ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c5818d70-8f15-11dd-b7b8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 81, person 43, work 3, org 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 6. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 214.
4 article
larannt a večerní llet předplácí sa V Praze v administracti na měsle. . . . 2 K — na čivrt leta ... . 8 K — dvojí donáškou 2 K 54 na měste P . sa čtvrt leta . ... 7 K El ve dliálkách Kso sa měsle Poštou : a měsl ri : k ooi s dvoji zásilkou a měsl-
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách. Kavala. V Bukurešti schyluje se ke konci po- slední akt balkánské tragedie. Mnohohříšné Bulharsko stojí tam před soudem ostatních balkánských států, aby vyslechlo ortel za zločin, jehož se dopustilo na svých jihoslo- vanských bratrech a tím na celém Šlovan- stvu. Trest, který mu bude vyměřen, bude zasloužený, ale trapné jest, že spolu s hříšným Bulharskem má býti potrestáno celé Slovanstvo, které se ničím neprovini- lo, a ještě trapnější, že tento nezasloužený trest budou Slovanstvu diktovati spolu sostatními balkánskýmí státy také Srbsko a Černá Hora. Bulharsko v krajní tísni podepíše prý podmínky míru, jimiž Kavala se přisoudí Řecku, ale připojí protest, kterým se odvo- lá k soudu evropských velmocí, od něhož očekává zmírnění trestu. Jak se zachová evropský koncert k tomuto bulharskému odvolání? Za první balkánské války, když šloo likvidaci evropského Turecka, koncert vel- mocí s namaháním sice, ale přece se udržel. Trojspolek stál pevně vedle trojdohody na londýnských konferencích vymohl si schválení požadavků Rakouska a Italie, hájících samostatnost Albanie a bránících Srbsku usaditi se na březích Adrie. Nepo- chybujeme, že zástupce Ruska učinil pro Srbsko a Černou Horu, co mohl, ale chtěje zachovati mír Evropě, ustoupil nátlaku trojspolku, nenacházeje patrně dosti platné podpory u svých spojenců, zvláště u zá- stupce Anglie. Srbsko se k moři nedostalo a Rakousko s Italií uhájili celé pobřeží pro Albanii, aby na něm jednou dozrálo jablko sporu, které se může státi osudným jedné z obou těchto velmocí.
Adrie Praha Bukurešť Bulharsko Srbsko Černá Hora Řecko Turecko Rakousko Albánie Nepa Rusko Evropa Anglie
6 article
Nyní po druhé balkánské válce jest opět spor o mořské pobřeží, o přístavy moři Egejském. A tu náhle, jakoby evrop- skému koncertu docházel dech, oba vel- mocenské spolky se počínají trhati. Něme- cko zastrčilo svou niebelunskou věrnost z opatrnosti pod sukno a postavilo se po boku Anglie a Francie proti svému spojen- ci Rakousku, jež spolu s Ruskem a Italií se snaží uhájiti pro Bulharsko, co se uhájiti dá a zejména chce mu zajistiti přístup k Egej- skému moři v Kavale, jediném vhodném přístavě mezi poloostrově chalkydickým a Enosem. Na Adrii šlo o životní potřebu národa srbského; přátelé Ruska však klid- ně zlomili hůl nad slovanským národema dali za pravdu jeho odpůrcům. Na egei- ském pobřeží jde o požadavek Řecka, kte- ré má více výborných přístavů, než která- koli velmoc evropská a snadno se obejde bez Kavaly, ale Řekové nejsou Slované a přátelé Ruska jsou ochotni vyhověti i jeho