1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 6. srpna 1913.
Praha
4
article
larannt a večerní llet
předplácí sa
V Praze v administracti
na měsle. . . . 2 K —
na čivrt leta ... . 8 K —
dvojí donáškou
2 K 54
na měste P .
sa čtvrt leta . ... 7 K El
ve dliálkách
Kso
sa měsle
Poštou :
a měsl
ri : k ooi
s dvoji zásilkou
a měsl-
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Kavala.
V Bukurešti schyluje se ke konci po-
slední akt balkánské tragedie. Mnohohříšné
Bulharsko stojí tam před soudem ostatních
balkánských států, aby vyslechlo ortel za
zločin, jehož se dopustilo na svých jihoslo-
vanských bratrech a tím na celém Šlovan-
stvu. Trest, který mu bude vyměřen, bude
zasloužený, ale trapné jest, že spolu
s hříšným Bulharskem má býti potrestáno
celé Slovanstvo, které se ničím neprovini-
lo, a ještě trapnější, že tento nezasloužený
trest budou Slovanstvu diktovati spolu
sostatními balkánskýmí státy také Srbsko
a Černá Hora.
Bulharsko v krajní tísni podepíše prý
podmínky míru, jimiž Kavala se přisoudí
Řecku, ale připojí protest, kterým se odvo-
lá k soudu evropských velmocí, od něhož
očekává zmírnění trestu. Jak se zachová
evropský koncert k tomuto bulharskému
odvolání?
Za první balkánské války, když šloo
likvidaci evropského Turecka, koncert vel-
mocí s namaháním sice, ale přece se udržel.
Trojspolek stál pevně vedle trojdohody
na londýnských konferencích vymohl si
schválení požadavků Rakouska a Italie,
hájících samostatnost Albanie a bránících
Srbsku usaditi se na březích Adrie. Nepo-
chybujeme, že zástupce Ruska učinil pro
Srbsko a Černou Horu, co mohl, ale chtěje
zachovati mír Evropě, ustoupil nátlaku
trojspolku, nenacházeje patrně dosti platné
podpory u svých spojenců, zvláště u zá-
stupce Anglie. Srbsko se k moři nedostalo
a Rakousko s Italií uhájili celé pobřeží pro
Albanii, aby na něm jednou dozrálo jablko
sporu, které se může státi osudným jedné
z obou těchto velmocí.
Adrie
Praha
Bukurešť
Bulharsko
Srbsko
Černá Hora
Řecko
Turecko
Rakousko
Albánie
Nepa
Rusko
Evropa
Anglie
6
article
Nyní po druhé balkánské válce jest
opět spor o mořské pobřeží, o přístavy
moři Egejském. A tu náhle, jakoby evrop-
skému koncertu docházel dech, oba vel-
mocenské spolky se počínají trhati. Něme-
cko zastrčilo svou niebelunskou věrnost
z opatrnosti pod sukno a postavilo se po
boku Anglie a Francie proti svému spojen-
ci Rakousku, jež spolu s Ruskem a Italií se
snaží uhájiti pro Bulharsko, co se uhájiti dá
a zejména chce mu zajistiti přístup k Egej-
skému moři v Kavale, jediném vhodném
přístavě mezi poloostrově chalkydickým
a Enosem. Na Adrii šlo o životní potřebu
národa srbského; přátelé Ruska však klid-
ně zlomili hůl nad slovanským národema
dali za pravdu jeho odpůrcům. Na egei-
ském pobřeží jde o požadavek Řecka, kte-
ré má více výborných přístavů, než která-
koli velmoc evropská a snadno se obejde
bez Kavaly, ale Řekové nejsou Slované a
přátelé Ruska jsou ochotni vyhověti i jeho
zbytečnému požadavku.
