2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
5. srpna 1913. Číslo 214.
4
article
věrníků svolán byl již 10. srpna. Tomuto po-
žadavku staví se však v cestu značné techní-
cké překážky, ježto volbu a ustavení se ně-
meckých důvěrníků nelze tak snadno pro-
věsti. Rovněž pokročilá letní doba není prý
vhodna k velkým rokováním. Naproti argu-
mentu, uvedenému Volksratem pro důvěrni-
cký sněm již v nejbližších dnech, ježto prý
by mohly již v nejbližší budoucnosti nadejíti
rozhodné činy vlády, uvádí článek, že se něco
podobného s informované strany popírá. Ne-
hledě k tomu, že vláda veřejně a výslovně
prohlásila, že ve svých opatřeních mimo
ústavní zákony nehodlá jíti dále přes opatření
nutná k vedení zemského hospodářství, po-
kládá se za samozřejmo, že vůdčí kruhy ny
nější neklidnou a nejistou náladu v celých Če-
chách nebudou chtíti zostřovati a hnáti k ne-
příjemným výbuchům.
Pro nás nejzajímavější jest ovšem po-
známka poslaneckého článku v obou orgánech
německo-pokrokových, že by shromáždění.
sjezd čí sněm německých důvěrníků z Čech.
usnesený Verbandem poslanců, mohl nabýti
významu německého zemského sněmu v Če-
chách. Uveřejňují-li oba listy na útratu se-
riosnosti, jejíž vzhledu si přece jenom dodá-
vají, podobné výroky z pramenů poslane-
ckých, potom by se mohlo souditi, že něme-
cká taktika v Čechách vydala se skutečně na
cesty politických donkychotiád, o jichž kva-
litě snad mají příslušné vědomí, soudě podle
ostychu, s jakým tak dlouho držely za slu-
bem dobrodružnou definici chystané důvěrní-
cké korporace. Zvykli jsme v posledních
dobách požívati krmě německé kuchyně po
důkladném vychladnutí a víme, že už nejeden
pokusný balon německé taktiky praskl dřív,
než dostoupil určité výše, aby mohl býti vše-
stranně pozorován.
Čechy
5
article
Jestliže „může“ stálý důvěrnický sněm
německý nabýti povahy německého zemského
sněmu, pak v tomto kontextu sehází výraz-
„po případě“ — a strůjcové takového nápadu
nadějí se nepochybně od něho určitých dojmů
a mimoněmeckou veřejnost a také na vládu
a rádí by v důsledku těchto dojmů očekávali
jisté události, za jakých by upustili od slibo-
vané „povahy“ zemského sněmu Němců
Čechách. Jestliže pak domyslíme důsledky
vtroušené poznámky do citovaného článku.
jednalo by se o „konstituantu“ pro německou
provincii v Čechách, tedy o groteskní případ
oktroje vzhůru. Uvidí se ostatně brzy, jakým
vývojem půjde v před tento nejnovější něme-
cký koncept taktický a jaké stanovisko k ně-
mu zaujme vláda a místodržitel v královstv
Českém, jehož by se věc týkala v první řadě.
kdyby nabyla věrojatného vzhledu vážnosti
Spor německé národní rady s německým Sva-
zem poslaneckým o důvěrnický sněm.
Němec
Čechy
6
article
Hlavním předmětem včerejšího jednání valné
schůze Verbandu německých býv. poslanců zem-
ských za účastenství říš. poslanců bylo dosazení
častěji již vzpomenutého stálého shromáždění ně-
meckých důvěrníků z Čech. O složení a lhůtu do-
sazení nové německé organisace vznikl mezi Ver-
bandem a Volksratem pro Čechy zásadný spor.
který vedl až k vyslání zvláštní čtyřělenné depu-
tace- Volksratu do věerejší schůze s mluvčím dv.
radou drem. Skedlem v čele. O povaze a významu
tohoto sočivého utkání nejlépe poučuje článek.
jejž v „Bohemii“ a „N. Fr. Presse“ uveřejnil dr
Skedl včera ráno. Dovozuje v něm, že na místě.
aby veškerou mocí pracovalo se na upevnění vzá-
jemnosti mezí dosavadními nacionálními organisa-
cemi, má býti nynější okamžik vyhládnut k tomu,
aby německý Volksral byl z politiky
vysunut. Právě německý Volksrat, jediná to in-
stituce, kteráž ztělesňuje zásadu jednoty všec
Němců, ve kteréž se harmonicky shledávají všechny
strany, vedené vznešenou myšlenkou, docíliti vy-
možeností pro německý národ, má býti „na stu-
deno“ odstaven.
