Periodikum ALTO Viewer

1

6. ledna 1909 Číslo6.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 3.

4 article

necké sněmovně o přetvoření franeouzského ná- mořnictva. Co nejdřive bude svolána vyšší ná- mořní rada, aby stanovila reformní program. »Matin« k tomu poznamenává, že francouzský národ nelekne se dojista žádných obětí, aby zabezpečil další vývoj své ná- mořní moci, jakmile bude míti nutné záruky že peněz bude užitečně použito. K zabraniční situaci. Franeouzský ministr zahraničních záležitost Pichon podal výklad o zahraniění silusci, ze- jména na Východě, a sdélil instrukce, které byly uděleny francouzskému vyslanci Regnaul- tovi pro jeho cestu k Muleji Hafidovi do Fezu Tyto instrukce odpovídají prohlášením, která byla učiněna v obou sněmovnšeh, souhlasí s mezinárodními smlouvami o Marokku a s zvláštní smlouvou, kterou Francie uzavřela s Ma- rokkem. Konečně stanoví se v nich přesně pod- mínky pro postupné vyklizení územi Šaujů Toto vyklizení započne na obvodu, kde Mulej Hafid musí se starati o pořádek a bezpečnost všeho obyvatelstva. Nápadné svolání italské sněmovny. Italská sněmovna poslanecká byla svolána na den 8. t. m. k mimořádné schůzi. Náhl toto svolání sněmovny nedávno teprve domněle na delší dobu odročené souvisí nepochybně se zahraniční situací.

Pichon Maroko Francie Ma

6 article

Francouzská ministerská rada, která konala se včera v paláci Elysejském, usnesla se, aby oběma sněmovnám byla předložena osnova zá kona, kterou má býti udělena amnestie osobám, jež byly odsouzeny pro události v Draveilu Vignenxu. Jak se Vilém II. smiřuje s Němci. Ve Štrasburku hodlal francouzský výbor pořádati matinée ve prospěch nešťastníků sicil- ských. Program skládal se z děl ryze literár- ních, nepolitických. Výnos představení měl býti odveden dokonce císařskému místodržiteli. Samo ministerství oznámilo ale náhle pořadatelům, že toto franeouzské představení veřejně, byt sebe nevinnější, nelze dovoliti. Berlin neuznal vůbec ani za dobré, zákaz odůvodniti. Ve Širas- burku jest proto mezi Francouzy veliké kvašeni.

Vilém II Němec Draveil Vignenx Štrasburk Berlín Elysejský

7 article

K převratu v Číně. Veliké překvapení způsobslo v Evropěa nemalý rozruch v Číně, že prostulý státnik čín- ský Juanšikaj, jenž od r. 1898 stál v čele prvních úřadův, propuštěn a odkázán žiti v pro- vincii Honanu, v jakémsi vyhnanství. Stalo se tak vlivem reakcionářské strany, jež dosazením vladaře prince Čina nabyla v Čině opět velikého vlivu. Vyslanci jsou tím velice znepokojeni neboť se obávají násili proti cizincům a tim opětného obrožení míru uvnitř s cizinou. Avšsk zdá se, že jsou obavý ty přehnány, nebot pouze z ohledu na známě zálusky některých států, i na to, že Japonci »stojí před branami Pekina«, dvůr činský bude se varovati (oho aby cizím státům poskytnuta byla zěminka k za kročení. K ohrožení míru ovšem ale mohlo by dojíti, kdyby cizina sama zjednati si hleděla onu záminku tím, že by ona hleděla podnitit stoupence svrženého Juanšikaje, který dávno byl s ní ruka v ruce k vyvolání nepokojů. Lisn tu nyen, kterýž převzal prozatímně po Juanšikaji místo v zahraničném úřadě činském vzdělal se ostatně též na cizích, na americkýci universilách, jest jedním z nejenergičtějších stát- níků čínských. Pro sehopnosti svoje byl pone chán svě doby v státním úřadě i po vydání výnosu proti kouření opia, ač jest sám vášni- vým jeho kuřákem. Mimochodem řečeno, obdrže Liang tun yen 1907 též komturský kříž rakou ského řádu Františka Josefa.

Japonec Pekin Liang František Josef Čína

8 article

Francouzský tisk a anglická politika. Novoroční úvahy francouzských žurnál jsou větším dílem pessimisticky zabarvené Obavami je naplňuje stálé nebezpočí východni otázky. Nápadné je, že celá řada velkých listů píše s jakousi nevraživosti proli Anglii které vytýksjí obojetnou politikn. Váč- Německu jsou výroky listů dosti zdrželívé Zd se, že chtěji francouzští novináři doeilit roz- hodnější krok v před v mirné dohode s Na- mickem nebo Německo ještě více osamotni jiný. Také k tomuto koncertu jsou veškerá místa kromě několika loží (po 25 K) a sedadel po 6 a 8 K úplně vyprodána. Předprodej listků je vý- hradně v hudebním a klavírním závodě Mojmíra Urpánka v Praze (Hlávkův palác). + Večer pisní hollandských. Julia Culp, národní hollandská pěvkyně, uspořádá ve čtvrtek dne 14 ledna o 128. hod. večerní v Rudolfině večer písní Julia Culp jest zajímavý umělecký zjev. Umění je jest vážného rázu, hlas lahodný, přednes výraznýa ušlechtilý. Předorodej lístků v hud závodě Em Wetzlera Praha, Ferdinandova tř 86. Telefon 2457.

