Uherskem obnoviti nebo zmařiti. Jinými slovy; ministerstvo Körbrovo zříká se už celého vyrovnání. A jak dnes věci se mají, uvítal by lid v Rakousku s jáso- tem státníka, jenž by k císařskému řezu se od- hodlal. Mohlo-li se státi, že panovník, o nedotknu- telnost armády tak úzkostlivě pečlivý, v oka- mžiku rozpaků a tísně hraběti Khuen-Hederva- rovy čásť vojenské jednoty v šane vydal, jest možným také, že změní se jeho mínění ve příčině dosavadní dualistické soustavy říšské. Císař ne- uzavíral se nikdy oproti neodbytným nutnostem. A děsný zmatek, jenž v Uhersku odhalením šeredného korrupčního systému způsoben byl, posílil velmi značně snahy, čelící k úplnému oddělení Rakouska od Uherska.« Také »Dresdner Nachrichten« uveřejňují dnes na prvním místě článek, ve kterémžo uherské krisi pojednávají a na konec pád dua- listické soustavy věští. Že v politických kruzích vídeňských rozlu- kové rozpoložení myslí zavládá anebo již za- vládlo, není zajisté nikterak s podivením, avšak pochybujeme, že by se pan dr. Körber chtěl učiniti tím státníkem, jejž by dle »Frankfurten Zeitungu« lid v Rakousku s jásotem uvítal, to jest, že by on chtěl způsobiti aneb dokonce sám provésti rozluku s uherským královstvím.

Soudíme spíše, že spekuluje pan dr. Körber, jak by s proudem uherských věcí sám nějak se svezl a z »rozlukové nálady« v Rakousku jakýsi kapitálek vytloukl. Nepochybně dělá si rakouský ministerský předseda mlhavou prozatím ještě naději, že se mu vůči událostem v Uhersku nějak podaří, zbaviti se těžkého úkolu, kterýž mu se svolá- ním říšské rady nastane, aniž by musil zase podati žádost za propuštění, což naznačeno je v citovaném článku slovy, že zůstaví parla- mentu, chce-li vyrovnání obnoviti nebo vůbec zmařiti. Avšak lze si jenom stěží představit, jakým způsobem by se mu to asi mohlo po- Kdyby otázka rozluky skutečně nalehavou se stala a konec dualismu opravdu se blížil, byl by k provedení »císařského řezu« povolán asi jiný státník než nynější zajatec německého souručenství. dařit,

Sjezd českého učitelstva a přáte školství. (Ve dnech 5.—9. srpna 1903 v Praze.) Po přátelském večírku, který uspořádán byl včera na uvítanou a seznámenou účastníků učitel- ského sjezdu, jichž jest mnoho přes tři tisíce, škeré naděje a — když mne tolik nutili, vzala jsem si učitele Šámala, tvého tatínka — — — Již těšila jsem se s tebou, když tu z čista jasna Jan se vrátil: přepadlý, nemocný. Poraněn a zapomenut, ležel tehda mezi životem a smrtí dlouho v bosenské vesnici pohraniční, až se uzdravil. Přišel však již pozdě — — Zármutek svůj snášel mužně; zdržel se v rodné vsi ně- jaký čas a pak odešel do světa a zapomněl na svůj bol (tak jsem si totiž myslívala), stejně jako já; zvykla jsem tvému otci a byla jsem šťastna, když tu osud, jenž záviděl mi té hrstky štěstí, udělal mne náhle vdovou. Rok již žila jsem s tebou v tomto útulném hnízdečku; tu dopsal mi Jan Houštecký zase — ze Skalice, kde se jako notář byl usadil. Prosil, abych aspoň teď stala se jeho družkou a sliboval, že tě bude míti rád — pro mne — jako otec vlastní dítě.

