ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c2731640-7273-11dc-9360-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 40, person 62, org 7, work 3
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, vpátek dne 28 září 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 268.
4 article
na rnnsa epol. listy pr4pláet. aei v Práze v sdninisln nita 4 rolí donsš d o k 9k u a riřson arě t p srejí phn :ke Dnošní číslo pra Prahu le o 14 str anách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde zejtra v sobotu 29. září v obvyklou hodinu ranní. Prvnísjezd slovanských řemesl- níků a živnostniků v Praze. Naše starobylá Praha vítá dnes vo den sv. Václava v radostném vzrušení na sta přemilých hostí, kteří pozváni byvše zemskými jednotami řemeslnických a živno- stenských společenstev českomoravských, do- stávili se ze všech vlastí Slovanstva rakou- ského v středinašeho národa, aby tu, bratří subratřími, porokovali na první mu valném živnostenském sjezdu slov anské m o prostředcích, jakými dal by se zvelebiti kor- mutlivýstav všeho nevinně strádajícíhó, po- vázlivě ohroženého řemeslnictva a živnost- nictva slovanského votéto nerozumem a zlovůlí lidskou zubožené říši, odlol a snAč jde tu na pohled o děj společenský, o zkojení potřeb a interessův jednotlivého výrobního stavu, nieméně každý myslící člo- věk postihne mžikem neoby čejný a hlu- boký politický vý zmalm udáho st této, amy bychom sobě přáli, abyl mu porozuměli především vládnoucí odpovědní činitelóvé mocinv těto říši a jaka náleží o něm přemýšleli — Zejtra tomu vtři neděle, co vláld a Körbrova ve svém volebním manifestu (ze dne 7. září t r.) k ladl'a vo ličstvu na srdce, a by přillnov ých volbách dbalo odhodlaně svých zájmů hosp odářáký ch«,řkouck: »tím přispěje ku posilnění státu a zmnoží jeho způsobilost, aby všeobecným vývojem výdatn podporoval obyvatelstvo l« o noho
svatý . Václav Praha
5 article
Nuže, dnes dostavilo se do Prahy n sta voličův a poplatníků ze všech slovanských zemí Rakouska, z Čech, Moravy, Haliče z jihu slovänského, veskrze to muži práce veskrze to intelligentní, rozvažní občané, jimž ani nepotřebovala teprve vláda klasti na srdce, aby odhodlaně dbali svých zájmů hospodářských, vždyť jsou to jejich zájmy životní: nuže. jsme žádostivi, jak slavně a vřele uvitá vláda páně Körbrova tyto zástupce řemeslnictva a živnostnictva slovanského a kterak odpoví k jejich stíznostem váž- ným i k jejich tužbám a požadavkům opráv- neným. Hic Rhodus, hic salta! Zde má vláda Körbrova první a velikou příležitost. aby odhalila svou tvář vůči občanům státním, kteří odhodlaně diba svých zájmů ho spodářských, ani by však proto chtěli zraditi svých povinnost viasteneckých a zájmů národních; dnesa zejtra bude v Praze interpellována sjezdem- zastupujícím všechno řemeslnictvo a živnost nictvo slovanské: z dali je ochotn odníti zákonodárství živnosten- sképarlamentu vídeňskémua přikázati je zákonodárství zem- skému, když všichni ti slovanští řemeslníci a živnostníci v rozdílných poměrech vlastí svých dospěli ke svornému poznání, že ny- nější, centralistickým parlamen- tem zdělaný živnostenský řád naprosto jim nevyhovuje, na prosto neskýtá žádoucí ochrany jejich výrobě. alébrž vydává ji ve psí přemoc aggressivního velkokapitálu ci- zackého a tedy existenci malého řemesl níka záhubně ohrožuje Zda bude vláda Körbrova souhilasi ie
pán Körbrův Praha Rakousko Čechy Morava Halič
6 article
s přesvědčením všeho slovanského řemesl- nictva, které jí dnes řekne, že nutná oprava špatného řádu a zákona toho nedá se n- prosto provésti zákonem říšským na jedno brdo, hodicím se pro všecky země, poněvadž živnostenské potřeby v různých těch zemích tak různy jsou, že vymáhají v každé jiného upravení a spořádání,a tedy pro každou zvláštního zákona, vypra- covaněho toliko vlastními syny té které země znalými poměrů, života a potřeb svého lidu. »Vratte nám právo, abychom sobě dali své živnostenské zákony a řády ve svých domácích sněmech sami!« bude prvním zvo- láním dnešního slovanského sjezdu řemesl- nického v Praze, neboť »zkušenost třicetiletá jest svědkem, že uniformní zákon a řád zdě- laný centrálním parlamentem šmahem pro nás všecky — naprošto se na tělo naše ne- hodí, že jest neštvúrným břidilstvím igno- rance a cizoty, nemající ani ponětí o pod- mínkách a způsobech našeho živöta!« Tote přesvědčení vyjádřil již výbor svo- lávající dnešní sjezd ve svém provolání a ne- obyčejně hojná účast požvaných praví zřejmě. jak tím promluvil z duše všem našim bra- třím v práci ve všech krajích slovanských.