Zdeněk Julio culpa Julio Anglie Německo Ferdinandov třída 86 Mojmír Urpánka v Praga Hlávkův palác em Wetzler Praha

9 article

+ Dvolákovy Slovanské lance provedeny bu- dou souborně v zejtřejším čivrlečním konceriě Ceské Iilharmonie v Národním domě na Král. Vinohradech + Josefa Suka poslední rukooisná novinka. , Po- hádka léta“ Lude v přištím kónčentě České jednols pro orcheslrální hudbu dne 26 ledna o 7. hod. večer v Rudolfinu provedena orchestrem České filharmonie rozštíeným vynikajícími uměleckými silami, zvlášíe i členy „Českého kvarlela“. Konceri ten bude nej- větší událosli lelošní sezony hudební. Dirigentem jes opět Karel Kovalovic, chěl opery Nálodního divadla Listky předplatní na zbývajicí 2 koncerty lze obdr- žeti v kunceláři České Filharmonie, Václavské nám č. 53, telefen 2995 a to pro sedadlo nevyhražené za 10 K, vyhražené za 20 K. Jednotlivé vslupenky budou dány do předprodeje příští týden a to: vyhra- žená seddla po 8 K, nevyhražená po 5 K a místa k stání po 2 K.

Dvolákův Suk Kovalův Ceský Iilharmonie národní dům na Královský Rudolfinum Český filharmonie Nálodní divadlo Listka

10 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Pohřeb Jana Kronstatského vykonán byl — jak se z Petrohradu telegrafuje — v ženském kláštaře který zbudovaly ciitelky „kronšialského světce“ Jak již bylo sděleno, zemřel otec Joanu Sergijev Iljič- Jar Kronštatský v sobolu ráno. Byl jednou z neipo- pulárnějších osobností náboženstého Ruska, na kter měl neobvčejný vliv. Narozen 1829 v Suře v Archan dělsku jako syn venkovského popa, byl určen k dráze duchovní a vzdělav se v Archandělsku, slu doval theolozi v Petrohradě. Vedl život dle přikladu apoštolů a věnoval se úlevě a vzdělávání nešťast- ných Působiv po 25 roků na gymnasiu v Kron- štatu, byl píidelen ke kapilole kalhedrály sv. Ondfeje.

Kronstatský Sergijev Ondfej Petrohrad Rusko Sura Archandělsko Kron Iljič

11 article

V mnoha variacích byla pronesena myšlenka aby katastrofa Iislie upravila solidaritu národů. »Temps« posuzuje v pozoruhodném článku diplomatickou situaci v Evropě. Závěrke článku jsou velmi pessimistické. Činí též na- rážku na zlou ránu, stihnuvši Italii a uvádí, že národové nemají smyslu pro solidaritu, když se jedná o jejich zájmy. Z nynějších pocitů soucitu vráti se národové k staré nenávisti. k nedůvěře a žárlivosti. Marně se hledají v ny nější politice velkě rysy, které Napoleon a Bismark dovedli dáli své době. Ubohé intriky, malé pikle odstranily politiku velkých cílů a vážných myšlenek. Doba není menšl, ale lidé »Temps« dospivá k názoru, že vlastním rušitelem miru je Anglie. Trojspolek trvá dosud, ale ztratil mnoho ze svého významu pro Německo. Dříve Italie a Rakousko poslou- chaly slepě Německo, ale nyní Rakousko je cele zabráno do balkánských věci a Hlalie není více přitelem Rakouska. Německo proto mu st svou politiku zméniti. »Temps« vy- týká anglickému tisku, že od počátku východní krise psal agresivně a že podporoval bojovnost řečí vůděích politiků. S nenávistí plšo Angličané proti Rakousku a nutno se pláti, zdali anglická politika má pouze za úkol turecký trh zhostiti německého vlivu. Snad pomýšli ještě na jiné boje, jež by však pro Velkou Britanii byly riskantní, neboť evropská válk znamenala by zlo pro každý stát. Proto si přej všichni přívrženci dohody francouzsko-anglické, aby jisté nerozvážnosti, spáchané v Londýně, této dohodě neškodily. Konečně vyzývá »Temps« Německo, aby svou politiku posleduích 4 let změnilo v politiku dobré víry a dobréh smýšlenl.

Napoleon Bismark Angličan Evropa Anglie Německo Rakousko Velká Británie Londýn Italia

12 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — V článku „Ku psychologii českého radi- kalismu“, uveřejněném v oficiálním měsičníku národni strany svobodomyslné, klubovní psycho- log činí zminku i o „Národních Listech“ těmito slovy: „.. Nebo přáti si, jako činily „Ná- rodní Listy“, aby nad Prahou déle trvalo náblé právo jen proto, aby s nim trval i záka nesili spolkově odznaky, je přece snad vlaste nectví až příliš horlivě“. Tvrdit, že si „Národnt Listy“ přály dalšího trvání slanného práva, jest sice směšno, ale tvrzeni takové děje se, jak vidno, s vážnou tváří a na místě, které vážnost předstírá. „Nár. Listy“ si nic takového nepřály aniž přání takové vyslovily, ale prohlásily, že nechápou chvat českých poslaneů ve Vidni se zrušením stanaého práva a povolením barev, i dodaly podle pravdy, že nikomu v Praze ne přokáželo, leda Němcům. „Nár. Listy“ učinily tak v souvislosti s upozorněním, že podle rozšířeného mínění poslanci o odvolání stanného práva jen proto tak horlivě se starají, aby se odvoláním pochlubiti mohli jako ústupkem z své hlasování o rozpočtu. Ti čeští poslanci, kteř pro rozpočet hlasovali, také to ve svém kleri- kálním tisku přímo za českou vymoženost vy hlásili. Ze psycholog měsíčníku národní strany svobodomyslné není logikem, vysvítá i z toho, že se diví, kterak prý „hned po prvých mimo řáčných opatřeních dne 2. prosinec nastal v Paze úplný klid. Vox populi, vox doi, a ně kelik dnů náhlého práva dovedlo ho (hlas lidu!) utlumiti docela,“ posmívá se měsíčník. Pro komu neb čemu měl trvati další neklid, když příčina jeho, to jest barevný buml, hmmed prvnin mimorádným opatřením byla odčiněna?! Ironi.

