ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 c2919ac0-7273-11dc-83a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 39 celkem · entity: person 151, place 43, org 14, work 6
1 masthead
28. září 1900.
2 masthead
I. Příloha „Národnich Listů
3 masthead
k čislu 26g.
4 masthead
Strana 9.
5 title
Z literatury.
6 article
Zločin v umění. 22 — Mohl bych také tento referát nade- psati »o rozdílu starého a nového umění« nebo »o škodlivosti nejmodernější literatury«, hodilo by se konečně i »o poměru vědy k umění a literatuře«, a stále ještě nevyčerpal bych řadu zajímavých otázek, které nahromadil italský pro- fessor práva a trestního řízení, Bernardino Ali- mena, ve své vstupní universitní přednášce. kterou nám nedávno přeložil do češtiny H. Harkenschmied, ponechávám však jeho vlastní lákavý titul, lákavější, než je obsah nerozměrné jeho studie. Zločin v umění je mu jen pro- středkem, příkladem, aby řekl několik opravdu duchaplných sentencí o řadě vynikajících lite- rárních klassiků, aby dosti povšechně dotkl se několika známých, vynikajících praci výtvarného umění, a aby dosti s vrchu odsoudil literaturu, jíž říká nejmodernější, do níž řadí velmi roz- manitou sbírku jmen, Bourgeta vedle Verlaina, D'Annunzia vedle Zoly a Ihsena atd. Jeho roz bory děl, jež uznává za klassické, od staro řeckých tragoedií až k Danfovi, Shakespearovi k Manzonimu, Dostojevskému atd. člou se pěkně. ukazují však na první pohled, jak nesmírně komplikované, choulostivé a obtižné themasi zvolil, chtěje vystihnouti vliv zločinu na umění.
Bernardin Al H Harkenschmied Bourget Verlain Annunzio Zola Ihsen Danf Shakespeare Manzoni Dostojevský
7 article
Je to labyrint otázek a námitek, jenž vyrůstá za každou řádkou jeho duchaplného, obrazného stylu, a vybízí k revisím, k úvahám, k podrob nějšímu propracování. Nemohlo ovšem ani býti účelem vstupní přednášky, podati podrobnou analysi tak obšírné látky, a nemožno, podruhé. ani žádati po právníkovi, aby osvětlil vliv zlo- činu na umění a literaturu se širokého literár- ního stanoviska. Proto též bylo by zbylečno. sledovati jeho vývody ve všech detailech a po- drobiti je kritickým námitkám i úvahám — jeden moment však, opravdu pro literárního historika i pro vážného čtenáře zajímavý, rád bych vyzdvihl, tím spiše, že podává v mnohém ohledu pěkné měřítko pro duševní práci autorů.
8 article
Jaký rozdil je mezi Shakespearem, Zolou a Dostojevským na př. v studiu a líčení zlo- činu? Řeknete ovšem hned, že ani tato jednoduchá na pohled otázka nedá se řešiti v sloupci feuilletonu, vyžadujíc sama o sobě obsáhlou odbornou studii. Alimena nalezl však jednu jemnou a případnou distinkci, která značně usnadňuje práci. Vychází ovšem ze svého, řekl bych soukromého požadavku, pokud možno citovati zločinné typy, vytvořené spi- sovately, citovati v zájmu vědy a dochází k zá- věru, že »možno citovati Shakespeara, vv avšak nelze cilovati Zolu«. . . Shakespeare vy- tvořil Hamleta, když ještě neexistovala krimina listická psychologie, kdy sama psychologie vše obecná byla ve stavu zárodku, kdy nebylo ani potuchy o možnosti rozumného šílenství, nebo šílené rozumnosti. Naproti lomu Zola vytvoři typ člověka bestie, teprv když ožila již škola nazvaná školou kriminalistické anthropologie. když mluvilo se již všude . .. . o narozených zločincích, o neodolatelných pudech, o atavismu o opojencích krve, probuzených mladým, ky- pícim masem ..« Dostojevského uznává, po- něvadž »předvádí nám typy vyjmuté ze sku- tečného života, neboť z politických příčin sám ztrávil dlouhou dobu v tom, co on nazývá mrtvým domem.« Týž důvod uvádí pro Shakes- peara: »blázni a kriminální šílenci existovali ve všech dobách, avšak věda jich nepoznávala
Shakespeare Zola Dostojevský Alimena Hamlet
9 article
Sofokles a Shakespeare je viděli a kopírovali je. A proto jich díla zůstanou pro nás do- kumenty.« Přeložme tyto poznatky na pole čistě lite- rární. Shakespeare vytváří švé zločinné postavy cestou čistě induktivní. Sbírá staré látky lite- rární, upravuje jich osnovu, zahrocuje a pro- hlubuje jich ideu, silou svého genia zdvihá vypracovává jich postavy, přes to, že je mistrně individualisuje, na typy, jimiž dokonale vystihuje jak v celkovém pojetí tak v nejdrobnějších de- tailech charaktery zločinců, jež i moderní od- borník, vyzbrojený celým apparátem přesné psychologické i kriminalistické vědy, uznává za správné. Zola naopak pracuje methodou de- duktivní. Vychází z theorií moderní vědy o atavismu, evolutionismu atd., studuje pak ad hoc z vědeckých knih toho kterého oboru po třebné detaily a konstruuje si tak typy zločinné které pak ovšem, třeba že v základě nesou veškeré nedostatky chybně pochopených a appli- kovaných theoremů, dovede zdvihnouti a zdán livě upravditi skvěle vypravovanými, ze skuteč ného života vzatými podrobnostmi. Dostojevský však kombinuje obě methody a postupuje, jak Mill říká, zpětnou indukci. Základem je mu idea z předu odvozená, na moderních poznatefch vědy založená, prožitá však a jasně pochopená, které osoby děje se podřizují. Ta však dřív než vyzrála, prošla ohněm nových, induktivně. názorně nabytých zkušenosti, zločinné jeho typy pak střidavým pozorováním, návodným studiem a opětnými revisemi, pokud odpovídají vůdčí idei dila, vyhraňují se v pevné, pravdivé figury. jednak odpovídající skutečnosti, jednak sloužící vyjádření základní myšlénky děje.
