2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
8. srpna 1913. Číslo 216.
4
article
Dnešní projev „Pražských Novin“ zdůrazňuje
že jeho úvahy mají za účel, aby „politickým bojem
rozpálené hlavy se uklidnily“, protože „ve-
řejné poměry u nás dospěly tak daleko, že d al.
šího napětí nesnesou a že nutno, aby za-
kročil činitel, jenž stojí nad stranami
a zabránil dalšímu spádu a zame zil.
aby tyto kalastrofální poměry nedo-
staly se na své nakloněné rovině na
bod, kde by jejich pád byl již neza-
držitelným . ..
Vládní list zaznamenává české i německé pro-
jevy o dosazení zemské správní komise, vytýká,
že poslání její je čistě hospodářsko-fi-
nanční, načež píše: „A tu již k tomuto čistě
finančně-hospodářskému opatření víží se se všech
stran úvahy politické, ten vytýká, že komise jest
důsledkem nadržování vlády němocké obstrukci,
onen, že jest to podpora vlády pro neústupnost
Čechů, jeden viní vládu „z nedostatku dobré vůle
k českému národu a k tomuto království a z pře-
bytku péče o německé výsady a zhoubnou cen-
tralisaci“, druhý vytýká vládě, že „nyní zakročila
k těžké újmě beztoho již dosti utlačených Němců;
Čecho
Němec
5
article
Němci nechtějí a nemchou toho snésti.“ Ale jenom
tolik budiž opětně odpověděno: zemská správ-
ní komise nebyla zřízena ani pro te
ani pro onen národnostní tábor, není
namířena proti nikomu, nemá žádné-
ho agitačního účelu, nemá naprosto
politického rázu, nýbrž sloužiti má jedině
a pouze jako opatření naprosto nepoli-
tické hospodářským a finančním zájmům země
a zabezpečení jí před naprostým rozvratemi A čím
větší politický zmatek panuje v zemi, tím více jest
důvodů pro její oprávněnost, a čím méně jest
naděje na klidný vývoj poměrů ve
řejných a na to, že podaříse dohodnuti
o budoucnosti země od národa k ná-
rodu, tím více jest konec tohoto ny-
nějšího stavu nedohlednýl Není pravda.
že vláda nečinně hleděla k jednání mezí stranami
a že složila ruce v klín při jejich boji — vláda
chtěla zachovati a řetřiti svéprávnost obou národů
a samostatnost samosprávy Českého království.
Nebyla při tom vedena žádnými snahami sobecký-
mi, nýbrž doufala, že těm osvíceným mužům, sto-
jícím v čele všeho politického života celé říše.
podaří se provésti smírné dílo samotným, a zakro-
čila teprve, když okázalo se to nemožným.“
O volební opravě pak praví: „A právě tak
upřímně se chce vynasnažiti, jak z jejích projevů
patrno, o uskutečnění volební opravy — a působí-li
ji návrhy v tomto směru, jak se domnívá „České
Němec
6
article
Slovo“, rozpaky, pak jsou tyto rozpaky nikoliv co
se věci samé a upřímné snahy po její uskutečnění
týče, nýbrž jedině a pouze, jak volební opra-
vu uskutečniti za dnešních veřejných
poměrů v Čechách a nevyvolati nové zmat-
ky a v důsledcích svých nedohledné stranické
národnostní bojel A jistě i upřímně se chce vyna-
snažiti, aby se vybovělo i těm, kdož již od let
strádají tihou veřejných poměrů a snaží se o zlep-
žení svého hmotného postavení, jak ostatně bylo
svého času i snahou obou táborů. Ale zda bude
moci vyhovětí těmto snahám a těmto požadav-
kům, které vyznívají zase tak kategoricky z pro-
jevů politických stran, když v těchto projevech
timže dechem se hlásá výzva kodporu pronti
zvýšení zemské přirážky a zavedení
pivní dávky, jediných to zdrojů, z nichž
možno přivésti novou sílu do vychřadlého tělesa
zemskéhol?
Čechy
7
article
Závěr úvahy vládního listu vyzněl takto: „Co
tu zmatku v názorech, co tu zmatku v útocích a co
tu různých front!! Jest to vše pochopitelno ai
omluvitelno při vysilujícím a horečném národnost-
ním zápasu tolika let. A proto jsme se odhodlali
žetrně upozorniti — nyní, kdy již neblahé hospo-
dářské poměry počínaly zasahovati páteř Českého
království — že nutno jest uklidniti roz-
pálené hlavy, že nutno jest rozvažovati a od-
važovati síly a navzájem je měřiti a hlavně že jest
nezbytno rozsuzovatí mezi tužbami, sebe horoucími
a pochopitelnými, a mezi tvrdou skutečnostíl“
Úvaha tato má vedle svých předností těžké
vady. Nejprve myslíme, že psychologicky je pochy-
beno, když vládní list mentoruje politické strany.
které jí mohou namítnouti, že rozpálené hlavy
nejsou pouze vlastností stranicko-politického ži-
vota, nýbrž také vlády, a zrovna vlády nynější,
níž zasedá taková rozpálená německo-na-
cionální hlava — ministr spravedlnosti dr. Ho-
chenburger, který vlastně zadal česko-něme-
ckému vyrovnání ránu smrtící.
8
article
Z Moravy.
Morava
9
article
Dne 6. srpna 1913.
(V odměňování se pokračuje. — Milo-
tův čin.)