Němec Praha

13 article

sování Prahy „nevýznamnými buršáckými čap- kami“ jest velmi lacinou zábavou politických intelektuálů národně-svobudomyslné revue. Ale kdyby se bylo vlivu a moci vlivných a moených pohtiků českých podařilo, vymoci zákaz barev a bumlů, ale bez šibenice, nebylo by bývalo mežno ari jich denník, ani týdenník, ani jejich měsíčnsk pro parfum sebechvály vzíti do ruky Ale i to bychom byli snesli za radostné zadost- učinění z českého vlivu a moci, jimž by se po dařilo zameziti, aby ničení volné komunikae v Fraze pijdeko-studentskými spolky německý mi nebylo prohlášeno a hájeno jako státní nut nost, až pod ochranou „náhlého práva“, jenon proto že to českou Prahu tak palčiv hněte. — Česká škola v Bilině a renitence obc proti její novostavbě. Starostovi bilinskémuJ.

Fraga Praha Český škola v Bilina

14 article

Schmettanovi bylo okr. hejtmanstvím duchco ským sděleno, že bude proti němu zaveden diseiplinární řízení, poněvadž nevyhiověl úřad nímu rozkazu, aby pro českou školu v Bílin zřízenu byla nová buduva. Dále oznámeno byl témuž purkmistřuvskému úřadu, že vyučovae správa hodlá zakoupiti v Bílině dům na účet města pro českou školu anobo pro ni novou budovu zříditi, stavební místo jest už vyhléd- kterou již ncopustil. Jcho vkromné obydli v 2. poseh domu v sousedství kathedrály se ponenáhlu slalo mi stem kam pulovala celá Rus. Jeho pověst vzrostla tak, že za nemoci cara Alexandra III. olec Jan odebraí se na Krym k žádosti carské rodiny, jež důvěřovala v zázlačnou moc jeho modlileb. Byl jedním z nej- nadšenějších apoštolů povznesení chudých tříd a dí- lem jeho jest dům Práce v Kronštatě a četná jiná dla dobročinná. Jeho jubileum 12. prosince 1890 mělo ráz národní manifestace. Ve všech případech důležitých v životě ruského národa, minění olce Jana bylo slyšáno s nábožnou oddaností a odsouzení, které kdysi pronosl proti nčení Tolstého, vzbudilo nemalou ozvěnu v celém Iusku Od několika let však jeho sláva bledla a zastlání peněz kronštalskému svělci ve stejné míie ochubovalo, Interviowován v červenc 1907. pravil: sem člověk starý a churavý a němohu již nic požíli kromě trochu žita a kukuřice. Jediná olěcha, klorá mně zbývá, jesl každodenní modlitbe k bohu.“ Pád otce Jana málo dojímal ruské kněžstvo. kterě naň hledělo s jislou závistí. Zomřel skoro za- pomemut, až leprve zase smit obinovila jeho pověst.

Schmettan Jan odebraí Jan Tolstý bůh Jan málo Bílina Krym český škola v Bílina Práce v Kronštata

15 article

= Altiču zloni ku práci Z Biusselu, 5. ledna. Z Kongs dorbázi zajmnavá zpráva, kdežlo se pusu myslilo, že af ieký slon se nedá vyrvičiti jako jeh indický strýc, zdšluje se nýni, že se v Uelé pědař vychovati ze slonů spolehlivá pracovní zviřata Dvanáci vzrostlých Huslokožců pracuje pravideln od 6 do 12 bodin dopoledne. Používá se jich k no- šení cihel, vlečení klad a k laha. = Slgnálová stanice zničena výbnchem. Z Ko daně, 4 ledna. Dnes v noci, když byl na signá- lové slanici u Kodaně personál zaměslnán vypalo váním s gnálových výstřelů pro lodi v husté mlze. vybuchlo několik dynemítových pstron. Stani byla cvnitř úplně zničena Fřednosta byl zraně lěžce a syn jeho lence = Důstejnické drama v Olstýně Z Berlína. 5. ledva. Pani Selönebecsová, která byla před rokem zalčena pro podezlení, že selníka Göbena přiměln k zavraždění svého manžela majora Schönebě cka. a později dopravena k pozorování duševníhio stavu do ústavu pro choromyslně v Kortoně, byla nyní po propuštění z vazby propuštěna také z ústavu a odebéře se do sanaturia. = Pamová alíéra v kavárně. Z Petrohradu 5. ledna. (*N. F. P..) Nalezené pumy vzbudily v po nuto. Vzkázáno dále p. Schmeltanovi, že k ně- mu bude vypraven úřadník okr. hejtmanství ke smírnému urovnání záložitosti a bude-li jednán bezvýsledno, že ihned započnou opatřoní na- značená. V ponděli odpůldne konalo se jednán starosty Sohmettana se zástupcem okr. hejtman- ství duchcovského, ale skončilo prý bezvýsledně Uvidi se tedy, zdali dojde ku provedení pohrůž- ky c. k. okr. hejtmanství a ke stavbě nové če ské školní budovy. Německé stromy v Bílině jako všude jide v Čechách narostly příliš vy soko do nebe a bude zapotřebí dlouhé ruky k nutnému přiříznutí vrcholu. Německé radnie byly až dosud vychovávány k nerespektování zá kona zrovna soustavně!

