Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

z. února 1903.

4

Císlo 37.

5 article

právě proto mohla by levice říci, že jest ocholna pojati do jednacího řádu ustanovení, znemožňující též obstrukci malých stran. Nesmí se však postavili na stanovisko, že jednací řád musí býti změněn tak, že se smí zde mluviti jen německy, anebo že jen malé strany nesmějí obstruovat, kdežto sama sobě jaksi jako praecipuum právo to zachovává. Konečně by bylo na čase objasniti podstatu, psychologii a fysiognomii obstrukce a položiti otázku, co vlastně jest obstrukce v parlamentě konstitučního státu? Ničím jiným, než velkým pokrytectvím, velkou lží a tartufferií vůči veřejnosti, vůči těm, které zde zastu- pujeme a také vůči sobě samu. Jest lží, proto že ti. kteří dělají obstrukci, praví: »Nechceme, aby se dělaly zákony, aby se provedl rozpočet, nechceme vykonávat vrchní dozor, zaručený nám státními zá kladními zákony. Myslíte tak opravdu? Víte zcela dobře, že se v lidské společnosti musí vlásti, ne- mají-li věci dospěti k anarchii, která zajisté není politicky mravnou. Nechcete-li tomu, dokažte to svými činy. Kdyby se neměla najíti nemravnost obstrukce v tom, naleznete ji v jiné okolnosti.

6 article

Obstrukce spekuluje na to, aby vláda určité věci vykonala nebo trpěla. Pak je to nátlak, je to poli- tické vyděračství a nemyslím, že by, provádí-li se co ve velkém, bylo méně nemravné, než vyděračství, které podlehá zákonu trestnímu. Obstrukce jest mimo to naprosto nemorální stojíc ve přímém odporu s účelem parlamentu. Vše co jest v odporu se svým účelem, je perversní Obstrukce není tedy u porovnání s úkoly parlamentu než pervesitou, chorobným psychopatickým zjevem veřejného života, politickým šílenstvím zákonodár- ného sboru. Nejdrastičtěji to dokážeme, představíme-li si případ, že by druhý činitel konstituční, nositel korany, řekl: já sice se nevzdám trůnu, ale ode dneška nebudu vládnout, nebudu svolávat minister- skou radu, ani nevyslechnu ministerského předsedu, nepodepíši, co mi ministři předloží, nebudu jmeno vati žádných úřadníků, protože parlament nepracuje a daně se nemohou jinak vybírat, než § 14., nepo- užiji § 14.

7 article

Následek toho by byl, že by se ve státu ne- mohlo vladnout a že, jelikož se daně nevybírají. žádní úřadníci by nebyli placeni a další následek, mnohým poslancům nepříjemný, že by se diety ne- vyplácely. To se již stalo v sousedním státu. V Ba vorsku král po několik měsíců nepředpouštěl k sobě ministry, nechtěl k nim mluviti, nechtěl ničeho pod- pisovati. To však byl šílený král a musil být dán do blázince. Tu se vidělo, že když koruna — třeba bez úmyslu — prováděla obstrukci, celý svěť nabyl dojmu, že se tu jedná o šíleného jnositele koruny. Obstrukce je tedy nemravným politickým šílenstvím, politickou pervesitou a žádná strana neměla by pro- hlašovat, že si musí tuto zbraň ponechatí. Jak je t možno, že, jakkoli jest mnohým známo, že obstrukc jest zbraní nemravnou, přece jí použivají k vynucení svých účelů? Myslím, že se neklamu, pravím-li, že příčina ťoho spočívá ve velikém nedostatku citu pro zod- povědnost v této sněmovně vůči millionům, jež zde zastupujeme. Musím ještě poukázati na druhé po- krytectví, které rovněž dokazuje, že není dostatek cítu pro zodpovědnost. Tiliž pánové v této sněmovně, kteří dnes pravi nedáme si vyrvat zbraň obstrukce, provádějí velkou agilaci pro odstranění § 14. a přece musí věděti, že tento § 14. jest jediným pojišťujícím ventilem proti obstrakci a že by musilo dojíti ke zkáze státu, kdyby tohoto § 14. nebylo, pro případ, že by se prováděla obstrukce. Poněvadž se bojí prohlásiti, že již ne- budou prováděti obstrukce, jako my jsme to ochotní prohlásiti, aneho nesmějí říci, že § 14. je zločinem.

8 article

Tento nedostatek citu pro zodpovědnost a nedostatek porozumění jest příčinou toho, co se zde děje. Z toho nejlépe je vidno, že máme přesvědčení, tvrdíme-li, že tento parlament s touto kompetencí se nehodí pro řešení národních olázek, které jsou příčinou obstrukce a že není pravým parlamentem pro tuto říši. Jest zvláštní, že právě největší centralisté v této sně- movně dokázali minulého týdne, že vlastně nejsou pravými centralisty. Připomínám, pánové, jak byli tak zv. cukrbaroni ze sněmovny vyhnáni. Že jsou tyto cukerní zákony pro naše hospodářství a pro celou říši, o tom nikdo nepochybuje. Proč přes to došlo k těmto scénám a kdo scény tyto způsobil? Právě pání ze zemí alpských, kteří nejsou s cuker- ním průmyslem v přímém spojení, lidi tyto ze sně movny vyhnali. Co tím ukázali? Že jen tehdy mají smysl pro tak důležité říšské otázky, jsou-li tím do- tčeny přímo jich vlastní země. (Souhlas na lavicích českých.) Nejsou-li tím dotčeny jich země, jest jim celý cukerní průmysl a továrníci, jak se tehdy kři- čelo — pakáží. Chci poukázati na další pokrytectví, s jakým se setkáváme zvláště na Moravě. Víte, že obyvatel- stvo na Moravě je z dobrých tři čtvrtin české z jedné čtvrtiny německé. Přes to tato čtvrtina ně- mecká má více politických práv, než my Čechové. Jak to právě stoupenci p. kollegy Primavesa, kterýž mne zde poslouchá, obyčejně na zemském sněmu odůvodňují? Praví se: Naše města jsou zástupci průmyslu, naši továrníci jsou Němci, musíme míti tedy více politických práv, než vy. Dejme tomu, že je to správné.