Sofokles Shakespeare Zola Dostojevský Mill
10 article
Jaký vliv mají různé tyto methody na skutečně uměleckou cenu díla, téžko je říci bez podrobných analys a sludií. Ale tolik, myslím, je jisto, že distinkce Alimenova má značnou cenu nejen s jeho určitě vymezeného stanovisk právnické vědy, nýbrž také pro studium čiste literární. České spisy. * Archiv Český čili Staré písemné pa- mátky české i moravské, sebrané z archivů domácích i olzích. Nákladem domestikálního fondu království českého vydává komise k tomu zřízená při Král. české společnosti nauk. Redaktor. Jo se Kalousek. Díl XVIII. Praha 1900. Rychlým tempem pokračuje nyní svydávání »Ar- chivu Českého«, když zajištěn jeho náklad a spolu v lůně ctihodně Král. české společnosti nank ustavila se komise, která s velikou horlivostí podjímá se úkolu důležitého. Právě vydaný díl osmnáctý zahájen jest seznamem listin, které ve svazcích dotud vyšlých jsou obsaženy a z něho seznáváme, že sice mnoho vykonáno za šedesáte let pílí prvých pěstitelů dějin českých, že však jest to vzhledem k látce, která te- prve uveřejněna býti má, velmi málo. Ovšem osob- nost redaktora prof. dra. Kalouska a jeho vědecký význam jsou zárukou, že děje se výběr soustavně. ježto pak úlohy jsou rozděleny, i pomérně velm rychle. Již dnes jest vědecké bádání o dějinách če- ských »Archivem Českým« a četnými jemu příbuz- nými publikacemi velice usnadněno, ale přece pohře- šujeme velmi mnoho, což bohdá plniti bude díly nej- blíže příští.
Alimenův Král Jo Kalousek profesor doktor Praha právnický věda Český čít Stará písemný Ara
11 article
V díle XVIII. především dr. Josef Teige uve- řejňuje registra krále Vladislava z let 1498—1502 z kancléřování pana Jana ze Šelnberka a na Kosti. V úvodu podána jsou důležitá data o tehdejším stavu král. českého kancléřství, kteréž za Vladislava II. opět úřadovalo v cizině a sice v uherském Budíně časem i v Prešpurce. — Theodor Antl oliskuje listiny kláštera Starocelského v Míšní o držebnoslech jeho v Čechách z let 1272—1545, kteréž obsahují dů- ležité příspěvky ku stykům českomišeňským. Listiny y uchovávají se nyní v Drážďanech. — Hynek Kollmann k vydání upravil 9 listin týkajících se tvrze Brozan nad Ohří z let 1482—1515. — Dr. V. J Nováček pokračuje v publikaci svrchovaně důle- žitých výpisů z knih viničných z let 1460—1583 kteréž dílem objasňují zvláštní poměry někdejšíeh hor viničných, dílem i podávají vítané příspěvky k po- znání života společenského a živnostenského v teh- dejším okolí pražském. — Musejní archivář Václ a Schulz zanděčil se bohatou sbírkou dopisů, které došly v létech 1422.—1525 rady král. města Kouřimi.
doktor Teige Vladislav Jan Šelnberka Antl Kollmann Václ Schulz Budín Prešpurka Čechy Drážďany Brozany nad Ohře Kouřim
12 article
Slavné někdy toto královské krajské město, nyní vzdálené ruchu vlasteneckého, přece zachovalo si vzácne svědky vyníkající někdy své účasti v životě národ- ním, tu starobylý ráz, modernisujícím směrem ne- hrubě setřený, tu vzácný archiv, z něhož pílí Schul- zovou teprve vybrány některé ukázky. Než ze 325 dopisů, které pojal Schulz do sbírky své, vidíme-vše- chen pohnutý a samostatný život tehdejších králov ských měst českých, samostatným republikám ne ne- podobných, věrně zobrazen. Kdy se nám dostane úplného diplomatáře jiných měst českých, zejmena Kuiné Hory, Plzně, Híradce Králové? * Atlas ptactva středoevropského. S zvláštním zřetelem k druhům domácím slovem pro- vází Jiří Janda, c. k. gymn. professor v Brně. — I. L. Kober. Ka zmínce o »Atlase«, učiněné již v těchto sloupcích, dlužno se vrátiti k vůli textové části, již opatřil prof. Janda. Slovný doprovod při atlase po kládá se z pravidla za čásť podřadnou. Zde tomu jinak. Právě textová část činí z této edice dílo, jež vysoko ční nad jarmareční výrobky firem vídeňských i zahraničních, ve skvostné desky vázáných a roz- hazovaných dotěrnými kolportéry i po českých do- mácnostech. Obrázky zvířat vyrábějí se, hlavně v Němcích, po továrnicku a bývá to většinou šmejd Pokoutní kompilátor pořídí doprovod, načež fabrikují se »atlasy« v mahsách a žádá se za ně nestydate poníz.
Schulz Atlas Janda profesor Němec Kuiný Hora Plzeň Híradka Králové Brno
13 article
My v Čechách jsme, až na ojedinělé rozběhy jež se dosti zdařily, k industrii pobrázků přírodnin dosud nedošli. Aby se věc vyplácela, nutno podobným výrbbkům zjednat hromadný odbyt. A k tomu je polřebí obchodní pružnosti a čilosti. Že by odbytu nebyla závadou českost výrobku, dokázal nebožtík Janský, nakladatel táborský, jehož obrazové pomůcky školní, doma pořizované, dobyly si trhu nejširšího. Že právě v zobrazování zvířat dosaženo už ideálne přímo věrnosti, nemožno popírati. Ale přes to setkáme se s chatrným brakem desetkrát častěji, nežli s obrazy cennými. K »Allasů ptactva středoevropského« firm Kobrova opatřila 48 barvotiskových tabulí, velmi slušných. Učelu vyhovují úplně — a na tom po- sudek obrazové části atlasu může přestati.
