Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

20. srpna 1909. Číslo 229

4 article

Mandiče jako svědka? Vždyť přece oba bývali ve velice důvěrných stycích a Nastič nepověděl to, co povědět může Mandič. Obhájce mluví o krádeži psaní pomoeí E. Javůrkovy, slečny z »Venedig im Wien«a o tom, jak potom Nastič v pamíletu »Wo ist die Wahrheit« celé legendy uvedl o tom, jak prý byl obkličen srbskými agenty. Dr. Popovič odmitá nepoctivé útoky Aceurta na obranu a prohlašuje, že vi soudní slni je jen obhájeem a ne politikem. Ukazuje n herecké výkony Nastiče a znovu dokazuje, že týž je agentem provokatérem. Tu už předseda, upozurněn komisním Ce- kušem, durdivě prohlašuje, že více o věci mlu- viti nedovolí, protože prý to je »vysoká poli- tika«, která k soudu nepatří. Zas Accurti přišel k slovu. Pustil novou perlu svého klábosení: Nastič si vedl u soudu počestně a Aecurti proto hlavně odporuje návr- hům obrany, protože ví, jak by ti noví svědci nemohli porušit věrohodnost »korunního« svědka a jak by tudíž jich výslechy byly holou zbyteč- ností. Násilník jizlivě se posmívá tomu, že po- slaneové nechtějí složiti svůj mandát a že to vysvětlují tím, že národ jim ten mandát svěřil, že však v dubnu otevřeným listem napsali bar.

Mandič Nastič E Javůrkův doktor Popovič

5 article

Rauchovi, že sami od sněmu požádají za jieh vydání k soudu, jen bude-li sněm otevřen, nle přes to, že stále se skrývají za imunitu. Dr Popovič vpadá Aceurtovi do řeči a volá: »Necht jen Rauch svolá zemský sněm a my se vydáme na vaši milost a nemilost, ale absolutismu se nevydáme Po přestávce Aecurti se posmíval dru. Hinkovičovi, kterému prý se podařil vtip, že obrana hájí důstojnost říše. Dr. Popovič zvolal »Nehledejte velezradu tam, kde jí není.« Aceurtí vykládal, jak prý Nastič svou dobou velmi zle byl zapsán u policie jako revolucionář i rozpá- lená hlava. Potom se opakuje obviňování obrany, že ona na monarchii chce ukazovat jako na in- scenátora všeho. Na konec s velkou theatrálnost Aceurti zadeklamoval a hájil důstojnost monar- chie i domoviny. Jen bengálské osvětlení sebá- Potom porážel ty návrhy, kterými obrana chce dokázat dávnou existenci Srbů v Chor- vatsku. Jak ubohé poměry! Svědky dokazovat jsoucnost národa, který pro říší celé potoky krve proléval a který slavnými manifesty uzná- ván byl. O tom se až do konce líčení mluvilo. Při tomni v dvoraně byli i generál Volodimirov. profesor petrohradské vojenské akademie a prof Bobčev ze Sofie. Odnesou si domů pěknou vzpo- mínku na krásnou bánovinu. Přisu lčení až v sobotu. zelo l

Rauch Popovič Aceurt Hinkovič doktor Nastič Srba Volodimirov Bobčev Přisa Sofie

6 article

Oslava rektorátu Mistra Jana Husa v Husinci. Tábor lidu pošumavského v Husinci, svo- laný krajinským spolkem »Prácheň« a jeho odbory v Prachaticích, Volyni, Strakonicícha Plsku, oslavil památku 500. výroči dekretu kutnohorského a rektorátu Mistra Jana Husa manifestací pro znárodnění a odefrkevnění školství. Prachatický okres, ohrožený výbojným němeetvím a českým, vzmábajícím se klerika lismem dal na jevo svými zástupci, že má plné pochopení pro školské požadavky naše — ať již vysokoškolské neb školství obecného středního. Na manifestaci sešly se odbory Práchně, většinou mládež akademická a mladá generace pošumavských měst, dělnictvo, rolníci. nčitelstvo a sokolské jednoty počtem asi 60 Tábor zahájil starosta ústředního výboru Práchně p. Tvrzický a když bylo zvoleno předsodnictvo (poslanec Bukvaj, MUDr. Klím 1 Prachatie, Omcirk, soc. demokrat z Husince Ledrer, agr. z Horout, dr. Svoboda z Volyně, dr Renz z Netolic), vylíčil obšírně význam dekretu kutnohorského a navázav na tehdejší události a bnuti reformační Mistra Jana a Husitů, dů kladně probral naše školské požadavky: znárod- nění a odetrkevnění školství, jakož i zřízen druhé české university v Brně, doplnění trvaji- pích, špatně vypravených škol vysokých, střed- ních a zvláště menšinových. Ostře vystoupil proti neoprávněnému rozdílení nadačních peně král. českého na úkor nemajetného studentstva a vyzval studentstvo k účinné práci pro Husův fond, nejdůležitější instituci studentskou. Navá- zav na poměry v rodišti Mistrově a okolí, vyzýval k úporné práci menšinové a protiklerikální. Z soc. demokraty promluvil p. JUSt. E. Teml, za Svaz Českoslovanského studentstva p. MUC.