Praha
7 article
Nedočká se tedy vláda Körbrova, o dnešního sjezdu slovanských mužů práce od- povědi, jaké si ve svém provolání přála. Ne- uslyší od nich, že by toužili a práhli po čin- nosti toho cislojtánského pseudoparlamentu jako po své spáse: naopak, tito probudií a života znali práktičtí občané dávno pro- hlédli, kterak co živi nenasbírají fíků na' tom centrálním vídeňském trní, ale všechna a je- diná pomoc pro lid že spočívá toliko ve své- zákonnosti a samosprávě svobodných vlastí a národů. Bývaly doby, kdy jsme se my Slo vané rakouští ve svém optimismu oddá vali blahé naději a víře, že na konec také ně. mecký líd v Rakousku prohlédne a pozná, jaký to hříšný nerozum usilovati o naši pojitickou a národní porobu, byť by- chom toto úsilí jeho nemravně zaplatiti mu- sili všickni úpadkem blahobytu ve. spolného. Však půlstoletá krušná zkuše- nost trpce vyhojila nás z klamu luzného.
Körbrův Rakousko
8 article
Némecký ten rolník, živnostník a ře- meslník třeba rovně s námi trpěl a strádal pohříchu tak hluboce jest zabo- řen v křivdícím předsudku a ne- vraživé podjatosti proti nám, že stále zpupněji odmítá ruku naši tolikráte ku smíru mu podávanou, že přímo zuřivě za- vrhuje myšlenku samostatnosti a svobody vlastí našich, myšlénku federacě, rovnopráv. nosti, svézakonnosti a samosprávy všech na- rodů rakouských, jako dábelský úklad na život svůj. Chce jen pro sebe svobodu a panství pro nás Slovany však jen podružné helotství Tak zněla tvrdá německá pravda půlstolet zkušenosti naší. vs dřov Nuž, divno-li, že jsme my Slované ra- kouští po zkušenosti této našli se b samých? Že jsme si řekli: Nejsme -li mezi všemi národy rakouskými sobě rodem jazykem, povahou, mravy a obyčeji nejbliz šími? Nemáme-li společné dějinné utrpení společné dějinné nepřátely a vrahy, a ne- bijou-li srdce naše pod křivdami jejich bra- trským soucitem? A po krvi ozval se rozum: Nemáme-liž společných životních potřeb a zájmů, jichž dlužno spo- jenými sidami hájit a bránit? Z pocitu toho vznikl před půlstoletím první sjezd Slovanstva rakouského, z uvažo- vání toho vznikl druhý předloňský sjezd no- vinářstva slovanského a z rozumu toho vznikladnešní sjezd řemeslnictva a živnost- nictva slovanského v Praze ! Když němečt
Slovan Praha
9 article
naši spoluobčané nechtějí s námi pospolitě pracovat na základě rovnosti ku svobodě a blahobytu vespolnému, hledáme my S lo- vané rakouští pomoc při sobě samých, ve vlastní své pospolitosti a vzájemnosti a nalezneme ji tu bezpečně, poněvadž solidarita naše spočívá nav přírodě, spra- vedlnosti a pnavděl onlěvosbo Účastníci prvního sjezdu slovanských řem slníků a živaostníků v spustátí rakouském sjí děli se včera do Prahy již od ranních hodi po celý den a nebylo vlaku, který by jich ne- přívezt větší počet. Ulicemi od nádraží stále při- cházeli živnostníci a řemeslníci čeští, k nim přidružili se v poledne i bratrští hosté polst. Přijeli o 12 hod. 20 min. osobním vlakem státní dráhy a byli na nádraží očekáváni členy před- sednictva sjezdového io Remeslnicko-živnostenské besedy, kteří rozvezli je pobytech. Hosté polští bydlí v hotelích »U černého koně«, »hotel d Saxe«, »u Štěpána« a v hotelu »Royal«, v nichž ubytováni budou také Jihoslované. V polednepřijeli z Krakova pan K o s- be neki Petr, předseda výboru krakovského pro sjezd v Praze, za cech krejčůp. Ignacy Marek, předseda a členové výboru pp. Ant.
