2
masthead
V Praze, vpátek dne 28 září 1900.
Praha
4
article
na rnnsa epol. listy
pr4pláet. aei
v Práze v sdninisln
nita
4 rolí donsš
d o k
9k u
a riřson
arě t p
srejí phn
:ke
Dnošní číslo pra Prahu le o 14 str anách.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde zejtra v sobotu
29. září v obvyklou hodinu
ranní.
Prvnísjezd slovanských řemesl-
níků a živnostniků v Praze.
Naše starobylá Praha vítá dnes vo den
sv. Václava v radostném vzrušení na sta
přemilých hostí, kteří pozváni byvše
zemskými jednotami řemeslnických a živno-
stenských společenstev českomoravských, do-
stávili se ze všech vlastí Slovanstva rakou-
ského v středinašeho národa, aby tu, bratří
subratřími, porokovali na první mu valném
živnostenském sjezdu slov anské m o
prostředcích, jakými dal by se zvelebiti kor-
mutlivýstav všeho nevinně strádajícíhó, po-
vázlivě ohroženého řemeslnictva a živnost-
nictva slovanského votéto nerozumem
a zlovůlí lidskou zubožené říši, odlol
a snAč jde tu na pohled o děj společenský,
o zkojení potřeb a interessův jednotlivého
výrobního stavu, nieméně každý myslící člo-
věk postihne mžikem neoby čejný a hlu-
boký politický vý zmalm udáho st
této, amy bychom sobě přáli, abyl mu
porozuměli především vládnoucí odpovědní
činitelóvé mocinv těto říši a jaka náleží o
něm přemýšleli — Zejtra tomu vtři neděle,
co vláld a Körbrova ve svém volebním
manifestu (ze dne 7. září t r.) k ladl'a vo
ličstvu na srdce, a by přillnov ých
volbách dbalo odhodlaně svých
zájmů hosp odářáký ch«,řkouck: »tím
přispěje ku posilnění státu a zmnoží jeho
způsobilost, aby všeobecným vývojem výdatn
podporoval obyvatelstvo l« o noho
svatý . Václav
Praha
5
article
Nuže, dnes dostavilo se do Prahy n
sta voličův a poplatníků ze všech slovanských
zemí Rakouska, z Čech, Moravy, Haliče
z jihu slovänského, veskrze to muži práce
veskrze to intelligentní, rozvažní občané,
jimž ani nepotřebovala teprve vláda klasti
na srdce, aby odhodlaně dbali
svých zájmů hospodářských,
vždyť jsou to jejich zájmy životní: nuže.
jsme žádostivi, jak slavně a vřele
uvitá vláda páně Körbrova tyto zástupce
řemeslnictva a živnostnictva slovanského a
kterak odpoví k jejich stíznostem váž-
ným i k jejich tužbám a požadavkům opráv-
neným. Hic Rhodus, hic salta! Zde má
vláda Körbrova první a velikou příležitost.
aby odhalila svou tvář vůči občanům
státním, kteří odhodlaně diba
svých zájmů ho spodářských, ani
by však proto chtěli zraditi svých povinnost
viasteneckých a zájmů národních; dnesa
zejtra bude v Praze interpellována sjezdem-
zastupujícím všechno řemeslnictvo a živnost
nictvo slovanské: z dali je ochotn
odníti zákonodárství živnosten-
sképarlamentu vídeňskémua
přikázati je zákonodárství zem-
skému, když všichni ti slovanští řemeslníci
a živnostníci v rozdílných poměrech vlastí
svých dospěli ke svornému poznání, že ny-
nější, centralistickým parlamen-
tem zdělaný živnostenský řád naprosto jim
nevyhovuje, na prosto neskýtá
žádoucí ochrany jejich výrobě.
alébrž vydává ji ve psí přemoc
aggressivního velkokapitálu ci-
zackého a tedy existenci malého řemesl
níka záhubně ohrožuje
Zda bude vláda Körbrova souhilasi
ie
pán
Körbrův
Praha
Rakousko
Čechy
Morava
Halič
6
article
s přesvědčením všeho slovanského řemesl-
nictva, které jí dnes řekne, že nutná oprava
špatného řádu a zákona toho nedá se n-
prosto provésti zákonem říšským na jedno
brdo, hodicím se pro všecky země, poněvadž
živnostenské potřeby v různých těch zemích
tak různy jsou, že vymáhají v každé
jiného upravení a spořádání,a
tedy pro každou zvláštního zákona, vypra-
covaněho toliko vlastními syny té které země
znalými poměrů, života a potřeb svého lidu.