Jednání Německa je pochopitelné; je-
mu bylo by zmohutnělé na moři Řecko mi-
lejší, než Bulharsko, které chtěj nechtěj
vždycky bude plouti ve vodách politiky ru-
ské. Také Anglie nikdy upřímně nehájila
zájmů slovanských a silné Řecko na stře-
dozemském moři může jí přijíti vhod ja-
ko protiváha Italie. Francouzský tisk pak
bez obalu píše, že chce míti silné na moři
Řecko proti Italii, v níž spatřuje nejnebez-
pečnějšího svého soupeře ve vodách, dělí-
cích Francii od jejích afrických držav.
ooULtnonslon nle
volaí jabeH v svovane
Adrie
Řek
Slovan
Anglie
Francie
Rakousko
Rusko
Bulharsko
Řecko
Německo
Italia
Italia
7
article
Když na londýnské konferencí troj-
dohoda ne dosti rychle hověla rakouskému
a italskému požadavku, že Srbsko nesmí se
usaditi na Adrii, bylo jí bez okolků ozná-
meno, že Rakousko s Italií vymohousi
splnění svého přání samy i bez souhlasu
velmocí. Vzmůže se nyní, když běží o
zájmy slovanské na Egejském moří, ruská
diplomacie na stejně energický krok, jaké-
ho se před půl rokem odvážilo Rakousko
a Italie?
Jedna z vídeňských korespondencí o-
tiskuje právě následující zprávu se Sofije
Král Ferdinand obdržel na svůj list, poda-
ný býv. ministrem Gešovem caři Mikuláši.
telegrafickou odpověď, v níž car ujišťuje
Bulharsko, že nepřipustí jeho rozdrobenía
pokoření. Od ministrů Kokovcova a Sazo-
nova zvěděl Gešov dále, že ruská vláda ne-
dovolí Turécku, aby se znovu usadilov
Thrakii, přisouzené londýnským mírem
Bulharsku. Rusko prý si po případě vy-
nutí na Turecku, aby opět vyklidilo Drino-
pol a ujme se všemožně zájmů bulhar-
ských.
Zpráva mluví výslovně pouze o Thra-
kii; ostatních bulharských zájmů dotýká
se jen všeobecně a zejména se nezmíňuje
ani o Makedonii, ani o Kavale. Největší
část Makedonie jest ovšem pro Bulharsko
ztracena a jest bolestno, že tato bulharská,
bohužel samými Bulhary zaviněná ztráta
připadne z velké části za kořist Řekůma
pro Slovanstvo je tedy na dlouho ztracena.
Adrie
Sofij Král
Ferdinand
Gešov
Mikuláš
Sazo
Kavale
Bulhar
Srbsko
Rakousko
Bulharsko
Rusko
Turecko
Makedonie
8
article
Malou útěchou jest, že aspoň část slovan-
ské Makedonie, o jejíž bulharské národní
příslušnosti sotva může býti nyní pochybo-
váno, případne ke státu srbskému a bude
tedy Slovanstvu zachována.
Jinak má se věc s Kavalou. Tu neběží
už jen o zájmy bulharské, nýbrž o zájmy
celého slovanského světa, jenž potřebuje
volného východu také k moři Egejskému
bez Kavaly ho míti nebude.
Bez svolení srbských diplomatů buku-
reštská konference Kavaly Řecku nevydá.
Jestliže tedy Srbsko, řídíc se pouze hnutím
srdce, rozhořčeného zločinným jednáním
zbloudilého slovanského bratra, připustíz
nenávisti k Bulharsku, aby ztratilo i Ka-
valu, spadne za ně za ránu, zasazenou vše-
mu Slovanstvu, odpovědnost nemenší, než
na zbloudilé Bulharsko.
Dobře jest říditi se pokyny srdce; ale
ve věcech tak vážných nutno utlumiti roz-
hořčení nad hříšným bratrem a říditi se jen
přísným rozumem, který velí zastříti
rouškou zapomenutí neblahou minulost a
spolu s Ruskem rovnati i se sebezapřením
cesty do budoucna.
Makedonie
Řecko
Srbsko
Bulharsko
Rusko
9
article
Německé porady v Praze.
Německé porady v Praze.
Vyslání deputací k vládě a zemské
správní komisi. Svolání důvěrníků na
den 17. srpna.
