1
masthead
7. února 1903.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
5
article
Eousko-uherské vyrovnání a je za-
mítli. V odůvodnění návrhu toho žádá se perso-
nální unie s Uhrami.
Branná předloha na říšském sněmu
uherském.
ch. Z Pešti, 6. února. Na počátku
dnešní schůze přihlásila se řada řečníků obou
frakcí neodvislosti k odvetným poznámkám
na včerejší řeč poslance Andrásse.
Nad míru ostře mluvil poslanec Edm.
Barta (Košutovec), který mluvil o lidech,
kteří neostýchají se zrády na národních zá-
sadách, jen aby moci dosáhli.
Za velikého nepokoje ujímá se slova
ministerský předseda Szell. Projeviv svůj
podiv, že již před přechodem k jednacímu
pořadu, o řečech se meritorně pojednává
(Hluk. Posl. Kubik: Není vás ani slyšet
Styďte se, tak mluvit!) Já se nikdy nestydě
za to, co jsem promluvil. (Pochvala v pravo.
Protestuji proti tvrzení poslance Barty, jak
by mluvil Andrássy pod vlivem shora. (Bouř-
livý odpor v levo.) Těžko mluvit s pány
kteří lomozí, proto že nechtějí slyšeti pravdu.
(Bouřlivá pochvala v pravo. Odpor v levo
a hlasy: K pořádku!)
Předseda prohlašuje, že nespatřuje
ve slovech ministerského předsedy urážky
(Pochvala v pravo.) Poslanec Andrássy neza-
vdal prý k podezřívání pražádného podnětu.
Andráss
edm
Košutovec
Posl
Barta
Andrássy
Eousko
Uhry
Pešť
Bart
6
article
Němčina je prý jen vzhledem
k zájmům služby jednotnou řeč
armádní. (Opětný odpor na lavicích oppo-
sice.) Maďarština nicméně ve vojště není od-
strkována nikterak. My — pokračuje minister-
ský předseda — hájíme práv maďarštiny
a není politika, jenž by jich porušil. (Hlučny
odpor v levo.)
Poslanec Holo protestoval proti tomu,
aby maďarština byla snižována na úroveň řečí
národnostních. (Ministerský předseda Szell:
Andássy jistě sobě toho nep řeje !) Poslane
Holo: Andrássy snad naznačoval, že by
po zavedení maďarštiny ve vo)-
ště žádali totéž také Čechov
a Poláci. (Ministerský předseda Szell:
Ano, tak to mínil! Hluk a hlasy: Co nám
po Rakousku!) Poslanec Holo dovo-
zuje, že poměry rakouské nemohou míti vlivu
na práva uberská.
Potom rokováno o branné před-
lo ze.
Posl. Mezessy prudce napadá mi-
nistry, vylýkaje jim, že při obraně ma-
darštiny bráli roli »Němé z Portici«.
Ministr honvedů bar. Fejeváry: Já
přec chraptím 1 (Hluk.)
Posl. Ugron: Ta němá tancuje, ale
nemluví.
Ministr Fejerváry: Na úsudek Ugro-
nův zvědav nejsem. (Bouřlivý odpor v levo.
Hlasy: K pořádku)
Předseda prohlašuje, že slov Fejer
várových neslyšel.
Protože lomoz neutuchá, přerušuje
předseda schůzi, aby zjistil, co vlastně se
stalo
Opatřiv sobě výtah ze stenografického
protokolu, pravi předseda po opětném
zahájení schůze, že nemá proč volat
ministra k pořádku, že však by se opposice
neměla rozčilovat.
Hola
Poslane Hola
Andrássy
Čechov
Polák
Posl
Němá
Rakousko
Portici
Ugro
Fejervára
7
article
Posl. Ugron, všecek bled ve tváři.
prohlašuje protokol neúplným. Ministr prý
svůj výkřik končil slovy: »Sic . . .«, že
tedy vyhrožoval. Po třikráte již takto mi-
nistr honvedů vyhrožoval. »Mně — dokládů
řečník — odepřel už jednou satis-
fakce rytířské. Je to baba a ne-
bojím se, byt i hrozil čímkoli!«
Za velikého lomozu ujímá se slova mi-
nistr bar. Fejerváry. Praví: Poslanci,
kteří byli mně na blízku, mohou povědíti,
užil li jsem jiných slov, než ve stenograf
ckém protokolu uvedeno. Odepřel-l
jsem poslanci satisíakci, uda
jsem též důvody, a dotýčný pán o nieh
vi zrovna tak, jako jeho sekundant posl.
Rakovzsky.
Posl. Rakov zsky: Ministr prohlási
vůči mně pouze, že se s Ugronem bíti
nebude. Důvodů mně neudal.
K pokračování v jednacím pořadu ná-
sledkem lomozu a bouře na lavicích oppo-
sice již nedošlo.
Posl. Mezessy žádá za jejího sou-
hlasu, by směl řeč svou dokončiti
až zejtra.
Předseda vyhověl a schůze odročena
na zejtřek.
Telegramy korresp. kanceláře.
Balkánské události.
Z Bělehradu, 6. února. (C.-B.) Z úřad-
ního srbského pramene: Zpráva, vyňatá z
opposičních novin, že ministr vojenství učinil
důstejníkům důvěrné sdělení pro případ mo-
bilisace a války, jest smýšlena.
Fuad pašn.
Z Cařihradu, 6. února. (C.-B.) Dle
doslechu maršál Fuad paša, jenž byl vy-
povězen a všech hodností zbaven, prch
Damašku do Egypta.
Francouzský parlament.