»Vratte nám právo, abychom sobě dali
své živnostenské zákony a řády ve svých
domácích sněmech sami!« bude prvním zvo-
láním dnešního slovanského sjezdu řemesl-
nického v Praze, neboť »zkušenost třicetiletá
jest svědkem, že uniformní zákon a řád zdě-
laný centrálním parlamentem šmahem pro
nás všecky — naprošto se na tělo naše ne-
hodí, že jest neštvúrným břidilstvím igno-
rance a cizoty, nemající ani ponětí o pod-
mínkách a způsobech našeho živöta!«
Tote přesvědčení vyjádřil již výbor svo-
lávající dnešní sjezd ve svém provolání a ne-
obyčejně hojná účast požvaných praví zřejmě.
jak tím promluvil z duše všem našim bra-
třím v práci ve všech krajích slovanských.
Praha
7
article
Nedočká se tedy vláda Körbrova, o
dnešního sjezdu slovanských mužů práce od-
povědi, jaké si ve svém provolání přála. Ne-
uslyší od nich, že by toužili a práhli po čin-
nosti toho cislojtánského pseudoparlamentu
jako po své spáse: naopak, tito probudií
a života znali práktičtí občané dávno pro-
hlédli, kterak co živi nenasbírají fíků na' tom
centrálním vídeňském trní, ale všechna a je-
diná pomoc pro lid že spočívá toliko ve své-
zákonnosti a samosprávě svobodných vlastí
a národů. Bývaly doby, kdy jsme se my Slo
vané rakouští ve svém optimismu oddá vali
blahé naději a víře, že na konec také ně.
mecký líd v Rakousku prohlédne
a pozná, jaký to hříšný nerozum usilovati
o naši pojitickou a národní porobu, byť by-
chom toto úsilí jeho nemravně zaplatiti mu-
sili všickni úpadkem blahobytu ve.
spolného. Však půlstoletá krušná zkuše-
nost trpce vyhojila nás z klamu luzného.
Körbrův
Rakousko
8
article
Némecký ten rolník, živnostník a ře-
meslník třeba rovně s námi trpěl a strádal
pohříchu tak hluboce jest zabo-
řen v křivdícím předsudku a ne-
vraživé podjatosti proti nám, že
stále zpupněji odmítá ruku naši tolikráte ku
smíru mu podávanou, že přímo zuřivě za-
vrhuje myšlenku samostatnosti a svobody
vlastí našich, myšlénku federacě, rovnopráv.
nosti, svézakonnosti a samosprávy všech na-
rodů rakouských, jako dábelský úklad na
život svůj.
Chce jen pro sebe svobodu a panství
pro nás Slovany však jen podružné helotství
Tak zněla tvrdá německá pravda půlstolet
zkušenosti naší. vs dřov
Nuž, divno-li, že jsme my Slované ra-
kouští po zkušenosti této našli se b
samých? Že jsme si řekli: Nejsme -li
mezi všemi národy rakouskými sobě rodem
jazykem, povahou, mravy a obyčeji nejbliz
šími? Nemáme-li společné dějinné utrpení
společné dějinné nepřátely a vrahy, a ne-
bijou-li srdce naše pod křivdami jejich bra-
trským soucitem? A po krvi ozval se rozum:
Nemáme-liž společných životních
potřeb a zájmů, jichž dlužno spo-
jenými sidami hájit a bránit?
Z pocitu toho vznikl před půlstoletím
první sjezd Slovanstva rakouského, z uvažo-
vání toho vznikl druhý předloňský sjezd no-
vinářstva slovanského a z rozumu toho
vznikladnešní sjezd řemeslnictva a živnost-
nictva slovanského v Praze ! Když němečt
Slovan
Praha
9
article
naši spoluobčané nechtějí s námi pospolitě
pracovat na základě rovnosti ku svobodě a
blahobytu vespolnému, hledáme my S lo-
vané rakouští pomoc při sobě samých,
ve vlastní své pospolitosti a
vzájemnosti a nalezneme ji tu
bezpečně, poněvadž solidarita
naše spočívá nav přírodě, spra-
vedlnosti a pnavděl onlěvosbo
Účastníci prvního sjezdu slovanských řem
slníků a živaostníků v spustátí rakouském sjí
děli se včera do Prahy již od ranních hodi
po celý den a nebylo vlaku, který by jich ne-
přívezt větší počet. Ulicemi od nádraží stále při-
cházeli živnostníci a řemeslníci čeští, k nim
přidružili se v poledne i bratrští hosté polst.