zbytečnému požadavku. Jednání Německa je pochopitelné; je- mu bylo by zmohutnělé na moři Řecko mi- lejší, než Bulharsko, které chtěj nechtěj vždycky bude plouti ve vodách politiky ru- ské. Také Anglie nikdy upřímně nehájila zájmů slovanských a silné Řecko na stře- dozemském moři může jí přijíti vhod ja- ko protiváha Italie. Francouzský tisk pak bez obalu píše, že chce míti silné na moři Řecko proti Italii, v níž spatřuje nejnebez- pečnějšího svého soupeře ve vodách, dělí- cích Francii od jejích afrických držav. ooULtnonslon nle volaí jabeH v svovane
Adrie Řek Slovan Anglie Francie Rakousko Rusko Bulharsko Řecko Německo Italia Italia
7 article
Když na londýnské konferencí troj- dohoda ne dosti rychle hověla rakouskému a italskému požadavku, že Srbsko nesmí se usaditi na Adrii, bylo jí bez okolků ozná- meno, že Rakousko s Italií vymohousi splnění svého přání samy i bez souhlasu velmocí. Vzmůže se nyní, když běží o zájmy slovanské na Egejském moří, ruská diplomacie na stejně energický krok, jaké- ho se před půl rokem odvážilo Rakousko a Italie? Jedna z vídeňských korespondencí o- tiskuje právě následující zprávu se Sofije Král Ferdinand obdržel na svůj list, poda- ný býv. ministrem Gešovem caři Mikuláši. telegrafickou odpověď, v níž car ujišťuje Bulharsko, že nepřipustí jeho rozdrobenía pokoření. Od ministrů Kokovcova a Sazo- nova zvěděl Gešov dále, že ruská vláda ne- dovolí Turécku, aby se znovu usadilov Thrakii, přisouzené londýnským mírem Bulharsku. Rusko prý si po případě vy- nutí na Turecku, aby opět vyklidilo Drino- pol a ujme se všemožně zájmů bulhar- ských. Zpráva mluví výslovně pouze o Thra- kii; ostatních bulharských zájmů dotýká se jen všeobecně a zejména se nezmíňuje ani o Makedonii, ani o Kavale. Největší část Makedonie jest ovšem pro Bulharsko ztracena a jest bolestno, že tato bulharská, bohužel samými Bulhary zaviněná ztráta připadne z velké části za kořist Řekůma pro Slovanstvo je tedy na dlouho ztracena.
Adrie Sofij Král Ferdinand Gešov Mikuláš Sazo Kavale Bulhar Srbsko Rakousko Bulharsko Rusko Turecko Makedonie
8 article
Malou útěchou jest, že aspoň část slovan- ské Makedonie, o jejíž bulharské národní příslušnosti sotva může býti nyní pochybo- váno, případne ke státu srbskému a bude tedy Slovanstvu zachována. Jinak má se věc s Kavalou. Tu neběží už jen o zájmy bulharské, nýbrž o zájmy celého slovanského světa, jenž potřebuje volného východu také k moři Egejskému bez Kavaly ho míti nebude. Bez svolení srbských diplomatů buku- reštská konference Kavaly Řecku nevydá. Jestliže tedy Srbsko, řídíc se pouze hnutím srdce, rozhořčeného zločinným jednáním zbloudilého slovanského bratra, připustíz nenávisti k Bulharsku, aby ztratilo i Ka- valu, spadne za ně za ránu, zasazenou vše- mu Slovanstvu, odpovědnost nemenší, než na zbloudilé Bulharsko. Dobře jest říditi se pokyny srdce; ale ve věcech tak vážných nutno utlumiti roz- hořčení nad hříšným bratrem a říditi se jen přísným rozumem, který velí zastříti rouškou zapomenutí neblahou minulost a spolu s Ruskem rovnati i se sebezapřením cesty do budoucna.
Makedonie Řecko Srbsko Bulharsko Rusko
9 article Německé porady v Praze.