Po dopoledních předporadách, o kterých
podána byla zpráva již ve včerejším večerním
vydání t. listu, konala se o 2. hod. odpoledn
v německém kasině.
plenární schůze bývalého svazu německých
zemských poslanců,
a vydána o průběhu a usnesení její tato zpráva
„Za předsednictví posl. dv. r. Bach-
manna konala se dnes (5. srpna) plenárn
schůze bývalého svazu zemských německýc
poslanců, jež zabývala se především povšech-
nou politickou situací, načež po debatě za-
tbhvr ahiv
Bach
Praha
10
article
ujala stanovisko k nově nastalým poměrůmv
Čechách. Názory shromáždění uvedeny Rou
provolání k německému lidu v Če-
chách (viz dále toto). Jak z tohoto provolání
zřejmo, zaujalo shromáždění úplně totéž stano-
visko, jako rozšířené předsednictvo ve svě
schůzi minulého týdne.
Vzhledem k tomu bylo usneseno, vy slat
deputaci k ministerskému před-
sedoví, aby se dotázala po úmy-
slech vlády ohledně volební re-
formy v Čechách a prohlásiti mu
stejně jako předsedovi zemské
správní komise ústy této deputa-
ce zcela rozhodně, že němečtí po-
slanci sledovati budou co nej-
ostřeji činnost císařské zemské
správní komisea budou činiti vlá-
du zodpovědnou za její vedení zá-
ležitostí úřadních. Již z nejbližších
úkolů, jež bude zemské správní komisi řešití,
bude zřejmo, mohou-li Němci počítati s jejt
nestranností a spravedlivostí. Tak zejména při
novém přijímání úřadníků (u inspek-
torátu zemské pivní dávky), při rozdělování
rozpočtu atd. Zlepšení platů učitel-
ských z nových, zemi k disposici daných
zdrojů příjmů zůstává jako před tím důtklivým
požadavkem Němců.
Roa
Němec
Čechy
11
article
Deputace, která vyslána bude k minister-
skému předsedovi, složena bude z členů před-
sednictva sdružení německých říšských po-
slanců z Čech za přibrání posl. Knirschea
Lipky. Ku presidentu hr. Schönbornov
dostaví se říšští poslanci Bachmann, Lan-
genhan, Pacher a Roller zítra (dnes
6. srpna). Opětně bylo zdůrazněno ve shromá-
ždění, že nyní po rozpuštění české-
ho zemského sněmu těžiště něme-
cké politiky v Čechách přesunulo
se do Vídně.
Na dotaz posl. Hirsche bylo konstato-
váno, že členům bývalé národnostně-politické
komise není nic známo o krocíc
vlády k zahájení nové vyrovná-
vací akce. sbzals jonozo a
Značného času vyžádala si porada o před-
sednictvem navrženýchstanovách pro vše-
obecnou organisaci důvěrníků ně-
meckých z Čech.
Shromáždění při této příležitosti vyslechlo
přání Volksratu, tlumočené dv. r. Skedlem
K dalšímu jednání v této věci mezí předsedni-
ctvem německých poslanců z Čech a předsed-
nictvem Volksratu dojde v nejbližší době. Po-
kud se týče utvoření organisace důvěrníků
přijat byl s nepatrnouzměnou návrh, vypra
covaný posl. Pachrem. První schůz
důvěrníků, svolaná na těchto zásadách
konatí se bude dne 17. srpna v Chomutově.
Bachmann
Pacher
Roller
Hirsch
Skedl
Čechy
Lana
Vídeň
Chomutov
Knirschea Lipka
12
article
Svaz bývalých německých zemských
Svaz bývalých německých zemských
poslanců
po včerejší poradě v německém kasině v
Praze, vydal k německému lidu v Če-
chách toto provolání:
„Po dlouholetém, obětavém boji s mo-
ným nepřítelem o onu míru samosprávy, bez
které obstáti nemohou ani nejpokročilejší ná-
rodové ve světovém zápase o ideální i mate-
riální statky, konečně Němci aspon
něčeho dosáhli: učiněna nemožnou na-
dále násilná vláda české majority v zemském
sněmu a v zemském výboru král. Českého,
její režim je zlomen a na její místo nastoupila
císařská komise, jejíž dosazení — ač schází j
ústavní podklad — nemohlo by Němce mrzeli
ba naopak znamenalo by krok ke konečnému
splnění jejich oprávněných požadavků a tím
k touženému míru v zemi i říši — kdyby
způsob jejího vzníku, jejího slo-
onaonU-oenonlní
Němec
Praha
13
article
žení a plné moci vlastnímu jejímu účelu
odpovídal a právům a cítlivosti obou národů
vyhovoval.
