Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4.

2

NARODNI LISTY

3

56. ledna 1909. Číslo 6

4 article

sli zemědělství z tě jednoduché příčiny, poněvadž tu není domácích rostlin, jež by lákaly ke vzetí v kul- turu a jichž pěstování by se vyplácelo. Všecky ostat- ní zemědíly měly své domácí rostliny, jež se hodily ku pěstování a učinily možnými aspoň základy ze- mědělství, Australie ne. Mohli bychom v podobném smyslu uvésti ještě Patagonii a Jižní Afriku. Poměry podnebí umožňovaly ovšem, aby se pra- videlné zemědělství vyvinulo jen v pásmech mír- ných, nebo v subtropických krajinách, za jaké mů- žeme považovati Egypt a Babylonii. V tropech je- nom za zvláště výhodných podmínek pravidelne zemědělství se vyvinulo, jako na př. v Indii a n Ceylonu. V těchto zemích však vždy zemědělstv snadno upadalo, jmenovitě vlivem politických a ná- boženských poměrů. Nikde jinde jako právě v tro- pických a subtropických zemích nelze také tak do bře pozorovati, že zemědělství a s ním ve spojení jdoucí vzdělanest, závisí nejenom na přírodních po měrech, na př. na přítomnosti vhodných rostlin kul turních, nebo na dobrých klimatických vlastnostech země, nýbrž také na duševních vlastnostech člověkn jenž zemědělství se má ujmouti.

Austrálie jižní Afrika Egypt Babylonie Indie Ceylon

5 article

K oněm zmíněným podmínkám přírodním je třeba ještě národa schopného, pilného a vytrvalého jehož tvůrčí síle a energii by se podařilo přemoe první obtíže zemědělsiví, zdokonaliti je a na jeho základech vzdělanost rozvíjeti, Jako příklad mohl Bychom uvěsti Egypt. Již před pěti tisíci stálo země- dělství v Egyptě na vysokém stupni dokone losti hrabě Solms Lombach na základě toho soudí že jistě předcházela dlouhá doba, než mohlo tak vy- sokého stupně dosíci. Rostlinná produkce starého Egypta byla dle svědectví starověkých spisovatelůo Herodota až do Plinia nesmírně bohatá. A přece při valem nových národů nezemědělských klesly blabe byt a spolu vzdělanost v Egyptě nesmírně hluboko Středověcí cestovatelé nás sice poučují, že zeměděl- ství jakž takž se zde udržovalo, ale slav země, jaký shledal as před málo více než sto lety Napoleon štáb francouzských učenců, s ním v Egypt přišlých. Byl nesmírně trudný. Nebyl to ani stín starověk slávy, o níž píše Herodot a jejíž zbytky na každém kroku ve sříceninách, hrobech atd. se nám objevují Ovšem, třeba připomenouti ještě jednu okolnost- Dle studií vynikajícího geologa a zeměpisce Fra a sa který jmenovitě Orientem se mnoho zabýval, egyptské podnebí v historické době velmi se změnilo. Delta nilské prý pozvolna klesá a Egypi za starověku b chladnější, tedy zemědělství i rozvoji vzděla nost mnohem příznivější.

Solms Egypt

6 article

Jiný příklad poskytuje ostrov Ceylon. Po dlouh staletí kvetla na něm říše singhaleská, jež zvláště se verní polovinu Ceylonu, dosud neúrodnou a suchou v ráj přeměnila. Řeky sváděny ve veliké nádrže, zří- zené postavením mohutných hrází, voda dešťová vtipně chytána a rozváděna pak v době setby a sucha po polích, udržujíc je v trvalé vláze a úrodnosti. Sing- halesové, pílní a podnikaví zemědělci, dosáhli vyso kého stupně blahobytu i vzdělání. Nádherná sídelní města i stavby náboženské jsou důkazem vysokéh stupně civilisace i bohatství tohoto národa. Jeden z nejvělších jich panovníků Parakramo Bahu I., jeho vláda spadá do 12. stol. po Kr., ne dlouho před úpa- dek a rozvrat říše a jehož heslo znělo „Není ni- čeho na světě, čeho by vytrvalí mužové nemohli pro- vésti“, řekl prý: „V zemi, jakou je naše, nemělo b ani nejmenší množství dešťové vody uplynouti do mofe, aniž by jí člověkem nebylo využito; proto m veškeré půdy — pokud jí není užito k dolování zlatn a drahokamů — býti užito ku pěstování rýže.“ Král Parakrama založil 7 nových velikých vodních nádrží a 1470 menších rybníků, ještě větší množství starých zavodňovacích jezer a rybníků opravil, vystavil řadu nových velikých a 534 menších kanálů. Ale z jižní Indie počali Tamilové útočiti na Cey- lon a konečně ho dobyli, vyvrátivše půvední řlši singhaleskou. Tamilové postrádali píle i vytrvalosti zemědělstvím se zabývati a skoro celý Ceylon spustl Sídelmí města, o jichž báječné nádheře dodnes veliko- lepé sříceniny svědčí, obrácena v ssutiny, nádrže vodní i kanály zanedbány a z celé severní polcviny Ceylonu, kdysi kvetoucí „země královské“, stalas zimnicí stížená, divokou džunglí porostlá poušt!