Německé porady v Praze. Vyslání deputací k vládě a zemské správní komisi. Svolání důvěrníků na den 17. srpna. Po dopoledních předporadách, o kterých podána byla zpráva již ve včerejším večerním vydání t. listu, konala se o 2. hod. odpoledn v německém kasině. plenární schůze bývalého svazu německých zemských poslanců, a vydána o průběhu a usnesení její tato zpráva „Za předsednictví posl. dv. r. Bach- manna konala se dnes (5. srpna) plenárn schůze bývalého svazu zemských německýc poslanců, jež zabývala se především povšech- nou politickou situací, načež po debatě za- tbhvr ahiv
Bach Praha
10 article
ujala stanovisko k nově nastalým poměrůmv Čechách. Názory shromáždění uvedeny Rou provolání k německému lidu v Če- chách (viz dále toto). Jak z tohoto provolání zřejmo, zaujalo shromáždění úplně totéž stano- visko, jako rozšířené předsednictvo ve svě schůzi minulého týdne. Vzhledem k tomu bylo usneseno, vy slat deputaci k ministerskému před- sedoví, aby se dotázala po úmy- slech vlády ohledně volební re- formy v Čechách a prohlásiti mu stejně jako předsedovi zemské správní komise ústy této deputa- ce zcela rozhodně, že němečtí po- slanci sledovati budou co nej- ostřeji činnost císařské zemské správní komisea budou činiti vlá- du zodpovědnou za její vedení zá- ležitostí úřadních. Již z nejbližších úkolů, jež bude zemské správní komisi řešití, bude zřejmo, mohou-li Němci počítati s jejt nestranností a spravedlivostí. Tak zejména při novém přijímání úřadníků (u inspek- torátu zemské pivní dávky), při rozdělování rozpočtu atd. Zlepšení platů učitel- ských z nových, zemi k disposici daných zdrojů příjmů zůstává jako před tím důtklivým požadavkem Němců.
Roa Němec Čechy
11 article
Deputace, která vyslána bude k minister- skému předsedovi, složena bude z členů před- sednictva sdružení německých říšských po- slanců z Čech za přibrání posl. Knirschea Lipky. Ku presidentu hr. Schönbornov dostaví se říšští poslanci Bachmann, Lan- genhan, Pacher a Roller zítra (dnes 6. srpna). Opětně bylo zdůrazněno ve shromá- ždění, že nyní po rozpuštění české- ho zemského sněmu těžiště něme- cké politiky v Čechách přesunulo se do Vídně. Na dotaz posl. Hirsche bylo konstato- váno, že členům bývalé národnostně-politické komise není nic známo o krocíc vlády k zahájení nové vyrovná- vací akce. sbzals jonozo a Značného času vyžádala si porada o před- sednictvem navrženýchstanovách pro vše- obecnou organisaci důvěrníků ně- meckých z Čech. Shromáždění při této příležitosti vyslechlo přání Volksratu, tlumočené dv. r. Skedlem K dalšímu jednání v této věci mezí předsedni- ctvem německých poslanců z Čech a předsed- nictvem Volksratu dojde v nejbližší době. Po- kud se týče utvoření organisace důvěrníků přijat byl s nepatrnouzměnou návrh, vypra covaný posl. Pachrem. První schůz důvěrníků, svolaná na těchto zásadách konatí se bude dne 17. srpna v Chomutově.