Skedl
Němec
Čechy
Vera
Bohemia
7
article
Německý Volksrat nemá na příště do politiky
aní slovo promluviti, bude smět provozovati jenom
drobnou nacionální práci, na jeho místo má vstou-
piti stálý „politický sněm důvěrnický. Ovšem prý
jest Volksral nepolitickým [Il) sdružením, v první
řadě nepolitickým zákopníkem němectví, ale právě
tak prý je jisto, že se nacionální práce nedá o
volitického osvědčování odloučiti. Volksrat ma
ho zapotřebí, jakožto první ze svých existen-
čních podmínek a útok proti tomu byl by
marným. Německý Volksrat — dí dr. Skedl — za-
pustil příliš hluboké kořeny v německém lidu
Čechách, než aby se mohlo přes něj jen tak zhola
přejíti. Boj proti němu měl by jen hluboce smutný
následek, osudný rozkol mezi Němci, a škodolibou
radost nacionálních protivníků, k velké úlevě vlá-
dy, kteráž by pak bezvýhradně mohla rozhodovati
o osudu Němců po libovůli. Na konec vyzývá dv.
rada Skedl politicky vůdčí osobnosti v posledním
okamžiku, aby nezaujímaly bojovného postavent
proti Volksratu, malá nedorozumění, vzniklá příli
ostrou kritikou Volksratu o aktivních politicích
pro přílišnou nedbu styků s Volksratem, nesmí prý
nyní hráti žádnou úlohu. Aktivní činitelové musí
se raditi ruku v ruce o osudu německého lidu. Je-
nom prý žádnou stávku, ať zůstane vítězem ten či
onen, neboť přemoženým byl by jenom německý
Zevrubný redakční výklad „Bohemie“ k tomu-
to článku vysvětluje, že předmětem sporu mezi
Verbandem a Volksratem jest důvěrnický sněm,
jejž zamýšlí Verband svolati teprve koncem srpn
či začátkem září. Minulého pálku zaujal k tomu
stanovisko Volksrat i prohlásil, že schůze důvěr-
níků koncem srpna byla by opožděna.
doktor
Skedl
Němec
Volksrat
Čechy
Bohemia
8
article
Nejdůležitějším předmětem sporu jest, že sta-
tut důvěrnického sněmu neuvádí Volksrat
mezi zastoupenými korporacemi, rovněi
jsou neshody o složeni: Volksrat chce míti schůzh
již 10. t. m. v Teplicích, a navrhuje, aby svolána
byla poslanci, Volksratem a oběma ústřednami
okresů i měst německých.
Konkurence mezi německými kluby posla
neckými a německým Volskratem pro Čechy jest
ovšem mnohem staršího data než zemská správní
komise a sočení mezi vedlejší německou vládou
v Lovosicích. Třebenicích, a poslaneckými kluby
německými už nejednou propuklo ve zjevnou roz-
tržku, a dnešní kompelenční zápas o složení
svolání důvěrnického sněmu německého není ničím
jiným než zápas o rozhodnutí nad tím, kdo má vésti
politiku Němců v Čechách. Verband, anebo Tittův
Volksrat.
O sboru německých důvěrníků radila se včera
před valnou schůzí býv. zem. poslanců německých
strana něm. agrárníků za předsednictví posl. Zu-
legera a usnesla se, setrvati na návrhu, vypra-
covaném od posl. Pachera s podmínkou, aby do
statutu bylo pojato velo jednotlivých stran. Dále
vymínila si strana něm, agrárníků i zamostatný po-
stup, aby mohla hájiti nejen zájmy německého lidu,
nýbrž co nejdůraznějí i zájmy německých venkov-
ských obcí.
Také něm. radikálové zasedali před valnou
schůzí za předsednictví posl. Pachera a usneseno
trvati za všech okolností na návrhu a statutu ztá-
lého důvěrnického sboru proti náz or ům
Vo1ksratu tak, jak se na něm usnesl
rozšířený výbor svazu. První schůze nové organi-
sace německé má se konati mezi 15. a 22. srpnem
v Chomutově. Na dva dny před tím mají se sejíti
Volksrat se zástupci Verbandu v Teplicích. Jinal
spatřuje německá radikální strana ve Volksratu dů-
kid
ležité národní, nikoli však politické zřízení.
Volksrat
Němec
Verband
Tittův
Pacher
Teplice
Lovosice
Třebenice
Čechy
Chomutov
Verband
9
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Dr. Steinwender o státním nouzovém právě.
Hr. Stürgkh nalezl v posl. dru. Steinwen-
drovi čiperného advokáta pro své názoryo
nouzovém právě, na jehož vratkém základě
zastavil zemskou autonomii v království Če-
ském a dosadil nám do Prahy zemskou správ-
ní komisi. Dr. Steinwender hájí v „N. W.
Tagbl.“ hr. Stürgkha následující úvahou: Stát.
země, obec jsou existence, mající bezpodmí-
nečně právo žíti. Zastaví-li pravidelné orgány
svou činnost, udržuje se život dále způsobem
nenormálným právě tak, jako se při někte-
rých nemocech zavádí umělé vyživování. Škol-
ní mládež je mocnější, než politikově; obyva-
telé nemocnic a chorobinců jsou silnější, než
lidoví řečníci se zdravými plícemi; tisíce drob-
ných požadavků běžné správy jsou neodbyt-
nější než všechny programy a než nejstarší
theorie: samy si vymohou své právo. Jsou-li
vyjeté cesty zavaleny, buď se překážka pře-
skočí nebo obejde a marny jsou všechny sna-
hy zameziti přechod výstražnými tabulkami
Autonomie a ústavní zřízení nejsou samy sobě
účelem, nýbrž prostředkem, který má vésti
k cíli. Když selhou, není možno zříci se cíle
nýbrž normální prostředky nahražují se nenor-
málními a život triumfuje nad mrtvým kliden
a rozkladem.