Hus Tvrzický Bukvaj MUDr Klím Omcirk doktor Svoboda Renz Jan Ostra Just E Teml Prácheň Prachatice Volyň Strakonicích Plsko Horout Netolice Brno 60 Tábor Husův fond svaz českoslovanský studentstvo

7 article

Milan Janů, jenž vylíčil boj studentstva za školství a druhou českou universitu od r. 1889 a navrhl resoluci: Tábor pošumavského lidu, v Husine 15. srpna konaný, za účasti odhorů Práchně, korporací studentstva, organisací samospráv- ných, sokolských a politických, usnáší se takto: Žádáme, aby zdůvodněnému požadavku zřízení druhé české university v Brně bylo bezodkladně vyhověno a také aby naše vysoké školy trvající řádně doplněny a vypraveny, jak vyžaduje moderní školství národa vyspě- lého. Žádáme zvláště zřízení vysoké školy ob- chodní, zemědělské a zvěrolékařské, řádné vypravení a rozmnoženi škol odbornýcha středních. Pro českou menšinu žádáme důrazně nutné školství a náležitou ochranu, jak je za- ručena státními základními zákony tohoto státu a jak odpovídá skutečným potřebám na- šeho národa. Protestujeme proti stálým útokům kleri- kalismu a byrokracie na svobodu školství vy- sokého i státních kategorií a žádáme, aby v zájmu pokroku vědy a lidovýchovy škol- ství bylo od vlivů klerikalismu ochráněno. Ž dáme proto školství a učitele svobodné a vol- né, jsouce pamětlivi, že jen v pokroku a svo- bodě škol další rozvoj národa českého je možný. Po vykonané manifestaci zástupy lidu na vštívily rodný domek Husův. Členstvo Práchné sešlo se pak na veřejné sehůzi, kdež o příšti práci spolku „Prácheň“ promluvil starosta Tvrzický a p. Teml. Oslava zůstavila v občan- stvu hluboké dojmy a je na pořadatelstvu, aby další prácí za součinnosti všech svobodomysl- ných lidí pokračovalo v intensivní činnosti men- šinové a protiklerikální

Janů Husův Práchný Tvrzický Teml Tábor Prácheň Brno spolek „ Prácheň

9 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Arohitekt Quido Bělský zemřel. Z Do- mousnice došla dnes dopoledne do Prahy telegrafická zpráva, která způsobila žalostné překvapení: na letním pobytu zemřel tam dnes v noci architekt a stavitel, bývalý říšský posla- nec pan Quido Bělský, starosta společenstva stavitelů pro obvod pražské obchodní komory. předseda banky „Slavie“. Pan Bělský byl mu- žem neobyčejné dělnosti a horlivosti. Kdykoli šlo o hájení zájmů stavitelského odvětví, byí v čele akce, která se vždy dafila, neboť archi- tekt Bělský měl rozsáhlé odborně znalosti a zku šenosti. V těchto kruzích a také v širých kru- zích české inteligence bude mu po vždy vděčná vzpomínka zachována. Od letošní valné hromady banky „Slavie“ byl p. Q. Bělský v čele tohoto ústavu a jako jeho předseda vyvíjel velmi horli- vou činnost. Stavitel Quido Bělský býval také členem sboru obecních starších král. hlav. mě- sta Prahy. Zastupoval třetí sbor staroměstský od roku 1888 do 1891 a od 1894 do 1897. P dva roky byl členem rady městské. V Praze provedl Q. Bělský celou řadu soukromých i ve řejných moderních staveb. Byl dále členem ob- chodní a živnostenské komory. Quido Bělský narodil se v roce 1855, dosáhl tedy věku 54 let Zvěčnělý bude převezen do Prahy a v ponděl pohřben do rodinné hrobky.

Bělský Praha obchodní komora Slavia

10 article

— Tři proti jednomu. Orgány pražského kasína vědl již, že v onehdejší ministerské radě dosazen byl zvláštní ministerský komitét »pro projednání otázky česko-německé« a že v něm zasedají ministerský předseda bar. Bienerth, mi nistr vnitra bar. Haerdti a oba ministři krajaní dr. Žáček a dr. Schreiner. Tito pánové tedy mají »řešit česko-německou otázku«. Snad se nynější vládě ani inejedná o opravdové řešení otázky česko-německé, nýbrž jen o projednán otázek, s nimiž souvisí dělnost sněmu království českého. Co však můžeme od řečeného mini- sterského komitétu očekávat, když v něm zase- dajt tři nepřátelé národa českého, zároveň tř odpůrci sněmu českého — ač jeden z nieh je poslancem sněmu českého — vedle nich čtvrtý a jediný, který zajisté dobrou vůli má, leč poměry české nezná tak, jak je třeba pro ministerskou rozpravu o sněmě českém vůbec jeho zasedání v nynější dobé zvlášť? Ať tedy nikdo neočekává, že Bienerthův ministerský ko- mitét by mohl míti v českých kruzích i jen stín důvěry, že by otázku českého sněmu mohl roz- řešiti zdárně.

Bienerth Haerdt doktor Žáček Schreiner Bienerthův

11 article

— Český soudce zavádi němčinu! Z pra- mene zcela bezpečného se dovídáme: soudce pan Horák, působící při okr. soudě pro Staré Město a Josefov, sepisuje zde v českých záleži- tostech protokoly českým jazykem, ale posílá-l je na český sever, provází je přípisy německý- mi; byl-li žádán o nějaké vyhotovení, provádí je rovněž jazykem německým. Pan soudce Ho- rák jde i dále: přiděleným do svého oddělení úřadníkům nedovoluje, by v českých věcech vy- hotovovali české přípisy, nařizuje jim rasur y če- ských slov na takevých aktech, přelepování če ských vět atd. — Co vším tím p. soudce Horák zamýšlí? — České obohodnicivo proti znásilňován Čechů dolnorakouských. Onehdy zasedal výboi Zemské jednoty českých obchodních gremi v král. českém. Pojednal o různých otázkách odborných, a porokoval též o pronásledování české menšiny v Dolních Rakousích. Vydal pak o něm tento projev: »V řjnu roku 1908 varovala jednota důtklivě přede všemi demonstracemi i násilnostmi proti Něm cům v Praze. Jednak proto, že je každé násilí znám- kou barbarské kultury, jednak proto, že národnost ních štvanie proti českým menšinam, v nichž libuje si část německých politiků, žurnalistů a německé ve řejnosti, využije se v náš neprospěch, nepostřehne me-li v čas úmysly aranžérů jejich. Dnešní proti české štvanice ve Vídni a Dolních Rakousích mají rovněž zeela průhledný politický cil, a proto je must česká veřejnost pijati chladně. Zůstane li česká veřejnost chladnou, zhatí nejlépe plány lidí, jichž »vlastenectví« německé s myšlénkou rakouskou nema nic společného. Chtěji-li liberálové němečtí (Kitseňelt »Nue Freie Presse« atd) neb křesťanští sociálové ve »vlastenectví« predstihovati všeněmeckého po- slance, můžeme se tomu jen zasmáti.