Bachmann Pacher Roller Hirsch Skedl Čechy Lana Vídeň Chomutov Knirschea Lipka
12 article Svaz bývalých německých zemských
Svaz bývalých německých zemských poslanců po včerejší poradě v německém kasině v Praze, vydal k německému lidu v Če- chách toto provolání: „Po dlouholetém, obětavém boji s mo- ným nepřítelem o onu míru samosprávy, bez které obstáti nemohou ani nejpokročilejší ná- rodové ve světovém zápase o ideální i mate- riální statky, konečně Němci aspon něčeho dosáhli: učiněna nemožnou na- dále násilná vláda české majority v zemském sněmu a v zemském výboru král. Českého, její režim je zlomen a na její místo nastoupila císařská komise, jejíž dosazení — ač schází j ústavní podklad — nemohlo by Němce mrzeli ba naopak znamenalo by krok ke konečnému splnění jejich oprávněných požadavků a tím k touženému míru v zemi i říši — kdyby způsob jejího vzníku, jejího slo- onaonU-oenonlní
Němec Praha
13 article
žení a plné moci vlastnímu jejímu účelu odpovídal a právům a cítlivosti obou národů vyhovoval. Tomu však, bohužel, tak neníl Dle ná- vrhů českých vůdců a jim povolného místo- držitele kn. Thuna jest komise opět převáž- nou většinou česká, jako bývalý zemský vý- bor. Německý lid v Čechách nemůže tedy míl k její správě více důvěry, než měl k zemské- mu výboru a může připustiti tedy jen ona opa- tření, jež jsou nezbytně nutna ke splnění zá- konných povinností a ke zlepšení platů uči- telských. Nové příjmy, které vláda komisi ve for- mě také německý národ těžce poškozující po- skytla, jsou nyní zajištěny, aniž by německé- mu lidu splněny byly jeho požadavky a při- znáno jeho právo. Neslouží tedy k ukončení národnostních sporů, nýbrž jsou Čechům jen novým prostředkem, povzbuzujícím je, aby setrvali na svém bezohledně odmitavém stano- visku proti Němcům. Vláda, která tak dlouho nečinně a bezmocně přihlížela ke škodlivému národnímu zápasu v Čechách, nyní zakročila. ale k těžké škodě už tak utiskovaných Němců Němci nebudou a nemohou toho déle snášeti. Po více než 30 let je německý lid v Čechách. kulturní národ s 21/4 milionem příslušníků politicky poručníkován a hospodářsky poško- zován. Nemohlo by to však tak daleko dojíti. kdyby tento systém nebyl státní správou trpěn. nebo také časem skrytě nebo veřejně podpo- rován. Výsledkem tohoto rakouského státního umění je stále pokračující ničení jednoty vnitřní správy, která přece jedině může odpo- vídati společným požadavkům a potřebám ce- lého státu.
Thun Čecho Němec Čechy
14 article
To však ještě není vše! Již dlouhou dobu vůdčí čeští politikové, zahrnuti vládní přízní provádějí zahraniční agitace, jež bezuzdně směřují proti všemu, co je a sluje německým a při tom ve svém slepém fanatismu zapomí- nají na stát a Rakousko. Tato panslavistická práce v Paříži, Londýně, Petrohradě a Běle- hradě jak dříve, tak v letech 1908, 1909, 1912 a 1913 dala nejen vzník zjevům Rakousko hlu- boce zahanbujícím, ale také před celým svě- tem jasně ukázala, že rakouští Němci a mezi nimi ne v poslední řadě Němci z Čech jsou ne- jen tvůrci, ale také spolehlivé opory tohoto státu. A těmi chtěji také na příště zůstatil Jest však skutečně tato Čechy na útraty Němců podporující politika politikou stát udržující? Je to rakouské a vlastenecké, ne- chati chladně a po léta Němce v Čechách boji za jejich skromné požadavky, ba v bojí o jejich existenci bez účinné podpory a když se konečně přiblíží nějakému úspěchu, pomá- hati opět k jeho urvání? Německý národ protestuje proti tétc krátkozraké, ze strachu před Čechy diktovane politice, protože je Němcům i státu nepřátel- skou. Ale ještě více než Němce v Čechách ohrožuje stát, ohrožuje Rakousko, jeho moc velikost. A to nesmí být! Žádný německý dů- věrník z Čech nemůže tedy dnes od nových vyrovnacích jednání nic očekávati tak dlouho dokud v Praze a ve Vídni vládnouti bude týž duch, jako dnes. Zde především musí nastati obrat.