ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 77c89990-8f4a-11dd-b1c1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 128, place 104, org 7, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
8. srpna 1913. Číslo 216.
4 article
Dnešní projev „Pražských Novin“ zdůrazňuje že jeho úvahy mají za účel, aby „politickým bojem rozpálené hlavy se uklidnily“, protože „ve- řejné poměry u nás dospěly tak daleko, že d al. šího napětí nesnesou a že nutno, aby za- kročil činitel, jenž stojí nad stranami a zabránil dalšímu spádu a zame zil. aby tyto kalastrofální poměry nedo- staly se na své nakloněné rovině na bod, kde by jejich pád byl již neza- držitelným . .. Vládní list zaznamenává české i německé pro- jevy o dosazení zemské správní komise, vytýká, že poslání její je čistě hospodářsko-fi- nanční, načež píše: „A tu již k tomuto čistě finančně-hospodářskému opatření víží se se všech stran úvahy politické, ten vytýká, že komise jest důsledkem nadržování vlády němocké obstrukci, onen, že jest to podpora vlády pro neústupnost Čechů, jeden viní vládu „z nedostatku dobré vůle k českému národu a k tomuto království a z pře- bytku péče o německé výsady a zhoubnou cen- tralisaci“, druhý vytýká vládě, že „nyní zakročila k těžké újmě beztoho již dosti utlačených Němců;
Čecho Němec
5 article
Němci nechtějí a nemchou toho snésti.“ Ale jenom tolik budiž opětně odpověděno: zemská správ- ní komise nebyla zřízena ani pro te ani pro onen národnostní tábor, není namířena proti nikomu, nemá žádné- ho agitačního účelu, nemá naprosto politického rázu, nýbrž sloužiti má jedině a pouze jako opatření naprosto nepoli- tické hospodářským a finančním zájmům země a zabezpečení jí před naprostým rozvratemi A čím větší politický zmatek panuje v zemi, tím více jest důvodů pro její oprávněnost, a čím méně jest naděje na klidný vývoj poměrů ve řejných a na to, že podaříse dohodnuti o budoucnosti země od národa k ná- rodu, tím více jest konec tohoto ny- nějšího stavu nedohlednýl Není pravda. že vláda nečinně hleděla k jednání mezí stranami a že složila ruce v klín při jejich boji — vláda chtěla zachovati a řetřiti svéprávnost obou národů a samostatnost samosprávy Českého království. Nebyla při tom vedena žádnými snahami sobecký- mi, nýbrž doufala, že těm osvíceným mužům, sto- jícím v čele všeho politického života celé říše. podaří se provésti smírné dílo samotným, a zakro- čila teprve, když okázalo se to nemožným.“ O volební opravě pak praví: „A právě tak upřímně se chce vynasnažiti, jak z jejích projevů patrno, o uskutečnění volební opravy — a působí-li ji návrhy v tomto směru, jak se domnívá „České
Němec
6 article
Slovo“, rozpaky, pak jsou tyto rozpaky nikoliv co se věci samé a upřímné snahy po její uskutečnění týče, nýbrž jedině a pouze, jak volební opra- vu uskutečniti za dnešních veřejných poměrů v Čechách a nevyvolati nové zmat- ky a v důsledcích svých nedohledné stranické národnostní bojel A jistě i upřímně se chce vyna- snažiti, aby se vybovělo i těm, kdož již od let strádají tihou veřejných poměrů a snaží se o zlep- žení svého hmotného postavení, jak ostatně bylo svého času i snahou obou táborů. Ale zda bude moci vyhovětí těmto snahám a těmto požadav- kům, které vyznívají zase tak kategoricky z pro- jevů politických stran, když v těchto projevech timže dechem se hlásá výzva kodporu pronti zvýšení zemské přirážky a zavedení pivní dávky, jediných to zdrojů, z nichž možno přivésti novou sílu do vychřadlého tělesa zemskéhol?
Čechy
7 article
Závěr úvahy vládního listu vyzněl takto: „Co tu zmatku v názorech, co tu zmatku v útocích a co tu různých front!! Jest to vše pochopitelno ai omluvitelno při vysilujícím a horečném národnost- ním zápasu tolika let. A proto jsme se odhodlali žetrně upozorniti — nyní, kdy již neblahé hospo- dářské poměry počínaly zasahovati páteř Českého království — že nutno jest uklidniti roz- pálené hlavy, že nutno jest rozvažovati a od- važovati síly a navzájem je měřiti a hlavně že jest nezbytno rozsuzovatí mezi tužbami, sebe horoucími a pochopitelnými, a mezi tvrdou skutečnostíl“ Úvaha tato má vedle svých předností těžké vady. Nejprve myslíme, že psychologicky je pochy- beno, když vládní list mentoruje politické strany. které jí mohou namítnouti, že rozpálené hlavy nejsou pouze vlastností stranicko-politického ži- vota, nýbrž také vlády, a zrovna vlády nynější, níž zasedá taková rozpálená německo-na- cionální hlava — ministr spravedlnosti dr. Ho- chenburger, který vlastně zadal česko-něme- ckému vyrovnání ránu smrtící.
8 article
Z Moravy.