Čecho Němec Morava

9 article

Což jsme zde neslyšeli z vlastního tábora těch pánů, že cukerní průmysl jest »pakáží«? Že tito páni cukrbaroni to jsou, kteří nejsou hodni, aby vkročili do parlamentu? Pan poslanec Primavesi za- jisté nahlédne, že nestálo za to, aby tito cukrbaroni dostali více politických práv než my. (Hlučný sou- hlas na lavicích českých.) Obstrukce musí se již proto z této síně navždy vypuditi, poněvadž kompromituje konstituční zásady v jich základě a ve státu, kde jest tolik činitelů, kteří by rádi viděli, aby tento konstituční život zkrachoval a aby opět dostal se ke vládě absolutis- mus, ve státě takovém parlament má málo příčin pracovat k tomu, aby konstituční život byl ještě více kompromitován, než se dělo dosud. Chcete-li býti, pánové, poctiví vůči nám, vůči sobě samým, vůči voličům, vůči ústavě, o níž tvrdíte, že je basí všech politických práv, musíte připustiti, že jednou pro vždy jest nutno, abyste odhodili obstrukční zbraň, nikoliv abyste se stavěli na stanovisko, aby obstrukce zůstala ve vašich rukou a jen malé strany se jí vzdaly.

Primavesi

10 article

Pánové praví: Musíme se chrániti proti znásil nění majeritou. Známe tuto majoritu, o níž mluvite a jeden list zcela upřímně napsal: »Majorita mus být v parlamentu, ale stará majorita pravice to ne- musí býti, ba nesmí býti.« Mluvíte stále o znásilňování. Tážl se vás a pro sím vás, abyste byli vůči nám spravedlivi. Jmenujte mi jediný případ, ve kterém by byla majorita pra vice vás znásilňovala. Touto frází hází se tak často ve sněmovně a my si to nesmíme jen tak zhola zhola dáti líbiti. Musíme se jednou tázati, kdy vás majorita znásilnila. Přicházíte s jazykovými nařize ními. Jazyková nařízení dle našeho poctivého pře- svědčení nebyla znásilněním proti vám, nebyla však ani plným právem pro nás. (Hlučný soublas.) Ale připusťme, že vy jste viděli v jazykových nařízeních znásilnění. Táží se vás, což vydala jazyková naří- zení majorita této sněmovny, byla jazyková nařízení udělána v této sněmovně. Jazyková nařízení byla vydána na základě ministerského práva, plynoucího z ústavy, kterou jste v Rakousku zavedli. Zmíněný list praví: pokud v této sněmovně budou národní strany, pokud sněmovna bude rozdělena na části slovanskou a německou, nemůžeme dáti z rukou obstrukční zbraň. Myslíte, že znásilnění v politi- ckých právech méně boli nežli znásilnění v právech národních? Anebo mysiíte, že kdyby se sněmovna rozdělila dle politických zásad, že by nemohlo při- jiti na jedné straně k násilí a na druhé k obstrukcir

Rakousko

11 article

Co není duševně spřízněno, co duševně nesouvisí,a nemusí to býti národní momenty, mohou to býti také politické, nebo hospodářské a osvětové, co tedy není z jedné duševní látky, jest jako politická forma neudržitelno. A pánové se klamou, domnívají- li se, že mohou zabrániti změnou jednacího řádu, aby. chom utvořili majoritu, budeme-li k tomu míti moci a vůle tuto bývalou majoritu opětně utvořiti.

12 article

Proč my nestojíme na témž stanovisku a proč my také nepravíme: nestrpíme, aby levice utvořila majoritu! My pravíme však: Jste-li s to v této sně- movně utvořiti majoritu, jest to vaší parlamentní a konstituční povinností tak učiniti. (Pochvala u Čechů.) Jen tehdy může sněmovna dospěti k pravidelné práci, bude-li utvořena majorita. To, co my vám povolu- jeme, musíte, máte-li jen trochu porozumění pro právo a spravedlnost, též nám povoliti. Nepřišli jsme sem, abychom zde na svých místech seděli, zde občas mluvili, nýbrž abychom hájili zájmy lidu. Pro- tože jsme však dospěli k přesvědčení, že v této sně- movně, kde jest tolik stran, sourodé strany se musí spojiti, aby utvořily majoritu a pomocí této hájily zájmy národa, jest naším cílem, tuto majoritu zbu- dovati. Budeteli s to vytknouti společný program a seskupiti okolo sehe tolik poslanců, abyste měli ve sněmovně arithmetickou většinu, můžete býti pře- svědčeni, že my utvoření této majority nezodpovíme obstrukci, nýbrž jako opposiční strana klidné a bez- pochyby ne dlouho budeme čekati, až tato umělá majorita dospěje tam, kam dospěla v létech 1890. totiž až odebere se ke svým otcům. Jak chcete tak velkou otázku, jako jest rakousko- uherské vyrovnání, rozpočet, v této sněmovně vyří- diti? Jak chcete docíliti toho, aby vláda měla před touto sněmovnou respekt a aby se její vůli podří- dila, nepřipustíte-li, aby straný projevily svou vůl a žádaly, že se má v Rakousku vládnouti v tom či onom smyslu?