Kristus Tamil Ceylon Indie Tamil

7 article

Nemohu si odepříti, abych zde neuvedl z cesto- pisu mnichovského zoologa Dolleina líčení po- hledu na zříceniny města Anuradhapury, bývalého sídla královského. Doflein píše: „Večer, když se slunce blížilo obzoru, učinil jsem malou prochá zku na hráz veliké vodní nádrže. Pohled můj přelétal přes džungli, která se na všecky strany do nedozírna pro- stírala, jen sem tam jsouc vodní plochou přerušo- vána. Z ní vyčnívaly velké dagoby, ohromným chrá- movým kopulím jsouce podobny. Celá tato džungle je na každém kroku proniknuta zbytky starých staveb základy paláců a klášterů, chrámy a basiny ke kou- pání; mezi bujným porostem stojí osaměle prastar zapomenuté sochy Buddhovy, kteréž nyní jen divo- kou zvěří džungle jsou navštěvovány. A to platí ne- jenom pro okli nynějšího městečka Anuradhapury v obvodu 400 čtverečných km. je los, vyplněn sty sři- cenin a tak daleko prý se prostírala plocha, kterou kdysi staré město královské pokrývalo. Jaká as te Byla nádhera a sláva, kdy zde sídlil král Singhalest ve své residenci, plně mnichů, kněží, klášterů a chrá- mů; když zde byly nahromaděny báječné poklady zlato, perly a drahokamy, když kopule dagob byly pozlaceny a sloupy paláců kovem byly pokryty; když nová víra (buddhismus), již Mahindu zemi při- nesl, všecky duše nadšením naplnila a národu dala vznět, aby vykonal všecka ta díla, jejichž zbytkytu vidíme. Tenkráte plnily nádherné průvody slavnostn nekonečné silnice Anuradhapury pompou, králové i líd závodili spolu, aby sluhům nové víry nadacemi skvělý život dali a nejkrásnější chrámy a kláštery zřizovali.

Dollein Buddhův Anuradhapura král Singhalest

8 article

Ale pak přišli od severu divocí Tamilově a po- čala nekonečná řada bojů, v nichž hrubší, ale sil- něži vetrelci krok za krokem půdu získávali oprol změkčilým Singhalesům. A konečně zdařilo se jim vítězství; hlavní město bylo dobyto a vyplenčno. A pak počala silná příroda tropická znovu dobý- vati půdu, která jí dříve kullurou byla vyrvána. Se všech stran postupovala džungle a konečně se jako vlna příboje zavřela nad zbytky staré slávy.“ Příroda „zde v severním Ceylonu dobyla plného vítězství. Jen promyšleným, velkolepým systémem zavodňovacím Singhalesové v době staré říše učinil z celé severní roviny ceylonské úrodnou zemi. Pra les byl vykácen; řeky a řičky zachyceny ve velkých nádržích — mocnými hrázemi, stavidly, kanály, b- siny a příkopy zavodňovacími obrácena byla cel země v jediné úrodné pole rýžové. — — Když nádrže byly zanedbány a vyschly, hráze se rozpadly a ka- nály zbahněly, nedávala již rýžová pole potřebný výtěžek; lidé umírali hladem a nemocí; nedostávalo se vojsko, jež by svou neúmornou prací vedlo bo; proti džungli. Angličané, kteří jsou asi od 100 let pány ostrova, obnovují stará díla zavodňovací, zemědělství a bla- hobyt ostrova zřejmě tím stoupají.

Tamilův Angličan Ceylon

9 article

Také máme četné příklady, že zavedení země- dělství a kulturních rostlin stává se počátkem roz voje vzdělanosti. Možno v tě příčině uvésti Žaponsko Číňanům, kleří asi v prvním stolelí po Kr. Žaponsko poznali, jevili se Žaponci jako zcela nevzdělaní bar baři, přes to, že počátky čínské kultury již as ve 9. stol. před Kr. přineseny byly do Žaponska Číňanem Sjofu, tělesným lékařem čínského císaře Ši-huang- z dynastie Tšin, jímž vyslán byl, aby na jednom z ostrovu duchů hledal bylinu pro nesmrtelnost. J to týž císař, který dul vystavěti tak zv. čínskou ze a který se snažil dosíci léku proti smrti. Dal dle po- věsti postaviti vysoký sloup a na vrchol jeho vásu v níž se měla nahromaditi ranní rosa. Neb viděl, ž příroda — zvláště rostliny — rosou je osvěžována měl za to, že v ní je skryt prostředek proti zemdle- nosti, stáří a smrti. Ale teprve v 6. stol. po Kr. po- čaly intensivnější styky Žaponska s Čínou, jichž ná- sledkem bylo nejen šíření se buddhismu v Žaponsku (budühismus ovšem vlastně z Korey do Žaponskas dostal), ale také přenášení užitečných, požitných i l- čivých rostlin z Číny a Indie do Žaponska. Žaponšt lékaři provázeli buddhistické kněze a mnichy na jich costách do Číny a do Indie, aby na místě rostliny léčivé a užiteč. zkoumali a pokud v Žaponsku by cieh ještě nebylo, s sebou je přivezli. Již na počátku8 stol. Byla v žaponském hlavním městě bolanická zahrada, v níž pěstovány byly čínské rostliny léčivé

