Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

55 ledna 1909. Čísly.

4 article

nu už dávno dřív, než on vůbec mě rozhodné slovo v politice,“ nejsme o toho, blíže si povšímnouti názoru Kramářova, ktorak se měly „Národní Listy“ chovati, aby si byly ušetřily jeho nedělních výtek. Na dvou místech to v neděli pan dr. Kramář velmi ná- zerně pověděl. „To ovšem v praktickém životě vypadalo tak,“ píše na 3. sloupci, „že „Národní Listy“ hájily nojradikálnější, nej- krajnější požadavky, že neznaly nikdy kompromisů, že nikdy nepři- pravovaly a nevysvětlovaly poli- tiku poslanců, nýbrž naopak budily v če- ském lidu, ve věrném dosud voličstvu nechut a nespokojanost s poslanci, kteří ovšem nikdy nemohli provádět radikalismus, hájený

Kramářův Kramář

5 article

„Nár. Listy“, poněvadž je to něco jiného, dřlat politiku v Praze v redakci a něco docela jiného ve Vídni, kde máme proti sobě vždy úžas- nou přosilu nepřátol a veřejné mínění proti nám ey- stematicky poštvané“. Zachovávajíce naprostý klid vůči tomuto obviňování, tážeme se pana dra. Kramáře především, může-li nám uvé- sti i jenom jedihý připad za celou tu dobu, jím přetřesenou, od úmrto našeho zakladatele až po nejno- vější datum, ve kterém jsme há- jili nějaké jiné požadavky, než přesně vyslovené ve sjezdevých, volebních programech strany, v re solueích jejich směrodatných or- ganisačních schůzí klubovních i výborových? Naše požadavky kryly se vždy co nejtěsněji a nejpřesněji s požadavky strany samé, dokud se tyto snášely se zásadným jejím státoprávným, autonomistickým, demokra- tickým, svobodomyslným národním jejím pro- gramem, a poněvadž žádný z těchto požadavků nebyl přijat ani bez souhlasu dra. Kramáře, „dokud byl jen skrovným členem klubu“, ai proti jeho vůli a dokonče bez jeho iniciativy, „když už měl v české politice slovo rozhodné“, jest nejkrajnější radikalismus, v neděli nám vy- čtený, dokumentárním „radikalismem“ střanya dra. Kramáře. Či snad máme o tom dru. Kramá- řovi nastříhat a sešít novou „koperdeku“? Sám pan dr. Kramář obvinil nás z „archivální ortho- doxie“ a slovo te nie jiného nepovídá, než že jsme byli úzköstlivě přesně věrni programům a usnesením strany

Kramář doktor Praha Vídeň

6 article

Ovšem pan dr. Kramář představoval si náš úkol poněkud jihak. Abychom mu vyhověli, měli jsme hájiti ústup poslanců národ- nístrany svobodomyslné od nepře- kročitelných zákonů strany, od taktických jich závazků nejvy šši instanci strany daných, měli jsme při- pravovat a vysvětlovat obraty českého poselstva, zejména národní strany svobodomyslné a po- stup jich od programu národního, od služeb ná- národu do služeb vládních, od nutností národa k nutnostom státním... „Podívejte se na jiné listy, na „Venkov“, na „Č. Slove“, na staro- české listy,“ píše pan dr. Kramář na jiném místě svého nedělního článku, „jak dovedou hájiti každý krok své strany, i když jsou o jeho nesprávnosti přesvědčeny, a jak nikdy ne- přiznají, že by strana chybila. Prote ale voličové těchto stran nikdy nemaji pochyb- konce jsou vděčni za jarmareční vychva- lováni každé bezvýznamné intervence, na př. nárudně-sociálních poslanců, a jak velikolepě dovedou representativní německé listy ve Vídni a v Praze hájiti postup svých poslanců . ... A podívejte se na naše noviny, spe- ciálně na „Nár. Listy. Mohli bychom přibít tuto bezednou mo- rálku názoru p. dra. Kramáře, která jej staví v našich očích tam, kde jsme jej dosud ani netušili, a mohli bychom ustat ve své polemice proti němu. Tento jeho útok na „Nár.