Staňa Fřednosta Pan Selönebecsová ck Biussel Kodaň Berlín Petrohrad Bílina Čechy ko danit

16 article

— Bolesti českobudějovických Němců Srdcervoucí událost pod záhlavím „Česká úřad ní řeč via faeti u pošty“ vypravuje včerejš „Prager Tagblat“. Jistý obchodní ceslující ob jednal si prostřednietvím telegrafního úřadu če- skobudějovického u pešťského ředitelství stát ních drah celoroční listek jízdní i zaplatil od pověď telegrafní. K svému úžasu — tak vy- pravuje „Preg. Tgblu.“ — obdržel na dvoj- jazyčném blankotu následující depeši: Horri O. S. Bu dějovice. Fabrkarte bereits abge sendet“ (P. O. S. Budějovice. Jízdní listek právě odeslán). Dotyčný telegrafm úřadník —. tak vypra vuje „Prag. Tgblu.“ dále — přeložil (1!) jmén „Budweis“ do čoštiny. Poněvadž však pešťsk ředitelství zná jen „Budweis“, avšak žádne „Budějovice“, byl lístek zaslán nepochybně do „Budwitz“ (Mor. Budějovice) na Moravě. A ježt lístek, jestliže ho vůbee dostane, vystaven jes pro cestujícího z „Budějovice“ a nikoli z „Bud- weis“, bude cestující nepochybně vystaven ne- přijemnostem. Následky anarchie mezi českým poštovními úřadníky počínají se tedy jeviti i tim- to směrem. — Jak vidět, historie velmi spleten a povážlivá. Jestliže česko-budějovický poštovn úřadník v depeši, do Pošti zaslané, skutečné užil jména „Č. Budějovice“ na místě něme- ckého „Budweis“, naskýtá se otázka, kterak se tedy zpětná depeše dostala do Č. Budějovic. když pešťské ředitelství nezná žádné Budějo vice? A proč právě má zaslaný lístek „nepo- chybně“ do Moravských dojít a nikoli právě Če ských Budějovic? K jakým lapáliím suhá naše

Němec Prager P O Mor Budějovice Morava Buda Č . Budějovice ský Budějovice Praga Horri O . S

17 article

Němectvo, aby dokázalo své ukrutánské mučed nictví a — českou vnitřní úřadní řeč na pošte — via facti! Smutně to vypadá s vnitřní češti nou u pošty, nemohou-li Němci při veškere přísné kontrolo sehnat žádného jiného dokladu, než že německému obchodnímu cestujícímu v Č. Budějovicích vyhotovona depeše na dvoj jasyčném blanketu s udáním v Č. Budějovicích Jinak zajimavým jest náhled „Pr. Tagblattu“ že jméno Č. Budějovice přeloženo z „Budweis Te už nepochybně přeloženy také Čičovice z ně meckých „Tschitschowilz“, Vršovice z „Wer schowitz“, abychom citovali jenom dvě místo- pisné nestvůry, kleréž se v kasiňáckém tisku tal nápadně často objevují. — Spor presidenlů postovního ředitelst v Pr ze skončil vitězstvím výhrady němocka vnitřní úřadní řeči. Podle vídeňských zprát chystá vláda výnos, jímž jazyková otázka u po števního ředitelství pražského má býti prozatíní ně až do delinitivní úpravy jazykové olázk řešona. V tomto výnosu obsažena budou naři zení o vnitřním služebním, styku poštovního ředitelství pražského se všemi úřady, tedy o sty ku různých referálů pošt. ředitelstvi narzájem o styku s podřízenými poštovními úřady a mi nisterstvem. „Možno očekávati,“ pís „N. F. Presse“ přinio z pramene, „že ve výnosu tem zachován bude prineip, že úřad n jazyk v úřadním styku pražskéh poštovního ředitelství jest něme- eký. Má se za to, že z toho pravidla učiněn- bude několik výjimek, na př. v případech ve kterých poštovní funkce vykonává osoba, ne- náležící do statusu poštovních úřadníků. Vyjma tyto připady, bude vnitřní služba pro- váděna v celém svém rozsahu p německul“

Němec N F Č . Budějovice Vršovice

18 article

— Z Bíliny. (Stávka školská) Obec blli ská nečiní dosud žádných příprav, aby vyhověle úřadním nařízením a opatřila vhodné místnost pro naši českou školu. Nnopak způsoben nový boykot proti Čechům, kteří jsou chikanován- různými výslechy mistní policie a vypovidán z bytů. Proto usnesli jsme se na schůzi dne 3 ledna konané, že ve školské stávce vytrváme Zprávu o tomto usnesení podali jsme hned p schůzi místodržiteli v Praze. Následují podpisý českých rodičů v Bílině. — Kluhy občanské. Staroměsts ký občanský klnb bude miti výborovou schůzi ve čtvrtek dne 7. ledna 1909 o 8 hod večerní v restauraci p. Koláře v Celelně ulici Pp. čienové jsou vitání. Při schůzi přijímání nových členů. slednich dnech v obyratelstvu živé zurpokojení, P- dobnost pumy, nalezené v kavátně sde Paris« s onon. kfera byla nalezena v kavsrně »Central«, poukazuje k- tomu, že uba chystané stentály jsou spolu v únl souvislosti. Má se za to, že těmito aloulály jest pro testováno proti vysoko postaveným hodnoslům pie stale častější rozsudky smrti. = Amenický zouboj. Z Aradu, 5. ledna 20tety úřadník plynárny Judus Poto spáchal pokus sebe vraždy, střeliv se dvakráte do prsou a byl umirající dopraven do nemocnice. V dopise, adrasovaném po licii, sdělil, že měl spor s nřítelem, jenž byl vyrov nán americkým soubojem. Žádá policni, aby po jeh protivníku nepátrala. Rodiče sebevraha nemají ani tušení, kdo by mohl býti jeho prolivnikem. = Nový náboj pro pšcholu. Z VIdně, 5. ledna.