Štěpán Jihoslovan Petr Ignacy Praha Krakov d Sax výbor krakovský pro sjezd Remeslnickoživnostenský beseda
10 article
Skwarerynski, Frant. Holub a Ludvík Szufa, za cech řeznický pp. Josef Bialik a Michal Prochowski, za cech zámečníků p. Stružynski Ant., redakter » Součnosti , za cech zedníků, tesařů a studnařů pp. K ra- marczy k Wincenty, předseda a Daniel K a w anit, za cech knihařský místopředseda p Petr Repetowski, za cech obuvníků před- seda Ondřej Szuťa a Konst. Lachowski za cech holičů místopředseda p. Ludvík P ie- tren, za cech truhlářský místopředseda Ludvík Stoliňski. Z Tarnova přijeli pp. Gustav Jarnicki a Jan Hedvikiewicz, z. Kal. varye p. Jacsk Gramatyka, z Věličký pan Mazurkiewicz s choti. Další hosté polšti očekáváni jsou ještě pozdními a ranními vlaky dnešními; přibudou ve dvou odděleních.
František Holub Szuf Bialik Prochowski Antonín Daniel Repetowski Szuťa Konst Ludvík Stoliňski Jarnický Hedvikiewicz Jacsk Gramatyk Mazurkiewicz Tarnov Kala
11 article
Odpoledne hemžily se ulice pražské, ze- jmena Ferdinandova třída a Nábřeží nepřetrži- tými téměř proudy účastníků sjezdu, kteří při- cházeli neb opouštěli již bohatě výzdobené míst- nosti Řemeslnicko-živnostenské besody na Fran- tiškově nábřeží, v níchž úřadovala sjezdová ubytovací kancelář, které byly až do pozdních večerních hodin stále oblehány. Po hostech polských největší pozornos vzbuzovala hromadná návštěva živnostníků remestníků ze sesteršké Moravy a ze Slezska. která přijela k 5. hodině odpolední zvláštnín vlakem z Přerova. Část výpravy této, ji zúčastnilo se téměř 500 osob, odjela z nádraží povozy, zdobenými červeno-bilými praporečky Hybernskou ulicí přes Příkopy, Ferdinandovo třídou a po Nábřeží do místnosti ŘRemeslnicko- živnostenské besedy, ostatní pak převážná jej část odebrala se tam týmž směrem pěšky velký zástup Moravanů, opatřených sjezdovým páskami, těšil se všude po celé cestě všeobecn pozornosti. Mezi nimi pozorovati bylo té četné dámy. Kromě zmíněného zvláštního pře- rovského vlaku přijeli někteří moravštr účast- níci i severo západní dráhou směrem' od Jihlavy Do večera bylo v Praze již na 600 host Morávy a ze Slezska. Čestí řemeslníci a živnostníci z našeho ven kova přibyli do Prahy v hojném počtu zejmen odpoledními zábavnými vlaky svatováclavským a do prvního šera hemžila se již Praha pří- slušníký našich přičinlivých, avšak těžce zkou šených řemeslníků a živnostníků. Po pražskýe ulicích procházelo jich již tisíce. Jakých rozměrů nabyl první sjezd slovan- ských řemeslníků a ziynostníků v Praze, na svědeuje nejlěpe okolnost, ze do včerejšlho e