Kramář doktor Vídeň Praha

7 article

Listy“ pokládáme za největěí čest pro „Nár. Listy“l Pan dr. Kramář svou nedělní filipiku proti nám končí výrokem: O tom rozhodne budoucnost; přál bych každému, aby měl tak čisté svědomí, že celým životem, vše- mi silami sloužiti chtěl jen a jedině svému ná- rodu, jako já. I „Národním Listům“ Nuže, „Nár. Listy“ mají za to, že po takovém dokladu svědomí dra. Kramáře otázka jich vlast- ního svědomí jest pro všechnu bu- doucnost proti dru. Kramářovi vl- tězně rozhodnuta rodozpytný význám ryb, ale za to s labužnickou choutkou jak uměli vystihnouti, které ryby byly chutné. Kuchařské knihy staročeské až d únavy podávají návody k úpravě ryb českých i cizích. Laskominy vzbuzuje recept pana Ba- vora Rodovského z Hustiřan: Štika nadívaná. Vodřenú štiku zsekaje tluc v moždíři a okořeně pepřem, zázvorem, šafránem, řeckým vínem (hro- zinkami), skořicí a vlože medu, smaž to v medu. Nebo: Losos z rosola. Roztrhni losos a vyjmi z něho hřbetný podbřišek, zkrájej na kusy a vstrkaj na špičky, udělaj k němu rosol a ne- zasoluj ten losos na špičkách, uvař jej na misto a oceď, rozklaď kusy na míru a potrus petru- želí a hrbet s podbříškem upec na místo na čistém roštu. A hlavu s jikrami takto budeš dělati, roztrhni střeva okolo jiker a vlož s hla- vami do sladkého vína a zastav, a když by vřelo, vezmi topenku z bllého chleba a usuš brunátně a rozetři to v pánvi s jatřicemi loso- sovými a rozpusť tou jiehou a protáhni skrz sýtko, i vlíž na to zase na ty hlavy, okořen hřeblčky, zázvorem, skořicí, šafránem, přislad cukrem neb medem a dej na mísu. Nebo

doktor Kramář Rodovský Štika Hustiřany

8 article

Kaprové odpečení v černé jiše. Ostruž je a vy- kuchej, nasol, dej na rožníky a upec na místo, udělej na ně jíchu takto. Upec několik jablek na rožníku a dej je do moždiře s kůrou rež- ného chleba, usuše čistě, okořeň hřeblčky. pepřem a šafránem a sejma kapry s roštu čiste ostraž, daj na mísu, politou jichou a daj svrehu jablka pretovaná jako na zvěřinu a oslad ji, pospí svrchu skořicí. Nebo: mihule v zaduše- nině. Zpař je čistě a odsekej jim hlavy a ocasy, udělejž břečku s medem a s vodou dobře hu- stů, vař prvé mihule v rosole. Potom uvak břečku zvlášt, už by dobře hustá byla, přičin k ní ruože a květu bzového, protáhni ji, dej zase, ať vře, až černo bude, i vlož tam mihule, kořeně pepřem, hřebtčky, spotřebu zázvoru, skořici, spolu zvař dobře, daj do nového hirnce, ať zstydne. Dej na mísu, jez předee l Č. Zibrt.

Č . Zibrt

9 article

K úkolu, klamat českou veřejnost, klamat ji vědomě, hájit každý krok strany, i když jsme o jeho nesprávnosti přesvědčeni, k takovému úkolu „Nár. Listy“ se nikdy nepropůjčily a ni kdy nepropůjčí. A že něco podobného mohl dr. Kramář mapsat jest pro nás svědectvím, že nemá v moci kritiku svých slov, neřku-li svých činů — a že mu tudíž schází první podmínka pro kaž- dého politika, zvláště vůdčího, nopromíjitelná. Za takových okolností, kdy tedy zjevně pro- hlášeným, podle poslední vůle jich zakladatele závazným programem „Nár. Listů“ bylo, slou žiti přede vším jiným prospěchu národa, mosilo ovšem dojíti k našemu rozchodu se stranou po- sitivní politiky, jíž jsme až do voleb a ve vol- bách sloužili dobrovolně se známými výhrada mi, a proti jejímuž vedení stojíme dnes co nej- rozhodněji. To jssme v prospěchu národa, nám odkázaném, musíli bez ohledu na mocenské po- stavení strany v národě, ale jestliže dr. Kramář svádí také kvantitativní úpadek strany na ná proto, že jsme upozorňovali na její úpadek kva litativní a myslí-li, že kdybychom byli zastírali tento, byli bychom zabránili onomu, mýli se Neboť dají-li se národové klamati, zle mstí se na klamačích, když z klamu sami, ale už pod jeho hroznými následky prohlédnou! Tím jsme vlastně vyřídili nejdůležilější věe nedělního článku páně Kramářova proti nám. Ostatní jeho výtky jsou buď nepřilehlé, anebo poštrádají pravdivého podkladu.

