ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 779b4800-8f4a-11dd-81f1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: place 65, person 92, org 12, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
5. srpna 1913. Číslo 214.
4 article
věrníků svolán byl již 10. srpna. Tomuto po- žadavku staví se však v cestu značné techní- cké překážky, ježto volbu a ustavení se ně- meckých důvěrníků nelze tak snadno pro- věsti. Rovněž pokročilá letní doba není prý vhodna k velkým rokováním. Naproti argu- mentu, uvedenému Volksratem pro důvěrni- cký sněm již v nejbližších dnech, ježto prý by mohly již v nejbližší budoucnosti nadejíti rozhodné činy vlády, uvádí článek, že se něco podobného s informované strany popírá. Ne- hledě k tomu, že vláda veřejně a výslovně prohlásila, že ve svých opatřeních mimo ústavní zákony nehodlá jíti dále přes opatření nutná k vedení zemského hospodářství, po- kládá se za samozřejmo, že vůdčí kruhy ny nější neklidnou a nejistou náladu v celých Če- chách nebudou chtíti zostřovati a hnáti k ne- příjemným výbuchům. Pro nás nejzajímavější jest ovšem po- známka poslaneckého článku v obou orgánech německo-pokrokových, že by shromáždění. sjezd čí sněm německých důvěrníků z Čech. usnesený Verbandem poslanců, mohl nabýti významu německého zemského sněmu v Če- chách. Uveřejňují-li oba listy na útratu se- riosnosti, jejíž vzhledu si přece jenom dodá- vají, podobné výroky z pramenů poslane- ckých, potom by se mohlo souditi, že něme- cká taktika v Čechách vydala se skutečně na cesty politických donkychotiád, o jichž kva- litě snad mají příslušné vědomí, soudě podle ostychu, s jakým tak dlouho držely za slu- bem dobrodružnou definici chystané důvěrní- cké korporace. Zvykli jsme v posledních dobách požívati krmě německé kuchyně po důkladném vychladnutí a víme, že už nejeden pokusný balon německé taktiky praskl dřív, než dostoupil určité výše, aby mohl býti vše- stranně pozorován.
Čechy
5 article
Jestliže „může“ stálý důvěrnický sněm německý nabýti povahy německého zemského sněmu, pak v tomto kontextu sehází výraz- „po případě“ — a strůjcové takového nápadu nadějí se nepochybně od něho určitých dojmů a mimoněmeckou veřejnost a také na vládu a rádí by v důsledku těchto dojmů očekávali jisté události, za jakých by upustili od slibo- vané „povahy“ zemského sněmu Němců Čechách. Jestliže pak domyslíme důsledky vtroušené poznámky do citovaného článku. jednalo by se o „konstituantu“ pro německou provincii v Čechách, tedy o groteskní případ oktroje vzhůru. Uvidí se ostatně brzy, jakým vývojem půjde v před tento nejnovější něme- cký koncept taktický a jaké stanovisko k ně- mu zaujme vláda a místodržitel v královstv Českém, jehož by se věc týkala v první řadě. kdyby nabyla věrojatného vzhledu vážnosti Spor německé národní rady s německým Sva- zem poslaneckým o důvěrnický sněm.
Němec Čechy
6 article
Hlavním předmětem včerejšího jednání valné schůze Verbandu německých býv. poslanců zem- ských za účastenství říš. poslanců bylo dosazení častěji již vzpomenutého stálého shromáždění ně- meckých důvěrníků z Čech. O složení a lhůtu do- sazení nové německé organisace vznikl mezi Ver- bandem a Volksratem pro Čechy zásadný spor. který vedl až k vyslání zvláštní čtyřělenné depu- tace- Volksratu do věerejší schůze s mluvčím dv. radou drem. Skedlem v čele. O povaze a významu tohoto sočivého utkání nejlépe poučuje článek. jejž v „Bohemii“ a „N. Fr. Presse“ uveřejnil dr Skedl včera ráno. Dovozuje v něm, že na místě. aby veškerou mocí pracovalo se na upevnění vzá- jemnosti mezí dosavadními nacionálními organisa- cemi, má býti nynější okamžik vyhládnut k tomu, aby německý Volksral byl z politiky vysunut. Právě německý Volksrat, jediná to in- stituce, kteráž ztělesňuje zásadu jednoty všec Němců, ve kteréž se harmonicky shledávají všechny strany, vedené vznešenou myšlenkou, docíliti vy- možeností pro německý národ, má býti „na stu- deno“ odstaven.