Ferdinandův Moravan Moráva Morava Slezsko Přerov Ferdinandův třída Jihlava Praha ŘRemeslnickoživnostenský beseda
12 article
čera rozdáno bylo na 6000 sjezdových legiti- mací a že účastenství na něm překonalo oče- kávání i sjezdového výboru, který dal jich na- tisknouti původně asi 4500, avšak včera vida nával ku sjezdu a když neměl již žádných, nucen byl, objednati další. Více jich však ne- dostal, nežli 1500, poněvadž tiskárna na vělsí dodávku v poslední chvili nestačila. I tyto le- gitimace byly včera do večera rozebrány a na dnešek ráno musí býti přichystány nové, z čehož zřejmo, že sjezdu zúčastní se pi ř e šestytisíc živnostnjíků a řemesl- níků slovanských. Večer k 7. hodině sešli se účastníci k ve- čírku na uvítanou ve dvoranách Žotin- ských, které záhy byly do posledního místa přeplněny. Velký sál i jeho galerie byly úplně obsazeny a četní pozdější návštěvníci nenalezli již místa a tísnili se kde jen bylo místečka. V sále proti loži zřízeno bylo podium pro hudbu, jež zastíněno bylo bohatým hájem květin. V průčelí před hudbou přichystány byly stoly pro hosty polské a jihoslovanské. Na večírek zavítali též posl. dr. Po- lipný, Hořica, Březnovský a dr. Baxa, kteří byli ve středu polských hostí srdečně vítáni, za městskou radu pražskou pp.
Hořica Březnovská doktor Baxa Žotin
13 article
Lada a Rus. Z obecních starších král. hlav. města Prahy přítomni byli pp. Storch, Kreuzer, Mellan František Soko a Šva grovský, pak starosta Žižkova pan Žďárský, jenž pozval polské, jihoslovanské a moravské hosty k návštěvě žižkovské rad- nice na sobotu o 3. hodině odpolední, za městskou radu v Karlině pan Dmišek. zástupci Národní jednoty pošumavské pp. dr. Nesy a Jamník. Večirek záhájen byl několika čísly kapely p. Kolátora, jejíž skladby z luhů slovanských doprovázeny byly neustálým polleskem. Kdyz pak ve směsi slovanských písní zahrána písen »Z dymem požarow«, vše ve dvoraně povstalo, což stalo se i při zvucích písní »Na břehu Rýna«, »Ještě Polska nezhynula«, »Kde domov můj« atd., jichž byla dlouhá řada a odměněny byly bouřlivým potleskem, který pak po celý ve- čer již téměř neutuchl. Ke zvukům slovanské hudby připojila se záhy i slova plynoucí ze srdcí slovanských, ze srdci se slovanskou a českou věcí upřímně siýšlejících a vřele pro ni tlukoucích a dodala večírku a sjezdu slovanských řemeslníkůa živnostníků výrazu mohutné mani- tostace upřímné vzájemnosti rakouských Slovanů, i v těžkých dobách, které se zejmena ny ne národu našemu slibují.
