Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

6. ledna 1909. Číslo 6.

4 article

Nesmíme ovšem přehlédnouti, že nepoměr mezi procentem úřadnictva a obyvatelstva obje- vuje se ve větší míře ve státní správě v příčině úřadnietva českého. Nejen v centrálních úřadech (ministerstvech, nejvyšších soudních stolicích ve Vídni) jest nepatrný počei českého úřadnictva, ba u některých těch úřadů není ani jednoho Čecha v celém statusu, nýbrž i v Praze při vrchních úřadech na všech vyš- ších místech mají Němci křiklavou převahu nad Čechy. Když vláda po velkém nátlsku českýeh poslanců na místo to povolá nějakého Čecha, zdvíhá německá veřejnost největší odpor proti tomu a mluví hned o počešťování ministerstev místodržitelství a t. d.

Čecho Němec Vídeň Praha Čechy

5 article

Podivně se tudiž vyjímají německé výklady o spravedlivém národnostním zastoupení v zemské správě, když právě německé kruhy všechno činí aby česká národnost ve správě státní co nejvíce byla zkracována a odstrkována ! Je to hnusné farisejstvi, kleré karakterisuje mluvěí německé veřejnosti Okolnost, že je nyní menší počet Němců v zemské službě, nezavinil nikterak zemský výbor, nýbrž způsobili to Němci s a mi, ježto se po lěta vůbec o místa v zemské službě neucházeli. A není také divu, vždyť měli němečti studující mnohem lepší vyhlídky při obchodních a průmyslových závodech, než jaké očekávati mohli v zemské službě. Nač by na př. absolventi středních skol a obchodních akademii ucházeli se o chudě honorovaná místa v účetní službě zemské, když lepší naděje kynuly jim u bank, spořitelon ald. Poukazují-li němečtí poslanci na fo, že nyní je v konceptním odboru při celkovém počtu as 70 úřadníků — jen 7 Němců, tedy jen 10, nesmí se zapomenouti, že v posledních letech celá řada vyšších úřadníků německé ná- rodnosti odešla do výslužby neb zemřela, jako na př. radové Kundratitz, Hanamann, Baretta, Sladek, Blaschek, Franz, Gluth, Krtiezka a j. kdežto jiní mladší úřadníci německé národnosti odešli před časem ze zemské služby a přijali výnosnější místa jinde, na př. dři. Böhm, Pallitschek, Finger, Haubner atd.

Němec Hanamann Barett Sladek Blaschek Franz Gluth Krtiezek Böhm Pallitschek Finger Haubner

6 article

Neuplynulo ještě mnoho let od té doby, co nejstarším úřadníkem v I. odboru byl Něme rada Blaschek, v II. odboru Němec rada Gluth. v III. odboru Němec rada Hanamann, ve IV odboru Němec rada Franz, v VI odboru Němee rada Kundratitz a v VIII. odboru Němec rada Krtiezka. To bylo ovšem v pořádku, když u zem ského výboru nejpřednější místa měli Němci. ale dnes, když se poměr obrátil ve prospěch Čechů, maři němečtí poslanci sněm ke škoda země a obyvatelstva. Dále sluší uvážiti, že po celá leta se žádný německý právník nehlásil do zemské služby. To jest pochopitelno, neboť od polovice let devadesálých také právníci měli lepší vyhlídky ve státní službě, něhledě ovšem k tomu, jako se od časů dra. Körbra nadržuje německým kandi- dátům tím, že přeskakují o léta starši předáky své, již jsou české národnosti. První způsobilý kandidát německý (dr- Pankratz) byl ihned s otevřenou náručí přijat od té doby všichni uehazeči německé národnosti, již měli slušnější odhornou kvalifikaci a pro- kázali aspoň dostatečně znalost češtiny, byl šmahem přijímáni. Nejednou se ovšem ukázalo že ta dostatečná znalost češtiny jest jen na papíře. Tvrdí-li němečtí poslanci, že není správným obhajování nynější většiny zemského výboru poukazuje-li na to, že se Němei do služby zem- ské nehlásí aneb jen taci, již nevykazují jazy- kovou odbornou způsobilost, musíme setrvati n tom, že posud se velmi málo Němců do zemské služby hlásí a z tohoto nepatrného počtu jes ještě značná část, jež jest odborně slabě kvali fikována a česky vůbec neumí.