Číňan Kristus Sjof Čína Korea Indie Žaponsko

10 article

Ostatně již dříve hleděli Žaponci přinésti do své vla- sti cizí užitečné rostliny. R. 61 po Kr. jakýsi Tats Mamori byl vyslán do Číny, zvané Žaponci „věčná země“, aby přinesl vonné plody, pravděpodobně oranže Čaj přinesen byl asi v 7.—8. stol. po Kr.d Žaponska jakýmsi knězem a brzy se velice rozšířil R. 1206 byl památce onoho kněze na hoře Togano-w — kde poprvé čaj byl pěstován — postaven chrám Spolu s kulturními rostlinami přicházela do Žaponska ovšem také čínská vzdělanost, nieméně co samostat- ného v kultuře žaponské vzniklo, vyvinulo se teprve když zemědělství pevně se ujalo a novými rostlinam z asijské pevniny přinesenými se povzneslo.

Kristus Mamori Žaponska Čína věčný země

11 article

(Dokončení) Nebezpečí války na Balkáně. Zatčený polský zpravodaj. Ze Lvova, 4. ledna. Do Černé Hory vy slaný korespondent »Kuriera Lwowského« by jakožto politicky podezřelý zatčen. Pověsti o demisi Velimirovičova kabinetu. Z Bělehradu, 4. ledna. Z dobrého pra- mene se proslýchá, že ministerský předseda Velimirovič podal dnes králi de misi. Vláda jest toho náhledu, že usnesení skup štiny má býti přenecháno koaličnímu ministerstvu složenému ze všech stran. Dle jiné zprávy jest demise toliko forma- litou, aby byla provedena rekonstrukce, protože ministr financí a vnitra nechtějí rozhodně zů- stati v úřadě.

Kurier Lwowský Velimirovičův Balkán Lvov Bělehrad

12 article

Dojem z resoluce skupštiny. Z Bělehradu, 4. ledna. Jeden zdejší diplo- mat pravil korespondentu »N. Fr. Pr.«: »Re- soluce skupětiny jest totéž, j a k vyhlášení války, neboť důsledkem této resoluce, která obsahuje nesplnitelné požadavky byla by jen válka. Ta jest však ještě hodně vzdálena, protože až Srbové poznají, že jsou Evropou opuštěni a to je dle mého názoru nevyhnutelný následek jejich nynějšího jednání rozmyslí si vésti válku, která by je zničila«. Porady o rekonstrukci kabinelu. Z Bělehradu, 4. ledna. (K. k.) V odpo- lední schůzi ministerské rady rokovalo se o re- konstrukci kabinetu. Večer koná se konference vůdců stran. Pro rak -uh. návrhy dosud jen Německo. Z Cařihradu, 4. ledna. (K. k.) Naproti ne- pravdivým zprávám novin buď konstatováno, že dosud se připojil k rakousko-uherským návrhům jen německý velevyslanec sv. p. Marschall jmé- nem své vlády, prohlásiv Portě minulého týdne. že Německo ničeho nenamítá proti zvý šen ela na 15 a proti monopolisován jistých předmětů, kteréž dosud vzhle- dem na smlouvy obchodní nebylo možné, a že jest ochoten vejlti v příslušné vyjednávání.