Dlouho jsem přemítala a uvažovala nad do- pisem jeho, dlouho, dlouho — — — Zdáloť se mi, že bych porušila tak památku na prvního manžela svého. Houštecký čekal, trpělivě čekal; chápal snad mé rozpaky. Konečně — uváživši naše skromné poměry — odepsala jsem mu, že svoluji — — — Než, psaní za několik dní bylo zpět. „Adressát náhle zemřel,“ stálo velkým úřadním písmem na něm. „Tedy zase pozdě; osud našemu spojení nechtěl,“ myslila jsemsi a od té chvíle byla jsem zase klidna.“ V besídce, v níž se zatím hodně bylo se- šeřilo, zavládlo ticho; matka i dcera pohroužily se do svých vzpomínek a myšlének. Do hovoru se jim nechtělo. Zdenička však brzy přešla z chmurné postavy doktora Houšteckého na vždy veselého, kučeravého „pana professora“ Ku- bínka. Blaživé teplo prochvělo mladým tělem jejím, když si vzpomněla a nahmatala v kapse psaníčko, ve kterém jí sděluje, že již v sobotu . .. Před záludnou číší lásky varovala matk dceru pozdě.

pánů i dam, přistoupeno, počínaje dnešním dnem, k vážnému, seriosnímu pracovnímu programu. Tento vykazuje na rozdíl od let minulých pořa v postupu jednání značně změněný; poprvé letos projednají se nejdříve záležitosti sjezdové v sek- cích a zejtra, v pátek, v representačn den sjezdový, přijdou do hlavní plenární schůze. Jak již napovězeno, letošní sjezd má své zvláštn a významné poslání: Hlavním a stěžejním bodem jeho jest vyhotovení kulturního a škol- ského programu učitelstva české- ho na zásadách ryze demokratických. K důklad- ným a detailním úvahám o tom zasvěcen jest celý dnešní den, kdy od 10. hodiny ranní za- hájeny schůze sekci ve všech sálech žofínských. Před tím o 9. hodině konána hromadná instruk- tivní schůze ve velkém sále žofínském, kde udě- leny pokyny pro pracovní sekce rázu informač- ního a účastníci potom rozděleni v příslušné sku- piny sekční. Ve velkém sále zůstali ti, kdož patřili k sekci I., ve které referent p. Fr. Mora- vec, řídící učitel v Solanech, promluvil o „Orga- nisaci všeho školství“; v menším sále v přízemí v sekci II. referoval pan Karel V. Tuček, řídící učitel ve Šťáhlavech, o „Správě a dozoru ve škol- ství“, ve větším sále v přízemí III. pan Joseí Tůma, řídící učitel v Červeném Hrádku, o „Pů- sobení školy a učitele“ (zřízení školské, učebné osnovy a pod.). Ve všech třech sálech bylo úča- stenství ohromné, O průběhu jednání a rokování přineseme zprávu v čísle zejtřejším.

Živelní pohromy.

Ze Sušice. (Původní dopis »Nár. Listů«.) Dnes ve středu, 5. srpna, přijel sem zemědělský inspektor rytíř Brechler z Prahy, aby informoval se o rozsabu škod, způsobených děsným krupobitím, dne 19. čer- vence t. r. Panu inspektorovi podal věrné a podrobné informace starosta města našeho pan Karel Uhl, na- čež pan inspektor odebral se ještě k okresnímu sta- rostovi, panu hr. Ferd. Chotkovi. Kéž by jen dostalo se nešťastnému městu našemu a jeho okolí co nejrychlejší a nejvýdatnější pomoci ve formě odepsání daní pozemkové a činžovní alespoň na pět roků, jakož vůbec všech prostředků, jichž k záchraně na pokraji úplné zkázy stojícího rolnictva a tím i živnostnictva a obchodnictva nezbytně je zapotřebí! S bolestí za- znamenáváme, že při akci, předsevzaté od českého odboru rady zemědělské dne 21. července t. r. ve prospěch krupobitím stížených okresů, vypuštěn byl z evidence okres sušický, ačkoli kroupy řádily zde zrovna tak děsně, jako v okresech ostatních. Oče- káváme, že ve věci té stane se brzká náprava. X. Y.