Z Paříže, 6. února. (C. B.) Senát vy-
konal volbu do vyšetřujícího výboru státního
soudu a v úterý bude rokovati dále o vo-
jenském zákoně.
Posl
Fuad
Rakov
Bělehrad
Cařihrad
Egypt
Paříž
státní soud
8
article
Řišský sněm německý.
Z Berlína, 6. února. (C.-B.) Naproti
posl. Rösickovi, jenž vyčítal Německu velkou
povolnost naproti Anglii za brusselské kon-
ference zvlášť v otázce osadního cukru
anglického, st. tajemník bar. Richtho-
fen dovozoval, že věci se smlouvou měly
se tak: buď přírazíme Anglii na zeď a po-
tom se smlouva neuskuteční, nebo necháme
věc neřešenou. Němečtí zástupci rozhodli se
pro druhé a angličtí zástupci mohli hájit
své názory a možna prosaditi. Zachovali
jsme si úplně svobodnou akci pro případ,
kdyby se dováželo větší množství cukru z
anglických osad. Bude-li praktické potřeby,
změníme své postavení.
Naproti posl. Liebermannovi, jenž zmí-
nil se, proč burští generálové neměli audienci.
dovozoval kancléř hr. Bülow, ze nemůze
Rösick
Liebermann
Bülow
Berlín
Německo
Anglie
9
article
jmenovati prostředníka, ale je to hodnověrná
Osobnost. Po přečtení důvěrníkova listu pra-
vil kaneléř, že není povinen vyšetřovati, co
působilo na burské generály, ale je pravda,
že jejich prvotní ochota k navržené formě
audience později se změnila.
Nerozhoduje, že též anglický král po-
zval k sobě burské generály, neboť on jest
jejich suverénem. Pokud týká se vyjednávání
o smlouvách obchodních, prozradili jsme
svůj list rokováním ve výboru a plenu, takže
se tím našim vyjednavačům neulehčí. Zá-
stupcům jiných zemí, jichž celní tarif skon-
cován bez velkého hluku a šumu, bude
snáze. Je čas, aby naši vyjednavači měli
volnost a diskusse umlkla, dokud nebudou
předloženy sněmovnám hotové obchodní
smlouvy.
Vlády a většina sněmovny chránily
zemědělské zájmy lépe než třetina spolku
zemědělců, jež hlasovala proti tarifu. (Sou-
hlas mezi většinou.) Budu si pokládat výtky
za zásluhu, že jsem přičiňoval se o zdar
kompromisu.
Sněmovna schválila potom rozpočet říš
ského kancléře a odročila se na pondělí
Finšti branci.
Ze Štokholmu, 6. února. (C. B.
Zdejším novinám oznamují z Finska, že can
— vzhledem k tomu, že k lonskému odvodu
nedostavilo se 14.798 branců — nařídil, aby
ti, kdo z nich jsou ve státní službě, byli
hned propuštěni, aby nedostalo se jim po
pět let žádných průvodních listů do ciziny.
aby všichni, kdo u odvodu nebyli, vřaděni
byli do zemské obrany a aby prapor osobní
stráže se doplnil.
Finsko
10
article
Venezuela.
Z Nověho Yorku, 6. února. Zde
se proslýchá, že spojené velmoci nehod-
lají dále s Bowenem vyjedná-
vati, nýbrž postoupiti spor haag
skému smírčímu soudu. Nový pokus
získati Rooseveltův souhlas k tomuto kroku,
prý selhal.
Z Paříže, 6. února. Dle zprávz
Karakasu byly bankovním závodům, jež
odepřely účast na zápůjčce, daně značně
zvýšeny. Tímto opatřením postiženy hlavně
závody francouzské. Většina kongresu vene
zuelského a četné čelné osoby podepisují
protest proti plné moci, udě-
lené cizozemci Bowenovi Ca-
strem.
Z Nověho Yorku, 6. února. Zá
stupci států jiboamerických prosili státního
tajemníka, by se zasadil o zamezení války.
Hay odvětil, že Spojeným státům nelze se
do zápletky vměšovati, slíbil však, že při-
spěje k urovnání sporu.
Z jižní Ameriky.
Z Rio de Janeira, 5. února. (C.-B.
Brasilská vláda se usnesla obsaditi vojensky
území Akre. Diplomatické styky s Bolivi
nejsou přerušeny.
Oddělení lopstva, skládající se s vojen
ských lodí »Maršálek Floriano«, »Tupy«a
»Gustavo St. Sampa«, jemuž velí kontre
admirál Alenear, odplulo do Amazonas.
Bowen
Rooseveltův
Hay
Tupa
Gustavo Stanislav
Samp
Alenear
Venezuela
Nově York
Paříž
spojený stát
jižní Amerika
Rio jít Janeiro
Floriano
Amazonas
11
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z Vídně, 6. února. (C.-B.) Členové ze-
mědělské rady dv. r. Marchet a hr. K
Zedtwitz navrhli, aby se ji v nejbližším zase-
dání poskytla příležitost, vysloviti své dobro-
zdání o předlohách celního a obchodního spolku
a celního tarifu. Ku poradě o těchto návrzích
svolán obchodně politický odbor rady ke dní 9.
t. m. Jeho případné návrhy předloží se odboru
pro zemědělství, lesnictví a hornictví průmy-
slové a zemědělské rady ve schůzi 19. t. m.
Ministr orby pošle do Boryslavi od-
bornickou komisi, aby vyšetřila poměry halič
ského naflového průmyslu a po zevrubném vy-
šetření učinila návrhy na vhodnou změnu
doplnéní předpisů báňské policie pro naftový
průmysl v Haliči. Komisi bude říditi vrchní
báňský rada pan Holoubek.
