ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c277aa20-7273-11dc-b5b8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 92, place 58, org 8, work 6
1 masthead
StřanR 20l
2 masthead
NARODNÍSTY. 6I
3 masthead
28. záři 1900. Číslo 268.
4 article
hrdiny Kosezinszka, že praví Poláci z Krakova přijedou. (Na zdar !) Ti praví Poláci rozpome- nuli se, že Slovanstvo má jednoho společného nepřitele, který utiskuje jak nás tak je. O útis- cích jejich svědčí historie a dějiny jejich boha- týrů národnich. (Obrácen k Polákům :) Že jste přišli, tím ukázali jste pravé slovanské srdce své, jemuž nedáte zaniknouti v polském národě. A tomu dobrému srdci volám na zdar, s city nejradostnějšími vás vítaje. (Výborně ! Bouřlivý potlesk. Hudba hraje pozdravný takt. Poláci po- vstávají a tisknou posl. Břoznovskému raku.) Pan Kramardzyk: Právem dotkli jste se nepříjemných věcí Ivovských, ale co vás od Lvovčanů bolí, bolí i nás. (Hlučný pollesk.) Poláci bez Čechů ničeho nezmohou. Německ hegemonie hnětla by nás stejně jako vás, b nás by stíhla ještě hůře. Co jest u Poláků Spatného, nevýchází z lidu. (Výborně! Potlesk.
Polák Kramardzyk Čecho Krakov
5 article
Znáte poměry polské dostalečně! V očich ve- doucích našich kruhů obstrukei urobiti nesmíte, ale Němci ji urobiti mohou. (Bouřlivý potlesk a souhlas.) Už to nám ukazuje cestu. (vý borně!) Budeme v této řiši konati povinnost občanskou, ale žádáme v ní také občansk právo. (Výborně! Potlesk) a toho nijak nedo- budeme, nežli společně. (Výborně ! Potlesk.) A žíje spojenství Čechů a Pořáků. (Všeobecný bouřlivý potlesk a poclivala.) Pan Stróžynski podotýká, že mluví již třetí z Poláků a pravi, že chápe stanovisko Čechů, ale lidé zlé vůle kalí styky mezi Čechy a Poláky. (Souhlas.) Jestlíže Lvovjané nesedí dnes ve středu účastníků sjezdu, nechť Česi nevěří, že by to bylo z nepřátelství, naopak nechť jsou přesvědčeni, že mají ve Lvově mnoho přátel. (Výborně ! Potlesk?) My Krakované, pokračuje řečník, jsme však vám bližsí a lépe citíme tlukot vašeho srdce. (Výborně! Všeobeený potlesk.) Vás sjezt přispěje bohda k vyjasnění poměrů a příbliží nás k poznání přirozených práv národů. (Po- tlesk a pochvala.) Mluvím zde tak, jak cítí li polský a jmenem jeho připijím slovanské vzá- jemnosti. (Výborně ! Potlesk.) Poslanec dr. Podlipný! Drazí přátelé Všichni byli jsme právě svědky projevů, kter tak blaze rozjařily náš cit. A není to poprvé.
Němec Čecho Stróžynski Polák doktor Podlipná Čechy Lvov
6 article
Už dříve poznali jsme — bylo to také na tomto místě — že jsme všichni členové slovanské ro- diny. (Hlučný souhlas.) Ještě dnes vidím ty jiskřící a planogčf zraky všech tehdy přítom- ných, zejmena milých bratří Poláků a drahých bratři Slovinců. Všichni byfi jsme svorni v pře- svědčení, že je důležito a že je třeba, by národové slovanští, tak jako národ český, způsobemco nejmohutnějším výstoupili proti společnému ne- příteli nás všech. (Výborně 1 Hlučný potlevk. Nepřítel nás chystá se pomocf různých orgánů, za pomoci činitelů nám všem povědomných, sou- střediti vše, čím národodové žijí, sobecky na sebe. (Hlučný souhlas.) Když všák mihule víděli jsme, že přátel z mílé Polsky v čele s přitelem Kosobudským, tehdejším hlavním řečníkem, přišli, a že přibyl v přehojněm počtu do naší královské Prahy drazí bratři Moravané ze všech končin, i až o Ostravy, kde cizácký kapitál tak děsným řádi způsohem, byli jsme všickni přesvědčeni, že kue zdatné práce na poli odborném se vykoná. (Hlučný souhlas.) Mně ovšem jako poslanci zem- skému málo o nr lze mluviti. Neboť zemský sněm královatví českého, který, kdysi rozhodo val o všech osudech vlasti (Bouřlivý potlesk), jenž míval v rukou vše, co se týkalo tohoto království a veškerého jeho obyvatelstva i všech oborů jeho působnosti, — a jen takovou pravo- mocí opatřený sněm může dokonale prospívati všem přislušníkům země — je nyní osekán. Ale pokuď sněm království českého i nyní řešiti může otázky živnostenské, my i tu stojíme n osvědčených našich demokratických zásadách.
