2
masthead
NARODNÍSTY. 6I
3
masthead
28. záři 1900. Číslo 268.
4
article
hrdiny Kosezinszka, že praví Poláci z Krakova
přijedou. (Na zdar !) Ti praví Poláci rozpome-
nuli se, že Slovanstvo má jednoho společného
nepřitele, který utiskuje jak nás tak je. O útis-
cích jejich svědčí historie a dějiny jejich boha-
týrů národnich. (Obrácen k Polákům :) Že jste
přišli, tím ukázali jste pravé slovanské srdce
své, jemuž nedáte zaniknouti v polském národě.
A tomu dobrému srdci volám na zdar, s city
nejradostnějšími vás vítaje. (Výborně ! Bouřlivý
potlesk. Hudba hraje pozdravný takt. Poláci po-
vstávají a tisknou posl. Břoznovskému raku.)
Pan Kramardzyk: Právem dotkli jste
se nepříjemných věcí Ivovských, ale co vás od
Lvovčanů bolí, bolí i nás. (Hlučný pollesk.)
Poláci bez Čechů ničeho nezmohou. Německ
hegemonie hnětla by nás stejně jako vás, b
nás by stíhla ještě hůře. Co jest u Poláků
Spatného, nevýchází z lidu. (Výborně! Potlesk.
Polák
Kramardzyk
Čecho
Krakov
5
article
Znáte poměry polské dostalečně! V očich ve-
doucích našich kruhů obstrukei urobiti nesmíte,
ale Němci ji urobiti mohou. (Bouřlivý potlesk
a souhlas.) Už to nám ukazuje cestu. (vý
borně!) Budeme v této řiši konati povinnost
občanskou, ale žádáme v ní také občansk
právo. (Výborně! Potlesk) a toho nijak nedo-
budeme, nežli společně. (Výborně ! Potlesk.) A
žíje spojenství Čechů a Pořáků. (Všeobecný
bouřlivý potlesk a poclivala.)
Pan Stróžynski podotýká, že mluví již
třetí z Poláků a pravi, že chápe stanovisko
Čechů, ale lidé zlé vůle kalí styky mezi Čechy
a Poláky. (Souhlas.) Jestlíže Lvovjané nesedí
dnes ve středu účastníků sjezdu, nechť Česi
nevěří, že by to bylo z nepřátelství, naopak
nechť jsou přesvědčeni, že mají ve Lvově mnoho
přátel. (Výborně ! Potlesk?)
My Krakované, pokračuje řečník, jsme
však vám bližsí a lépe citíme tlukot vašeho
srdce. (Výborně! Všeobeený potlesk.) Vás sjezt
přispěje bohda k vyjasnění poměrů a příbliží
nás k poznání přirozených práv národů. (Po-
tlesk a pochvala.) Mluvím zde tak, jak cítí li
polský a jmenem jeho připijím slovanské vzá-
jemnosti. (Výborně ! Potlesk.)
Poslanec dr. Podlipný! Drazí přátelé
Všichni byli jsme právě svědky projevů, kter
tak blaze rozjařily náš cit. A není to poprvé.
Němec
Čecho
Stróžynski
Polák
doktor
Podlipná
Čechy
Lvov
6
article
Už dříve poznali jsme — bylo to také na tomto
místě — že jsme všichni členové slovanské ro-
diny. (Hlučný souhlas.) Ještě dnes vidím ty
jiskřící a planogčf zraky všech tehdy přítom-
ných, zejmena milých bratří Poláků a drahých
bratři Slovinců. Všichni byfi jsme svorni v pře-
svědčení, že je důležito a že je třeba, by národové
slovanští, tak jako národ český, způsobemco
nejmohutnějším výstoupili proti společnému ne-
příteli nás všech. (Výborně 1 Hlučný potlevk.
Nepřítel nás chystá se pomocf různých orgánů,
za pomoci činitelů nám všem povědomných, sou-
střediti vše, čím národodové žijí, sobecky na
sebe. (Hlučný souhlas.)
Když všák mihule víděli jsme, že přátel
z mílé Polsky v čele s přitelem Kosobudským,
tehdejším hlavním řečníkem, přišli, a že přibyl
v přehojněm počtu do naší královské Prahy
drazí bratři Moravané ze všech končin, i až o
Ostravy, kde cizácký kapitál tak děsným řádi
způsohem, byli jsme všickni přesvědčeni, že kue
zdatné práce na poli odborném se vykoná.
(Hlučný souhlas.) Mně ovšem jako poslanci zem-
skému málo o nr lze mluviti. Neboť zemský
sněm královatví českého, který, kdysi rozhodo
val o všech osudech vlasti (Bouřlivý potlesk),
jenž míval v rukou vše, co se týkalo tohoto
království a veškerého jeho obyvatelstva i všech
oborů jeho působnosti, — a jen takovou pravo-
mocí opatřený sněm může dokonale prospívati
všem přislušníkům země — je nyní osekán.