V čísle 102. ze dne 15. dubna referovali jsme
o neslýchaném políčku, jehož se české Moravě do-
stalo za věrné služby při jmenování dvorního rady
při zemském finančním ředitelství Nentwicha a při
ostatních současně publikovaných jmenováních.
Uvedli jsme případ vrchního finančního rady Jokla.
českého úřadníka výborně kvalifikovaného, jenž
na německý nátlak byl přeskočen mladším able-
gátem „Volksrátu“ Nentwichem. Aféra ta trochu
tehdy rozčeřila naši hladinu — ale „moravský
sněm“ ve Vídní neměl patrně pokdy, dávati po-
zor na další kousky Heinoldovy. Co pak nám dnes
na Moravě je po takových „lapáliích“, jako je jme-
nování dvorních radů. My máme denně svého
Šrámka, svého Jurnikra — pak trochu aklerikálů,
sokolské a orlí chybné lety a sem tam trochu vy-
zvědačských afér a jsme spokojeni. Proto nás ne-
vyruší pranic z klidu, že byl právě jmenován dvor-
ním radou vrchní rada Kofranek, takto renegát
z Českých Budějovic a že zase přeskočil českého
člověka. Naše finanční zemské ředitelství má sice
hlavu českou — ale ostatní přední místa musí do-
stati Němci. Jsme zvědavi na to, jestli o tomto
nejnovějším vídeňském presentu věděli naši zod-
povědní politikové a jestli tlumočili vládě vídeň-
ské své oposiční stanovisko, které nestrpí tako-
vých neustálých provokací české Moravyl —
V téže chvíli, co na jihu Moravy dělají Němci vše-
možné překážky při projektované české škole Nár.
jednoty brněnské, neuvěřitelnou skoro zprávu při-
náší agrární orgán brněnský, že v Jevíčku, v mě-
stě se stanoviska národního velmi důležitém, kle-
rikální obecní výbor prodal místo na školu šulfer-
ajnskou a že dokonce podepsal kupní smlouvu
německou. Není dost ostrého slova pro čin ta-
kový...
Nentwich
Šrámek
Němec
Vídeň
Morava
Český Budějovice
Jevíčko
český Morava
Jokl
Milatův
10
article
Dne 7. srpna 1913.
(Více rozvahy pří heslech.j)
Po Excellenci Práškovi, jenž radíkalismem
chce vynikat, i na Moravě ozvalo se heslot „Bez
českého sněmu není říšské rady.“ Nemáme v ú-
myslu pouštětí se do oprávněnosti a možnosti
úspěchu tohoto hesla, vždyť v Čechách věc ta
byla již s různých hledisk osvětlena, a také víme,
že už jednou jsme takovým heslem harašili, aniž
úspěchů jakých pro náš náred dosáhli. Nás heslo
to zajímá na Moravě potud, že — čím již jednou
naši Němci pohrozili — mohli by je naší Němoi
obrátiti a říci: „bez říšské rady není moravského
sněmu“. Naše země je v situaci finanční neutěšené
a měli jsme již příležitost ukázati, že k sanaci na-
šich zemských financí je třeba daleko více přirá-
žek než v Čechách. Kdyby moravští Němci zne-
možnili zasedání našcho sněmu po čas dvou let —
jsme zrovna tam, kde jest nyní království České.
A na to by se mělo pamatovati na místech zod-
povědných i nezodpovědných a hesla proklamo-
váná měla by býti, než se vydají, důkladně uvá-
žena. Ne všechno hodí se pro poměry moravské,
co v Čechách snad by mohlo prospěti. Kdo ví.
jak vyděračnou je politika moravských Němců,
koho není tajno, jak vláda ve všem jim na Mo-
ravě ještě více straní, nežli v Čechách, ten musí
býti v poměrech nynějších nad míru opatrný, aby
nevzala pohromu česká věc české Moravy.
Prášek
Němec
Morava
Čechy
11
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Oktrojírka?
RakouskoUhersko
12
article
V krakovském „Czase“ čteme ve vídeň-
ském dopise úvahu o nynějších poměrech v
království Českém, v níž pisatel, velice
blízký vládním kruhům vídeň-
ským, šíří domněnku, jakoby všechny strany
v Čechách, tedy i národní strany české, se
již spřátelily s oktrojírkou. Pojednávaje o ne-
dávném článku posl. Reinigera v „N. F. P.
v němž tento německý politik se bez okolků
vyslovuje pro další oktrojírky v Čechách, bu-
dou-li ovšem výhodny Němcům, dopisovatel
„Czasu“ poznamenává, že český tisk bude
proti návrhu Reinigrovu protestovat, ale prý
jen na oko.
„Vůbec celá nynější dískuse — čteme
dále v „Czase“ — ilustruje nápadně mravní
spoustu, způsobenou obstrukcí. Před deseti
a několika lety každý pokus útoku na zem-
skou úsťavu byl by zcela jistě vzbudil bouři
v obou táborech takovou, že žádná vláda by
proti ní neobstála; dnes oktrojírka pokládá
se za prostředek stejně dobrý, jako jiné.