Polák Moravan Polsko Praha Ostrava
7 article
(Výborně! Hlučný potlesk.) Dnes sešli jsme se opět jako občané zem slovanských a jako příslušníci zemí koruny če- ské, nikoli jako obyvatelé pouhých jakýchs provincií, jaké by chtěli míti konstruovány různí státníci, jichž zámyslů my nikdy neuznáme (Bouřlivý souhlas.) Těm i dnešní naše shromáždění budiž dů- kazem, že my vždy a za každé příležitosti opřeme se jejich projektu na roztrhání království českého (Bouřlivý souhlas a potlesk) a našich zemí koruny svatováelavské. Budiž jim dnešní shromáždění naše dále důkazem, že my vždya všemi prostředky hájiti chceme historických práv národa českého. (Výborně! Hlučný potlesk.) Nikdy nepodaři se nepřátelům našim, by toto posvátné přesvědčení vyrvali z našich prsou vzali nám přesvědčení, že Čechy, Morava a Slezsko víží se k sobě jednotou národa a jeho práv. (Výborně! Bourlivý potlesk.) A tato práva stvrzena jsou přísahami královskými a také úpisem nynějšího císaře a krále. (Opětný hlučný potlesk.) Avšak vy, přátelé drazí, sešli jste se dnes nikoli za účelem politickým, nýbrž k řešení důležitých svých otázek odborných. Co důležito je pro nás, je důležito pro celý národ, neboť české živnostnicivo a řemeslnictvo je vážnou i mohutnou součástí ná- roda. (Hlučný souhlas.) Právě proto zajisté celý ná- rod srdečně vám přeje, by porady vaše dobré při- nesly vám ovoce, by toužený zdar je provázel. Ovšem, velká, složítá práce nemivá hined a bozpro- středně v zápěti výsledků všeobecně patrných. Nuž, pracujte stále na rolí své, pracujte výtrvale na po- vznesení svém, bychom konečně my všíckní, kleř- s vámi tak vřele citíme, byli svědky konečného va- 6nrr j l šeho vítězství. (Hlučný potlesk.) A nyní dovolte, bych promluvil jako starý Soko (Výborně! Hlučhý potlesk) a tak trochu sobecky.
Čechy Morava Slezsko
8 article
Vy, přátelé drazí, máte tolik mladých sil, tolik mla- distvých duší kol sebe! Jejich síly a zdatnost mus býti úsilovně pěstována, těm mladším musí se po skytnouti možnost, aby se vyvinuli tělesně i duševně Odborně vzdělá se vaše mládež ve školách odbo ných, jichž dobré výsledky již jsou patrny. Ale mlá deži naší je třeba také té výchovy, kterou jim ský tají vaše sokolské jednoty (Výborně!), které nejen vzpruží jejich svaly, ale zušlechťují také jejich ducha. Nuže, přátelé, obého jim dopřejte, ať národ má svěží mladou generaci, křepkou tělem i duchem ! (Hlučný souhlas.) To pravím všem Čechům, stejně jako bra- třím Polákům. Oni znají sílu historie, mohutnose národních vzpomínek státoprávních a kouzlo práce za národní volnost a svobodu. Má-li kdo pro vše to porozumění, jsme to my Čechově (Hlučný souhlas.) a s tím vědomím pronáším k nim náš český pozdrav. (Hlučný souhlas.)
Čecho Polák Čechův
9 article
Přicházejí-li dnes k nám, by nás posilnili v od- věkém našem boji proti společnému nepříteli, který je nejen naším, ale také jejich nepří telem, náloží jim za to náš vroucí dik. (Hlučný souhlas.) Stůjme všichní pevně pohromadě a ne- opouštějme se, vždyť máme nejlepší svědomí: my bojujeme jen o spravedlnost a o dobré právo nás všech! A tomu volám: Na zdar! Czolem Živili! (Na zdar! Bouřlivý potlesk. Hudba hraje slavnostní takt. Řečníku se z mnoha stran, ze jmena zástupci polskými, gratuluje.) Posl. Hořica (polsky): Snad se nám po- daří dokázati, že i za ten krátký čas, co mezi námi dlíti budete, že naše pocity slovanské jsou poctivé a hluboké. (Výborně). Máme právo mluviti za lid, neboť u nás lid to byl, který z nejhlubšího ponížení vypracoval se k nyněj šímu rozvoji. Tomuto lidu máme co děkovati že Praha nestala se rakouskou Poznaní. (Vy borněl Potlesk). Vzpomínejte na nás s takoveu láskou, jako my na Poznaň, a pochopite naše eity i činy. (Výhorně!) Naše slovanské idešly jsou skror a nevyrovnaji se velký m ideán Bolesluvá úbrého nebo Kazimíra Velkého chceme toliko na své půdě svůj život věst v lásce slovanské. A v tom nám pomáhejte na našu i vašu volnošč. (Výborně! Potlesk).