Tomu však, bohužel, tak neníl Dle ná-
vrhů českých vůdců a jim povolného místo-
držitele kn. Thuna jest komise opět převáž-
nou většinou česká, jako bývalý zemský vý-
bor. Německý lid v Čechách nemůže tedy míl
k její správě více důvěry, než měl k zemské-
mu výboru a může připustiti tedy jen ona opa-
tření, jež jsou nezbytně nutna ke splnění zá-
konných povinností a ke zlepšení platů uči-
telských.
Nové příjmy, které vláda komisi ve for-
mě také německý národ těžce poškozující po-
skytla, jsou nyní zajištěny, aniž by německé-
mu lidu splněny byly jeho požadavky a při-
znáno jeho právo. Neslouží tedy k ukončení
národnostních sporů, nýbrž jsou Čechům jen
novým prostředkem, povzbuzujícím je, aby
setrvali na svém bezohledně odmitavém stano-
visku proti Němcům. Vláda, která tak dlouho
nečinně a bezmocně přihlížela ke škodlivému
národnímu zápasu v Čechách, nyní zakročila.
ale k těžké škodě už tak utiskovaných Němců
Němci nebudou a nemohou toho déle snášeti.
Po více než 30 let je německý lid v Čechách.
kulturní národ s 21/4 milionem příslušníků
politicky poručníkován a hospodářsky poško-
zován. Nemohlo by to však tak daleko dojíti.
kdyby tento systém nebyl státní správou trpěn.
nebo také časem skrytě nebo veřejně podpo-
rován. Výsledkem tohoto rakouského státního
umění je stále pokračující ničení jednoty
vnitřní správy, která přece jedině může odpo-
vídati společným požadavkům a potřebám ce-
lého státu.
Thun
Čecho
Němec
Čechy
14
article
To však ještě není vše! Již dlouhou dobu
vůdčí čeští politikové, zahrnuti vládní přízní
provádějí zahraniční agitace, jež bezuzdně
směřují proti všemu, co je a sluje německým
a při tom ve svém slepém fanatismu zapomí-
nají na stát a Rakousko. Tato panslavistická
práce v Paříži, Londýně, Petrohradě a Běle-
hradě jak dříve, tak v letech 1908, 1909, 1912
a 1913 dala nejen vzník zjevům Rakousko hlu-
boce zahanbujícím, ale také před celým svě-
tem jasně ukázala, že rakouští Němci a mezi
nimi ne v poslední řadě Němci z Čech jsou ne-
jen tvůrci, ale také spolehlivé opory tohoto
státu. A těmi chtěji také na příště zůstatil
Jest však skutečně tato Čechy na útraty
Němců podporující politika politikou stát
udržující? Je to rakouské a vlastenecké, ne-
chati chladně a po léta Němce v Čechách
boji za jejich skromné požadavky, ba v bojí
o jejich existenci bez účinné podpory a když
se konečně přiblíží nějakému úspěchu, pomá-
hati opět k jeho urvání?
Německý národ protestuje proti tétc
krátkozraké, ze strachu před Čechy diktovane
politice, protože je Němcům i státu nepřátel-
skou. Ale ještě více než Němce v Čechách
ohrožuje stát, ohrožuje Rakousko, jeho moc
velikost. A to nesmí být! Žádný německý dů-
věrník z Čech nemůže tedy dnes od nových
vyrovnacích jednání nic očekávati tak dlouho
dokud v Praze a ve Vídni vládnouti bude týž
duch, jako dnes.
Zde především musí nastati obrat.“
Schůze Poradního sboru Ústředny
německých okresů Čech.