Kramář Kramářův

10 article

My nejsme přo, bouřlivou, hlučící oposici“ nýbrž proti politice státu a vládě otročíci, za- tím co věc národní nachází se ve stavu tak bíd- ném, jako ani před třiceti lety nebylo; politika p. dra. Kramáře není ani „rozumnou ani ener gickou“, to dokazuje každý den, od parlamen tarisování vlády Práškem a Fiedlerem celému světu očitě. Náš důkaz o tom neděje se z „pří- lišné lásky k maličkosti p. dra. Kramáře“ — neboť neběží nám naprosto o jeho osobu, jest nám naopak upřímně lito, že se ho naše články tak zjevně až ke ztrátě kontenance dotýkají. Pan dr. Kramář musí však proti těmto výtkám státi; třebať že jeho strana byla v Národním klubu nejmenší, přece jest on vůdcem positivni politiky a podle svého prohlášení, že buďe vždy pro positivní politiku, a že „nejméně jej o toho odstraši „t. zv.“ neúspěchy positivní poli tiky, bude jejím nejhorlivějším smlouvačem při nastávajícím třetím parlamentarisování vlá dy. Pan dr. Kramář nevidí těch neúspěchů, ale sám píše o 15 řádek dále, „že bohužel všechnu dopadlo jinak, než jsme měli právo očekávati““ Pan doktor vysvětluje chebskou katastrofu tak nenuceně a div ne se zadostučiněním, jako kdyby to byl snad jeden z triumfů opětované lásky našich positivistů k Beckově vládě: „My vystoupili co nejrozhodněji (!!), ale Beck nemě odvahy, boje se o koalici, i odkazoval nás na to, že nejvyšší soud i vrchní zemský souo pavně se drží Stremayrových nařízení.“ An tebe sebeironisování neušetřil si dr. Kramář!

Kramář Prášek Fiedler doktor Beckův Beck Stremayrový

11 article

Bráně positivní politiku proti nářku, že způso- bila národu a jazykovým právům pohromu, píše rek ramřožnodřoptoounl“ vovrdzŘodíná nejvyšších instancí soudních. Bydly před rokem časy, kdy dr. Kramář a jeho orgán oprávněnost německých soudců k revoltě přímo hájili. Dnes tváří se dr. Kramář nechápavým a nevidí, že největší katastrofou jeho positivní politiky zí- skávání vlivu a moci jest právě ta okolnost, že stát nepropůjčí se ku provedení zákona, stojí-li tento v jazykovém sporu po boku českéh práva ani po kompetentních nálezech nejvyš- ších stolic k výkladu zákona povolaných — ta- ková jest moc a vliv velectěné positivní poli- tiky. Ne v tomto despektu k neopětované lásee Beckových milců českých pezpříkladné v obec- ných dějinách parlamentarismu vězí ta kata- strofa, ale v tom, že je to kalastrofa práv če- ského národa a prohlašuje-li dr. Kramář tuto pohromu za odčinitelnou, my odčinění to ne očekáváme od činitelů, kteří píšíce o„zárukách“ příšti koalice, ujišťují, že se trvale neubráním německému požaduvku, aby Němci byli spra- vováni svými vlastními úřadníky. To jest skutečně prognosa na katastrofu, ale už nejúplnější, stojíme-li před jazykovým zá- konem a krajským rozdělením země, věci to, jimž se dr. Kramář ve svých polemikách tak pečlivě vyhýbá, Tim ocitáme se zase u národní autonomie dra. Kramáře, o kteréž dí on, že naprosto nepotřebuje nějakého dělen království. To říkají Němci také, a říkají to do- konce i o krajském rozdělení, o němž každé politické dítě ví, že je jenom maskovaným roz- dělením království na dvě provincie, jenom no- vou methodou k uskutečnění německého poža- davku, který zlomiv se na elementární oposie

doktor Kramář Beckův Němec

12 article

národa před 18 lety, nastoupil spolehlivější ce- stu pozvolného vývoje, kterýžto žert o utínání ohonu českému lvu po kouscích má méně bo- leti. Ti, kdož vyslovili s české strany zásadu na- rodní autonomie, vyšli tim německému poža- davku dělent vstříc stejně, jako ti, kteři mluvi o spásonosné jednojazyčnosti, která podmiňuje teritoriální dělení. Pan dr. Kramář, který ne- chápe, že národnostní autonomie znamená dvě austonomie, patrně proto, že jsou v Čechách dva národy, a který mluví „hlavně a jedine“ o kul- turní národní samosprávě (viz Kramářů slavný příklad „Moderní galerie“) nechť domyslí svůj problém a shledá, že do- jde dokonce ke dvěma zemským roz- počtům, a snad nu potom bude „uvěřitelno“. Dnes je mu pořád hádankou, pročby ustanovení německých úřadníků do německých krajin mělo za následek roztržení země, snad ani nechápe, že musí míti nutně v zápětí dva samostatné úřadnické statusy?! Až bude všechno roz- děleno, potom součin tohoto neustálého půleni vydá dvě úhrnné poloviny, z nichž jedna do- stane jméno „Provinz Deutschböhmen“ a nie víe jí nebude scházeti, než to jméno! A opakujeme, že k tomuto postupu nem dnes z poselstva českého nikdo práva, a kdo na něm trvá, disponuje veličinami, které nemá, dů- věrou a zmocněním voličstvu, konečně an toho, které stojí za nečetnými už poslanci ná- rodní strany svobodomyslné. A kdo klestí cestu násilnému provedení těchto plánů, po případe oktroyem, za nynějších poměrů zahraničných. za hrozící války um pravděpodobnějším, ten d opravdy uvádí „vlast v nebezpečí- proti tomu jest krainí boi — krajní nutností.