Přijeli o 12 hod. 20 min. osobním vlakem státní
dráhy a byli na nádraží očekáváni členy před-
sednictva sjezdového io Remeslnicko-živnostenské
besedy, kteří rozvezli je pobytech. Hosté polští
bydlí v hotelích »U černého koně«, »hotel d
Saxe«, »u Štěpána« a v hotelu »Royal«, v nichž
ubytováni budou také Jihoslované.
V polednepřijeli z Krakova pan K o s-
be neki Petr, předseda výboru krakovského
pro sjezd v Praze, za cech krejčůp. Ignacy
Marek, předseda a členové výboru pp. Ant.
Štěpán
Jihoslovan
Petr
Ignacy
Praha
Krakov
d Sax
výbor krakovský pro sjezd
Remeslnickoživnostenský beseda
10
article
Skwarerynski, Frant. Holub a Ludvík
Szufa, za cech řeznický pp. Josef Bialik
a Michal Prochowski, za cech zámečníků
p. Stružynski Ant., redakter » Součnosti ,
za cech zedníků, tesařů a studnařů pp. K ra-
marczy k Wincenty, předseda a Daniel K a
w anit, za cech knihařský místopředseda p
Petr Repetowski, za cech obuvníků před-
seda Ondřej Szuťa a Konst. Lachowski
za cech holičů místopředseda p. Ludvík P ie-
tren, za cech truhlářský místopředseda Ludvík
Stoliňski. Z Tarnova přijeli pp. Gustav
Jarnicki a Jan Hedvikiewicz, z. Kal.
varye p. Jacsk Gramatyka, z Věličký pan
Mazurkiewicz s choti. Další hosté polšti
očekáváni jsou ještě pozdními a ranními vlaky
dnešními; přibudou ve dvou odděleních.
František
Holub
Szuf
Bialik
Prochowski
Antonín
Daniel
Repetowski
Szuťa
Konst
Ludvík
Stoliňski
Jarnický
Hedvikiewicz
Jacsk Gramatyk
Mazurkiewicz
Tarnov
Kala
11
article
Odpoledne hemžily se ulice pražské, ze-
jmena Ferdinandova třída a Nábřeží nepřetrži-
tými téměř proudy účastníků sjezdu, kteří při-
cházeli neb opouštěli již bohatě výzdobené míst-
nosti Řemeslnicko-živnostenské besody na Fran-
tiškově nábřeží, v níchž úřadovala sjezdová
ubytovací kancelář, které byly až do pozdních
večerních hodin stále oblehány.
Po hostech polských největší pozornos
vzbuzovala hromadná návštěva živnostníků
remestníků ze sesteršké Moravy a ze Slezska.
která přijela k 5. hodině odpolední zvláštnín
vlakem z Přerova. Část výpravy této, ji
zúčastnilo se téměř 500 osob, odjela z nádraží
povozy, zdobenými červeno-bilými praporečky
Hybernskou ulicí přes Příkopy, Ferdinandovo
třídou a po Nábřeží do místnosti ŘRemeslnicko-
živnostenské besedy, ostatní pak převážná jej
část odebrala se tam týmž směrem pěšky
velký zástup Moravanů, opatřených sjezdovým
páskami, těšil se všude po celé cestě všeobecn
pozornosti. Mezi nimi pozorovati bylo té
četné dámy. Kromě zmíněného zvláštního pře-
rovského vlaku přijeli někteří moravštr účast-
níci i severo západní dráhou směrem' od Jihlavy
Do večera bylo v Praze již na 600 host
Morávy a ze Slezska.