Janský Kobrův Čechy
14 article
Zbývají slova. A tu bez rozpaků tvrdím, že práee Jandova je čin, jenž zasluhuje uznání. Není tak hned vedie ornithologie druhé vědecké discipliny v níž by úsněch podminěn byl spíše všemi jinými činiteli, nežli pouhým talentem a pracným úsilím jednotlivce. Nejčelnější ptakozpytná díla cizích lite- ratur buď pochůzejí od autorů, obdařených zcela mimořádnými prostředky hmotnými, anebo povstala součinností ptakozpytných organisací a rozvětveným zpravodajstvím, na něž přispívají mecenáši neb společnosti vědecké. Český ptakozpyt o něčem po- dobném toliko sní. Odtud výsledky naše prozafím nevelké. Po zániku »Českého spolku pro ochranu ptactva« (či snad spolek v skrytosti do dnes trvá ?) není u nás organisace, která by snahám soukromým v obor ptakozpytném mohla pomáhati. Nemaje důvěry v pro- ceduru dotazníkovou, v níž fantasie hlavní mívá slovo, zůstává český pracovník odkázán ku stěžejným pracím pověřených ornithologů cizích (u nás mimo prof. Jandu ptakozpyt takřka vůbec nemá pěstitelů l) a hlavně ovšem k výsledkům vlastního pozorování jimiž doplňuje i stalečně poráží mnohé údaje za pravdu přijaté. Prvým vážným dokladem mnohalete činnosti Jandovy byl spis »Užitečné ptactvo našeho domová«, dílo směru spíše praktického. Druhým jes přísně vědecká ornithologie při »Atlase ptactva středo evropského«.
Jandův profesor Janda
15 article
Klassifikaci ptačích řádů, čeledí, podčeledí, rod a druhů autor založil nejmoderněji, zvláště podle nejnovějšího vydání díla Naumannova. Při vší úctě k výsledkům bádání cizího autor nerozpakuje se uplatniti, kdykoliv se udá, odchylné výzkumy vlastni Naskytá se k tomu v ornithologii dostatek příležitosti Stalo se před třemi roky, že jistý »vědátor« hlučni rozhlásil nastávající výzkumnou svoji cestu do Halič. A brzy také popsal několik z brusu nových ptačích druhů, ba byl s to, dokonce posloužiti dokladnými exempláři. Nedlouho však trvala sláva. Proklubalo se, že panáček v Haliči po ptácích pramálo se ohlížel a současně zjištěny úbytky vycpaných ptáků ve kterémsi vídeňském museu. Trocha barvy postačila, aby ze známých druhů povstaly druhy sobjevené«.. Badatelé vážnější také rádi upadají v rozmnožo- vací horečku, třeba jen z přílišné horlivosti. Náš autor jest odpůrcem podobného tříštění. Ve vydaných dosu sešitech »Atlasu« bystře proto se oddává kritice čer stvých objevů. V klassifikaci řádů a zvláště ve výčtu znaků druhových dílo vyniká pádnou úsečností, sroz- umitelností a sytostí slovného výrazu. Názvoslov ovládá autor dokonale. Styl má uhlazený, vkusný. bohatý. Mile zamlouvají se biologické partie popisů, jež povznášejí se k passážím až básnickým. Žhav z nich sálá vášeň pro přírodní jevy vůbec a ope- řence zvláště.
Naumannův Halič
16 article
Ve studii o našem slavíku praví: »Podle měho skromného zdání není vyššího požitku pro milovníka přírody, než slavíčí píseň, přednesená za časného slunného rána májového, linoucí z keře rozkvetlého šeříku. Srdce ne lidské by to musilo býti, jež vtu chvíli by bylo schopno zlé myšlénky — neřku-i činu! A jako za svitu slunečného i za vlažné, mě- síčné noci spojeným kouzlem tajemného zášeří, vůně usínajících květů a stříbra měsíčného plní slavíč píseň srdce sladkými pocity — ký div, že slavík od dávna je ptákem těch, již z rosy květné, vůně nar cisův a písně plačí skládají jiný, nový, blaženější svět — že jest ptákem básníků !« ... Dílo Jandovo má všechny vlastnosti, aby si ho vážili přísní vědci i k němu přilnuli všichní přátel J. E. Tisovský. přírody. * Al. Jirásek, Na ostrově. — Druhý květ Dvě povídky. Sebrané spisy sv. XV. Druhé vydání Nakladatel J. Otto. Jirásek jeví stejné mistrovstv jak ve velkém historickém románu, tak i v kratš idyllické povídce, ať z doby rokoka nebo počátku devatenáctého století, ať z doby současné. Bere látku ke svým historiím nejen ze zápisů ve starých archi- vech, ale i z přítomného života a v obou směrech jeví se bystrým pozorovatelem a zkušeným psycho- logem. Bodrý srdečný ton těchto kratších povídel nemíjí se účinkem. Zajímavý děj opírá se o pevnou kresbu povah jednajících osob. *Karolina Světlá, Nemodlenec. Román.