doktor Kramář Provinz Čechy

13 article Ríše rakousko-uheřská vr. 1908

Ríše rakousko-uheřská vr. 1908 Korunní země rakouské. (Pokračování.) 3. Jihoslovanské země. V roce 1908 podařilo se v Kraňsku provésti zménu zemského zřízení a sněmovníh volebního řádu na základě kompromisu, uzavře- ného mezi slovinskými stranami pokrokovoua klerikálnou. Sněmovní volby od 21. února do 6. března konány ještě na základě starého volebního řádu a měly ten výsledek, že celý venkov připadl klerikálům, města až na Kočevje liberálním Slovincům, mandáty velkostatkářské Němcům. Poměr stran se ve sněmě sice ne- změnil, ale změnilo se jejich seskupení tím, že Němci tentokrát vstoupili do spolku se slovin- skými klerikály, takže v menšině se oetli slo- vinšti liberálové. Nový sněm, pro nějž dv. rada Frt. Šuklje jmenován zemským bejtmanem, sešel se 27. března. Dle předem ujednaného kompromisu zvolil nový zemský výbor a stálou komisi pro změnu volebního řádu, načež 28. března odročen. Když komise vypracovala své návrhy, svolán sněm opětně na 19. červnaa v jediné schůzi přijal změnu zemského zřízení. zostřený jednací řád, jenž připoušti vylučován poslanců ze schůzí a konečně opravu volebního řádu, dle níž sněm bude míti příště 50 členů.

Němec Kraňsko

14 article

Zřízena nová všeobecná kurie s 10 poslanci počet mandátů za město Lublaň zvýšen o dva. Doplňovací volby pro mandáty nově zřízené pro- vedeny v prosinci a zvoleni ve venkovských okresech opět vesměs klerikálové, v Lublani liberální Slovinci. Dne 8. a 9. září konán v Lublani sjezd slovanských novinářů a za té přílezitosti po- ložen základní kámen ku památníku Přimože Trubara, zakladatele slovinské literatury. V krátco na to Lublaň byla jevištěm výtržností, zaviněných surovými útoky ptujských Něme na Slovince, ahromážděné na výroční schůz slovinského školského spolku. Zemský president povolal proti demonstrantům vojsko, jež postu- povalo tak bezohledně, že mu padly za obě dva mladé lidské životy a mnoho těžce raněných.

Trubar Lublaň

15 article

Truchlivé události dne 20. září měly však pro Lublaň očišťující účinek. Bíla Lublana selřela se sebe německý nátěr a stala se i zevně ryze slovinskou. V Goricku konány nové sněmovní volby od 2. do 7. března; zvoleno 15 Vlachů (9 liberálných a 6 klerikálně-agrárních) a 14 Slo- vinců (9 liberálných a 5 klerikálných). Nový sněm se sešel 22. záři, ale ku práci se ne- dostal, poněvadž jeho činnost zmařila obstrukee liberálných Vlachů spojených s klerikálným Slovinci. Dne 18. října byl sněm po promar něném zasedání odročen, Dlouhé vyjednávání obou národních táborů v Istrii, podporované místodržitelem princem Hohenlohem, přivedlo v tomto roce ke kom- promisu, na jehož základě provedena reforma zemského zřízení a volebního řádu tak, že Slované (Chorvaté a Slovinci), ač zůstanou na- dále ve sněmu v menšině, jsou aspoň chráněni proti násilnostem vlašským. Zemský sněm, jenž předlohy zemsk. zřízení a schválil volební řád dle něhož sněm má nyní 3 virilisty a 44 po- slance, z nichž mělo býti 25 Vlachů a 19 Slovanů. Ochrana zájmů slovanských zabezpe- čena uslanovením kvalifikované většiny ve sněmu i v zemském výboru při otázkách ná- rodních a hospodářských. Starý sněm byl uzavřen 26. března, 30. května rozpuštěn v říjnu provedeny volby dle nového řádu. Pro- vedeny celkem dle kompromisu až na jeden okres pulský, v němž místo Chorvata zvolen Vlach, takže Vlachové mají v novém sněmu 26, Slované pouze 18 hlasů.