Čestí řemeslníci a živnostníci z našeho ven
kova přibyli do Prahy v hojném počtu zejmen
odpoledními zábavnými vlaky svatováclavským
a do prvního šera hemžila se již Praha pří-
slušníký našich přičinlivých, avšak těžce zkou
šených řemeslníků a živnostníků. Po pražskýe
ulicích procházelo jich již tisíce.
Jakých rozměrů nabyl první sjezd slovan-
ských řemeslníků a ziynostníků v Praze, na
svědeuje nejlěpe okolnost, ze do včerejšlho e
Ferdinandův
Moravan
Moráva
Morava
Slezsko
Přerov
Ferdinandův třída
Jihlava
Praha
ŘRemeslnickoživnostenský beseda
12
article
čera rozdáno bylo na 6000 sjezdových legiti-
mací a že účastenství na něm překonalo oče-
kávání i sjezdového výboru, který dal jich na-
tisknouti původně asi 4500, avšak včera vida
nával ku sjezdu a když neměl již žádných,
nucen byl, objednati další. Více jich však ne-
dostal, nežli 1500, poněvadž tiskárna na vělsí
dodávku v poslední chvili nestačila. I tyto le-
gitimace byly včera do večera rozebrány a na
dnešek ráno musí býti přichystány nové,
z čehož zřejmo, že sjezdu zúčastní se pi ř e
šestytisíc živnostnjíků a řemesl-
níků slovanských.
Večer k 7. hodině sešli se účastníci k ve-
čírku na uvítanou ve dvoranách Žotin-
ských, které záhy byly do posledního místa
přeplněny. Velký sál i jeho galerie byly úplně
obsazeny a četní pozdější návštěvníci nenalezli
již místa a tísnili se kde jen bylo místečka.
V sále proti loži zřízeno bylo podium pro
hudbu, jež zastíněno bylo bohatým hájem
květin. V průčelí před hudbou přichystány byly
stoly pro hosty polské a jihoslovanské.
Na večírek zavítali též posl. dr. Po-
lipný, Hořica, Březnovský a dr.
Baxa, kteří byli ve středu polských hostí
srdečně vítáni, za městskou radu pražskou pp.
Hořica
Březnovská
doktor
Baxa
Žotin
13
article
Lada a Rus. Z obecních starších král.
hlav. města Prahy přítomni byli pp. Storch,
Kreuzer, Mellan František Soko
a Šva grovský, pak starosta Žižkova pan
Žďárský, jenž pozval polské, jihoslovanské
a moravské hosty k návštěvě žižkovské rad-
nice na sobotu o 3. hodině odpolední, za
městskou radu v Karlině pan Dmišek.
zástupci Národní jednoty pošumavské pp. dr.
Nesy a Jamník.
Večirek záhájen byl několika čísly kapely
p. Kolátora, jejíž skladby z luhů slovanských
doprovázeny byly neustálým polleskem. Kdyz
pak ve směsi slovanských písní zahrána písen
»Z dymem požarow«, vše ve dvoraně povstalo,
což stalo se i při zvucích písní »Na břehu
Rýna«, »Ještě Polska nezhynula«, »Kde domov
můj« atd., jichž byla dlouhá řada a odměněny
byly bouřlivým potleskem, který pak po celý ve-
čer již téměř neutuchl.
Ke zvukům slovanské hudby připojila se
záhy i slova plynoucí ze srdcí slovanských, ze
srdci se slovanskou a českou věcí upřímně
siýšlejících a vřele pro ni tlukoucích a dodala
večírku a sjezdu slovanských řemeslníkůa
živnostníků výrazu mohutné mani-
tostace upřímné vzájemnosti
rakouských Slovanů, i v těžkých
dobách, které se zejmena ny ne
národu našemu slibují.
Storch
Kreuzer
Mellan
Soko
Šv
Žižkův
Žďárský
Dmišek
doktor
Nes
Kolátor
Rus
Praha
Rýn
Polsko
národní jednota pošumavský page
Slovan
14
article
Za jaré a povznesené nálady ujal se prvý
slova předseda Řemeslnicko-živnostenské besedy
a předseda českého sjezdového výboru pan
Jirousek a pravil:
Velevážení druzi, vzácní a milí hostě! Po
tak dlouhé cestě, kterou vykonali naši bratři
Poláci i bratři Moravané, mělo vám býti do-
přáno odpočinku. Avšak my se z vaší přitom-
mnosti tak těšíme, že jsme nemohli odolati
uspořádali jsme vám přátelský večírek, abychom
se co nejblíže poznali a vespolek potěšili.