Skedl Němec Čechy Vera Bohemia
7 article
Německý Volksrat nemá na příště do politiky aní slovo promluviti, bude smět provozovati jenom drobnou nacionální práci, na jeho místo má vstou- piti stálý „politický sněm důvěrnický. Ovšem prý jest Volksral nepolitickým [Il) sdružením, v první řadě nepolitickým zákopníkem němectví, ale právě tak prý je jisto, že se nacionální práce nedá o volitického osvědčování odloučiti. Volksrat ma ho zapotřebí, jakožto první ze svých existen- čních podmínek a útok proti tomu byl by marným. Německý Volksrat — dí dr. Skedl — za- pustil příliš hluboké kořeny v německém lidu Čechách, než aby se mohlo přes něj jen tak zhola přejíti. Boj proti němu měl by jen hluboce smutný následek, osudný rozkol mezi Němci, a škodolibou radost nacionálních protivníků, k velké úlevě vlá- dy, kteráž by pak bezvýhradně mohla rozhodovati o osudu Němců po libovůli. Na konec vyzývá dv. rada Skedl politicky vůdčí osobnosti v posledním okamžiku, aby nezaujímaly bojovného postavent proti Volksratu, malá nedorozumění, vzniklá příli ostrou kritikou Volksratu o aktivních politicích pro přílišnou nedbu styků s Volksratem, nesmí prý nyní hráti žádnou úlohu. Aktivní činitelové musí se raditi ruku v ruce o osudu německého lidu. Je- nom prý žádnou stávku, ať zůstane vítězem ten či onen, neboť přemoženým byl by jenom německý Zevrubný redakční výklad „Bohemie“ k tomu- to článku vysvětluje, že předmětem sporu mezi Verbandem a Volksratem jest důvěrnický sněm, jejž zamýšlí Verband svolati teprve koncem srpn či začátkem září. Minulého pálku zaujal k tomu stanovisko Volksrat i prohlásil, že schůze důvěr- níků koncem srpna byla by opožděna.
doktor Skedl Němec Volksrat Čechy Bohemia
8 article
Nejdůležitějším předmětem sporu jest, že sta- tut důvěrnického sněmu neuvádí Volksrat mezi zastoupenými korporacemi, rovněi jsou neshody o složeni: Volksrat chce míti schůzh již 10. t. m. v Teplicích, a navrhuje, aby svolána byla poslanci, Volksratem a oběma ústřednami okresů i měst německých. Konkurence mezi německými kluby posla neckými a německým Volskratem pro Čechy jest ovšem mnohem staršího data než zemská správní komise a sočení mezi vedlejší německou vládou v Lovosicích. Třebenicích, a poslaneckými kluby německými už nejednou propuklo ve zjevnou roz- tržku, a dnešní kompelenční zápas o složení svolání důvěrnického sněmu německého není ničím jiným než zápas o rozhodnutí nad tím, kdo má vésti politiku Němců v Čechách. Verband, anebo Tittův Volksrat. O sboru německých důvěrníků radila se včera před valnou schůzí býv. zem. poslanců německých strana něm. agrárníků za předsednictví posl. Zu- legera a usnesla se, setrvati na návrhu, vypra- covaném od posl. Pachera s podmínkou, aby do statutu bylo pojato velo jednotlivých stran. Dále vymínila si strana něm, agrárníků i zamostatný po- stup, aby mohla hájiti nejen zájmy německého lidu, nýbrž co nejdůraznějí i zájmy německých venkov- ských obcí. Také něm. radikálové zasedali před valnou schůzí za předsednictví posl. Pachera a usneseno trvati za všech okolností na návrhu a statutu ztá- lého důvěrnického sboru proti náz or ům Vo1ksratu tak, jak se na něm usnesl rozšířený výbor svazu. První schůze nové organi- sace německé má se konati mezi 15. a 22. srpnem v Chomutově. Na dva dny před tím mají se sejíti Volksrat se zástupci Verbandu v Teplicích. Jinal spatřuje německá radikální strana ve Volksratu dů- kid ležité národní, nikoli však politické zřízení.
Volksrat Němec Verband Tittův Pacher Teplice Lovosice Třebenice Čechy Chomutov Verband
9 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Dr. Steinwender o státním nouzovém právě. Hr. Stürgkh nalezl v posl. dru. Steinwen- drovi čiperného advokáta pro své názoryo nouzovém právě, na jehož vratkém základě zastavil zemskou autonomii v království Če- ském a dosadil nám do Prahy zemskou správ- ní komisi. Dr. Steinwender hájí v „N. W. Tagbl.“ hr. Stürgkha následující úvahou: Stát. země, obec jsou existence, mající bezpodmí- nečně právo žíti. Zastaví-li pravidelné orgány svou činnost, udržuje se život dále způsobem nenormálným právě tak, jako se při někte- rých nemocech zavádí umělé vyživování. Škol- ní mládež je mocnější, než politikově; obyva- telé nemocnic a chorobinců jsou silnější, než lidoví řečníci se zdravými plícemi; tisíce drob- ných požadavků běžné správy jsou neodbyt- nější než všechny programy a než nejstarší theorie: samy si vymohou své právo. Jsou-li vyjeté cesty zavaleny, buď se překážka pře- skočí nebo obejde a marny jsou všechny sna- hy zameziti přechod výstražnými tabulkami Autonomie a ústavní zřízení nejsou samy sobě účelem, nýbrž prostředkem, který má vésti k cíli. Když selhou, není možno zříci se cíle nýbrž normální prostředky nahražují se nenor- málními a život triumfuje nad mrtvým kliden a rozkladem.