Bíl Lublan Vlach Hohenlohe Slovan Chorvat Lublaň Istria Slovan Vlach

16 article

Také v Terstě došlo na kompromis mez Vlachy a Slovinci, ač valného zisku Slovincům nepřinesl. Ve schůzi sněmovní, zahájené 19. června, přijata osnova nového volebního řádu, dle něhož městská representace, která je sou- časně zemským sněmem, bude míti 80 členů 64 za město Terst, 4 za obchodní komoru 12 za venkovské obce, kteréžto poslední man dáty připadnou Slovincům. Sněm dalmatský vůbec se r. 1908 ne sešel. Vláda nedostála slovu, že připraví v čas osnovu jazykového zákona pro Dalmacii a uzná právo srbsko-chorvatského jazyka v úřadech. Starý sněm, jehož mandáty vypršely v červnu, se rozešel a nové volby vykonány koncem října. Starý poměr mandátů chorvatských, srhských a vlašských se volbami nezměnil, ale chorvatská strana se rozštěpila ve tři skupiny. Předsedou nového sněmu jmenován opět dr. Ivčevič.

Vlach Slovinec Ivčevič Terstě Terst Dalmacie

17 article

4. Alpské země. Také v alpských zemích opravovány během roku 1908 zemské volební řády a konány nové sněmovní volby. V Dol. Rakousích nové volby přinesly dokonalé vítězství křesťanským sociálům, kteří ze 127 mandátů získali 99. Sociálové ohdrželi 6 mandátů, liberálové, kterí se udrželi pouze v obchodní komoře a z části ve velkostatcích, obdrželi 22 mandáty. Ve Vídni nezvolen již ani jediný liberálný Němec. Volby v Tyrolsku, konané v únoru, ne- přinesly nijaký změny v poměru národníe stran ve sněmovně. Zvoleno jako dřive 48 Němců a 20 Vlachů. Změna nastala pouze tím, že místo bývalých klerikálů voleni namnoze křesťansko-sociální Němci. Nový sněm sesel se 27. dubna, ustavil se a zvoliv výbor pro opravu volebního řádu, odročen. Přes to však, že sněm zasedal i na podzim, volební oprava nepro- vedena. Volební reformu provedly sněmy štyrský hornorakouský, solnohradaký vorarlberský, zřídivše nebo nově upra- vivše všeobecnou volební kurii. Změnou zem- ského zřízení ve Štyrsku zabezpečen Slovincům jeden přísedíci v zemském výboru. V Solnohradě zemřel 23. srpna zemský president hr. St. Julien a 24. záři jmenován na jeho místo hr. Levin Schafígotsch dotud okr. hejtman v Bregenci. (Pokračování.)

Němec Slovinec Stanislav Julien Levin Schafígotsch Dolo Vídeň Tyrolsko Štyrsko Vlach

18 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 4. ledna. (Nelad v polsko konservativné vtraně.) Poláci, jako politikově dobře disciplinovaní, vystupují na fíšské radě jednotně, jsouce všichní sloučenive společném polském kole. Ale uvnitř společného kola závodí spolu celá řada politiekých strana frakcí. Nejlépe zorganisovaní byli dosud polští konsorvativci; ale porážky, které je stihly za posledních voleb říšských a hned na to také při volbách zemských, otřásly i touto pevnou organisaci. Dnes jsou konservativci rozděleni už ve tři skupiny, krakovskou (stančíci), podolskou a agrární, jež dosti zjevně zápasí mezi sebou o vliv a panství ve straně. Zápas tento projevil se zřejmě v polské »Národní radě«, kdež se krakovským stančíkům za pomoci lidovců poda- řílo odstraniti z předsednictva Cienského, přl slušníka strany podolské, a provésti volby dra Milewského ze strany krakovské. V posledním sešitě krakovského »Przegladu polsk.« nalézají se již zjevné útoky na stranu podolskou. Vytýká se tam konservativné »ná- rodní pravici« na zemském sněmě, že vinou »podoláků« ztratila rozhodující vliv na sněmě. přestala býti stranou vedoucí a nevystoupila také ani s jediným vynikajícím návrhem. Půjde-l to prý tak dále, konservativní pravice se roz- padne. Lépe ať se dosavadní společný konser- vativný klub rozstoupí ve dva kluby, než aby ve společném klubu zahynula celá strana. Po- dolská strana také nemlčí a vytýká krakovským stančíkům zpátečnické úmysly, projevené zvláště roku 1907 v návrzích na opravu volebního řádu sněmovního a zřízení obecního. Výtka tato nepostrádá pikantnosti, neboť je známo, že auto- rem oněch zpátečnických návrhů jest nynější místodržitel haličský dr. Bobrzyňski.