Morava
9 article
Dne 6. srpna 1913. (V odměňování se pokračuje. — Milo- tův čin.) V čísle 102. ze dne 15. dubna referovali jsme o neslýchaném políčku, jehož se české Moravě do- stalo za věrné služby při jmenování dvorního rady při zemském finančním ředitelství Nentwicha a při ostatních současně publikovaných jmenováních. Uvedli jsme případ vrchního finančního rady Jokla. českého úřadníka výborně kvalifikovaného, jenž na německý nátlak byl přeskočen mladším able- gátem „Volksrátu“ Nentwichem. Aféra ta trochu tehdy rozčeřila naši hladinu — ale „moravský sněm“ ve Vídní neměl patrně pokdy, dávati po- zor na další kousky Heinoldovy. Co pak nám dnes na Moravě je po takových „lapáliích“, jako je jme- nování dvorních radů. My máme denně svého Šrámka, svého Jurnikra — pak trochu aklerikálů, sokolské a orlí chybné lety a sem tam trochu vy- zvědačských afér a jsme spokojeni. Proto nás ne- vyruší pranic z klidu, že byl právě jmenován dvor- ním radou vrchní rada Kofranek, takto renegát z Českých Budějovic a že zase přeskočil českého člověka. Naše finanční zemské ředitelství má sice hlavu českou — ale ostatní přední místa musí do- stati Němci. Jsme zvědavi na to, jestli o tomto nejnovějším vídeňském presentu věděli naši zod- povědní politikové a jestli tlumočili vládě vídeň- ské své oposiční stanovisko, které nestrpí tako- vých neustálých provokací české Moravyl — V téže chvíli, co na jihu Moravy dělají Němci vše- možné překážky při projektované české škole Nár. jednoty brněnské, neuvěřitelnou skoro zprávu při- náší agrární orgán brněnský, že v Jevíčku, v mě- stě se stanoviska národního velmi důležitém, kle- rikální obecní výbor prodal místo na školu šulfer- ajnskou a že dokonce podepsal kupní smlouvu německou. Není dost ostrého slova pro čin ta- kový...
Nentwich Šrámek Němec Vídeň Morava Český Budějovice Jevíčko český Morava Jokl Milatův
10 article
Dne 7. srpna 1913. (Více rozvahy pří heslech.j) Po Excellenci Práškovi, jenž radíkalismem chce vynikat, i na Moravě ozvalo se heslot „Bez českého sněmu není říšské rady.“ Nemáme v ú- myslu pouštětí se do oprávněnosti a možnosti úspěchu tohoto hesla, vždyť v Čechách věc ta byla již s různých hledisk osvětlena, a také víme, že už jednou jsme takovým heslem harašili, aniž úspěchů jakých pro náš náred dosáhli. Nás heslo to zajímá na Moravě potud, že — čím již jednou naši Němci pohrozili — mohli by je naší Němoi obrátiti a říci: „bez říšské rady není moravského sněmu“. Naše země je v situaci finanční neutěšené a měli jsme již příležitost ukázati, že k sanaci na- šich zemských financí je třeba daleko více přirá- žek než v Čechách. Kdyby moravští Němci zne- možnili zasedání našcho sněmu po čas dvou let — jsme zrovna tam, kde jest nyní království České. A na to by se mělo pamatovati na místech zod- povědných i nezodpovědných a hesla proklamo- váná měla by býti, než se vydají, důkladně uvá- žena. Ne všechno hodí se pro poměry moravské, co v Čechách snad by mohlo prospěti. Kdo ví. jak vyděračnou je politika moravských Němců, koho není tajno, jak vláda ve všem jim na Mo- ravě ještě více straní, nežli v Čechách, ten musí býti v poměrech nynějších nad míru opatrný, aby nevzala pohromu česká věc české Moravy.
Prášek Němec Morava Čechy
11 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Oktrojírka?