Nout Blaschek Němec Gluth Hanamann Franz Krtiezek Čecho Pankratz VI odbor Němee rada Kundratitz

7 article

Také výčitka, že mladší úřadnický dorost české národnosti i v konceptním odboru něm- činu jen nedokonale ovládá, se nesrovnává s skutečnosti. Kdo poměry u zemského výboru zná, musí doznati, že i z mladšího konceptního úřadnictva část ovládá německý jazyk ve slově a písmě výtečně a převážná většina dobře. Jde vskutku jen o pouhou výjimku, jestliže některá německá strana, jež snad mluvila chiebským dialektem, setkala se s úřadníkem, který nedo- vedl se s ni dobře srozuměti. My na české straně jsme nikdy nepova- žovali zemský výbor za ústav k zaopatřování mladé inteligence, naopak vždy jsme vycházel ze zásady, že úřady jsou zde k vůli obyvatel- stvu a ne obráceně. Spíše Němei pokládají při své nynější akci místa v zemské službě za ústav zaopatřovací pro svou mládež, když chtějí, aby německé žadatele zemský výbor ustanovoval za úřadníky i když nevykazují náležité podmínky své způsobilosti. Němci ovšem nyní propagují zásadu, že obyvatelstvo má právo na úřadníky své národ- nosti, ale jen ohledně svého národa, kdežto nám Čechům stále vnucují dobrodiní (!) úřadníků ně- meckých a to takových, již nejen neznají jazyk náš, nýbrž kteří jsou pověstní svou nenávistí ke všemu českému. Není to zajisté zřelel na zaopatřování české mládeže, když zemský výbor vybírá si z pe- tentů lépe kvalifikované žadatele, při čemž při- hlíží nejen k vysvědčením theoretickým, nýbrž i k výsledku praktických zkoušek a k znalosti obou zemských jazyků, nýbrž snaha, aby mate riál úřadnický byl co nejdokonalejšt. Zemské úřadnictvo také může býti hrdo na svou znamenitou pověst, již má a kdo poměry spravedlivě posuzuje, musí uznati ji za zcela zaslouženou.

Němec Čecho

8 article

Aby bozdůvodnost německých stížností byla ještě patrnější, uvedeme ještě tyto podrobnosti Do zemské služby v odboru účetním a kancelářském vstupují kandidáti jako sily pomocné. Počáteční příjmy sil těch jsou ovšem skrovné, ale i na tato místa jest vždy více než dostalek českých žadatelů. Ně me- ckých uchazečů jest naproti tomu v obou těchto oborech naprostý nedostalek Napřed jsme již vysvětlili, proč. Služba sou- kromá při průmyslu, obchodu, ba i veřejná ve státní správě skytá absolvovaným gymnasistům, realistům i obchodním akademikům mnohem lepší materiální podmínky, nehledíc ani k tomu že se nepožaduje znalost jazyka českého, kterou v zemské službě každý kandidit vykázati musí. Tuto podmínku nestanovila nynější většina v zem- ském výboru, nýbrž samy německé zemské výbory v letech 60. a 70., ježto uznaly ne- zbytnou toho potřebu. Při tom ovšem musíme podotknouti, že v některých případech, zvláště v letech pozdějších přijímal německý zemský výbor i síly češtiny neznalé. Vzhledem k nad- bytku českých kandidátů musili býti češti žadá- telé šmahem odmítáni a veliká tato nabídka byla příčinou, že pro přijímání do zemské služby byly stanoveny nejpřisnější podmínky (maturita s vyznamenáním atd.). Na druhé straně však, pokud se jedná o německé žadatele, nebyl ze žadatelů, jen poněkud způsobilý ch. odmítnut nikdo. Přes to patří ucházeč německé národnosti mezi nejvzácnější výjimky. Jinak si počínal poslední německý zemský výbor, jenž v poslední době do účetní služby přijímal jen Němce a Čechy odmital.

Němec Čecho

9 article

Budiž ještě připomenuto, že ve vyšších kategorifeh v účtárně mají dosud Němei, když než všechna, tedy dojista celou polovici těchto Mista ve služebních odborech s kvalifi- kací vysokoškolskou (konceptní úřad- nietvo, technické, lékaři atd.) obsazují se vý- hradně veřejným konkursem. Jak jsme již výše uvedli, neucházel se po řadu let vůbec žádný německý kandidát; jakmile se přihlásil, byl ihned přijat. Také jsme se již nahoře zmínili o tom, že v poslednich letech nastala změna že se němečtí kandidáti přihlašují. Při posledním konkuršu na místa konceptn bylo mezi 47 žádostmi 19 německých. Avšak z podaných žádostí při zběžné prohlídce vychází na jevo, že mezi opravdovými a vážnými žada- teli jest podáno mnoho žádostí, způsobených agitací, organisovanou od něme- ekébo volksratu. Někteří žadatelé ne- předložili vůbec ani doklady, nebo nevykázali vůbec žádnou předběžnou praxi, nebo byli ještě ve vojenské službě jako dobrovolníci atd.

10 article

Jest ovšem pravda, že v zásadě jest theore- tická odborná kvalifikace, požadovaná pro zemskou službu, stejná jako pro službu státní, ale pro zvláštní poměry je nucen zemský výbor klásti požadavek o něco vyšší a to zejmena pro odbor konceptnl. Ve státní službě vykonává úřadnik praxi pod odborným dozorem a dřive než se mu svěři zodpovědné místo, musí se podrobiti praktické zkoušce. Naproii tomu ve službě zemské každý jednotlivý úřadnik musí praeovati mnohem samostatněji, jsa pod- řízen vlastně jen kontrole přísedícího, který z pravidla nemůže se zabývati výchovou úřad- nického dorostu a pro rozsáhlost »gendy ne- může se zabývati podrobnostmi. Z toho důvodu bude zemský výbor vždy nucen dbáti výběru mezi kandidáty, třebas byli dle všeobecného měřitka úplně kvalifikovanými. A tu mezi kandi- dáty českými a německými vyskytuje se rozdil velmi podstatný, neboť mezi českými uchazeči jest největší část velmi dobře, ba značná čásl výtečně kvalifikována v ohledu odborném, kdežto němečti kandidáti vykazují jen prospěch dobrý, ba namnoze jen dostatečný! Hlavní rozdil mezi míst.