doktor Steinwender Stürgkh N W Tagbl RakouskoUhersko Hradec Praha
10 article
Takovouto úvahou ospravedlňuje, dr Steinwender zastavení samosprávy v králov- ství Českém a zavedení správní komise. P tom jde ještě dále a hrozí, jestliže rána, která stihla oba národy v Čechách, nepřiměje jich k brzké dohodě a obnovení ústavnosti, a pře- jde-li obstrukce i na říšskou radu, že vlád týmž právem, jehož užila v Čechách, může zastaviti také činnost státního parlamentua nahraditi jej nějakou správní komisí. Nebot stát musí žíti. Obhajovací řeč dra. Steinwendra obsa- huje ještě jedno zajímavé místo. Ač nacionální Němec, nečiní za nynější absolufismus v Če- chách odpovědnými jen nás Čechy, jako činí většina německých listů, nýbrž rozděluje vinu rovným dílem mezí oba národy. Steinwender je alpský Němec a alpští Němci nabažili se již věčného kverulantství svých tvrdošíjných soukmenovců z království Českého. Dovolená bar. Skerlecze. Zpráva, že nový chorvatský komísař, bar. Skerlecz, nastoupil čtyřnedělní dovolenou. kteroužto zprávu mají dnes téměř všechny ča- sopisy, vznikla asi omylem pešťského zpravo- daje. Na dovolenou odešel chorvatský mi- nistr hr. Pejačevič; bar. Skerlecz vrátl se z Pešti zase do Záhřeba a bude tam konfe- rovati ještě s některými jednotlivými polítiky. mimo jiné i se Supilem a teprve koncem týdne přijede zase do Pešti, aby podal hr Tiszovi zprávu o výsledku svých konferencí
Němec Čecho Pejačevič bar Supil Čechy Pešť Záhřeb
11 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Německá návštěva v Norsku. Rozvinutí velké námořní síly německé na pobřeží Norska způsobilo v této zemi překva- pení a jistý nepokoj. Vřelá řeč, pronesená Vi- lémem II. při odhalení sochy Frithjofovy, kte- rou daroval Norsku, vzbudila obavu, aby ten- to apel na racové společenstvi nebyl prvním pokusem vtáhnouti mladé norské království do okruhu mocnější říše. Norsko by nechtělo býti zapleteno do politiky, která by mu byla ne- bezpečnou a příčila by se jeho zájmům. To ta- ké vyslovují určitě některé norské listy a „Ni- daros“! na příklad píše: „Třicet největších a nejmodernějších vá- lečných lodí německých nalézá se v přísta- vech a fjordech norských od Larviku v zálivu kristianském až k Romsdalu. Byla doba, kdy návštěvy cizích válečných lodí nám byly zábavou a potěšením. Nebyly ani tak časté, aní tak četné. Ale dnes je to každoroční vpád nejmodernějších válečných strojů velmocí. Od několika let má německé loďstvo ve skupinách více nebo méně četných příležitost studovati nejmenší podrobnosti na- šeho pobřeží a jeho mapy jsou asi velmi přesné. V nynější evropské situací a při nyněj- ším poměru mezi dvěma námořními velmoce- mi Severního moře zájem, jaký chovají ně- mečtí obrněnci pro naše pobřeží, není nám ni- kterak příjemný. Neostýchavost, s jakou při- cházejí, ukazuje více než co jiného, že Němei nepokládají Norsko za zemi, která by byla rovnou jejich zemí. Uvykli si, že se jim děkuje se smeknutým kloboukem za čest, jakou nám prokázala jejich návštěva.
Frithjofův Němei Norsko Romsdal
12 article
Velká slavnost, uspořádaná k odhalení sochy Frithjofovy za přítomnosti norského krále, je toho nejlepším důkazem. Německý cí- sař byl v Norsku vždy vítaným hostem, ale na- še fjordy naprosto nemají zapotřebí soch, tře- ba obrovských rozměrů. Ať byl úmysl dárcův sebe lepší, tento dar nám nemůže býti milým neboť tu domácí pán dostává známku blaho- sklonnosti. Tomu musí býti konec. Nepřejeme si, aby v našich fjordech vznikla „Siegesallee“. J čas, aby se pochopilo, že norské vody nepatři německému loďstvu jako vody německé. To nemůže zabrániti, aby Němci a Norové zůsta- li dobrými přáteli.“ Na německou vtíravost je tento projev důkladnou sprchou, Norové dobře vyciťují ne- bezpečí danajských darů z Berlína.
Němec Noro Norsko Berlín J čas
13 article
Francie a Italie.