Zúčastněná ministerstva dala sestaviti ze
zástupcův ústředních úřadů komitét, jenž sejde
se v úterý 12. t. m. o 11 hod. dop. v mini-
sterstvě orby a prozkoumá co možná rychle
otázku zákonné ochrany původu domá-
efho chmele a učiní příslušné návrhy-
Později budou možná povoláni znalci z posla-
neckých a interesentských kruhův, aby vyslovi
se o těchto návrzích.
t. Z Pešti, 6. února. (Zvráštní tele,ram
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 20.000
beze změny. Platila: psenice tisská 80
kg K 8.321, 80 5 kg K 8271, 80 kg K 8 20,
79 kg K 8.10, 75 kg K 7.65, peštská 85 k
K 8.10, 80 kg K 7 95, stolno bělehradská 795
kg K 8.1213, 77.5 kg K 7.8213, banátská 78 k
K 8.15, 77.5 kg K 7.871%, tur bečská 78 k
K 80213, bačská 80 kg K 8.25, podunajská
77 kg K 7.80 na čivrt léta; žito K 6. 70
příměsí; o ves (— 5 h) K 6.20—6.40.
Terminový obchod byl pevný, je
s ovsem chabý.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 7.49, na říjen K 7.55, žito na duben K 6.55.
oves na duben K 5.95, kukuřic e na květen
K 5.95, na červenec K 6.07, řepka na srpen
K 11.75.
Člen
Marchet
Zedtwitz
Holoubek
Platil
Vídeň
Boryslav
Halič
Pešť
K 80213
kg
12
article
Sádlo K 72.50; jiné zboží bez
Sádlo K 72.50; jiné zboží bez
změny.
Počasi mirné.
Z Hamburku, 6. února. (Telegr.) Pšenice hol-
štýnská pevná, 145.—, 152.—, žito meklenburské
klidné, 135.— až 148.—, žito ruské klidné, 104.—
až 106.—
Z Hamhurku, 6. února. (Telegr.) Řepkový olej
klidný, 49.50
Z Hamburku, 6. února. (Telegr.) (Závěrka.
Káva na březen 27.25, na květen 27.75, na září
28.75, na prosinec 29.25. Smýšlení upevněno.
Sádlo
Hamburk
13
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Proti kontingenlaci cukerni. Vídeňským parla-
mentem přijatý kontingentační zákon cukerní vzbudil
značnou pozornost ciziny. Dvojím směrem. Jednak
vyskytly se v Německu hlasy, volající po podob-
ném opatření, jednak — a zvláště v Anglii —
vyskytly se orgány, které zří v kontingentaci, jakji
Rakousko zavedlo, porušení brusselské do-
hody a žádají uvalení trestních cel na rakouský cukr.
Z prvých nutno uvésti německou zeměděl-
skou radu, která přijala tuto resoluci: Zemědělská
zada německá prosí spolkové vlády, aby ještě v tomie
zasedání předložily návrh zákona, kterým se kon
lingentuje výroha cukru pro domácí zpotřebu a sice
na základě dvojité kontingentace. — Tyto snahy nara-
zily však na odpor v Německu samém. Berlínská „Nat.
Ztg.“ dává mu nepokrytě výraz: V Rakousko-Uhersku
přijala současně s brusselskou dohodou ustanovení
kterými kontingentována domácí zpotřeba, t. j. každé
továrně přiřčeno to výrobní množství, které smí pro-
dati na domácím trhu. Tím má býti zabráněno vzá-
jemné soutěži a snižování cen na domácím trhu a
současně umožněno, využiti dle možnosti clo, brussel-
skou konvencí připuštěné. Jsme názoru, že se postup
Rakousko-Uherska příčí brusselské konvenci a že by
měl v zápětí, že by byla nucena stálá komise brus-
selská zatížiti cukerní vývoz rakouský vy-
rovnacími cly. Dle ujednání brusselských jest
ovšem nepochybno, že jest dovoleno v mezích celní
ochrany, konvencí dovolené, tvořiti kartely k využití
cla tohoto, aniž by bylo lze v tom zříti skýtání pré-
mií. Jinak je tomu ale, zasahuje-li slá
sám tlakem zákonodárným, aby zaji-
stil průmyslu výhody kartelní. Takovýto
postup nutno pokládati za prémiování.
Německo
Anglie
Rakousko
Uhersko
14
article
Jest to již patrno z toho, že jest rakousko-uhenská
cukerní kontingentace napodobením systému ruského.
Že ale jest tento prémiováním, jest nesporno a uznáno
všemi stranami, Rusko ovšem vyjímaje. Německo
přistoupilo k brusselské dohodě, aby se vyhnulo ne-
bezpečí vyrovnacích cel na trhu světovém. Bylo by
nesmyslno, abychom, napodobujíce Rakousko, jedna.
proti konvenci a tím na se uvalili represahie svých
odbytiší. — Dlužno ještě dodati, že Amerika ra-
kouský cukr vyrovnacím clem zatíží
K této otázce se ještě vrátíme.