Po dlouhou dobu čekali jsme na tento
okamžik, a proto přes námahu vaší costy ne-
mohli jsme ho odložiti. Nuže, vzácní přátelé
a drazi bratří, vítáme vás všecky co nej-
srdečněji a s myslí povznesenou do naší matičky,
do naší zlaté, slovanské Prahy, a přejeme si,
by vám byla dobrým, hostinným druhým do-
movem. (Výborně ! Potlesk.)
Budte ujištěni, že vás přijímáme s otevře-
nou náruči. (Hlučný souhlas.) Jmenem pražského
občanstva, řemeslnictva a živnostnictva vás po-
zdravujeme! (Výborně! Potlesk.) Z plna srdce
voláme bratřím Polákům »Czolem!« (Hlučný po-
tlesk.) Bratřim Jihoslovánům »Zivio!« (Živio
V drobném prodeji
raaní číslo o sobě .
sdpsladat . . . . sk
ve ailalách sa veskovs-
vranne čsslo. .
kdpolodnk. . . . . .
1nserstn
platí ro kořově saplé
rlelrnessi irty pjná pěps te
Tan nacházejí se ta padsveo, A
tiskárna s eapažica „ Národnich Listá.
Eakepiny se nevraoe
Jirousek
Polák
Moravan
Czol
Jihoslován
Zivio
Národnich
Praha
řemeslnickýživnostenský beseda
15
article
Potlesk.) Bratřím Moravanům naše »Na zdar le
(Na zdar!) Kéž dnešní náš přátelský večírek
uplyne v dojmech nejlepších a po něm se zdaří
náš velký sjezd na prospěch dobré věci našeho
řemeslnictva a živnostnietva, ale také úspěšně
pro naši věc českou a společnou věc slovan-
skou4 (Výborně! Hlučný potlesk. Řečníku se
gratuluje zvláště od přítomných Poláků.)
Za hlučného potlesku povstal, předseda
polského sjezdového výboru pan K oso buds ki
a pravil, že sjednocení Sloganů rakouských ne-
počíná dnes, nýbrž bylo již dávno. Počala s ním
již dynastie Jagellonců tím, že s Polskem sloučila
se Litva. Od doby té vyvíjely se poměry, jež
byly silnější, nežli byla slovanská vůle a rozbily
slovanskou rodinu úplně. Nyni musíme však
plniti staré své závazky« (Výhorně!)
Chceme celkový rozvoj národní. (Výborněl
Potlesk.)
Nejvíce v našem polském národě zanedbán
jest stav řemeslnický, ale na štěsti netřeba nám
pomoci hledati v dáli a v cizině, protože sbra-
tření jsme se slovanským národem, který ho-
spodářsky vlastní silou se vyšinul. Přicházíme
k bratřím Čechům jako ku svým učitelům, při-
cházíme k nim my řemeslníci, abychom zmo-
hutněním hospodářským vzrostli také politicky,
načež pak bez cizích protektorů doděláme se
nejvyššího rozvoje. (Výborně ! Potlesk.)
Pan Povondra, předseda Řemeslnická
hosedy z Kroměříže na Moravě: Drazí přátelé
I my, čeští rodáci z Moravy, vítáme nejradost-
něji naše bratry Poláky a Slovince, doufajíce,
že vzájemným a společným působením v budoue-
nosti dostaneme se ku předu.
Vítejme se na vzájem jako slovanská rodina.
Moravan
Polák
Čecho
Povondra
Polsko
Litva
Kroměříž
Morava
16
article
(Výborně !) Vždyť sešli jsme se všichní, kteří
jsme se sešli, ke společnému dílu a zajisté i za
společným cílem Slovanů rakouských. Každý
Slovan s úplnou radostí spěchal sem. Proto, že
Praha je naším středem a zůstane jím pro
všechnu budoucnost. Co řekl náš bratr Polák,
správné je. Naše národohospodářská součinnost
je nutna. A bude-li ta provedena, dospějeme
také našeho vítězství národního. Taková je půda
pro naši budoucí práci, všemu Slovanstvuv
Rakousku společnou. A když se bude moci
říci: Slovanstvo rakouské jde společně a spo-
lečně hospodářsky pracuje, pak bude lépe. Proto
nemáme činiti my Slovahé rozdílů mezi sebou,
máme míti společné heslo: Milujme sel
Kochajmy sie! (Výborně! Hlučný potlesk.)