doktor
Steinwender
Stürgkh
N W Tagbl
RakouskoUhersko
Hradec
Praha
10
article
Takovouto úvahou ospravedlňuje, dr
Steinwender zastavení samosprávy v králov-
ství Českém a zavedení správní komise. P
tom jde ještě dále a hrozí, jestliže rána, která
stihla oba národy v Čechách, nepřiměje jich
k brzké dohodě a obnovení ústavnosti, a pře-
jde-li obstrukce i na říšskou radu, že vlád
týmž právem, jehož užila v Čechách, může
zastaviti také činnost státního parlamentua
nahraditi jej nějakou správní komisí. Nebot
stát musí žíti.
Obhajovací řeč dra. Steinwendra obsa-
huje ještě jedno zajímavé místo. Ač nacionální
Němec, nečiní za nynější absolufismus v Če-
chách odpovědnými jen nás Čechy, jako činí
většina německých listů, nýbrž rozděluje vinu
rovným dílem mezí oba národy.
Steinwender je alpský Němec a alpští
Němci nabažili se již věčného kverulantství
svých tvrdošíjných soukmenovců z království
Českého.
Dovolená bar. Skerlecze.
Zpráva, že nový chorvatský komísař, bar.
Skerlecz, nastoupil čtyřnedělní dovolenou.
kteroužto zprávu mají dnes téměř všechny ča-
sopisy, vznikla asi omylem pešťského zpravo-
daje. Na dovolenou odešel chorvatský mi-
nistr hr. Pejačevič; bar. Skerlecz vrátl
se z Pešti zase do Záhřeba a bude tam konfe-
rovati ještě s některými jednotlivými polítiky.
mimo jiné i se Supilem a teprve koncem
týdne přijede zase do Pešti, aby podal hr
Tiszovi zprávu o výsledku svých konferencí
Němec
Čecho
Pejačevič
bar
Supil
Čechy
Pešť
Záhřeb
11
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Německá návštěva v Norsku.
Rozvinutí velké námořní síly německé na
pobřeží Norska způsobilo v této zemi překva-
pení a jistý nepokoj. Vřelá řeč, pronesená Vi-
lémem II. při odhalení sochy Frithjofovy, kte-
rou daroval Norsku, vzbudila obavu, aby ten-
to apel na racové společenstvi nebyl prvním
pokusem vtáhnouti mladé norské království do
okruhu mocnější říše. Norsko by nechtělo býti
zapleteno do politiky, která by mu byla ne-
bezpečnou a příčila by se jeho zájmům. To ta-
ké vyslovují určitě některé norské listy a „Ni-
daros“! na příklad píše:
„Třicet největších a nejmodernějších vá-
lečných lodí německých nalézá se v přísta-
vech a fjordech norských od Larviku v zálivu
kristianském až k Romsdalu.
Byla doba, kdy návštěvy cizích válečných
lodí nám byly zábavou a potěšením. Nebyly
ani tak časté, aní tak četné. Ale dnes je to
každoroční vpád nejmodernějších válečných
strojů velmocí. Od několika let má německé
loďstvo ve skupinách více nebo méně četných
příležitost studovati nejmenší podrobnosti na-
šeho pobřeží a jeho mapy jsou asi velmi
přesné. V nynější evropské situací a při nyněj-
ším poměru mezi dvěma námořními velmoce-
mi Severního moře zájem, jaký chovají ně-
mečtí obrněnci pro naše pobřeží, není nám ni-
kterak příjemný. Neostýchavost, s jakou při-
cházejí, ukazuje více než co jiného, že Němei
nepokládají Norsko za zemi, která by byla
rovnou jejich zemí. Uvykli si, že se jim děkuje
se smeknutým kloboukem za čest, jakou nám
prokázala jejich návštěva.
Frithjofův
Němei
Norsko
Romsdal
12
article
Velká slavnost, uspořádaná k odhalení
sochy Frithjofovy za přítomnosti norského
krále, je toho nejlepším důkazem. Německý cí-
sař byl v Norsku vždy vítaným hostem, ale na-
še fjordy naprosto nemají zapotřebí soch, tře-
ba obrovských rozměrů. Ať byl úmysl dárcův
sebe lepší, tento dar nám nemůže býti milým
neboť tu domácí pán dostává známku blaho-
sklonnosti.
Tomu musí býti konec. Nepřejeme si, aby
v našich fjordech vznikla „Siegesallee“. J
čas, aby se pochopilo, že norské vody nepatři
německému loďstvu jako vody německé. To
nemůže zabrániti, aby Němci a Norové zůsta-
li dobrými přáteli.“
Na německou vtíravost je tento projev
důkladnou sprchou, Norové dobře vyciťují ne-
bezpečí danajských darů z Berlína.
Němec
Noro
Norsko
Berlín
J čas
13
article
Francie a Italie.
Francie
14
article
Italské listy přinášejí v posledních dneck
ostré články proti irancouzskému tisku a fran-
couzské politice. Vytýká se, že Francie podpo-
ruje thesi Řecka, pokud jde o Epirus a ostrovy.