“ Schůze Poradního sboru Ústředny německých okresů Čech. O této schůzi bylo vydáno toto komuníké „Dnes (5. srpna) o 6. hod. več. konala s schůze poradního sboru ústředny německých okresů Čech, jež se zabývala dnešní politickou situací, pokud jí jsou dotčena okresní zastu- pitelstva, jakožto samosprávné korporace. Po- rada vzala za podklad císařský patent o zřízení zemské správní komise ze dne 30. červenc
Němec Čecho Rakousko Paříž Londýn Petrohrad Běla Čechy Praha Vídeň
15 article
V drobném prodeji ranní číslo o sobě . za sh večernl za 4 b Ve filiálkách na venkově ranní dislo . . . . . 10h večerní . . 5b lnseráty plati se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijíma sdministrace v Marianské ul., Tam nacházají se táž redakce, tiskárna a expedine „Národních Llstů“ Rukopiay se nevraneji. san
národní Llstus
16 article
oq olnn
17 article
1913, kterým se okresní zastupitelstva vyzý- vají, aby se ve všech záležitostech, ve kte- rých dosud jednala se zemským výborem, obra- cela na zemskou správní komisi, podporovala její činnost k blahu země a všechny obceo tom uvědomila. Poradní sbor sdílel jednomyslně názor, že odstranění zemského výboru a nahražení jeho činnosti císařskou komisí, zodpovědnou vlá- dě, jest se stanoviska okresních zastupitelstev, jakožto samosprávných korporací potud vý- hodnější, než dosavadní stav, že zemský výbor byl zodpovědný pouze sněmu, že jeho usne- sení byla učiněna jen dle názoru české vět- šiny a že vláda mohla na to poukazovati, že na úsnesení zemské správy nemůže míti žád- ného vlivu. Dosazením správní komise nastala nyní změna a bude věcí vlády, aby oprávněná přání německých okresních zastupitelsteva obcí u komise prosadila, ovšem v předpokladu, že okresní výbory věnovati budou císařské komisi úplnou pozornost a na každý případ odstrkování prostřednictvím ústředny něme- ckých okresů budou si stěžovati u vlády, resp. u říšských poslanců. Toto stanovisko bude po- radní sbor zastávati také na mimořádném sjez- du okresních starostů, svolaném na 9. srpna o 11. hod. dopol. do Prahy (Německý dům). jenž zdá se býti povolán určiti dráhu pro spo- lečný postup všech německých zastupitelstev okresních ve smyslu německé politiky. Ke sjezdu starostů pozvány budou také okresy
Praha
18 article
Česká Lípa, Dubá. Vyšší Brod, Kaplice, Teplá a Vimperk, které k svazu nepatří Jak se rozumí samo sebou, bylo v porad- ním sboru, jako již v předsednictvu něme- ckého sněmovního svazu zdůrazněno, že jedno- stranné složení císařské správní komíse ne- může vládu za žádných okolností zbaviti zod- povědnosti za její usnesení. Aby tomu i na venek dán byl výraz, doporučí poradní sbor všem okresním výborům a jimi zase německým obecním zastupitelstvům, aby užívaly při všech úřadních podáních, zprávách a jiných spisech titulu: „císařská zemská správní komise“. Usnesení německého sněmovního svazu svolati schůzi důvěrníků, jež by udržovala styk se zod- povědnými nositeli německé politiky, bylo nadšeně uvítáno a vysloveno přesvědčení o nutnosti schůze důvěrníků, vyšlých z voleb, předsevzatých okresy.
Dubá vysoký Brod Kaplice Teplá Vimperk Český Lípa
19 title
Politický přehled.
20 article Země české.