Jandův Al Jirásek svatý . XV Otta Karolina Světlá
17 article
Sebrané spisy sv. VII. Nakladatel J. Otto. Dílo ná- leží k nejznamenitějším pracím autorčiným jak vzru- šujícím déjem, tak i kresbou povah a uměleckým provedením. Dva elementy, doba rokoka, již autorka tak dokonale znala, i kraj ještědský, jejž tolik milo- vala, pojí se tu s mysticismem pronásledových po- tomků českých bratří. Michal, syn zemena Luhov- ského, dozví se od praděda historii svého rodu, kde každé pokolení mělo aspoň jednoho mučedníka. Ocití se v prudkém konfliktu se ctižádostivým otcem a ve znamenitě dramaticky vyvrcholené scéně překazí slavný slib lidu před sochou sv. Jana na novou robotu. * Ladislav Stroupežnický, Z Prahy a z venkova. Dvacet humoristických prací. Illu- stroval Artuš Scheiner. Nakl. Bursík Kohout. Sbírka pochází z doby, kdy pozorova- telský talent autora »Furiantů« byl v plném rozvoji a povídky v ní obsažené jeví značný pokrok vůči prvním jeho pokusům. Zejmena druhý díl »Z če- ského jihu« vyznamenává se značnými přednostmi v lí- čení rázovitých figurek. Z historické povídky »Zblou- dilá píseň lásky« později se vyvinula jedna z nej- oblíbenějších českých veseloher »Zvíkovský rarášek« Taktéž zajímavě líčeny postavy venkovských tuláků v povídkách »Papšák a Mexikán« a »Piják Přestičk a Vojta »Brabenečkář«. Z cyklu »Z Prahy« nejzda řilejší jest »Pomsta Pavla Žabky«.
svatý . VII Otta Michal svatý . Jan Stroupežnický Artuš Scheiner Bursík Přestičk Vojta Brabenečkář Pavel Žabka Luhov Praha Illo Papšák
18 article
* IgnátHerrmann, Domácí štěstí. Dra stínové obrazy ze života manželského. I. Sťastný muž. II. Šťastná žena. Druhé vydání. Nakl. Bursí 4 Kohout. Dvě manželské tragedie, z nichi zejmen »Šťastný muž« poutá důsledným provedením dušev- ního procesu, kterak zamilovaný manžel, poznav, že si vzal bezcitnou loutku, k tomu nepořádnou, ne- čistou, hubatou, u níž všechny jeho pokusy, přiměti ji k nápravě, zůstávají marny, dospívá ku poznání kterak se klamal, až konečně pozbývá úplně lásky k ní a odhodlá se nesnesitelný svazek přerušiti na dobro. »Šťastná žena«, připontána k muži ničemovi rovněž pozdě dospívá ku poznání, kterak byla pod vedena, chce rovněž opustit navždy nehodného man žela, ale vrátí se, poněvadž jest — matkou. F. J. Andrlík, Spolužáci. Povídka pro mládež. Sborník vybraných spisů pro mládež sv. 2. Nakl. Emil Šole v Telči. Historie tří hochů ze zámožných rodin, jež se ocitly na mizině, znázorňuje, jak ne- radno je zakládati si příliš na blahobytu. Hrdina po- vídky, Stanislav, po nekonečných svízelich, odkázán sám na sebe, po pobytu v chudobinci, u kočovného brusiče, u kramáře, u ředitele opičího divadla, u sle- pého žebráka, u zahradníka, u podomka, jako vozk u pekaře, jako dozorce při stavbě dráhy dosáhn konečně samostatnosti a stane se zámožným obchod- níkem a přispěje i oběma svým bývalým soudruhům. kteří se ho byli stranili, když se ocitl v bídě. Knížka psána jest pro dítky II. a III. stupně školního.
F J Andrlík Šole Stanislav Telč
19 article Z českých listů.
Z českých listů. Revisi, ne právě příliš potěšitelnou, uměleckých sbíreka starodávných památek pražských provádí S Klíma ve »Věstníku českoslovanských musei a spolků archaeologických«. Konstatuje, že nejsou skvělé ani co do počtu ani co do jakosti, ačkoliv jeví se pokr v posledních letech tím, že sbírek přibylo a starš dosti značně byly rozmnoženy i novými budovam opatřeny. Nachází, že akademii výtvarných umění umělecko-průmyslové škole vadí stísněnost v budo- vách, nevyhovujících účelu obou institucí: aby bu- dily a vyvíjely smysl pro umění v českém obecen- stvu, tak, aby umělecký vkus jevil se v každé do- mácnosti. Státní a zemská subvence daleko nestačí aby studiu našich uměleckých a průmyslových pa mátek mohla býti věnována taková péče, jaké zaslu- hují. Autor ukazuje pak zběžně na mezery v na- šich sbírkách (schází na př. důležitá všeobecná sbírka ethnografická, soustavně spořádaná) a vypisuje pak stručně dějiny jich, v nichž nechybí smutných zpráv jak Praha co chvíli o své drahocenné památky nahromaděné umělecké skvosty byla ochuzována. Z zvlášť potřebnou a pro nás prospěšnou sbírku uvádl autor »Slovanské museum«, k němuž učinil jednou již návrh zvěčnělý Julius Grégr ve feuilletonu »Nár Listů«. Přičiněním Ad. Černého, správce Národopis- ného musea, zřízeno bylo z podobné intence zvláštní slovanské oddělení při museu ethnografickém s ná- rodopisnými předměty ze všech zemí slovanských. je však jísto, želeprve samostatným, dobře organí- sovaným a dostatečně finančně podepieným ústaven podobným bylo by naléhavé potřebě vyhověno.
Klím Julius Grégr Černý Praha akademie výtvarný uměný uměleckýprůmyslový škola Ada
20 article
* V Naší Době sděluje nejmenovaný autor sve zkušenosti, jež učinil v Německu v seminářích uni- versitních, kde studuje se moderní literatura německá Článek jeho je časový tím, že na české universit naší zřizuje se právě seminář pro novější českou literaturu. Úkol semináře takového má býti dvojí jednak a předem, aby v něm vychovávali se zdalní a opravdoví pracovníci jak v jednotlivých odvětvích literární vědy, tak v povšechné literatuře srovnávaci kteří by v příštích letech nahradili nám, co dosud přes ůsilnou snahu nemnohých dobrých pracovnik scházi, jednak aby naučili se v nich příšti vycho- vatelé naší mládeže podávati na středních školách cennější látku literární a lepším způsobem, než se to namnoze děje posud. Zknšenosti, v članku sdělenéz Lipska, Vídně a Berlína ukazují spíše k druhému úkolu, který jisté sám o sobě je důležitý. Nesmíme však zapomínati na úkol prvý, bez něhož v Německu, kde literárních pracovníků je přímo nadbytek, snáze se mohou obejíti, než my na jediné své universitě kterou teprve na poli literárním čekají velké úkoly.