Polák Milewský doktor Bobrzyňski Praha národní rada Cienský

19 article

Z Lublaně, 3. ledra. (Gorický sně m.) Mezi sněmy, svolanými na 8. ledna, je také sněmík gorický, který byl v říjnu odročen, pre- tože pro obstrukei slovinských klerikálů, spo- jených s vlašskými liberály, nemohl se ani usta- viti. Jestliže se obstrukce nyní obnoví a sněm se nebude moci ustaviti, vláda ihned sněm roz- pustí a vypiše nové volby. Dříve ovšem bude učiněn pokus, přiměti oba tábory k česlnému kompromisu. Dle zpráv, došlých sem z Gorice. jest však málo naděje na smír a proto strany připravují se už nyní k novým volbám, jež bu- dou vypsány na konec února nebo počátek března. Ze Záhřeba, 2. ledna. (Úkol baron Raucha.) Orgán ministra vnítra, hr. Jul. An- drásse, Mag. Hirl.“, měl tyto dni článek o vlast ním poslání chorvatského bána bar. Raucha Ve stati té se praví: „Roku 1867 stal se bar. Levin Rauch prvým ústavním bánem chorvat ským. Veliký maďarský slátník, hrabě Jul. An- drássy st., vybral šťastně tohoto muže, nebot byl v nejlepším slova smyslu unionistou. Plán tohoto velikého (!) Chorvata byl o sadit Maďary v Chorvatsku, ale nikoli prostý maďarský lid, nýbrž maďarskou šlechtu, velko- statkáře, kteří by svým vlivem působili ve pro- spěch státní myšlenky maďarské ... Osud tomu chtěl, že za těchto těžkých dob nachází se u vládního vesla v Chorvatsku opět muž, pravý syn slavného otce, jemuž připadl krás- ný a čestný úkol, provésti plán svěho otce. Především je třebu reorganiso- váti společnost v Chorvatsku, neboť toho vyža- dují zájmy madarské vlasti. ečně činí, seč je, aby v Chorvatsku upravil půdu idursaeu ku.

Rauch Jula Mag Hirl Levin Rauch Chorvat Maďar Lublaň Gorica Záhřeb Chorvatsko

20 article

Za jeho jednoroční vlády vzniklo v Chorvatsku bezmála již tolik nových maďarských škol, kolik jich bylo založeno před tím za čtvrt stolotí. Velikou naději bar. Rauch skládá na srb- ský velezrádný proces, jenž dle nyněj ších disposic má započíti v polovině ledna. Pro- ces tento je také poslední trumí, jejž bán vy- bodil proti srbsko-chorvatské koalici. Hned, jak mile proces bude ukončen, má býti sněm roz- puštěn a vypíšou se nové volby, jimiž se roz- hodne Rauchův osud? Prohraje-li při volbách opět, jako prohrál loni, uzná prý, že byl po- ražen ústavně a ustoupí. Srbů zátčených pro „velezrádu“ je nyn více než 50. Rauch potřebuje však na lavici ob- žalovaných také srbské poslance dra. Pribi- čeviče, Budisavljeviče a Banja nina a proto soud požádal již pešťský sněm aby zrušil jich imunitu a dovolil je stíhati pr velezradu,

Rauch Rauchův Srba Banja Chorvatsko

21 title

Politické zprávy zahraničné.

22 article

V Praze, 4. ledna.

Praha

23 article

»Chci míti mír s lidem svýma. (Nový projev císaře Vílém a II) »Berln. Tagblatt« sděluje, že Vilém II. př sobotní obvyklé novoroční hostině, pro generály v královském zámku pořádané, měl k nim řeč v níž rozhovořil se o naukách, jež plynou z posledních události, při čemž na mapách do- kládal nejvýznačnější mumenty. Ke konci vzpo- menul prý císař několika slovy událostí po známých odhaleních »Daily Telegraphu«. Bližš obsah projevů Vilémových tentokráte se ale opatrně zamlčuje. Císat mluvil prý ale klidně dal prý na jevo, že události ony učinily na něj vážný dojem. Za předmět ke kázání v zámecké kapli zvolil prý císař sám slova bible: »Chei míti mír s lidem svým«. Ednard VII. v Borlíně. Král anglický s choti přibude 9. únor přece do Berifna. Konají se okázalé přípravy k jeho uvítání. Zdali oslavy ty změní něco n jeho známém stanovisku vůči. Německu, jest ovšem více než pochybno. Velební právo přes nec. Zástupci konservativců i vládních národníe klerikálů s některými členy volební sněmovní komise saské seskupili se před několika dny v Drážďanech v tajný sbor, v němž projedná- vají volební reformu zemského volebního sně- movního řádu saského. Porady dějí se za nej- přísnějšího tajemství, ano s vyloučením i ně- kterých pokrokovějších národních liberálů. Demo- kratické listy projevují obavy, že bude lid saský náhle, takřka přes noc oblažen volební reformou, jež bude málem stejně lidová, jako nynější řád volební. Konservativní a nár. liberální většina stačily by ovšem na promrskání její, ale v lidu měl by takový kousek najisto ohlas nejbouřli- vějšl. sto o Nová revoluce v Persii. Neblahá říše tato, jež od dvou let zmita se neustále mezí reakel a revolucemi, byla v po- sledních dnech jevištém opět jedné z těch oje