Čecho občanský Kolář Paris Bílina Praha Celelně ulice Arad Central

19 article

Roku 19.6 započaté poküsy a novou municí pr pušky budon brzy ukončeny. Konečné poknsy budou se provaděli se dvěma modely nábojů a konečná volba závisí na výsledcích rozsáhlých střeleckýci pokusů, jež se provedou tento měslc. losavadní po kusy kónaly se čáslečně na Sleinfelsu u Vídeňského Nového Města, čáslečně v Rothově továrně na ná- hoje. Účelem bylo sastrojiti přihrocené střely po- dobné rasance a precisnosti, jakou má francouzská střela. Zároveň byly zkoušeny různé druhy cellulo sového a nitrogiycerinového prachu. Dle z práv, jež posud pronikly do veřejnosti, nepozorovaly se u cel- lulosového prachu ani po značném počtu výstřelů v hlavni žádné vypáleniny, jak bylo u nitreglycer- nového prachu. Naproti tymu bylo nitroglycermnovým prachem doslieno větší počálsční rychlosli než ceilulurového prachu. Konstrukterům podařilo se a- strojili přibrocenou střeln, která vyhovuje úplně p žadavkům moderní střelecké lechniky. Navrhovan střela má 28 milimetrů délky, jest přihrocena a m v olověném jádru ocelový tin. Počaleční rychlost jes asi o 75 m ještě větší než u střely německé, nebot činí 903 m. Rovněž průbojná síla jest značná. Nová střela, zvaná také »střela D«, prorazl ještě na 1000 m všechny posud uživané ochranné štity u pěcholy Stejně jaku při zavedení bezdýmného prachu byto nutno změnsti měřitko též na půšce, hude také nyní nutne měřítko změnili.

Rothův Konstrukter Nový město

20 article

— »Konec samostatnosti české«, proslule dílo prof. A Denisa, k jehož šedesátilei skládaly právě všechny čelné korporuce česk svůj hold, tento nezbytný doplněk Palackéh »Dějin národa českého«, stane se v roce na stávajícím majetkem národa, majetken nejširších vrstev českých. Pro tento čin sotva lépe bylo lze vybrali jinou cestu, než že zvolena k tomu zasloužilá, stará a nejrozšíre nější naše sbírka lidová »Matice Lidue která v lisících a tislcích exemplářích rozhod své levné sešltky i do nejzustrčenějších koutko království, markrabství a vévodství. Událost —. v pravém slova smyslu — kterou nelze jen tak přehlédnouti, na kterou upozorniti nutno všeme prostředky zas a zas, neboť může-li se dostai vděku hlubšího a vzácnějšího cizinci, jehož životním úkolem stalo se sledovali naše národní zápasy jak v minulosti tak v přitomnosti a dáti nám živý, úchvatný a dojemný obraz úpadku národa slavného, připominati nám žhavým slovy vše to, co předcházelo a způsobilo zni čení a pošlapůní moci a sily národa svobod- ného, můžeme-li tedy složiti srdečnější díky tomuto eizincipříteli ku přiležitosti šedesátileti pohnutého, obdivubodného a plodného jeho života, je to zajisté jen znárodnění jeho dila. Činem tím ziská si sympatická »M a ti ce

profesor Denisa

21 article

Lidu« nemalé zásluhy, jež důstojně se řadí k jejím všem dosavadním Nechť vykoná úkol svůj, jak ji to nejlépe na cestu letošní přejeme a jak to přál i svému francouzskému dilu autor: »Vznititi lásku k českému národu, jehož osudy byly tak slavné a tragcké a jehož synové chovaji k Francii vřelou a upřímnou sympatiie — Intorvenice pražského primátora dra. K. Groš ve věcech národnestních. Ve včerejší schůzi městsk rady pražské sdělil starosta p. dr. K. Groš, že n základě zmocnění, které rada městská a sbor obec- ních starších udělly presidhu, aby ihned zakročoval v otázkách národnostních, zejména ve věcech boy kotu, učinil — předpokládaje dodatečné svolení rady městské — v sobolu dne 2. ledna t. r. příslušné krok proti zamýšlenému rozdělení poštovních ambulane mezi Prahou a Chebem na dráze buštčhradské. Ihned jskmile zprávy o tomio rozdělení, kleré podnícene bylo boykotem českého úřadnicíva obyvatelstven chebským, pronikly do veřejnosti, zaslal starosta dr

K Groš Francie Praha Cheb

22 article

K. Groš protest předsedoví ministerstva, aby ve smy slu svého stanoviska proli národnostnímu boykol zamýšlené rozdělení překazil. Mimo to obrátil sep starosta na ministra vnitra, ministra krajana a správ ce minist obchodu. V podání bylo obšírně pouká- záno jak na nutnou ochranu státních úřadníků česk národnosti v Chebu, tak na nedostatek věcných a praktických důvodů zamýsleného rozdělení poštovn ambulance. Dále i na hmotnou újmu, která by v šir- ším okruhu byla způsobena tím, že 15 úřadník kteří naznačenou službu obstarávají — tedy 15 ro din — bylo by nuceno ku přesídlení. — Opatřen p. starosty rada měslská jednomyslně a s vřelým souhlasem schválila Abrahamoviny slaví dnes pan Jan Štělka továrník na Král. Vinohradech, majitel nejstaršíhe čoského spociálního závodu pro zařizování ústředníe topení. V závodu svém z malých počátků dopracova. se takového slupně rozvoje, že stojí na předním ml- stě speciálního oboru tohoto v Čechách vůbec?- Práce jím v nejpřednějších budevách jak veřejných tak 1 soukromých provedené nejlépe dokazují, jaké dů- věřo se závod jeho těsí. — Osobní. V evidenčním úřadnictvu pozem- kového katastru jmenování byli: vrehním zeměměřičí 1. třidy v VIII stupní pořadu vrchn zeměmřřiči 2. třídy Pavel Hess, Jan Presel, Ferd.