Ale pokuď sněm království českého i nyní řešiti
může otázky živnostenské, my i tu stojíme n
osvědčených našich demokratických zásadách.
Polák
Moravan
Polsko
Praha
Ostrava
7
article
(Výborně! Hlučný potlesk.)
Dnes sešli jsme se opět jako občané zem
slovanských a jako příslušníci zemí koruny če-
ské, nikoli jako obyvatelé pouhých jakýchs
provincií, jaké by chtěli míti konstruovány různí
státníci, jichž zámyslů my nikdy neuznáme
(Bouřlivý souhlas.)
Těm i dnešní naše shromáždění budiž dů-
kazem, že my vždy a za každé příležitosti
opřeme se jejich projektu na roztrhání království
českého (Bouřlivý souhlas a potlesk) a našich
zemí koruny svatováelavské. Budiž jim dnešní
shromáždění naše dále důkazem, že my vždya
všemi prostředky hájiti chceme historických
práv národa českého. (Výborně! Hlučný potlesk.)
Nikdy nepodaři se nepřátelům našim, by toto
posvátné přesvědčení vyrvali z našich prsou
vzali nám přesvědčení, že Čechy, Morava a
Slezsko víží se k sobě jednotou národa a jeho
práv. (Výborně! Bourlivý potlesk.) A tato práva
stvrzena jsou přísahami královskými a také úpisem
nynějšího císaře a krále. (Opětný hlučný potlesk.)
Avšak vy, přátelé drazí, sešli jste se dnes nikoli
za účelem politickým, nýbrž k řešení důležitých
svých otázek odborných. Co důležito je pro nás, je
důležito pro celý národ, neboť české živnostnicivo
a řemeslnictvo je vážnou i mohutnou součástí ná-
roda. (Hlučný souhlas.) Právě proto zajisté celý ná-
rod srdečně vám přeje, by porady vaše dobré při-
nesly vám ovoce, by toužený zdar je provázel.
Ovšem, velká, složítá práce nemivá hined a bozpro-
středně v zápěti výsledků všeobecně patrných. Nuž,
pracujte stále na rolí své, pracujte výtrvale na po-
vznesení svém, bychom konečně my všíckní, kleř-
s vámi tak vřele citíme, byli svědky konečného va-
6nrr j l
šeho vítězství. (Hlučný potlesk.)
A nyní dovolte, bych promluvil jako starý Soko
(Výborně! Hlučhý potlesk) a tak trochu sobecky.
Čechy
Morava
Slezsko
8
article
Vy, přátelé drazí, máte tolik mladých sil, tolik mla-
distvých duší kol sebe! Jejich síly a zdatnost mus
býti úsilovně pěstována, těm mladším musí se po
skytnouti možnost, aby se vyvinuli tělesně i duševně
Odborně vzdělá se vaše mládež ve školách odbo
ných, jichž dobré výsledky již jsou patrny. Ale mlá
deži naší je třeba také té výchovy, kterou jim ský
tají vaše sokolské jednoty (Výborně!), které nejen
vzpruží jejich svaly, ale zušlechťují také jejich ducha.
Nuže, přátelé, obého jim dopřejte, ať národ má svěží
mladou generaci, křepkou tělem i duchem ! (Hlučný
souhlas.)
To pravím všem Čechům, stejně jako bra-
třím Polákům. Oni znají sílu historie, mohutnose
národních vzpomínek státoprávních a kouzlo
práce za národní volnost a svobodu. Má-li kdo
pro vše to porozumění, jsme to my Čechově
(Hlučný souhlas.) a s tím vědomím pronáším
k nim náš český pozdrav. (Hlučný souhlas.)
Čecho
Polák
Čechův
9
article
Přicházejí-li dnes k nám, by nás posilnili v od-
věkém našem boji proti společnému nepříteli,
který je nejen naším, ale také jejich nepří
telem, náloží jim za to náš vroucí dik. (Hlučný
souhlas.)
Stůjme všichní pevně pohromadě a ne-
opouštějme se, vždyť máme nejlepší svědomí:
my bojujeme jen o spravedlnost a o dobré právo
nás všech! A tomu volám: Na zdar! Czolem
Živili! (Na zdar! Bouřlivý potlesk. Hudba hraje
slavnostní takt. Řečníku se z mnoha stran, ze
jmena zástupci polskými, gratuluje.)
Posl. Hořica (polsky): Snad se nám po-
daří dokázati, že i za ten krátký čas, co mezi
námi dlíti budete, že naše pocity slovanské jsou
poctivé a hluboké. (Výborně). Máme právo
mluviti za lid, neboť u nás lid to byl, který
z nejhlubšího ponížení vypracoval se k nyněj
šímu rozvoji. Tomuto lidu máme co děkovati
že Praha nestala se rakouskou Poznaní. (Vy
borněl Potlesk). Vzpomínejte na nás s takoveu
láskou, jako my na Poznaň, a pochopite naše
eity i činy. (Výhorně!) Naše slovanské idešly
jsou skror a nevyrovnaji se velký m ideán
Bolesluvá úbrého nebo Kazimíra Velkého
chceme toliko na své půdě svůj život věst
v lásce slovanské. A v tom nám pomáhejte na
našu i vašu volnošč. (Výborně! Potlesk).