„Temps“ na to odpovidá v úvodním člán-
ku, že je to these národnostní, neboť i v Itali
se musí uznati kraj u mysu Stylosu, Korice
Argyrokastra je stejně řecký jako ostrovy v
Egejském moři. Základní tradice Italie dopo-
ručují schváliti řecké požadavky. Ovšem v po-
litice tradice a city mnoho neváží vůčí zá-
jmům a závazkům
Jaké jsou v této věci zájmy a závazky
Připustí-li se, že v nynější Evropě trojspolek
a trojdohoda se nalézají v rovnováze a vy-
chází-li se ze soupeřství, nelze se diviti, že
Francie, která soustředila v západním Středo-
zemním moří všechny své eskadry, ráda vidí
vzrůstati ve východním Středozemním moři
námořní moc, jejíž síly se budou moci připojiti
k silám francouzským. Francie je nucena jako
celý svět přihlížeti k možnosti války, kteréai
nikterak nepřeje. Vzhledem k této možnosti
chce silné Řecko ze stejných důvodů, pro které
si generál šl. Bernhardi v nedávném čísle
„Post“ přál Řecko slabé a Srbsko nedokrevné.
Bernhard
Francie
Řecko
Epirus
Evropa
Srbsko
Italia
15
article
Pokud se týče závazků, uvádí se v ital-
ském tisku, že Italie podporovala Francii v
Marokku. Za dobré služby v Marokku slíbila
Francie Italii dobré služby v Tripolsku a do-
držela slovo. Italský tisk chválil přátelské cho-
vání tunisských úřadů za války a Tittoni ne-
popře, že francouzská diplomacie značně při-
spěla přiměti Portu k podepsání míru
Ouchy. Smlouva o Marokku a Tripolsku z roku
1900 byla tedy oběma stranami úplně splněna
a pro nové otázky, Albanii a ostrovy, není
žádné smlouvy. Francie nehodlá své volnost-
využíti v duchu Italii nepřátelském, neboť jej
smýšlení se nezměnilo, ale má vůči sobě samo
povinnost prováděti politiku ve svůj prospěch
Kdyby Italie jako dříve se dohodovala o své
středomořské politice s mocnostmi trojdohody.
v Paříží i v Londýně by rádi pracovali společ-
ně s ní jako druhdy. Jestliže naopak nyní s
dohoduje výhradně s mocnostmi trojspolku.
nesmí se diviti, že trojdohoda se necítí vázána.
To však se právě od nějaké doby děje.
V Jaderském moři, v Albanii, v Epiru, v Ma-
kedonii a na ostrovech je politika italská čistě
trojspolková. K tomu má Italie právo, poně-
vadž žádná smlouva ji neváže na Francii a na-
opak, ale pak ať se v Římě nediví, používá-li
Francie stejného práva a stejné nezávislosti
Nastala-li změna ve středomořské politice
nebyl k tomu dán podnět v Paříži.
Italia
Tittoni
Port
Ouchy
Francie
Maroko
Tripolsko
Albánie
Paříž
Londýn
Epirus
Ma
Řím
16
article
Sjezd České lesnické jednoty
v Hořicích.
(Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.)
V Hořicích, 5. srpna.
Valné shromáždění jednoty zahájeno bylo dnen
v 8 hod. ráno za hojné účasti v městském diva-
delním zále předsedou drem. Bedřichem kniž. z
Schwarzenbergů, jenž předem poděkoval občanstvu
hořickému za srdečně příjetí účastníků sjezdu. Po-
tom uvital zástupce lesnického spolku pro Halič
zástupce Českého odboru rady zemědělské p. Mid-
locha, dv. radu Bohutínského za ministerstvo orby.
centrálního ředitele lesů panství chvojenskéhop.
Hupku, p. Josefa Franze, delegáta Zalesňovacího
spolku pro Prahu, zástupce Jednoty českých les-
níků atd. Dále poděkoval starostovi města Hořie.
p. Fejfarovi, za pozornost sjezdu věnovanou, Jes-
mistru p. Trdlicoví za uspořádání exkurse.
Potom vyžádal si slovo starosta p. Fejíar, jeni
srdečně poděkoval jednotě, že k letošnímu sjezdu
zvolila si město Hořice. Občanstvo hořickéje
touto poctou velmi potěženo a zachová si pěknou
vžpomínku do celé budoucností. Dále poukázal na
význam lesů pro český hospodářský život a vy-
slovil přání, aby české lesnictvo ve svém krásném
úsilí vytrvale pokračovalo.
Bedřich kniž
Schwarzenberg
Hupka
Franze
Fejfar
Hořice
Hořie
spolek pro Halič
Český odbor rada zemědělský p . Mid
spolek pro Praha
Jednota český le
17
article
Okresní hejtman, p. Kozlanský z Nové Paky
projevil radosť, že okres jemu svěřený poctěn by
zájezdem českého lesnictva.