RakouskoUhersko
12 article
V krakovském „Czase“ čteme ve vídeň- ském dopise úvahu o nynějších poměrech v království Českém, v níž pisatel, velice blízký vládním kruhům vídeň- ským, šíří domněnku, jakoby všechny strany v Čechách, tedy i národní strany české, se již spřátelily s oktrojírkou. Pojednávaje o ne- dávném článku posl. Reinigera v „N. F. P. v němž tento německý politik se bez okolků vyslovuje pro další oktrojírky v Čechách, bu- dou-li ovšem výhodny Němcům, dopisovatel „Czasu“ poznamenává, že český tisk bude proti návrhu Reinigrovu protestovat, ale prý jen na oko. „Vůbec celá nynější dískuse — čteme dále v „Czase“ — ilustruje nápadně mravní spoustu, způsobenou obstrukcí. Před deseti a několika lety každý pokus útoku na zem- skou úsťavu byl by zcela jistě vzbudil bouři v obou táborech takovou, že žádná vláda by proti ní neobstála; dnes oktrojírka pokládá se za prostředek stejně dobrý, jako jiné. ústavní svědomí umlklo a rozum povídá: když se nemůžeme spravovati sami, ať námi vlád- nou jiní. Jakkoli to zní paradoxálně, jest fakt, že znásilnění ústavy počíná se ve veřejném mínění pokládati za jeden z ústavních pro- středků. Oktrojírka bez kodifikace nachází své místo v ústavě. Oba tábory, znavené vál- kou, dobrovolně odzbubjí a budou si přáti, aby se jim vládlo. Obstrukce zabfjí ústavnost, své- volnost ohyzdí svobodu.“ Není pochyby, že vídeňský zpravodaj
Reiniger Němec Czas Čechy
13 article
„Czasu“ čerpal své informace o náladě v poli- tických táborech v Čechách z nejbližšího oko- lí hr. Stürgkha, v němž domněnka o oktrojírce jako jediném léku na uzdravení poměrů v Če- chách se stává utkvělou myšlenkou. Nen pravda, že v obou politických táborech v Če- chách nastalo takové poklesnutí mysli a s ním přesvědčení, že bychom se sami nemohli spra- vovati, jak to líčí „Czas“. Ani jediná z če- ských stran, zastoupených v rozpuštěném sně- mě, se nespřátelila se zrušením ústavnosti. neboť všeobecně je známo, že zemský výbor byl hotov vésti i dále zemskou správu a byl by ji vedl ještě po léta i proti německé obstruk- ci, kdyby vláda byla vykonala svou povinnost a správu země zemské- mu výboru byla umožnila. Vláda všek se po- stavila na stranu německé obstrukce a násilně zemskou správu odňala z rukou zákonitého, ústavního zemského výboru. Neodzbrojilí jsme tedy dobrovolně a nevolali jsme aniž vo- láme: Přijďte a vládněte námi!
Stürgkh Čechy Nen
14 article
Oktrojírky přejí si pouze Němci v če- chách a jest ideálem hr. Stürgkha, jak nepří- mo vyzrazuje i dnešní „Arb. Ztg.“. Otisknuv text včerejšího vládního prohlášení ve „Fremdenbl.“, projevuje uspokojení nad tím. že vláda se pevně odhodlala provéstí v če- chách změnu volebního řádu a zříditi pro vy- děděné zvláštní volební kurii. Na otázku, pro- vede-li vláda svůj úmysl způsobem ústavním — sněmem — nebo neústavně oktrojírkou, „Arb. Ztg.“ odpovídá: V německém nacionál- ním tisku čteme různé hlubokomyslné roz- umování nad tím, znamená-li vládní prohlá- šení, že „nový pořádek“ bude proveden ok- trojírkou nebo bez oktrojírky. Nezdá se sice že vláda má v této věci již pevné rozhodnutí ale dle našeho soudu mohlo by se přihodití. že okolnosti se ukáží mocnějším než lidé, K tomu jen dodáváme, že sociální demo- kraté jsou nyní o vládních úmyslech velmi dobře informováni.
Němec Stürgkh
15 article
Arcibiskup Symon krakovským farářem Asi před -půl rokem uprázdnila se hlavní krakovská fara u Panny Marie a brzy na to dostala se na veřejnost zpráva, že nynějši krakovský biskup kn. Sapieha se přičiňuje aby panovník dovolil jmenovati farářem arci- biskupa Symona, vypovězeného z Ruska a ži- jícího nyní v Římě. Po dlouhém vyjednáván a patrně asi za souhlasu ruské vlády přání biskupa kn. Sapiehy splněno a arcibiskup Sy- mon farářem již jmenován. Arcibiskup Fr. Symon má za sebou pe- strou minulost. Narozen r. 1841 v Rusku ne- daleko žitomíře, jest nyní 72 roky stár. Roku 1864 obdržel v Mnichově doktorát bohosloví téhož roku v Římě vysvěcen za kněze a stal se hned profesorem na katolické bohoslove- cké akademii v Petrohradě. R. 1877 zbaven vládou profesury, poněvadž se zvědělo o jeho tajných stycích s Vatikánem, ale r. 1884 po- volán nazpět na akademii a stal se jejím rek- torem. R. 1891 stal se biskupem sufraganem a spravoval za nemocného arcibiskupa mohy- levského celou katolickou církev v Rusku. R. 1897 jmenován skutečným biskupem plo- ckým, ale úřadu nenastoupil, neboť vláda proti němu zakročila, protože ve své nové diecesi zakázal užívatí ruského jazyka při do- datečných bohoslužbách přes to, že asi v 30 maloruských farních osadách již od r. 1886 ruský bohoslužebný jazyk byl zaveden. Ruská vláda dala biskupa Symona zatknouti a vyká- zala mu Odesu za místo nuceného pobytu. R. 1901 papež Lev XIII. sprostředkoval u ru- ské vlády, že propustíla Symona z Odesy. když se vzdal bískupství plockého a vykázala mu roční pensi 2600 rublů, načež se P. Symon odebral do Říma, kdež obdržel titul arcibi- skupa attalijského in partibus. Z Říma přibude nyní do Krakova, aby se tam jako vetehý kmet ujal opět duchovní správy.