Posl
Hořica
Velký
Praha
Poznaň
10
article
Po řeči této opustili polstí hostě, unaven
dlouhou cestou, o 10. hodině večer Žofín
odebrali se do svých bytö.a2s znozaedo
Po jejich odehodu promluvil ještě místo-
předseda zemské jednoty řemeslníků a živnost-
níků na Moravě p. Holubička. Pravil, že
p. dr. Podlipný promluvil Moravanům ze srdee
a přál si, by slova jeho padlmi na úrodnou půdu.
Neclit tudíž moravské živnostnictvo hledí, aby
řady Sokolstva na Moravě se rózšiřovály, by
nebylo obavy, když zavítá na Moravu Česká
obec sokolská, že střileti se na ní bude z oke
a bude po ní plváno (Bouřlivé projevy), což
dvakráte již se stalo, když dr. Podlipný na
Moravu s ober sokolskou zavítal. 3 1
Němci nechtěli jej pustiti na Moravu,
kterou považují za německou baštu, nč uznat
musí, že živnostnictvo, kadr ve všech morav-
ských městech, nepřipustí, aby tato zůstal
v podruží vlnobaronů. (Výborně! Potlesk.)
Ze sjezdu přinesou moravští účastníci na
Moravu novou vzpružinu, by čelilo se v n
germánskému přívalu, který se po ní roztahuje.
Holubička
doktor
Podlipná
Moravan
Němec
Morava
11
article
(»Na zdar!« Potlesk.)
Řečník vyslovuje přání, by také živnostni-
ctvo české zavítalo na Moravu a posílo valo tal
živnostnictvo moravské (Souhlas), které po vzoru
českém chápe se činnosti. V zemské jednot
české zasedají muži, kteří jezdili po Moravě
povzbuzovali moravské druhy, kteří dle jejieh
příkladu ujali se práce, jež zkvétá. Musí se d -
cíliti, aby veškeré živnostnictvo na Moravě se
sdružílo. (Všeobecný souhlas a pochvala.)
Nechť se proto sjezd stane mocnou vzpru-
žinou, by účastníci roznesli z něho símě, jež
vzklíčilo by v mohutný strom, ze kterého ovoce
klíditi budeme my i naši potomci. (Výborně
Potlesk!)
Řeči touto zakončeny byly k 1911. hodfině
večerní zdravice, načež čásť přítomných Žefl
záhy opustila. Ostatní účastníci večírku setrval
však i dále pospolu při hudbě p. Kolátora, jež
hrála stále slovanské skladby a písně.
Kolátor
Morava
12
article
První sjezd slovanských řemeslníku
a živnostníků v soustáti rakouském v Praze
zahájen bude dnes přesně o 9. hodině dopol
v hořejším sále ostrova Žofínského. Pořad jeho
jest: 1. O účelu a prospěchu ze m
ských organisací živnostenských,
promluví pan Fr. Kratochvíl ze Žižkova.
2. O nutnosti přidělení zákonodárství živno
stenského s němům království a ze mí,
referovati bude pan Václav Vever ka
z Prahy. 3. O živnostenském školstv
a živnostenském vzdělání, pro-
mluví pan F r. Rössler, řoditel řemeslnick
školy na Kladně. 4. O žurnalistice
živnostenské, promluví p. Em. Stivín
z Prahy. O 7. hodině večerní koná se sla-
nostní akademie v Národním domě na Král.
Vinohradech za spoluúčinkování vynikajících
umělců. Zejtra jest pokračování sjezdu a síee
opětně v hořejším sále ostrova Žofínského.
Pořad jednání jest následujíeí: Úvěr m a l -
živnostenský, referovati bude pan
Alois Holubička z Brna. Starobn
pojišťování, pojedná pan Jan Faus
z Brna. Význam vzájemnosti- slo-
vanské v ohledu hospodářs ki ě m,
referovati bude pan JUDr. P. C. Nesý z Prahy
Večer pak o 7. hodině společná návštěva Ná-
rodního divadla. Páni účastníci, kteří nemají
posud legitimace sjezdově, mohou si je vy
zvednouti v kanceláři sjezdové v Řemeslnicko
živnostenské besedě, na Nábřeží č. 20.