Francie
14 article
Italské listy přinášejí v posledních dneck ostré články proti irancouzskému tisku a fran- couzské politice. Vytýká se, že Francie podpo- ruje thesi Řecka, pokud jde o Epirus a ostrovy. „Temps“ na to odpovidá v úvodním člán- ku, že je to these národnostní, neboť i v Itali se musí uznati kraj u mysu Stylosu, Korice Argyrokastra je stejně řecký jako ostrovy v Egejském moři. Základní tradice Italie dopo- ručují schváliti řecké požadavky. Ovšem v po- litice tradice a city mnoho neváží vůčí zá- jmům a závazkům Jaké jsou v této věci zájmy a závazky Připustí-li se, že v nynější Evropě trojspolek a trojdohoda se nalézají v rovnováze a vy- chází-li se ze soupeřství, nelze se diviti, že Francie, která soustředila v západním Středo- zemním moří všechny své eskadry, ráda vidí vzrůstati ve východním Středozemním moři námořní moc, jejíž síly se budou moci připojiti k silám francouzským. Francie je nucena jako celý svět přihlížeti k možnosti války, kteréai nikterak nepřeje. Vzhledem k této možnosti chce silné Řecko ze stejných důvodů, pro které si generál šl. Bernhardi v nedávném čísle „Post“ přál Řecko slabé a Srbsko nedokrevné.
Bernhard Francie Řecko Epirus Evropa Srbsko Italia
15 article
Pokud se týče závazků, uvádí se v ital- ském tisku, že Italie podporovala Francii v Marokku. Za dobré služby v Marokku slíbila Francie Italii dobré služby v Tripolsku a do- držela slovo. Italský tisk chválil přátelské cho- vání tunisských úřadů za války a Tittoni ne- popře, že francouzská diplomacie značně při- spěla přiměti Portu k podepsání míru Ouchy. Smlouva o Marokku a Tripolsku z roku 1900 byla tedy oběma stranami úplně splněna a pro nové otázky, Albanii a ostrovy, není žádné smlouvy. Francie nehodlá své volnost- využíti v duchu Italii nepřátelském, neboť jej smýšlení se nezměnilo, ale má vůči sobě samo povinnost prováděti politiku ve svůj prospěch Kdyby Italie jako dříve se dohodovala o své středomořské politice s mocnostmi trojdohody. v Paříží i v Londýně by rádi pracovali společ- ně s ní jako druhdy. Jestliže naopak nyní s dohoduje výhradně s mocnostmi trojspolku. nesmí se diviti, že trojdohoda se necítí vázána. To však se právě od nějaké doby děje. V Jaderském moři, v Albanii, v Epiru, v Ma- kedonii a na ostrovech je politika italská čistě trojspolková. K tomu má Italie právo, poně- vadž žádná smlouva ji neváže na Francii a na- opak, ale pak ať se v Římě nediví, používá-li Francie stejného práva a stejné nezávislosti Nastala-li změna ve středomořské politice nebyl k tomu dán podnět v Paříži.
Italia Tittoni Port Ouchy Francie Maroko Tripolsko Albánie Paříž Londýn Epirus Ma Řím
16 article
Sjezd České lesnické jednoty v Hořicích. (Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) V Hořicích, 5. srpna. Valné shromáždění jednoty zahájeno bylo dnen v 8 hod. ráno za hojné účasti v městském diva- delním zále předsedou drem. Bedřichem kniž. z Schwarzenbergů, jenž předem poděkoval občanstvu hořickému za srdečně příjetí účastníků sjezdu. Po- tom uvital zástupce lesnického spolku pro Halič zástupce Českého odboru rady zemědělské p. Mid- locha, dv. radu Bohutínského za ministerstvo orby. centrálního ředitele lesů panství chvojenskéhop. Hupku, p. Josefa Franze, delegáta Zalesňovacího spolku pro Prahu, zástupce Jednoty českých les- níků atd. Dále poděkoval starostovi města Hořie. p. Fejfarovi, za pozornost sjezdu věnovanou, Jes- mistru p. Trdlicoví za uspořádání exkurse. Potom vyžádal si slovo starosta p. Fejíar, jeni srdečně poděkoval jednotě, že k letošnímu sjezdu zvolila si město Hořice. Občanstvo hořickéje touto poctou velmi potěženo a zachová si pěknou vžpomínku do celé budoucností. Dále poukázal na význam lesů pro český hospodářský život a vy- slovil přání, aby české lesnictvo ve svém krásném úsilí vytrvale pokračovalo.