Posl Hořica Velký Praha Poznaň
10 article
Po řeči této opustili polstí hostě, unaven dlouhou cestou, o 10. hodině večer Žofín odebrali se do svých bytö.a2s znozaedo Po jejich odehodu promluvil ještě místo- předseda zemské jednoty řemeslníků a živnost- níků na Moravě p. Holubička. Pravil, že p. dr. Podlipný promluvil Moravanům ze srdee a přál si, by slova jeho padlmi na úrodnou půdu. Neclit tudíž moravské živnostnictvo hledí, aby řady Sokolstva na Moravě se rózšiřovály, by nebylo obavy, když zavítá na Moravu Česká obec sokolská, že střileti se na ní bude z oke a bude po ní plváno (Bouřlivé projevy), což dvakráte již se stalo, když dr. Podlipný na Moravu s ober sokolskou zavítal. 3 1 Němci nechtěli jej pustiti na Moravu, kterou považují za německou baštu, nč uznat musí, že živnostnictvo, kadr ve všech morav- ských městech, nepřipustí, aby tato zůstal v podruží vlnobaronů. (Výborně! Potlesk.) Ze sjezdu přinesou moravští účastníci na Moravu novou vzpružinu, by čelilo se v n germánskému přívalu, který se po ní roztahuje.
Holubička doktor Podlipná Moravan Němec Morava
11 article
(»Na zdar!« Potlesk.) Řečník vyslovuje přání, by také živnostni- ctvo české zavítalo na Moravu a posílo valo tal živnostnictvo moravské (Souhlas), které po vzoru českém chápe se činnosti. V zemské jednot české zasedají muži, kteří jezdili po Moravě povzbuzovali moravské druhy, kteří dle jejieh příkladu ujali se práce, jež zkvétá. Musí se d - cíliti, aby veškeré živnostnictvo na Moravě se sdružílo. (Všeobecný souhlas a pochvala.) Nechť se proto sjezd stane mocnou vzpru- žinou, by účastníci roznesli z něho símě, jež vzklíčilo by v mohutný strom, ze kterého ovoce klíditi budeme my i naši potomci. (Výborně Potlesk!) Řeči touto zakončeny byly k 1911. hodfině večerní zdravice, načež čásť přítomných Žefl záhy opustila. Ostatní účastníci večírku setrval však i dále pospolu při hudbě p. Kolátora, jež hrála stále slovanské skladby a písně.
Kolátor Morava
12 article
První sjezd slovanských řemeslníku a živnostníků v soustáti rakouském v Praze zahájen bude dnes přesně o 9. hodině dopol v hořejším sále ostrova Žofínského. Pořad jeho jest: 1. O účelu a prospěchu ze m ských organisací živnostenských, promluví pan Fr. Kratochvíl ze Žižkova. 2. O nutnosti přidělení zákonodárství živno stenského s němům království a ze mí, referovati bude pan Václav Vever ka z Prahy. 3. O živnostenském školstv a živnostenském vzdělání, pro- mluví pan F r. Rössler, řoditel řemeslnick školy na Kladně. 4. O žurnalistice živnostenské, promluví p. Em. Stivín z Prahy. O 7. hodině večerní koná se sla- nostní akademie v Národním domě na Král. Vinohradech za spoluúčinkování vynikajících umělců. Zejtra jest pokračování sjezdu a síee opětně v hořejším sále ostrova Žofínského. Pořad jednání jest následujíeí: Úvěr m a l - živnostenský, referovati bude pan Alois Holubička z Brna. Starobn pojišťování, pojedná pan Jan Faus z Brna. Význam vzájemnosti- slo- vanské v ohledu hospodářs ki ě m, referovati bude pan JUDr. P. C. Nesý z Prahy Večer pak o 7. hodině společná návštěva Ná- rodního divadla. Páni účastníci, kteří nemají posud legitimace sjezdově, mohou si je vy zvednouti v kanceláři sjezdové v Řemeslnicko živnostenské besedě, na Nábřeží č. 20.