František
Kratochvíl
Vever
Rössler
em
Stivín
Holubička
Faus
JUDr
P C
Nesý
Praha
Žofínský
Žižkov
Kladno
Vinohrady
Brno
nostní akademie
národní dům na Královský
živnostenský beseda
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. září. (Přízrak absolu-
tismu.) Pod tímto záhlavím otiskuje »Glos
Naroda« stať, jíž podobnou přinesli tyto dni i jeden
vídeňský týdenník a v níž se na pravou míru
uvádějí hrozby s obsolutismem, jež se v poslední
době staly oblíbeným argumentem rakouské vlády
a jejích orgánů. Má-li nějaká hrozba — píše
»Glos Naroda« — býti působivá, musíme cítiti,
že to dobro, které se nám má odníti, jest sku-
tečně dobro a to zlo, jež nás čeká, jest sku-
tečné zlo, že nás očekává opravdu ztráta a tedy
trest. Má-li system, jenž má příšlě nahradit
parlamentarism, v skulku zastrašiti voliče, mus
parlamentarismus míti pro ně nějakou cenu fakti-
ckou, reálnou, takovou cenu, která se dá v každo-
denním životě hospodářsky prokázati. Jaký však
byl rakouský parlamentarismus? Od samé kolébky
své byl to jen drahý stroj k hlasování a schva-
lování rozpočtů, sestavěný pro potřebu staré, ab-
solutní politiky říšské. Místo zastupitelstva ná-
rodů utvořeno zastupitelstvo stavů a kast, které
jednak zbaveno vší životnosti pomocí spletitého
volebního řádu, jednak učiněno slepým nástrojem
dvorské kamarily tím, že nad sněmovnu po-
slanců postavena sněmovna pánů, dvorské suity
a dvorských figurantů . . . V parlamentě dálo
se vždy jen to, co mu předem s hůry uloženo.
Celý parlamentarism měl jen jediný účel: mámiti
cizinu, jako by Rakousko bylo stát moderní,
ústavní, s veřejnou kontrolou rozpočtu a řádným
finančním hospodářstvím. Stará, absolutni mo-
narchie zbankrotovala a potřebovala nové firmy
Glos Naroda
Praha
Rakousko
14
article
aby mohla dále vésti své obchody; parlamen
jest ten vypůjčený zástupce, jenž figuruje na
štítě a za to se mu dostalo nékolika ústavních
paragrafů — na papíře.
A za tento parlament — píše dále » Glos
Naroda« — měly by se přinášeti oběti? On nám
nedal ani občanské svobody, ani hmotného blaho-
bytu. Absolutism »hrozí«, že nám odejme, co
sloužilo vždy jen k jeho účelům a ne k našim;
»hrozí«, že se usadí ve státě, jehož nikdy ani ne-
opustil. Jaká to komedie! Vše, čeho si přál, po
čem ahsclutism zatouzil, všechno obdržel; parla-
ment nerušil jeho odpočinku na růžích. Mohl
vznésti kuratélu na muže svoboďomyslné, mohl
uzavírati spolky na ochranu zájmů 1 několik
jednotlivců, mohl zatahovatil dle libosti daňový
šroub, vydávatineslýchané sumy nal vojenské
parády a při tomo neuvalil e na sebe ani odium
samovůle, odvolávaje se pod taskou ůstavnosti
nal svlaštencekouhotovost k obělem« patlumentu.
Absolutism panuje v Rakouskuó od mnoha P let,
ale odpovědnost za něj svalena na párlament.
Dá se mysliti, že by se absolutism vzdal nyní
svého výhodného postavení a uvalil si na šíj
jařmo, jež tak obratně se sebe setřásl? A měl
bychom se my obávati tohopb čeho se on sám
nejvícu hojí?síz olydena
Mluvíce vážně — pokračuje o Glos Narodus
míníme, že nikomu nebude za tězko zříci se
toho parlamentu, toho shromázdční null a sebe-
chvalců, instituce bez vážnosti, bez vlivu, bez
lásky lidu, leda snad některým poslancůmy kter
z ného těžili. Zralé ovoce musí spadnout
Glos Naroda
15
article
Opravdové ústavy u nás nebylo nikdyl; ať tedy
zmizl s její zdání. A pak ať pánové v ukážou
své schopnosti ] Na ně spadne celá odpo vědnost,
všechny starosti a nepřijemnosti, doni budou
musit výstoupito n iniciativon! Uvidímeg kdo jste
a co umíte. Nikdo na př. dosud nevéděl, co
překáželb pp. Chlumeckému a Golutchovskému,
aby spasili Rakousko. Nyni patrně úskuteční
své geniální projekty. Protož prýč s illusf parl
mentu, jenž překáží našemu štěstí
»Den, — končí Gtos Narodu« — ve kter
nad troskami ústavy objeví se dávná vláda ab
solutníve všem svém lesku a sama počn
upravovati zákonodárství, blahobyt národů, vel
mocenské postaven, úvěr státní a osvětul: ten
den bude svědkem neslýchané blámáže na
byrokracie a takově politické i finanční kala-
strofy, že naslanou jen dvě možnosti: nečestný
konec aneb čestné obrození. Požijeme a úvi
díme . .«
Turč. Sv. Martina, 26. září. (K odsou
zení vlastenců slovenských.) Zastupítelstv
města Sv. Martina chopilo se posledního prostředku
abý zmírnilo vosud svých odsouzených spoluobčane
a podalo panovníkovi prosbu za milos t pro
22 odsouzených martinských Slováků.