Německo Lipsko Vídeň Berlín
21 article
*»Česká mys!« zavedla ve s vých sloupcích pěknou rubriku: Korrespondenci slovanskou. Jedno- tliví vynikající spisovatelé různých slovanských ná rodů referují jednak stručně o vývoji filosofických soustav ve své domovině, jednak o vlivech cizích filosofických soustav na způsob domácího myšlení podrobněji pak o studiu filosofickém současném. Pi studium proudů literárních jest znalost této filoso- fické literatury neocenitelna, pro nás pak zvláště jest cenno, seznamovati se v podobných informačních statích s duševním životem ostatního Slovanstva, je- muž bohužel u nás nevěnuje se mnoho vážné péče Po Jos. Mikšovi, jenž pokračuje v líčení filosofie na Rusi, počíná V. M. Kozlowski referát o současné literatuře filosofické v Polsce. V první polovíně to hoto století stala filosofie polská pod vlivem Hegelo- vým a Schellingovým. Nejvíce charakteristickým zna kem polského myšlení filosofického jest jeho soustře dění na problému činu. Usilujeť vytvořiti obraz bu- doucnosti filosofie polské a vůbec slovanské ve spo- jení s úkolem národa polského v dějinách lidstva.
Mikš Kozlowski Schellingův Jos Rus
22 article
Filosofie tato usilovala o to, aby dala rozumové zá klady úže ve vzkřísení a obrození vlasti. Od revo- lučního roku 1863 H. Struve representoval směr ideálně realistický a seznamoval posluchače s evolucí kterou prodělalo filosofické mýšlení v Němcích p úpadku hegelianismu. Kol let sedmdesátých zavládí positivism hlavně ve zpracování anglických pokračo vatelů a působil skoro výhradně svojí stránkou kri- tickou. Zásad positivismu počalo se užívati (jako kdysi dělo se s romantismem) ve všech odvětvích myšlení theoretického i praktického. V celém oboru myšlení zavanul svěží duch, který pojil se k politi ckému programu »práce organisační«, t. j. k snahám o kulturní a hospodářské povznesení země, jenž po- nechával otázku politické samostatnosti zatím stra- nou. S tímto ruchem materialisticko- positivistickým sdružila se však také myšlenka plná šlechetného idealismu, myšlenka zlepšiti osud třídy pracující povznésti blahobyt rolnictva, z níž vyvinul se brzy proud socialistický. V době nejnovější počínás vzmáhati interes k studiím speciálně filosofickým positivisty dosud zavrhovaným jako neužitečná »meta- fysika«. Autor slibuje pak pro pokračování podrobnou charakteristiku nynějšího filosofického myšlenív Polsce. Jsme zvědavi, kdy »Česká mysl« opatří nám též vypsání našeho filosofického hnutí v Čechách. Čtenář.
Struve Němec Český mysl Čechy hospodářský povznesený země
23 article Slovanské spisy.
Slovanské spisy. * V letním divadle varšavském »Wodewilu« tě šila se značnému úspěchu veselohra »Pan Wolody. jowski«, přepracovaná z povídky Sienkie wiczovy. Týdenník »Wedrowiec« přináší delší vřele psa nou stať o Karolině Světlé z péra našeho vzácného přítele a pěstitele vzájemnosti slovanské Broni- slawa Grabowského. Z našeho stanoviska za sluhují zejmena pozornosti jeho upomínky na osobní styky se zesnulou romancierkou, jejíž skon provází případným povzdechem: »Bože, jaký to byl smutný ale jaký plodný a pěkný život!« V Lublani počaly vycházeli sebrané spisy Janka Kersnika redakcí Vladimíra Levce. Za- hájeny byly prací »Cyclamen«. Kersnik náleží ku předním spisovatelům slovinským z minulé doby zaujímá takové místo, že jesi povinností každého Slovince, seznámiti se s jeho pracemi. Vynikajícím rysem jeho talentu jest zoravý, čistý realismus, kte- rým podmaňoval čtenáře již v době nejvělšího roz- květu romantismu. Jeho práce jsou zároveň částí slo- vinského obrození, v nich jasně obráží se politické snažení slovinského národa v oné době, »Cyclamen- náleží k jeho největším románům a oplývá všemi přednostmi jeho obratného péra. Ovšem subtilníh čtenáře nynější doby v mnohém by as neuspokojil. Aspoň podrobnou analysi všech záchvěvů duše lidsk marně bychom zde hledali. Spisovatel líčí spíše markantními rysy a nanáší barvy plným, sytým štětcem. * M. Gj. Miličevič vydal v Bělehradě knihu »Knez Miloš u pričama« jako doplněk sbírky vydané r. 1891. Jsou to charakteristické pověsti a anekdoty o tomlo vynikajícím zástupci srbského národa, klere
Woloda Grabovský Levec Cyclamen M Gj Miličevič Miloš Lublaň Bělehrad
24 article
spisovatel s neobyčejnou pietou a obratností sebra z podání srbského lidu i z historických pramenů Velmi cenným jest připojený životopis knížete a jeho charakteristíka jako člověka bystrého a chytrého ducha s neobyčejným rozhledem státnickým. * Záhřebský »Vienac«, jehož ujala se »Matica Hrvatska« a který vychází nyní v sešitech značně silnějších, zahajuje delší studii o předním současněm spisovateli chorvatském Vjenceslavu Nova- kovi z péra V. Albertinova.