Rusko
Německo
Rakousko
Amerika
15
article
Německé kartelní ankety. Bergský spolek továr-
níků, zastoupení to německých výrobců malotovarů
železných, vypracoval pro kartelní anketu německou
zvláštní pamětní spis, v němž dovozuje: Bergský
maloprůmysl nemůže býti přirozeně přítelem kartelů
Odkázán z valné části na vývoz, těžce trpí neobyčej-
ným zdražením surovin, které jest důsledkem mono-
polistního postavení syndikátů. Kartely přijímají pak
toto své monopolistní postavení potud jednostranně,
že stanoví ceny bez ohledu na domácí průmysl suro-
viny zpracující, což může průmysl zpracovávající
vyrovnati pouze zmenšením zisku podnikatelského
a redukcemi mzdovými, požadavkem lepší jakosti
zpracovaného materiálu anebo zavedením účelných
strojů. Přispívá-li již to ke ztížení vývozu, pak nutno
mluviti o přímém poškozování, prodávají-li se cizině
suroviny laciněji a za lepších podmínek. Samo o sobě
to ovšem syndikátům vytýkati nelze, protože může
býti každý podnikatel k tomu donucen, poškozením
národních zájmů nutno ale zváti, že ceny pro domáci
zpotřebitele se uměle udržují na značné výši, zpra-
cování se tím způsobem zdražuje a vývoznost zboži
ohrožuje. Ale tím není tlak syndikátu vyčerpán. Tyto
svazy nutí své domácí odběratele, aby při odebírce
jistého kvanta suroviny odebrali vedle dobrého ma-
teriálu i jistou část méně dobrého. Tento postup nutno
považovati za přímé podkopávání domácího průmyslu,
16
article
ježto z nucené odebírky horšího materiálu nutně vy-
plývá i zhoršení tovaru sama, následkem čehož se
ovšem uvolňuje pole soutěži cizí na domácích i za-
hraničních trzích. Vývozní bonifikace, skýtané syndi-
káty jako ekvivalent uvedeného poškozování, nemají
pro bergský průmysl ceny, protože nelze dostáti pod-
mínce s nimi spojené, aby se totiž vývozci sdružil
ve spolek. Spolek obrací se proti všem kartelům a
syndikátům, které a) prodávají suroviny pro domáeí
zpotřebu za ceny zbytečně vysoké a cizím odběrate-
lům za nepoměrně nízké, b) které nutí domácí zpotře-
bitele, aby kupovali suroviny méně cenně. Zajímav
tyto vývody zasluhují jistě pozornosti i u nás, kde
by věru bylo nejvýš na čase, podrobiti dů-
kladnému šetření postup kartelu že-
lezářského, drancujícího bezohledn
domácí trh.
K rozpuštění kartelu rouřového. O rozpuštění
kartelu rourového se sděluje: Závodům mannesman-
nových rour vyhražen rozpuštěným kartelem dodávací
podíl 6000 t. a byly nuceny — jen aby závod byl do
jisté míry ještě se ziskem zaměstnán — valnou část
své výroby vyvážeti. Z rourového vývozu posledních
let připadalo na závody uvedeně 58% všeho exportu.
Ostatní závody mimo uvedený participovaly jen 42 95.
Následkem toho nepoměru žádaly válcovny mannes-
mannových rour, aby příští podíl v novém kartelu
každého závodu ná hražení potřeb domácího trhu
byl stanoven poměrně k vývozu a výrobě toho kte-
rého závodu. Ostatní závody návrh tento zamítly. Ná-
sledkem toho došlo k zrušení kartelu.
17
article
Ruský průmysl železářský. Sjezd zástupců urál-
ského průmyslu železářského, konaný v Jekatěrino
burgu, přijal dle zprávy ruské obch. tel. kanc. petici
ve které žádá vládu, aby zkoupila zásoby surového
železa a obchodního železa dnem 1. ledna vykázané
a kontingentovala výrobu ruských železáren. Jak li
sty tuto petici glossují, patrno, že nemá valné naděje
na úspěch. — Dle zpráv výboru majitelů železářských
ocelářských hutí bylo v prvých deseti měsících r. 190
vyrobeno ve srovnání s tímže obdobím r. 1901 že-
leza a ocele
kolejnie
4,358 732 4,945. 00
prutového železa
8,450.665 8,535 318
železného plechu střechového 8.721 143 7.485. 462
železného plechu
646.212 781. 736
výroba ocele a železa v urálském obvodu stále stou-
pala, výroba litinová klesala. Tento převrat nutno
vyložití výhradně zvýšenou výrobou železného ple
chu. Jeho celková výroba dosáhne v r. 1902 asi 11
mill. pudů, proti 9,379.0?0 p. r. 1901, 9,027.000p
r. 1900 a 7,890.000 p. v r. 1899.
18
article
Francouzský obchod s vínem. Zpráva konsulátu
bordeauxského sděluje: Výrobci lepších vin v Medocu
rozhodhi se, že prodají svá vína ze sklizně 1901 z
sníženě ceny a následkem toho rozvinul se v prvn
polovině prosince 1902 velmi čilý obchod. Vina
1901 (ze Chateau, Latouru, Lafite, Montrose, Dubart
Milonu a p.) nalezla takto velmi rychle kupce. S tě-
mito prodeji byli výrobci patrně velmi spokojení, pro-
tože mají nyní dosti času, dopřáti vývoje vinům
1902, jichž dobrá jakost jest nyní již patrná a za něz
mohou tedy dosíci lepších cen. Koncem prosince by
obchod s malými víny klidný. Zjištěno jest také nyní
že loni urodilo se vína méně. Zimy druhé poloviny
prosince vinům velice prospěly. Dle statistických dat
zpotřebeno v celé Francii v prvých deviti měsících
minulého roku 34.509.112 hl, v téže době r. 1901 pak
32,119.079 hl. Jeví se tedy konsumní zvýšenío
2,390.033 bl
Lafite
Montros
Chateau
Latour
Francie
Dubarta Milon
19
article
Různé zprávy. Gelsenkirchenská Báňská
společnost oznamuje 1025 divídendu. Odpisy a pří-
spěvky k fondům činí 6,268.000 mk. — Dle zprávy
rotterdamské firmy Duuring a Zoon vzrostly evrop
ské zásoby kávy k 1. únoru asi o 10.000 pyllo.