František Kratochvíl Vever Rössler em Stivín Holubička Faus JUDr P C Nesý Praha Žofínský Žižkov Kladno Vinohrady Brno nostní akademie národní dům na Královský živnostenský beseda
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. září. (Přízrak absolu- tismu.) Pod tímto záhlavím otiskuje »Glos Naroda« stať, jíž podobnou přinesli tyto dni i jeden vídeňský týdenník a v níž se na pravou míru uvádějí hrozby s obsolutismem, jež se v poslední době staly oblíbeným argumentem rakouské vlády a jejích orgánů. Má-li nějaká hrozba — píše »Glos Naroda« — býti působivá, musíme cítiti, že to dobro, které se nám má odníti, jest sku- tečně dobro a to zlo, jež nás čeká, jest sku- tečné zlo, že nás očekává opravdu ztráta a tedy trest. Má-li system, jenž má příšlě nahradit parlamentarism, v skulku zastrašiti voliče, mus parlamentarismus míti pro ně nějakou cenu fakti- ckou, reálnou, takovou cenu, která se dá v každo- denním životě hospodářsky prokázati. Jaký však byl rakouský parlamentarismus? Od samé kolébky své byl to jen drahý stroj k hlasování a schva- lování rozpočtů, sestavěný pro potřebu staré, ab- solutní politiky říšské. Místo zastupitelstva ná- rodů utvořeno zastupitelstvo stavů a kast, které jednak zbaveno vší životnosti pomocí spletitého volebního řádu, jednak učiněno slepým nástrojem dvorské kamarily tím, že nad sněmovnu po- slanců postavena sněmovna pánů, dvorské suity a dvorských figurantů . . . V parlamentě dálo se vždy jen to, co mu předem s hůry uloženo. Celý parlamentarism měl jen jediný účel: mámiti cizinu, jako by Rakousko bylo stát moderní, ústavní, s veřejnou kontrolou rozpočtu a řádným finančním hospodářstvím. Stará, absolutni mo- narchie zbankrotovala a potřebovala nové firmy
Glos Naroda Praha Rakousko
14 article
aby mohla dále vésti své obchody; parlamen jest ten vypůjčený zástupce, jenž figuruje na štítě a za to se mu dostalo nékolika ústavních paragrafů — na papíře. A za tento parlament — píše dále » Glos Naroda« — měly by se přinášeti oběti? On nám nedal ani občanské svobody, ani hmotného blaho- bytu. Absolutism »hrozí«, že nám odejme, co sloužilo vždy jen k jeho účelům a ne k našim; »hrozí«, že se usadí ve státě, jehož nikdy ani ne- opustil. Jaká to komedie! Vše, čeho si přál, po čem ahsclutism zatouzil, všechno obdržel; parla- ment nerušil jeho odpočinku na růžích. Mohl vznésti kuratélu na muže svoboďomyslné, mohl uzavírati spolky na ochranu zájmů 1 několik jednotlivců, mohl zatahovatil dle libosti daňový šroub, vydávatineslýchané sumy nal vojenské parády a při tomo neuvalil e na sebe ani odium samovůle, odvolávaje se pod taskou ůstavnosti nal svlaštencekouhotovost k obělem« patlumentu. Absolutism panuje v Rakouskuó od mnoha P let, ale odpovědnost za něj svalena na párlament. Dá se mysliti, že by se absolutism vzdal nyní svého výhodného postavení a uvalil si na šíj jařmo, jež tak obratně se sebe setřásl? A měl bychom se my obávati tohopb čeho se on sám nejvícu hojí?síz olydena Mluvíce vážně — pokračuje o Glos Narodus míníme, že nikomu nebude za tězko zříci se toho parlamentu, toho shromázdční null a sebe- chvalců, instituce bez vážnosti, bez vlivu, bez lásky lidu, leda snad některým poslancůmy kter z ného těžili. Zralé ovoce musí spadnout
Glos Naroda
15 article
Opravdové ústavy u nás nebylo nikdyl; ať tedy zmizl s její zdání. A pak ať pánové v ukážou své schopnosti ] Na ně spadne celá odpo vědnost, všechny starosti a nepřijemnosti, doni budou musit výstoupito n iniciativon! Uvidímeg kdo jste a co umíte. Nikdo na př. dosud nevéděl, co překáželb pp. Chlumeckému a Golutchovskému, aby spasili Rakousko. Nyni patrně úskuteční své geniální projekty. Protož prýč s illusf parl mentu, jenž překáží našemu štěstí »Den, — končí Gtos Narodu« — ve kter nad troskami ústavy objeví se dávná vláda ab solutníve všem svém lesku a sama počn upravovati zákonodárství, blahobyt národů, vel mocenské postaven, úvěr státní a osvětul: ten den bude svědkem neslýchané blámáže na byrokracie a takově politické i finanční kala- strofy, že naslanou jen dvě možnosti: nečestný konec aneb čestné obrození. Požijeme a úvi díme . .« Turč. Sv. Martina, 26. září. (K odsou zení vlastenců slovenských.) Zastupítelstv města Sv. Martina chopilo se posledního prostředku abý zmírnilo vosud svých odsouzených spoluobčane a podalo panovníkovi prosbu za milos t pro 22 odsouzených martinských Slováků. Z Dubrovníka, 23. září. (Rozkol mez Srby dal matskými.) Zpráva, že dr. Baljak ne- ihodlá se jižucházetio mandát do říšské rady, a že se také vzdává mandátu sněmovního, se osvědčuje.