Čecho Rakousko

13 article

Vy si děláte věc velice pohodlnou. Přijde-li státní nezbytnost, myslíle si: necháme strany pra- vice, aby se o stální nezbytnosti postaraly a uchý- líme se zatím do kuloarů. Když však nastane čas, že strany majority by měly býti uspokojeny ve svých kulturních a politických požadavcích, přijdeme, abychom zahájili obstrukci. — Tak my, pánové, ne- hrajeme! Vy musite také převzit zodpovědnost za státní nezbytnosti. Pan posl. Pernerstorfer vyslovil se velice příkře o majoritě pravice, musí však při- znati, že kdyby této »proklaté« pravice nebylo, že by v této sněmovně neseděl ani jediný sociální de- mokrat, protože V. kurie, která tyto pány sem při- vedla, nebyla umožněna levicí, nýbrž pravicí. Což pak neví pan posl. Pernerstorfer, že za hr. Taafla všecky živly, které držely s lidem a byly blízky programu sociálních demokratů, seděly na pravici této sněmovny, kdežto velkokapitál, velký průmysl, který tehdy ještě sociální demokraty utlačoval, seděl na levici? Kdyby pravice, zvláště náš klub tehdy nebyl podal návrh na zavedení všeobecného voleb- ního práva a kdyby nebyl pozdějí uzavřen kompro- mis ve příčině pálé kurie s hr. Badenem, levice návrh podobný nebyla by podala. (Souhlas na lavi- cích českých.)

Baden

14 article

Vyzval bych poslance Pernerstorfera, aby v tétc sněmovně nechal cirkulovat návrh na zavedení vše- obecného, rovného a přímého hlasovacího práva. Kde by dostal více podpisů? Na levicí nebo na pravici (Pochvala u Čechů.) Chcete-li poctivými býti, musíte říci: Továrníci vám návrh váš nepodepíší. A mysllte li že my máme mnoho velkostatkářů, máte vy též své velkostatkáře, a že se naši jmenují feudály, jmenují se vaši liberály. Myslíte-li však, že liberální velkostatkáři ve pří- čině rozdělení práv jsou různého mínění, klamete se velice. Myslím, že jest dětinské, nechcete-li se vzdáti obstrukce. Obstrukce v rukou levice znamená moc. Obstrukce ta osvědčila se vůči třem vládám, až ko- nečně vynutila zrušení jazykových nařízení. Ale moc bez práva nemá pro budoucnost, která stále více směřuje k uplatnění politické morálky, naprosto žádné ceny.

Pernerstorfer Čecho

15 article

My máme právo, ale nikoli polititickou moci Víme zcela dobře, proč vy máte moc a ne právoa proč my máme jen právo a ne moc. Vy jste totiž pro svou moc ještě něco dostali, co ještě dnes trvá totiž požehnání s hora. Nechci tuto myšlénku dále rozpřádati, jsem přesvědčen, že mi rozumite. Musíte si položiti otázku, jak to bude v budoucnosti s tě- mito dvěma věcmi. Moc bez práva nikdy nebude sil- nější, protože nemůže nikdy dosíci práva, kterého sama nemá v sobě. Avšak právo bez moci může do. spět k moci. Neboť mám-li právo, dostanu také moc v okamžiku, ve kterém činitelé, moje právo uznáva- jící, mně také k tomu dají moc. Proto můžeme na- dějně pohlížeti v budoucnost. Zmaříte-li utvoření majority, jest nám lhostejno. Vy budete míti moc jen potud, pokud budete míti požehnání s hora. C musíme žádat a co chceme, jest, abychom neseděli v blázinci, nýbrž v pnriamentě a aby poskytnuta byla většině možnost, aby se usnášela a rozhodo- vala v důležitých otázkách. To vy nechcete. Proto myslím, že pokud nedospěje se ku přesvědčení, že parlament neobstojí bez většiny, schopné k usná- šení, ať je to většina vaše anebo naše, není parla- mentem, nýbrž politickou perversitou. „Souhlas na lavicích českých, odpor u Všeněmců.) Posl. Hannich: Svěraci kazajku pro Stránského- Posl. dr. Stránský: Ujišťuji vás, že jsem při- četný; kdybych nebyl, reagoval bych na vaši po- známku.

Posl Stránský doktor

16 article

Nynější jednací řád není zákonem, nýbrž pou hým usnesením sněmovny, které ptatí pro jedno ob dobí. Je-li sněmovna rozpuštěna, nebo uplyne-li šestiletí, stane se podobné usnesení neplatným. Táži se vás konečně, kdo má větší zájem na trvání po- řádku v této sněmovně? Nestojite-li na našem sta- novisku, že tato sněmovna je nemožnou, provádí li se obstrukce, přijdou časy, kdy snad budete prosit, aby jiné strany upustily od obstrukce. protože vy budete pokládat vhodným, dospěti k majoritě. Roku 1877 bylo podruhé děláno rakousko uherské vyrov- nání. Toto vyrovnání musilo být zachráněno Hohen- wartem. Leviže udělala jen jedno, roku 1867. Roku 1887 udělala ho pravice a r. 1897 jsie vyrovnání zmaříli. Posl. Pommer: A roku 1903 ho budete obstru- ovati vy. Posl. dr. Stránský: Pravice musila zachraňovat velmocenské postavení říše. Máme-li my vždycky největší nouzí státu přispěti, můžeme utvořiti majo- ritu v této snémovně, protože tato majorita chee rovnoprávnosti všech rakouských národů a to jes právě rakouskou myšlenkou a zastupuje politickou mravnost a rovné právo. Nedáme si vzíti právo utvořit tuto majoritu, když budeme míti k tomu vůli a možnost. (Hlučný souhlas a potlesk na českých lavicích. Řečníku se blahopřeje.)