Pan Provazník, živnostník z Moravské
Ostravy : Vážení přátelé ! Přináším vám pozdrav
z nejzažšího, severovýchodního koutu Moravy.
Rádi přijeli jsme sem, abychom vás poznali, ale
také s přáním, aby se provedlo kus práce pro
nás živnosniky. My přišli jsme, vedeni zása-
dou: milujme se, ale nedejme se. (Výborně!
Polák
sie
Provazník
Praha
moravský Ostrava
Morava
17
article
Potlesk.)
Poslanec Václav Březnovský: Velectění
přátelé a bratří! Velkého úkolu podjal se výbor
sjezdový uvázav se v uspořádání sjezdu řeme-
slnictva všech našich větví slovanských. Čekali
jsme s napjetím, uslyšíli slovanské živnost-
nictvo naše volání. Přišla pak zvěst z Lublaně
bílé, že slovinské se dostaví, přišla zpráva z Mo-
ravěnky milé, že moravské řemeslnictvo se do-
staví, a přišla zvěst, že i živnostnictvo z ujař-
meného Slezska se dostaví. Čekali jsme, jak
nám odpovědí z vlasti polského orla. Bohužel,
když přišla zpráva o usnesení komitétu Ivov-
ského, ze polské řemeslnictvo do naší slovan-
ské Prahy nepřibude, zatruchtili jsme a byl
nám teskno v srdci. Než kdo zná poměry pol-
ské, ale i city polského lidu a polského živnost-
nictva, věděl, že zamítnutí nebylo pravým
hlasem polského živnostnictva. (Hlučný souhlas.)
Jásot nepřátelského nám živlu, radost ně-
mečkého časopisectva, že není pražádné vzá-
jemnosti česko-polské, však přerušila zpráva od
břehů Visly, od mohyly nezapomen utelného
Březnovská
Lublaň
Praha
Visla
komitét Ivov
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
6— (Kronika.) Das vezmi tu neposednos
moderní! Polovic nejkrásnějsího času projezdi
jste o prázdninách po dráze. A kupé je mezi
národní půda. Než se naděješ, jší v klepetech
zvědavosti nějakého cizince. A cizínee je host.
jste mu dlužní všecku ochotu
— Krásná zem! libuje si váš protějšek.
A jak venku obraz za obrazem kolem okna
vagonu letí, sděluje své dojmy, otázky klade,
natahuje tykadlo sem, tykadlo tam. Uz jste se
mu přiblásili za domorodce. Nešlo to jinak.
A už jste také uprostřed interviewu
— A ten váš českoněmecký spor, proslm
vás! Oč pak při tom vlastně běží? Máte přece
svoji domácnost, své hospodářství, své školy.
svoji literaturu, své umění! Co pak ješte
chcete víc?
— Chceme ještě, to ostatní
— Copak vám ještě schází?
Sáhli jste do kapsy.
— Zde je na příklad náš železniční listek.
Vsimněte si laskavě: dráha jde českým krajem,
ale listek má dvojí text. Český pro obecenstvo,
německý pro úřadní orgány. Lid je český, ale
úřady němčí. A tak je ve všech oborech: nižší
funkce domácím a vyšší tím druhým — panu-
cím jazykem! Jako v kolonii, u Mašukolumbů .
— Nu a
— Nu a to právě nechceme už trpět-
Chceme náležet sobě, po svém se zaříditi. Máme
na to právo, sehopnosti i slly
— Proč se tedy nezařídite
— O to jde právě. Chceme, ale souse
šelma, nedá. Vyšší funkce chtěl by podržet na
věky pro sebe
— Ale, božínku, stojí-li pak věc za svár?
Text na železničním lístku ! Jen« kdyžse
s lístkem po dráze někam dostanete ! zovate la
Polův
Lido
19
article
— To je našes Věc, D) Nám z velice, sejde.
V— Není to uminěnost.? . .