ústavní svědomí umlklo a rozum povídá: když
se nemůžeme spravovati sami, ať námi vlád-
nou jiní. Jakkoli to zní paradoxálně, jest fakt,
že znásilnění ústavy počíná se ve veřejném
mínění pokládati za jeden z ústavních pro-
středků. Oktrojírka bez kodifikace nachází
své místo v ústavě. Oba tábory, znavené vál-
kou, dobrovolně odzbubjí a budou si přáti, aby
se jim vládlo. Obstrukce zabfjí ústavnost, své-
volnost ohyzdí svobodu.“
Není pochyby, že vídeňský zpravodaj
Reiniger
Němec
Czas
Čechy
13
article
„Czasu“ čerpal své informace o náladě v poli-
tických táborech v Čechách z nejbližšího oko-
lí hr. Stürgkha, v němž domněnka o oktrojírce
jako jediném léku na uzdravení poměrů v Če-
chách se stává utkvělou myšlenkou. Nen
pravda, že v obou politických táborech v Če-
chách nastalo takové poklesnutí mysli a s ním
přesvědčení, že bychom se sami nemohli spra-
vovati, jak to líčí „Czas“. Ani jediná z če-
ských stran, zastoupených v rozpuštěném sně-
mě, se nespřátelila se zrušením ústavnosti.
neboť všeobecně je známo, že zemský výbor
byl hotov vésti i dále zemskou správu a byl by
ji vedl ještě po léta i proti německé obstruk-
ci, kdyby vláda byla vykonala
svou povinnost a správu země zemské-
mu výboru byla umožnila. Vláda všek se po-
stavila na stranu německé obstrukce a násilně
zemskou správu odňala z rukou zákonitého,
ústavního zemského výboru. Neodzbrojilí
jsme tedy dobrovolně a nevolali jsme aniž vo-
láme: Přijďte a vládněte námi!
Stürgkh
Čechy
Nen
14
article
Oktrojírky přejí si pouze Němci v če-
chách a jest ideálem hr. Stürgkha, jak nepří-
mo vyzrazuje i dnešní „Arb. Ztg.“. Otisknuv
text včerejšího vládního prohlášení ve
„Fremdenbl.“, projevuje uspokojení nad tím.
že vláda se pevně odhodlala provéstí v če-
chách změnu volebního řádu a zříditi pro vy-
děděné zvláštní volební kurii. Na otázku, pro-
vede-li vláda svůj úmysl způsobem ústavním
— sněmem — nebo neústavně oktrojírkou,
„Arb. Ztg.“ odpovídá: V německém nacionál-
ním tisku čteme různé hlubokomyslné roz-
umování nad tím, znamená-li vládní prohlá-
šení, že „nový pořádek“ bude proveden ok-
trojírkou nebo bez oktrojírky. Nezdá se sice
že vláda má v této věci již pevné rozhodnutí
ale dle našeho soudu mohlo by se přihodití.
že okolnosti se ukáží mocnějším
než lidé,
K tomu jen dodáváme, že sociální demo-
kraté jsou nyní o vládních úmyslech velmi
dobře informováni.
Němec
Stürgkh
15
article
Arcibiskup Symon krakovským farářem
Asi před -půl rokem uprázdnila se hlavní
krakovská fara u Panny Marie a brzy na to
dostala se na veřejnost zpráva, že nynějši
krakovský biskup kn. Sapieha se přičiňuje
aby panovník dovolil jmenovati farářem arci-
biskupa Symona, vypovězeného z Ruska a ži-
jícího nyní v Římě. Po dlouhém vyjednáván
a patrně asi za souhlasu ruské vlády přání
biskupa kn. Sapiehy splněno a arcibiskup Sy-
mon farářem již jmenován.
Arcibiskup Fr. Symon má za sebou pe-
strou minulost. Narozen r. 1841 v Rusku ne-
daleko žitomíře, jest nyní 72 roky stár. Roku
1864 obdržel v Mnichově doktorát bohosloví
téhož roku v Římě vysvěcen za kněze a stal
se hned profesorem na katolické bohoslove-
cké akademii v Petrohradě. R. 1877 zbaven
vládou profesury, poněvadž se zvědělo o jeho
tajných stycích s Vatikánem, ale r. 1884 po-
volán nazpět na akademii a stal se jejím rek-
torem. R. 1891 stal se biskupem sufraganem
a spravoval za nemocného arcibiskupa mohy-
levského celou katolickou církev v Rusku.
R. 1897 jmenován skutečným biskupem plo-
ckým, ale úřadu nenastoupil, neboť vláda
proti němu zakročila, protože ve své nové
diecesi zakázal užívatí ruského jazyka při do-
datečných bohoslužbách přes to, že asi v 30
maloruských farních osadách již od r. 1886
ruský bohoslužebný jazyk byl zaveden. Ruská
vláda dala biskupa Symona zatknouti a vyká-
zala mu Odesu za místo nuceného pobytu.
R. 1901 papež Lev XIII. sprostředkoval u ru-
ské vlády, že propustíla Symona z Odesy.
když se vzdal bískupství plockého a vykázala
mu roční pensi 2600 rublů, načež se P. Symon
odebral do Říma, kdež obdržel titul arcibi-
skupa attalijského in partibus. Z Říma přibude
nyní do Krakova, aby se tam jako vetehý
kmet ujal opět duchovní správy.
Symon
Lev XIII
Odes
Rusko
Řím
Francie
Mnichov
Petrohrad
Vatikán
Krakov
fara u pannus Marie
16
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Stav srbských jinancí za nynější války.
Srbsko je předmětem obdivu všeho světa.