11 article

kandidáty českými a německými jest kvalifikace jazyková. Dnes ovšem nelze žádati naprosto stejně dokonalé ovládáni obou zem- ských jazyků, ale nesporným požadavkem musl býti taková znalost obou řečí, která jest potřebna pro úřadování v obou zemských jazycích. V tom směru čeští kandidáti stále ještě vyhovují, kdežto u německých uchazečů jest dostatečná znalost českého jazyka výjimkou. Z posledních jmeno- vání německých žadatelů jest patrno, že zemský výbor u německých uchazečů neklade přemrštěné požadavky. Jak mohou němečtl poslanci tvrditi,že všichni uchazeči o mísla konceptní v posledním konkursu prokázali znalost češtiny, jest vskutku nevysvětlitelno. Neboť nejeden ze žadatelů byv lázán, je-li znalý češtiny, sám dal upřímnou odpověď: »Böhmisch kann ich allordings keir Wort.« Při takových žadatelich zajistě nelze mluviti o možnosti kompetence. Ze všeho toho uvedeného vychází nepopí ratelný důsledek, že Němci nemají žádného oprávněného důvodu stěžovati sobě, že by byl v zemské správě při obsazování úřadnických míst zkraeování. Jestliže se nehlásili neb jestliže se ucházeli žadatelé, kteři neprokázal podmínky pro službu zemskou předepsaně, ne mohl zemský výbor ustanovovati úřadníky ně mecké národnosti. Každý spravedlivý soudce přizná, že Němei maji toliko nároky, aby způ- sobilí žadatelé německé národnosti byli přiji máni — to vždy zemský výbor dělal a bude dojista i příšté dělati. Bude-li se hlásiti dosta tečný počet němeekých žadatelů, bude tak zemských úřadníků německé národnosti více.

Němec Němei

12 article

Návrh však, aby vůbec žádný Čech po tak dlouho nebyl přijat do zemské služby, po kud němečtí zřízenci nedosáhnou určitého počtu (snad jedné třetiny), jest požadavkem bozdůvod- ným a také nemístným.. Jak by k tomu přišl nynější a budoucí sehopni kandidáti české ná- rodnosti, aby nebyli po léta přijímáni do zem ské služby z toho důvodu, že v dřivějších le- tech se Němcům do zemské služby nechtělo, ježto měli v jiných oborech lepší vyhlídky Ostatné ani se stanoviska zemské správy není možno připustiti, aby po léta přijímáni byli úřadníci, u nichž by znalost českého jazyka byla dojista jen slabá. Ba sluší pochybovati, že by se touto cestou dala uhraditi poplávka po úřadnickém dorostu, neboť v nynější době, kdy německý »volksrát« zimničně agituje, abysi Němci podávali žádosti o místa v zemské správě, nehlásí se z Němců ani jediný o místa v účetním v kancelářském odboru. Jakmile se přihlásí některý Němec, který má jen trochu ob- stojnou kvalifikaci, pospiší si osobní referent, aby jej pro zemskou službu získal. Všecky stížnosti z této příčiny jsouo německých poslanců a německé žurnalistiky uměle beze všeho důvodu do lidu vnášeny. aby zemská správa byla tupena a odsuzována, jedině z té příčiny, že Němci v zemském vý- horu od r. 1883 přišli o většinu v této důle- žité korporaci. Věcných, opravdových žalob Němci nemaj a proto sahají k vymýsleným stižnostem, aby poměry v království českém ještě vlce roze- štvali. Kde sami nemohou po své libovůli vlád- nouti, tam snaží se většině její snahu poměry zlepšiti učiniti nemožnou. Vídeňská vláda jim ovšem v tomto počínání vydatně jest nápomocna. Když dr. Eppinger se svou družinou jednání sněmovní maři, vláda proti své povinnosti dik- tátu tomu se podrobuje.