Bedřich kniž Schwarzenberg Hupka Franze Fejfar Hořice Hořie spolek pro Halič Český odbor rada zemědělský p . Mid spolek pro Praha Jednota český le
17 article
Okresní hejtman, p. Kozlanský z Nové Paky projevil radosť, že okres jemu svěřený poctěn by zájezdem českého lesnictva. Zemský inspektor hospodářských škol, p. d Sitenský, vzpomenul snah bývalého přdesedy jed- noty, Karla kniž. ze Schwarzenbergů, který pr české lesnictví velíce mnoho vykonal a vždy dba o družnost, jež vede k úspěchům. Jednota získala náhradu v synoví zesnulého, dru. Bedřichu kníž ze Schwarzenbergů, jenž kráčí ve světlých stopách svého otce a jednotu vede k plnému rozvoji. Řečníl vyslovuje přání, aby smysl pro družnost sevše- obecněl, by konečně nastal v zemi kýžený a blaho- dárný mír. Když ještě za odbor rady zemědělské promluvil p. lesní insp. Midloch, předseda sdělil ob- sah pozdravných telegramů mínistra orby a mí- sťodržitele království Českého. Na oba pozdravy odeslán delegraficky dík. Potom přístoupeno k hlav. nímu slezdovému rokování. Zprávu o učiněných pozorováních v lesích ce.k vojenského nadačního panství Hořice při exkurs včerejší, podal lesní rada p. Bake sch z Loučeně Lesy velkostatku hořického obnášejí 1331.34 ha.
Kozlanský Karel kniž Schwarzenberg Bedřich kníž Nová Paka Hořice Loučeň
18 article
Pozemky hospodářské, zbytky bývalých 12 dvorů jsou roztroušeny po 18 katastrálních obcích, v 6 menších parcelách v celkové ploše 450.65. Celko- vá výměra velkostatku obnáší 1786.91 ha. — Lesn r. Bakesch zmiňuje se povšechně, v jakém stavu byly korunní statky v Čechách na sklonku 17. sto- letí. Ochuzování dělo se soustavně. Byly na přiklad doby, kdy jeden hektar lemních pozemků prodáván za 176 zl. 12 kr. Teprve v době novější věnuje s těmto statkům více pozornosti. — Ve svém refe- rátu o exkursi rada Bakesch příčinil řadu informa- tivních poznámek, jež vystižně doplňují jednako- sobní dojmy účastníků, jednak instruktivní popi vycházky v „Průvodci“ obsažený. O lesním hospo- dářství nadačního panství hořického vyslovuje se příznivě a označuje je za vzorné. Po referátu jeho rozpředla se diskuse z podnětu lesního rady dra. Sigmonda ohledně ničení lesní plevele a škodných tráv. Druhý řečník, lesmistr inženýr p. Strachota Hradce Králové, pojednal ve svém důkladném re- ferátu o zkušenostech v oboru veškerého lesni- otví a lovectví v uplynulém rocs.
Bakesch Čechy Strachota Hradec Králové rada Bakesch
19 article
Řečník nejprve probírá klimatické poměry roku minulého a přechází na semennou žeň lesního stro- moví a hrnyz škodlivý, jakož i cízopnsně houby. které v loňském roku byly ve větší míře pozoro- vány. V další části své přednášky probírá poměry dřevního obchodu, pojednává o dovozu a vývonu dřeva mocnářství našeho, jakož i některých jiných států evropských a zámořských. Změňuje se p l obřírně o výnosech a zákonitých ustanoveníc roku posledního, pokud mají vztah k lesu a lov v zemích rakouských event. v cizíně a pokud usta- novení ta jsou závažná. Přechází pak na těžbe lenní a technologli lesa. V druhé části své přednášky líčí loňský prů- běh říje zvěře vysoké a srnčí, zmiňuje se o ne- mocech zvěře této, líčí poměry tahu sluk, tek ko houta velkého a tetřívka a pojednává o stavu zvě- ře, který letožního roku možno očekávatí. Konsta- toval nutnost ochrany ptactva a v závěru před- nášky přežel k pozorováním, týkajícím se vysta- vených trofejí loveckých, ukořistěných roku mi- nulého. Referáť v oddílech i celku skýtal obra lesa a lovu, těchto nespornž důležitých hospo- dářských odvětví.
20 article
Třefí referent JUDr. Krlek, zemský inspel- tor stravoven v Hradci Králové, poukazuje na dů- ležitost sprostředkování míst při zemědělství ústa- vy veřejnými. Při zemském Č. Ú. sp. v Hrad i Král. zřízeno bylo letos zvláštní oddělení pro umí- sťování úřadnictva zemědělského. Sprostředkování děje se bezplatně. Ústav přijímá přihlášky službo- dárců i uchazečů, doporučuje však jen sdy kvalifi- kované, o nichž získal přesné informace. Zvláštn komitět, složený ze zaměstnavatelů i zaměstnanců bdí nad výběrem uchazečů. Ústav založen na zá- sadě: Naprostá nestrannost, volnost a bezplatnost. Bohužel, ústav dosud není tak vyhledáván, jak by v zájmu věci bylo. Snad nyní, kdy tak důležitá korporace, jako je Č. 1. jednota, obeznámena je s vůdčí zásadou ústavu, zájem stoupne. — Úspěšné činnosti mladě instituce přál mnoho zdaru dr. Sig- mond. Pak podal zajímavou zprávu o škůdci les „Sosnokazu obecném“ p. Ant. Altmann, lesn správce z Horek n. Jiz. Revir horecký byl tímto škůdcem krutě postižen a jen nečekané a vydatné pomoci špačků a havranů lze děkovati, že zhoub postavena hráz. Ptactvo sbíralo housenky pod me- chem a do revíru zavítalo v ohromném množství V rozhovoru akcentuje dr. Sigmond „Ochranu soj- ky“ jako ptáka pro lesní hospodářství velmi uži- tečného. Když více žádný k slovu se nehlásil, ukon- čil předseda valné shromáždění, vzpomenuv ješlě jednou ochoty mnohých činitelů při zájezdu do Ho- řic.