Obdiv budí nejen jeho válečné výkony, nýbrž
i opatření vojska zbraněmi a spíží, rychloua
přesnou dopravou i opatřením vojenského
zdravotnictví. I Japonci se dověděli o srb-
ském zázraku a poslali do Srbska odborníky.
aby prostudovali, jak Srbové válku dělají.
Bývá slýchati dohady, že je Srbsko tajně zá-
sobováno penězi od Ruska a Francie, nebo
se zdá zhola nepochopitelným, že by všecky
potřeby ukájelo z vlastních prostředků.
Berlínský „National-Zeitung“ poslal do
Bělehradu zvláštního zpravodaje, aby vypá-
tral, odkud Srbsko má peníze na válku a jaký
je stav jeho financí. Odborný přednosta v mi-
nisterstvu financí dal mu následující poučení.
Srbsko vede válku již 300 dní (12. čce.
t. r.). Každý den stojí je válka 1 mil. fr. Tyto
sumy jsou přesně posílány vojenským velitel-
stvům. Včera byly poslány 4 mil. fr. do Sko-
plje a Pirotu. Kromě toho se každý měsíc pra-
videlně vyplácejí 4 mil. na platy a výslužné
důstojníkům a vojenským úřadníkům. Druhá
vydání na spíži, válečný materiál a běžný roz-
počet činí měsíčně 10 mil. fr. a také jsou
pravidelně vypláceny. Platy zajatých ture-
ckých důstojníků vyplácejí se pravidelně prvý
den každého měsíce jejich rodinám, což činí
měsíčně několikrát 10.000 fr.
Srbsko samo vydržovalo také 60.000 m.
pomocného vojska, jež bojovalo pod bulhar-
ským vrchním velením u Drinopolu a na Ča-
taldži. Bulharsko pak dalo si od Srbska zapla-
tit i náklad za dopravu pomocného vojska na-
zpět do vlasti. Srbsko se podivilo tomuto bul-
harskému účtu a pokládalo jej z počátku za
omyl; ale když Bulharsko na zaplacení nalé-
halo, Srbsko zaplatilo. Známo, že by Drino-
polu nebylo bývalo dobyto bez těžké srbské
dělostřelby, jíž Bulhaři nemají.
Japonec
Srba
Bulhar
Srbsko
Rusko
Francie
Bělehrad
Sko
Pirot
Drinopol
Čo
Bulharsko
Drina
17
article
Jeden francouzský a několik německých
podnikatelů masných jatek v Srbsku posílali
s dovolením srbské vlády do Bulharska každý
měsíc za několik milionů masa, což je důka-
zem, že srbské vrchní velitelství disponovalo
dostatečným množstvím masných zásob pro
potřebu srbské armády.
Odkud plynou srbskému státu stále nové
prameny peněz? To je tajemstvím srbské vlá-
dy, ale dlužno prohlásiti, že Srbsko za obou
válek neučinilo žádné půjčky a čerpalo jen
z pramenů vlastních. Z cizích rukou dostalo
při vypuknutí války 30 mil. za udělení kon-
cesse na stavbu železné dráhy, a to od fran-
couzské podnikatelské skupiny; kromě toho
18 mil. fr. od Správy Fondů (srbské privilego-
vané hypot. banky) na splacení dluhu. Jen
těchto 48 mil. fr. dostalo se státní pokladně
Srbska z cizí ruky. Od srbské státní banky
ještě vláda neměla potřeby něčeho žádat.
Srbsko
Bulharsko
18
article
Finanční stav Správy Fondů je napiatý,
ale likvidný. Úroky ze srbského státního dlu-
hu leží už ve francouzských a německých vel-
kých bankách, aby byly zaplaceny 31. října
t. r., až vyprší lhůta. Domácím i cižím doda-
vatelům pro armádu jsou účty vypláceny
vždycky do 24 hodin por podání; v Srbsku
tyto účty vyplácí mínisterstvo financi, v ci-
zíně cizí banky.
Co se týče polního hospodářství, loňské
i letošní žně daleko předstihly všecko oče-
kávání. Ačkoli jen ženy, starci a děti poln
práce vykonávali, přece bylo 80 pet. půdy
zemědělsky vzdělavatelné oseto a výnos bude
tak bohatý, že se nepocítí úbytek výnosu z ne-
obdělaných 20 pet. půdy. Obě války tedy ni-
kterak neměly neblahý vliv na stav srbského
polního hospodářství, jež je hlavním prame-
nem blahobytu země. Ztráty vybraného lid-
ského materiálu ovšem jsou ohromné, ale ty
ztráty budou mnohokrát vyváženy získem mo-
rálným, jímž je splnění historických tužeb ná-
roda a úcta, které si válkou dobyl ve světě.
19
article
Vojenský zákon francouzský schválen se-
nátem.
Vojenský zákon francouzský schválen se-
nátem.
Velký úkol národní obrany je ve Franci
proveden. Zákon o tříleté vojenské službě ja-
ko nutná odveta na ohromné rozmnožení ně-
mecké armády proplul posledním úskalím a
byl v celém rozsahu přijat senátem. Zvítězilo
přesvědčení, že je nutno přinésti nejtěžší oběti
pro bezpečnost země a zachování prestiže
Francie v mezinárodních poměrech.