Zemský inspektor hospodářských škol, p. d
Sitenský, vzpomenul snah bývalého přdesedy jed-
noty, Karla kniž. ze Schwarzenbergů, který pr
české lesnictví velíce mnoho vykonal a vždy dba
o družnost, jež vede k úspěchům. Jednota získala
náhradu v synoví zesnulého, dru. Bedřichu kníž
ze Schwarzenbergů, jenž kráčí ve světlých stopách
svého otce a jednotu vede k plnému rozvoji. Řečníl
vyslovuje přání, aby smysl pro družnost sevše-
obecněl, by konečně nastal v zemi kýžený a blaho-
dárný mír. Když ještě za odbor rady zemědělské
promluvil p. lesní insp. Midloch, předseda sdělil ob-
sah pozdravných telegramů mínistra orby a mí-
sťodržitele království Českého. Na oba pozdravy
odeslán delegraficky dík. Potom přístoupeno k hlav.
nímu slezdovému rokování.
Zprávu o učiněných pozorováních v lesích ce.k
vojenského nadačního panství Hořice při exkurs
včerejší, podal lesní rada p. Bake sch z Loučeně
Lesy velkostatku hořického obnášejí 1331.34 ha.
Kozlanský
Karel kniž
Schwarzenberg
Bedřich kníž
Nová Paka
Hořice
Loučeň
18
article
Pozemky hospodářské, zbytky bývalých 12 dvorů
jsou roztroušeny po 18 katastrálních obcích, v 6
menších parcelách v celkové ploše 450.65. Celko-
vá výměra velkostatku obnáší 1786.91 ha. — Lesn
r. Bakesch zmiňuje se povšechně, v jakém stavu
byly korunní statky v Čechách na sklonku 17. sto-
letí. Ochuzování dělo se soustavně. Byly na přiklad
doby, kdy jeden hektar lemních pozemků prodáván
za 176 zl. 12 kr. Teprve v době novější věnuje s
těmto statkům více pozornosti. — Ve svém refe-
rátu o exkursi rada Bakesch příčinil řadu informa-
tivních poznámek, jež vystižně doplňují jednako-
sobní dojmy účastníků, jednak instruktivní popi
vycházky v „Průvodci“ obsažený. O lesním hospo-
dářství nadačního panství hořického vyslovuje se
příznivě a označuje je za vzorné. Po referátu jeho
rozpředla se diskuse z podnětu lesního rady dra.
Sigmonda ohledně ničení lesní plevele a škodných
tráv.
Druhý řečník, lesmistr inženýr p. Strachota
Hradce Králové, pojednal ve svém důkladném re-
ferátu o zkušenostech v oboru veškerého lesni-
otví a lovectví v uplynulém rocs.
Bakesch
Čechy
Strachota Hradec Králové
rada Bakesch
19
article
Řečník nejprve probírá klimatické poměry roku
minulého a přechází na semennou žeň lesního stro-
moví a hrnyz škodlivý, jakož i cízopnsně houby.
které v loňském roku byly ve větší míře pozoro-
vány. V další části své přednášky probírá poměry
dřevního obchodu, pojednává o dovozu a vývonu
dřeva mocnářství našeho, jakož i některých jiných
států evropských a zámořských. Změňuje se p l
obřírně o výnosech a zákonitých ustanoveníc
roku posledního, pokud mají vztah k lesu a lov
v zemích rakouských event. v cizíně a pokud usta-
novení ta jsou závažná. Přechází pak na těžbe
lenní a technologli lesa.
V druhé části své přednášky líčí loňský prů-
běh říje zvěře vysoké a srnčí, zmiňuje se o ne-
mocech zvěře této, líčí poměry tahu sluk, tek ko
houta velkého a tetřívka a pojednává o stavu zvě-
ře, který letožního roku možno očekávatí. Konsta-
toval nutnost ochrany ptactva a v závěru před-
nášky přežel k pozorováním, týkajícím se vysta-
vených trofejí loveckých, ukořistěných roku mi-
nulého. Referáť v oddílech i celku skýtal obra
lesa a lovu, těchto nespornž důležitých hospo-
dářských odvětví.
20
article
Třefí referent JUDr. Krlek, zemský inspel-
tor stravoven v Hradci Králové, poukazuje na dů-
ležitost sprostředkování míst při zemědělství ústa-
vy veřejnými. Při zemském Č. Ú. sp. v Hrad i
Král. zřízeno bylo letos zvláštní oddělení pro umí-
sťování úřadnictva zemědělského. Sprostředkování
děje se bezplatně. Ústav přijímá přihlášky službo-
dárců i uchazečů, doporučuje však jen sdy kvalifi-
kované, o nichž získal přesné informace. Zvláštn
komitět, složený ze zaměstnavatelů i zaměstnanců
bdí nad výběrem uchazečů. Ústav založen na zá-
sadě: Naprostá nestrannost, volnost a bezplatnost.
Bohužel, ústav dosud není tak vyhledáván, jak by
v zájmu věci bylo. Snad nyní, kdy tak důležitá
korporace, jako je Č. 1. jednota, obeznámena je
s vůdčí zásadou ústavu, zájem stoupne. — Úspěšné
činnosti mladě instituce přál mnoho zdaru dr. Sig-
mond.