V Albertinův Vjenceslav Nova Matica Hrvatsko
25 article
Cizí splsy-
26 article
* Dopis z Paříže. Sludium lidské duše ná- leží stejně literatuře jako filosofit. Je to právě tal umění jako věda. Podie toho jak pozorujete tuto duši, uzavřenou v tělo, přivedenou do styku s du šemi těhož druhu, zabýváte se psychologií nebo metafysikou a podle nynějšího rozvoje románu, di- vadla ano i poesie možno skoro tvrditi, že nejlepš psychologie není theorelícká, ale utvořená obrazo tvornosti básníků a romanopisců Nicméně filosofie má své ctnosti. Volně se po hybuje v chladném ovzduší pouhé abstrakce a my slitel může pozorovati nejen lidi, ale všechny my šlenky, jež vstoupají k němu jako vzdálený šum vo a lesů.- Nepostihne snad jediným pohledem všechny individuality, jež souvisí s toutéž symfonií hlaso poslouchá zmatený hluk a snaží se poznati, odku přichází, jak vane a tichně, a když nastane no pátrá ve tmách po bleděm paprsku hvězdy, jež uka zuje k polu Filosofie francouzská byla daleko positivnějš nežli filosofle jiných nářodů. Moudrý a mírný duch francouzský udržuje se mezi zdravým smyslema obrazností. Narážel stále na náboženství a vědua nepřipouštěl jiné pravdy, než takové, která se dá rozluštiti jako problem geometrický. Duch Augusta Comta vládl myšlence fracouz ské, jemu musíme vzdáti největší poctu mezi my sliteli francouzskými. Chtěl bych vám vyprávěti o mistrovi, který ne učinil povolání z prodávání svých myšlenek, al který je pronáší s jistotou a jasností, v řeči tak čisté, jako porcelán sevrěský. Jmenuji vám pana Em Boutrouxa, člena akademie, professora na fakultě věd a literatur university pařížské. Je zbožňován a ob- divován svými žáky. Výtečný ten učitel ma vzácný dar sondirovati duše, tak že se cítime, jako bychom žili ve velké duši lidské, jako bychom byli všichni součástkami života, oddělenými od Velké duše ne- smrtelné.
Augusta Comte em Paříž fakulta věda
27 article
Věnoval se studování problémů, na něž naráž rozum lidský. Jsme tvory měnivými, tvory celku který se mění. Tento celek — příroda — předmě studia Vědy, má zákony, tyto zákony se nám zdaji Pravdou. Ale tyto zákony podlehají též změnám. Věda, již ohraničuje spekulace duše, je svrchovaná pouze v oboru, v němž pátrá. Ale nad zemí je též nebe; nebe, jež se zdá nehybným a v němž sidlí hvězdy; to je království poesie a esthetiky, a o těchto světech myšlenky, vědy a poesie mluví Boutroux vý mluvně a přesvědčivě Nikdo nedovedl lépe, nežli on pojednati o nej těžším a nejdelikátnějším předmětu francouzské my šlenky: o Pascalovi. Jeho kniha o Pascalovi, nej krásnější v Hachettově kolekci »Velkých spisovatelůe je přesným životopisem i velmi jasným komentářem Autor je velmi skromný, podrobuje se velikost Pascala a jeho rozum filosofa ustupuje jemnému srdci. Nemusím vám líčiti živol Pascalův. Obdivujete též vzácnou jednotu toboto ducha. Blaise Pascal byi vychován svým otcem v přesvědčení, že věda a ná- boženství se nevylučují; je nutno nalézti mezi nim mez i soulad, aby náboženství se nezkalilo a věda nezatemnila. Otec mu nedal do rukou vědecké knihy před 12. rokem jeho věku. A tak sám, s divinaci genia, mladý Pascal oddal se vědám a rekonstruovat a rozluštil sám od sebe proposice Euclidovy. Ta věda, methoda exaktní naplnila první část jeho života.
Pascalův Pascal Euclidův Blaise Pascal byi Pascal
28 article
Tento dojem mu ostal trvale. Víte, jak se po- zději oddal Pascal světskému životu a jak konečni zapadl v životě klášterním. V tomto vážném a chmurném životě mnišském neztratil Pascal ducha francouzského a světského. Použil ho ve službách své víry. Hájil Arnaulda doktrinu Port-Royalu s kousavou vervou a sarkasti- ckou vtipností, v slohu muže velkého světa, pro- dchnutého věrou křesťanskou. Věří zajisté, že Bok je ochoten osvědčiti svou dobrotu všem, že každý může dojíti spásy, ale myslí, že křesťan si ji musí zasloužiti. Nikdo neodsoudil tak prudce jesuitismus, jako Pascal ve svých »Petites lettres ou Provinciales«, jež jsou slávou francouzského jazyka a myšlénky. V posledních letech svého života odhodlal s Pascal vytvořiti velké dílo o náboženství. Byly na- lezeny malé lístky, psané rukou chvějnou a chorou a nepořadně napíchané na hřebik v jeho jizbě. Byly shromážděny jeho sestrou a první vydání slavných »Myšlenek« bylo vytištěno roku 1670. Pak násiedo- vala jiná vydání s četnými komentáři, jež dokazují. jak »Myšlenky« ostaly žijícími a svěžími v naší mysli.
Pascal Bok Petites
29 article
Je možno hledati v této směsíci myšlenek dějiny Pascalova obrácení na víru, příčiny působící na jeho vůli? Jeho methoda je v nich ovšem celá. Je v nic polemista, filosof, theolog a spisovatel a ozývá se z nich stále křesťan Ano, křesťan musí dospěti ku xaktní pravdě, jako v mathematice. Člověk je počet Všechno se v světě měří. Ale tento počet není nie sám sebou, existuje pouze ve spojení s ostatními po- četnými hodnotami. To nás vede k hypothese neko- nečných čísel. Přicházíme k nevystižitelnému pojeti nekonečna. Není spojení mezi nekonečným a hodno- tou, kterou je člověk, poněvadž kvantita »člověk« nen ničím vzhledem k »Nekonečnu«. Je však přece něčím. Nekonečno je bytost sam o sobě, je to bůh. Človék stává se problemem, jejž je nutno luštiti mathematicky. Filosof má tři pro- středky: rozum, který mu dokazuje pošetilost jeho koncepcí a přivádí jej z rovnováhy u správném po- měru, který udržuje lidská duše mezi nekonečnema nicotou. Je nutno tedy míti pevnější půdu pod se- bou, je nutno respektovati zvyk; zvyk — druhý prostředek — zjevuje myšlence společnou víru těchže individuí, je to jakýsí druh zdravého rozumu. Konečně je inspirace, která uvádí člověka do styku s vyšší myšlenkou. To je Bible. Ale jsme daleko ještě od víry To vše je pouhé rozumovaní. Ubohý smrtelník touží po bohu. Má potřebu lásky. A co nemůže dokázati rozum, vůle, to vykoná srdce. Srdcem dotýkáme se boha. Pan Boutroux zname- nitě analysoval toto místo učení Pascalova, jež uka- zuje, že člověk jest problémem, jehož rozluštění nalezáme jen v bohu. Jeho kniha svrchované vy stihuje krásnou formuli Boutrouxovu. »Metafy sik žije po boku vědy jako volný člověk pod zákonem. A. E. Sorel.