Země české. O monstrosním významu stálého shromáždění německých důvěrníků, jehož statut schváliti a je takto dosaditi bylo hlavním odstavcem včerejší valné schůze Ver- bandu, vyslovuje se článek společný „Neue Freie Presse“ i „Bohemii“ a tuto označený jako pochodící z kruhů poslaneckých. Oficiál- ní název tohoto shromáždění zní: „Ständiger deutsch-böhmischer Vertrauensmännertag“a poznámka, která k tomuto jménu připojenav obou listech, nasvědčuje tomu, že se tu vý- razu „—tag“ rozumí ve smyslu sněm. Pravít článek doslovně: „Dalším důležitým předmě- tem debaty bude dosazení stálého německého „Vertrauensmännertagu“, jehož statut již vy- pracovaný předložen. Že dosazení tohoto sbo- ru, kterýž by mohl nabýti významu zemského sněmu Němců v Čechách, usneseno bude, jest nade vší pochybu. V de- batě může se jednati nejvýše o podrobnosti. počet členů, rozdělení mandátů a podobné vnější otázky. V dalším obsahu zabývá se článek poža- davkem Volksratu, aby sněm německýchi dů-
Němec Vera Čechy Bohemia Neue Frei Presse
21 article FEUILLETON
FEUILLETON (Tunel.) Již před 25 lety, v roce nastou- pení Viléma II. na německý trůn, rokovalo se o tom, že ostrov Velké Britannie bude s evropskou pevninou spojen železničním tu- nelem, jenž povede pod kanálem La Manche. Projekt tenkrál brzy zapadl. K technickým potížím přistoupily totiž pochybnosti a obavy strategického rázu: slabé pozemní vojsko ostrovanů bylo by prý vysazeno nebezpečí irancouzské invase. Od té doby politický kal- kul se nadobro změnil. Díplomacie tro doho- dy, upiatost krále Edvarda k císařskému sy- novci a „entente cordiale“ mezi Londýnem a Paříži přispěly k tomu, že strašák francouz- ského vpádu na anglické území již neděsí ve- řejného mínění; naopak, uvažuje se o tom, že by anglická milice podmořskou cestou mohla Irancouzskému vojsku přispěti na pomoc proti eventuálnímu společnému nepříteli. Kromě toho pak inženýři i vojenští odborníci pouka- zují, jak lehké by bylo, v případu nouze prů- jezd tunelem učiniti naprosto nemožným —a tak se stalo, že nedávná anketa, uspořádaná londýnským „Daily Graphic“ o starém plánu. vyzněla takřka jednomyslně ve prospěch stav- by tunelu pod oceánem, kterážto myšlenka dnes jest prý již prakticky, technicky řeši- telná.
Vilém II Londýn Paříž Le Manche Daily Graphic
22 article
Není tudíž třeba přílišné tvůrčí obrazi- vosti, za to spíš dovednosti kombinační tomu. kdo si představuje odvážný ten podnik již uskutečněn. A dnes, kdy pod Simplonským jhem jezdí vlaky nejdelším tunelem světav délce dvacíti kilometrů a kdy právě sa zda- řilo provrtání středošvýcarského Lötschbergu, je možno kombinovati ještě dále; v době, kdy panamským prúplavem již odříznuta Severní Amerika od Jižní, lze v myšlenkách stvořiti železniční spojení Asie s Aljaškou prostřed- nictvím dráhy, vedoucí pod Bohringskou úži- nou — a odtud je již jen skok k odvážné fan- tasii tunelu, pod Atlantickým oceánem spoju- jícího starý svět s novým. New York s Paříží Německému romanopisci Bernardu Keller- mannovi přišla tato myšlenka, a zpracoval ji v objemném románu, jejž nazval prostě „„Tu- nel“. Vymyšlený děj se koná v budoucnosti neoznačené přesným letopočtem, v době však kdy se ještě živě vzpomíná na události dnešních dnů — řekněme tedy kolem roku 2000. Co v románu vypravováno epickou for- mou, v času minulém, nutno tudíž vlastně pře- ložit do neurčitého futura a kondicionálu a mezi řádky čísti „tak a tak by se mohlo jed- nou státi“. Kellermannova methoda invenční je v podstatě ta, že k hotovým či za možné pokládaným vynálezům, vymoženostem, fak- tům přivymýšlí si nějakou paralelní obdobu.