Pak podal zajímavou zprávu o škůdci les
„Sosnokazu obecném“ p. Ant. Altmann, lesn
správce z Horek n. Jiz. Revir horecký byl tímto
škůdcem krutě postižen a jen nečekané a vydatné
pomoci špačků a havranů lze děkovati, že zhoub
postavena hráz. Ptactvo sbíralo housenky pod me-
chem a do revíru zavítalo v ohromném množství
V rozhovoru akcentuje dr. Sigmond „Ochranu soj-
ky“ jako ptáka pro lesní hospodářství velmi uži-
tečného. Když více žádný k slovu se nehlásil, ukon-
čil předseda valné shromáždění, vzpomenuv ješlě
jednou ochoty mnohých činitelů při zájezdu do Ho-
řic.
JUDr
Krlek
Král
Antonín
Altmann
Revir
doktor
Sigmond
Hradec Králové
Jizera
21
article
Potom ihned zaháji
65. plné shromáždění Jednoty.
Při zahájení připomenul kníže Schwarzenbery
že také Klub pro lesnictví a myslivost vyslal n
sjezd své delegáty. Potom přikročeno ku projed-
návání programu.
Zpráva o činnosti č. 1. j. ve spolkovém roee
1912-13 vykazuje řadu důležitých akcí, podniknu-
tých v zájma členstva a českého lesnictví vůbee
Jednota vydala v tomto roce některé odborne
publikace, vydávala spolkový časopis. Členů měl
koncem roku 1300. Také ve smyslu humanním Jed-
nota dbala prospěchu svého členstva. Zpráva po-
tom jednomyslně schválena, jakož I zpráva po-
kladní, ze které vysvítá, že koncem spolkového
roku měla J. 53,230 K 11 hal. jmění. Předseda kníže
Schwarzenberg konstatoval, že v tomto roce bylo
spolkové vydání větší než příjmy a jeví se tudíž
nutnost. v zájmu činnosti Jednoty, zvýžiti pří-
spěvky členské z 5 na 10 K s platnosti žestiletou
O věci vyměněny názory, v nichž akcentováno, že
činnost spolku může býti vzpružena jen s ožive-
ním spolkových financí. S povděkem přijato, že
časopis spolkový bude po zvýšení příspěvku zve-
leben a členstvu dodáván zdarma.
Schwarzenbera
Schwarzenberg
Jednota
22
article
Před volbou výboru uctěna památka zesnu-
lých členů. Z výboru vystupující pánové a sicet
ředitel K. Böhm z Chodové Plané, lesmistrJ
Strachota z Hradce Král., hrabě dr. B. Deym z Ne-
myšle, lesmistr R. Hacker z Hradce Král., kom
ředitel Jan Liebus z Hořovic, vrchní lesní r. K.
Heyrovský ze Smíchova a dr. J. Sigmond z Plazcně.
byli opětně aklamací zvoleni na tříleté období
Resignace rady K. Heyrovského přijata nebyla.
vzhledem k vydatné činnosti resignujícího.
Otázka zřízení a umístění pomníku vrch. les-
nímu radovi ryt. z Fiscali, objasnil II. místopřed-
seda vrch. les. rada p. Wiehel. Fond ku posťaven
pomníku utěšeně vzrůstá a je nutno aby konečně
otázka definilivně rozřešena byla.
Řečníci, kteří se rozpravy zúčastnili, projevil
vůči zesnulému vynikajícímu učíteli lesnictva ne.
obmezenou úctu a lásku. Otázka vyřízena tak, že
výbor definitivní rozhodnutí učiní. Pomník posta-
ven býti má v sadech střední školy lesnické v Zá-
kupech. V případě, že by ústav byl jinam přelo-
žen, má na pomník býti pamatováno. Když před-
seda oznámil, že sjezd Jednoty projektuje se na
rok 1914 v Rokycanech, r. 1915 na velkostatku
rožmitálském, r. 1916 v Plzni, což přijato s uspo-
kojením, předneseny četně ověřené přihlášky za
členství v Jednotě, jimž bez námitky vyhověno.
Potom předseda kníže Schwarzenberg srdeč-
ným „Na zdar!“ jednání ukončil a vyslovil přání
aby všichni účastníci zájezdu hořického sešli se
opětně r. 1914 v Rokycanech,
Sjezd oficiálně ukončen o 12. hod. polední
Část účastníků setrvala ještě v Hořicích, část roz-
jela se do okolí a na bojiště z r. 1866, Ostatn
do svých domovů.
K Böhm
lesmistrj Strachota
Deym
R Hacker
Liebus
K Heyrovský
doktor
J Sigmond
Plazceň
Schwarzenberg
Hradec Královský
Hořovice
Smíchov
Rokycany
Plzeň
Hořice
Chodová Planá
23
article
Ke včerejší exkursi do lesů nadačních zbývá
nám ještě říci toto: Exkurse získala na zajímavo-
sti demonstrací stroje k dobývá pařezů, kterýv
soutěží s ostatními methodami vitězně obstál
Stroj „Obr“ postaven byl v příkré strání v pasec
se sílnými pařezy smrkovými a jedlovými v reví-
ru dachovském. Vynálezce stroje volil k demon-
straci této úmyslně stráň, by dokázal, že stroj pra-
cuje úspěšně v každém terénu.