světové zásoby za to se o 17.610 pytlů zmenšily. Zá-
soby evropské činily 1. února 440.850, světové 756.79
pytlů. — Ironmonger oznamuje z Filadelfie: Vý-
chodní ocelárny a železárny nepracují stale, na západi
pokládá se situace stále za pevnou a celkem pokládaj
se vyhlídky za dobré. Poměry obchodní jsou stále
ještě abnormální. Pochyby a nejistota jsou hlavním
znakem trhu,
Filadelfie
Duuring
20
article
Zkoužky zatěžovací, olřesové a nárazové až na
lom. V novostavbě vršovických kasáren se konaly
dne 5. t. m. dopoledne na Lorencových cihelnýcha
korkových stropech zkoušky až na jom. Pět strop
byto zkoušce na lom podrobeno, ale ani jeden z nich
nemohl k lomu býti přiveden. Korkový 6.5 cm
silný strop v rozpnuti 2.00 m byl zatížen břemenem
4640 kgm a nejevil zcela žádněho průhybu. Cihel-
ný 15 cm silný strop v rozpnutí 2.00 m byl zatížen
břemenem 4756 kglm a nejevil zcela žádného prů-
hybu. Oba tyto stropy byly již dříve podrobeny po-
žární zkoušce až 1200° C. žáru. Cihelný 15 cm
silný strop v rozpnutí 3.40 m byl zatížen břemenem
4872 kg/m a objevil se jenom nepatrný průhyb 4 mm
a deska zůstala úplně neporušena. Na jiný cihel
ný 15 cm silný strop v rozpnutí 3.40 m vrhlo se s výš-
ky 2.00 m břemeno 1500 kg a deska zůstala úplně
neporušena. Na jiný cihelný strop 15 em silný
v rozpnutí 3.40 m vrhl se dvakráte s výšky 13m
jeden 195 kg těžký žulový kvádr a deska zůstala vzdor
těmto ohromným nárazům úplně neporušena.
Z vývozního spolku pro Čechy, Moravu a Slez-
sko v Praze. V měsíci lednu opatřila kancelář spolková
odbytných a nákupních pramenů rozlič-
ného zboží, agentů, zástupců, sazeb dopravních
celních, pak různých překladů z cizích a do cizích
jazyků a podobné celkem 1860, dále podal Vývozní
spolek písemně v té době 1974 i níormaci o so-
Lorencův
Morava
Praha
spolek pro Čechy
centimetr
kg / m
mm
kg
21
article
lidnosti a úvěruhodnosti lirem domá
cích i cizích konečně upozornil své členy, že m
o 30 firmách důležité zprávy a oznámil jim 185
insolvencí a 134 konkursy. — Z Bukurei
šti hlásí se zástupce, který ročně několikráte Rumun-
sko procestuje, dobré obchody činí a jest zaveden
u prvních firem. Přeje si zastupitelství z oboru tex-
tilního, ježto čítá mezi zákazníky velkokupce a malo-
kupce z toho oboru a rád by v obchod uvedl v Rumun-
sku tovary textilní z Čech, Moravy a Slezska. —z
Vídně nabízí se velká firma, která by převzala za-
stoupení továren na zboží lněné a bavlněné, bílé
pestré. Táž se nám co nejlépe doporučuje.
Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Če-
ské Lipě na jmění Josefa Strauba, neprotok
továrníka ve Šluknově. Konkursním komisařem před
nosta okresního soudu ve Šluknově, správcem dr-
Hasenöhrl, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 13. února
přihlášky do 9. března, rok likvidační 16. března.
Rumun
Straub
Hasenöhrl
Čechy
Morava
Slezsko
Vídeň
Šluknov
22
article
„České listy hospodářské“. Právě vyšlo 1. číslo
nového ročníku tohoto listu, vydávaného Ústřední
společností hospodářskou, s tímto obsahem: Hospo-
dářský rada Jan Vaníček: Decentralisace ve správě
velkostatku. — Zemský poslanec Karel Adámek: Z Ně-
mecka. I. — Inspektor hospod. Konstantin Feuerstein
O průmyslovém zpracování švestky. — Adjunkt čes
musea J. Kafka: Kapitoly k otázce o znečišťování vod
rybných v Čechách. — Ředitel panství V. Červinka:
Vedlejší obživa chudého lidu rolnického na Chotěboř-
sku. — Stručné zprávy o výzkumech a zkušenostech
novějších z oboru zemědělství, zvláště z oboru pol-
ního hospodářství. — Literatura. — Zpráva o zasedán
ředitelstva Ústřední společnosti hospodářské pro krá-
lovství české. — Hospodářské školy, kursy a kočovné
vyučování. — Zprávy z rady zemědělské pro králov-
ství české a ze spolků hospodářských zemskýcha
krajinských. — Výstavy, sjezdy a trhy. — Směs. —
Vaníček
Adámek
Feuerstein
J Kafka
V Červinka
Čechy
Chotěboř
če muzeum
rada zemědělský pro králov
spolek hospodářský zemských krajinský
23
article
Osobní.
Osobní.
Banky, záložny a spořitelny.
Občanská záložna v Sedlčanech vykazujev
rozvaze za r. 1902 aktiva: Hotovost dne 31. pro-
since 1902 K 18.919.43, půjčky korun 923.707 24.