Horák Čecho Stará město Josefov Dolní Rakousy Německo Praha Vídeň Frei Presse

12 article

České obchodnictvo zeptá se však příležitostně přiobjednávkáchNěme dolnorakouských a vídeňských, zdal soublssí se štvanicemi proti pokoj nýma pracovitým Čechům pořádaným jichž je Vídeň s Dolní Rakousy s věd- Dlužno dodati, že tento projev příjat byí jednohlasně. — Ministr Schreiner. V neděli dne 22 t. m. přibude do Liběchova u Mělníka zvlášt- ním vlakem ministr-štváč dr. Schremner a s ním ještě tři poslanci (dr. Herold, dr. Funke Krützner), jakož i řada hlavních matadorů z po- mezí, aby »posilili« Němce v Liběchově v ná- rodním bojí. Bude se tam konati po dva dny veliká slavnost v zámeckém parku a při ní jest třeba této parády. Jest skulečně ku podivu ta horečná činnost Schreinerova. On je osobně všude a všude rozdmychuje žár národního zá- pasu. A co český ministr-krajan? Co byl by ten asi řekl, kdyby česká, trpná a pouze tiše praeující menšina (?) česká v Liběchově byla bo požádala, aby přijel na národní slavnost a při ní nadšeně mluvil? Taková myšlenka ovšem nikomu ani nenapadla. Ostatně je z celé pa- rádní výpravy do Liběchova vidno, že Němce- štváče dosavadní klid v Liběchově už mrzí. By tam po několik let klid — ergo musí se ně- mecký furor zase trochu rozfcfrovat.

Schreiner doktor Schremner Herold Funke Krützner Němec Schreinerův Vídeň Dolní Rakousy Liběchov Mělník

13 article

— Poslanec Ant. Švehla, vůdce české strany agrární. onemocněl před několika dny velmi pová- žlivě zánětem ledvin. Stav jeho, jenž budil vážné obavy, zlepšil se již tou měrou, že nebezpečí za úplně zažehnaně se považuje a lékaři oddávají se naději že nemoc bez všelikých následků pomine. — Úmrti. V Zářečí zemřel pan Josef R. No- vák, posluchač české vysoké školy technické v Pra- ze, ve věku 22 let. Pohřeb konán bude ze Zářečí na hřbitov kostela v Horažďovicích dnes v pátek o 4. hodině odpolední. — V Pardubicích zemřel pan Josef Šrůtek, zasloužilý učitel v. v., dne 19. srpna v 70. roce věku svého. Pohřeb koná se dne 22. srpna o 1/44. hod. odpol. Pti doplňovací volbě do komise pro všeobec- nou daň výdělkovou zvolení byli na Smíchově dne 10. t. m. navržení kandidáti Občanského klubu a živ- nostenských společenstev: za III. třídu pp. Fr. Sta- něk, maj. závodu zasilatelského a Př. Ot. Chva- lovský, kupec; za IV. třídu pp.: Josef Pšeničný uzenář a Jarosl. Kasal, hostinský. — Slavnostní odhalení pomníku Karla Havlíčk v Libáni. Narodně-sociální vzdělavaci a podporující jednota »Haviíček« v Lihání pořádá v neděli dne 22. srpna v případě nepřiznivého počasí ke dn

Antonín Švehla Šrůtek František Otakar Josef Kasal Havlíčk Horažďovice Pardubice Smíchov Libáň

14 article

5. září za součinnosti všech vlasteneckých spolků jednot v Libáni za záštity městské rady v Li- báni slavnost odhalení pomníku našemu nesmrtelnému národnímu buditeli, trpiteli Karlu Havličku Borovskému. Pořad slavnosti: V sobotu dne 21. srpna: O 8, hodině večerní v sále radníbo domu v Libáni živý obraz: »Hold Karlu Havlíčku Borovskému«, načež spolek div. ochotníků »Bozděchs sehraje slavnostní představení: »Na vždy«. Drama veršem o 4 jednáních od Lucyena Rydla, překlad z polštiny od F. Vondráčka. V neděli dne 22. srpna 1. Seřadění všech spolků, jednot, korporací a hostí o 1/22. hod. odpol. na »Novém městě«. 2. Ve 2 ho- diny průvod k pomníku, kde po uvítání městskou radou zpěvácký spolek »Smetana« zapěje »Heslo!e Karia Havlíčka Borovského, nápěv od Ad Piskáčk a »Věno« od B. Smetany, Na to »O životě a půso bení Karla Havlíčka Borovského« promluví slav nostní řeč říšský a zemský poslanec br. Václav Cho z Prahy. Po slavnostní řeči »Hymna Slovanů« od Ambrose Thomasa. Ukončení slavnostního aktu a odchod na náměstí, kde konána bude lidová slav- nost při koncertě kapely p. Kůžela z Libáně. Tom bola. Bufet atd. Večer věneček v radním domě.