Čo Němec doktor Eppinger letechnický

13 title

Říše rakousko-uheřská vr. 1908

15 article

Uhorsko, Rok 1908 byl pro Uhry rokem bezohled- ného upevňování maďarisnu na újmu národů nemaďarských a důsledného šíření vlivu státu uherského v říši habsburské. Sněm uherský neměl toho roku bouřlivých schůzi, ač jeho usnesení krutě se dotkla oposice. Zostřenim jednacího řádu je obstrukce v uherské sně- movně těměř na vždy znemožněna. Sněm zasedal od 10. ledna. Po nedloubá debatě schválil v podrobnosti předlohy, týkajíeí se rakousko-uherského vyrovnání, jež v minu- lém roce neprojednány a do 24. ledna vyřídil také obvyklé zákony branecké. Poněvadž celý program, na jehož zákludě se Wekerlův kabi- net r. 1906 uvázal ve vládu, jest už proveden až na volební opravu, nastala vládě po- vinnost, provésti nyní i tento poslední odstave- smluveného s korunou programu. Chystaná vo- lební oprava posloužila vládě vhodnou záminkou zostření jednacího řádu. Poněvadž velební re- ferma přivede do sněmovny četné poslance ná rodnostní, nutno prý učiniti v čas opatření, aby

Wekerlův Uhorsko Uhry

16 article

nevtrpěly zájmy maďarského národa a proto nutno jednací řád zostřiti, aby nebyla možna národnostní obstrukce. Koaličné strany maďarské po nedlouhém váhání uznaly názor vládní za správný a již dne 24. ledna posl. Nagy se strany neodvislo- sti učinil ve sněmovně návrh na zostření jedna- cího řádu. Po dlouhém odporu oposiční madar- ské levice a národnostních poslanců oprava jed- nacího řádu sněmovnou schválena 9. dubna. Den na to druhé zasedání sněmovní král. reskrip tem uzavřeno a třetí zasedání svoláno na 29. dubna Předsednictvo sněmovní se v třetím zase dání nezměnilo. Vedle stálého předsedy dra Justha ze strany neodvislosti zvoleniz místopředsedy opět Navay za stranu ústavní a Rakovszký za stronu lidovou. Počátkem května sněmovna započala projednávníi roz- počct na r. 1908, 26. května jej schválila načež do 1. června schválila také finanční zá kon. Spolu s finančním zákonem přijat také vládní návrh, aby se zvýšily platy honvé ských důstojníků, čímž zároveň vyho věno požadavku rakouských křesťanských soei álů, žádajících zvýšení platů ve společné a mádě. Dle uherských zákonů platy honvédské musejí totiž býti stejné, jako platy ve společne armádě.

Justh

17 article

Novou pohromou pro nemaďarské školstv je zákon, přijatý 16. června, jímž se na návr min. osvěty hr. Apponya zrušuje školní plat na státních i konfesijních národních školách. Na eírkovní obce, vydržující nemaďarské národní školy, uvaleno zrušením školného nové, obtížné břímě. Za letního zasedání uhorská sněmovna vy řídila ještě různé železniční předlohy, schválila zvýšení kořaleční daně, jež má vejíti v platnost současně s obdobným zákonem rakouským, zá ken o stavbě erárních dělnických domků a pro jednavši všechen přípravený materiál, rozešla se 10. července na letní prázdniny. Po kratičkém zasedání koncem září, v němž zvolena pouze delegace a předložen rozpočet na r. 1909, sněm se sešel zase až 11. listopadu Toho dne ministr vnitra hr. Jul. Andrássy ode- vzdal sněmovně dávno očekávaný návrh vo- lební opravy. Předloha Andrássova, zavá- dějíc množné hlasování (připouští vo- liče s jedním, dvěma až třemi hlasy) a hla so- vání veřejné, jest sestavena přímo na pro- spěch Maďarů a na úkor národnosti nemadar ských. Sněmovna přikázala ji 31člennému vý boru, který však své práce de konce roku ne zahájil. V krátké době, od 18. listopadu do 17. pro- since vyřízen pak rozpočet i finanční zákon n rok 1909, jakož i zmoeňovací zákon obchodní Magnátská sněmovna přijala oba zákony 21. pro since, čímž skončila uherská parlamentní čin nost toho roku.

Jula Andrássy Maďar maďarský národní škola obchodní magnátský sněmovna

18 article

Více, než činnost parlamentní zajímala však v posledních měsících zákulisní činnost uherské vlády a její jednání s korunou. Vládě Wekerlové jde o to, aby mohla zůslati u vesla, také až provede volební opravu, a potřebuje jednotné, velké vládní strany, která má vzniknouti slou- čením všech tří nynějších koaličných stran. Nej větší z těchto tří stran, strana neodvislosti, při- poušlí fusi pouze v tom případě, když se zabe- pečí samostatná uherská cedulo vá hanka již od 1. ledna 1911. Drubou podmín kou dalšího trvání Wekerlova ministerstva jes zvýšení vojenského kontingentu, na něž naléhá koruna a vojenská správa. Sou hlas uherského parlamentu se zvýšením kontin gentu a přirozeně odtud plynoucím zvýšením nakladu na vojsko není možný jinak, než po- skytnou-li se Maďarům v oboru vojenském ústupky národní, V posledních dnech měsíce prosince uherská vláda byla s to oznámiti ve svých orgánech, že ani koruna, ani vojenská správa nečiní již námitek proti národním ústup kům, jako jsou maďarská plukovní řeč, zvláštn uherské prapory a odznaky a jiné. Národové nemaďarští, zvláště Slováci a Ru- muni utlačováni, jich poslanci a redaktoři stihá- ni v jiných státech neslýchanými žalářními peněžními tresty, Chorvatsko ovládáno z Pešti absolutisticky, ale panující národ maďarský při blížil se opět o krok ke své úplné neodvislosti