Cizinec jako děcko. Třeba užiti názornější
methodyi 10 b) vol
— Jsme (kami dva v kupé. „ Představte si.
milý pane, žei jsem přišel odříve. Všecka, se
dadla pokryl jsem svými zavazadly. Vy při
chiážíte po mně, nenacházíte místo. Co učiníte
— Trochu primitivní příklad !
nivod— Jen račte! Budete žádat, abych ván
ustoupil místo, které vám patří. nto v
A — Al vy ?
— Já namítnu, že jsem tu byl prv
a pro vása že je — na podlaze také místa
dost ..
hěln) ,o
—Oho . . o
— Ale upravím vám na podlaze všecko
pohodlí, prostru plaidy . a
— Děkuju. Chci své sedadlo . . .
— Ale, božínku, není cesta jako cesta ? Ne
urazíme oba stejný kus? Vy na podlaze vagonu
já na sedadle?
— Nechte si svou filosofli. Chci svoje
sedadlo, chci se také dívat cestou oknem, mán
na to právo, jako vy .
— A není to od vás také jen — úmíně
nost? . ..
Protějšek nevrle se zavrtěl ve svém koutk
Zadíval se z okna do krajiny.
2 th dhui oa i
obnd a busn. l *
Chvile uplynula. Kolem okna mihají se
stromy, keře, telegrafní tyče. Ve dáli žlutá pole
zelené louky, modré hory a lesy, jako zadn
stěna velikého panoramatu, sunou se spěšněd
o Po chvíli pomlčky navazuje protějsek zase ni.
21— Dobrá, dejme tomu! Dvě národnosti
v zemí, dva pasažéři v kupé, obas mají stejně
potřeby, stejná práva. Mohlin a měli by se vy-
rovnati. Bylo by v obou prospěchu, to připouštím
Ale, je-li to všecko tak správné a l jasné: čím
to, že váš spor úž není —o dávno vyrovnán
Al
20
title
1 Vě Praze, 26. zári.
Praha
21
article
kola.
To bude snad tím, že každé porovnán
trošinku kulhá. Předně národnost, představtes
Taková široká bytost! Všecko u ní jde do
neobsáhla široka, také čas. A potom-lí pasažéři
Jejich spor je hračka. Je na to zvláštní orgán
aby spory v kupé vyrovnával. Nepohodnemo s
spolu o místo, zavoláme Konduktora“ a ten v uděl
krátce pořádek-
— A národové nemají konduktora ? ..
— Máte pravdu! Vláda ! Konduktor n
zivotní dráze národů! Proč ne? Titul se hodí.
Čož o titul! Ale funkce? Srovnejte trochu.
Konduktor má svou kolej, po které denně jezdí,
svůj řád, který je pořád stejný, svůj před pis,
jak se v každém případě zachovat. Odvolá se
na paragrař předpisu a spor v kupě je vyřízen.
— Tak pohodlné to vláda nemá, že?
— Nemá! Také by sice ráda jezdila stále
po jedné koleji, ale není to možno. Život ná-
rodů přináší nové případy, nová hledlska. Hoto-
vých předpisů není. Nezbývá, než — vlastn
věhlas a nápad .
Konduktor
Hoto
22
article
— A to je pro kohduktora a
— A to je pro kohduktora a
— Kříž. Zajisté. Je sám rád na světě
Vznikne spor, voláš po něm, nedovoláš se. Hledán
místo, nedostaneš. Co počít?
— Svépomoc ! Sházím vaše škatule na zem.
bez ptaní se posadím na své místo
— A to je právě náš případ!. Pomahám
si sami. Nejde to arci rychle jako v kupě.
A proto se spor vleče
Zase pomlčka nastal
Ať na oko čí do opravdy, cizinec se za-
mračil ve tváří, zakabonil jakoby soustraslně čelo
— Je mi vás líto I řekl. Ve hlase ja koby
se mu něco měkkého třáslo.
iProč jtooro
— Protože v tom případě konec) je jasný
Svého domnělého práva— nikdy se nedomůžele.
Je to váš osud. Opozdili jste se. Kdo dříve
přišel, dříve semlel, zabral lepší misto. Pro vá
nezbývá leda — na podlaze. Tak už dokončite
así svoji cestu . . .
oe
24
article
— To je názor našich odpůreov.
soustrast děkujeme. Nemáme jí potřebí
— Jak to
— Máme svoje zkušenosti. A ty jinak
mluví! Cizí místo snáze zabereš, nežli uhájíš.