Karel Havlička Borovski Havlíček Borovski Lucyen Rydl F Vondráček Kario Havlíček B Smetan Havlíček Ambros Thomasa Kůžel Tom bola Libáň Nový město Praha zpěvácký spolek » Smetan Ada Piskáčk Slovan Hold

15 article

— O protičeských násilnostech v Jablonci n. N sděluje se dále: Němečtí zuřivci přepadali ve středu večer na veřejných ulicích za světla elektrickýeh lamp klidně jdoucí Čechy, smykali jimi po zemí. stloukli je býkovci a pobodali noži. Několik Če- chů bylotěžce zraněno. Se strany Němců by- lo také pěkolikráte střeleno. Počet zraněných Čecho je veliký, ale zranční z obavy před dalším pronásle dováním zranění svá neudali. Četnictvo naprosto ne- stačí. Městská policie přihlíží k řádění německých ná silníků úplně nečinně. V českých bytech byla na dnešek v noci vytlučena okna. Velkými kameny. prudce házenými, prorázeny byly i žaluzie. Dnes večer chystají se ještě větší protičeské demonstrace. Mistodržitelství bylo telegraficky požádáno, aby uči- nilo řádné opatřoní na ochranu menšiny jablonecké před německými násilníky, jimž v čele stojí známy štváč Alois Melzer, redaktor „Gablonzer Tagblattu“ — Z c. k. akademie umění v Praze. Pro studijní rok 1909/10 zvolený a ministerstvem kultu a vyučo vání potvrzený rektor c. k. akademie umění v Praze prolesor Hanuš Schwaiger, nastoupil dnem 19 t. m. úřad rektorský. — Z odhoru kraj. spolku „Prácheň“ v Slrak - nicích vykázána za rok 1908/9 násl. činnost: Před- nášek konáno sedm, a sice reskriptová schůze posl Kaliny s projevem pro české menšiny a všeobecn hlasovací právo do zemského sněmu; velká manke stační schůze menšinová s reter. G. Čadka z Plzně a s projevy posl. Kaliny a Bukvaje, zástupců polil stran a zúčastněných korporací; přednáška prot. dr Velemínského z Tábora „O Tolstém“; přednáška inž Markesa „O myšl. vývoji evropského lidstva“. Cy- klus přednášek o ženské otázce zahájen přednáškou sl. Plamínkovy z Prahy „Žena a dnešní společnost“ jíž v nejbližší době bude následovati přednáška prof.

Čecho Němec Mistodržitelství Melzer Schwaiger Kalina G Čadek Bukvaj Velemínský Tolstý Plamínkův Jablonec Praha Prácheň Plzeň Tábor Gablonzer Tagblatt akademie uměný Ing Markes

16 article

Kálala z Písku „O dívěím školství“. Při sjezdu „Práchně“ v Strakonicích konána manifestační schů- ze „O práci na českém jihu“ (posl. Kalina) a „o vysckoškolských nedostatcích (JUC. Tvrzický z Pra- chatic). Na paměť 25. výročí Smetanovy smrti před- náška PhC. Blaschkeho „O dramatické tvorbě Sme tanově“ s klavírními ukázkami. Připraveny jsou přednášky inž. Markesa „O moderní české poesil“ inž. Dvořáka z Prahy „O vývoji a dějinách českého malířství“, spojené s výstavkou leptů Preissigových prof. F. Čadka „O pokrokovém hnutí“, řed. Nového „O hospodářských a kulfurních poměrech na Strako nicku“ a j. Z akce knihovnické a čítárenské rozvi nuta akce o převzetí lidové čítárny, již odbor spra vuje, do městské správy a po spojení čítárny s vel knihovnou městskou. Současně s dotaznikovou ake o stavu venkovských knihoven propagováno zřízen stěhov. knihoven na Strakonicku. Vyslána knihovna do clce Dražejova a chystána společně s ústředín do Krousova na Pošumaví. Dosaženo trvale zrušení zdejší německo-židovské školy a vysvětleno, že zprá- vy o zřízení snad nové německé soukromě školy nejsou správně: 5 zdejších rodi dá si vyučovat své dílky (as 8) soukromě v něměině, kdežto všec ostatních as 20 dítek bude chodit do českých škol

Kálal Kalina Tvrzický Smetanův Phc Blaschke Ing Dvořák Preissigův profesor F Čadek Straka Krousův Písek Prácheň Strakonice Praha Strakonicko Dražejov Pošumaví

17 article

Ke sjezdu vydána odborem publikace „Práchen? s příspěvky členů spolku. — Nový německý vzdor v Prachaticích. Tělo- cvičná jednota „Sokol“ a místní odbor „Práchně? v Prachaticích pořádají 22. srpna o 2. hod. odpol výlet do Vostrova u Prachatic s veřejným cvičením jednot sokolských. Výletem tímto, jako v jiných letech má se umožniti utužení vzájemnost mezi venkovským lidem a naší menšinou, působit naň za heslem „české dítě do české školy“. Výlet může míti i celkový význam výchovný pro menšinu prachatickou zvláště, bude-li návštěva cvičicích So- kolů značná. — Právě byli pořadatelé vyrozuměni že Němci svolávají proti nám na týt dan „Volkstag“, aby zamezili korpora tivní vystoupení sokolských jednota společný průvod městem. Tělocvičná jed nota i „Prácheň“ trvají ovšem na své žádosti za povolení výletu i průvodu. — Vkusné nálopky na zavírání dopisů, vzorků a pod. ve velmi úhledné úpravě vydala kancelái české loterie, Praha, Ferdinandova tř., naproti polic ředitelství. Kdo by si nálepků těch přál, nechťsi pro ně pošle do řečené kanceláře, nebo ať dopíšee ochotně mu budou zaslány.

Práchen Němec Prachatice Prácheň Vostrov Praha Ferdinandov třída spolek Sokol

18 article

— „Záchraně“, ústřednímu sdružení ženskému pro mládež, věnovala prvý dar ředitelka Českoslovan- ského pensionátu dívčího v Praze, slečna Jindřišk Jakutíčkova, obnosem 10 K. Spanilomyslné dárkyni vzdává výbor vroucí díky. Na záchranu českých děti před germanisae věnovali Usiřední Matici školské: Pan Václav Tům v Bukurešti 80 K, při svalbě sl. Zdeňky Polá čkově a Ed. Fejfara v Libání u Jičína 3 K, při veř cvičení II. okrsku sokolské župy krušnoborské v Ko šťanech u Teplie 18.50 K, sjezd abiturientů z r. 1899 v Něm. Brodě 16 K, při sňatku sl. Mařky Bernášové s p. J. Najmanem, c. k. berním oficiálem v Praze vybráno v hotelu Gráfově 7 K. společná továrna na enkr v Dol. Cetně 200 K, odbor Nár. jedn. sev. v Branné výtěžek sbírky o pouti 39 83, při slavnostní schůzi učitelské jednoty ve Vodňanech 14 K, při sňatku Václava Havelky se sl. Růženkou Hodaňovou v Dolních Mokropsích vybrala družiěka sl Mařenka Hodaňova a Frant Havel mládenec 15 K, úřadnictvo cukrovaru v Cholticích z pokl. č. 991 15 K.