Maďar Slovák Chorvatsko Pešť

19 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 5. ledna. (Z novoročníh přehledu.) „Slowo pol.“ zavírá svůj novo roční politický přehled poukazem na mizící vý- znam trojspolku a potřebu nového seskupení velmocí. Slará formace trojspolku — praví — jež byla po dlouhá léta páteří evropské konstel- lace, přežila se a poslední rok přičinil ne- málo k jejímu rozpoutání. Tvoří se formace nové, lépe se hodíci potřebám států i národů a

Praha

20 article

tak na př. Italie spěchá, aby si zabezpečila v nich v čas výhodné místo. Jen Rakousko se drží s vytrvalostí, hodnou lepší věci, starého svazku, který mu působí jen nesnáze jak v po- měrech vnějších, tak i vnitřních. Ale i zde zku- šenosti, nabyté při annoxi Bosny a Hercegoviny počínají už probouzeti vědomí, že jest nové se arientovati v zahraničné politice. Staré kon- stellace zapadají v minulost a tvoří se nové ... V Praze, 5. ledna. (Šťastná zems ká správa.) Dolnorakouský zemský výbor uve- řejňuje rozpočet na r. 1909, jenž bude před- ložen sněmu. Potřeba pro rok 1909 obnáší 40,178.530 K, úhrada 40,236.324 K, tak že se v zemském rozpočtu jeví přeby t ek 57.794 K. Přebytku toho dosaženo v rozpočtu přes to, že zemské přirážky v Dolních Rakou- sích obpášejí dle různých přímých daní pouze od 28 do 33 procent. Hlavním zdrojem příjmů dolnorakouské zemské pokladny jest ovšem mě- sto Vídeň, jejž živí celá říše svými mozoly, a může tedy i při nízkých zemských přiráž- kách poskytnoutí zemi tolik, aby bez nesnází uhradila všechny zemské potřeby. Dolní Ra- kousy jsou však jediná tak šťastná korunní ze- mě v celém státě; všechny ostatní zomě zápasí s chronickým zemským deficitem. V Praze, 5. ledna. (Národno stní po- měry při vojsku v Uhrách.) Jedním z v- jenských ústupků, jichž se Maďaři domáhají na koruně, má býti, jak známo, zavedení maďarské plukovní řeči u všech vojenských sborů, roz- ložených v Uhrách a z uherských okresů do- plňovacích. „Slov. Týžden.“ vypočítává, jaké jsou národnostní poměry v těchto uherskýeh vojenských sborech. V Uhersku je 41 pluků pě- choty. Dle vojenské statistiky je v těehto uher- ských plucích 42 procent Maďarů, 101/2 proe.

Maďar Rakousko Bosna Hercegovina Praha Dolní Raka Vídeň Dolní Ra Uhry Uhersko

21 article

Slováků, 15 Němců, 16 Srbů a Chorvatů 12% Rusů a 15%% Rumunů. Maďarů není tedy v uherských plucích ani polovina. To je známo i uherské vládě a proto žádá, aby se maďarská plukovní řeč zavedla u všech sborů, v nichž aspoň pětina mužstva umí neb rozumí maďar- sky. Tím způsobem mohla by se maďar ština zavésti u 37 pluků, neboť méně než pětinu mužstva, rozumějíeího maďarsky, má pouze jeden pluk slovácký, (trenčínský)a tři pluky rumunské. Čistě maďarské pluky jsou jen čtyři; většínu maďarského mužstva má cel- kem 18 pluků; v ostatních 23 plucích mají vět- šinu národnosti nemadarské. Ale nema- darské národnosti jsou dnes v Uhrách porobené a porobení neberou se do počtu ani na rozhodu- jících mistech V Praze, 5. ledna. (K chystané změ- ně jednacího řádu.) „Arb.-Ztg.“ rozbírá objevivší se v poslední době klerikálné návrhy na změnu jednacího řádu poslanecké sněmovny. Jest proti každému takovému zostření jednacího řádu, které by mělo za účel zmařiti na vždy každou obstrukci. Možnost obstrukce jest dnes faktickou součástkou rakouské ústavy; ale ob- strukce ve sněmovně, vzešlé ze všeobecného vo- lebníhu práva, netřeba se obávati, poněvadž jí v této nové sněmovně nebylo a také nebude.