Domy čp. 74 a 75 a půl domu čp. 32 (radnice)
Sedlčanech korun 49.340 13. Záruka úřadníků korun
3.065 42. Vlastní cenné papíry korun 18.100.—. Kon-
cem roku 1902 uloženo u jiných ústavů kor. 7.170.13
Inventář korun 1.160.15. Zásoba vkladních a člen.
knižek v ceně korun 235.05. Dlužníci v běžných
účtech korun 9.520.—. Úroky z půjček do 31. pro-
since 1902 nedoplacené korun 10.395.42. Úhrnem ko-
run 1,041612 97. Passiva: Závodní podíly korun
18.425 78. Kauce členů korun 10.251.04. Vklady na
knlžky do konce roku korun 842.168.48. Požadavek
úřadníků korun 3.065.42. Věřitelé v běžných účtech
korun 7.610.—. Úroky z půjček na r. 1903 napřed
přijaté kor. 5.699.81. Fondy reservní kor. 149.494.04
Správní přebytek za r. 1902 po odpisu kor. 4 898.40
Dělnická záložna při společenstvu kadeřníků,
holičů a vlásenkářů má výborovou schůzi v ponděl
dne 9. února v 8 hod. več. v místnostech su Vo
celků« v Husově třídě, I., kdež se splátky přijímají
a půjčky povolují.
Za měsíc leden vykazují
Měst. sp. na Král. Vino-
hradech
. . K 649.356 K 397 68
K 37.090
Záložna počátecká . . K 36.627
K 87.769
Spořitelna v Kralupech K 99.282
K 685.441
O bchodní zál. v Praze K 588.806
Král
O zál
Sedlčany
Husův třída
Kralupy
Praha
Kon
run 1,041612 97
24
article
Trhy poněžni.
Trhy poněžni.
V Praze, 6. února. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Při dosti pevném trhu došlo na dnešní burse „ k zá
věrkám akcií české banky »Union« za K 256.—, Živno-
stenské banky za K 260.—, české společnosti pro prů-
mysl cukerní za K 158.—, dále jednány komunální
dlužní úpisy Zemské banky za K 100.40. Za akcie
pražské úvěrní banky zboží podáváno K 562.—, avšak
nebylo pro ně žádného peněžitého podání. Dále po-
dáváno za akcie: strojírny Daňkovy K 338.—, hospo-
dářské úvěrní banky K 295.— a české průmyslové
banky 400.— peněz.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Ofiiciální záznamy zněji
Daňkův
Praha
Živno
český banka
25
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
Č. Budějovic 1893
» Plzně r. 1886
„ Teplice r. 1887
» , Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » kom. dl. úp.
„ » » mel. úpisy
„ . » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Buštěhradská dráha . .
„ 1872
dto.
Místní dráha Německý Brod-
Humpolec. .
Česká montanní Em. 1896.
Česká eskomptní banka . . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka. . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechya
Morava
Ústecko teplická dráha . . .
Česká severní dráha . .
Buštěbradská dráha . (lit. A.)
». (lit B.
Duchcovsko-podmokelská dráhal.
Pražská spol. paroplav. po Vltavě
a Labi . . . . . .
Ake. tov. na um. hnojiva v Kolíně
Podolská cementárna . . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicfch
První česká všeob. zajišť. banka
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
„ stroj. spol. (dř. Ruston)
První českomorav. tov. na stroje
Ake
Daněk
Ruston
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
německý Brod
Humpolec
Vltava
Kolín
Č . Budějovicf
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka pro Čechya Morava Ústecko
Český akciový . pivo
29
article
x. Z Vídně, 6. února. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Z počátku na zprávy z Makedonie-
jakož i vzhledem na zprávy o 49% úrokové míř
konverse kursy klesly a teprve později nastal roz-
hodný obrat k lepšímu, k čemuž zavdaly podnět
zprávy z Berlína. Příznivě působila také bilanc
Společnosti státních dráh, jejichž kupony dividendové
byly kupovány za 29 fr. Naposledy zůstaly v plat
nosti nejvyšší záznamy. Z bankovních hodnot do-
sáhly reprisy obě kreditky, akcie länderbanky
unionky. Akcie rakousko-uberské banky podlebly re-
akci. Z dopravních značně se zlepšily akcie státní
dráhy. Též buštěhradské, severní a obě severozápadní
zdražily. Na průmyslovém byly obraty méně čilé
Alpinky poněkud se zlepšily. Pražské železářské po-
někud zlaciněly. Schodnica se zlepšila. Turecké po-
někud se zotavily. Trh ukladací klidný. Společné
renty zachovaly původní záznam, kdežto renty s niž-
sími úroky ochably. Devisy a valuty lacinější. Na
eskomptním trhu peníze snadnější: 21/s proc.
x. Z Vídně, 6. února. (Telelgrm. »Nár. Listů«.)
(Večerní bursa.) Kreditky 700.50 (po —.—)
uberské kreditky 747.—, anglobanka 279.50, bankovní
jednota 475.—. unionka 551.—, länderbanka 410.—
státní dráha 700.50, jižní dráha 57.50, polabská dr
456 —, severozápadní dráha 451.50, turecké tabákové
355.—, rýmavsko muráňské 494 50, alpinky 395.—.
květnová renta 100.80, uberská korunová 99 55,
turecké losy 121.75, marky za hotové 117.15, na
ultimo leden —.—, únor —.—, Smýšlení pevné
Deviry. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 197.90,
198.10, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší lh.
Vídeň
Makedonie
Berlín
Amsterodam
Brusel
státní dráh
30
article
Německo šeka
kr. lhůty za 100 mk. 117.10, 117.30, Německo na
delší lhůty 117.15, 117.55, Londýn šek a kr. lh.
za 10 l. st. 239.85, 240.15, Londýn na delší lhůty
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.-
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.25,
95.45, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.
—.—, Petrohrad delší lh. ——.—. —.—, Paříž šek
a kr. lh. za 100 fr. 95.371/2, 95.50, Paříž delší lh.