Berln Vilém II Vilémová VII Berifn Německo Drážďany Persie Daily Telegraph

24 article

dinělých revoluci, jimiž ústavní šach marně se až dosud snaží zlomiti jho dvorní renkeio- nářské strany. Tentokráte vypukly nepokoje ty v Ispahanu. Vznikly z odporu obyvatelstva proti guver- nérovi a některým daním, které guvernér za- vedl. Před několika dny hledali někteři kněží obchodníci před hrozícím nebezpečím útočiště v budově britského konsula, ale byl jím za- mezen vstup. O výsledku potýček mezi vzbou- řenci a vojskem není ještě ničeho známo. Vzbou- řenci prý vyplenili většínu bazarů. Guvernér na- lézá se dosud v britském konsulátu, kamse byl utekl. Ruský a anglický vyslanec podali vládě důtklivé rozklady a učinili ji zodpovědnuu za život a majetek jejich státních občanů. Zvalení Clemenceana do senátn »N. Fr. Pr.« oznamuje z Paříže, že Cle- menceau měl včera, než byl zvolen opět sená- torem, na několika místech řeči, ve kterých pravil: »Zvolite-li mne opět, dáte mi dosti sil, abych mohl pokračovati ve svých vládních úkolech, jichž brzkého konce si přeji.« Tento projev způsobil velké překvapení. Pařížské listy píší o výsledku voleb: N a cicnalistické listy projevují znepokojení nad vzrůstem radikálů. Radikální orgány jsou ovšem velmi spokojeny s výsledkem voleb. Pro- hlašují, že ohromné jejich vítézství dokazuje, že země je na straně republiky. Vláda Clemen- ceauova zvítězivší při volbách do poslanecké sněmovny, doeílila též rozhodného úspěchu při volbě do senátu.

Francie Paříž poslanecký sněmovna

25 article Hospodářství na radnici česko buděj ovické.

Hospodářství na radnici česko buděj ovické. Čtvrt milionu schodku v obecním rozpočtu na rok 190b. z Č. Budöjovic. (Pův. zpr.) Tyto dny vyložen byl obecní rozpočet na rok 1909. Tentokráte včas, což jest zásluhou českých členů zastupitelstva, před jejichž výtkami má pan Taschek přece celkem respekt, neboť výtky s české strany bývaji nejen perně, ale i vždy pádnými do- klady provázené. Rozpočet jest zajímvý především tím, že vy- kazuje mnohem vělší deficii než byl loňský. A sice činí rozpočiená řádná potřeba 1,735.228 K (loni 1,636.703 kor.), úhrada 1,484.892 K (loni 1.470.629 K). tudiz schodek 250.336 K (loni 166.074 K) Tedy čtvrtmnillonový deřicit v obeeních financích uštědřuje lelce pan purkmistr Taschek poplatnictvu — jako novoroční dárek. Poplatnictvo ovšem pěkně děkuje. Pokud se českého poplatnictva tý- če, to se ovšem ozve, a sice co nejdříve, aby pro- jevilo svůj úsodek, německé poplamnicivo bude mičet, jestiť většinou odvislé od radnice a spořitelny. Pozoruhodné jest, že tentokráte nepředkládá obec žádný rozpočet mimořádný. Jak nám bylo sděleno, přistoupil v tom ohledu purkmistr p. Ta- schek na stanovisko vůdce české menšiny v obecním zastupitelstvu, p. dra. A. Zátky, následkem čehož sešlo s preliminování položek mimořádných a budou potřeby toho druhu vyřizovány od případu k případu. (Loňský mimořádný rozpočet vykazoval potřebu 389.640 K, úhradu žádnou.) Že se obec ani letos neobejde bez mimořádných vydání znač- ných obnosů, jest jisto; o tyto obnosv zvýší se schodek. Položky příjmů nejsou proti leňsku nijak pod- staíně změnčny. Nápadnou jest položka přijmů za ů která letos uvedena obnosem