Když císař Vílém zvěděl, že francouzská
vláda chystá se odpověděti na nové německé
zbrojení při nedostatku lidského materiálu
opětným zavedením tříleté vojenské služby
pravil prý s obdivem: „Jací chlapíci jsou tihle
Francouzi!“ A obdiv císařův skutečně nebyl
zklamán. Přijetí vojenských předloh ve Fran-
cii nešlo síce tak snadno a rychle jako v říš-
ském sněmu německém, ale to již souvist
s růzností poměrů v republice a v militaristi-
cké monarchii. Kdežto němečtí sociální de-
mokraté chovali se k vojenským předlohám
passivně a starali se jen o to, aby náklady na
ně byly svaleny na majetné třídy, bylo ve
Francii nutno zdolati přímo vášnivý odpor
sjednocených socialistů, kteří neváhali do-
konce podněcovati vzpouru v armádě a při
tom nalezli ve sněmovně na krajní levici četné
spojence v radikálních živlech, které ani v tak
vážné olázce nedovedly zájemí stranický pod-
říditi vyššímu zájmu vlasti. Část veřejnost
pak byla také zmatena projevy několika ge-
nerálů, kteří se osmělili veřejně vystoupiti
proti úsudku vrchní vojenské rady a zavrho-
vali tříletou službu z důvodů vojenských.
V říši Vilémově podobné zjevy ovšem nejsou
možny.
Vílý
Francouz
Francie
20
article
Značné rozpory a obtíže vyskytly se také
v otázce povolávání dvacetiletých k aktivní
službě i v otázce finanční úhrady. Když pak
přes to vše byla předloha přijata ve sněmov-
ně s malými změnami, s nimiž vláda projevila
souhlas, čekaly ji nové obtíže v senátě, kde
se proti ní vyskytly opět tři protinávrhy. Ri-
chardův protinávrh žádal prostě, aby se se-
trvalo při dvouleté službě v aktivní armádě.
Herriot přejal protinávrh Messimyho ze sně-
movny, doporučující službu třicetiměsíční,a
Debierre navrhoval službu 32měsíční se zařa-
ďováním jednotlivých tříd po třetinách.
Autoři těchto protinávrhů však nedovedli
čeliti rozhodnému prohlášení generála Paua
jako vládního komisaře, jehož osobní autorita
je uznávána v celé Francii, takže protinávrhy
byly zamítnuty velkou většinou. V poslední
chvili ještě bylo rychlé vyřízení předlohy
na němž závisela možnost, povolati třídu dva-
cetiletých 1913 ještě letos ku praporům, ohro-
ženo stanoviskem Clemenceauovým, jenž rice
schvaloval tříletou službu i zařaďování dva-
cetiletých, ale žádal podrobné projednání zá-
kona, aby byly odstraněny některé jeho ne-
dostatky. Leč i tuto překážku podařilo se mi-
nisterskému předsedovi překonati a senát
schválil předlohu velikou většinou. Je to
skvělý úspěch vlády a zejména ministerského
předsedy Barthoua, jenž ve sněmovně i v se-
nátě velmi rozhodně vystupoval a několikráte
byl nucen položiti otázku důvěry. Největšího
morálního vítězství dobyl, když z usnesení
sněmovny byla ve všech obcích francouzských
vyvěšena jeho řeč, v níž ostře odsoudíl zlo-
činnou a velezrádnou agitaci sjednocených
socialistů v armádě.
Ri
Herriot
Messimy
Pau
Clemenceauův
Barthou
Francie
21
article
Z Paříže, 7. srpna. [K. k.) Senát schvá-
lil v dnešní dopolední schůzi po-
slední články vojenského záko-
na. Předseda vojenského výboru přečetl pro-
hlášení, ve kterém se senát žádá, aby nezmě-
něně schválil znění zákona, na kterém se
usnesla poslanecká sněmovna. Nutné korek-
tury budou později navrženy, až se parlamení
opětně sejde. Min. předseda Barthou žá-
dal senát, aby zákon odhlasoval, který musí
býti přesně proveden. Řečník má důvěru ve
vrchního velitele armády. Na konec min. před-
seda projevil vděčnost a důvěru k armádě.
(Pochvala.) Senát schválil pak celý zákon 254
hlasy proti 37.
Paříž
22
article
Spojené státy a Mexiko.
Zakročení Spojených států v Mexiku vis
stále ve vzduchu. Vláda washingtonská roz-
hodla se neuznatí presidenta Huertu přes to,
že americký vyslanec v Mexiku Wilson toto
uznání doporučoval, i přijala raději jeho de-
misí, takže nyní závisí výsledek napiatého po-
měru na úspěchu nebo neúspěchu poslání,
které převzal John Lind, bývalý guverner
Minnesotě.
Vládní kruhy washingtonské prohlašují
že žádné kroky ku prostřednictví mezí stra-
nami v Mexiku nebudou učiněny, dokud John
Lind, jenž byl vyslán do Mexika jako osobní
zástupce presidenta Wilsona, nesezná tamní
mínění, pokud by prostřednictví Spojených
států v nynějších rozporech bylo přijato. Lind
má informovati příslušné kruhy, že pouze
ústavní vláda bude Spojenými státy uznána,
což znamená pokyn, aby president Huerta
odstoupil ve prospěch nového prozatímního
presidenta, jenž by vyhovoval všem stranám.
Huertova vláda však dle posledních zpráv
přímo odmítá poslání Lindovo, čímž se na-
pětí ještě zvýší.
Z Mexika, 7. srpna. (K. k.) Státní tajem-
ník Bryan uložil telegraficky americkému ve-
levyslancí v Mexiku, aby sdělil mexickému
zahraničnímu úřadu, že Lind přichází do Me-
xika s mírovým posláním a že president Wil-
son jest jist, že Lindova přítomnost přispěje
k urovnání obtíží.