K Groš Štělka Král Pavel Hess Presel Ferd Cheb Čechy

23 article

Čermák. Vil. Svoboda, Jiří Pfeifer, Kl. Bolla nd, Kar Micháluk. Ad. Moučka; vrehními země mě řil e 2. lřídy v IX stupni pořadu zeměměřiči 1. tří Tad Bedroněk, Ant. Čepelka, Jan Čemus, Al. Krejca Vlad. Drašček. — Vrchními komisary staveb ními u ředitelstva vodncestních staveb v ministe stvu obchodu jmenováni byli stavební komisarové Jul. Dobrovolný a Edusrd Bazika. — Pan Jindřich Kneifl, majítel kruh. cihelny na Proseku, byl pi doplůovací volbě ve IV. skupině sboru zaměstnava- telů zvolen za přísedícího živnostenského soud v Praze — Redinné zprávy. Dne 2. ledna 1909 byli v ebrámu u Piaristů v Praze oddáni slečna Josefina Steinerova, dcera ředilele Hypoleční banky pan Josefa Steinera, s poručikem v polním dělostřeleckém pluku čís. 31 panem Joselem Hlouškem. — Slečna Hledvička Chmelařova, dceřa p. Josef « Chmelaře obchodnika v Č. Skalici a p. Jan Cibulka, č. k. pošt. o ficial v Praze, slaví ve čivrtek dne 7. ledn sňatek manželský v Č. Skalici.

Pfeifer Klement Boll Micháluk Moučka Čepelka Čemus Al Krejca Vlad Edusrd Bazika Kneifl Steinerův Steiner Josel Hloušek Hledviček Chmelařův Josef Chmelař Cibulka Prosek Praha Č . Skalica Jula živnostenský soud v Praga

24 article

Promece Pan Ph. C. František Schuste rodem z Chrudimě, byl v úterý dne 5. ledna 190 o 12. hod. pol. v malé aule c. k. české universily Karlo Ferdinandovy prohlášen za doklora filosofie. — Úmrti Pan Franlišek Preinhälter, hlavní poštovní pokladník v v, zemřel včera v 60. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. z domu smutk Praze-II, Táborská ulice č. 44 na hřbitov olšanský V pondelí dne 4. t. m. zemřel na Král. Vinohra- dech v 63. roce věku svého pan Josef Bělohlá vek, vrcliní účetní ú třed. kanceláře řádu křižovníků s červ. hvězdon v Praze, revident c. k. zemského soudu v Praze a přísežný znalec při účetnictví a ho spodářslví. Zsnulý ve svém oboru byl hledanou antorlou, úřadník svědomitý, poctivý a vlastenecky obětavý. Budiž mu zen ě lehkou — Jmonování na školách pražských. Ve včerejš- schůzi měslské rady pražské byli zvoleni; učitelon odboru I. pri měšťasské škole chlapecké v Libní n

Schuste Karla Ferdinandův Franlišek Král Josef Bělohlý Chrudim Táborská ulice Olšanský Praha Libeň dom smutk PragaII

25 article

Korábě p. F. V. Moravec; učilelem II. tr. př obecně škole chlapecké spojené s měšťanskou v Praze VII. na Maninách p. Alois Stára; del, učitel- kou II. tř. při obecné škole dívčí spoj. s měšťanskou u sv. Jindřicha sl. Bužena Fišerova: učitelkou II. tř. při obecné škole dívčí spoj. s měšťanskou n Hradčanech sl. Jana Kirsehba umová. Kateche tou při měšť. škole chlapecké v Libni na Koráb P. Imanuel Mareš; katechetou při obecné škole divčí v Holešovicích P. Emanuel Tafll — Z měslské radly pražské. Ve včerejší schůz vzalo na vědom, že k p. slarostovi dru. K. Grošov doalavil se p. dr. Bedřich kniže Lobkovic a vzdal radě městské dlky za projevy účasli pli úmril J. knižele Jiřiho Lobkovice, jeho olce. — Pan V. No votný přednesl stížnost obyvatelstva lelenského na nepravidelnosli na trti Vodárna—Strasnice a žádal aby jim bylo odpomoženo, zejměna aby byly z chovávány pravadelně intervaly s v době ranní do stalek plívěsných vozů. Návrh odkázán správní rad elektrických podniků. — Těže přikázáno upozorněn p. dra. lika na jednání v příčině nově silnice po tělesem dráhy na rozhraní Král. Vinohradů a Nusl

F V Moravec Stára Jindřich slečna Bužen Fišerův Kirsehba P Mareš P Tafll K Grošov doktor Bedřich Lobkovic Jiři Lobkovic Král Praha Maniny Hradčany Libeň Holešovice

26 article

Navrhl, aby saučasně s toulo záležitosti bylo řešeno prodloužení elektrické tlráhy do Nuslí. — Pan dr Pik navrhl dále, aby z důvodů komunik. bylo žádáne za přeložení slanovišlě drožek na Uhelněm trhu. Velko městské komisi přkázán návrh téhož, aby při obc pražské zlízena byla tarifní kancelář, nutná vzhle- dem k macešskěmu měřitku, dle ktereho tarify na pi ze severních příslavů do Prahy se vymělují, vyšs než do Vidně. — Pan Huháček urgoval záležilos úpravy pozemků pod seminářskou zahradou a spojen s tím jednání s konsistelí o postup pozemků. — P Pelerka žádal, aby naléháno bylo opět na odstraněn stožárá, před novoslavbeu v ulici Spálené, stěžujícíci již dlouho tumější komunikaci. Dále navrhl, aby na Ovocném trhu vysázeho bylo několik stromů. — Notáři jako roudní komisafi v Praze na měsío leden. Pro obvod sv. Vojtěcha a obou Trojic: dr Karel Balěk čp. 376—I.; Vyšehrad a sv. Apoliná Rud. Bakovský čp. 900—II.; sv. Štěpán a Mari Sněžná: dr. Gustav Krejmi čp. 463—1.; sv. Jindřich