Z Dubrovníka, 23. září. (Rozkol mez
Srby dal matskými.) Zpráva, že dr. Baljak ne-
ihodlá se jižucházetio mandát do říšské rady, a že
se také vzdává mandátu sněmovního, se osvědčuje.
Chlumecký
Golutchovský
Martino
Slovák
Srba
doktor
Baljak
Rakousko
Dubrovník
16
article
»Dubrovnik« oliskuje list dra. Baljaka, v němž ozna
muje svým voticům, že se již sněmovního mandátu
vzdal. Dubrovník« vysvětluje tento krok dra. Dušana
Baljakaspory v srhské straně dalmatské, jež vznikly
od smrti Savy Bjeljanoviče, bývalého redaktora
»Srbsk. Glasu«, Je to spor mezí liberály a klerikály.
Biskup dr. Miloš prohlasil ve svém pastýřském listu
za pravě Srby jen pravoslavné, čímž vyzvat proti
sobě Srby vyznání katolického. Roztržka měla za
následek, že dr. Kvekič ustoupil z politického života
do soukromí a nyní ho následuje i dr. Baljak. Dou-
fáme však, že ne na dlouho.
doktor
Dušan Baljakaspor
Bjeljanovič
Miloš
Srba
Kvekič
Baljak
Dubrovník
Sava
Srbsko
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 27. září.
Praha
18
article
Poněmčovací výprava ministrů
Poněmčovací výprava ministrů
do Poznaně.
»Hamburger Nachrichten« neomaleně při
znávají, že výprava šesti státních ministrů de
Poznaně má účel poněmčovací — pěkněji ře-
čeno: »posilu Němectva ve východních okra-
jinách«. Jeť prý bohužel nepopíratelnou skuteč-
ností, že polština v těchto dvojjazyčných zemích
dělá rychlé pokroky, tak že již se prodrala až
ku hranici braniborské marky. I v těchto kra-
jinách přechází německá půda I řemeslo jedno
po druhém do polských rukou. Odkuď Poláci
berou na tyto účely peníze, jimiž jsou bohatě
zásobeni, jest otázkou, která by stála za zyláštní
vyšetření. Ale hlavní je, že polská národnost
je na postupu a že třeba učiniti opatření proti
ní. Ministerská konference v Poznani nebude
uvažovati, nýbrž přikročí hned ke skutkům.
Budou se raditi také se státními úřadníky, se
společenskými činiteli a odborníky. Myslí si, že
němectví dá se posilniti zvýšením vzdělanosti (?)
města Poznaně, jeho odpevněním, zřízením di-
vadla, kasina, podporováním živností a ř
mesel atd.
Poláci pod německým jhem mohou sku
tečně býti hrdi na tuto pozornost, jež je znám
kou, že již zdoláni nebudou.
Nachrichten
Polák
Poznaň
19
article
Srbsko.
Srbsko.
Narozeniny královny Dragy dle telegrafické
zprávy »Hon. Bp.« byly skutečným národním
svátkem, jenž trval tři dni. Z celé země dosta-
vilo se tolik deputací, že královští manželé
celých (ří dní potřebovali ku přijeti všech. B-
lehrad, Smederevo a všechna města srbská byla
ozdobena národními prapory a po všechny tři
večery illuminována. Všecky ženské spolky
v zemi obrátily se na královnu Dragu s pro-
sbou, aby přijala nad nimi protektorát. Všecka
města se usnesla nazvati jednu ulici jmenem
královny Dragy. Noviny vyšly s obrubami slo
vanské trikolory a nadšenými slovy projevily
královně Draze své sympatie a dik za to, že
vymohla nevinně žalářovaným radikálům amnestii.
Nadšení všeho národa je jím upřímnější, že
sňatek krále Alexandra s královnou Dragou
všichni pochopují jako návrat srbsk
politiky na tradielonalnou jej
cestu, t. j. na cestu slovanské v zlá-
jemnosti, jež zakládá se na přátelství a ne-
změnitelné oddanosti velikému, mocnému Rusku
ochranci všech Slovanův a yšech pravoslavných
Taková slova slyšeli z ůst všech srbských poli
tiků bez rozdílu stran.
Drag
Srbsko
Smederevo
Rusko
Slovanův
královna Drag
20
article
K volebnímu hnuti v Anglii.
Konservativní »Daily Mailso soudi- dnes již,
že nastávajíci boj volební nebudenijak tnk
snadným, jak se ve vládníchi kruzích o čekalo
Mezi mnohými stoupenci vlády jest veliká apatie,
poněvadž se obávají, že mužové, kteří jsou zod-
povědní za chatrnost vojenských zřízení, zůsta-
nou po volbách v ministerstvu. Neodstoupí-l
ministr vojenství a někteří jiní slabí ministr
z vlády, nemohou imperilisté nadíti se většíny
při volbách.
Ostatně k tomuto konservati vní m
hlasu dlužno připomenouti, že skutečně rozhodl
se již odstoupiti z ministerstva jeden člen jeho.
ale právě ten, jenž pokládán byl za sílu zname-
nitou, Goschen . . ..