Chlumecký Golutchovský Martino Slovák Srba doktor Baljak Rakousko Dubrovník
16 article
»Dubrovnik« oliskuje list dra. Baljaka, v němž ozna muje svým voticům, že se již sněmovního mandátu vzdal. Dubrovník« vysvětluje tento krok dra. Dušana Baljakaspory v srhské straně dalmatské, jež vznikly od smrti Savy Bjeljanoviče, bývalého redaktora »Srbsk. Glasu«, Je to spor mezí liberály a klerikály. Biskup dr. Miloš prohlasil ve svém pastýřském listu za pravě Srby jen pravoslavné, čímž vyzvat proti sobě Srby vyznání katolického. Roztržka měla za následek, že dr. Kvekič ustoupil z politického života do soukromí a nyní ho následuje i dr. Baljak. Dou- fáme však, že ne na dlouho.
doktor Dušan Baljakaspor Bjeljanovič Miloš Srba Kvekič Baljak Dubrovník Sava Srbsko
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. září.
Praha
18 article Poněmčovací výprava ministrů
Poněmčovací výprava ministrů do Poznaně. »Hamburger Nachrichten« neomaleně při znávají, že výprava šesti státních ministrů de Poznaně má účel poněmčovací — pěkněji ře- čeno: »posilu Němectva ve východních okra- jinách«. Jeť prý bohužel nepopíratelnou skuteč- ností, že polština v těchto dvojjazyčných zemích dělá rychlé pokroky, tak že již se prodrala až ku hranici braniborské marky. I v těchto kra- jinách přechází německá půda I řemeslo jedno po druhém do polských rukou. Odkuď Poláci berou na tyto účely peníze, jimiž jsou bohatě zásobeni, jest otázkou, která by stála za zyláštní vyšetření. Ale hlavní je, že polská národnost je na postupu a že třeba učiniti opatření proti ní. Ministerská konference v Poznani nebude uvažovati, nýbrž přikročí hned ke skutkům. Budou se raditi také se státními úřadníky, se společenskými činiteli a odborníky. Myslí si, že němectví dá se posilniti zvýšením vzdělanosti (?) města Poznaně, jeho odpevněním, zřízením di- vadla, kasina, podporováním živností a ř mesel atd. Poláci pod německým jhem mohou sku tečně býti hrdi na tuto pozornost, jež je znám kou, že již zdoláni nebudou.
Nachrichten Polák Poznaň
19 article Srbsko.
Srbsko. Narozeniny královny Dragy dle telegrafické zprávy »Hon. Bp.« byly skutečným národním svátkem, jenž trval tři dni. Z celé země dosta- vilo se tolik deputací, že královští manželé celých (ří dní potřebovali ku přijeti všech. B- lehrad, Smederevo a všechna města srbská byla ozdobena národními prapory a po všechny tři večery illuminována. Všecky ženské spolky v zemi obrátily se na královnu Dragu s pro- sbou, aby přijala nad nimi protektorát. Všecka města se usnesla nazvati jednu ulici jmenem královny Dragy. Noviny vyšly s obrubami slo vanské trikolory a nadšenými slovy projevily královně Draze své sympatie a dik za to, že vymohla nevinně žalářovaným radikálům amnestii. Nadšení všeho národa je jím upřímnější, že sňatek krále Alexandra s královnou Dragou všichni pochopují jako návrat srbsk politiky na tradielonalnou jej cestu, t. j. na cestu slovanské v zlá- jemnosti, jež zakládá se na přátelství a ne- změnitelné oddanosti velikému, mocnému Rusku ochranci všech Slovanův a yšech pravoslavných Taková slova slyšeli z ůst všech srbských poli tiků bez rozdílu stran.