Posl doktor Stránský

17 article

Poslanec Scheicher díví se, že někdo, kdo má na skladě 50 pilných návrhů, aby mohl pokračovat v obstrukci, může vystupovati proti zvrácenosti jed- nacího řádu. Ostatně je povděčen, že také na druhé straně přejí změně jednacího řádu. Vyloučením pil ných návrhů není věc odbyta. Sněmovna potřebuje mravní nápravy. Opravuje křesťanskými sociály po- daný návrh, aby se zvolil 48členný výbor a uložilo se mu, aby záhy podal sněmovně návrhy na změnu jednacího řádu a zákona ze dne 12. května 1873 žádaje konečně, by tento návrh byl příjat. (Hlučná pochvala mezi křesťanskými sociály.) Poslanec dr. Pommer ve svém doslovu namitaí dru. Kramářoví, že jeho mírumilovnost není valná, neboť čeští poslanci sotva zastavili jednu, mluví o obstrukci při vyrovnání. Vyčítá zatlačování Němeů v Praze. Nám — praví — je národ dražším, než parlament a parlamentarismus. V osmi řečech nelze úřadovat a vládnout, ani sněmovat. Slované touží po absolutismu, ale neměli by zapomínati, že z něho nebylo slovanských ani středních ani vysokých škol a státní němčina skutečně platila. Po polemice s drem. Stránským odůvodňoval svůj zvláštní návrh na změnu § 25. jednacího řádu v tom směru, aby do výborových schůzí byli zvání také příslušní na- vrhovatelé a výbory konaly z pravidla veřejne schůze. (Bravol) Přechází se k hlasování. Skenův návrh byl přijat a rokování přerušeno. Konec schůze o 6. hodině večerní; příští bude v úterý o 11. hodině dopolední. Na jednacím pořadu jsou: volby 48členného vý- boru pro jednací řád a ostatní předměty jako o dnešním pořadu.

Scheicher doktor Pommer Slovan Stránský Skenův Praha

18 article

Branný výbor rokoval dále povšech n o branné předloze. Debaty zúčastnili se ještě poslanei hr. Pálífy a kn. Sapieha. Schuhmeierův návrh na přechod k jednacímu po- řadu propadl a usnešeno přejíti k rokování ze- vrubné m u. Posl. Schücker a Haueis navrhovali různo změny: posl. Zázvorka navrhl, aby se vypustiiy z předlohy odstavce o povolání náhradníků k činné službě. Návrh ten byl přijat a schůze skončena. Příští je projektována na úterý 10. února. Pontické zprávy domácí. V Praze, 6. února. (Klid až do Velko noc.) Našel se ve Vídni jakýsi prorok politické povětrnosti, stojící prý blizko parlamentních kruhů a ukládající své předpovědi v „Budap. Tagblattu“. Před Vánocemi prorokoval, že ra- kouský parlament v polovině ledna začne jakž takž pracovati a jeho předpověď se splnila. Po- sílá tedy peštskému listu novou prognosu, sáha- jící až do Velkonoc a v ní předpovídá klid pro celé zimní zasedání říšské rady. Mluví především o změně jednaciho řádu, pro niž jsou prý získány všechny velké skupiny na pravicí a také část levice. Druhá část levice přejesi však, aby v novém řádu zůstal volný otvor pro obstrukci. Jednací řád změnili by rádi tak, aby 50 neb 60 poslanců obstruovati nemohlo, ale 80—100 poslaneů mohlo. „To však nejde — dodává prorok —; pro takovou změnu nedá se získati ani pravice, ani němečtí klerikálové, ani antisemité. Ti všichni si přejí, aby obstrukce ze sněmovny zmizela na dobro. Otázku jednacího řádu musí tedy vyříditi výbor.“ O branne předloze pravi, že narazí na silný odpor so- cialistů a některých radikálů, ale konec konců bude přijata velikou většinou hlasů. Kon- versní předloha bude prý přijata skoro jednohlasně, ač není dosud jisto, zůstane-li se na 4% nebo se půjde na 34% neb dokonce na

Schuhmeierův Posl Zázvorka Vánoce Praha Vídeň Kon

19 article

31/4%. Až sněmovna vyřídí tyto předlohy, do- pluje její koráb k onomu Rhodu, kde bude třeba vyskočit. Přijdeť na řadu uherské vyrovnání a rozpočet a ty se proti vůli Mladočechů vyříditi nedají. Ale pisateli se zdá, že z českého tábora vane nyní tak mírný větřík, že uherské vyrovnání možno pokládati za zajištěné. Pochybnosti ma jen stran rozpočtu, poněvadž jeho schválením se vyslovuje vládě důvěra, a té se dr. Körber u Čechů naditi nemůže. Shrnuje své předpovědi v jedno, pisatel praví na konec: „Soudil bych že parlamentní loď popluje pomalu sice, ale jistě ku předu až do Velkonoe. Co bude po Velko- nocích, netroufám si tvrditi; ale do té doby ne- třeba se obávati ztroskotání parlamentu. V Praze, 6. února. (Uherská oppo- sice proti branné předloze.) Košu- tovci upustili krátce před Vánocemi od obstrukee proti zatímnému rozpočtu, když si Kolom. Szell vymohl na vyšších místech svolení, aby se jed- nání o branné předloze odročilo přes Nový rok. Košutovci obstruovali zatímný rozpočet jen proto, aby se branná předloha nedostala na jednací pořad; upouštějice od obstrukce, ohlásili již telda, že brannou předlohu nepropustí ani na jaře, že ji zdrží aspoň tak dlouho, aby letošni odvod nemohl se již konati dle nového zákona.