Huháček svatý . Vojtěch Balěk Štěpán doktor Gustav Krejmout Jindřich Nusle Praha Vyšehrad Mari

27 article

náměstek nolářa dra. Fr. Janky: sv. Pelr: Frant. Eul ner: sv. Jakub a sv. Hlašlal: dr. Jan ryl. Limbeek čp. 853—II:; sv. Duch a Týn: dr. Adolf Zahradník čp. 61—II.; sv. František, sv. Jiljí a sv. Hayvel: Viklor Franz čp. 982—I.; sv. Tomáš, Marie VItězná, sv. Vit, Strahov a sv. Mikuláš: Vlad. Uhlíř čp 428—III.; Holešovice-Bubny: Slan. Pavliček čp. 974—VII — Z Národní zady české. Ve čtvriek dne 7. ledna c 4. hod. odpoledne koná se v zasedací síni Národní rady české (Vodičkova ul. 20) ankela o ja zy- kové otazce, ke které jsou vedle předsedni- civa Národní rady české a jazykového odboru jejíh pozváni zástupci veškerých 7 výkonných výborů síran, v Národní radě české zastoupených a jejích kluby poslanecké na sněmu království českého i na radě rišské. — V pátek dne 8. ledna o 6. hod. več. koná se tchůze užší komise Slovanského vý- boru Národní rady české. — V sobolu dne 9. ledna o 6. hod. večerní konati se bude důležilá schůze pre- sidiální komise Národní rady české za účelem sta- novení různých návrhů pro ústřední výbor v zájmu doplnění organisace a činnosti Národní rady české.

František doktor Jan Zahradník svatý . Jiljí Hayvel Tomáš Marie VItězný Mikuláš Vlad Uhlíř Pavliček čp Strahov Holešovice Vodičkův ulice Bubno národní rada český bor národní rada český svatý . Pelr svatý . Jakub svatý . Hlašlat Viklor Franz čp . 982

28 article

— Styky česko-Irancouzské. Ve včerejší schůzi městské rady pražské byl vzat na vědomí dopis, za- slaný p. staroslovi dru. K. Grošovi z Paříže dne 31. prosince 1303. „Drahý můj starosto! Děkuji Váh srdečně za rozlomilý projev, jejž jsle mně zaslal k Nověmu roku. Buďte o tom úplně přesvědčen, že jsem hluboce dojat tímto novým osvědčením důvěr- ného přatelsiví, jež pojí měsla Prahu a Paříž a kteréž přátelství bylo letošního roku tak šťastně utužen Vaším pobytem mezi námi. Také já z hloubi srdce projovují nejupřímnější přání, aby Vaše krásné sldl mohutnělo a zdarem oplývalo a prosím Vás zároven abyste projevil srdečné moje díky pp. členům měst- ské rady pražské, jichž jsle byl laskavým tlumoční kem a abyste přijai ujištění mých nejlepších vzpom nek a mě obzvlástní úcty ke své osobě. Prefekt se kvanský: J. de Selves.“ — Rozdělování pražských škol. Před 2 roky byle k návrhu p. ob. sl. Schröltra v městské radě usne- seno, aby se přikročilo k rozdělování podvojných škol a obecných škol od měšťanských. Po úřadním ochválení tohoto usnesení zemskou školní radou zemským výborem konečně k rozdělení přikročeno a to u obou škol staroměslských, chlapecké i dívčí a u chlapecké u sv. Kříže Většího. V minulé schůzi okresní školní rady bylo na základé toho usneseno, aby radě měslské bylo doporučeno předložiti sboru obecních starších návrh na systemisování mist no- vých ředitelů na těchto rozdělených školách. Ve vče- rejší schůzi rady městské byl návrh tento schválen. — Veřejná nchůze. Občanský klub na Král. Ví- nohradech pořádá v neděli 10. t. m. o 10. hod. dopol ve velkém sále Národního domu veřejnou protestní schůzi politickou „O posledních polilických událo- stech“. Referovati budou pp. poslanci dr. Ant. Hajn.

K Groš J Selves Král doktor Antonín Hajn Paříž Praha

29 article

Klofáč, Choc, Sláma, redaktor K. St. Sokol, ob. starší Štěpánek a dr. Novolný. — Ze Společnost přátel starožitnoslí českých v Praze. Na stále docházející reklamace budiž od- povědí, že nezvyklé opozdění 4, čísla „Časopisu“ boz všeliké viny redaktorovy i výboru způsobil dřívější pořadatel rejstřiku, rukopisu vůbec nedodav. Práce byla svěřena pracovníku jinému i vyjde číslo 4. dne 15. ledna; krátce pak po něm vyjde 1. číslo letošní. Hledě k některým pochybám, upozerňuje správaí výbor, že členský přispěvek zvýšen není i plati jako dosud ročné: člen činný 3 K, přispívající 4 K. přízni- vec 10 K. zakládající člen jednou pro vždy 100 K. Spolkový „Časopis“, hojně ilustrovaný, vychází čtyři- krát v roce; každý člen bez rozdílu dostává „Časo- pis“ beze všeho dalšího příplatku. Piispěvky členské přijímá pokladník p. Č. Kušta, c. k. fin. komisii v Praze III., Ulice k mostu 6. S radosti bude jistě přijata zpráva, že členem zakládajícím stal se p. Ed Kolár, ředítel cukrovaru v Roudnici; potřebí, aby jeho přikladu hojně bylo následováno i aby měrou vydatnější než dosud přistupovali členové aspoň čin- ní (3 K ročně)nebo přispívající (4 K ročně). Prachi- storický odber- Společnosti má schůzi v sobolu 9. t m. o 6. hod. odpol. v Klementinu č. IV. Pan prof. dr. L. Niederle bude přednášeli o počálcích kultury luži- cké, Hoslé vitánil — Polilické schůze. Za záštity okresního výboru a městské rady v Řičsnech koná se dnes ve středu 6. ledna o 10. hod. dopol. manifestační schůze v sále »Na radnici« v Říčanech. »O národních a ná rodohospodálshých nedostatcích našich« promluví pp. zem. posl. Ant. Švehla, zem. posl. Ant. Sobotk a člen jednoty českožidovské dr. Ol. Gutb.