Výbor »svazu liberálních spolků velkobrit-
ských« vydal manifest volební, v němž všiee
liberálové, ať prý již mají jakékotdisv mínění
o spravedlivosti neb nespravedlivosti jihoafrické
války, nalehavě seovyzývají, aby zachovali jed-
notu a aby odstranili vládu, která
za pětíbeté správy s vén ud rch o vl a da
ríši v kvasu, prostřediky říše pro-
mrhala anutné reformy zanedbal
Anglie
Daily Mailso soudi
svaz liberální spolek
21
article
dl
K roztržce mezi socialisty
Pont
francouzskými.
Rozlržka v táboře franeouzských socialistů
šíří se více a více, ukázalo se to, jak jsme
ostatně se o tom již zběžně zmínili, hne
v pryní schůzi eklatantním způsobem. Mini-
steršti socialistě vedení panem Jaurěsem byli
přivítáni hnad při volbě předsednietva vo-
láním: Galffot Millerand! Do Chalonsu«
Vůdeové doktrinářských socialistů pp.
Vaillant a Guesde upustili od veškeré kandi-
datury a p. Vaillant pravil, že jeho chování
bylo mu diktováno jeho spojenci. Když pak
mělo dojíti k veri fikaci plných mocí, nechtěl
p. Jaurés ničeho slyšeti, a aby unikl hourlivým
scenám, jež tomuto prohlášení následovaly,
odesel se svými věrnými do sálu me zll národ-
niho kongresu, kde je již cizí delegáti očeká-
vali. Než všechno to bylo pouhou předehrou
vášnivých bouří, jež se později rozpoutaly
Bylo to odpoledne, kdýž guesdisté a blan-
quisté vtrhli ve velikém počtu do sáfu. Pa
Lafargue, vodce »francouzské strany dělnioké«
vystoupíl na tribunu a přednesl prudký protes
revolucionářských socialistů proti volhě před-
sednictva. Jemu přízvukoval známý poslanee
Zévaěs. Když pan Jaurěs se viděl z de
v menšině, odešel ze sálu sé svým
přívržen, ci.
Estráda, se plnila lidmi a v obou táborech
zpívala se » Internacionála
Po bouři nastal klid. Druhého dne sešl
se všichni delegáti ku společné poradě. Před-
seda německé sekce p. Singer zaujímá křeslo
presidentské, Jest to jedná z nejpozpruhodnějších
hlav sociální demokracie za Rýnem. Má vzhle
dobrého občana v úboru elegantním a vede
debaty tiše, než pevnou rukou. Ač mluví dobře
francouzsky, užívá většinou své mateřstiny.
Pont
Min
Jaurěs
Vaillant
Guesde
Lafargue
Singer
Chalonsa
Rýn
Galffot Millerand
22
article
Za sezení došlo k přiměři mezi rozva-
děnými stranami, obzvláště po prohlásení p. J.
Guesdea, jenž praví, že s ocialisté p roti-
ministerstí jsou odhodláni za-
staviti veškerý konflikt po čas zasedání kon-
gressu.
Když byli posléze pp. V. Vaillant a Renou
zvolení za delegáty, se všech stran se ozývalo
volání: »Ať žije shoda!« a skutečně svornos
stala se skutečností, ovšem jen na krátký
as čas.
Mezi delegáty lze pozorovati Polku slečnu
Luxemburgovou.
Jaurěs, neoďvisli, allemanisté a broussist
čítají 1600 mandátů. Guesdisté a blan-
quistě 1083.
K volbě předsedy republiky Spo-
navole vmjených států.h a i
Ač volba koná se teprve počátkem listo-
padu, jmenováni jsou již ořficiálně kandidáti
všemi možnými stranami. O volbě samé měli
jsme již příležitost psáti a budeme nuceni často
ještě k aktu tomuto se vrátiti. Aby však zřejma
byla hned počátkem mnohotvárnost a složitost
volebního hnuti, podáváme zde dnes přehle
kandidátů různých těchlo sťran. Při tom podo-
týkáme, že jméno prvé osobnosti znamená
kandítála pro přeldsednic tví, jméno druhé
osobnosti kandidáta pro mi sito pže dised-
nictv í republiky. nline
1. Samostatná strana dělnická
(socialistická): Job. F. Harriman, Max S.
J Guesde
V Vaillant
Polk
Luxemburgův
Rena
spo
í republika
Job
23
article
Hayes.
2. Soci álnií demo krat é: Eugen V. Debs.
Job. F. Harriman.
3. Sdružení křestanské: Chow. S. m
Swallow, John G. Worloy.
4. Lidová stran a (Populisté): Willian
J. Bryan, Chas. A. Towne.
5. Radikálové: (Middle of the Road)
Wharton Barkery Ignatius Donnelly.
6. De Leonovi so cialisté: Jos.P
Maloney, Valentine Remill.
7. Republikáns ká s trana: William
Mac Kinley, Theodore Roosevelt.