Symon Lev XIII Odes Rusko Řím Francie Mnichov Petrohrad Vatikán Krakov fara u pannus Marie
16 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Stav srbských jinancí za nynější války. Srbsko je předmětem obdivu všeho světa. Obdiv budí nejen jeho válečné výkony, nýbrž i opatření vojska zbraněmi a spíží, rychloua přesnou dopravou i opatřením vojenského zdravotnictví. I Japonci se dověděli o srb- ském zázraku a poslali do Srbska odborníky. aby prostudovali, jak Srbové válku dělají. Bývá slýchati dohady, že je Srbsko tajně zá- sobováno penězi od Ruska a Francie, nebo se zdá zhola nepochopitelným, že by všecky potřeby ukájelo z vlastních prostředků. Berlínský „National-Zeitung“ poslal do Bělehradu zvláštního zpravodaje, aby vypá- tral, odkud Srbsko má peníze na válku a jaký je stav jeho financí. Odborný přednosta v mi- nisterstvu financí dal mu následující poučení. Srbsko vede válku již 300 dní (12. čce. t. r.). Každý den stojí je válka 1 mil. fr. Tyto sumy jsou přesně posílány vojenským velitel- stvům. Včera byly poslány 4 mil. fr. do Sko- plje a Pirotu. Kromě toho se každý měsíc pra- videlně vyplácejí 4 mil. na platy a výslužné důstojníkům a vojenským úřadníkům. Druhá vydání na spíži, válečný materiál a běžný roz- počet činí měsíčně 10 mil. fr. a také jsou pravidelně vypláceny. Platy zajatých ture- ckých důstojníků vyplácejí se pravidelně prvý den každého měsíce jejich rodinám, což činí měsíčně několikrát 10.000 fr. Srbsko samo vydržovalo také 60.000 m. pomocného vojska, jež bojovalo pod bulhar- ským vrchním velením u Drinopolu a na Ča- taldži. Bulharsko pak dalo si od Srbska zapla- tit i náklad za dopravu pomocného vojska na- zpět do vlasti. Srbsko se podivilo tomuto bul- harskému účtu a pokládalo jej z počátku za omyl; ale když Bulharsko na zaplacení nalé- halo, Srbsko zaplatilo. Známo, že by Drino- polu nebylo bývalo dobyto bez těžké srbské dělostřelby, jíž Bulhaři nemají.
Japonec Srba Bulhar Srbsko Rusko Francie Bělehrad Sko Pirot Drinopol Čo Bulharsko Drina
17 article
Jeden francouzský a několik německých podnikatelů masných jatek v Srbsku posílali s dovolením srbské vlády do Bulharska každý měsíc za několik milionů masa, což je důka- zem, že srbské vrchní velitelství disponovalo dostatečným množstvím masných zásob pro potřebu srbské armády. Odkud plynou srbskému státu stále nové prameny peněz? To je tajemstvím srbské vlá- dy, ale dlužno prohlásiti, že Srbsko za obou válek neučinilo žádné půjčky a čerpalo jen z pramenů vlastních. Z cizích rukou dostalo při vypuknutí války 30 mil. za udělení kon- cesse na stavbu železné dráhy, a to od fran- couzské podnikatelské skupiny; kromě toho 18 mil. fr. od Správy Fondů (srbské privilego- vané hypot. banky) na splacení dluhu. Jen těchto 48 mil. fr. dostalo se státní pokladně Srbska z cizí ruky. Od srbské státní banky ještě vláda neměla potřeby něčeho žádat.
Srbsko Bulharsko
18 article
Finanční stav Správy Fondů je napiatý, ale likvidný. Úroky ze srbského státního dlu- hu leží už ve francouzských a německých vel- kých bankách, aby byly zaplaceny 31. října t. r., až vyprší lhůta. Domácím i cižím doda- vatelům pro armádu jsou účty vypláceny vždycky do 24 hodin por podání; v Srbsku tyto účty vyplácí mínisterstvo financi, v ci- zíně cizí banky. Co se týče polního hospodářství, loňské i letošní žně daleko předstihly všecko oče- kávání. Ačkoli jen ženy, starci a děti poln práce vykonávali, přece bylo 80 pet. půdy zemědělsky vzdělavatelné oseto a výnos bude tak bohatý, že se nepocítí úbytek výnosu z ne- obdělaných 20 pet. půdy. Obě války tedy ni- kterak neměly neblahý vliv na stav srbského polního hospodářství, jež je hlavním prame- nem blahobytu země. Ztráty vybraného lid- ského materiálu ovšem jsou ohromné, ale ty ztráty budou mnohokrát vyváženy získem mo- rálným, jímž je splnění historických tužeb ná- roda a úcta, které si válkou dobyl ve světě.
19 article Vojenský zákon francouzský schválen se- nátem.