—.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.27, 95.40, delší lh. —.—, —.—, Švýcary šek
5 kr. hl. 95.27, 95.40, delší ihůty —.—, —
Z Vídně, 6. února. (Závěrečné úřadní
kursy.)
Únorová renta . 100.75 lvovskočernovická 583.—
květnová » . 100 80
698.50
spol. st. dr. rak. uh.
57.50
červenc. » .
100 . 75
jižní dráha . ..
říjnová » .
rakouská » zlatá
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Vídeň
Petrohrada ruský město šek
Italia šek
31
article
121.10
severní dráha
» kor.
101 .65
450.—
rak. severozáp. dr.
uherská » zlatá
121.25
pardubická dráha
» kor.
99.70
polabská dráha
rak. invest. renta
94.6
česká sev. dráha
uher.
buštěhradská A
4o zást. listy Hyp.
1020.—
199.—
banky král. č..
pražsko - duchcov.
531.—
31/2% zást. 1. Hyp.
duchcov. podmok.
banky král č. .
ústecko- tepl. dr.
903.—
4% kom. dluhop.
dunaj. paroplaveb.
824.—
Zem. banky kr.č.
rakouský Lloyd
4% žel. dl. úpisy
354.—
turecká labák. rež.
doktor
A 4
32
article
Zem. banky kr.č.
340.—
rak. zbrojov ka
375.—
státní losy 1854
Rudolfova huť .
» 1860
395.—
alpská montan. sp.
493.—
po 500 zl. . .
rým.-muráň. spol.
330.—
po 100 zl..
Poldina huť .
1645.—
státní losy 1864
praž. želez. sp. .
losy úvěrního úst.
1150.—
česká montan. sp.
vídeň 1. komun.
345.—
lisské losy . . .
západočeská uhl.
1400.—
120. 25
severočeská uhl..
turecké losy
rak. úvěrní ústav
699.75
mostecká uhl. sp.
710.—
279 25
b. angio-rakouská
vídeň. stavební sp.
550.—
543.—
vídeňská unionka
Schodnica . . .
b. pro země rak.
409.50
peštská vagonka
uh. úvěrní banka
745.50
devisa německá.
117.0
474.—
95.40
bank. jednota ..
pařížská.
956.—
95.2
r. úst. pro úv. poz
„ euryšská.
255 50
„ lond ýnská
239 82
česká b. Union .
Rudolfův
Poldin huť
úvěrní banka
95.40 banka
33
article
19.09
Živnost. banka . 260-
dvacetifrank . .
marka papírová . 117 0
rak.uh. banka . 1585.—
» . 253.—
roln. úvěr. banka 298.— rubl
Eskontní sazby 21/2—31/2 procent.
Po začálečním ochabnutí nastala reprisa vychá-
zející od akcií státní dráhy následkem lepších od-
hadů dividendy. Na konec bylo smýšlení všecbecni
pevné na Berlín. Kreditky a akcie dráhy státní čile
Dodatečná bursa: Kroditky 700.25, státní dráha
699.50, turecké losy 121 75.
Berlinská bursa, 6. února. (Zvl. telel. zpráva
»Nár. Listů«.) Jelikož realisace na dnešní burse ne-
byly již prováděny, začala se povšechná tendenc
lepšiti. Impuls vyšel tentokráte z trhu bankovního,
kde domácí banky na zprávy o nových obchodecha
dobrých bilancích byly hledány a tím také stouply
jenom že nejvyšších kursů nemohly udržeti až d
konce. Rakouské kreditky byly ze začátku v sou-
hlasu s vídeňskými ranními záznamy, slabé, pozděj
však také na koupě úhradní asi o 34% se zlepšily.
Na trhu báňském udržovala spekulace stálou reserva.
Kasovní hodnoty trochu lepší. Z dopravních papíru
značně se zotavily akcie státní dráhy, ježto prý divi-
denda bude se rovnati loňské. Na základě toho pod-
nikány byly v tomto papíru velké úhradní koupě.
Lombardy povolily; jinak byl trh dopravní klidný.
Renty pevné. Soukromý diskont nezměněn: 1.87.
Lombardo
Berlín
živnost . banka
34
article
První citry znamenají začáteční, druhé konečné
kursy: Rakouské kreditky 220.25, 221.12, Diskonto
199—, 198.37, Německá banka 216.90, 217.75, Ob-
chodní společnost 163.30, 163.—, Drážďanská banka
150.75, 150.75, Španělské exterieury 90.—, 90.50,
Bochumské ocel. 185 25, 185.50, Lauřina huť 218.—,
21787, Dortmund Union lit. C. 72.30, 72.50, Har-
penské uhl. doly 173.25, 174.—, Gelsenkirchenské
uhl. doly 174.25, 175.—, Hibernia 171.75, 172.—
Consolidace 338.40, 339.50, Severoněmecký Lloy
97 10, 98.—, Hamb.-amer. dopravní spol. 103.—.
105.—, Kanada 135.50, 135.75, Transvaal 169.25,
169.50, turecké losy 133.—, 133.75.
