser“, věnované výlučně zprávám, jež dodávalo až osm kanceláří. Po- platek za otištění byl velmi vysoký a závisel na postavení ohlašujícího; lékař na příklad musil platiti 10 šilinků, dělník 4, za oznámku o knihách se platilo 5 šilinků, o lodích, chy- stajících se k odplutí, poměrně 1 penny za každou tunu nákladu. K dělce nebo rozměrům insertu se nepřihlíželo. Ze sedmnácti zbylých čísel „Public Adviseru“ dá se vyčístí mnoho zajímavých podrobností, osvětlujících života povahu této doby. Tak obzvláště zajímavé jsou dva inseráty. Jeden ohlašuje otevření místnosti, kde možno obdržeti „nápoj, káva nazvaný, velmi zdravý a uzdravující, mající mnoho znamenitých vlastností, protože uza- vírá otvor žaludku, podněcuje teplo uvnitř něho, pomáhá při trávení, vzbuzuje veselost. činí srdce lehkým, je dobrým lékem na oči. na kašel, na katarh, bolest hlavy, souchotě. pomáhá od vodnatelnosti, pakostnice a mnoha jiných utrpení; prodává se ráno a o třetí ho- dině odpoledne.“ Z druhého insertu v měsíci červnu 1657 uveřejněného se dovídáme, že v domě jistého Francouze se připravuje „vý- borný nápoj Západní Indie: čokoláda, v každé době na požádání.“ To jsou první známky vznikání kaváren, místností, jež mají při vzni- kání a rozšiřování se časopisů veliký význam.
Cromwellův Francouz Indie Public Adviser Public Adviser
19 article
Jinou periodickou publikací téhož druhu. poskytující možnost bližšího seznámení se s tehdejšími poměry, je Johnem Hongtonem vydávaný Collection for Improvement of Husbandry and Trade, kde vedle důležitějších článků bylo dáno mnoho místa inserci na pří- klad toho způsobu: „Prodávám čokoládu nej- lepšího druhu bez koření a vůně, anebo s va- nilkou a kořením: víme, jaký je to dobrý lék pro špatné žaludky a jakou sílu dodává sla- bým lidem. Za jakost ručím. Prodávám též sago, o němž jsem slyšel od jednoho člověka, že je to dřeň palmy, a od jiného, že je to guma. Dělá se z něho huspenina, jež je velice výživná. Koncem 17. století stalo se oznamování v novinách všeobecným zvykem a bylo již tehdy zdrojem velíkých příjmů pro noviny. takže, když r. 1728 vypukly mezi majíteli ve- likých kaváren v Londýně a vydavateli časo- pisů spory, vystoupili kavárníci s touto veřej- nou obžalobou na novináře: „Redaktoři dneš- ních novin učinili nás svým vlastnictvíma předmětem svého obchodu. Vymáhají na nás zprávy neb inserty, jimiž s poloviny zaplňují své číslo novin. „Daily Post“ má jich obyčej- ně na třicet, z čehož má denně až tři libry šestnáct šilinků důchodů a mnohdy i více. Pla- líme tedy dvakráte: jednou za uveřejnění in- sertu a podruhé za jeho rozšíření, což se rovná pozvání na dobrý oběd a zaplacení za jeho snězení.“ Oprávnění této výtky bylo v tehdej- ších poměrech, kdy kavárny byly vskutku je- vištěm veřejného života.
Hongton Pla Londýn Collection fórum Improvement of Husbandra and Trade Daily Post
20 article
V nynější době soustředil se všechen ži- vot na stránkách denního listu a stal se tak všem přístupnějším. Užitek, jaký prokazují li- dem, kteří potřebují stálé pozornosti, a zisk. jaký noviny samy z toho mají, dovoluje jim za nesmírně nízkou cenu proniknouti se svými zprávami do nejhlubších a nejvzdálenějších společenských vrstev. Kdyby nebylo insertů a jejich vysoké ceny, nebyly by noviny ani tak laciné. Není vskutku možno najíti v dneš- ních poměrech lepšího, trpělivějšího prostřed- níka nad noviny, jež s vytrvalostí často ob- divuhodnou snaží upozorniti na sebe zákaz- níka, k němuž dostati se je den ode dne těžší. Když výkonnost a tvořivosť byla slabá a pomalá, nemusil se obchodník a prodavač vůbec obávati nedostatku zákazníků; odběra- telů bylo vždy více než měl zboží na skladě. Dnes je tomu však docela opačně. Dnes ne- stačí říci a ohlásiti, že pan A. prodává pěkné klobouky nebo dobré boty, pan B. je prodává také; dnes se musí vynaložiti mnoho energie již na to, aby se v kupujícím vzbudíla chut podívati se na zboží. Letos v zimních měsících šla za podobným účelem konkurence výklad- ních skříní v Praze. Ku přilákání obecenstva. aby se šlo podívati na zboží, nestačí již pouze slovo, bylo nutno vzíti ještě jiné umění na po- moc, umění ilustrační, zobrazující v novinách i na plakátech, umění, jež vlastně stanoví rozdíl mezi insercí dříve a dnes. Citlivost obe- censtva v tom ohledu byla otupena do té míry že bylo nutno hledati prostředků k jejímu po- vzbuzení, uchýliti se k nejsilnějším způsobům současné reklamy. Tato reklama činí v pe-