Keller Kellermannův severní Amerika Asie Aljaška New York Paříž
23 article
Tak, vedle samozřejmé telegrafie bez drátu počítá i s bezdrátovou telefonii jakožto roz- šířeným prastředkem dorozumívacím, ba zná již cestu, kterak kinematografická produkee za několik vteřin bez drátů se může reprodu- kovati po celé zeměkouli: tak k zániku „Ti- tanicu“ z r. 1912 přidává jinou, ještě prý hroz- nější katastrofu, jež stihla (či stihne) nějaký koráb, nazvaný „Kosmos“; tak mluví o pev ném jízdním řádu, stanoveném pro aěro- plány; a tak k tunelům pod kanálem a poe Behringským průlivem přidává projekt pod- oceánního tunelu, vedoucího z Biskaje na Azory, odtud na Bermudy a odtud posléze do Hoboken u Nového Yorku. Mac-Allan — tak zve autor původce uskutečnitele velkého projektu — jest pravý typus nového světa, muž bez romantismu bez poesie, tvrdě oddaný těžké své práci, po- čítající s danými poměry, zveličující v kolo- sálním měřítku všechny dosažitelné možnosti ale při tom je to přece idealista nejčistšího zrna, s jemným a hlubokým citem, nezištnýa nectižádostivý pro svou osobu, ba v drobných otázkách praktického života takřka bez- radný, odkázán na pomoc dvou milujících žen jež obě — prvá něžná, inspirující milenka- druhá reálně založená, energická milionářka — postupem času se stanou jeho manželkami
Mac Allan Azory Bermuda Hoboken Nový York
24 article
Aby dosáhl svého cíle, musí Mac Allan, sym horníkův ze západní Ameriky, nasaditi vše- chny síly svého bohatěho ducha; vynajde zprvu novou směs oceli, zvanou nallanitem“ jež, hutnější než platina, dá se poříditi za la- ciný peníz a láme žulu jak diamant sklo; pak podniká těžký boj s americkými kapitalisty, by je získal pro svou myšlenku, a boj daleko těžší s podřízenými svými úřadníky a s tisíci a deseti tisíci dělníky, jež zaměstnává; je mu zlomiti stávku, je mu překonati odpor evrop- ských burs, je mu snášeti příkoří, zoufalství vězení, když tisic metrů pod mořem vžnítí se ve štole smrtící plyn, jenž způsobí děsnou ka- tastrofu, pozbyv ženy i dítěte, kteří padli za oběť rozvášněnému davu, zruinovav svou ak- ciovou společnost a podkopav své zdraví bloudí Allan jako vyhnanec evropskými země- mi a je zde svědkem hospodářského úpadku jenž rovněž byl zavinen jeho spekulacemi celý svět se dal zlákati vyhlídkou na obrov- ský podnik, celý svět upisoval akcie, obchod a finance se točily kolem projektu tunelové stavby — a když uvázne stavba, následují za sebou v šíleném chvatu konkursy, runy, stáv- ky a bankroty, ba i strádání hladem a nakaž- livými nemocemi na obou půlkách zeměkoule
Mac Amerika evropský země
25 article
Trvá dlouhá léta, než vynálezce, započav svou myšlenkovou práci a svou službu utkvělé své představě takřka úplně znovu, opět k sobě upoutá pozornost vedoucích finaněních kruhů vybuduje s jejich pomocí a s novými nesmír- nými obětmi započaté dílo, a posléze za vzru- šení a jásotu celého světa sám řídí prvou lo- komotivu, jež za necelých třicet hodin uraz cestu z Nového Yorku do Paříže. Kellermannův román způsobil sensací — v dobrém i nedobrém smyslu. Tvrdilo se, že bude hned překládán asi do šestnácti jazyků; vyvolal spoustu nadšených referátů, v nichž namnoze konstatováno, že „Tunel“ oproti dří- vějším autorovým pracím znamená veliký po- krok. Jisto jest, že Kellermannův vývoj o sentimentálnějších začátků i od jemné eroti- ky a melancholie jeho idyllické „Jugeborg je příznačný pro moderní románovou tvorbu pro odklon od jednostranně milostných pro- blémů, pro vznik nebo předtuchu nového společenského umění