Z Mexika, 7. srpna. (K. k.) Zpráva mi-
nistra Aldape, který funguje jako ministr za-
hraničních záležitostí, praví: Na rozkaz pre-
sidenta prohlašuji, že když Lind, osobní zá-
stupce presidenta Wilsona, nepřinese formální
pověřovací list zároveň s uznáním presidenta,
není jeho přítomnost v Mexiku žádoucí.
Huerta
Wilson
John Linda
Linda
Huertův
Lindův
spojený stát
Mexiko
Minnesota
Wil
23
article
Zařadění profesorů na stát-
ních středních školách
do VIII. hodn. třídy.
Do VIII. hodn. třídy byli ministrem vyučován
zařaděni profesoři-
Ant. Anderle na reálce v Táboře, Frant
Bican na gymnasiu ve Slaném, dr. Bohumil
Bydžovský na české reálce v Karlíně, dr.
Otakar Chlup na gymnasiu v Praze v Libni.
dr. Frant. Chudoba na čes. reál. gymnasiu
v Praze, Frant. David na gymnasiu ve Stráž-
nici, dr. Arnošt Dittrich na gymnasiu v Tře-
boni, Bernard Dolák na reálce v Nymburce, dr.
Vincenc Fárek na druhé české stát. reálee
v Plzni. Václav Ferbr, na gymn. v Táboře.
dr. Bernard Fingerland, na reálce v Mladé
Boleslavi, Ant. Friedl na reálce v Sušici, Ed.
Frind na reálce v Prostějově, Jan Hille r na
druhém českém gymnasiu v Brně, Bořivoj. Hná-
tek na reálce v Nymburce, Frant. Hnízdo na
gymn. v Klatovech, Bohumil Hobzek na gymrn.
v Hradci Králové, dr. Kvido Hodur a na reálce
v žižkově, Frant. Holeček na reálce v Písku.
Frant. Hrubý na čes. gymnasiu v Praze, Josel
Hruška, na gymn. v Žižkově, Rudolf Hruša
na reálce v Novém Městě na Moravě, Joseí
Jaroš na čes. reálce v Opavě, Ant. Jelínek
na reálce v Novém Městě n. M., dr. Jan Ježek
na čes. gymn. v Praze, dr. Jaroslav K astner
na čes. reálce v Praze-Staré město, Jan Kher es
na čes. gymnasiu v Uh. Hradišti, dr. Leopold
Kolář na gymnasiu v Benešově, Václav K o m-
berec na čes. reálce v Olomouci, dr. Jos.
Kounovský na čes. reálce v Praze, Frant.
Antonín
Anderle
Bican
doktor
Bydžovský
Chlup
František
David
Dittrich
Dolák
Fárek
Ferbr
Fingerland
Friedl
Hill
Bořivoj
Hobzek
Hodur
Holeček
Josel Hruška
Hruša
Jaroš
Ježek
Jaroslav
Kher
Kolář
Jos
Tábor
Karlín
Praha
Libeň
Stráž
Nymburk
Plzeň
Mladá Boleslav
Sušice
Ed
Prostějov
Brno
Klatovy
Hradec Králové
Písek
Žižkov
Nový město na Morava
Opava
Nový město můj
Stará město
Benešov
Olomouc
24
article
Kříž na čes. reálce na Smíchově, Václav K rou-
lík na gymnasiu v Chrudimi, Jan Kučera
na gymnasiu v Třeboní, dr. Antouín Kudr-
novský, na českém gymnasiu na Smíchově,
Alois Kulhánek na reálce v Praze-Bubnech,
Josef K upec na gymn. v Kolíně, Václ. Kure
na čes. reálce v Praze-Staré město, Karel Ku-
tílek na gymn. ve Vyškově, dr. Karel Kyselý
na gym. v Prostějově, Václ. M ansíeld na
reálce v Táboře, Karel Matocha na gymnasiu
v Prostějově, dr. Adolí Mikousek na reálce
v Jičíně, dr. Rudolí Nejezchleba na českém
gymn. v Mor. Ostravě, Frant. Nepustil na čes.
reálce v Olomouci, dr. Stanislav Nikolau na
reálce v Praze-Bubnech, Ludvík Novotný na
gymn. v Rychnově, Otto Ottis na real. fymn.
v Rokycanech, Frant. Pořina na čes. gymnasiu
v Čes. Budějovicích. Karel Peters na gymnasiu
v Klatovech, Jan Petr na čes. gymn. v Mor.
Ostravě, Josef Podpěra na druhé české reálce
v Brně, Karel Podvál na gymn. v Kolíně, dr.
Václav
Kučera
doktor
Antouín Kudr
Kulhánek
Josef
Václ
Karel
Kyselá
Matocha
Mikousek
Nejezchleb
František
Nikolau
Novotná
Ottis
Peters
Jan
Petr
Podpěra
Karel Podvál
Smíchov
Chrudim
Třeboň
Praha
Kolín
Stará město
Vyškov
Prostějov
Tábor
Jičín
Morava
Ostrava
Olomouc
Rychnov
Rokycany
Čes . Budějovice
Klatovy
Brno
Bubno
25
article
Jindřich Racek na reálce v Praze, Fr. Rom-
part na čes. reálce v Olomouci, dr. Josef Ru-
čička na čes. reálce v Příbrami, dr. Rud. Ri-
žička na čes. gymn. v Čes. Budějovicích, dr.