Rhoda Körber Čecho Koša Szell Praha

20 article

Od té doby, co parlament projednává tuto před- lohu, Košutovci a s nimi ostatní opposiční strany plní skutečně svou hrozbu. Jednotliví řečníci vy- plňují obstrukčními řečmi celé schůze a oppo- sici nebude státi nijakého zvláštního namáhání, aby za jednacího řádu, platného v uherské sně- movně, jež nezná klotury, protáhli jen povšech- nou rozpravu o branné předloze přes březen, nemluvě ani o rozpravě podrobné, která se dá protáhnouti až do léta. Poněvadž pak odvod za- číná již koncem března, dosáhne opposice pro letošek svého cíle. Košutovců je nyní 85, Ugro- novců 10, lidová strana má 25 mandátů, celá opposice má tedy pohotově 120 řečníků, kteři dovedou jednání zdržeti o celé měsíce, i kdyby nemařili schůze tak, jako dnes, kdy se pro odpor opposice sněmovna nedostala vůbec ani k jedna- címu pořadu. Zavinil to opět ministr honvědů baron Fejérváry, který ve svých odpovědech opposičním řečníkům užívá slov někdy až příliš nehledaných. Takový byl i jeho dnešní dialo s Gabr. Ugronem, jenž měl za následek značnou bouří ve sněmovně, trojí přerušení schůze a ko- nečné odročení, aniž se sněmovna dostala k jed- nacímu pořadu. Víme, že Kolom. Szell jest velm obratný obhájce svých kollegů na ministerských křeslech a že již několikrát dovedl před sněmov- nou omluviti bar. Fejérvára. Ale branná předloha jest tak choulostivá věe, že se na konec ani Szel lovi nepodaří ukrotiti opposici a přiměti ji k za- stavení obstrukce, neuloží-li si trochu více re- servy baron Fejérváry, jemuž by na projednání předlohy mělo přece záležeti nejvíce. Či snad mu nezáleží a jedná v dorozumění se Szellem?

Fejérvára Ugron

21 article

Nemožno by nebylo ani to. Ze Záhřoba, 3. února. (Spor dra. Po- točnjaka s bánem.) V sobotu konalo seu krajského soudu přelíčení s drem. Frant. Po- točnjakem, bývalým poslancem a advokátem, je- muž bán hr. Khuen-Hederváry důsledně odpírá tak zvané stallum, t. j. místo, kde by mohl pro- vozovati advokátskou praxi. Dr. Potočnjak vy- líčil loni svůj spor s bánem v brožuře, která byla v Rakousku tištěna a zabavena, pak ale na za- kročení dra. Ferra immunisována. Poněvadžv brožuře té mluví se také o rábském porotním soudu, který prohlásil za nevinna jednoho z ná- jemníků bánových, jenž bána nazval darebá- kem, dal hr. Khuen-Hederváry prohledati byt Potočnjakův, nechová-li tam výtisky oné brožury. která je v Chorvatsku zapovězena. Několik vý tisků se vskutku našlo a proto bán podal na dra Potočnjaka žalobu pro šíření zakázaných tisko pisů. Soud odsoudil žalovaného do vězení n 60 dní, změnil mu však trest v pokutu 600 K. Zajímavo jest, že bán Potočnjaka nežaloval pro obsah brožury; vědělť, že by dr. Potočnjal nastoupil proti němu důkaz pravdy. Z Rěky, 4. února. (Chorvatská škola.) Před dvěma roky ustavil se v Rěce chorvatský spolek, domáhající se zřízení obecné chorvatsk školy, poněvadž v Rěce, jejíž většina obyvatel- stva náleží k národnosti chorvatské, není dosu ani jediné národní školy chorvatské. Spolek, v je- hož čele stojí baron Jiří Branyczany a dr. Erazím Barčič, podal městské radě žádost za zřízení školy; po dlouhých měsicích žádost prošla růz- nými instancemi, až se vrátila zase do městské rady, a tato ji tyto dni zamítla. Z rozhodnut toho spolek se odvolá ke gubernskému senátu.

František Khuen Hedervára Potočnjak Potočnjakův Potočnjmout Jiří Branyczana doktor Barčič Záhřoba Rakousko Chorvatsko Ferra Potočnjak

22 article Politické zprávy zahraničně.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 6. února. Makedonie. Ze Soluna, 2. února. Lid turecký i moha medánský den ode dne více se protiví reformám které vláda turecká — neprovádí. Říkají a hlá- sají veřejně, že raději budou bojovati s celým světem, než by dopustili, aby „jim ďauři sou- díli“. Tak myslí a mluví prostý lid. A panstv turecké sice na oko ubezpečuje, že reformy bu dou provedeny a že jich už dávno bylo třeba ale jsou to holá slova a ve skutečnosti chovaj se k reformám pasivně. I z toho viděti, že jim nechtějí a jsou přesvědčeni, že z nich nie ne- bude. Vidouce to křesťaně nemohou míti důvěry ani k reformám, ani k reformátorům. Velmi je zajímavo, jak se chovají rakousko- uheršti konsulové v Turecku. Tváří se do očí, jak by byli pro reformy nadšeni a spatřovali v nich zá- ruku dlouhého pokoje a štěstí národů balkán- ských, ale tajně udržují napořád spojeni s Ar- nauty a radí jim, aby proti reformám protesto- vali. Totéž činí konsulové a agenti italští, kteříz křižují po skaderském vilajetu (v Tiraně, Skadru Rlbasanu) i v Debru. Ačkoli se rakousko-uherským agentům ne- podařilo zmařiti skrze pověstného Isu Boljetinee otevření ruského konsulátu v Mitrovici, přece nevzdávají se naděje, že Isa Boljetinac brzy bude amnestován a z vyhnanství do Mitrovice vrácen, aby ruskému konsulu, jenž právě svů. úřad nastoupil, konání úřadní povinnosti zne- snadňoval a zirpčoval. Působí v tom směru na Zejnel-bega v Peči a ten na svého příbuzného Bečir-bega, vysokého hodnostu sultánova. Pro- slýchá se, že toho bude brzy dosaženo a také brzy bude v Mitrovici otevřen rakousko-uherský konsulát. Bude pak svrchovaně pozorovat, jak se oba konsulové, ruský a rakousko-uherský, budou k sobě míti a jak se něžné přátelství rusko-ra- kouské odrazi na jejich vzájemném poměru i na chování Arnautů.