a pro příchod onoho druhu románů, pro něž by se snad doporučo- val název jako „román dobrodružný“: dobro- družný asi ve smyslu povídek Wellsovýcha jiných utopistických fantasií, stojící snad po vlivem dánského Jensena, ale nejsoucí an tak příliš daleko od fantastiky Jules-Verniád ve kterých přece rovněž hlavní vtip spočívá- vá v tom, že se uskuteční nějaký zázračný vy- nález, jehož podstata zůstane ovšem utajen (typický přiklad: víťěz Robur, jenž jede „vzducholodí kolem světa“!). Abychom zů- stali u románu německého: taková „Atlantis“ předního ze žijících dramatiků Německa aneb i fakt, že autoři na pokyn a za peníze svého nakladatelství podnikají daleké cesty — do
Kellermannův Jensen Jules Robur Nový York Paříž Německo
26 article
Ameriky, Indie, Japonska — aby přineslya zpracovaly hojně exotických dojmů, jest do- kladem, že opět se, dnes ovšem v novém smyslu, zmocňuje autorů i čtenářů jistá „umdlenost Evropou“, jako choroba či moda objevovala se taková umdlenost v literatuře již asi před sedmdesáti lety, dnes však má reálnější podmínky a patrně též významnější důsledky: dnes, právě zásluhou dopravních vymožeností, Evropa se nám skutečně již zdá poněkud malou, svět se do jisté míry kosmo- politisuje a centralisuje přes velikou sílu ideálů národnostních: Jedním z duševních otců Kellermannovy fantasie je beze sporu Walt Whitman, a čteme-li v německém ro- mánu neustálé hymnické koordinování jmen jako Kalifornie, Valašsko, Kongo, Australie, Holand a pod., čteme-li jeho ódy na železo a střízlivou práci, máme dojem, jakoby tu byla širokodechá poesie amerického básníka
Kellermannův Whitman Holand Amerika Indie Japonsko Evropa Kalifornie Valašsko Kongo Austrálie
27 article
přeložena do prósy, jakoby jeho lyrický vzmach byl zatížen epickými příměsky. Nových uměleckých hodnot Kellerman- nův román nepřináší: ale význam tohoto díla, pojmenovaného jedním z kritiků případně „obrovským feuilletonem“, jest, že nadmíru obratně a napínavě spojuje, zpracovává, po- pularisuje mnoho prvků, ležících „ve vzdu- chu“ a naznačených u toho onoho moderního básníka. Přiznám se bez skrupulí, že jsem román četl jedním dechem, ale dodám hned, že dojem, jím vyvolaný, byl způsoben — ne- hledím-li k velmi dobrým kvalitám vypravo- vatelským — laickým obdivem těch kolossál- ních čísel, nesrozumitelných technických po- chodů a závratných finančních operací — laický to obdiv, úžas a závrať, jaké se neod- borníka zmocňují ve velkém přístavě anebo v ohlušujícím hluku továrním anebo v moder- ním Babelu — na burse velkého města. Ryzí umění dovede čtoucího povznésti nad před- poklady technické i nad vypravovanou fabuli: zde naopak se nevymotáte z údajů a dějů. A jako na jednom místě se praví o zázračném vynálezci, že trpí úzkostí, zda není některá z jeho praemiss nesprávná a zda se tím ne- shroutí celá pyramida jeho myšlenek, tak se podobně vede i čtenáři: nezbaví se dojmu, že Kellermann je snad pouhý laik ve věcech, o nichž bájí, že se dopouští ne-li technických, alespoň obchodních naivností a že tedy jeho fantasie, pohrávající si tisíci osudů lidskýcha miliardami dolarů, pohrává si libovolně a bez pravé odpovědnosti: a tak, konec konců, vůči tomuto literárnímu dílu. Literární kritika sa- ma nevystačí. Tolik však možno tvrditi: ohá- nět se slovy a představení jako „vlak s rych- lostí 400 km. za hodinu“ anebo „krach celého světa“ anebo „sto tisíc zaměstnaných dělní- ků“, není o nic méně romantické, než nyvá erotika anebo než povzdech nad zlatý- mi zašlými časyl
Kellerman Babel Kellermann km