Z kasovních papírů: Concordia 270.—, Escb-
weiler 218.—, Geisweider 148.25, Hochdahl 153.—
Katovické 209.90. Wilhelm 181.—, Phönix 131 10
Rh. Stahl 126.50, Schalker Gr. 354.—, Westfali
12480, Orenstein 123.75, Rl. Metall 78.10, Hasper
154.—, Donnersmark 204.—, Huldschinský 101.25,
Vulcan 202.25, Bismark 223.—, Caro 96.40, Hoesch
153.75, Georg Marie 104 90, Königsborn 138.50, Nord-
stern 236.—
Dodatečná bursa. Z Berlína, 5. únor
C.-B.) Kreditky 221.10, státní dráha 150.10, jižní
dráha 16.—, Diskonto 198.50, německá b. 217.75,
obchodní b. 162.90, drážďanská b. 150.75, darmštadt-
ská banka 140.90, národní banka 122.—, dráha
Dortmund-Gronau 195.50, Henri 107.25, Transvaai
162.50, Kanada 135.60, Golthard. 181.50, Llov
98.—, Packet 105.10. — Za hotově: Lauřina hut
217.80, dortmundské 72.30, bochumské 185.60, gel-
senkirchenské 175.—, Hibernia 172.10, harpenské
174 10, Consolidace 332 50. Smýšlení pevné.
Wilhelm 181
Stahl
Cara 96.40
Hoesch
Georg
Marie
Henri 107.25
Diskonto
Lauřin huť 218
Dortmund
Haro
Kanada
Transvaal
Geisweider
Orenstein
Huldschinský
Vulcan 202.25
104
Königsborn
Nord
Berlín
Gronau
německý banka
Ob
163.30
drážďanský banka
Hibernia 171.75
Lloy 97
Escb
Schalker Gr . 354
Bismark 223
národní banka 122
Transvaai 162.50
Hibernia 172.10
Concordia 270
Hochdahl 153
Phönix 131 10
Hasper 154
Donnersmark 204
Llov 98
Packet 105.10
Lauřin hut 217.80
35
article
Z Berlína, 6. února. (O 1 hod. 30 min. odpol
Kreditky 220 50, státní dráha 149 25, lombardy 15.75
Smýšlení klidné.
Z Frankiurtu, 6. února. (Telegr. závěrečné kursy.)
Úvěrní akcie 220..25, akcie společnosti státní dráhy
149.10, lombardy 15.80, papírová renta 101.40, stří-
brná renta 101..25, zlatá renta 103.37, uherská zlatá
renta 102 20, uh. korunová renta 100.40, 49% rak.
korun, renta 102.40. Smýšlení pevné.
Z Frankfuriu, 6. února. (Dodatečná bursa.) Úvěrní
akcie 221.—, státní dráha 149.60, lombardy 15.80.
Z Paříže, 6. února. (Počáteční bursa.) 3proe
renta 100.—, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení nerozhodné
Z Paříže, 6. února. (Telegrafické závěrečné kursy.)
Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 100.07,
3/z1 roc. renta —.—, italská renta 102 70. rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1320, státní dráha —.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.141h2, rakou-
ská zlatá renta 103.80, uherská zlatá renta 102.70
otomanská banka 608.—, tabáková režie 382.—, tu-
recké losy 130.75. Smýšlení klidné.
Berlín
Paříž
Londýn
otomanský banka
53
article
x. V Praze, 6. února. (Pův. zpráva »Nár. Listů-)
Také na dnešní burse byl obchod s pšenicí a žitem
mdlý a chabý. Koupěchlivost jest velice omezená,
mlýny kupují jen nejnutnější a hledí laciněji koupiti.
jakmile dojdou silnější dovozy. Ceny pšenice zůstaly
nezměněny, naproti tomu zlacinělo žito o 5 haléřů.
Z Prahy nádraží znamenala pšenice K 7.75—8.35,
žito K 7.— až 7.30 za 50 kg. Obchod s ječmenem
postrádal veškeré čilosti. Ceny zůstaly nezměněny
K 6.60 až 8.— za 50 kg. z Prahy. Obraty byly ve-
lice skrovné. Obchod s ovsem zůstal omezen pouze
na jednotlivé obraty, při čemž zůstaly poslední ceny
upevněny. Z Prahy byl placen K 6.30—6.60, k seií
až K 7.—. Jinak byl jen poněkud obchod s' kukuřicí.
Ceny stouply o 5 hal. Z Prahy byla placena uherská
K 6.90—7.10, ruská K 6.80.
Praha
kg
54
article
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšeníce
česká 1902 75—81 kg K 7.80, 8.35, uherská O—
0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jak
kg 0.—, 0.—, americká —, —
vadné jakosti 0.—, 0.—; žito české 1902 jakosti
72—75 kg 7.—, 7.30, uherské 00—00 kg J.— at
0.—; ječmen výběr 7.75, 8.—, první jakosti
7.40, 7.50, střední 7.—, 7.10, merkantilní 6.60, 6.70.
ječmen k setí 8.40, 9.—, vadný 6.25, 6.50; oves rv-
chlík 1902 6.45, 6.50, prima 6.35, 6.40, merkantilní
6.25, 630, k setí 6 60, 7.—, oves uherský 0.—, 0.—
kukuřice uherská 19010.— 0.—, cizozemská 0.—
cinguantinová 1901 K 0.—, 0.—, nová 1902 6.95, 7.05.
cinquant. 1902 775, 8.—; vikev česká 7.80, 8 25,
hahčská 0.—, 0.—, uherská K —, 0.—, pohanka
0.—, 0.—, proso 0.—, 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 29.—, 29..50, č. 1 28.—, 28.50,
č. 2 26.50, 27.—, č. 3 25.—, 25.50, č. 4 23.—, 23.50.
č. 5 22. —, 22.50, č. 6 20 50, 21.—, č. 7 18.—, 18.50,
č. 8 13.50, 14.—. Žitná mouka č. I. 22.50, 23.—, č. Il
21.50, 22.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—, —
Pšeničné otruby jemné 10.50, 10.80 hrubé 10. 50,
10.80, otruby žilné 10 80, 11 20, krupice 29.—, 29 50.
uherský O — 0
uherský 00
28
29 50
kg