Drag Srbsko Smederevo Rusko Slovanův královna Drag
20 article
K volebnímu hnuti v Anglii. Konservativní »Daily Mailso soudi- dnes již, že nastávajíci boj volební nebudenijak tnk snadným, jak se ve vládníchi kruzích o čekalo Mezi mnohými stoupenci vlády jest veliká apatie, poněvadž se obávají, že mužové, kteří jsou zod- povědní za chatrnost vojenských zřízení, zůsta- nou po volbách v ministerstvu. Neodstoupí-l ministr vojenství a někteří jiní slabí ministr z vlády, nemohou imperilisté nadíti se většíny při volbách. Ostatně k tomuto konservati vní m hlasu dlužno připomenouti, že skutečně rozhodl se již odstoupiti z ministerstva jeden člen jeho. ale právě ten, jenž pokládán byl za sílu zname- nitou, Goschen . . .. Výbor »svazu liberálních spolků velkobrit- ských« vydal manifest volební, v němž všiee liberálové, ať prý již mají jakékotdisv mínění o spravedlivosti neb nespravedlivosti jihoafrické války, nalehavě seovyzývají, aby zachovali jed- notu a aby odstranili vládu, která za pětíbeté správy s vén ud rch o vl a da ríši v kvasu, prostřediky říše pro- mrhala anutné reformy zanedbal
Anglie Daily Mailso soudi svaz liberální spolek
21 article
dl K roztržce mezi socialisty Pont francouzskými. Rozlržka v táboře franeouzských socialistů šíří se více a více, ukázalo se to, jak jsme ostatně se o tom již zběžně zmínili, hne v pryní schůzi eklatantním způsobem. Mini- steršti socialistě vedení panem Jaurěsem byli přivítáni hnad při volbě předsednietva vo- láním: Galffot Millerand! Do Chalonsu« Vůdeové doktrinářských socialistů pp. Vaillant a Guesde upustili od veškeré kandi- datury a p. Vaillant pravil, že jeho chování bylo mu diktováno jeho spojenci. Když pak mělo dojíti k veri fikaci plných mocí, nechtěl p. Jaurés ničeho slyšeti, a aby unikl hourlivým scenám, jež tomuto prohlášení následovaly, odesel se svými věrnými do sálu me zll národ- niho kongresu, kde je již cizí delegáti očeká- vali. Než všechno to bylo pouhou předehrou vášnivých bouří, jež se později rozpoutaly Bylo to odpoledne, kdýž guesdisté a blan- quisté vtrhli ve velikém počtu do sáfu. Pa Lafargue, vodce »francouzské strany dělnioké« vystoupíl na tribunu a přednesl prudký protes revolucionářských socialistů proti volhě před- sednictva. Jemu přízvukoval známý poslanee Zévaěs. Když pan Jaurěs se viděl z de v menšině, odešel ze sálu sé svým přívržen, ci. Estráda, se plnila lidmi a v obou táborech zpívala se » Internacionála Po bouři nastal klid. Druhého dne sešl se všichni delegáti ku společné poradě. Před- seda německé sekce p. Singer zaujímá křeslo presidentské, Jest to jedná z nejpozpruhodnějších hlav sociální demokracie za Rýnem. Má vzhle dobrého občana v úboru elegantním a vede debaty tiše, než pevnou rukou. Ač mluví dobře francouzsky, užívá většinou své mateřstiny.
Pont Min Jaurěs Vaillant Guesde Lafargue Singer Chalonsa Rýn Galffot Millerand
22 article
Za sezení došlo k přiměři mezi rozva- děnými stranami, obzvláště po prohlásení p. J. Guesdea, jenž praví, že s ocialisté p roti- ministerstí jsou odhodláni za- staviti veškerý konflikt po čas zasedání kon- gressu. Když byli posléze pp. V. Vaillant a Renou zvolení za delegáty, se všech stran se ozývalo volání: »Ať žije shoda!« a skutečně svornos stala se skutečností, ovšem jen na krátký as čas. Mezi delegáty lze pozorovati Polku slečnu Luxemburgovou. Jaurěs, neoďvisli, allemanisté a broussist čítají 1600 mandátů. Guesdisté a blan- quistě 1083. K volbě předsedy republiky Spo- navole vmjených států.h a i Ač volba koná se teprve počátkem listo- padu, jmenováni jsou již ořficiálně kandidáti všemi možnými stranami. O volbě samé měli jsme již příležitost psáti a budeme nuceni často ještě k aktu tomuto se vrátiti. Aby však zřejma byla hned počátkem mnohotvárnost a složitost volebního hnuti, podáváme zde dnes přehle kandidátů různých těchlo sťran. Při tom podo- týkáme, že jméno prvé osobnosti znamená kandítála pro přeldsednic tví, jméno druhé osobnosti kandidáta pro mi sito pže dised- nictv í republiky. nline 1. Samostatná strana dělnická (socialistická): Job. F. Harriman, Max S.