Denní zprávy. — Velikým a dlouhým utrpením někdo se- šediví a někdo utopř. K této druhé kategori trpitelů náleží publicistický orgán výkonného vý- boru tak zvané české strany lidové. Těžká pa- tálie, kterou mu bylo od 12. července až po dnešní den podstoupiti pro prusko-realistickou propagandu „bei den Czechen“ a ve kteréž bylo mu vydržeti každého dne, vyjma nedělí a pon- dělků, dvě porážky, dotkla se rušivě realistických myslidel, čehož truchlivým dokladem jsou hned počáteční slova dnešního vydání nadzmíněného orgánu. Nadpisujeť svůj úvodní článek takto „Národní Listy“ posílají nově zvo- leného papeže Pia X. proti českým evangelíkům“. Tak daleko jsme ovšem věc hnáti nemínili, abychom protivníka svého připravili o rozum, neboť že už z citovaného nadpisu realistického článku zeje sklennýma, bezduchýma očima šílenství, a že se polemiky jeho počínají příšerně podobati „posledním val- číkům“ Weberovým, jest pohříchu již nepopíra- telno. A tak veselá věc končí tragicky; realistický hrdina dospěl v psychopatickém vývoji až k oka- mžiku, ve kterém Hamlet svou mílou posílal k Uršulinkám. Může-li někdo napsat tak bezedný nesmysl, jako že my posíláme nově zvoleného papeže proti českým evangelíkům, a nepřeškrt- nouti jej a psáti dál, ten je ztracen. Nejen pro bezmeznou horrendnost, která takto směstnána do 11 slov. Neboť co asi může nový aneb jaký- koli papež českým evangelíkům udělati, kdyby i na krásně na naše domnělé poslání se sebral a šel na české evangelíky? Dnové Albigenskýcha

Hugenottů už jsou tolik a tolik století nazpátek, že se ani nejchytřejší americký myslitel na to nepamatuje. Než naučení, jež si může Pius X. z nás vybrati, sotva by mu stačilo na zakročení proti nějakým anebo českým evange- líkům. Předně není v celém našem „papežském? článku ani jediného slova o českých evangelí- cích, tím méně o českém hnutí „Los von Rom!“ jemuž zaražena prudkost dřív, než se mohlo vlastně hnouti. V článku mluví se o ruchu prote- stantismu německého, pod škraboškou evangelia prováděného na území monarchie habsburské jenom ku politickému prospěchu církevního státu pruského, a nutnosti, aby nové zvolený, papež zařídil dle správných informací o ruchu tomto svou politiku. Hlásí-li se k tomuto ruchu ve prospěch církevního státu pru- ského klerikální orgán evangelických farářů tábora realistického, pak byla vlastně všechna polemika zbytečna, kdyby toto doznán byl realistický denník učinil hned na počátku sporu. Měli bychom tedy vlastně realistické boží bojovníky tam, kde jsme je míti chtěli, nezbývá, než aby obviněný pode- psal protokol a vzhledem ke svému konečnému doznání očekával trest co nejmírnější. Praví-li však, že „svými polemikami několikráte přibil naši perfidii“, namítáme, že mu k tomu scházely tři věci: kladivo, hřebíky a naše perfidie. Ti, kdož nás chtěli kdy přibíjeti, přestali obyčejně s prsty rozbitými. Nepodaři se to intellektu v Americe naturalisovanému. Ovšem bychom se nic nedivili, kdyby holešovická plynárna začala rozesílati na staršovstva vzorec osvědčení proti

„Národním Listům“, pod záminkou, že posí- lají Pia X. na české evangelíky a kdyby se i na- šla staršovstva, třeba po jednom presbyteru, která by takové prohlášení podepsala, neboť že my papeže na české evangelíky posíláme, je tak pravda, jako že jsme se kdy dotkli cti a karak- teru českého evangelického lidu. — IX. mezinárodní kongres geologů. Vždy po třech létech sjíždějí se geologové, mineralo- gové, petrografové a palaeontologové z celého světa, aby porokovali o časových otázkách věde- ckých a seznali se osobně. Letos koná se již IX. mezinárodní kongres geologů a sice v naší říši.