8. Prohibiti onlist é (odpůrcis piti - lihovin)
John G. Woolley, G. B. Metcal.
9. Demokraté: William J. Bryan, Adl
ElvStevenson.
10. Rep ublikánis tříbrařšiti: Willian
J. Bryan, (nikdo.)
11. Národní strana: Donaldson- Caffery
Arěhibald Murray Howe.
12. Union — reformní stranas Setl
Ellis, S. T. Nicholson.
o Volební ruch.
K situaci před říšskými volbami
eoZ kruhů poslaneckých.)
Ve vídenských žurnálech vede se o tom
půtka, zdali ve provolání výkonného výbor
strany svobodomyslné označen jest budouci tak
tický postup nastávajícího poselstva českéh
čili nic.
Jední soudí, že ano, druzí, že ne, a dle
počtu rozhodnuti pak činí úsudky o budoue-
nosti. —lo mel
K čemu Vsi toliki lámou hlavy ? — Češt
poslanci dosud nejsou zvoleni a nemohou tudíž
dosud činiti rozhodnutí, jakou politiku budou
provozovat. A kdyby byli zvoleni, nebyli by za-
jisté takovými bláhovei, aby čtyři měsíce na-
před oznamovali svým přátelům a zvláště
svým nepřátelům, co budou děl a
za čtyři miěsíce. Slyšel to někdy svět
aby ve válce napřed ohlašoval vojevůdce svůj
plán? Ten přece se dělá na bojišti dle po-
měrů okamžitých. Ta taktika délat plány n
Hayes
V Debs
Job
Chow
S Swallow
John
Wharton
Barker
Leonov
Valentinos Remill
Mac Kinley
Roosevelt
G Woolley
William
Bryan
Adl ElvStevenson
Donaldson
Caffery
Howe
Setl Ellis
S T Nicholson
Jos . P Maloney
Willian J . Bryan
Middle of the Road
Ignatius Donnell
Arěhibald Murray
24
article
měsíce napřed, je taktikajen pro nepřítole, je-
muž se tím prospívá, a kde se dělá, je vždy
nerozumná.
My neprozradíme žádný tajný plán, když
řekneme, že poslancové čeští, me ohll-
žejíce se v pravo n v levo, budou
provozovat politiku, která národu
jejich bude na prospěch a nepřá-
telům národa českého nepomůž
k vítězství. Tím řídila se poselstva česká
a bohdá bude se řídit i nasfávající poselstyo
prospěchem národa.
S tohoto hlediska pohlížejíce na nynějši
volby dorady říšské máme za to,, že volicové
nemohou svým poslancům dávat direktivu, a ni
aby provožovali plolifřku oppor-
tuní,ani aby provozovali politi, k
obstrukční, nýbrž vždy a vsu de
ájinpr olgram nár o día zosv š elch
sil, avšak co do taktického po-
stupu, aby ponechali jim volnou
ruku, aby vždy použili té zbra ně
nejostřejšt, ež v té neb om é dl ol be
jest nejů činnůjší, národu naše mu
nejvíce prospěje a nepřiteli nej-
více nškodí. sdeq šlzdoznla
a Poslancové nesmějí vstoupit do parlamentu
srukama svázanýma, nýbrž s volnými ru kame,
aby dle poměrů právě nastalýchy užitil moh
prostředků nejvhodnějšícheolone diojpoí ursja
Politika volné ruky jestav této těžké doh
nutná anevyhnufelná, aby naši poslaneové pří-
padně mohli nepřitele na nejslabší stráncer czra-
nitm Prostoo ka ždévy ná šiemjh ocb u-
doucdchplánů taklt ciký clho voázán n
pro s lamnicůk u ričitét akti ce,l b yloub y
jena jenvyzraz ovánimuſc e svtiis bm
douehch mepřáde bůlm. nvoja suinio
A toho se nedučkáj nikdo anil vií provolání
poslaneckém, aniod našich voličů, zejmena n
naši nepřátelé, kteří na to čihajk Inojonlao
25
article
Jest zapotřebí, aby naši voličové, ii když si
někoho za poslance zvolí, měli dakén k němu ju
důvěru, že cihice av doveidel v pravýočts
užíti pravé z bran ě. Nemají-link němu dů-
věry, at honevolí, nyníl je k tomu 5 časy okdyž
jej ale zvolí, takovou důvěru musív kle němu
amiti.—— Vedle tétodůvěry ale při 4ěnhto vol-
báchzapotřebí jesta jednotnio a tiž Bylol
kdy toho zapotřebí, jest to zapotřebín nyní. Nie
by tak Vídnigavnáším nepřátelům nepřišloa vho ,
jak nejednotnbst aroztříštěhost lo adlo
Uvidlme, že kruhy nám nepřátelské a jiné
všude,kde by sen vyskytly odehylné s kandida-
turý proti jednotnému vedení, dať tajhěl ať ve-
řejně, budou je podporovát! do 187on0
vAk česká veřejnost dobře si toho všímá,
neboť ničím by, se tak neposloužilo Vídnia
všemu tomu, co s ní souviší,než naší roztří-
štěnost. Dnes osobni a m,ístní a m-
bice stranou — věc celého národ
jest vnebezpečí a proto jednotou
proti Vídní ukážeme syoji síl l u.