O této schůzi bylo vydáno toto komuníké
„Dnes (5. srpna) o 6. hod. več. konala s
schůze poradního sboru ústředny německých
okresů Čech, jež se zabývala dnešní politickou
situací, pokud jí jsou dotčena okresní zastu-
pitelstva, jakožto samosprávné korporace. Po-
rada vzala za podklad císařský patent o zřízení
zemské správní komise ze dne 30. červenc
Němec
Čecho
Rakousko
Paříž
Londýn
Petrohrad
Běla
Čechy
Praha
Vídeň
15
article
V drobném prodeji
ranní číslo o sobě . za sh
večernl
za 4 b
Ve filiálkách na venkově
ranní dislo . . . . . 10h
večerní
. . 5b
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijíma
sdministrace v Marianské ul.,
Tam nacházají se táž
redakce, tiskárna a expedine
„Národních Llstů“
Rukopiay se nevraneji.
san
národní Llstus
17
article
1913, kterým se okresní zastupitelstva vyzý-
vají, aby se ve všech záležitostech, ve kte-
rých dosud jednala se zemským výborem, obra-
cela na zemskou správní komisi, podporovala
její činnost k blahu země a všechny obceo
tom uvědomila.
Poradní sbor sdílel jednomyslně názor, že
odstranění zemského výboru a nahražení jeho
činnosti císařskou komisí, zodpovědnou vlá-
dě, jest se stanoviska okresních zastupitelstev,
jakožto samosprávných korporací potud vý-
hodnější, než dosavadní stav, že zemský výbor
byl zodpovědný pouze sněmu, že jeho usne-
sení byla učiněna jen dle názoru české vět-
šiny a že vláda mohla na to poukazovati, že
na úsnesení zemské správy nemůže míti žád-
ného vlivu. Dosazením správní komise nastala
nyní změna a bude věcí vlády, aby oprávněná
přání německých okresních zastupitelsteva
obcí u komise prosadila, ovšem v předpokladu,
že okresní výbory věnovati budou císařské
komisi úplnou pozornost a na každý případ
odstrkování prostřednictvím ústředny něme-
ckých okresů budou si stěžovati u vlády, resp.
u říšských poslanců. Toto stanovisko bude po-
radní sbor zastávati také na mimořádném sjez-
du okresních starostů, svolaném na 9. srpna
o 11. hod. dopol. do Prahy (Německý dům).
jenž zdá se býti povolán určiti dráhu pro spo-
lečný postup všech německých zastupitelstev
okresních ve smyslu německé politiky. Ke
sjezdu starostů pozvány budou také okresy
Praha
18
article
Česká Lípa, Dubá. Vyšší Brod, Kaplice, Teplá
a Vimperk, které k svazu nepatří
Jak se rozumí samo sebou, bylo v porad-
ním sboru, jako již v předsednictvu něme-
ckého sněmovního svazu zdůrazněno, že jedno-
stranné složení císařské správní komíse ne-
může vládu za žádných okolností zbaviti zod-
povědnosti za její usnesení. Aby tomu i na
venek dán byl výraz, doporučí poradní sbor
všem okresním výborům a jimi zase německým
obecním zastupitelstvům, aby užívaly při všech
úřadních podáních, zprávách a jiných spisech
titulu: „císařská zemská správní komise“.
Usnesení německého sněmovního svazu svolati
schůzi důvěrníků, jež by udržovala styk se zod-
povědnými nositeli německé politiky, bylo
nadšeně uvítáno a vysloveno přesvědčení o
nutnosti schůze důvěrníků, vyšlých z voleb,
předsevzatých okresy.
Dubá
vysoký Brod
Kaplice
Teplá
Vimperk
Český Lípa
19
title
Politický přehled.
20
article
Země české.
Země české.
O monstrosním významu stálého shromáždění
německých důvěrníků,
jehož statut schváliti a je takto dosaditi bylo
hlavním odstavcem včerejší valné schůze Ver-
bandu, vyslovuje se článek společný „Neue
Freie Presse“ i „Bohemii“ a tuto označený
jako pochodící z kruhů poslaneckých. Oficiál-
ní název tohoto shromáždění zní: „Ständiger
deutsch-böhmischer Vertrauensmännertag“a
poznámka, která k tomuto jménu připojenav
obou listech, nasvědčuje tomu, že se tu vý-
razu „—tag“ rozumí ve smyslu sněm. Pravít
článek doslovně: „Dalším důležitým předmě-
tem debaty bude dosazení stálého německého
„Vertrauensmännertagu“, jehož statut již vy-
pracovaný předložen. Že dosazení tohoto sbo-
ru, kterýž by mohl nabýti významu
zemského sněmu Němců v Čechách,
usneseno bude, jest nade vší pochybu. V de-
batě může se jednati nejvýše o podrobnosti.
počet členů, rozdělení mandátů a podobné
vnější otázky.