Srba Marschall Bělehrad Francie Evropa Německo Cařihrad

13 article

Drinopolský boykol. Z Cařihradu, 4. ledna. (K. k.) Včera ozná- mené zakročení správce bulharského jednatelstv diplomatického týkalo se výhradně zostření boy- kotu v Drinopoli. S bulharské strany se tvrdí, že není to boykot obyvatelstva, nýbrž hnutl. nastrojené výborem a podporované vládním orgány, a toto hnutí donutilo bulharskou pla- vební společnost, aby téměř zastavila dopravní Dr. Danev o budoucí politice Bulharska. Dr. Danev, vůdce strany Cankovistů (rusefil ve své řeči v „národním sobranie“ o rozpočtu n r. 1909 se vyslovil proti břemenům, které na bulhar- ský národ uvaluje nad míru velká válečná holovost Bulharska. Rozpočet ministerstva války pohlcuje 25% celého rozpočtu. Je nutno odstavit makedon- skou otázku. Sblížení s Tureckem zlepěí stav make- donských Bulharů. Turecko jinak se chová k bulhar- skému obyvatelstvu než k jiným národům. Příčinou je nedůvěra k Bulharsku. Bulharsko musí vésli ote- vřenou, poctivou politiku, chce-li si získat přátel. Nutno podporovat ideu slovanské vzljemnosti, o kte- ré mluvil ruský ministr Izvolský. Povinností vlády je aby provětrala bulharskou politickou atmnosféru. Duma a slovanský spolok v Sofiji. Slovanský spolek v Sofiji poslal předsedovi du- my p. Chomjakovi náslodující dopeši: „Slovanský spolek v Bulharsku Vás prosí, abyste předal členům hosudarstvenné dumy nejsrdečnější díky za vřelé sym- palie, jimi vyslovené Slovanům a bulharskému ná- rodu. Spolek je přesvědčen, že malé Dulharsko, silné v pecitech, pevně plemenné pásky a řevnivého há- jení národních práv a svobod, vždy zůstane v nep- rušeně sjednocenosti s velikým slovanským Hu- skem. Náš národ, část Slovanstva, hluboce věří, ž jenom ve slovanské vzájemnosti se kryje jeho mravn síla a každý úspěch jeho.

Danev doktor Cankovistus Bulhar Izvolský Cařihrad Bulharsko Turecko jení národní práv a svoboda

15 article Katastrofa v jižní Italli.

Katastrofa v jižní Italli. Nové otřesy. Z Říma, 4. ledna. V Messině poci- ťuji se stále nové otřesy země V Jonadi bylo napočteno 132 otře sů země. U Gerocarne bylo zem ětře- sením dokonce vyplněno hlubok údolI. Ve Fanu ve střední Italii byly včera rovněž pozorován otřesy; obyvatelstvo jest velmí vzrušeno pře to, že místo jest velmi vzdáleno od pásma země- třesenl. Stromboli sopl. Z Paříže, 4. ledna. Včera o půl 6. hod ráno nastalo na ostrově Strombol prudké zemětřesení. Zároveň sta se vulkán činným. Několik domů bylo pobořeno. Mezi obyvatelstvem nastala velká pa- nika. Přes chladné počasí táboří lidé pod širým nebem. (Ostrov Stromboli jest jedním ze sedmi Liparských ostrovů na sever od Sicilie.) 24 města pobořena.

Řím Messina Paříž Stromboli Sicílie Stromboli

16 article

Z Říma, 4. ledna. Úřady pokládají za ji sté, že katastrofa si vyžádala je št více lidských životů než posu udávaly i nejpessimističtější zprávy Různí zpravodajové procestovali okoli Messiny a Reggia a ze zpráv jejich vysvítá, že kata stro- fou byla skoro úplně zničena 24 mě sta, mnoho vesnic a jiných o sad. Z Neapole, 4. ledna. Pobliž Lazzaro pro niklo moře při zemětřesení až 40 m na pev- ninu. Sila, s jakou vlny mořské byly vymrštěny byla jistě obrovská, protože četné ženy zůstaly viseti za vlasy na stromech a tam jejicn mrtvoly byly nalezeny. Z Říma, 4. ledna. Ministr vojenství uji- šťuje, že obranná opevnění messinská zůstala neporušena. Prachárny obsahují ně kolik tun prachu a miliony na bojů. Z Říma, 4. ledna. Prof. San Felice. ředitel hygienického ústavu v Messině, jehož objev sera proti rakovině způsobil značnou po zornost, se pohřešuje. Z Říma, 4. ledna. Hrozný pohled skytá nádraží Calabrie. Od Seylly až k Bagnaře sesul se na mnohých místech země. V San Giovann stojí jen jedenáct domů. V Bagnaře jest na 2000 mrtvých; ostatní obyvatelstvo uprchlo. Sedm tunelů mezi Bagnarou a Reggiem jest zasypáno.

Řím Messina Reggio Neapol San Felice San Giovanna hygienický ústav

17 article

Záchranné práce Z Říma, 4. ledna. V Messině jsou všude posud lidé zaměstnáni zoufalou praci vyhledá- vání zasypaných. Mnozi sicilští rodáci, žijíeí v jiných městech italských, vrátili se a zúčast- ňují se horlivě záchranných prací. Tu a tam ještě je siyšeti sténání z trosek, ale ve většině případů přijde pomoc pozdě. Nouze je tak velká, že pozůstali nepřejí si návzájem kousek chleba a trhají si jej od úst. Pozůstalí mají nejbizarrnější oděvy: Mužové jsou částečně za- haleni ženským šatem, ženy nosl mužské kal- hoty nebo uniformy, je to karneval lidské bídy . .- Mrtvol je příliš mnoho, takže je nelze všechny pobřbiti a prot se počínají hromadně házeti d moře. Zápach je nesnesitelný zvláště v částec u moře, kde ještě zůstaly zbytky domů. Hrozný obraz naskýtá se při naloďování uprehliků, kteří se navzájem div nerozsápou. aby se dostali na záchranné lodi. Skoro všichn nesou si uzliček s celým svým majetkem- Uzliky, které vypadají podezřele a zdají se obsahovati kradené věci, hodí se bez milosti do moře. Naloďování na parník »Sicilii« připoml- nalo Dantovo peklo. Uprehlíci tvářili se tak hrozně, že velitel musil dát vytáhnouti lodn můstek. V lodi nebylo vody a potravin pro tolik cestujících Ti, kteři zůstali na břehu a byli po případě odloučení od svých příslušníků, provázel odjezd lodi hlasitým nářkem. V Neapoli zvýšily se následkem přeplnění města uprehliky ceny masa o 50 centesimů n kilogramu, což způsobilo všeobecné pobouření.