J Guesde V Vaillant Polk Luxemburgův Rena spo í republika Job
23 article
Hayes. 2. Soci álnií demo krat é: Eugen V. Debs. Job. F. Harriman. 3. Sdružení křestanské: Chow. S. m Swallow, John G. Worloy. 4. Lidová stran a (Populisté): Willian J. Bryan, Chas. A. Towne. 5. Radikálové: (Middle of the Road) Wharton Barkery Ignatius Donnelly. 6. De Leonovi so cialisté: Jos.P Maloney, Valentine Remill. 7. Republikáns ká s trana: William Mac Kinley, Theodore Roosevelt. 8. Prohibiti onlist é (odpůrcis piti - lihovin) John G. Woolley, G. B. Metcal. 9. Demokraté: William J. Bryan, Adl ElvStevenson. 10. Rep ublikánis tříbrařšiti: Willian J. Bryan, (nikdo.) 11. Národní strana: Donaldson- Caffery Arěhibald Murray Howe. 12. Union — reformní stranas Setl Ellis, S. T. Nicholson. o Volební ruch. K situaci před říšskými volbami eoZ kruhů poslaneckých.) Ve vídenských žurnálech vede se o tom půtka, zdali ve provolání výkonného výbor strany svobodomyslné označen jest budouci tak tický postup nastávajícího poselstva českéh čili nic. Jední soudí, že ano, druzí, že ne, a dle počtu rozhodnuti pak činí úsudky o budoue- nosti. —lo mel K čemu Vsi toliki lámou hlavy ? — Češt poslanci dosud nejsou zvoleni a nemohou tudíž dosud činiti rozhodnutí, jakou politiku budou provozovat. A kdyby byli zvoleni, nebyli by za- jisté takovými bláhovei, aby čtyři měsíce na- před oznamovali svým přátelům a zvláště svým nepřátelům, co budou děl a za čtyři miěsíce. Slyšel to někdy svět aby ve válce napřed ohlašoval vojevůdce svůj plán? Ten přece se dělá na bojišti dle po- měrů okamžitých. Ta taktika délat plány n
Hayes V Debs Job Chow S Swallow John Wharton Barker Leonov Valentinos Remill Mac Kinley Roosevelt G Woolley William Bryan Adl ElvStevenson Donaldson Caffery Howe Setl Ellis S T Nicholson Jos . P Maloney Willian J . Bryan Middle of the Road Ignatius Donnell Arěhibald Murray
24 article
měsíce napřed, je taktikajen pro nepřítole, je- muž se tím prospívá, a kde se dělá, je vždy nerozumná. My neprozradíme žádný tajný plán, když řekneme, že poslancové čeští, me ohll- žejíce se v pravo n v levo, budou provozovat politiku, která národu jejich bude na prospěch a nepřá- telům národa českého nepomůž k vítězství. Tím řídila se poselstva česká a bohdá bude se řídit i nasfávající poselstyo prospěchem národa. S tohoto hlediska pohlížejíce na nynějši volby dorady říšské máme za to,, že volicové nemohou svým poslancům dávat direktivu, a ni aby provožovali plolifřku oppor- tuní,ani aby provozovali politi, k obstrukční, nýbrž vždy a vsu de ájinpr olgram nár o día zosv š elch sil, avšak co do taktického po- stupu, aby ponechali jim volnou ruku, aby vždy použili té zbra ně nejostřejšt, ež v té neb om é dl ol be jest nejů činnůjší, národu naše mu nejvíce prospěje a nepřiteli nej- více nškodí. sdeq šlzdoznla a Poslancové nesmějí vstoupit do parlamentu srukama svázanýma, nýbrž s volnými ru kame, aby dle poměrů právě nastalýchy užitil moh prostředků nejvhodnějšícheolone diojpoí ursja Politika volné ruky jestav této těžké doh nutná anevyhnufelná, aby naši poslaneové pří- padně mohli nepřitele na nejslabší stráncer czra- nitm Prostoo ka ždévy ná šiemjh ocb u- doucdchplánů taklt ciký clho voázán n pro s lamnicůk u ričitét akti ce,l b yloub y jena jenvyzraz ovánimuſc e svtiis bm douehch mepřáde bůlm. nvoja suinio A toho se nedučkáj nikdo anil vií provolání poslaneckém, aniod našich voličů, zejmena n naši nepřátelé, kteří na to čihajk Inojonlao
25 article