Vojenský zákon francouzský schválen se- nátem. Velký úkol národní obrany je ve Franci proveden. Zákon o tříleté vojenské službě ja- ko nutná odveta na ohromné rozmnožení ně- mecké armády proplul posledním úskalím a byl v celém rozsahu přijat senátem. Zvítězilo přesvědčení, že je nutno přinésti nejtěžší oběti pro bezpečnost země a zachování prestiže Francie v mezinárodních poměrech. Když císař Vílém zvěděl, že francouzská vláda chystá se odpověděti na nové německé zbrojení při nedostatku lidského materiálu opětným zavedením tříleté vojenské služby pravil prý s obdivem: „Jací chlapíci jsou tihle Francouzi!“ A obdiv císařův skutečně nebyl zklamán. Přijetí vojenských předloh ve Fran- cii nešlo síce tak snadno a rychle jako v říš- ském sněmu německém, ale to již souvist s růzností poměrů v republice a v militaristi- cké monarchii. Kdežto němečtí sociální de- mokraté chovali se k vojenským předlohám passivně a starali se jen o to, aby náklady na ně byly svaleny na majetné třídy, bylo ve Francii nutno zdolati přímo vášnivý odpor sjednocených socialistů, kteří neváhali do- konce podněcovati vzpouru v armádě a při tom nalezli ve sněmovně na krajní levici četné spojence v radikálních živlech, které ani v tak vážné olázce nedovedly zájemí stranický pod- říditi vyššímu zájmu vlasti. Část veřejnost pak byla také zmatena projevy několika ge- nerálů, kteří se osmělili veřejně vystoupiti proti úsudku vrchní vojenské rady a zavrho- vali tříletou službu z důvodů vojenských. V říši Vilémově podobné zjevy ovšem nejsou možny.
Vílý Francouz Francie
20 article
Značné rozpory a obtíže vyskytly se také v otázce povolávání dvacetiletých k aktivní službě i v otázce finanční úhrady. Když pak přes to vše byla předloha přijata ve sněmov- ně s malými změnami, s nimiž vláda projevila souhlas, čekaly ji nové obtíže v senátě, kde se proti ní vyskytly opět tři protinávrhy. Ri- chardův protinávrh žádal prostě, aby se se- trvalo při dvouleté službě v aktivní armádě. Herriot přejal protinávrh Messimyho ze sně- movny, doporučující službu třicetiměsíční,a Debierre navrhoval službu 32měsíční se zařa- ďováním jednotlivých tříd po třetinách. Autoři těchto protinávrhů však nedovedli čeliti rozhodnému prohlášení generála Paua jako vládního komisaře, jehož osobní autorita je uznávána v celé Francii, takže protinávrhy byly zamítnuty velkou většinou. V poslední chvili ještě bylo rychlé vyřízení předlohy na němž závisela možnost, povolati třídu dva- cetiletých 1913 ještě letos ku praporům, ohro- ženo stanoviskem Clemenceauovým, jenž rice schvaloval tříletou službu i zařaďování dva- cetiletých, ale žádal podrobné projednání zá- kona, aby byly odstraněny některé jeho ne- dostatky. Leč i tuto překážku podařilo se mi- nisterskému předsedovi překonati a senát schválil předlohu velikou většinou. Je to skvělý úspěch vlády a zejména ministerského předsedy Barthoua, jenž ve sněmovně i v se- nátě velmi rozhodně vystupoval a několikráte byl nucen položiti otázku důvěry. Největšího morálního vítězství dobyl, když z usnesení sněmovny byla ve všech obcích francouzských vyvěšena jeho řeč, v níž ostře odsoudíl zlo- činnou a velezrádnou agitaci sjednocených socialistů v armádě.
Ri Herriot Messimy Pau Clemenceauův Barthou Francie
21 article
Z Paříže, 7. srpna. [K. k.) Senát schvá- lil v dnešní dopolední schůzi po- slední články vojenského záko- na. Předseda vojenského výboru přečetl pro- hlášení, ve kterém se senát žádá, aby nezmě- něně schválil znění zákona, na kterém se usnesla poslanecká sněmovna. Nutné korek- tury budou později navrženy, až se parlamení opětně sejde. Min. předseda Barthou žá- dal senát, aby zákon odhlasoval, který musí býti přesně proveden. Řečník má důvěru ve vrchního velitele armády. Na konec min. před- seda projevil vděčnost a důvěru k armádě. (Pochvala.) Senát schválil pak celý zákon 254 hlasy proti 37.
Paříž
22 article
Spojené státy a Mexiko. Zakročení Spojených států v Mexiku vis stále ve vzduchu. Vláda washingtonská roz- hodla se neuznatí presidenta Huertu přes to, že americký vyslanec v Mexiku Wilson toto uznání doporučoval, i přijala raději jeho de- misí, takže nyní závisí výsledek napiatého po- měru na úspěchu nebo neúspěchu poslání, které převzal John Lind, bývalý guverner Minnesotě. Vládní kruhy washingtonské prohlašují že žádné kroky ku prostřednictví mezí stra- nami v Mexiku nebudou učiněny, dokud John Lind, jenž byl vyslán do Mexika jako osobní zástupce presidenta Wilsona, nesezná tamní mínění, pokud by prostřednictví Spojených států v nynějších rozporech bylo přijato. Lind má informovati příslušné kruhy, že pouze ústavní vláda bude Spojenými státy uznána, což znamená pokyn, aby president Huerta odstoupil ve prospěch nového prozatímního presidenta, jenž by vyhovoval všem stranám. Huertova vláda však dle posledních zpráv přímo odmítá poslání Lindovo, čímž se na- pětí ještě zvýší. Z Mexika, 7. srpna. (K. k.) Státní tajem- ník Bryan uložil telegraficky americkému ve- levyslancí v Mexiku, aby sdělil mexickému zahraničnímu úřadu, že Lind přichází do Me- xika s mírovým posláním a že president Wil- son jest jist, že Lindova přítomnost přispěje k urovnání obtíží. Z Mexika, 7. srpna. (K. k.) Zpráva mi- nistra Aldape, který funguje jako ministr za- hraničních záležitostí, praví: Na rozkaz pre- sidenta prohlašuji, že když Lind, osobní zá- stupce presidenta Wilsona, nepřinese formální pověřovací list zároveň s uznáním presidenta, není jeho přítomnost v Mexiku žádoucí.