Dantův Řím Messina Sicílie Neapol

18 article

Z Říma, 3. ledna. (K. k.) V telegramu. který ministr spravedlnosti Orlando zasla ministerskému předsedovi Giolittovi, prav se dále: Když král vrátil se do Messiny, odebra se s královnou z Paraviri do Ganziry a pro- hlédl tamější vojenské hlídky a nově zřízené malé nemocnice. S pláčem padalo obyvatelstvo na kolena před královskými manželi. V Messině prošel král různými ulicemi a pochválil heroické činy pomocného sboru a vojska. Král blahopřá setníkovi 82. pěšího pluku, který několik hodi před tím zachránil Bčlennou rodinu. O 6. hod večerní vrátil se král na obrněnou loď »Regina Elena«. Král vyslovil svůj podiv nad statečným chováním milánského hasičského sboru, který zabránil tomu, že budova banky italské nelehli popelem Z Catanzara, 3. ledna. (K. k) Zvláštní zpravodaj »Agenzia Stefani«, který pěšky přiby do Reggia a vrátil se prvním vlakem po orga- nísování pomocné akce, oznamuje, že pohled na město jest smutný. Zápach jest nesnesitelný. Dne 2. t. m. o 2. hod. odpolední odjel prvn vlak s 2500 zachráněnými. Vlak jel smutnou krajinou. Všude přinášejí vojíni pomoc a dopra- vují mrtvoly na břeh mořský, kde je pochová- vají. Podél cesty stojí nositka s poraněnými. Cesta do Lazara trvala celou noc. Vlak přibyl 3. t. m. v poledne do Cantazara. Zachránění jeli dále do Nespole. Zákopnické sbor započaly demolovati poškozené domy.

Bčlenný Regina Elen Stefan Řím Orlando Giolitt Messina Catanzaro Reggio Lazar

19 article

Potravin jest dostatek. Rozdllení provádi se po- kojně. Obyvatelstvo jest klidné. Půda jevi četné trhliny. Z Reggia di Calabria, 4. ledna. (K. k.) Vojsko pokračuje ve vykopávání. Mrtvoly vyla- žené ze ssutin jsou pohtbivány ve velikých jamách a polévány vápnem. Též dnes ještě bylo vytaženo ze ssutin několik osob, které byly na živu, při čemž udály se dojemné sceny mezi zachráněnými a jich přibuznými. Z Catanie, 4. ledna. (K. k.) V Messině pociťují se ustavičně otřesy země způsobují veliké zděšení. V Catanii bylo z tisíce poraněných osob umístěno 600 v nemocnici. Osoby, které nebyly poraněny těžce, byly pro nedostatek místa umístěny v trestnici. 7 poraněných osob zemřelo a 3 osoby sešílely. Počet osob zachráněných, které přibyly do Catanie, jest neobyčejně veliký. Po- slanec Faranda, který přibyl do Messiny, prohlásil, že Messina musí býti a bud také znovuzřízena. Faranda oznámil telegraficky ministerskému předsedovi Giolit- tovi, že místopředseda generální rady poslanee Luigi Fulci svolal všechny zachráněné gene- rální rady na den 6. ledna ke schůzi na ná- draží messinské. Generální radové chtěj reaktivovati správu provincie, která má své sídlo v Messině.

Luigi Fulk Reggio di Calabria Catania Messina Giolitt

20 article

Řádění lupičů. Z Říma, 4. ledna. Lupiči, kteří se potuluj po troskách Messiny, nedají se od své hrabi vosti odstrašiti ani výhrůžkami smrtí, ani nej- větší přísností úřadů. A k luze, která pátrá po penězích a skvostech, druží se hladovící, kteri strádáním šílí a jsou odhodláni za kus chleb nasaditi život. Dopadení lupiči bývají na místě zastřeleni. Dva zastřelili ruští vojáci, když od- nésti chtěli železnou pokladnu Italské banky Někteří -zloději opatřili si vojenské uniformy i uniformy celníků a okrádali v tomto převle čení mrtvoly. U jednoho bylo nalezen 80 hodinek a pratenů a uřezan prsty s prsteny. Messina byla 3 hodin v moci luzy. Lupiči jsou většinou sedláci z okolních vesnic. Jsou-li dopadeni, ode vzdávají se fatalisticky svému osudu, totiž smrti V Reggiu panují podobné poměry. Pro lupičům postupuje se velmi energicky. V pobo řených městech vypukají vzpoury proti vojákům kteři rozdělují své skrovné porce. Z Říma, 4. ledna. »Messagero« oznamuje V Messině bylo zatčeno 2000 Iupičů Budou postaveni před vojensk soud. Vesnice Galina u Regia tvot hromadu trosek. Kalastrofě padlo tam velmi mnoho lidí za obět Doprava uprohlíků a raněných.