Skadr Rlbasan Praha Makedonie Turecko Tirana Mitrovic Mitrovice

23 article

Psal jsem už o tom, že „reformy“ Hilmi- pašovy jeví se dosud hlavně tím, že najímá také křesťany ku policii. V solunském vilajetě bylo dosud za policajty najato 20 křesťanů, mezi ni miž jsou Bulhaři, Řekové, Arméni i Arnauté, jenom neni žádného Srba. To zasluhuje zvlášt- ního povšimnuti, neboť Srbové ve vilajetu solun- ském tvoří velkou většinu obyvatelstva. Také ve vilajetech bitoljském, kosovském a janinském jsou Srbové vyloučeni z „dobrodini“ této poli- cejní reformy. Také soudními úřadníky bylo něco křesťanů jmenováno a mezi nimi Srb ani jeden. To je důkaz, že Turci dosud Srby po- važují za svoje jediné soupeře na Balkáně. Turci vesměs hovoři, že na jaře vypukne válka a čile se na ni připravují. Z cařihradské vojenské akademie bylo ku posádkám každého balkánského vilajetu posláno sto nových dů- stojníků. Z Nového Pazaru pak oznamují, že tam byli svoláni redifové (záložnici) do zbraní.

Hilmi Bulhar Řek Armén Srba Srb Turek Turec Balkán Nový Pazar

24 article

Skopijský redifský prapor, jenž ležel v Pi- janci pobliž bulharských hranic, musil býti po- slán domů a rozpuštěn, neboť od něho v 8 dnech zběhlo přes 150 vojáků, kteří nemohli snésti hlad a zimu v širém poli. Vojáky by Turecko mělo, statečné vojáky, ale nemá, co by jim dalo jíst a čím by je odělo, o žoldu na hotovosti ani nemluvě. V Tikveši bylo uvězněno mnoho sedláků pro podezření, že pomáhali bulharským „ko- mitům““ V pohoři Bělasici u Dojranu zdržuji se bul- harské čety. Nedávno vytrhali koleje na solun- ské trati. V Poreči kičevského kraje je nyní pokoj. ale ne následkem reforem, nýbrž pro tuhou zimu. Slovanský svět bude zajímati tato novinka V Dolgojci, Premce a Tresovči, vsech bitolj- ského vilajetu, byly právě otevřeny srbské ná- rední školy. Bulharský komitét poslal těmto vsem vzkaz, že z jara budou ze všech čtyř stran zapáleny, nepřestanou-li děti choditi do srbských Dojčin. školl

Tresovč Turecko Poreč Dojran

25 article O dráhách hezkolejných.

O dráhách hezkolejných. Výbor spolku architektů a inženýrů pečuje o to, aby nejnovější objevy v různých oborech strojnictví i jiné pozoruhodné otázky došly náležitého posouzení v této korporaci a týdenní sehůze tohoto spolku vždy přinášejí odborníkům i laikům zajímavá sdělení. Vče- rejší schůze byla věnována přednášce p. inž. Karla Rosy „o dráhách bezkolejných“ Přednášející zmínii se především o tom, že podně ke zvolení tohoto thematu přednášky zavdal skutečný případ, v němž se jedná o postavení dráhy bezkolejné na místě kolejové, dle vzoru státních drah místních. Jak známo, jest to projekt pana přednášejícího pro elektrickou dráhu bezkolejnou Pardubice— Chrudim. Pardubice—Bohdaneč a Pardubice—Sezemice. Pojed- návaje nejprve o těchto místních dráhách poukázai řečník k neblahému jich stavu a uvádí, s jakou ho- rečnou píli železniční oddělení zemského výboru král českého sleduje veškeré pokroky v železnictví a na základě jich hledí zjednati nápravu. Hlavní závadou jest příliš veliký investovaný kapitál následkem po- žadavku státní správy a hlavně správy vojenské, dále řízení dopravy a sice jak administrativní řízení o drah, jimž byly dráhy místní ku provozování zadány, tak i výprava vlaků.

Ing Karel Rosa Pardubice Chrudim Bohdaneč Sezemice spolek architekt

26 article

Výprava smíšenými, vlastně spíše nákladními vlaky jest zdlouhavá a nedostatečná. Z pravidla bý- vají vypraveny dva vlaky denně, což ovšem dopravě nedostačuje. V poslední době hledí se tyto vady od- straniti motorovými vozy s pohonem parním neb benzinovým aneb pohonem elektrickým. Prvý, dle mí- nění pana přednášejícího, nebude míli na místních dráhách úspěchu. Jako dráhy nižšího řádu mají sva- hové poměry mnohem nepříznivější než dráhy hlavní a motorové vozy nemohou vyvinouti tolik síly, aby stačila k vlečení nákladů. Mimo to musila by býti ponechána parní lokomoliva pro náklady a dvojí do- pravu a dvojí investicí nepřijde se ku příznivému vý- sledku. Mnohem lépe vyhoví již pohon elektrický.