Jindřišk Jakutíčkův Václav T Polá Ed Fejfar Bernášová J Najman Havelka Hodaňův Havel Praha Bukurešť Libáň Jičín Německo . Brod Gráfův Dolo Vodňany Dolní Mokropsy Choltice

19 article

— Na castě ze zastavárny. Ze státní zastavárny ubírala se dnes po 1 hod. odpolední chudobná žena která zastavila trochu prádla a dostala zápůjé kou tři koruny. Ubohá byla na cestě k domovu v městských sadech sližena těžkým záchvatem mrtvice a v bez vědomém stavu dopravil ji lékař záchranné stanice p. dr. Kotáb do všeobecné nemocnice. Na zástavním lístku měla napsané jméno Bursíková. Snad ji doma očekávaly hladovící děti a čekaly marně . .. — Nehody a úrazy. Do všeobecné nemocnice byl dnes dopoledne dopraven dělník Václav Hradecký z Nové Vsi u Brandýsa n. L., který spadl ve stodole s patra a zlomil si několik žeber. — Do nemocniee byli dopraveni dnes 10letý školák Pavel Husinský ze Smeček č. 4 a 5letý Jan Nádvorník ze Smíchova č. 1132, kteří při hře utrpěli těžké zranění: prvý zlo- mení nohy, druhý zlomení ruky.

doktor Kotáb Bursíková Nehoda Hradecký Pavel Husinský Nádvorník Nová ves Brandýs Smíchov všeobecný nemocnice

20 article

— Zlodějské a šihalské historky. Asi 17letá dívka vyšší postavy, podlouhlého obličeje pihovatého oděná v černou sukni, bíle a modře pruhovanou, na blave rezavý šálek, odcizila nánšničky včera v poledne v Nuslích v Oldřichově ulici 5leté Jindřišce Kozlové z Nuslí č. 274 a Sleté Anežce Kupkové. —. Bezpeč- nostní oddělení oznamuje, že vydán jest zatykač na cestujícího Berchtolda Rosenauera z Nerudovy ulice čís. 40 na Král. Vinohradech a sice pro zpronevěření obnosu 7000 korun. — Do domu č. 29 na Florenci vloupal se dnes v noci do kanceláře pana Jaroslava Hříbala, velkoobchod s uhlím, zloděj. Patrně paklíčem otevřol domovní vrata, pak jukroutil zámek u kance- léřských dveří a uvnitě všechny zásuvky zotvíral. Z amerického stolu vzal revolver starého systému 30 ostrých patron, dále za 1 korunu poštovníeh známek. =Z Holubova. (Národní slavnost ve pro- spěch jubilejního daru Nár. jednoty pošumavské. Jedr atelské odbor skupiny. česko-krumlovské spolu s místním odborem Národní jednoty pošumavské pr Holuhov a okolí uspořádaly dne 8. t. m. národn slavnost v hostinci p. M. Dítka v Holubově, blíže stanice Adolfova. Čistý zisk z této slavnosti, díky při znivému počasí, obětavosti a ochotě lotních hostůa četné návštěvě Čechů českokrumlovských, českobu dějovických a okolních, jest nad naše poměry značný a lze říci: neočekávaný. (Holubov je vesnice, čítající 292 obyv.) Činiť 725 K 43 ha byl zatím uložen v zá ložně Raiffcisenově v Křemži, ježto chce místní o- bor obnos ten po žních sbírkami zvětšiti. Konáme milou povinnost, vzdávajíce spanilomyslným damán letních hostů a pp. Karlu Dvořákovi a Frant. Ham- plovi, účetním radům zemského výboru král. českéh upřímné díky za jejich ocbolu a účinnou podporu Místní odbor Národní jednoty pošumavské pro Ho lubov a okolí.

Kozl Kupka Berchtold Rosenauer Král Hříbal Čecho Dvořák František Nusle Oldřichov ulice Vinohrady Holubov Adolfov Křemže Ham národní jednota pošumavský pr Holuhov

21 article

Lázně Mšené. Ve krásném rozlehlém parku v mímném údolí, proti vichrům chráněném, leží lázně Mšené, chvalně známé již od r. 1797. Hluku měst- ského daleké lákají co rok čelnější návštěvníky, hle- dající úlevy svých neduhů v koupelích rašelinných želozite-uhličitých, elektrických, aneb toužící po do- časném klidu duševním. Letošní kolonie hostí lá- zeňských jest navzdor dlouhotrvající nepohodě, která leprv počátkem srpna ustoupila počasí opravdu let- nímu, mnohem četnější, než v letech předešlých Jest to důkazem, že lázně zdejší těší se oblibě c rok rostoucí, že zdárně rostou a jakož možno věřit i budoucně budou se rozvíjeti. Již letos nestačí lá- zeňské budovy k ubytování všech hostí a lázně sa- my jenem stěži mohou všecky obsloužiti. Novýc budov obytných a rozšíření lázní jest potřeba neod- kladná, které zajisté v době nejbližší bude odpomo- ženo. Neměně než utěšené letní zátiší s výborným lázněmi činí pobyt milým též pěkný život spole- čenský. Mimo pravidelné koncerty hudby lázeňské pečuje se hojně též o ušlechtilou zábavu čistě umě- leckou. Pěčí mistra V. Viktorina, člena Nár. divadl v. v., pořádány téměř každý týden ve dvoraně lázeň- ské koncertní večery za součinnosti vzácných umě- leckých sil pp. Daniela, Malého, Sregy. MIUDr Šrámka, sl. Slibralovy, pí. Šrámkové a sl. J. Šulcovy