Slovák Němec Srba Chorvat Rumun Maďar Uhry Praha poslanecký sněmovna

22 article

Ncvá sněmovna zápasí pouze s jedinou obtíží, s pilnými návrhy a proti zbytečným pil- ným návrhům připouští též „Arb. Ztg.“ vhodné opatření. Slane-li se lo, sněmovna úplně vystnčí s dosavadntm jednaeím řádem. Ze Záhřeba, 3. ledna. (Stávka hla- dem.) Poněvadž soud nesplnil slib, že zatčení pro velozradu Srbové budou bez meškání vy- slechnůti řádným soudcem, aby nevinní nebyli zbytečně dále vězněni, zahájili v minulých dnech četní vězňové opět stávku hladem. Zdá se, že tento poslední prostředek, k němuž se utikají nevinné oběti bánovy mstivosti, je s to, aby vebnal trochu studu do tváří Rauchov vlády a proto vrchní státní zástupce, Aceurti, novštivil tyto dni „slávkáře“ ve vězení a přímo je prosil, aby upustili od stávky hladem, poně- vadě prý budou do 15. ledna za všech okol- ností vyslechnuti. Vězňové, jednou už zklamání, nehodlají však od svého předsevzetí upuštiti. Srbský kupec Ivan Grkovíč, jenž byl také zetčen „pro účastenství ve velkosrbské propa- gandě“, byl po výslechu ihned propuštěn n svobodu, poněvadž vyšla na jevo jeho úplná ne- vinna. Ale celé týdny, ve vyšetřovací vazbě ztrá- vené a ztráty na jmění a zdraví nenahradí mu nikdo.

Srba Aceurt Grkovíč Záhřeb

23 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 5. ledna. Oběti pro válku. Pařížský »Matin« sděluje, že ministr ná- mořnietví Pieard zabývá se úmyslem prověsti jakousi inventuru všech válečných lodí, kterážto inventura má poskytnouti přesný obraz námořní moci a býti základem pro rozpravu v posla-

Praha Matin

24 article Hudba.

Hudba. Kapitola trochu smutná. Hudební úvaha. V kulturním zápolení národů hráli jsme posu v jednom oboru mezi primy: v budbě. Naše budební produkce i reprodukce mohla se posud postaviti p bok nejkulturnějším národům hudebním: Čechy byly kolébkou a zásobárnou Evropy pro umění hudební naše kultura hudební byla naší pýchou a chloubou a v těžkých našich, smutných poměrech politick ých i kulturních světlým bodem. Ostatní umění, malířství a sochařství, tvorha básnická a dramatická jsou v vývinu svém opozděny, daleko miadší, než hudba, co zatím tato prodélala nejenom své dětství, ale dospěla již a prodělala i dobu specialně českého klassicismu. za jakou můžeme považovati dobu Smetany, Dvořáka a Fibicha. Je tedy dostatečně odůvodněna úvaha, jak se české hudbě daří, jak prospívá, jak se český náro o tuto svou chloubu stará; je teba časem si před- ložiti otázku, jdeme-li ku předu, či stojíme, či do cela klesámne?

Smetan Dvořák Fibich Čechy Evropa

25 article

Pokud se týče tvorby, tu hlavní rys postavení obecenstva vůči mladé produkci je nedůvěra. Vše co mladí napíšou, setkává se s citelným chladem zdů se, že necití se toho potřeba, aby se psaly nove věci a že necíti se jako ztráta, úbývá-li tvorby čín dále lím více. A ubývá jí opravdu. Rok za rokem počet prová- děných nových skladeb klesá kvantitativně hrozným pospěchem: letos dospěli jsme k rekordu. V dvaceli populárních koncertech České Filharmonie nebude provozována ani jediná původní novinka: v komor- ních koncertech rovněž ne; v koncertech Orchestrálni jednoty jediná domácí novinka; jen v divadle letos dvě domácí novinky Na poli symfonické a komorní produkce klesáme rok za rokem. A ne snad, že by nebylo talentů: těchje dosti. Ale proto, že není potřeby: publikum i nakladatele i výkonní umělci i ředitelstva koncertů původní no- vinky prostě odmítají. Obecenstvo z nedůvěry: poku někdo nemá pochvaly a signa úspěchu ciziny, ne- plalí u nás nic: není samostalného úsudku, poně- vadž není hlubší hudební kuitury. Nakladatelé od- mitají proto, že není poptávky. V tomto ohledu jsou naši mladí skladatelé na tom hůře, než za časů Sme- tanových a Fibichových. Smetanovy věci se liskly hned a doma; Fibích míval klavirní výtah opery vydaný před premiérou. Na to dnes není pomyšlen.

Fibichův Smetanův Fibe Český filharmonie Sme

26 article

Skladatelé píší v nejlepším případě pro jedno pro vozování, obyčejně pro stolek a zásuvky; a nakla- datelům se nechce vydávati věci pro skladiště. Vý- konní umělci odmítají domácí novinky, poněvadž nu- mají s nimi při chladu a nevšímavosti posluchačstva úspěchu; a ředitelstva koncertů ze všeclí těchto příčin dohromady. Hudební skladatel český je dnes osobou nejvýš ideální: pracuje jen z vnitřní nutnosti, bez nároků na hmotnou odměnu; a naprosto ani ve snu nemůže činiti nároků, aby ho jeho umění uživilo. V tom ohledu sice my Češi máme čisté ruce: ještě žádného skladatele ani výkonného hudebníka ne- uživili jsme sami. Ti, kleří na domácí chléb byli od- kázáni, jako Smetana, Fibich a celá řada jiných. jedli suchý a trpký chléb odříkání; a nevadí to ni- kterak naší národní hrdosti, pomůže-li nám — Ne- mecko. Kdo tam své věci vydává, odtamtud chlé dostává, tam má jméno a slavu, může býti jist blaho volným potleskem a slávou doma.