Pascalův Boutroux A E Sorel
30 article
Z cizích revuí.
31 article
*O lužické literatuře přináší odo Adama objektivní článek německá revue »Das littera rische Echo«. Autor líčí obtíže hmotné i morální jaké duševnímu hnutí Lužičanů v cestu se kladly podává podrobný přehled vynikajících novodobýc spisovatelů v Lužici. »Co pak se tkne vyhlídek do budoucnosti« — resumuje — nelze tomuto malému zbytku národa, jenž už už zdál se býti obětován úplnému zániku, dnes prorokovati brzkého konce. Třeba si uvědomiti silný vzmach, k jakému se za naší doby veškeré Slovanstvo vzepjalo, abychom po chopili pravdivost slov německého jazykozpytce a dů kladného znalce Lužičanů dra. Sauerweina, že náro tak zdravý na tělei na duchu, se svěžími a stál přibývajícími národními písněmi, s tak originální poeslí, jakou jest poesie Gejleřa a Kósyka, že nevy padá na to, aby v brzké době chtěl nebo musií umříti.« * Rěvne anglické a francouzské jsou přeplněny články o Číně. O žebrotě v Pekinu oliskuje »Le Tour du Monde«, článek dra. Matignona. V Čině není ani hospiců ani asylů, nemajetní bez milosti propadají žebrotě. A žebráci činští vyznačují se nadobyčejnou a odpornou nečistotou. Dle úřadních odhadů žije v Pekinu na 100.000 žebráků, 10 proc. všeho obyvatelstva! Žebráci tvoří dobře zorganiso vaný spolek, jenž voli si svého šefa. Král žebráků má právo nad životem a smrtí svých poddaných. ale na štěstí jenom na papíře. Spolek má za úkol vysílati členy do určitých okresů Pekinu, tak že tam níkdy jeden člen spolku nemůže dělati druhému konkurenci. Večer členové sejdou se ve spolkua odevzdají do kasy vyžebrané peníze. Spolek prosti
Lužičan Gejleřa Kósyk Lužice Čína Peking Le Tour jít Monde
32 article
diktuje obchodníkům, kolik mají členům spolku dá- vati almužny a nechce-li se obchodník podrobiti této mimořádné dani, jistě toho brzo lituje. Míslo jednoho žebráka přijde mu na krk 5-10, kteří tak protestují, až obchodník povolí. A nepovolí-li, pak může být jist, že ještě téže noci vyhoří. Proto raděj ob- chodníci umluví s králem žebráků určitou sumu roční, kterou zaplatí vždy najednou a dostanou pak stvr- zenku na žlutém papíře, na níž jest napsáno: »Bratří se žádají, aby neobtěžovali tento dům.« Stvrzenka byvá připevněna nad vchodem a brání dům po celý rok. K osobám soukromým málokdy se čínští žebráci obracejí. Leda u příležitosti sňatku nebo pohřbu. Aituk uvarování nepříjemností Číňané raději zaplatí najednou sumu určenou. Většina že- bráků nemá příbytku a přenocuje v opuštěných do- mech, nebo ve společných noclehárnách. Ve dne živí se rýží, jež se na úřadech denně žebrákům vy- dává. Úmrtnost mezi žebráky čínskými je značná. I cholera r. 1895 vyžádala si z jejich řad na 50.000
Číňan
34 article
obět. Bibliografie. * Laichtrův Výbor nejlepších spisu kniha XIV.: Bedřich Smetana a jeho boj o mo- derní českou hudbu. Vzpomínky a úvaby O. Hostinského. V Praze. Nákladem J. Laich- tera 1900. *Průvodce do moravských jeskyní o dra. Mart. Kříže a Floriana Koudelky. Dull Punkva, Macocha, Sloup. Holštýn, Ostrov, Vilimovice a Na Harbechu. S četnými obrázky. 1900. Ždánice— Vyškov. Nákladem vlastním Velmi důkladné dílo, obsahující čásť poloho pisnou, poučnou a různé dodatky * Osvěta, měsíčník pro rozhled ve vědě, litera tuře, umění a politice. Redaktor Václav Vlček Rok 1900. Sv. 10 Zvlášť časová je studie dra. Boh. Riegra »O říj novém diplomu« i úvaha O. Mikše »O Tolstého ro- mánu ,Vzkříšení“«. * Josef Kuliner: Scéna za scénou Volné listy z kroniky rozvoje našeho divadla 1883—1898. Kroníky z prvního patnáctiletí Národního divadla Rozpravy o událostech, otázkách a námětech divadel- ního života českého Zvon, belletristický a literární týdenník neillu- strovaný, jehož založení jakožto majetku družstva spisovatelského a listu generace, literární prací svou přímo na Hálka a Nerudu navazující, uvítáno bylo již předem všeobecným zájmem, počal vycházeti. Právě vydáno a rozesílá se na den sv. Václava první číslo. Čenný a rozmanitý obsah udává cestu, jakou list se bude bráti. Především je to snaha podati zdravou, ušlechtilou četbu a to jak na výtvorech krásné literatury, tak v oboru poučném. Víděti již, že časopis neobmezí se toliko na jedinou školu, na jediný směr, nýbrž že otevře sloupce své veškerému umění, pokud jest ryzí a opravdové, zkrátka, poku je skutečně tím, co říká jeho jméno — uměním.