Pěčit V Viktorin Daniel Malý Sregy Miudr Šrámek Šrámek J Šulcův mímný údolí lázeň Mšené

22 article

Tyto večery těšt se radostné účasti všech hostů. Do- brovolné vstupné, z večírků těchto vytěžené, při- padne fondu pro zbudování pomníku Bedř. Smeta- novi v Praze. V neděli dne 15. t. m., v den zdejší pouti, na niž zavítalo hojně hostí z míst soused- ních, uspořádaly spanilomyslné slečny Bož. Havel- kova a Juřka Šulcova sbirku na Ústřední Matici škol- skou, která neúnavnou horlivostí sběratelek vynesla K 170—, jež pokladně Ú. M. Š. byly zaslány. Mim to odevzdáno pokladně matiční K 122.— jako výno z dětského představení, poplatek za půjčování knih z her tennisových a j., vybraných v kanceláři lá- zeňské. K témuž účelu již dříve odvedeno K 71.— tedy celkem K 363.—. Utěšeně a až přiliš rychle ply nou dni v příjemném zátiší lázní mšenských, cho- roby třlesné se léčí neb aspoň valně zmírňují, duch prací přetížený nabývá bývalé svěžesti a ušlechtile umělecké zábavy, přátelské styky i vlastenecké sna- hy hostí lázeňských oslazují život a nepřipouštěji nudy. Ač saisona teprv nyní dostoupla výše, již těší se přemnozí na saisonu příšti, která zajisté i počtem hostí i bohatostí a rozmanitostí ušlechtilé zábavy nezůstane za letošní.

Bož Havel Juřek Šulcův M Š Praha Matica školaska

23 article

— Z Padrti. Na malé planince, uprostřed tem- ných lesů strašických a rožmitálských, zaryčely odpoledne 8. srpna pronikavé zvuky sokolských tru- bek. Silnicí od Kolvína, Záběhlé, Strašic, se tří stran proudily do osamělé kotlinky středních Brd červené košile Sokolíků a modrobílé Sokolek. Oživlo na ráz tiché zátiší, oživla malá náves před sochou sv. Jana Nepomuckého a rovírnou. Na kámen u plotu vystou- pil p. JUDr. Stašek a četnému publiku líčí trampoty slasti českých menšin. Živé slovo působí svým do- jmem, jiskrný zrak Podbrdánů je řečníku odpovědí Bodrý krčmář nelení v letním parném odpoledni jež je ochlazováno na Padrti rybnikem a blízkými lesy, zůstati pozadu: dobré slovo posiluje dobrý ná- poj. Málo místa: sedadlo, prkno improvisované, je v tu dobu velmi vzácné. Po proslovené řeči mladého doktora dav se pohybuje na louku s pozadím nála- dovým, dumavými lesy, trčícími na hranici rybníka padrťského u Varty a Jeslína — vzlýčené hrazdy přeloženými žíněnkami dávají vytušiti cvíčiště. Studenti rokycanští rožmitálští, z Mirošova Dobříva seskupili se a snimi učitelstvo blízkých osad ke společně práci na podbrdské planince. A hostů sešlo se hojně. Po přednášce Sokolíci za zvuků hud- by, okrsek rokycanský, provedlí prostocviky s kla- divy; kdo ztratil naději v naši blaseovanou mládež. najde vylěčení: bujaří jinoši i muži provedli své dílo silou a takým nadšením, že nám ruce maně zatínaly se v pěsť a v oku leckomus tryskla slza ..

Nepomucký JUDr Stašek Sokolík Kolvín Záběhlý Strašice Mirošov Dobřív

24 article

Též cvičení mirošovských Sokolek s vřeteny, ač hud- ba jim dělala potíže, se velmi libilo, rovněž tyčová cvičení mladého dorostu a dobře volené sestavy na hrazdě. V tom bluk, křik, hudba: po silnici přijížději s hudbou a povozy opozdivší se Strašíčtí... Slavnost na louce skončena se střílením ptáka. Odcházíme kol damských buffetů do akademie v hostinci pana Ti- chého. Malý sál je naplněn a v čele stojí malé intim- ní jeviště. Z čísel programu připomínám koncert sl. Matějíčkovy na klavíru a mladého houslisty mi- rošovského pana Hojera. Odcházíme do zahrady pana revírníka: pod hruškou je venkovská inteli gence seskupena, kněz, učitel, nadlesní, strážmistr Po občerstvení sokolské čety opouštějí Padrt, hla trubek na návrších zaléhá. Slunce zapadá, blíží se k večeru, hosté vstupují do sálu, aby vyslechli stu denty, učitelstvo, ochotníky v „Paní minemistrové“ Hudba na návsi přestala hráti. Poslední hosté odchá zejí. Soumrak uléhá nad lesy i rybníkem. Odcházín s pocitem radosti a uspokojení. Jen takových slav M. Řehořovský. ností více. — II. plavba „Thalia“ na sever. Dle došlé telegr zprávy připlula Hoydová loď „Thalia“ dne 18. srpna z Hammerfeste přesně dle programu do Tromsč a od- plula ještě téhož dne do Torgenu. Na palubě je vše chno zdrávo.

Matějíčkův Hojer Hammerfest Tromsč

25 article Deset minut v departementu x.