Storch Kreuzer Mellan Soko Šv Žižkův Žďárský Dmišek doktor Nes Kolátor Rus Praha Rýn Polsko národní jednota pošumavský page Slovan
14 article
Za jaré a povznesené nálady ujal se prvý slova předseda Řemeslnicko-živnostenské besedy a předseda českého sjezdového výboru pan Jirousek a pravil: Velevážení druzi, vzácní a milí hostě! Po tak dlouhé cestě, kterou vykonali naši bratři Poláci i bratři Moravané, mělo vám býti do- přáno odpočinku. Avšak my se z vaší přitom- mnosti tak těšíme, že jsme nemohli odolati uspořádali jsme vám přátelský večírek, abychom se co nejblíže poznali a vespolek potěšili. Po dlouhou dobu čekali jsme na tento okamžik, a proto přes námahu vaší costy ne- mohli jsme ho odložiti. Nuže, vzácní přátelé a drazi bratří, vítáme vás všecky co nej- srdečněji a s myslí povznesenou do naší matičky, do naší zlaté, slovanské Prahy, a přejeme si, by vám byla dobrým, hostinným druhým do- movem. (Výborně ! Potlesk.) Budte ujištěni, že vás přijímáme s otevře- nou náruči. (Hlučný souhlas.) Jmenem pražského občanstva, řemeslnictva a živnostnictva vás po- zdravujeme! (Výborně! Potlesk.) Z plna srdce voláme bratřím Polákům »Czolem!« (Hlučný po- tlesk.) Bratřim Jihoslovánům »Zivio!« (Živio V drobném prodeji raaní číslo o sobě . sdpsladat . . . . sk ve ailalách sa veskovs- vranne čsslo. . kdpolodnk. . . . . . 1nserstn platí ro kořově saplé rlelrnessi irty pjná pěps te Tan nacházejí se ta padsveo, A tiskárna s eapažica „ Národnich Listá. Eakepiny se nevraoe
Jirousek Polák Moravan Czol Jihoslován Zivio Národnich Praha řemeslnickýživnostenský beseda
15 article
Potlesk.) Bratřím Moravanům naše »Na zdar le (Na zdar!) Kéž dnešní náš přátelský večírek uplyne v dojmech nejlepších a po něm se zdaří náš velký sjezd na prospěch dobré věci našeho řemeslnictva a živnostnietva, ale také úspěšně pro naši věc českou a společnou věc slovan- skou4 (Výborně! Hlučný potlesk. Řečníku se gratuluje zvláště od přítomných Poláků.) Za hlučného potlesku povstal, předseda polského sjezdového výboru pan K oso buds ki a pravil, že sjednocení Sloganů rakouských ne- počíná dnes, nýbrž bylo již dávno. Počala s ním již dynastie Jagellonců tím, že s Polskem sloučila se Litva. Od doby té vyvíjely se poměry, jež byly silnější, nežli byla slovanská vůle a rozbily slovanskou rodinu úplně. Nyni musíme však plniti staré své závazky« (Výhorně!) Chceme celkový rozvoj národní. (Výborněl Potlesk.) Nejvíce v našem polském národě zanedbán jest stav řemeslnický, ale na štěsti netřeba nám pomoci hledati v dáli a v cizině, protože sbra- tření jsme se slovanským národem, který ho- spodářsky vlastní silou se vyšinul. Přicházíme k bratřím Čechům jako ku svým učitelům, při- cházíme k nim my řemeslníci, abychom zmo- hutněním hospodářským vzrostli také politicky, načež pak bez cizích protektorů doděláme se nejvyššího rozvoje. (Výborně ! Potlesk.) Pan Povondra, předseda Řemeslnická hosedy z Kroměříže na Moravě: Drazí přátelé I my, čeští rodáci z Moravy, vítáme nejradost- něji naše bratry Poláky a Slovince, doufajíce, že vzájemným a společným působením v budoue- nosti dostaneme se ku předu. Vítejme se na vzájem jako slovanská rodina.
Moravan Polák Čecho Povondra Polsko Litva Kroměříž Morava
16 article
(Výborně !) Vždyť sešli jsme se všichní, kteří jsme se sešli, ke společnému dílu a zajisté i za společným cílem Slovanů rakouských. Každý Slovan s úplnou radostí spěchal sem. Proto, že Praha je naším středem a zůstane jím pro všechnu budoucnost. Co řekl náš bratr Polák, správné je. Naše národohospodářská součinnost je nutna. A bude-li ta provedena, dospějeme také našeho vítězství národního. Taková je půda pro naši budoucí práci, všemu Slovanstvuv Rakousku společnou. A když se bude moci říci: Slovanstvo rakouské jde společně a spo- lečně hospodářsky pracuje, pak bude lépe. Proto nemáme činiti my Slovahé rozdílů mezi sebou, máme míti společné heslo: Milujme sel Kochajmy sie! (Výborně! Hlučný potlesk.) Pan Provazník, živnostník z Moravské Ostravy : Vážení přátelé ! Přináším vám pozdrav z nejzažšího, severovýchodního koutu Moravy. Rádi přijeli jsme sem, abychom vás poznali, ale také s přáním, aby se provedlo kus práce pro nás živnosniky. My přišli jsme, vedeni zása- dou: milujme se, ale nedejme se. (Výborně!