Do dneška nebylo stroje, který hy racioneln
v každém terénu pařezy dobývati mohl. Před de-
monstrací vysvětlil vynálezce pochod práce, načež
zapnut byl hák stroje na silný jedlový pařez, kter
za malou chváli počal se ze země zdvihati. Pře-
kvapení a nadšení přítomných odborníků bylo pro-
jeveno bouřlivým potleskem. Za necelých 15 minut
byl pařez s ohromným balíkem země vytržen av
několika minutách opět pařez smrkový. Stroj pra-
coval tiše, racionelně obsluhován dvěma dělníky
kteří vyvinou sílu zdvihu 460 metr. centů. Stro
možno s místa na místo pohodlně přesunovati.
Památce
Boleslava Jablonského.
V Kardašové Řečící, 4. srpna.
Dluh povinné úcty k památce polozapo-
menutěho pěvce-buditele Boleslava Jablonské-
ho — Karla Tupého — splatila dne 2. a 3.
srpna jeho rodná obec Kardašová Řečice, od-
ložívši oslavu jeho stých narozenín z ledna n
pohodlnější dobu srpnovou. Pečlivé přípravy.
vykonané k malé domácí slavnosti v jiho-
českém venkovském městě městskou radou
místními spolky nebyly marné; ukázalo se, že
bývalý miláček čtoucího českého obecenstva
v polovíně XIX. stol. má na českém jihu do-
sud hojnost přátel, neboť klidné jindy řečické
ulice a náměstí staly se v nedělní dopoledne
shromaždištěm neočekávaného množství cizic
hostů. Velice čestně byl zastoupen Jindřichův
Jablonski
Tupý
Jindřichův
Kardašová Řečice
24
article
Hradec, jenž vyslal do Řečice deputaci svého
starobylého gymnasia, na němž Jablonský na-
byl národního uvědomění a kde poprvé zkou-
šel svou prostou lyru; vyslal zástupce dívčíc
spolků „Slávy dcery“ a „Vesny“, ochotnickéh
spolku „Jablonského“, četu Sokolů, k niml
se připojili četní v Hradci na prázdnináchs
zdržující Pražané, jako generál-auditor Horá-
ček s rodinou, prof. české techniky Nušl aj
Přibyli zástupci okresního výboru se starostou
Bočkem a městské rady z Veselí, hosté z
Soběslavě a jiných okolních obcí. Z Prahy
přijel opat kláštera strahovského, P. Method
Zavoral, vnukové básníkovy sestry a čelní
rodáci řečičtí. Vesele plápolaly jasné barvy
českých praporů se střech čistých, nízkých
domků v širokých ulicích, jimiž proudily zá-
stupy lidu a mezi nimi táhla ke shromaždíšt
domácí mládež v imitovaných starých sel-
ských krojích, jichž malebnosti se divili okol
rolnici, kteří je před půl stoletím odložili
protože se jich styděli.
Po 10. hodině přitáhl průvod se spolko-
vými prapory a hudbou mezimostských želer-
ničních zřízenců, minuv rodný dům Jablon-
ského, u něhož promluvil učitel Plískal,n
velké náměstí k památníku oslavence, kdel
vykonán hlavní oddíl oslavy. Malý sad, z-
ložený r. 1886 kolem památníku, krásně za
tím vzrostl. Vysoké, štíhlé jalovce, naše jiho-
české cypříše, vroubí podstavec památníku
a v rozích rozložily už lípy své košaté koruny.
S vysokých, pletencí ovinutých stožárů vlaj
bílo-červené prapory a pod nimi kolem estrá-
dy usedli zvaní hosté. Přišel vzdát poctu če-
skému básníku také stařičký kníže. Karel
Paar s chotí, syny, snachou, roz. princeznou
Windischgrätzovou a vnukem; on znáva
Jablonského osobně a stýkal se s ním za ml-
dých let.
Jablonski
Sláva
Sokol
Pražan
Nušl
Boček
Zavoral
Paar
Windischgrätzův
Hradec
Řečice
Soběslava
Praha
spolek „ Jablonski
rodný dům Jablonský
25
article
Počasí bylo milostivé, ba chvílemi vy-
hlédlo i slunce a ozářilo vlnící se zástup n
širokém, pestře vyzdobeném náměstí. Řečický
pěvecký spolek „Jablonský“ zapěl pečlivě
secvičený Pivodův smíšený sbor „Na výsost
hvězdy svítí“ (na slova Jablonského) a kdyl
starosta Karel Hes přivítal hosty, promluví
redaktor „Nár. Listů“ Jaromír Hrubý o vý-
znamu Jablonského pro literaturu, národ
pro rodnou obec. Hlavní význam Jablonskéh
spatřuje v tom vlivu, který měla jeho prostá.
lahodná, širokým vrstvám lidovým přístupnt
poěsie na národní probuzení venkovského lidu
českého; některé jeho verše se ovšem přežily.
ale četná čísla jeho „Moudrosti otcovské“, ně-
které jeho „Písně milosti“ a různé básně za-
chovaly si však podnes i cenu básnickou. Vý-
znamnou pro Jablonského, jako i jiné naše
kněze buditele jest ta okolnost, že uměl svě
povolání katolického kněze srovnati se svým
národním přesvědčením a kdekoli by mohl
nastati kolyse, neváhal své duchovenské, sta-
vovské povinnosti podříditi povinnostem líbe-
rálně smýšlejícího Čecha. Jablonskému byl
práce pro národ první povinností a za ní šly
teprve ostatní. Za dnešních smutných dob po-
litické roztříštěnosti, kdy stavovské zájmy s
staví nad společné zájmy národní, jsou slov
Jablonského: „Dříve jsem se narodíl a pak
mne teprve křtili“ nejen naučením, ale i vý-
strahou velmi časovou.