Schůze kongressní zahájeny budou ve Vídni dne 20. srpna. Jest zvykem, že před kongressem i po něm konají se vždy vědecké exkurse do geolo- gicky neb mineralogicky zajímavých krajin říše, v níž se kongres koná. Také před letošním kon- gressem i po něm podniknuta bude řada exkursí, mimo jiné i do zemí koruny české. Jedna z těchto exkursí má za východiště Cheb (5. srpna), trvá 14 dní a cílem jejím jsou Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Marianské Lázně, Teplice, Rudo- hoří a Středohoří, Rosická pánev uhelnáu Brna, Sloupské jeskyně a Macocha. Jiná exkurse navštíví uhelné doly ostravské, opět jiná, za ve- dení našich professorů dra. J. N. Woldřicha, dra. A. Slavíka a dra. F. Počty křídový útvar v okolí Turnova, jiná okolí Pouzdřan na Moravě. Do Prahy zavítá četně navštívená exkurse silur- ská, za vedení professora brněnské české tech- niky dra. J. J. Jahna. Účastníci této exkurse se- jdou se dne 9. srpna v Praze, kde uvítáni budou českými geology a mineralogy na Žofíně. Dne 10. srpna podniknou exkursi po obou březích Vltavy již od Prahy až k Chuchli. Dne 11. srpna prohlédnou si památnosti a sbírky pražské i bu- dou uvítáni na radnici staroměstské primátorem drem. Vl. Srbem. Dne 12. srpna odstěhují se do Berouna, odkudž podniknou čtyřdenní výlety do nejzajímavějších krajin českého siluru, prosla- veného výzkumy geniálního Francouze Barran- dea. Dne 16. srpna konají výlety do okolí Jinců, načež 17. a 18. srpna za vedení professora A.

Hofmanna prohlédnou si světoznámé doly pří- bramské a okolí jejich. Exkurse této zúčastní se skutečně mezinárodní společnost, skláda- jící se ze zástupců 3 dílů světa. Přihlásiliť se dosud k exkursi této odborníci z Anglie (1), Švědska (1), Španělska (1), Francie (4). Belgie (1), Sibíře (1), Indie (1), Sev. Ameriky (1), Pruska (4), Saska (1), Elsaska (2), Hessenska (1), z Čech (3) a z Moravy (1), celkem 23 účast- níků ze 14 zemí. Vzácná tato společnost bude uvítána a pohostěna v Berouně zástupci města, u sv. Jana zástupci okresu berounskéhoa u Koněprus akc. společností pro výrobu vápna a cementu. — Rodinné zprávy. Slečna Zdeňka Kost- kova, dcera c. k. rady vrchního zemského soudu v. v. pana JUDra. Josefa Kostky, advokáta v Un- hošti a c. k. skutečný učitel vyšší realky v Hoře Kutné pan Eduard Zoubek byli oddáni dne1. srpna v Praze.

— Z kruhů vojenských. Dnes o 5. hodině ranní odtáhl pěší pluk č. 88 z Prahy k polní střelbě na ostro u Mníšku. — První prapor pěšího pluku č. 91 konal včera od 7. hodiny večerní do 2. hod. noční cvičení v okolí Tejnky a Břevnova. — Zlomyslný kousek školáků. Včera večer po 8. hodině vylezli školáci Otto Šulc, Josef Socho a Jaroslav Pech, vesměs ze Žižkova na vůz, naložený stavebním rumem, stojící na svahu ulice Havlíčkovy před domem č. 937 a uvolnili brzdu. Vůz dostal se v pohyb a se značnou prudkostí vrazil na nárožní dům č. 801, kde značně poškodil omítku. Na štěstí nestala se jiná nehoda, ačkoliv se nalézalo tou dobou v ulici Havlíčkově mnoho lidí. Školáci byli zadrženi, zjištěni a odevzdáni rodičům k potrestání. — Nezdvořák. Dnes o 1/45. hod. ranní nalezl poli- cejní strážník, konající službu v městském sadu u Františkova nádraží, na lavičce mladého spícího muže. Probudil ho a tázal se po jméně a bydlišti. Probuzený udal, že jest 21 let stár, že se jmenuje František Kaňka a že prý bydlí ve Vršovicích č. 209. Když stráž-