V dalším obsahu zabývá se článek poža-
davkem Volksratu, aby sněm německýchi dů-
Němec
Vera
Čechy
Bohemia
Neue Frei Presse
21
article
FEUILLETON
FEUILLETON
(Tunel.) Již před 25 lety, v roce nastou-
pení Viléma II. na německý trůn, rokovalo se
o tom, že ostrov Velké Britannie bude
s evropskou pevninou spojen železničním tu-
nelem, jenž povede pod kanálem La Manche.
Projekt tenkrál brzy zapadl. K technickým
potížím přistoupily totiž pochybnosti a obavy
strategického rázu: slabé pozemní vojsko
ostrovanů bylo by prý vysazeno nebezpečí
irancouzské invase. Od té doby politický kal-
kul se nadobro změnil. Díplomacie tro doho-
dy, upiatost krále Edvarda k císařskému sy-
novci a „entente cordiale“ mezi Londýnem
a Paříži přispěly k tomu, že strašák francouz-
ského vpádu na anglické území již neděsí ve-
řejného mínění; naopak, uvažuje se o tom, že
by anglická milice podmořskou cestou mohla
Irancouzskému vojsku přispěti na pomoc proti
eventuálnímu společnému nepříteli. Kromě
toho pak inženýři i vojenští odborníci pouka-
zují, jak lehké by bylo, v případu nouze prů-
jezd tunelem učiniti naprosto nemožným —a
tak se stalo, že nedávná anketa, uspořádaná
londýnským „Daily Graphic“ o starém plánu.
vyzněla takřka jednomyslně ve prospěch stav-
by tunelu pod oceánem, kterážto myšlenka
dnes jest prý již prakticky, technicky řeši-
telná.
Vilém II
Londýn
Paříž
Le Manche
Daily Graphic
22
article
Není tudíž třeba přílišné tvůrčí obrazi-
vosti, za to spíš dovednosti kombinační tomu.
kdo si představuje odvážný ten podnik již
uskutečněn. A dnes, kdy pod Simplonským
jhem jezdí vlaky nejdelším tunelem světav
délce dvacíti kilometrů a kdy právě sa zda-
řilo provrtání středošvýcarského Lötschbergu,
je možno kombinovati ještě dále; v době, kdy
panamským prúplavem již odříznuta Severní
Amerika od Jižní, lze v myšlenkách stvořiti
železniční spojení Asie s Aljaškou prostřed-
nictvím dráhy, vedoucí pod Bohringskou úži-
nou — a odtud je již jen skok k odvážné fan-
tasii tunelu, pod Atlantickým oceánem spoju-
jícího starý svět s novým. New York s Paříží
Německému romanopisci Bernardu Keller-
mannovi přišla tato myšlenka, a zpracoval ji
v objemném románu, jejž nazval prostě „„Tu-
nel“. Vymyšlený děj se koná v budoucnosti
neoznačené přesným letopočtem, v době však
kdy se ještě živě vzpomíná na události
dnešních dnů — řekněme tedy kolem roku
2000. Co v románu vypravováno epickou for-
mou, v času minulém, nutno tudíž vlastně pře-
ložit do neurčitého futura a kondicionálu a
mezi řádky čísti „tak a tak by se mohlo jed-
nou státi“. Kellermannova methoda invenční
je v podstatě ta, že k hotovým či za možné
pokládaným vynálezům, vymoženostem, fak-
tům přivymýšlí si nějakou paralelní obdobu.