Deset minut v departementu x. Byla nenadálá noční prohlídka „racia“ v celén policejním obvodu. Hledán byl vrah a z toho do vodu provedeno jakési „generální očištění“ města ode všeho zlého. Ovšem jen pro jednu noc. Těžko se tohe zlébo trvale zbavit. Při generální prohlídce pozornos obrácena ke všem nočňátkům, ať vrahům či nevra- hům. A tak se do rána departement X. utěšeně na- plnil. Bylo po desáté dopolední, když celý nekonečný transport ze separací policejních stanul v čekárně Ku podivu, tolik ženských pohromadě a přece tu pa- novalo hrobové ticho. Vyznaly se zde a věděly, že pan přednosta je velmi přísný. Však už se jeho zte- pilá postava objevila ve dveřích. Spíše širší než vyššt pán, se světlým knírkem, s objemem, že by se moh rázem stát vrchním radou, neboť i dotyčné vědo- mosti ovládá a každý jej pozná podle dlouhé dýmky kterou jen před spaním odkládá. V čekárně na ráz všechny povstaly a čekaly povelu. „Račte dále, slečny!“ Nebylo to sice slyšet, ale ve slečnách jistě hrklo a úžila se duše. Neboť když pan tlustý začne takhle něžně, velmi špatně to s nimi skončí. Následovaly pana přednostu departementu X. do jeho úřadovny. Hrůzu hrůzoucí pósu zaujal ve křesle. Rozdýmal dýmku, jakoby všechny lezoucí létající bacily chtěl zničit, uchopil z velké hromady aktů první svazeček a povidal: „Slečno Míno! Že se neráčejí stydět! Mají padesáť let věku a ještě ne- zmoudřeli! Pořád jim to říkám, věnujou se jinému povolání!“ Ozve se ječení, jakoby s pláčem: „Ale, jemnost- pane rado, co má člověk na stará kolena?“ nl

Hrůza Mína

26 article

„Kde jich ouřad potkalr „Ve štatparku. „Pořůd sem chodějí stížnosti, že „štatpark“ vás plnýl „Milostpane rado, jen milosrdenství!“ My máme paragrafy a žádné silo-, vlastně mi- losrdenství! Sednou si čtyry dny! To znamenalo, že slečna Mína, stará žena, velm nepříjemného zevnějšku, zdrží se v policejní věznici proto, že po půlnoci promenovala v městském sadě „Slečno idol“ Rada příšla na druhou. P'ředslou pila dívka, kdysi sličných obrysů. „Slečno Ido, o nich se toho už napsalo! Že prý byly zavlečena do bahna neřestí a nepravostí. Kdo jich tam vlákal? Dívka mlčí. „To bylo povídání, jako by za to někdo jiný mohl! Kde bydlejír „Teď, prosím, nikde!“ „A jindy? „Jak holt se dál „Tak se u nás zdržejí tři dny. Nemají tu horko ani zimu, dobrou vodu, měkký chleba. „Slečna Klára!“ Ubohé stvoření. Jen jen že šaty na ní vísejí, Bída ukrutná s jejího obličeje zírá. Ve dne se ne- ukáže, jen v noci.

Mína Ida Klár

27 article „Oni se vyhnuli visttě. Pojdou do sllru

„Oni se vyhnuli visttě. Pojdou do sllru O jednu sténající bylo více. „Slečna Báraí“ Pan přednosta prohlíží akta, vypustí mohutný kotouč dýmu, až to v porculánové hlavičce praskalo, „Tady je to špatné! Oni jsou venkovanka?“ „Ano prosím, ze Lhoty! „Tak půjdou po šňůře „Pro Ježíše Krista, jen to ne, nebo skočím s mo- stu! „Není to nic platné, zdejších už je tolik, že ne- mají kde chodit! Musíme tu čistit, jsou velké stíž- nostil“ A takových a podobných je ještě tucet. Za deset minut jsou jejich záležitosti vyřízeny. S pláčema nářkem tyto partaje vyhrnou se do čekárny a odtud do kerridoru u separací. Tam už se pláč nerozléhá. nýbrž jásot, radost a veselí.. Zase otevřely se dvéře a vstoupila nejvýš ele- gantní dáma. Vlečku měla, hedvábné šaty s bohatou aplikaci, vzdušný přehoz, háčkované polorukavičky. na hlavě vznášel se klobouk velmi smělých roz- měrů. Nikdo by nehádal, netušil. Když odevzdávala „pracovní knížku“, rozhládl se pan přednosta, vypoulil oči a pokynul němému svědkovi tčchto úřadních úkonů- „Odvalejíl“ Tím skončila moje němá asiste

Báraí Krist Lhota

28 title

Různé zprávy

29 article Tragický konec prof. Gumplowieze.

Tragický konec prof. Gumplowieze. Ze Styrského Hradce, 20. srpna. Universilní pro- fesor Ludvik Gumplowicz, který včera tak tra- gickým způsobem spáchaí sebevraždu, byl přes půl druhého roku stižen hroznou nemocí: rakovinou js- zyku. Při tom jeho choť byla již 10llet nemocna prol. Gumplowiez s dojemnou láskou ji po celou tu dobu ošelřoval. V poslední době však zpozoro val zhoršení své nemoci a nevěřil také lékarům, kteří jej těšili, že se brzy vyléčí. Musil se vzdátii své nejmilejší zábavy, že totíž své cnoti, která v po- slední dobe napolo vsleplu, předčítal vědecké spisy. Jednomu ze svých žáků, kteří jej navštěvovali, pra- vil: »Byl bych se již dávno zastřelil, ale považte, ž moje žena jest poloslepá a já jsem její jedinou podporou!« Sebevražedný úmysl pojat proí. G um- plowicz asi v polovici minulého týdne a v té době povolal k sobě svého syna dra. Ladislava Gumplowicze, který jest profesorem ve Švý- carech. Mladý Gumplowicz přijel a otec odevzdal mu včera spořitelní knížku a poslal vyzvednouti jistou částku. To byto jen záminkou, aby syna vzdálil a mohl provésti sebevraždu. Když syn odešel, zavřel se prof. Gumplowicz ve své světnici adyž jeho syn se vrátil asi za 11/2 hodiny, sdělila mu služka, že prof. Gumplowicz se uzavřel.