Čech Smetan Fibich

27 article

Neznám podrobně obdobných poměrů v cizině ale u nás v přítomné době dospěli jsme k poměrům, v nichž utlouká se a hyne talent za talentem. A jen malý hlouček lidí sleduje a se žalem málomocně vidl, jak klesá do moře všednosti a beze stopy se noří do sláda jedno hrdé, smělé čelo za druhým, jak mráz nevšímavosti a nepřízně kosí květ za květem a zanáší sněhem chladné lhostejnosti a nevšíma- vosti .. A odpomoc by byla: vždyť máme akademii Místo žebráckých almužen, jež rozdílejí se dle nej výše pochybného měřítka a ztrácejí se beze stopy jako mrva v poušti zakopaná, kde klas se zrnim nikdy nevyroste: místo těchto »podpore a odměn posloužilo by naší produkci mnohem více, kdyby Akademie ujala se vydávání původních skladeb, tak jako to činí ostatní její odbory s pracemi vědeckými, jež také nemají publika a nenašly by nakladatele ! Lhostejnost našeho obecenstva k celé produkci a reprodukci jde však ještě dále. Koucertní ruch Praze upadá. Úmělci světového jména, ciží i domáci

Koucertní ruch Praga

28 article

se Praze vyhýbají čím dále tím více. Samostatný koncert v Praze je dnes absurdum, odvážný podnik. spojený vždy se snačnou finanční ztrátou, poněvad obecenstvo koncerty podobné šmahem ignoruje. Ješt před několika lety pořádával Fr. Ondříček samostatné koncerty při nabytých domech: i ty už přestaly. Kubelík v Praze vůbec už nebraje; Kocián také ne — zapadl v Rusku; a nebýt Č. komorního spolkua té náhody, že jeho koncerty přišly do mody, ne mohlo by ani České quarteto, ani Ševčíkovo quartelo vůbec v Praze hráti. Na samostatný koncert v Pran ani České quarteto se odvážiti nemůže, kdyby slibo- valo, nevím co. A právě lyto koncerty, modní kon- certy Komorního spolku, jsou z nejírapnějších vy- svědčení pro naše obecenstvo a pro výkonné umělce jen pokořením a sebepřemaháním; jseu z deviti de- selin výstavou toilet a klobouků, a ty dvě hodin poslouchání nejvznešenější hudby v idesiním prove dení deviti desetinám sálu pravou mukou a nudnou torturou; sám jsem slyšel jednu elegantní dámu, jak prostodušně se přiznávala, že »má co dělat, aby ne- usnula . . .«

Ondříček Kubelík Kocián Ševčíkův Praha Francie Rusko Pran

29 article

Jediné koncerty, jež plní hudební posluchači. jsou nedělní populární koncerty Čes. Filharmoni v Plodinové burse. To, co pojme tento ubohý, ne vhodný sáleček, určený pro bursovní spekulace z milosti levně pro ubuhou muziku propůjčený, to je hudební publikum Prahy . . . Na Žofině prázdno na Vinohradech publika ubývá; v ostatních předmě- stích, bohatých a lidnatých, v Karlíně, Smíchově Žižkově není na slušně navštívený koncert symfo- nický ani pomyšlení: to je bilance hudebního ruchu pražského, bilance hudební kultury 500.000 lidí, b lance hlavního města národa hudebníků; a důstoj ným závěrem toho bude jen, až v dubnu Filharmo nie pro naprostou neúčast se rozejde a převezme německé dražstvo, jež již je připraveno: pak 25.000 Němců v Praze bude míti samoslatný symfonický orchestr a 500.000 Čechů — nic. A tam za nyněj ších poměrů dospějeme, dospěti musíme. Poměry u Národního divadla jsou zdánlivě lepší ale jen zdánlivě. Ustav je finančně zabezpečen sub- vencí zemskou a zavázán za to původní novinky vy- praviti. Ale celková úroveň hudební vzdělanosti vli- skuje celkový ráz i tvorbě Národního divadla. MMy žijeme asi tak ve vkusu doby předmeyerbserovské i Meverbcer sám je na vkus našeho obecenstva ješte trochu vysoko. Publikum žádá si pastvy očim, ná- dhery, »výpravy«, k tomu trochu lehké hudby taneč- ních rylhmů, »co si může pak zahvízdat nebo za- zpívat«; k tomu nějakou citlivou scénu k rozplakání. nějakou líbivou, slaďoučkou primadonu, tenoristu s určitým nimbem, k tomu notnou garnituru divadel- ních klepů: hle, to jsou požadavky »obecenstva«, A divadlo, svěřené společenstvu s ručením omezeným.