Galina Řím Messina Reggio

21 article

Z Říma, 4. ledna. (K. k.) Přibyl sem zvláštní vlak se 400 zachráněnými a poraně- nými osobami z Calabrie a Sicilie a byl uvítán různými komitéty, mimo jiné také komitétem Vatikánu. Přibyvší osoby byly ve stavu zbědo- vaném, oděny jsouce všelijakými kusy oděvu zvláště vojenskými stejnokroji. Mezi nimi a jiel příbuznými došlo na nádraží k velkým dojem- ným scénám. Dostalo se jim přistřeší v různých domech a nemoenicích Očekává se přijezd dal šího vlaku. Z Palerma, 4. ledna. (K. k.) Parník »Um berto« připlul sem se 700 zachráněnými a 150 poraněnými osobami. Nesčetné mno ž s t osob přijíždí sem drahou. Úř ad zastavily vyučování ve školách. poněvadž škol použivá se ja ko nemoenie. Z Milána. 4. ledna. Nespolské listy si stě- žují, že italské válečné lodi od mítly přijati uprehlíky, ba i ra- něné. Následkom tohoto odm it nuti zahynulo více než 60 ran- ných zimou. Finanční následky katastrofy. Z Říma, 4. ledna. Ježto stát nechee k odstranění následků katastrofy uzavříti půjčku. bude dle prohlášení ministra financí navrženc zvýšení daní na dvě leta a sice má to zvýšení činiti 5 u továrních výrobků, nemovitostí pozemkové daně, 6 pak u kolkových poplatků Zvýšení toto vynese ve dvou letech 80 milionů lir. Kromě toho bude zavedena daň z jízdních lístků v obnosu 5 centesimů. z Florencie, 4. ledna. Usazený zde ně mecký obchodník Moric Bernheimer spáchal sebevraždu následkem finančních ztrál, kter utrpěl v Messině

Přibyl Bernheimer Řím Calabrie Sicílie Vatikán Palermo Milán Florencie Messina

22 article

Pomocná akce.

23 article

Z Řima, 4. ledna. Královna vdova Marghe rita proměnila svůj palác ve velkou dílnu, kde jsou postaveny šicí stroje a šije se ženské prádlo. Červenému kříži věnovala vagon vlně- ných pokrývek a tři vagony vlněných látek. Z Říma, 4. ledna. Ruský červený kříž po- slal na podnět carevny italskému červenému kříži 100.000 lir. Americký červený kříž posla jako druhou splátku 50.000 dollarů. Veřejná subskripce v Paříži vynesla dosud obnos pol milienu franků, čemuž syndikát novin poskyt 100.000 lir. Z Řima, 4. ledna. (K. k.) Odpoledne při- byly sem četné osoby při katastrofě raněné byly dopraveny do nemocnice sv. Marty ve Vati káně. Podprefekt Palisa a msgr. Miseiatelli ří dili osobně službu a pomáhali raněným. Brzy na to navštívil kardinál st. sekretář Merry del Val raněné. Za jeho návštěvy dostavil se též sta- rosta Nathan, býv. velmistr svobodných zed- nářů, a dal se ohlásiti u msgra. Misciatella, jenž mu šel vstříc a uvodl jej do sálů, kdež jej před- stavil st. sekrotáři. Nathan a Merry de! Val pro mluvili navzájem několik přívětivých slov. Vý lohy, spojen5 s vydržováním uprehlíků a raně ný, plati papež. Z Terstu, 4. ledna. (K 1.) Zdejší filiálk úvěrního ústavu darovala obyvatelstvu, zemětře- sením v jižní Italii postiženému, 10..000 korun. Městská rada usnesla se ve dnešní schůzi k ná vrhu municipální delegace jednomyslně obětem zemětřesení v jižní Italii věnovati 30 000 K obnos ten telegraficky poukázati předsedovi mi- nisterstva Giolittovi.