JUDr Krlek Král Antonín Altmann Revir doktor Sigmond Hradec Králové Jizera
21 article
Potom ihned zaháji 65. plné shromáždění Jednoty. Při zahájení připomenul kníže Schwarzenbery že také Klub pro lesnictví a myslivost vyslal n sjezd své delegáty. Potom přikročeno ku projed- návání programu. Zpráva o činnosti č. 1. j. ve spolkovém roee 1912-13 vykazuje řadu důležitých akcí, podniknu- tých v zájma členstva a českého lesnictví vůbee Jednota vydala v tomto roce některé odborne publikace, vydávala spolkový časopis. Členů měl koncem roku 1300. Také ve smyslu humanním Jed- nota dbala prospěchu svého členstva. Zpráva po- tom jednomyslně schválena, jakož I zpráva po- kladní, ze které vysvítá, že koncem spolkového roku měla J. 53,230 K 11 hal. jmění. Předseda kníže Schwarzenberg konstatoval, že v tomto roce bylo spolkové vydání větší než příjmy a jeví se tudíž nutnost. v zájmu činnosti Jednoty, zvýžiti pří- spěvky členské z 5 na 10 K s platnosti žestiletou O věci vyměněny názory, v nichž akcentováno, že činnost spolku může býti vzpružena jen s ožive- ním spolkových financí. S povděkem přijato, že časopis spolkový bude po zvýšení příspěvku zve- leben a členstvu dodáván zdarma.
Schwarzenbera Schwarzenberg Jednota
22 article
Před volbou výboru uctěna památka zesnu- lých členů. Z výboru vystupující pánové a sicet ředitel K. Böhm z Chodové Plané, lesmistrJ Strachota z Hradce Král., hrabě dr. B. Deym z Ne- myšle, lesmistr R. Hacker z Hradce Král., kom ředitel Jan Liebus z Hořovic, vrchní lesní r. K. Heyrovský ze Smíchova a dr. J. Sigmond z Plazcně. byli opětně aklamací zvoleni na tříleté období Resignace rady K. Heyrovského přijata nebyla. vzhledem k vydatné činnosti resignujícího. Otázka zřízení a umístění pomníku vrch. les- nímu radovi ryt. z Fiscali, objasnil II. místopřed- seda vrch. les. rada p. Wiehel. Fond ku posťaven pomníku utěšeně vzrůstá a je nutno aby konečně otázka definilivně rozřešena byla. Řečníci, kteří se rozpravy zúčastnili, projevil vůči zesnulému vynikajícímu učíteli lesnictva ne. obmezenou úctu a lásku. Otázka vyřízena tak, že výbor definitivní rozhodnutí učiní. Pomník posta- ven býti má v sadech střední školy lesnické v Zá- kupech. V případě, že by ústav byl jinam přelo- žen, má na pomník býti pamatováno. Když před- seda oznámil, že sjezd Jednoty projektuje se na rok 1914 v Rokycanech, r. 1915 na velkostatku rožmitálském, r. 1916 v Plzni, což přijato s uspo- kojením, předneseny četně ověřené přihlášky za členství v Jednotě, jimž bez námitky vyhověno. Potom předseda kníže Schwarzenberg srdeč- ným „Na zdar!“ jednání ukončil a vyslovil přání aby všichni účastníci zájezdu hořického sešli se opětně r. 1914 v Rokycanech, Sjezd oficiálně ukončen o 12. hod. polední Část účastníků setrvala ještě v Hořicích, část roz- jela se do okolí a na bojiště z r. 1866, Ostatn do svých domovů.