Praha
21 article
něžní hodnotě podle výpočtů Timesů osm sei milionů liber šterlinků ročně, z čehož na samotnou Anglii připadá sto milionů. Jedna libra činí v našich penězích asi 24 koruny. V roce 1832, když poplatek za ohlášení do- sahoval nejvýše hodnoty 3 šil. 6 pen., činil pří- jem všech časopisů v zemi 170.650 liber šter- linků. Zlaté časy nastaly zde teprve v šede- sátých letech minulého století. Insertní část vzbudila všeobecnou pozornost a stala se té- měř výlučně sprostředkovatelkou. Byl zde však ještě stále způsob klidné, tiché jednodu- chosti. Dnes je tato prostota dávno pohřbena a umění reklamní snaží se buď úlisně a zchy- trale vpašovati pozornost do duše čtenáře no- vin, anebo za ohromného křiku a strašného povyku plakátového přepadnouti smysly di- vákovy a ovládnouti je ve svůj prospěch. Ve- lice mnoho znamená nyní volba místa a jeho rozměry. V tom ohledu odvahou a drzostí je nepřekonatelná Amerika. Tam se vydá na in- serci třikráte tolik, co v celém ostatním světě dohromady, a o závodění s ní nemůže zatím býti ani řeči. Barva, kresba, krásné, obratné slovo... všechno to slouží pouze k dosažení určeného cíle: vyvolati příjemně působící do- jmy. Na tom spočívá celé to veliké a chytré umění, často velmi jednoduché. V tomto umění všeobecně vzato, v posledním čtvrtstoletí roz- množila se nad míru hrubost a sprostota, jež. zdá se, má dny života však již sečteny, a na obzoru vystupuje krasochut a uhlazenost.
Anglie Timesy
22 article
Největší užitek přinášejí vydavatelům in- serty továren na stroje a nářadí pracovní. Jsou též velmi nesnadně, neboť vymáhají zvláštní dovednosti slova i kresby. Odborné časopisy americké mají odtud největší část svých důchodů. Angličanovou zásadou je, že nejlepším ušetřením je dobře zaplacený in- sert, laciný nazývá vyhozením peněz. V nej- novější době vymýšlejí se o závod způsoby. jak uskutečniti nějaký zvláštní nápad v tomto oboru; plakáty, letáky, brožurky, světelné re- klamy, oběžníky ba i knihy přejímají úlohu denních listů v ohledu reklamním. V někte- rých případech není však možno noviny ni- čím nahraditi, to tehdy, jedná-li se o něco, co jest na prodej jen určitou dobu, na příklad prodej anebo pronájem majetku nějakého,
Angličanův
23 article
pole, domu a tak dále, získání nebo poskyt- nutí místa úřadnického a jiných běžných po- Zisk, jaký dává inserce, tvoří základ a udržuje nejeden veliký denník. Pouze drobná oznámení divadel, přednášek, vycházek, schů- zí, nálezů a ztrát, úmrtí a svateb nezmění asi své původní drobné a skromné řádkové formy. Pokud se týče inserce u nás, vládne po- sud namnoze zastaralý názor, jako by to byly vyhozené peníze. Je, myslím, málo českých obchodníků a továrníků, kteří by byli vydrželí inserovati s krajní houževnatostí. Náš ob- chodník vstrčí do inserce sotva pär set korun a už si myslí, bůh ví, jaké to nebude mít účin- ky. Za málo peněz málo muziky. Pak též in- sert nenese. Zámožným se sice stane leckdo, boháčem však nikdo. Zlatá prostřednost je zde nejšpatnější cestou, jakou lidé u nás jdou. Není zde odvahy dáti v sázku více; podnikavi počtáři ostatně nedávají nikdy nic v pochyb- nost. Pokora a malá míra jsou dvě špatné vlastnosti českého obchodníka a českého člo- věka vůbec.
Pokora bůh vědět
24 article
Není třeba odmítat cizí myšlenky, cízl vynálezy, uzavírat se jim, ale je třeba přijmouti je jako látku a dáti jim rozmach českou svě- žestí a odvážností. Je nutno, abych tak řekl, učiniti z výsledků západoevropské práce a myšlenky dojnou krávu české podnikavosti, zapřáhnouti celý svět jako tažné zvíře do vo- zu, na němž jede myšlenka a podnikavost, zrozená třeba v nejzapadlejší dědině pod ho- rami české vlasti. Malí lidé, malý národ je pouze ten, který má malou míru svých životních cílů. Nestačí, aby jednotlivec zakládal zámožnost, nýbrž aby celé generace navazovaly na sebe a po- kračovaly ve stavbě lepší budoucnosti. To, čeho dosáhl podnikavý otec, není synům roz- házeti a roztráviti, nýbrž považovati teprve za základní provozovací kapitál k dalšímu rozvoji. Od tisíců nutno teprve počínati ob- chod. A teprve od inserátů placených sty a tisíci možno očekávati bohatých výsledků. Tož vzdát se pokory, malé míry a přeci- tlivělosti a budeme i u nás míti někdy veliký denník, veliké obchodníky a podnikatele. H. K. R.