profesor Gumplowiez Ludvik Gumplowicz Musil Gumplowicz Styrský Hradec Švýcar

30 article

Mladý Gumplowiez tužil něco zlého a dal ihne zavolati zámečníka. když vstoupil do druhého po- koje, naskytl se mu srdcervoucí pohled. Na pohovce ležela mrtvá jebo matka a na zemi u jeji nohou ležel rovněž mriev jeho olec. Vedle ležela prázdná lahvička, jejíž obsab bylo snadno pozusti podle zá- pachu: bylo to cyankati. Přivolaný lékař mohl zjistiti jen smrt stařičkého učence — Gumplowiczov bylo 71 let — a jehio choti. Prof. Gumplowiez do posledaích podrob- ností zařídil všechny potřebné věci. Tak mez jiným ostanovil, jak ma býti rozd ilena jeho obrovská knibovna a jak má býti pobrven. Vyžadal si, aby byl převežen na evangslický hřbilov ve Vídni v Matz- leinsdorfu. Zalázal sa veškerý pohřební přepych. Zmíniti se sluší, že jeho starší syn dr. Max G um- plowiez před několiky lety se zastřelil, což při- spělo k zádumčivosti manželů Gumplowi czových. Ludvis Gumplowiez narodil se r. 1838 v Krakově a studoval práva na universitě krskovské a víd ňské V letech 1869—1874 redigoval »Kraj« Roku 1875 habilitoval se ve Štyrském Hradci pro státní právo. Sepsal mnoho pravnicaých a sociologi kých prací polsky i německy, z nichž »Rassenkampf« a »Plilo- sopbisches Slastsrecht« byly přeloženy také do fran- činy a španělštiny. Zabýval se zvlášté také prá sními poměry zidů v Polsku a národnostním i jazy kovým právem v Rakou ko-Uhersku.

profesor Gumplowiez doktor Vídeň Matz Krakov Štyrský Hradec Polsko Raka koUhersko

31 article

= Hrabě stihán pro dluby. Z Vidně se sděluje, že na hraběte Augusta Orsicha, jehož bydlišlě nýní není známo, byly z různých stran podány žaloby pro dluby. Hrabě přibyl do Vídně v loní v říjau z Pešti a obýval skrovný pokojík za 24 K měsíčné, v lednu však zmizel, nedoplativ za byt. Byl ještě po celé jaro vídán v kavárnách prvního řádu a jak se nyni zjistilo, dělal pod různými záminkami dluhy. při čemž mu pomáhalo jeho jméno a elegentni vy- stupování. Na klenolníku Sternovi vylákal šperky v ceně 2360 K, udav, že je potřebuje jako dar pro nevěstu, americkou milionářku. Vydal na obnos směnky, jež byly splatny v květnu, ale nedal již o sobě věděti. Ještě v těchto dnech byl viděn v ka- várně ve středu měsla. = Neštěstí na dráze v Uhrách. Z Pešti, 19. srpna. (K. k.) Dle komuniké uherských státních drah vyšinuly se mezi stanicemi Szárem a Bičkou loko- motiva a 8 vagonů nákladního vlaku. Průvoděl byl usmrcen a dva železní zřízenci těžce raněni. Neště- stí bylo zaviněno tím, že pod lokomotivu nákladního vlaku spadl s jiného vlaku, jedoucího po vedlejí koleji železniční, velocipod. Doprava udržuje se přestupováním. Do zejtřejšího poledne budou koleje zase uvolněny. = Velký požár v nádraží. Z Moulinsu, 19. srpna. (K. k.) Velký požár zničil dnes odpoledne skladiště zboží v nádraží. Skoda je neobyčejně ve- liká. Proslýchá se, že i lidské životy padly ohni za obět = 4 děti zasypány. Z Pešti, 19. srpna. (K. k uh.) V pískovně peštské zasypány byly dnes 4 děti sřítivším se pískem. Děti, ve stáří 8—14 let, dostali se při hraní do písečné jámy. Všechny čtyři byly vy- taženy mrtvy.

Hrabě Augusta Orsich Stern Vídeň Pešť Uhry Szár Moulins

32 article

= Bojovná děva v dánské sněmovně. Z Koda- ně, 19. srpna. (K. k.) Když na počátku dnešní schůze folkthingu oznámil předseda změnu kabinetu, obje- vila se náhlo dáma v zasedací síni, postavila se před stůl přodsedy a zvolala: „Zde sedíte, vy dánští mužové, jednáte a čachrujete v touze pe mocia v samolibosti o osudech země. Budiž vám na tomto místě řečeno, že ženy dánské vás zapírají, že vás označují jako smečku nevlastenecké čeládky, která zrazuje čest Dánska.“ Dáma dokončila svůj proslov, navzdor tomu, že předseda ustavičně zvonil a že poslanci na ni pokřikovali. Byla sluhy vyvedena. Zjistilo se, že jest to slečna Westenholzova. Společník Wasiňského. Ze Lvova se sděluje: Před dvěma lety uprchl ze zdejšího zemského soudu zloděj Jáchym Cchwarzer, odsouzený na dvě léta do těžkého žaláře. Policii nepodařilo se uprchlika vypátrati a teprve, když byla odhalena zlodějská tlupa Wasiňského, byla obrácena pozornost také na stopu Schwarzrovu, jenž byl v Augsburku pro vloupání odsouzen na 8 měsíců do vězení. Poněvadž se Schwarzer zúčastnil řady vloupání, bylo jednáno o jeho vydání a nyní byl dopraven v poutech k zem- skému soudu do Lvova. Přelíčení proti němu bude se konati v září. —Dávěřivý soud. Z Chalon-sur-Saöne se sdě- luje: 16letá Leontina Convertova ze Chagny, která zardousila svého tři měsíce starého bratříčka, do- znala při výslechu, že dítě často bila hrncem de hlavy. Také pokud se týče zločinu učinila úplné do- znání. Hošík příliš plakal a to ji popudilo. V náhlém záchvatu hněvu sevřela mu hrdlo, viděla, že vy- plázl jazyk a sevřela ještě více. Za okamoik bylo dítě mrtvo, Přes to prohlásila Leontina, že neměla

Westenholzův Wasiňský Cchwarzer Schwarzer Convertův Chagna Koda Dánsko Lvov Dávěřivý soud ChalonsurSaöne