27 article

neboť motorový vůz elektrický snadno sílu značnou vyvine a centrální výroba síly jest nepoměrně vý- hodnější. Docílí se úspor na stavbě dráhy v různých směrech, ale úspory tyto sotva vyváží elektrické za- řízení dráhy. A tak vyhoví elektrický pohon na místní dráze téměř ideálně co do dopravy, ale investice je tatáž. Tyto poměry nutily již dříve inž. Rosu, že studoval přeložení drah na silnici a bez kolejí av nynějším svém povolání ve studiu tom pilně pokra- čoval. K účelu tomu vybral dráhu Bohdaneč— Hosice jíž obšírně popisuje a pojednává o technických i fi- nančních její výhodách. Výhoda jest především ta, že dráha bezkolejná může vésti silnicemi a ulicemi až do středu města. Osoba jedoucí nevysadí se před městem, v polích, nýbrž dopravi se až do středu města. Také při nákladech jest podobná výhoda znač- ná. Dráha bezkolejná je pohyblivější, rychlejší a pro menší dopravu příhodnější. Spotřeba síly jest sice větší, ale využití váhy naproti tomu je lepší. Pan přednášející doprovázel své výklady řadou číslic jednak z výsledku provozování dopravy na dráhách místních, jednak ze svého projektu

28 article

Finanění stránka dráhy bezkolejné při menší do- pravě jest nepoměrně utěšenější. Investovaný kapitál jest desátý díl onoho pro dráhu kolejovou, udržování tratí odpadá a rovněž i služba staniční. Číselná dáta vzbudila značnou pozornost. Vykládá, že podobné dráhy bezkolejné mohly by býti zařizeny zejmena okoli Prahy, když nedojde k uskutečnění projektů drah kolejových. Zmínil se také o národohospodářském mo- mentu bezkolejných drah. Stavbou drah mění se užitečná půda na neplodnou. Končí appellem na inter- esenty dráhy, aby upustili od dráhy nevýhodné, drahé a rozhodli se pro podnik levný a užitečný. Přednáška byla sledována se značným napjetíma pozorností a pan inž. Rosa za poutavé své výklady byl odměněn hlučným potleskem. Dlužno připome- nouti, že do schůze zavitali také interesenti z měst. kde byla bezkolejná dráha založena. Po přednášce rozvinula se delší rozprava, které se zúčastnili četn členové spolku architektův a inženýrův, Schůzi před sedal p. cís. r. Jahn

Ing Jahn Praha spolek architektův

29 article Defraudace ve svato-václavské záložně.

Defraudace ve svato-václavské záložně. V menším sále sv.-václavské záložny konalae včera po 8. hodině večerní schůze důvěrníků členů této záložny jakož i členů. Byla četně navštivena nálada byla velmi vznětlivá následkem předběžných zpráv, že byly podány nové exekuce n- záložnu. Schůzi zahájil předseda sdružení důvěrníkůp Švarc jenž uvedl, že shromáždění sešlo se tento- kráte za situace velmi těžké. Uvedl, že v těchto mist- nostech konala se před 3 dny společná schůze kur- toria, výboru a důvěrníků, v níž byly sděleny některe číslíce a opakuje je Deficit obnáší ku 10. Híjnu 7,912.000 K. Te je uhražen takto: podíly členů v obnosu 500.000 , náhrada pachatelů 500.000 K, zjištěné vyplacene vklady, které budou odepsány, obnášejí 155.000 K, ne- zvěstných vkladů trestní soud zjistil 458.0000 K 40.000 K opatřil vládní rada Olič, za něž vyplat knížky nejmenších vkladatelů. (Souhlas.) Váš sou- hlas dává mu zadostiučinění za to, že je stále na- padán, ač se o nás stará dnem i noci. Celkemj tedy k uhražení schodku tímto způsobem opatřeno okrouhle 1,683.000 K. Nekrytý schodek je 6,229.378k 3 hal. Řečník s nadšením mluví o ochotě vkladatelo.

Švarc K T Olič

30 article

Tito neměli dle zákona žádné povinnosti ze svých vkladů sleviti, ale učinili to přece. Oni doposud slevili 1,900.000 K a slibují, že číslici tu zvýší na 2,300. 000 K. Těmto vkladatelům dlužno vysloviti všechnu čest (Hlučný souhlas.) Oni si vzali největší díl k uhražení schodku na svá bedra. (Sláva jim!) Tyto peníze jseu členům darovány. Na členy je rozpočteno 2 mill. a jal těžko je opatřit, je známo. Kuratorium opatřilo dosud 1,300.000 K a slíbilo opatřiti 1,900.000 K. Ač- koliv tedy sítuace byla by příznivá, přece na nás sápou se někteří vkladatelé. (Hanba jim! Hluk a vřava.) Oni jednají dle zákona sice, mají k tomu právo, ale ne- jednají dle zákona lidskosti a tím vylučují se z lid- ské společnosti. (Bouře odporu a nadávky: Darebáci! Hlasy: Jmenovat!) Když mne vyzýváte, abych je jmenoval, učiním tak. Jsou to manželé Seidlovi, ob- chodníci v Perlové ulici. (Hluk a bouře nenávisti) Dnes, nejnověji jest to p. Kolenský, nájemce dvorce dejvického, jenž náleží proboštovi Horovi. (Hllasy: Hanba mu! Hanba proboštovi!) Dále jest to bohatš vdova Baukalová, příbuzná státního zástupce. Ohledně p. Kolenského připomínám následující. On měl složit kauci a bylo mu přikázáno, aby ji složil v knížce sv.-václavské záložny. Složil tedy 10.000 K do této záložny. Když pak v měsíci srpnu o záložně pro- skakovaly různé pověsti, chtěl peníze vybrati, ale vydání knížky bylo mu odepřeno. On tedy dnes ne- chce donutiti záložnu ku placení jako spíše toho, který ho do tohoto stavu donutil, je to probošt Horal