Polák sie Provazník Praha moravský Ostrava Morava
17 article
Potlesk.) Poslanec Václav Březnovský: Velectění přátelé a bratří! Velkého úkolu podjal se výbor sjezdový uvázav se v uspořádání sjezdu řeme- slnictva všech našich větví slovanských. Čekali jsme s napjetím, uslyšíli slovanské živnost- nictvo naše volání. Přišla pak zvěst z Lublaně bílé, že slovinské se dostaví, přišla zpráva z Mo- ravěnky milé, že moravské řemeslnictvo se do- staví, a přišla zvěst, že i živnostnictvo z ujař- meného Slezska se dostaví. Čekali jsme, jak nám odpovědí z vlasti polského orla. Bohužel, když přišla zpráva o usnesení komitétu Ivov- ského, ze polské řemeslnictvo do naší slovan- ské Prahy nepřibude, zatruchtili jsme a byl nám teskno v srdci. Než kdo zná poměry pol- ské, ale i city polského lidu a polského živnost- nictva, věděl, že zamítnutí nebylo pravým hlasem polského živnostnictva. (Hlučný souhlas.) Jásot nepřátelského nám živlu, radost ně- mečkého časopisectva, že není pražádné vzá- jemnosti česko-polské, však přerušila zpráva od břehů Visly, od mohyly nezapomen utelného
Březnovská Lublaň Praha Visla komitét Ivov
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. 6— (Kronika.) Das vezmi tu neposednos moderní! Polovic nejkrásnějsího času projezdi jste o prázdninách po dráze. A kupé je mezi národní půda. Než se naděješ, jší v klepetech zvědavosti nějakého cizince. A cizínee je host. jste mu dlužní všecku ochotu — Krásná zem! libuje si váš protějšek. A jak venku obraz za obrazem kolem okna vagonu letí, sděluje své dojmy, otázky klade, natahuje tykadlo sem, tykadlo tam. Uz jste se mu přiblásili za domorodce. Nešlo to jinak. A už jste také uprostřed interviewu — A ten váš českoněmecký spor, proslm vás! Oč pak při tom vlastně běží? Máte přece svoji domácnost, své hospodářství, své školy. svoji literaturu, své umění! Co pak ješte chcete víc? — Chceme ještě, to ostatní — Copak vám ještě schází? Sáhli jste do kapsy. — Zde je na příklad náš železniční listek. Vsimněte si laskavě: dráha jde českým krajem, ale listek má dvojí text. Český pro obecenstvo, německý pro úřadní orgány. Lid je český, ale úřady němčí. A tak je ve všech oborech: nižší funkce domácím a vyšší tím druhým — panu- cím jazykem! Jako v kolonii, u Mašukolumbů . — Nu a — Nu a to právě nechceme už trpět- Chceme náležet sobě, po svém se zaříditi. Máme na to právo, sehopnosti i slly — Proč se tedy nezařídite — O to jde právě. Chceme, ale souse šelma, nedá. Vyšší funkce chtěl by podržet na věky pro sebe — Ale, božínku, stojí-li pak věc za svár? Text na železničním lístku ! Jen« kdyžse s lístkem po dráze někam dostanete ! zovate la