Huerta Wilson John Linda Linda Huertův Lindův spojený stát Mexiko Minnesota Wil
23 article
Zařadění profesorů na stát- ních středních školách do VIII. hodn. třídy. Do VIII. hodn. třídy byli ministrem vyučován zařaděni profesoři- Ant. Anderle na reálce v Táboře, Frant Bican na gymnasiu ve Slaném, dr. Bohumil Bydžovský na české reálce v Karlíně, dr. Otakar Chlup na gymnasiu v Praze v Libni. dr. Frant. Chudoba na čes. reál. gymnasiu v Praze, Frant. David na gymnasiu ve Stráž- nici, dr. Arnošt Dittrich na gymnasiu v Tře- boni, Bernard Dolák na reálce v Nymburce, dr. Vincenc Fárek na druhé české stát. reálee v Plzni. Václav Ferbr, na gymn. v Táboře. dr. Bernard Fingerland, na reálce v Mladé Boleslavi, Ant. Friedl na reálce v Sušici, Ed. Frind na reálce v Prostějově, Jan Hille r na druhém českém gymnasiu v Brně, Bořivoj. Hná- tek na reálce v Nymburce, Frant. Hnízdo na gymn. v Klatovech, Bohumil Hobzek na gymrn. v Hradci Králové, dr. Kvido Hodur a na reálce v žižkově, Frant. Holeček na reálce v Písku. Frant. Hrubý na čes. gymnasiu v Praze, Josel Hruška, na gymn. v Žižkově, Rudolf Hruša na reálce v Novém Městě na Moravě, Joseí Jaroš na čes. reálce v Opavě, Ant. Jelínek na reálce v Novém Městě n. M., dr. Jan Ježek na čes. gymn. v Praze, dr. Jaroslav K astner na čes. reálce v Praze-Staré město, Jan Kher es na čes. gymnasiu v Uh. Hradišti, dr. Leopold Kolář na gymnasiu v Benešově, Václav K o m- berec na čes. reálce v Olomouci, dr. Jos. Kounovský na čes. reálce v Praze, Frant.
Antonín Anderle Bican doktor Bydžovský Chlup František David Dittrich Dolák Fárek Ferbr Fingerland Friedl Hill Bořivoj Hobzek Hodur Holeček Josel Hruška Hruša Jaroš Ježek Jaroslav Kher Kolář Jos Tábor Karlín Praha Libeň Stráž Nymburk Plzeň Mladá Boleslav Sušice Ed Prostějov Brno Klatovy Hradec Králové Písek Žižkov Nový město na Morava Opava Nový město můj Stará město Benešov Olomouc
24 article
Kříž na čes. reálce na Smíchově, Václav K rou- lík na gymnasiu v Chrudimi, Jan Kučera na gymnasiu v Třeboní, dr. Antouín Kudr- novský, na českém gymnasiu na Smíchově, Alois Kulhánek na reálce v Praze-Bubnech, Josef K upec na gymn. v Kolíně, Václ. Kure na čes. reálce v Praze-Staré město, Karel Ku- tílek na gymn. ve Vyškově, dr. Karel Kyselý na gym. v Prostějově, Václ. M ansíeld na reálce v Táboře, Karel Matocha na gymnasiu v Prostějově, dr. Adolí Mikousek na reálce v Jičíně, dr. Rudolí Nejezchleba na českém gymn. v Mor. Ostravě, Frant. Nepustil na čes. reálce v Olomouci, dr. Stanislav Nikolau na reálce v Praze-Bubnech, Ludvík Novotný na gymn. v Rychnově, Otto Ottis na real. fymn. v Rokycanech, Frant. Pořina na čes. gymnasiu v Čes. Budějovicích. Karel Peters na gymnasiu v Klatovech, Jan Petr na čes. gymn. v Mor. Ostravě, Josef Podpěra na druhé české reálce v Brně, Karel Podvál na gymn. v Kolíně, dr.