Klofáč Choc Sláma Sokol Štěpánek doktor Novolný Kušta Kolár profesor L Niederle Švehla Ola Praha Roudnice Klementinum Říčany okresní výbor a městský rada Řičsny

30 article

— Výbor pro volehní právo žen zve všechny uvě- domělé ženy a spravedlivé muže k hojné účasti na veřejné schůzi, jež se koná dnes ve středu o 3. hod. odpol. v Ženském klubu českém v Jungmannově tř. č. 7. Pozváni jsou zástupci města. Po léta chystá se oprava volebního řádu v Praze, který vylučoval nejen široké vrstvy mužů, ale i všecky ženy. Konečně má býti změněn. Jak a pokud vyhovuje změna spravedi vým požadavkům žen, bude vyloženo na jmenované schůzi. Referují členově výboru pro volební práve

Jungmannův třída Praha

31 article

— Rozsáblou akci ve příčině zlepšení sociál- ního pojišlění usnesla se podniknouli Zemská jed- nota řem. a živ. společenslev v král. českém. Mezi tím, co zvláště ulvořený pracovní sber studuje ve speciálních schůzích podrobně vládní osnovu, pracuj Jednota na elakorátu velikého agitačního slohu, jed- nak pro zpopularisování olázky pojištění starobního, jednak pro obeznámení veškerého živnostnicivas vládní osnovou. Jakmile budou práce pracovního sboru o osnově provodeny, vydán bude celý elaborát tiskem a otázka starobního pojištění bude jednak dána na program valné hromady Zemské jednoty společenslevní, jednak budou i uspořádány soustavně velejně schůze živnostenské ve všech politických okresích v kral, českém. Živnoslnictvo české upozor- ňuje se tudiž bedlivě na činnost Zemské jednoty spo- lečenstevní a varuje se současně před přenáhlcnými usneseními v příčině sociálního pojištění, která byl by s to vážnost požadavku živnostenského seslabitie poškoditi. Postup v otázce řešení sociálního pojištění musí býti tudiž v zájmu živnostniciva samného nejen důstojný, ale jednolitý a svorný. Vzhledem k tomu, že za akcí samou stojí mohutná organisace veškerého živnostniciva českého. Zemská jednota řem. a živ společenslev v král českém, která s houževnatost jí vlastní usilovně pracuje, netřebr se živnostnictvu obávati, že v otázce pojištění vyjde na prázdno či bude poškozeno.

32 article

— Ústřední sbor spolků majitelů domů pro země koruny české svolává na pátek 8. t. m. o 7. hod. večerní dlo zimního restaurantu „U Choděrů“ poradní schůzi delogátů všech sdružených spolků v příčině vládni osnovy o dani domovní. Ke schůzi této jsou pozváni veškeří češti poslanci za města, by se osobně informovali o tužbách nejhlavnějších zájemníků. — Ze Spolku architektův a inženýrů v král. če ském. Skupina I. koná ve čtvrtek 7. t. m. o 7. hod. večerní schůzi ve výborovně Mešťanské bešedy praž- ské. Na programu jest přednáška architekla pána Ant. Balšánka »O regulačním plánu Malé strany s ohledem na veřejné budovy«. — V pálek 8. t. m. koná se X. týdenn přednášková sehůze ve velkém sá e Měšťan- ské besedy pražské. Na programu jest přednáška inž. p. Jana Záhorského »O poklopověm jezu mo- sto v ém. (rakouský patent čís. 30.570) Začátek 7. hod. več. Hoslé viláni.

Choděra Antonín Balšánek Ing Záhorský spolek architektův

33 article

— Ženský klub český. Po Novém roce zřízen bude důležitý kurs zdravovědy pro ženy a dívky ško- le odrostlé, v němž zvláště o chorobách ženských. nervose a příčinách jejich pojedná pl. Milina Kocu- rová-Hanušová, bývalá učilelka přírodních věd na měšťanské škole na Novém městě, která ze zvláštní ochoty nabidla se uspoládati cyklus těchto předná- šek a rozhovorů o otázkách pro zdravý vývoj neždů- ležitějších. Vzdy ve středu a v sobotu odoledneo 123.—145. liod. jsou tyto poučné přednášky, k nimž možno se přihlásiti v kanceláři Z. K. Č. v Praze Il., Jungmánnova tř. č. 7 v úladních hodinách od. 9 do 141. hod. a od 2—8 hod., v neděli a ve svátek ed 9—11 hod. Povlalek 1 K měsíčně a 1 K zápisného — Tamléž přijimají se přihlášky do bezylatného kur- su střihaěského, který t0 divkám (nevámožným, bud členkám Z. K. nebo doporučeným čl. klubu) je pří- stupen u pí. Kal. Kavanové, maj. akplleune pro kre- slení anglických a francouzských střihů. — V palei žen. 8. ledna o 128. hod. več. jest voktačování cyklu , ze-

Hanušová Z K Jungmánnův Kavan Milina Koc Praha