Polův Lido
19 article
— To je našes Věc, D) Nám z velice, sejde. V— Není to uminěnost.? . . Cizinec jako děcko. Třeba užiti názornější methodyi 10 b) vol — Jsme (kami dva v kupé. „ Představte si. milý pane, žei jsem přišel odříve. Všecka, se dadla pokryl jsem svými zavazadly. Vy při chiážíte po mně, nenacházíte místo. Co učiníte — Trochu primitivní příklad ! nivod— Jen račte! Budete žádat, abych ván ustoupil místo, které vám patří. nto v A — Al vy ? — Já namítnu, že jsem tu byl prv a pro vása že je — na podlaze také místa dost .. hěln) ,o —Oho . . o — Ale upravím vám na podlaze všecko pohodlí, prostru plaidy . a — Děkuju. Chci své sedadlo . . . — Ale, božínku, není cesta jako cesta ? Ne urazíme oba stejný kus? Vy na podlaze vagonu já na sedadle? — Nechte si svou filosofli. Chci svoje sedadlo, chci se také dívat cestou oknem, mán na to právo, jako vy . — A není to od vás také jen — úmíně nost? . .. Protějšek nevrle se zavrtěl ve svém koutk Zadíval se z okna do krajiny. 2 th dhui oa i obnd a busn. l * Chvile uplynula. Kolem okna mihají se stromy, keře, telegrafní tyče. Ve dáli žlutá pole zelené louky, modré hory a lesy, jako zadn stěna velikého panoramatu, sunou se spěšněd o Po chvíli pomlčky navazuje protějsek zase ni. 21— Dobrá, dejme tomu! Dvě národnosti v zemí, dva pasažéři v kupé, obas mají stejně potřeby, stejná práva. Mohlin a měli by se vy- rovnati. Bylo by v obou prospěchu, to připouštím Ale, je-li to všecko tak správné a l jasné: čím to, že váš spor úž není —o dávno vyrovnán
Al
20 title
1 Vě Praze, 26. zári.
Praha
21 article
kola. To bude snad tím, že každé porovnán trošinku kulhá. Předně národnost, představtes Taková široká bytost! Všecko u ní jde do neobsáhla široka, také čas. A potom-lí pasažéři Jejich spor je hračka. Je na to zvláštní orgán aby spory v kupé vyrovnával. Nepohodnemo s spolu o místo, zavoláme Konduktora“ a ten v uděl krátce pořádek- — A národové nemají konduktora ? .. — Máte pravdu! Vláda ! Konduktor n zivotní dráze národů! Proč ne? Titul se hodí. Čož o titul! Ale funkce? Srovnejte trochu. Konduktor má svou kolej, po které denně jezdí, svůj řád, který je pořád stejný, svůj před pis, jak se v každém případě zachovat. Odvolá se na paragrař předpisu a spor v kupě je vyřízen. — Tak pohodlné to vláda nemá, že? — Nemá! Také by sice ráda jezdila stále po jedné koleji, ale není to možno. Život ná- rodů přináší nové případy, nová hledlska. Hoto- vých předpisů není. Nezbývá, než — vlastn věhlas a nápad .