Mars Palisa Nathan Řím Paříž Val Terst Merry del Val raněný Merry jít

24 article

Proti šíření fanlastických zpráv Z Říma, 4. ledna. (K. k.) Předseda mini sterstva sdělil kanceláři »Agenzia Stefani« ná- sledující notu: Různí zpravodajové, kteří se ne nacházejí na místech katastrofy, nýbrž naopak jsou od nich daleko vzdáleni, zasílají v těchto dnech dopisy, kteréž události překrucují, podá- vají fantastická vyličování, sdělují opatření. která vláda vůbec neučinila, a rozšiřují ne- pravdivé zprávy všeho druhu, tak na př že jest zamýšleno Messinu a Reggio bombardovat a že v konfliktu s drancojícími lupiči zahynule šest ruských vojínů. Tyto zprávy uvádějí v ny nějším bolestném okamžiku ve zmatek veřejné mínění a šíři poplach nejen mezi obyvatelstvem neštěstím tak krutě zkoušeným, nýbrž i v cele Proto apeluje se na vlastenectví všech vy davatelů listů italských, aby nepřijímali dopisy které postrádají vážného podkladu a jejichž původ a autenticita nemůže býti zaručena. zemi.

Stefan Řím Messina Reggio

25 article

Výminečný stav

26 article

Z Říma, 4. ledna. (K. k.) Úřadní list uve- řejáuje tento dekret ze 3 t. m. : Následkem katastrofy v Messině a Reggiu nastala situsee podobná stavu území ve válce a proto vyh la šuje se pro obvod města Me ssiny jakož i pro okres reggijský vými nečný stav.

Řím Messina Reggio

27 article

Špatné počasl.

28 article

Z Messiny, 4. ledna. (K. k.) Je stále špatné počasl. Prší nepřetržitě, což velmi ztěžuje práci vojínů. Potravin je nyní dostafek. protože každý parník, jenž sem přibude, přiváz jich velké množství. Není více naděje, že by pod troskami mohli býti ještě nalezeni živi lidé V desinfekci se horlivě pokračuje.

Messina

29 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Ku poradám českých agrárníků. Z Vidně, 4. ledna. Koresp. „Centrum oznamuje k dnešním poradám užšího výboru č. ských agrárníků v Praze, že vzhledem na zprávy z porady německých poslanců nabývá heslo: bez zemského sněmu žádná říšská rada, vždy většího ohlasu. Následkem toho bude agrární strana uvažovati, jakou taktiky mají říš- šti poslanci zaujati. Širší výkonný výbor české strany agrární sejde se v Praze již zejtra a pak nedají pří- slušná rozhodnutí dlouho na se čekati. O úmy- slech bar. Bienertha pro nejbližší budoucnos jsou čeští vůdcové naprosto desorientováni. Sdě- lují toliko, že ministerský předseda jest zamlklý a ani slovem nenaznačuje, jaký obrat v politick a parlamentní situaci má se státi a kterým smě- rem mají se bráti případné osobní změny v ka- binetě. Že by čeští zástupci vzhledem na zo- stření situace na českém sněmu mohli vstoupilí do eventuálního parlamentního ministorstva, toho bar. Bienerth nečeká. Pověsti, které dnes v Praze byly, že parlamentní kabinet se připra- vuje bez Čechů nebo dokonce proti Čechům a že pro tento plán jsou získáni také Poláci, ne- berou se vážně. Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 4. ledna. Do té chvíle nejsou změněny disposice, dle kterých sejde se po- slanecká sněmovna 19. nebo 20. t. m. Jest však úmysl svolati výbory jak rozpočtový tak pra změnu jednacího řádu dříve ke schůzím. Prohlášení rumunských poslanoů. Z Vídně, 4. ledna. Klub rumunských po- slanců na říšské radě prohlašuje za nepravdivé zprávy, že se spojil se stranou křesťansko-soci- ální, nebo že jeho členové vstoupí do křesťan- sko-sociálního sdružení jako „hospitanti“.

Bienerth Čecho Polák Praha Vídeň poslanecký sněmovna slanecký sněmovna

30 article

Protestní schůze Slovinců. Z Lublaně, 4. ledna. Včera se zde konalu velká protestní schůze proti jmenování profesora Belara zemským školním inspektorem. Byla při- jata resoluce, ve které se žádá odvolání tohoto jmenování a sesazení zemského presidenta bar. Schwarze. Zemští poslanci se vyzývají k ráz- ně odvetě na sněmu, kter dne 8. t. m. zasedá. Události v Číně. M. Z Kolína n. R, 4. ledna. (Pův. telgr. »N. L.«) Poloúřadní berlínská zpráva »K ö ln. Ztgu.« potvrzuje, že po Juanšikajov pádu zástupci mocností radili se hned o téte události. Hrozí nebezpečí nových nepokojů. Všecky moenosti litují vladařova jednání. Di- plomatický sbor nejspíše vytkne, jaké následky mohly by z toho Čině vzejíti. Je pochybno, bude-li možná, aby mocnosti dále odvolávaly své vojsko z Číny. Zástupci mocností uvažujl o nynější situaci v Číně velmi vážně.