Frant. Rylánek na reálce v žižkově, Bedřich
Salomon na čes. reálce v Praze-Nové město.
Maxmilian Saska na reálce v Náchodě, Karel
Schšttinger na gymn. ve Vys. Mýtě, Frant.
Skočdopole na gymn. v Třeboni, Rud. Sku-
dera na reálce v Mladé Boleslavi, Frant. Sp al
na reálce v Jičíně, Gothard Storch na reálce
v Jičíně, Joseř Tichý na reálce v Kladně, F,
Trnka na gymn, v Čáslavi, Josef Tvrdý n
gymn. ve Vyškově, Frant. Vaněk na gymnasin
v Boskovicích, Gustav Verich na akad. gymn-
v Praze, Bohumil Vítek na reálce v Mílade
Boleslaví, Václav Vodstrčil na gym. v Doma-
žlicích, Doktor Vojtěch na druhé čes. reálee
v Brně, dr. Tomáš Voldřich na čes. gymnasie
v Praze na Malé straně, Frant. Vrána na gymn
v Prostějově, Josef Zďárský na reálce v žižkově
Alois Zdímal na reálce v Telči a dr. Otaku
Zich na čes. real. gymnasiu v Praze.
Jindřich
doktor
Josef ruthenium
Ri
František
Salomon
Saska
Schšttinger
Storch
Tichá
Trnka
Tvrdá
Vaněk
Verich
Bohumil Vítek
Vodstrčil
Vojtěch
Voldřich
Vrána
Zďárský
Zdímal
Zich
Praha
Francie
Rom
Olomouc
Příbram
Nová město
Náchod
Mýto
Třeboň
Sko
Mladá Boleslav
Jičín
Kladno
Čáslav
Vyškov
Boskovice
Mílade Boleslav
Brno
Prostějov
Telč
26
article
Česká Plzeň proti suspensi
zemské ústavy.
Česká Plzeň proti suspensi
zemské ústavy.
(Pův. zpráva „Nár. Listů“)
F. — V Plzni, 7. srpna.
Česká Plzeň protestovala již po třetí včer
mohutně a důstojně proti suspensi zemské auto-
nomie král. Českého. Dvakrát učinila tak po pro-
jevech poslanců národní strany svobodomyslné
městská rada plzeňská, včera pozdvihlo svěho
hlasu voličstvo na manifestační schůzi místních or-
ganisací národní strany svobodomyslné a Českého
národního klubu v Plzni. Schůze vyzněla mohul-
ným protestem proti porušení samosprávy v Č-
chách a byla zadostiučíněním vůdei ná-
rodní strany svobodomyslné poslan-
ci dru. Kramářovi za útoky naň ae-
oprávněně vedené.
Schůzi, jež konala se v přeplněné lidové dve-
raně Měšťanské besedy, řídil purkmistr král. měst
Plzně dr. Václav Peták proslovem, v němž zdl-
raznil vážnost doby i význam protestního hnutí
proti suspensí autonomie v král. Českém.
Prvý řečník, bývalý zemský poslanec dr. Ma-
touš Mandl konstatuje, že řešení zemské krisev
Čechách vládním oktrojem je úspěchem Němců.
Kramář
doktor
Peták
ma
Mandl
Němec
Plzeň
Čchy
Čechy
Český národní klub v Plzeň
27
article
Autorita státu sklonila se tu před diktátem men-
šiny země. Proto také je odpor Němců proti koa
misariátu jen zdánlivý, neplyne z autonomního cí-
tění jejich, njbrž ze skutečnosti, že organisace
složení vládní komise není po jejich přání, jež jia
diktuje, aby na troskách naší autonomie zemské
zbudovali autonomii své národnosti. Chtějí docl-
líti, by po dnešním oktroji finančním následov l
národně-politický. Řečník si přeje, by příští doba,
kdy snad bude rozhodováno o nás — bez nás, ne-
našla nás malichernými, vybijejícími svou energi
v osobních rekriminacích a strannickém boji. A
když už mluvím — praví řečník — o osobních rekri-
minacích, nemohu potlačiti jedno slovo a to je —
dr. Kramář (Výborně! — Potlesk.) Tomuto mušs
se křivdí. Je jisto, že co hlásá, plyne z ryzího jeho
přesvědčení (Výborně!), z ryzí lásky k této vlasti
a že je to přece jen náš nejlepší člověk (Výborněl
Němec
Kramář
28
article
— Bouřlivý potlesk.), náš nejlepší politik. (Výbor-
něl) Neváhám to říci, třeba jsem nesouhlasil
tím, co doporučoval, aby zemský výbor resignoval
Leč rozdílnost náhledů nás přece nesmí vést k to-
mu, abychom kaceřovali člověka, který stojí tak
vysoko v českém národě svým vzděláním, politie
ckým rozhledem a poctivým charakterem, jak
dr. Kramář. (Výborně! — Dlouhotrvající pollesk)
Řečník prohlažuje, že nesmíme ani v této do-
bě octnouti se na poli pouhé negace politické, jel
by byla naším hrobem, musíme hledatí posilivní
prostředky k rozluštění současné krise. Řečník
prohlašuje na konec, že je přesvědčen, že nadejde
doba — a snad brzo — kdy rakouský stát nebude
od českého lidu žádat jen statky a krev, nýbrl
bude musit hledat i cestu k srdci českého ná-
roda, jejž tolikrát neváhal zraniti na místech nej-
bolestnějších a způsobiti mu křivdu na právech
nejdražších a na citech nejposvátnějších. (Výbor-
něl — Dlouhotrvající potlesk.)