Konduktor Hoto
22 article — A to je pro kohduktora a
— A to je pro kohduktora a — Kříž. Zajisté. Je sám rád na světě Vznikne spor, voláš po něm, nedovoláš se. Hledán místo, nedostaneš. Co počít? — Svépomoc ! Sházím vaše škatule na zem. bez ptaní se posadím na své místo — A to je právě náš případ!. Pomahám si sami. Nejde to arci rychle jako v kupě. A proto se spor vleče Zase pomlčka nastal Ať na oko čí do opravdy, cizinec se za- mračil ve tváří, zakabonil jakoby soustraslně čelo — Je mi vás líto I řekl. Ve hlase ja koby se mu něco měkkého třáslo. iProč jtooro — Protože v tom případě konec) je jasný Svého domnělého práva— nikdy se nedomůžele. Je to váš osud. Opozdili jste se. Kdo dříve přišel, dříve semlel, zabral lepší misto. Pro vá nezbývá leda — na podlaze. Tak už dokončite así svoji cestu . . . oe
23 article
s inběvor
24 article
— To je názor našich odpůreov. soustrast děkujeme. Nemáme jí potřebí — Jak to — Máme svoje zkušenosti. A ty jinak mluví! Cizí místo snáze zabereš, nežli uhájíš. Leželi jsme dlouho na podlaze, pravda, ale dnos? Na polo — sedíme. A časem? Dou- fáme se docela vyšvihnouti k místu, které nám patří. Také si pak budeme mezi jízdou vyku- kovati z oken, jak se na pasažéry sluší, kteří si zaplatili- — Doufáte? 19« — Věříme v sebe. Sami jsme se domohli toho, co máme. — A přízeň vlády, koncesse, co vám vy čílají? . a. — Nikdy nám nepřišla nie darem. Vláda leda jen potvržovala, co už jsme vlastní silou drželi. Nebyli jsme nic, jsme už něco. Búdeme ještě více. Budeme časem vše, k čemu v sobě sily pocitime Přeju vám tedý mnoho zdaru ! snáe— Přejto, přejte. . Vlak vjížděl do stanice, kde se dráh křížila s podružnou. Poslední slova už jen pe rychlo mezi výstupem z vozu vyměnčna. — S bohem — Štastnou cestu Cizinec jel dále směrem k Vídni. Ve vlak podružné dráhy. Seitli jste se sami vo kupě Chvíli ještě předlo se pásnío myšlének bez- děky dále. — Chceme své, svoji kulturu, svoji bytost, svůj jazyk služebný, státní, své uplatnění orga- pické ve všeeh funkcich . . Odpovidají, ze je ohrožen stát, bijí na poplach, že třeba uzákoni němčinue r . cl Smyslu to nemá. Před dvaceti lety platil němčina bez zákonů a poplašných hesel. Na- jednou serozléhá poplach, že jí platnosti ubývá. Ale za
Štastná Vídeň Odpovidat
25 article
Vskutku jí ubývá. Vývoj to přinesl. Přirozeny vývoj, Nový kulturní organism vznikl. A ten má své životní potřeby. Rozpor idel vznikl. Ne mezi ideou státu a národnosti, ale mezi idedu starého zřízení, které se nehodí, a ideou nového, jehož potřeba se hlásí. Rozpor je cítelný. Ohlašuje se trapnými stavy uvnitř tělesa. Probudilejší jedinci první pocitují rozpor. Volají, upomínají, zalují. Pro- test jedinců nepovšimnut zaléhá. Idey mají svou se- trvačnost. V platné soustavě zůstává dlouho vše př starém. Ale rozpor se llásí čím dále nalchavěji. S rozvojem sil v tělcse kulturním přibývá i citlivosti.
26 article
Počet jedinců, kteří protestují, roste ... Není po- chyby, postupem času stane se pocit rozporu nosno- sitelným a pak se teprve dostaví odhodlání, uvésti v soulnd idey. Idea zřízení s ideou tělesa, Zdá se, že chvíle dosud nenadešla. Nen dosud všem jasno, že moderní stáť nemůže být jiný, než národní. A kde žije více národů vedle sebe, více národní. Že poznání dosud nepro- niklo, není tak příčinou zloba odpůrců našich, ale patrně vývoj věcí. Nedostoupilí jsme ještě patřičného stupně. Počet jedinců, kterým by kulturní rozpor v nitru tělesa působil trapné stavy a kteří by proto volali, křičeli, bušili po nápravě, není dosud dostatečný o Není pochyby, kdyby jednou z nonadání na tisíci a tisíci místech po českém kraji ně- jaké zemětřesení přes noc smetlo všecky stopy němičiny zbytečně se tam roztahující, že by to bylo výdatný příznak duševního stavu kulturního tělesa, před nímž by žádný státník dále oči za- vířati nechtěl. A kdyby jednoho dne u říšského soudu zdvižen byl monstrósní process od tisíců obci, spolků, jednot a občanů všech stavů a povo- láni, podepřený tisíci a tisíci doklady uraženého národního eítění , není pochyby, že by více- kráte nikdo se neodhodlal, ať zjevvnými ať taj- nými výnosy dotýkati se živolních zájmů tak probudilého kulturního celku. knoul npl ddtoc
Nen
27 article
sla eniu