Po řečí red. Hrubého promluvil krátce
opat Zavoral, jenž vyřídil pozdrav klášter
strahovského a mimo jiné sdělil, že vliv Ja-
blonského zanechal patrné stopy na Strahově
podnes. Jest zásluhou Jablonského, že klášter
jest dnes národně český. Vojenský superior.
Jablonski
Pivodův
Hes
Hrubá
Čecho
Hrubý
Zavoral
strahovský
Strahov
26
article
P. Voneš, jenž ztrávil delší dobu v Krakově,
vypravoval, že tam Jablonského chovají do-
sud ve vděčné paměti. Říš. posl. P. Vacek.
návázav na řeč hlavního řečníká, promluví
o nynější politické situaci a varoval před
bratrovražedným bojev v českém politickém
táboře, jenž by mohl míti podobně neblahé
následky pro nás, jako nešťastné události na
Balkáně pro celé Slovanstvo. Stručnými slovy
vzdal úctu památce Jablonského profeson
hradeckého gymnasia Špirek a za ochotni-
cký spolek „Jablonský“ v Jindř. Hradci po-
ložil p. Hanek na podnoží památníku věnec
se stuhami v českých barvách. Praussovým
„Chorálem českého národa“, bezvadně před-
neseným pěveckým spolkem za řízení učitele
p. Tichého, ukončena dopolední slavnost.
Řečičtí ochotníci sehráli již v předvečen
slavnosti šamberkova „J. K. Tyla“. Zvolil
tento obraz ze života proto, že Jablonský sám
také hrával ochotnicky divadlo s Tylemv
Praze u Kajetánů. Před divadlem recitov l
uč. Hanuš proslulé kdysi „Tři doby země če-
ské“ a báseň Krásnohorské, psanou r. 1886
k odhalení památníku Jablonského v Řečici.
P Voneš
Jablonski
P Vacek
Jindřichův
Hanka
Praussův
Tichý
Tyl
Hanuš
Krakov
Balkán
Hradec
Tylemv Praha
Řečice
27
article
Divadlo bylo přeplněné; také odpolední lidová
slavnost na mohutné hrázi rybníka Velkého,
zarostlé krásným dubovým stromořadím, sli-
bovala býti hlučnou a veselou. Ale nebe už
nemělo strpení a veselé výletníky skropilo
pořádným lijákem. Mládež si pokaženou zá-
bavu nahradila večer tancem při pěkné hudbě
mezimostské.
Skromná oslava památky Jablonského
ozářila jako řídký sluneční paprsek z letoš-
ního zamračeného, uplakaného nebe ponurý.
jen samé zklamání přinážející náš společenský
a politický život. Jsme za tuto krátkou zadost
vděční obětavým, ochotným členům slavnost-
ního výboru, v němž za předsednictví starosty
K. Hesa lví podíl padl na bedra našeho uči-
telského sboru. Nepracovali marně; slavnos
Jablonského utkví na léta v paměti všech je-
jích účastníků.
Jablonski
28
article
Denní zprávy
Denní zprávy
— Rok narození místra Jana Husa. „Ber
Tagbl.“ přinesl včera ráno tuto vysoce zajíma-
vou zprávu, která vyžaduje nejrychlejšího zi-
štění naších povolaných kruhů a vědeckých
institucí: Protestantští duchovní v Bavorsku
podle pokynu vrchní konsistoře sestavují nyní
popisy svých far. Poněvadž práce ta je z prv
části historické povahy a jest vlastně dějepl-
sem far, objevuje se nyní řada věcí, o nich
dosud nebylo ničeho známo. Neobyčejně zají-
mava jsou data z historie fary vesnice Sausen-
hofen u Guntenhausenu. Dle nich byl příbuzný
mistra Jana Husa v té vesnici farářem odr.
1700—1707. Potomci tohoto faráře Husa žijí od
polovice min. století v Ludwigshafenu n. P
V archivu fary v Sausenhofenu jest dopis, kte-
rý jeden z těchto potomků obchodník Karel
Hus zaslal v říjnu r. 1854 farnímu úřadu a kte-
rý zní takto: „V mém majetku Jest rodokmen
Jana Jos. Husa (narozeného r. 1330 v Husinci
otce upáleného Jana Husa, dr. theologie, na-
rozeného 1. července 1373, upáleného6.
července r. 1415), ale sestavený pouze do na-
Hus
Tagbl
Jan Jos
Bavorsko
Sausen
Ludwigshafen