Schwarz Lublaň Čína Kolín

31 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Audience předsedy říšské dumy ruské. Z Petrohradu, 4. ledna. (K. k.) Předsed říšské dumy měl včera v Carském Sěle audi- enci u cara. Trvala 152 hodiny. Předseda po- dával zprávu o činnosti říšské dumy. Při té příležitosti — dle novin — bylo prý také jed- náno o hromadných popravách v poslední době a o nešvarech v moskevské policii. Dle »Wolfovy kanceláře« berlinsk předseda dumy oznámil zástupeům novin, že ve včerejší audienci zmínil se o mnohých, dumou a výbory projednávaných běžných záležitostech, dotazech a událostech ve sněmovních schů- zích. Všechny pověsti, jakoby mohly mít úspěeh plotichy směřující k rozpuštění a zrušení říšsk dumy, jsou zcela bezpodstatné. Z Londýna, 4. ledna. Konsoly 84.75, Rupi 63.—, japonská renta 831/, španělská renta 94.50 uherská zlatá renta 91.—, Kanada pac. 181.50 diskont 21/1s, lombardy 4.25, italská renta 101 50 stříbro 23.25, směnky na Vídeň —.—. — Smýšleni pevné. Z Liverpoolu, 4. ledna. 4 hod. 10 min. (K. k. ) bral 15.000 ». Denní dovoz —.— ž. Tenders —.— Dodávky na leden 4.87, na leden únor 4.86, na únor- březen 4.84, na březen duben 4.83, na duben-květen 4.83, na květen-červen 4.83, na červen-červenee 483, na červenec-srpen 482, na srpen-září 4.74. na září-řijen 4.67, na říjen-listopad 4.63, na listo- pad-prosinec 4.61. Smýšlení ustálené.

Trval Wolfův Petrohrad Londýn Kanada Vídeň Liverpool audi

32 article

Bezplatná porada lékařská pouze pro nemajelné. (Denně mimo neděle a svátky. Na české universitní poliklinic v Myslíkově ulici v č. 7 novém ordinují: prof. dr J. Hnátek: pro nemoci vnitřní a nervové ve všední dny od 1—3 hod. odpol.; — prof. dr. Jedlička pro nemoci chirurgické ve všední dny od 8—10 hodin dopol.: — doc. dr. K. Švehla pro nemoci dětské ve všední dny od 1—2 hod. odpol.; doc. dr. J. Cha- lupecký pro nemoci oční ve všední dny od 11—12 hod. dopol.: — prof. dr. V. Pilha pro nemoci žensko ve všední dny od 8—91/2 hod. dopoledne; — prol dr. Heveroch pro choroby duševní v ponděli, ve stře- du a v pátek od 1/42.—1/23. hod. odpol.; — doc. dr. J. Bukovský: Ordinace pro nemoci kožní, venerické v úterý, čtvrtek a sobotu od 1—2 hod. odpol.; — doc. dr. Výmola pro choroby ušní v pondělí, středu a pátek od 4—5 hod. odpol. Ve všecbecně nemocnici u Karlov náměstí ordinuje se: na klinice prof. Maiznera pro nemoci vnitřní od 9—11 hod; na klinice prof.

profesor J Hnátek doktor Jedlička docent K Švehla V Pilh Heveroch J Bukovský Výmola Maizner Myslíkův ulice Karlov náměstí

33 article

Thomayera pro nemoci vnitřní od 9—10 hod. lamtéž pro choroby krční a nosní od 4—5 hod- odpoledne ordinuje doc. dr. J. Císler; — na klinice prof. Kukuly pro choroby ranlékafské od 9 do 11 hod.; — na klinice prof. Janovského pro ne- moci kožní a příjičné od 9—10 hod. dopol. a o 3—4 hod. odp.; — na klinice prof. Deyla pro nemoci oční od 8—10 hod.; — na klinice prof. Pavlíka pro nemoci ženské od 9—10 hod.; — na klinice prof. Kaufmanna pro nemoci ušní, nosní a hrta- nové od 8—10 hod. — V jiných ústavecha na klinice prof. dra. Scherera pro nemoci kojných, kojenců a novorozenců bezplatná ordinace pouze pro nemajetné denně od 2—3 hod. odp. vyjma neděle a svátky v českém oddělení zemského na- lezince u Karlova č. 8; — na klinice prof. Kuffnera pro choroby duševní a nervové od 9—11 hod. v zemském ústavu pro choromyslné. V českém laryngologickém Ústavu prof. Frankenbergra ve Viničné ulici č. 5 pro nemoci krční a nosní ve všední dny od 10—12 hod. dopol. V české dětské nemocníci (Sokolská třída 2) se ordinuje dětem do 14 let a sice: n klinice prof. dra. Pešiny pro choroby dětské od 9 do 10 hod. na ústavě ordináře p. dra. Hůitela od 2—3 hod.; — primář dr. Kafka pro choroby chirurgické a pro orihopaedii od 1/411. do 1/412. hod.; — ústavě prof. dra. Frankenbergra pro choroby krční, nosní a ušní v úterý, ve čtvrtek a v sobotuo

Thomayer docent doktor J Císler profesor Kukula Janovský Deyl Pavlík Kaufmann Scherer Kuffner Frankenbergr Pešina Kafka Karlov č viničný ulice