Leželi jsme dlouho na podlaze, pravda, ale
dnos? Na polo — sedíme. A časem? Dou-
fáme se docela vyšvihnouti k místu, které nám
patří. Také si pak budeme mezi jízdou vyku-
kovati z oken, jak se na pasažéry sluší, kteří
si zaplatili-
— Doufáte?
19« — Věříme v sebe. Sami jsme se domohli
toho, co máme.
— A přízeň vlády, koncesse, co vám vy
čílají? . a.
— Nikdy nám nepřišla nie darem. Vláda
leda jen potvržovala, co už jsme vlastní silou
drželi. Nebyli jsme nic, jsme už něco. Búdeme
ještě více. Budeme časem vše, k čemu v sobě
sily pocitime
Přeju vám tedý mnoho zdaru !
snáe— Přejto, přejte. .
Vlak vjížděl do stanice, kde se dráh
křížila s podružnou. Poslední slova už jen pe
rychlo mezi výstupem z vozu vyměnčna.
— S bohem
— Štastnou cestu
Cizinec jel dále směrem k Vídni. Ve vlak
podružné dráhy. Seitli jste se sami vo kupě
Chvíli ještě předlo se pásnío myšlének bez-
děky dále.
— Chceme své, svoji kulturu, svoji bytost,
svůj jazyk služebný, státní, své uplatnění orga-
pické ve všeeh funkcich . . Odpovidají, ze je
ohrožen stát, bijí na poplach, že třeba uzákoni
němčinue r . cl
Smyslu to nemá. Před dvaceti lety platil
němčina bez zákonů a poplašných hesel. Na-
jednou serozléhá poplach, že jí platnosti ubývá.
Ale za
Štastná
Vídeň
Odpovidat
25
article
Vskutku jí ubývá. Vývoj to přinesl. Přirozeny
vývoj, Nový kulturní organism vznikl. A ten má
své životní potřeby. Rozpor idel vznikl. Ne
mezi ideou státu a národnosti, ale mezi idedu
starého zřízení, které se nehodí, a ideou nového,
jehož potřeba se hlásí. Rozpor je cítelný. Ohlašuje
se trapnými stavy uvnitř tělesa. Probudilejší jedinci
první pocitují rozpor. Volají, upomínají, zalují. Pro-
test jedinců nepovšimnut zaléhá. Idey mají svou se-
trvačnost. V platné soustavě zůstává dlouho vše př
starém. Ale rozpor se llásí čím dále nalchavěji.
S rozvojem sil v tělcse kulturním přibývá i citlivosti.
26
article
Počet jedinců, kteří protestují, roste ... Není po-
chyby, postupem času stane se pocit rozporu nosno-
sitelným a pak se teprve dostaví odhodlání, uvésti
v soulnd idey. Idea zřízení s ideou tělesa,
Zdá se, že chvíle dosud nenadešla. Nen
dosud všem jasno, že moderní stáť nemůže být
jiný, než národní. A kde žije více národů vedle
sebe, více národní. Že poznání dosud nepro-
niklo, není tak příčinou zloba odpůrců našich,
ale patrně vývoj věcí. Nedostoupilí jsme ještě
patřičného stupně. Počet jedinců, kterým by
kulturní rozpor v nitru tělesa působil trapné
stavy a kteří by proto volali, křičeli, bušili po
nápravě, není dosud dostatečný
o Není pochyby, kdyby jednou z nonadání
na tisíci a tisíci místech po českém kraji ně-
jaké zemětřesení přes noc smetlo všecky stopy
němičiny zbytečně se tam roztahující, že by to
bylo výdatný příznak duševního stavu kulturního
tělesa, před nímž by žádný státník dále oči za-
vířati nechtěl.
A kdyby jednoho dne u říšského soudu
zdvižen byl monstrósní process od tisíců obci,
spolků, jednot a občanů všech stavů a povo-
láni, podepřený tisíci a tisíci doklady uraženého
národního eítění , není pochyby, že by více-
kráte nikdo se neodhodlal, ať zjevvnými ať taj-
nými výnosy dotýkati se živolních zájmů tak
probudilého kulturního celku.
knoul
npl
ddtoc
Nen