Sláva Seidl Kolenský Hora Perl ulice Horal svatý

31 article

(Bouřlivý, několik minut trvající hluk a hlasy od- peru) Rečník doporučuje ku přijetí následující pro- volání: „V době, kdy vyšlehují z mraků nakupených na svato-václavskou záložnou první příšerné blesky: zni- čený, úvěr členů, zoufalé prodeje vkladních knížek za každou cenu, hromadné výpovědi vkladů u všech ústavů, dostoupila zároveň i energie všech, jimž n klidném skonu neblahé záložny záleží, nelušených rozměrů, takže není nikterak bezdůvodnou naděje, že se zázrak odvrácení konkursu sv.-václavské záložny přece podaří. Vkladatelé mohou s oprávněnou hrdosti ukázati dnes na ohromnou slevu téměř dvou millionů, kuratorium disponuje již 1,300.000 K, usiluje s nad- lidskou námahou, ale s velkou pravděpodobností kenečného zdaru o dovršení sanačního fondu na a milliony a členstvo, jež věnovalo již půl millionu ko- run na sanační akci; jest odhodláno převzíti na slabá Bedra svá ohromnou tíhu zbývajících dvou millionů. I další nový činitel, jemuž připadne brzy vůdčí úloba v celé záchranně akci, záložna „Důvěra“, koná j poslední přípravy, aby mohla co nejdříve zahájiti či- nost svoji V této rozhodné době, kdy počínají okřívati jiskrou naděje mysli lisíců, zmořené téměř šestimě- síčním ubíjejícím strachem a rozčilením, podniknut však proti celému záchrannému dílu útok, jenž by. dále ještě stupňován — zasadil celé akci smrticí ránu.

32 article

Čásť vkladatelů, lhostejná k důfklivé domluvě všech novin, nedbajíc ani důtklivých rad svých právních zástupců, domáhá se bezohledného zaplacení svých pohledávek, odpovídajíc na všechny snažné prosby zúčastněných činitelů bezohledně „peníze anebo kon- kursí Těžko tu věru zachovali vůči takovému jednání klidnou rozvahu, zvláště když volž se na nás bouřlivě se všech stran: Dejte již konečně oněm nedočkavcům náležitou odpověd. Ale velká věc, ze níž bojujeme, žádá na nás trpělivost až do sebezapření a proto za- přísaháme ještě jednou — naposled! — všechny kdož na nás bezohledně útočí: Poslechněte blasu svědomí a rozumu svého a mějte strpení aspoň na králkou dobu! Dopřejte nám času aspoň několik ne- děl, bychom mohli sebrati veškery síly a prostředky své k záchraně záložny! Pomněte, že jednáním svým přivodíte nezbytně konkurs, jenž bude zkázo- nosným pro vás. Nechtějte, by vám po všechny časy bylo vyčíláno, že jste jednáním svým připravili vkla- datele o půl druhého millionu sanačních příspěvků a členy nad to ještě o 2 milliony slev, že jste zavi- nili další vzrůst deficitu do závratné výše, značící pro přečetné vkladatele ožebračení a pro členy na- prostou hospodářskou záhubu. Nechlějte, by po cely život váš stihaly vás kletby přemnohých obětí pro- nášené v posledních chvílích před ztrátou rozumu anebo života. Budete-li však, vzdor tomuto našemu nejdůtklivějšímu appellu i nadále útočiti, pak věztež všichni, že budeme ze všech sil odrážeti úloky ly, al že se zároveň postaráme s veškerou hezohledností, kterou nám přímo káže pud sebezáchrany a povin- nost ke všem, jež zastupujeme, by celý svět zvěděí, kdo chce za každou cenu přivoditi kleté dío zkázy... 1“ Provolání bylo přijato s hlučným souhlasem Řečník končil vyzváním, aby zámožní členové konal svou povinnosl.

33 article

Důvěrník vkladatelů p. dr. Novotný uved. že výborným prostředkem záchrany jest akce na z- kupování knížek a dovozoval, že tento mimořádný prostředek je dovolený v mimořádné chvili. Přejesi jen, aby nebyly podniknuty žádné násilné kroky prot záložně. Sděluje dále, že očekává se jisté při- spění výdatné a sice výhradně jen pro chudé a nezámožné členy a nikoli pro zá- možné. Vyskytují se výtky, že to dlouho trvá. Ale to není odůvodněné, vždyt je schodek závratný, k jehož uhražení je potřebí mnoho sil i dostatek času. Necht se nikdo neklame, že bude se moci zbaviti svého ma- jetku. Na to jsou u nás paragrafy, které takové členy najdou. (Souhlas.) Pan Liebmann oproli zprávám některých kněží, že sv.-václavská záložna není ústavem katol- ckým, dovozuje ze stanov, že byl a jest to ústa ryze a výhradně katolický, kněžský. (Souhlas.) Kdyz laikové dávají ze svých vkladů odpísovali 507%, pr

doktor Novotná Liebmann