Keller
Kellermannův
severní Amerika
Asie
Aljaška
New York
Paříž
23
article
Tak, vedle samozřejmé telegrafie bez drátu
počítá i s bezdrátovou telefonii jakožto roz-
šířeným prastředkem dorozumívacím, ba zná
již cestu, kterak kinematografická produkee
za několik vteřin bez drátů se může reprodu-
kovati po celé zeměkouli: tak k zániku „Ti-
tanicu“ z r. 1912 přidává jinou, ještě prý hroz-
nější katastrofu, jež stihla (či stihne) nějaký
koráb, nazvaný „Kosmos“; tak mluví o pev
ném jízdním řádu, stanoveném pro aěro-
plány; a tak k tunelům pod kanálem a poe
Behringským průlivem přidává projekt pod-
oceánního tunelu, vedoucího z Biskaje na
Azory, odtud na Bermudy a odtud posléze do
Hoboken u Nového Yorku.
Mac-Allan — tak zve autor původce
uskutečnitele velkého projektu — jest pravý
typus nového světa, muž bez romantismu
bez poesie, tvrdě oddaný těžké své práci, po-
čítající s danými poměry, zveličující v kolo-
sálním měřítku všechny dosažitelné možnosti
ale při tom je to přece idealista nejčistšího
zrna, s jemným a hlubokým citem, nezištnýa
nectižádostivý pro svou osobu, ba v drobných
otázkách praktického života takřka bez-
radný, odkázán na pomoc dvou milujících žen
jež obě — prvá něžná, inspirující milenka-
druhá reálně založená, energická milionářka
— postupem času se stanou jeho manželkami
Mac
Allan
Azory
Bermuda
Hoboken
Nový York
24
article
Aby dosáhl svého cíle, musí Mac Allan, sym
horníkův ze západní Ameriky, nasaditi vše-
chny síly svého bohatěho ducha; vynajde
zprvu novou směs oceli, zvanou nallanitem“
jež, hutnější než platina, dá se poříditi za la-
ciný peníz a láme žulu jak diamant sklo; pak
podniká těžký boj s americkými kapitalisty,
by je získal pro svou myšlenku, a boj daleko
těžší s podřízenými svými úřadníky a s tisíci
a deseti tisíci dělníky, jež zaměstnává; je mu
zlomiti stávku, je mu překonati odpor evrop-
ských burs, je mu snášeti příkoří, zoufalství
vězení, když tisic metrů pod mořem vžnítí se
ve štole smrtící plyn, jenž způsobí děsnou ka-
tastrofu, pozbyv ženy i dítěte, kteří padli za
oběť rozvášněnému davu, zruinovav svou ak-
ciovou společnost a podkopav své zdraví
bloudí Allan jako vyhnanec evropskými země-
mi a je zde svědkem hospodářského úpadku
jenž rovněž byl zavinen jeho spekulacemi
celý svět se dal zlákati vyhlídkou na obrov-
ský podnik, celý svět upisoval akcie, obchod
a finance se točily kolem projektu tunelové
stavby — a když uvázne stavba, následují za
sebou v šíleném chvatu konkursy, runy, stáv-
ky a bankroty, ba i strádání hladem a nakaž-
livými nemocemi na obou půlkách zeměkoule
Mac
Amerika
evropský země
25
article
Trvá dlouhá léta, než vynálezce, započav svou
myšlenkovou práci a svou službu utkvělé své
představě takřka úplně znovu, opět k sobě
upoutá pozornost vedoucích finaněních kruhů
vybuduje s jejich pomocí a s novými nesmír-
nými obětmi započaté dílo, a posléze za vzru-
šení a jásotu celého světa sám řídí prvou lo-
komotivu, jež za necelých třicet hodin uraz
cestu z Nového Yorku do Paříže.