K doplňovacf volbě poslance na sněmí kri-
lovství českého a města Rlychn'ov n.Kn.,
Žamberk, Kostelec nad Orl. aD-
brušku doporučujeme ve shodě a po úřadé
se společenstvy živnostenukými dotýčných mest
pana
Františka Kratochvila,
zámečníka v Zižkově, členavýbaru! Zemské
jednoty řemeslnických a živnostenských spole-
čenstev v království českém.
Pan Fr. Kratochvíl jest svou činností jako
předseda organisační komise Jednoty všeobecně
znám a slibil, věrně k organisaci femeslnicho-
živnostenské vždy státi, otázky řemeslnieko-
živnostenské a hospodářské jen ve smyslu a
za souhlasu této organisace, vždys hájiti.
Z uvedených důvodů volhu jeho eo nej-
vřeleji doporučujeme a očekáváme, od pánů
kollegů řemeslníků a živnostníků, žeh v zájmu
eti našeho stavu svon zdatnost osvěděí.
V Praze, dne 26. záři 1900.vis
Kratochvil
Vídeň
Žamberk
Kostelec nad Orlický
Zižkov
Francie
Praha
26
article
Zemská jednota řemestnických o
Zemská jednota řemestnických o
a živnostanskýci společanstev v král. českám
se sídlem v Praze.
de
z Č. Budějovic, 27. září. (Pův. dopi
»N. L.«) Dnes sešli se zde důvěrníci okresů
jako zástupeové volební venkovské skupiny
česko-budějovické: Hluboká, Vltavotýn, Netolice,
Vodňany, Trhové Sviny, Lišov, Třeboň, Vesell,
Lomnice, Budějovice. Bez ohledu politického pře-
svědčení usnesli se jednomyslně: 1. K příšuím
volbám říšským volen býti má jen ten kandidát,
který zaváželse vstoupiti do klubu
svobodomyslných poslanců lido-
vých na radě řišské. 2. Za kandidáty
navrženi jsou jednomyslně pp. Šrámek Frant.,
rolník ze Křtetic, Souhradá Joset, rolník z Račie,
Baštecký Frant., maj. hospodářství z Veselí,
Purghart R., kočující učitel raďy zeměďělské a po
případě p. Holanský Vojta z Č. Budějovic.
kteří oznámeni budou okresním starostům výše
uvedených volebních okresů celého obvoďu, aby
za účelem prohlášení se pro jednoho z navrže-
ných kandidátů svolali schůzi všech Starostů
dotyčných obeí a do ctyr neděl podali zprávu
o výsledku jejím — načež důvěrníci dle
rozhodnutí většiny kandidáta oficielně prohlásí.
3. Přítomní záslupei obvodové skupiny z v.
kurie z okresů Hluboká, Lišov, Lomnice, Vesel
a Vltavotýn jednomyslně usnesli se nabidnouti
kandidatury za V. kurli bývalému poslänci téže
kurie, p. Vojtovi Holanskému.
Šrámek
František
Baštecký
Purghart R
Vojta
Praha
Č . Budějovice
Netolice
Vodňany
Sviny
Lišov
Třeboň
Vesell
Lomnica
Budějovice
Křtetice
Souhradat Joset
Račie
Vltavotýn
27
article
Výstava učednických praci.
Výstava učednických praci.
V nových místnostech teciinologicko průmyslo-
vého musei v Eliščině třídá uspořádána a včera ote-
vřena byla druhá ústřední výstava učednických prací.
Ačkoliv výstavé nebyly popřány prostornější míst-
nosti, aby předměty pohodlněji a přehleďněji mohl
být na odiv vystaveny, přece uspořádäní výstavky je
ladné a nanejvýš uspokojivé. Po prohlídce výstavy
návštěvník utvoží si úsudek o naprosté dokonalosti.
Výstavka podává doklad o zručnosti a dovednosli ře-
meslnického dorostu a některé předmněty, rukama
učňů zhotovené, vzbuzují skutečný obdív nejen laiků,
ale i odborníků. Potěšitelným úkazem jest, že ze-
jmena venkov jest velmi hojně na výstavě, zastovpen
a sice předměty, které nasvědčují tomu, že řemesl-
níci tamtéž pokračují s duchem času, ač jsou vzdá-
leni velkoměstského ruchu, kam si novinky mnohem
dříve dráhu prorazl. Proto právemo možno výstavku
doporučit k hojné návštěvě nejen dorostu, který
může být povzbuzen ku plodné práci na dokla
správnosti rčení, že řemeslo má zlaté dno, ale i šir-
šího obecenstva. Výstavku řídí adjéniit technickéhe
mussa p. Weignev, jenž pořádai také řadu T vý-
stavek nhovenkově. on sčah o niojílall a
Weignev
Eliščin