Václav Kučera doktor Antouín Kudr Kulhánek Josef Václ Karel Kyselá Matocha Mikousek Nejezchleb František Nikolau Novotná Ottis Peters Jan Petr Podpěra Karel Podvál Smíchov Chrudim Třeboň Praha Kolín Stará město Vyškov Prostějov Tábor Jičín Morava Ostrava Olomouc Rychnov Rokycany Čes . Budějovice Klatovy Brno Bubno
25 article
Jindřich Racek na reálce v Praze, Fr. Rom- part na čes. reálce v Olomouci, dr. Josef Ru- čička na čes. reálce v Příbrami, dr. Rud. Ri- žička na čes. gymn. v Čes. Budějovicích, dr. Frant. Rylánek na reálce v žižkově, Bedřich Salomon na čes. reálce v Praze-Nové město. Maxmilian Saska na reálce v Náchodě, Karel Schšttinger na gymn. ve Vys. Mýtě, Frant. Skočdopole na gymn. v Třeboni, Rud. Sku- dera na reálce v Mladé Boleslavi, Frant. Sp al na reálce v Jičíně, Gothard Storch na reálce v Jičíně, Joseř Tichý na reálce v Kladně, F, Trnka na gymn, v Čáslavi, Josef Tvrdý n gymn. ve Vyškově, Frant. Vaněk na gymnasin v Boskovicích, Gustav Verich na akad. gymn- v Praze, Bohumil Vítek na reálce v Mílade Boleslaví, Václav Vodstrčil na gym. v Doma- žlicích, Doktor Vojtěch na druhé čes. reálee v Brně, dr. Tomáš Voldřich na čes. gymnasie v Praze na Malé straně, Frant. Vrána na gymn v Prostějově, Josef Zďárský na reálce v žižkově Alois Zdímal na reálce v Telči a dr. Otaku Zich na čes. real. gymnasiu v Praze.
Jindřich doktor Josef ruthenium Ri František Salomon Saska Schšttinger Storch Tichá Trnka Tvrdá Vaněk Verich Bohumil Vítek Vodstrčil Vojtěch Voldřich Vrána Zďárský Zdímal Zich Praha Francie Rom Olomouc Příbram Nová město Náchod Mýto Třeboň Sko Mladá Boleslav Jičín Kladno Čáslav Vyškov Boskovice Mílade Boleslav Brno Prostějov Telč
26 article Česká Plzeň proti suspensi zemské ústavy.
Česká Plzeň proti suspensi zemské ústavy. (Pův. zpráva „Nár. Listů“) F. — V Plzni, 7. srpna. Česká Plzeň protestovala již po třetí včer mohutně a důstojně proti suspensi zemské auto- nomie král. Českého. Dvakrát učinila tak po pro- jevech poslanců národní strany svobodomyslné městská rada plzeňská, včera pozdvihlo svěho hlasu voličstvo na manifestační schůzi místních or- ganisací národní strany svobodomyslné a Českého národního klubu v Plzni. Schůze vyzněla mohul- ným protestem proti porušení samosprávy v Č- chách a byla zadostiučíněním vůdei ná- rodní strany svobodomyslné poslan- ci dru. Kramářovi za útoky naň ae- oprávněně vedené. Schůzi, jež konala se v přeplněné lidové dve- raně Měšťanské besedy, řídil purkmistr král. měst Plzně dr. Václav Peták proslovem, v němž zdl- raznil vážnost doby i význam protestního hnutí proti suspensí autonomie v král. Českém. Prvý řečník, bývalý zemský poslanec dr. Ma- touš Mandl konstatuje, že řešení zemské krisev Čechách vládním oktrojem je úspěchem Němců.
Kramář doktor Peták ma Mandl Němec Plzeň Čchy Čechy Český národní klub v Plzeň
27 article
Autorita státu sklonila se tu před diktátem men- šiny země. Proto také je odpor Němců proti koa misariátu jen zdánlivý, neplyne z autonomního cí- tění jejich, njbrž ze skutečnosti, že organisace složení vládní komise není po jejich přání, jež jia diktuje, aby na troskách naší autonomie zemské zbudovali autonomii své národnosti. Chtějí docl- líti, by po dnešním oktroji finančním následov l národně-politický. Řečník si přeje, by příští doba, kdy snad bude rozhodováno o nás — bez nás, ne- našla nás malichernými, vybijejícími svou energi v osobních rekriminacích a strannickém boji. A když už mluvím — praví řečník — o osobních rekri- minacích, nemohu potlačiti jedno slovo a to je — dr. Kramář (Výborně! — Potlesk.) Tomuto mušs se křivdí. Je jisto, že co hlásá, plyne z ryzího jeho přesvědčení (Výborně!), z ryzí lásky k této vlasti a že je to přece jen náš nejlepší člověk (Výborněl
Němec Kramář
28 article
— Bouřlivý potlesk.), náš nejlepší politik. (Výbor- něl) Neváhám to říci, třeba jsem nesouhlasil tím, co doporučoval, aby zemský výbor resignoval Leč rozdílnost náhledů nás přece nesmí vést k to- mu, abychom kaceřovali člověka, který stojí tak vysoko v českém národě svým vzděláním, politie ckým rozhledem a poctivým charakterem, jak dr. Kramář. (Výborně! — Dlouhotrvající pollesk) Řečník prohlažuje, že nesmíme ani v této do- bě octnouti se na poli pouhé negace politické, jel by byla naším hrobem, musíme hledatí posilivní prostředky k rozluštění současné krise. Řečník prohlašuje na konec, že je přesvědčen, že nadejde doba — a snad brzo — kdy rakouský stát nebude od českého lidu žádat jen statky a krev, nýbrl bude musit hledat i cestu k srdci českého ná- roda, jejž tolikrát neváhal zraniti na místech nej- bolestnějších a způsobiti mu křivdu na právech nejdražších a na citech nejposvátnějších. (Výbor- něl — Dlouhotrvající potlesk.)