Kellermannův román způsobil sensací —
v dobrém i nedobrém smyslu. Tvrdilo se, že
bude hned překládán asi do šestnácti jazyků;
vyvolal spoustu nadšených referátů, v nichž
namnoze konstatováno, že „Tunel“ oproti dří-
vějším autorovým pracím znamená veliký po-
krok. Jisto jest, že Kellermannův vývoj o
sentimentálnějších začátků i od jemné eroti-
ky a melancholie jeho idyllické „Jugeborg
je příznačný pro moderní románovou tvorbu
pro odklon od jednostranně milostných pro-
blémů, pro vznik nebo předtuchu nového
společenského umění a pro příchod onoho
druhu románů, pro něž by se snad doporučo-
val název jako „román dobrodružný“: dobro-
družný asi ve smyslu povídek Wellsovýcha
jiných utopistických fantasií, stojící snad po
vlivem dánského Jensena, ale nejsoucí an
tak příliš daleko od fantastiky Jules-Verniád
ve kterých přece rovněž hlavní vtip spočívá-
vá v tom, že se uskuteční nějaký zázračný vy-
nález, jehož podstata zůstane ovšem utajen
(typický přiklad: víťěz Robur, jenž jede
„vzducholodí kolem světa“!). Abychom zů-
stali u románu německého: taková „Atlantis“
předního ze žijících dramatiků Německa aneb
i fakt, že autoři na pokyn a za peníze svého
nakladatelství podnikají daleké cesty — do
Kellermannův
Jensen
Jules
Robur
Nový York
Paříž
Německo
26
article
Ameriky, Indie, Japonska — aby přineslya
zpracovaly hojně exotických dojmů, jest do-
kladem, že opět se, dnes ovšem v novém
smyslu, zmocňuje autorů i čtenářů jistá
„umdlenost Evropou“, jako choroba či moda
objevovala se taková umdlenost v literatuře
již asi před sedmdesáti lety, dnes však má
reálnější podmínky a patrně též významnější
důsledky: dnes, právě zásluhou dopravních
vymožeností, Evropa se nám skutečně již zdá
poněkud malou, svět se do jisté míry kosmo-
politisuje a centralisuje přes velikou sílu
ideálů národnostních: Jedním z duševních
otců Kellermannovy fantasie je beze sporu
Walt Whitman, a čteme-li v německém ro-
mánu neustálé hymnické koordinování jmen
jako Kalifornie, Valašsko, Kongo, Australie,
Holand a pod., čteme-li jeho ódy na železo
a střízlivou práci, máme dojem, jakoby tu
byla širokodechá poesie amerického básníka
Kellermannův
Whitman
Holand
Amerika
Indie
Japonsko
Evropa
Kalifornie
Valašsko
Kongo
Austrálie
27
article
přeložena do prósy, jakoby jeho lyrický
vzmach byl zatížen epickými příměsky.
Nových uměleckých hodnot Kellerman-
nův román nepřináší: ale význam tohoto díla,
pojmenovaného jedním z kritiků případně
„obrovským feuilletonem“, jest, že nadmíru
obratně a napínavě spojuje, zpracovává, po-
pularisuje mnoho prvků, ležících „ve vzdu-
chu“ a naznačených u toho onoho moderního
básníka. Přiznám se bez skrupulí, že jsem
román četl jedním dechem, ale dodám hned,
že dojem, jím vyvolaný, byl způsoben — ne-
hledím-li k velmi dobrým kvalitám vypravo-
vatelským — laickým obdivem těch kolossál-
ních čísel, nesrozumitelných technických po-
chodů a závratných finančních operací —
laický to obdiv, úžas a závrať, jaké se neod-
borníka zmocňují ve velkém přístavě anebo
v ohlušujícím hluku továrním anebo v moder-
ním Babelu — na burse velkého města. Ryzí
umění dovede čtoucího povznésti nad před-
poklady technické i nad vypravovanou fabuli:
zde naopak se nevymotáte z údajů a dějů. A
jako na jednom místě se praví o zázračném
vynálezci, že trpí úzkostí, zda není některá
z jeho praemiss nesprávná a zda se tím ne-
shroutí celá pyramida jeho myšlenek, tak se
podobně vede i čtenáři: nezbaví se dojmu, že
Kellermann je snad pouhý laik ve věcech,
o nichž bájí, že se dopouští ne-li technických,
alespoň obchodních naivností a že tedy jeho
fantasie, pohrávající si tisíci osudů lidskýcha
miliardami dolarů, pohrává si libovolně a bez
pravé odpovědnosti: a tak, konec konců, vůči
tomuto literárnímu dílu. Literární kritika sa-
ma nevystačí. Tolik však možno tvrditi: ohá-
nět se slovy a představení jako „vlak s rych-
lostí 400 km. za hodinu“ anebo „krach celého
světa“ anebo „sto tisíc zaměstnaných dělní-
ků“, není o nic méně romantické, než
nyvá erotika anebo než povzdech nad zlatý-
mi zašlými časyl
Kellerman
Babel
Kellermann
km