Němec Čecho Meverbcer Praha Karlín Smíchov Žižkov národní divadlo

30 article

Kde přece při zdreující převaze živlů neuměleckých velkou úlohu musí hráti úspěch pokladny, povoluje tomulo vkusu čím dále lím více; nevede samo pu- blikum k výšinám hudebního dramatu, ale jde s nlm opatrně směrem ku »grrrande opera«. Máme jedinou českou operu, jež je opravdu populární a pevně re- pertoární: »Prodanou nevěstu«, krom ní snad »Hu- bičku«; ale pak ze Smetany nic, z Dvořáka nie, z Fibicha nic. A nové opery? Nejlepší illustraci mi- sto trapného ličení jest faktum, že zpěváci odmitaj studovati role v domäcích novinkách, *) neb jen z přinucení a s odporem je přijímají, se stereotypním poukazem: »Já se pro čtyřikrát nebudu ničemu no- vému učit...« V divadelním archivu měli by na Všecky svaté a na Dušičky zapalovat svíčičky : to je hřbitov, nikoliv živý material . .. A výkonní hudebníci? Tu je to přece lepšír Vždyť sroznášejí slávu českého jména po celém světě«? Ano. Roznášejí. Protože doma hrát nemohou Kdyby byli zůstali doma, seděli by za 90—100 kor. měsíčně někde za pultem v orchestru. A zase stará historie: u nás doma nepronikne z výkonných umělců nikdo. Takový nadšenec absotvuje konser- vatoř s hlavou plnou velkých plánů: Kubelíka má pořád před očima. Pudem veden, žene se do Němec agentura mu ochotně obstará koncert v Berlině. Mnichově, Drážďanech — kdekoliv si přeje a poku může — platit; neboť na takové koncerty se po kolika stech marek připlácí. Ale mladý muž za to má koncert, obecenstvo, kritiky; domů se pošlou noticky do novin, reklamy. A konec? Vyhození po- sledních peněz; ohromná skličenost duševní a hmotná *) Tak v poslední době paní Slavíková odmitla zpivaí v »kunálových očích. (P. n.)

Hu Dvořák Fibich Kubelík Němec Berlín Mnichov Drážďany

31 article

a konečně pult v orchestru neb v nejlepším připadě profesura v Rusku. Zapadl .. Smutný je tenor této úvahy, jejž lze shrnouti v jediné slovo: hyneme! Česká hudba je v úpadku a v úpadku je ne pro vnitřní příčiny, pro nedostatek talentů, nýbrž čistě z důvodů zevnějších: pro úpadek vkusu hudebního, pro úpadek celkové hudební kul- tury, pro úpadek české hudebnosti.“ A je viděti světlý paprsek? Aspoň jediný, třeba slabý zásvit naděje? Já nevidím nic. Vidím národ, hnaný a ženoucí se za hmotnými statky plnou energil; národ, útočíci na bašty průmyslu a obchodu; národ, s něhož svlé- kají kus po kuse jeho posavadní kroj, mrav i ideňly. tvrdice, že to je maškaráda. Celý směr českého my- šlení, české touhy, českého snažení obrací se po- malu a zastřeně, ale bezpečně a nezadržitelně o staré idyly, starých ideálů, starých písní k — tanei kolem zlatého telete. A k tomu tanci bude třeba jiné muziky, než jaké učili nás Smetana a Dvořák. Tato doba přinese si svou muziku a ta, o které my my-. slíme, že je ta pravá, že je česká — ta čeká jen na smrtelnou ránu od svého... českého Lehára. L.

Smetan Dvořák Lehár Rusko

32 article

Koncert Jana Kubelíka za spoluúčinkování klav. virtuosa p. Alexandra Raaba a České filharmo- nie řizením dra. V. Zemánka koná se dnes o 1/45 hod, v Hudolfinu. Jan Kubelík hraje s vrův. orchestru Spohrův 8. koncert, Sindingův A-dur koncert a sola 3. Etudy od Paganina a J. Palpita. Pan Raab hraje Weberův koncertní kus op. 79. (Koncertní křídlo Pe- trofovo jest ze skladu klavírů Mojmíra Urbánka.) Kon- cert jest úvlně vyprodán a pokladna proto ne- bude otevřena. — Druhý koncert, neodvolatelně poslední, jest v neděli o 1/45. hod. Program úplně * My bychom viděli příčinu spíše než v úpadku hudebnosti jednak v hyperprodukci, v rozrostu nad vlastní síly, v rozrostu, kde býlí dusí ušlechtilé květy, jednak v propasti, jež stále hloubějí se roz- vírá mezi směrem moderního umění v posledních fásích jeho a mezi vnímateli. Týž poměr jeví se mezi literaturou a čtenářstvem. Týž ve výtvarnictví. Je to příznak doby - doufejme že přechodni. Tím větš povinnost všech, jimž ua srdci lež! pravě umění Poz n. red. odpomáhati, kde možno.

Kubelík Raab V Zemánek Spohrův Paganin J Palpita Weberův Urbánek Český filharmo Sindingův Adur Kon Poza můj