Taschek A Zátka Č . Budöjovice

26 article

42.927 K 17 h, kdežto loni rozpočten byl tento při- jem na 58.903 K 33 h. Naproti tomu zvýšil se pří- jem z obecních domů z loňských 25.275 na 30.820 K. Výnos rybníků rozpočten na 71.536 K (loni 73.860 K). Za prodané místo na slavbu německého Iycea v ulici Josefa Taschka jest v rozpočtu uveden obn s 37.000 K od německého damského spolku Příjem z obecní plynárny rozpoělen na 75.800 K (loni 68.876 K) V příjmech je uvedena také pohledávka u ně- mecké rolnické školy per 120.184 K — pohledávka to naprosto pochybné ceny Však o podstatě jednollivých položek příjmů i vydání promluveno bude povolanými ústy co nej- dříve, pročež omezíme se pouze ještě na porovnání benevolence, jakou obec osvědčuje při rozdížen subvencí a podpor na kulturni a národní účely české a německé. Tak na příklad na německé ústavy školské a opatrovny preliminován obnos 53.876 K, na česká jen 28.000 K, ledy necelá třatina obyvatolstva (ně- meckého) doslane dvakrát lolik co dvoulfetinová če- ská většina! Na německé opatrovny povoluje se 29.300 K, na české jen 14.400 Kl Německému divadlu povoluje se na ho- tovosti 7200 K podpory, mimo to po celou sezónu (od září až do Velikonoc) zdarma olop a světlo: če- ská společnost divadelní, která má přístup do di- vadla teprve na jaře, po sezéně, nedostane pod- pory na hotovosti ani halére Na německou čítárnu připlácí obec 500 K na českou ani haléřem!

Taschka Klement

27 article

Böhmerwaldbund dostane 1800 K, Národní jednota pošumavská nic; Schulvereln 200 K. Úsíř. Matice školská nic: Volksral 200 K. Národní rada nic; mimo to celá řada německých spolků dostává mnoho set podpory, české spolky dohromady dostanou almužnu 192 K Rozumí se, že neméně „štědře“ a „spravedlivě“; pro více než 30.000 Čechů věnuje se na školství mé- ně, než pro 13.000 Němců! Podařilo se síce českému úsili a vzrůslajícímu vlivu hodně napraviti, ale k plně spravedinosti ještě máme tuze daleko. Práce tedy ještě dost, v první řadě pro české vedení a pro české členy zastupitelstva. Dosavadní výsledky opravňují k naději, že obezřetnému štábu českému podaří se v brzku docíliti jednak dalšího zlepšení obecního hospodářství vůbec, jednak i dal- šiho zvýšení respektu a ohledu k české většině oby- vatelstva.

K Úsíř Čecho Němec

28 article Posl. dr. K. Baxa o politické situaci.

Posl. dr. K. Baxa o politické situaci. V Platýze kopala se včera večer schůze Stare- městského klubu občanů stáloprávních, v níž posl. dr. K. Baxa promluvil o situaci politické. Uvedl mimo jiné: Zpráva, kterou český poslanec v dnešní době svěmu voličstvu může podati, není nikterak utěšená, Poslední události na radě říšské i mimo ni ukázaly, že vliv české politiky valně poklesl. Dne jest politika česká uvržena do stavu přímo zou- falé obrany těch jazykových práv, jež jsme až dosud dovedli si uhájiti Vnitiní poměry české delegace jsou samy o sobě neutěšeny. Dnes češti poslanci na radě říšské netvoří delegaci celého národa, nýbrž jsou to jen delegace jednotlivých poli- tických stran, dosti často proti solě příkře slo- jících. Společné, i. j. opravdu společné záležitosli celého národa se týkající jsou málo a zřídka před- mětem porad všech stran, takže si lze pak lehce vysvěliti neúspěchy celoná rodní poliliky naší Naproti roztříštěnosti a bezradnesti českých stran stojí zde dnes silné, disciplinova né. k útoku seřaděné strany německé. Stačí jen poslechnouti požadavky německých stran v Če- chách, abychom pochopili, v jakém jsme my nebez- pečí. Dnes jsou arcit Němci ve výhodném postavení následkem zahraničních události a oni také z toho těží. Rozbití českého sněmu, útoky na české menšiny, pokračování ve vzpouře soudcovské a konečně i vy- užití pražských událostí, to vše jest článkem dobře promýšleného plánu. Naše české voličstvo ani nevi jak dovedly německé strany některých událostív Praze a v Čechách proli nám využíti na místech rozhodujících, jen aby připravily rozhodující miněn

Posl doktor K Baxa Němec Platýz Praha Čechy