29
article
Bývalý zemský poslanec Mat. Pokorný po-
ukazuje na neupřímnost postupu. Němců v celé
akci vyrovnací i v nynějším bojí proti suspenti
zemské autonomie v Čechách. Réčník spatřuje vě-
likou taktickou chybu v tom, že z českých řad
oposičních vyšlo heslo proti červencovému zase-
dání říěské rady, čímž zmařen byl finanční plán
s nim související státní úděly zemím, takže finanční
katastrofa král. Českého byla urychlena. Řečník
konstatuje rovněž neupřímnost boje radikálních
stran českých proti národní straně svobodomyslné
a odmitá rozhodně neodůvodněné útoky na posl
dra. Kramáře. (Výborněí)
Říšský poslanec dr. Fr. Lukavský posuzuje
situaci zemské krise v Čechách se stanoviska po-
litiky říšské a odmítá rovněž způsob boje, jaký
proti komisariátu vedou české strany radikální
Manifestací a protestů radikálních stran českých
proti porušení autonomie zemské využito bylov
prvé řadě pro zájem strannický. To nebyl radika-
lismus, jenž by postavení zodpovědných stran
podporoval, nýbrž radikalismus celé postavení
naše politické nejvýš poškozující; rablátní vý-
střelky jeho žurnalistické i řečnické ukázaly opět
jednou v úplné nahotě ubohost naší výchovy po-
litické, jejíž nejsmutnějším důkazem byly a jsou
útoky na vůdce národní strany svobodomyslné
dra. Kramáře. Dr. Kramář jako jeden z před-
ních zodpovědných politiků českých měl nejen
právo, nýbrž i povinnost informovati,
když po ztroskotání dohodovací akce a po různých
marných pokusech, opatřiti zemskému výboru
další finanční prostředky, bylo více než pravdě-
podobno, že vláda chystá se k mimořádným opa-
třením v Čechách, jaká tato opatření budou, ob-
zvláště když se vědělo, k jakým opatřením Němc
Mat
Pokorná
Němec
doktor
František
Lukavský
Kramář
Čechy
30
article
vládu tlačí. Dr. Kramář rozpoznal správně situncl
a viděl nebezpečí, v jaké naše zemská politik
spěje. Nepodařilo se mu sice zvítězit, avšak brzká
historie dala mu zadostiučinění. Jen ze stranni-
ckého a osobního záští dlužno vysvětliti všecky
útoky proti němu vedené, a zvláště to, jakoby an
byl iniciátorem nebo spolupůvodcem protiústav-
ního řešení krise v Čechách. Dr. Kramář se vzác-
nou poctivosti, která je typem podkrkonošského
lidu, přiznal se upřímně ke všemu, co učiní
v pevném přesvědčení, že prospěje svému národu
a naprosto si nezaslouží, by na něj bylo útočeno
tak, jak toho byli jsme právě svědky. (Výborně
Dlouhotrvající potlesk.)
Řečník končí ujištěním, že nár. strana svobo-
domyslná bude, věrna velikým svým tradicím
svému velikému poslání, zvláště v nastávajících
pohnutých dobách pevně státi na svém místě, ne-
dávajíc se ani zlákati prázdnými hesly, ani za-
stražiti osočováním a cítíc zvláště v nynější době
velikou zodpovědnost činů politickýchh, říditi t
bude jen prospěchem národa. (Výborněl)
Na návrh městského komisaře dra. Skřiv -
na byl pak přijat jednomyslně za potlesku shro-
máždění tento proje va
„Členové místní organisace národní strany
svobodomyslné v Plzní, shromáždění na členské
pchůzi dne 6. srpna 1913 v Lidovém sále Měšťan-
ské besedy v Plzní, vyslechnuvše zprávy předs
sedy organisace purkmistra král. města Plzně p
JUDra. Václava Petáka, býv. zem. poslanců pp.
dra. Matouše Mandla a Matýse Pokorného i říl-
ského poslance p. dra. Fr. Lukavského o dosazení
byrokratické zemské správní komise a způsobe-
ném tím porušení zemské zamosprávy — usná-
šejí se jednomyslně na tomto
doktor
Kramář
JUDr
Peták
Mandl
Matýs Pokorný
František
Lukavský
Čechy
Skřiv
Plzeň
Výborněl
organizace národní strana
32
article
Shromáždění projevují své opravdové poli-
tování nad tím, že c. k. vláda nepřikročila vča
k náležitému řešení krise zemské prostředky
s ústavou se srovnávajícími, že, nemajíc odvahy
hned z prvopočátku čeliti bezdůvodné a svévolné
obstrukci německé a nepřipustivši zemskému vý-
boru náležité finanční prostředky, ústavou do-
volené a přípustné, dopustila, aby vinou této ob-
strukce octlo se království naše v největší tísnl
finanční.
C. k. vláda nese také vinu zmaru opětných
pokusů o spravedlivé vyrovnání, ježto v průběha
jednání vyrovnávacích nezachovávala žádoucí
nutnou nestrannost, naopak zasáhla v ně naněj-
výš ruživě ve prospěch Němců
Shromáždění jednomyslně protestují prot
neústavnímu činu vlády: Zřízení byrokratick
Němec