Jest zapotřebí, aby naši voličové, ii když si někoho za poslance zvolí, měli dakén k němu ju důvěru, že cihice av doveidel v pravýočts užíti pravé z bran ě. Nemají-link němu dů- věry, at honevolí, nyníl je k tomu 5 časy okdyž jej ale zvolí, takovou důvěru musív kle němu amiti.—— Vedle tétodůvěry ale při 4ěnhto vol- báchzapotřebí jesta jednotnio a tiž Bylol kdy toho zapotřebí, jest to zapotřebín nyní. Nie by tak Vídnigavnáším nepřátelům nepřišloa vho , jak nejednotnbst aroztříštěhost lo adlo Uvidlme, že kruhy nám nepřátelské a jiné všude,kde by sen vyskytly odehylné s kandida- turý proti jednotnému vedení, dať tajhěl ať ve- řejně, budou je podporovát! do 187on0 vAk česká veřejnost dobře si toho všímá, neboť ničím by, se tak neposloužilo Vídnia všemu tomu, co s ní souviší,než naší roztří- štěnost. Dnes osobni a m,ístní a m- bice stranou — věc celého národ jest vnebezpečí a proto jednotou proti Vídní ukážeme syoji síl l u. K doplňovacf volbě poslance na sněmí kri- lovství českého a města Rlychn'ov n.Kn., Žamberk, Kostelec nad Orl. aD- brušku doporučujeme ve shodě a po úřadé se společenstvy živnostenukými dotýčných mest pana Františka Kratochvila, zámečníka v Zižkově, členavýbaru! Zemské jednoty řemeslnických a živnostenských spole- čenstev v království českém. Pan Fr. Kratochvíl jest svou činností jako předseda organisační komise Jednoty všeobecně znám a slibil, věrně k organisaci femeslnicho- živnostenské vždy státi, otázky řemeslnieko- živnostenské a hospodářské jen ve smyslu a za souhlasu této organisace, vždys hájiti. Z uvedených důvodů volhu jeho eo nej- vřeleji doporučujeme a očekáváme, od pánů kollegů řemeslníků a živnostníků, žeh v zájmu eti našeho stavu svon zdatnost osvěděí. V Praze, dne 26. záři 1900.vis
Kratochvil Vídeň Žamberk Kostelec nad Orlický Zižkov Francie Praha
26 article Zemská jednota řemestnických o
Zemská jednota řemestnických o a živnostanskýci společanstev v král. českám se sídlem v Praze. de z Č. Budějovic, 27. září. (Pův. dopi »N. L.«) Dnes sešli se zde důvěrníci okresů jako zástupeové volební venkovské skupiny česko-budějovické: Hluboká, Vltavotýn, Netolice, Vodňany, Trhové Sviny, Lišov, Třeboň, Vesell, Lomnice, Budějovice. Bez ohledu politického pře- svědčení usnesli se jednomyslně: 1. K příšuím volbám říšským volen býti má jen ten kandidát, který zaváželse vstoupiti do klubu svobodomyslných poslanců lido- vých na radě řišské. 2. Za kandidáty navrženi jsou jednomyslně pp. Šrámek Frant., rolník ze Křtetic, Souhradá Joset, rolník z Račie, Baštecký Frant., maj. hospodářství z Veselí, Purghart R., kočující učitel raďy zeměďělské a po případě p. Holanský Vojta z Č. Budějovic. kteří oznámeni budou okresním starostům výše uvedených volebních okresů celého obvoďu, aby za účelem prohlášení se pro jednoho z navrže- ných kandidátů svolali schůzi všech Starostů dotyčných obeí a do ctyr neděl podali zprávu o výsledku jejím — načež důvěrníci dle rozhodnutí většiny kandidáta oficielně prohlásí. 3. Přítomní záslupei obvodové skupiny z v. kurie z okresů Hluboká, Lišov, Lomnice, Vesel a Vltavotýn jednomyslně usnesli se nabidnouti kandidatury za V. kurli bývalému poslänci téže kurie, p. Vojtovi Holanskému.
Šrámek František Baštecký Purghart R Vojta Praha Č . Budějovice Netolice Vodňany Sviny Lišov Třeboň Vesell Lomnica Budějovice Křtetice Souhradat Joset Račie Vltavotýn
27 article Výstava učednických praci.
Výstava učednických praci. V nových místnostech teciinologicko průmyslo- vého musei v Eliščině třídá uspořádána a včera ote- vřena byla druhá ústřední výstava učednických prací. Ačkoliv výstavé nebyly popřány prostornější míst- nosti, aby předměty pohodlněji a přehleďněji mohl být na odiv vystaveny, přece uspořádäní výstavky je ladné a nanejvýš uspokojivé. Po prohlídce výstavy návštěvník utvoží si úsudek o naprosté dokonalosti. Výstavka podává doklad o zručnosti a dovednosli ře- meslnického dorostu a některé předmněty, rukama učňů zhotovené, vzbuzují skutečný obdív nejen laiků, ale i odborníků. Potěšitelným úkazem jest, že ze- jmena venkov jest velmi hojně na výstavě, zastovpen a sice předměty, které nasvědčují tomu, že řemesl- níci tamtéž pokračují s duchem času, ač jsou vzdá- leni velkoměstského ruchu, kam si novinky mnohem dříve dráhu prorazl. Proto právemo možno výstavku doporučit k hojné návštěvě nejen dorostu, který může být povzbuzen ku plodné práci na dokla správnosti rčení, že řemeslo má zlaté dno, ale i šir- šího obecenstva. Výstavku řídí adjéniit technickéhe mussa p. Weignev, jenž pořádai také řadu T vý- stavek nhovenkově. on sčah o niojílall a
Weignev Eliščin