K Böhm lesmistrj Strachota Deym R Hacker Liebus K Heyrovský doktor J Sigmond Plazceň Schwarzenberg Hradec Královský Hořovice Smíchov Rokycany Plzeň Hořice Chodová Planá
23 article
Ke včerejší exkursi do lesů nadačních zbývá nám ještě říci toto: Exkurse získala na zajímavo- sti demonstrací stroje k dobývá pařezů, kterýv soutěží s ostatními methodami vitězně obstál Stroj „Obr“ postaven byl v příkré strání v pasec se sílnými pařezy smrkovými a jedlovými v reví- ru dachovském. Vynálezce stroje volil k demon- straci této úmyslně stráň, by dokázal, že stroj pra- cuje úspěšně v každém terénu. Do dneška nebylo stroje, který hy racioneln v každém terénu pařezy dobývati mohl. Před de- monstrací vysvětlil vynálezce pochod práce, načež zapnut byl hák stroje na silný jedlový pařez, kter za malou chváli počal se ze země zdvihati. Pře- kvapení a nadšení přítomných odborníků bylo pro- jeveno bouřlivým potleskem. Za necelých 15 minut byl pařez s ohromným balíkem země vytržen av několika minutách opět pařez smrkový. Stroj pra- coval tiše, racionelně obsluhován dvěma dělníky kteří vyvinou sílu zdvihu 460 metr. centů. Stro možno s místa na místo pohodlně přesunovati. Památce Boleslava Jablonského. V Kardašové Řečící, 4. srpna. Dluh povinné úcty k památce polozapo- menutěho pěvce-buditele Boleslava Jablonské- ho — Karla Tupého — splatila dne 2. a 3. srpna jeho rodná obec Kardašová Řečice, od- ložívši oslavu jeho stých narozenín z ledna n pohodlnější dobu srpnovou. Pečlivé přípravy. vykonané k malé domácí slavnosti v jiho- českém venkovském městě městskou radou místními spolky nebyly marné; ukázalo se, že bývalý miláček čtoucího českého obecenstva v polovíně XIX. stol. má na českém jihu do- sud hojnost přátel, neboť klidné jindy řečické ulice a náměstí staly se v nedělní dopoledne shromaždištěm neočekávaného množství cizic hostů. Velice čestně byl zastoupen Jindřichův
Jablonski Tupý Jindřichův Kardašová Řečice
24 article
Hradec, jenž vyslal do Řečice deputaci svého starobylého gymnasia, na němž Jablonský na- byl národního uvědomění a kde poprvé zkou- šel svou prostou lyru; vyslal zástupce dívčíc spolků „Slávy dcery“ a „Vesny“, ochotnickéh spolku „Jablonského“, četu Sokolů, k niml se připojili četní v Hradci na prázdnináchs zdržující Pražané, jako generál-auditor Horá- ček s rodinou, prof. české techniky Nušl aj Přibyli zástupci okresního výboru se starostou Bočkem a městské rady z Veselí, hosté z Soběslavě a jiných okolních obcí. Z Prahy přijel opat kláštera strahovského, P. Method Zavoral, vnukové básníkovy sestry a čelní rodáci řečičtí. Vesele plápolaly jasné barvy českých praporů se střech čistých, nízkých domků v širokých ulicích, jimiž proudily zá- stupy lidu a mezi nimi táhla ke shromaždíšt domácí mládež v imitovaných starých sel- ských krojích, jichž malebnosti se divili okol rolnici, kteří je před půl stoletím odložili protože se jich styděli. Po 10. hodině přitáhl průvod se spolko- vými prapory a hudbou mezimostských želer- ničních zřízenců, minuv rodný dům Jablon- ského, u něhož promluvil učitel Plískal,n velké náměstí k památníku oslavence, kdel vykonán hlavní oddíl oslavy. Malý sad, z- ložený r. 1886 kolem památníku, krásně za tím vzrostl. Vysoké, štíhlé jalovce, naše jiho- české cypříše, vroubí podstavec památníku a v rozích rozložily už lípy své košaté koruny. S vysokých, pletencí ovinutých stožárů vlaj bílo-červené prapory a pod nimi kolem estrá- dy usedli zvaní hosté. Přišel vzdát poctu če- skému básníku také stařičký kníže. Karel Paar s chotí, syny, snachou, roz. princeznou Windischgrätzovou a vnukem; on znáva Jablonského osobně a stýkal se s ním za ml- dých let.
Jablonski Sláva Sokol Pražan Nušl Boček Zavoral Paar Windischgrätzův Hradec Řečice Soběslava Praha spolek „ Jablonski rodný dům Jablonský
25 article
Počasí bylo milostivé, ba chvílemi vy- hlédlo i slunce a ozářilo vlnící se zástup n širokém, pestře vyzdobeném náměstí. Řečický pěvecký spolek „Jablonský“ zapěl pečlivě secvičený Pivodův smíšený sbor „Na výsost hvězdy svítí“ (na slova Jablonského) a kdyl starosta Karel Hes přivítal hosty, promluví redaktor „Nár. Listů“ Jaromír Hrubý o vý- znamu Jablonského pro literaturu, národ pro rodnou obec. Hlavní význam Jablonskéh spatřuje v tom vlivu, který měla jeho prostá. lahodná, širokým vrstvám lidovým přístupnt poěsie na národní probuzení venkovského lidu českého; některé jeho verše se ovšem přežily. ale četná čísla jeho „Moudrosti otcovské“, ně- které jeho „Písně milosti“ a různé básně za- chovaly si však podnes i cenu básnickou. Vý- znamnou pro Jablonského, jako i jiné naše kněze buditele jest ta okolnost, že uměl svě povolání katolického kněze srovnati se svým národním přesvědčením a kdekoli by mohl nastati kolyse, neváhal své duchovenské, sta- vovské povinnosti podříditi povinnostem líbe- rálně smýšlejícího Čecha. Jablonskému byl práce pro národ první povinností a za ní šly teprve ostatní. Za dnešních smutných dob po- litické roztříštěnosti, kdy stavovské zájmy s staví nad společné zájmy národní, jsou slov Jablonského: „Dříve jsem se narodíl a pak mne teprve křtili“ nejen naučením, ale i vý- strahou velmi časovou. Po řečí red. Hrubého promluvil krátce opat Zavoral, jenž vyřídil pozdrav klášter strahovského a mimo jiné sdělil, že vliv Ja- blonského zanechal patrné stopy na Strahově podnes. Jest zásluhou Jablonského, že klášter jest dnes národně český. Vojenský superior.