29 article
Bývalý zemský poslanec Mat. Pokorný po- ukazuje na neupřímnost postupu. Němců v celé akci vyrovnací i v nynějším bojí proti suspenti zemské autonomie v Čechách. Réčník spatřuje vě- likou taktickou chybu v tom, že z českých řad oposičních vyšlo heslo proti červencovému zase- dání říěské rady, čímž zmařen byl finanční plán s nim související státní úděly zemím, takže finanční katastrofa král. Českého byla urychlena. Řečník konstatuje rovněž neupřímnost boje radikálních stran českých proti národní straně svobodomyslné a odmitá rozhodně neodůvodněné útoky na posl dra. Kramáře. (Výborněí) Říšský poslanec dr. Fr. Lukavský posuzuje situaci zemské krise v Čechách se stanoviska po- litiky říšské a odmítá rovněž způsob boje, jaký proti komisariátu vedou české strany radikální Manifestací a protestů radikálních stran českých proti porušení autonomie zemské využito bylov prvé řadě pro zájem strannický. To nebyl radika- lismus, jenž by postavení zodpovědných stran podporoval, nýbrž radikalismus celé postavení naše politické nejvýš poškozující; rablátní vý- střelky jeho žurnalistické i řečnické ukázaly opět jednou v úplné nahotě ubohost naší výchovy po- litické, jejíž nejsmutnějším důkazem byly a jsou útoky na vůdce národní strany svobodomyslné dra. Kramáře. Dr. Kramář jako jeden z před- ních zodpovědných politiků českých měl nejen právo, nýbrž i povinnost informovati, když po ztroskotání dohodovací akce a po různých marných pokusech, opatřiti zemskému výboru další finanční prostředky, bylo více než pravdě- podobno, že vláda chystá se k mimořádným opa- třením v Čechách, jaká tato opatření budou, ob- zvláště když se vědělo, k jakým opatřením Němc
Mat Pokorná Němec doktor František Lukavský Kramář Čechy
30 article
vládu tlačí. Dr. Kramář rozpoznal správně situncl a viděl nebezpečí, v jaké naše zemská politik spěje. Nepodařilo se mu sice zvítězit, avšak brzká historie dala mu zadostiučinění. Jen ze stranni- ckého a osobního záští dlužno vysvětliti všecky útoky proti němu vedené, a zvláště to, jakoby an byl iniciátorem nebo spolupůvodcem protiústav- ního řešení krise v Čechách. Dr. Kramář se vzác- nou poctivosti, která je typem podkrkonošského lidu, přiznal se upřímně ke všemu, co učiní v pevném přesvědčení, že prospěje svému národu a naprosto si nezaslouží, by na něj bylo útočeno tak, jak toho byli jsme právě svědky. (Výborně Dlouhotrvající potlesk.) Řečník končí ujištěním, že nár. strana svobo- domyslná bude, věrna velikým svým tradicím svému velikému poslání, zvláště v nastávajících pohnutých dobách pevně státi na svém místě, ne- dávajíc se ani zlákati prázdnými hesly, ani za- stražiti osočováním a cítíc zvláště v nynější době velikou zodpovědnost činů politickýchh, říditi t bude jen prospěchem národa. (Výborněl) Na návrh městského komisaře dra. Skřiv - na byl pak přijat jednomyslně za potlesku shro- máždění tento proje va „Členové místní organisace národní strany svobodomyslné v Plzní, shromáždění na členské pchůzi dne 6. srpna 1913 v Lidovém sále Měšťan- ské besedy v Plzní, vyslechnuvše zprávy předs sedy organisace purkmistra král. města Plzně p JUDra. Václava Petáka, býv. zem. poslanců pp. dra. Matouše Mandla a Matýse Pokorného i říl- ského poslance p. dra. Fr. Lukavského o dosazení byrokratické zemské správní komise a způsobe- ném tím porušení zemské zamosprávy — usná- šejí se jednomyslně na tomto
doktor Kramář JUDr Peták Mandl Matýs Pokorný František Lukavský Čechy Skřiv Plzeň Výborněl organizace národní strana
31 article
projev un
32 article
Shromáždění projevují své opravdové poli- tování nad tím, že c. k. vláda nepřikročila vča k náležitému řešení krise zemské prostředky s ústavou se srovnávajícími, že, nemajíc odvahy hned z prvopočátku čeliti bezdůvodné a svévolné obstrukci německé a nepřipustivši zemskému vý- boru náležité finanční prostředky, ústavou do- volené a přípustné, dopustila, aby vinou této ob- strukce octlo se království naše v největší tísnl finanční. C. k. vláda nese také vinu zmaru opětných pokusů o spravedlivé vyrovnání, ježto v průběha jednání vyrovnávacích nezachovávala žádoucí nutnou nestrannost, naopak zasáhla v ně naněj- výš ruživě ve prospěch Němců Shromáždění jednomyslně protestují prot neústavnímu činu vlády: Zřízení byrokratick
Němec