Laichtrův XIV Smetan J Laich Mart Kříž Koudelka Vlček Riegr O Mikš Tolstý Kuliner Kroníka Hálek Neruda svatý . Václav Praha Macocha Ždánice Vyškov Dull Punkva Vilimovice národní divadlo
35 article
Poesie zastoupena jest v prvém čísle hlubokou re- flexí Jaroslava Vrchlického »Při zprávě o smrti Fr. Nietzsche«, která je zároveň výstižným reliefem veli- kého filosofa nadčlověctví, dále dvěma básněmi se- niora českých poetů, Adolfa Heyduka, z nichž zvláště druhá, »Průvodci«, velmi jest charakteristická. Ukázka z netištěných písní Václava Šolce »O bledé dívce« je zajímavým příspěvkem literárně historickým: Prosa vykazuje historickou povídku »Krátký jeho svět«, vy- pravovanou z pražských dějin s celou svérázností slohu Zikmunda Wintra, a moderní román »Lačná srdce« od pečlivého redaktora Zvonu, M. A. Ši- máčka. Dílo slibuje býti novou trofejí oblíbeného to- hoto romanciera-realisty. Kuiturní studií velice pou- tavého námětu přihlásil se Alois Jirásek. Jeho » Malý prorok českobrodský« vzbudí zajisté pozor i našeho hudebního světa. O zviáštním zjevu psychiatrickém, »O toulavosti z choroby« pojednává přístupně doc. dr. Heveroch. Literární kritika, mající ve štítu svém motto Nerudovo, divadlo a drobné zprávy umělecké i literární doplňují oživujíc bohatý obsah čísla. Do- brého listu dostavá se novým podnikem českému čtenářstvu. Není pochyby, že nalezne v něm také ohlasu.
Vrchlický Nietzsche Heyduk Šolc Winter ša Jirásek docent doktor Heveroch Nerudův
36 article Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv. Okresní starosta. Za starostu okresního za stupitelstva roudnického zvolený Alois Mareš, knih kupec v Roudnici, byl od císaře potvrzen. Meteorologická pozurování na rozhledně na Fetříně 325 metrů nad mořem. Dne 26./27. září 1900 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp Tlakoměr.. 735.8 736.0 783.2 Teploměr C. + 108 + 6.8 + 20 Vlhiko Obloha . . skoro většinou většinou Jy. Jz Síla větru slabý mírný čerstvý Teplota nejvyšší ve stínu + 184 na slunci + 31.3 Teplota nejnižší ve stínu + 5. 4 C při zemi + 3.6°. Slunce svítilo 1 1/2 hodiny. Prům. rychlost větru za hod. v km. 20.2. Srážky v mm 06
Mareš Roudnice + 20 Vlhiko km
37 article Král. české zem. divadlo v Praze-
Král. české zem. divadlo v Praze- Národní divadlo. V pátek 28. září. Odpoledne o třetí hod. MARYŠ A. Drama o pěti dějstvích. Napsali Al. a Vil. Mrštíkové Režisér: Josef Šmaha. V pátek 28. září. Mimo předplacení. Psohlavci. Zpěvohra o třech dějstvích s dohrou od Karla Kova řovice. Text dle stejnojmenného románu Aloisa Jiráska napsal Karel Šípek. Režisér Adolf Krössing. Dirigent Karel Kovařovic. Po druhém dějství dolší přestávka. Začátek o 7. hod. Konec po 10. hod. V sobolu 29. září. Mimo předplacení. Prodaná nevěsta. Arena na Smíchově. V pátek 28. září Začátek o 1/24. hod. 22456 Děti Vltavy. Pražská lidová bra se zpěvy o 5 jednáních. Napsaí J. Šváb, Kubík a Vanderer. Hudba od V. Soukupa Režisér p. Kubík. Začátek o půl 7. hod. Novinka Po prvé: Mistr plavčí pro dámy. Veselohra o 3 jednáních. Napsal V. Pittrman- Režisér p. Kubik. Hraje se za každého počasí
Král Maryša Al Mrštík Šmaha Karel Kovo Jirásek Šípek Krössing Kovařovic Kubík Vanderer V Soukup V Pittrman Praha Smíchov Vltava národní divadlo
38 article Pištěkovo letní divadlo na Král. Vinohradech,
Pištěkovo letní divadlo na Král. Vinohradech, Začátek o půl 4. hod. V pátek 28 září. Král Václav a jeho kat. Činohra o 5 jednáních s předehrou Poslední vůle primátora plzoňského 22418 Upravil J. Dubinský. Začátek o 1/27. hod. V pátek 28. září. Po druhé: Mořem a vzduchem. Výpravná hra o 12 obrazech. Dle románu Verneova napsal J. Veselý Vstupenky na sedadla vydávají se k oběma předsta- vením ráno od půl 9. hod. do 10 hodin u kasy
Král Václav J Dubinský Verneův J Veselá 28 zář Pištěkův letnit divadlo
39 article Divadlo,Uranla“ navýstavišti v Kr. Oboře.
Divadlo,Uranla“ navýstavišti v Kr. Oboře. 2237 Řoditel V. Suk. V pátek 28. září. Začátek o 1/4 na4 Novinka. Poprvé: Slaměná vdova. Veselohra o 3 jednáních od *.* Režisér Fr. Šípek Začátek o 1/47. hod. V pátek 28. září. Pohostinská hra slečny Slávy Lošťákovy a pana Josefa Strouhala, býv. člena česko- amer. div. FEDORA Drama o 4 jednáních od Sardoua. Režisér p. Suk Denní předprodej lístků v hlavní trafice na Příkopů proti »Špinkům« do 12. hod. polední.
V Suk Šípek Lošťákův Strouhal Sardou Suk Francie Fedora Drama