Jablonski Pivodův Hes Hrubá Čecho Hrubý Zavoral strahovský Strahov
26 article
P. Voneš, jenž ztrávil delší dobu v Krakově, vypravoval, že tam Jablonského chovají do- sud ve vděčné paměti. Říš. posl. P. Vacek. návázav na řeč hlavního řečníká, promluví o nynější politické situaci a varoval před bratrovražedným bojev v českém politickém táboře, jenž by mohl míti podobně neblahé následky pro nás, jako nešťastné události na Balkáně pro celé Slovanstvo. Stručnými slovy vzdal úctu památce Jablonského profeson hradeckého gymnasia Špirek a za ochotni- cký spolek „Jablonský“ v Jindř. Hradci po- ložil p. Hanek na podnoží památníku věnec se stuhami v českých barvách. Praussovým „Chorálem českého národa“, bezvadně před- neseným pěveckým spolkem za řízení učitele p. Tichého, ukončena dopolední slavnost. Řečičtí ochotníci sehráli již v předvečen slavnosti šamberkova „J. K. Tyla“. Zvolil tento obraz ze života proto, že Jablonský sám také hrával ochotnicky divadlo s Tylemv Praze u Kajetánů. Před divadlem recitov l uč. Hanuš proslulé kdysi „Tři doby země če- ské“ a báseň Krásnohorské, psanou r. 1886 k odhalení památníku Jablonského v Řečici.
P Voneš Jablonski P Vacek Jindřichův Hanka Praussův Tichý Tyl Hanuš Krakov Balkán Hradec Tylemv Praha Řečice
27 article
Divadlo bylo přeplněné; také odpolední lidová slavnost na mohutné hrázi rybníka Velkého, zarostlé krásným dubovým stromořadím, sli- bovala býti hlučnou a veselou. Ale nebe už nemělo strpení a veselé výletníky skropilo pořádným lijákem. Mládež si pokaženou zá- bavu nahradila večer tancem při pěkné hudbě mezimostské. Skromná oslava památky Jablonského ozářila jako řídký sluneční paprsek z letoš- ního zamračeného, uplakaného nebe ponurý. jen samé zklamání přinážející náš společenský a politický život. Jsme za tuto krátkou zadost vděční obětavým, ochotným členům slavnost- ního výboru, v němž za předsednictví starosty K. Hesa lví podíl padl na bedra našeho uči- telského sboru. Nepracovali marně; slavnos Jablonského utkví na léta v paměti všech je- jích účastníků.
Jablonski
28 article Denní zprávy
Denní zprávy — Rok narození místra Jana Husa. „Ber Tagbl.“ přinesl včera ráno tuto vysoce zajíma- vou zprávu, která vyžaduje nejrychlejšího zi- štění naších povolaných kruhů a vědeckých institucí: Protestantští duchovní v Bavorsku podle pokynu vrchní konsistoře sestavují nyní popisy svých far. Poněvadž práce ta je z prv části historické povahy a jest vlastně dějepl- sem far, objevuje se nyní řada věcí, o nich dosud nebylo ničeho známo. Neobyčejně zají- mava jsou data z historie fary vesnice Sausen- hofen u Guntenhausenu. Dle nich byl příbuzný mistra Jana Husa v té vesnici farářem odr. 1700—1707. Potomci tohoto faráře Husa žijí od polovice min. století v Ludwigshafenu n. P V archivu fary v Sausenhofenu jest dopis, kte- rý jeden z těchto potomků obchodník Karel Hus zaslal v říjnu r. 1854 farnímu úřadu a kte- rý zní takto: „V mém majetku Jest rodokmen Jana Jos. Husa (narozeného r. 1330 v Husinci otce upáleného Jana Husa, dr. theologie, na- rozeného 1. července 1373, upáleného6. července r. 1415), ale sestavený pouze do na-
Hus Tagbl Jan Jos Bavorsko Sausen Ludwigshafen