1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 260. ze dne 20. záři 1901.
2
article
= Telefonní spojení mezi Italií a Francií.
Z Milána se oznamuje: Stavba telefonní trati Milán-
Turin-Paříž přes Mont-Cénis jest skorem dokončen
a bude co nejdříve odevzdána veřejnému užívání.
Bude to první mezinárodní telefonní spojení Italie.
Za několik měsíců bude dokončena druhá trať z Mi-
lána do Curychu, kdež třeba provésti toliko část
Como Chiasso na švýcarských hranicích. Pařížskou
tratí bude Italie spojena též s Londýnem, curyšskou
pak s Berlínem. Vypravuje se též, že se vyjednává
o zřízení přímé telefonní trati z Milána do Berlína.
Také v telefonním spojení ve vnitrozemí zavedeny
budou novinky. V Italii jsou četné jednotlivé trat
na kratší vzdálenosti, jež jsou majetkem soukromých
společností. Nejdelší trať jest z Milána do Turina
Oznamuje se nyní, že vláda sama hodlá zříditi te
lefonní spojení mezi Římem a velkými městy ital-
skými a že počne tím, že trať Řím-Milán-Turin pro
dlouží až do Janova.
= Anarchisté v Londýně. Attentát na pre-
sidenta Mac Kinleve obrátil opět pozornost na lon-
dýnské anarchisty. Angličanů mezi anarchisty jes
velmi málo. Převahu mezi přívrženci anarchismu
v Londýně mají Italové a Francouzi. Hlavními stře-
disky anarchistů jsou končiny mezi Tottenham
Court-Roadem Charlotte Streetem a Fitzrov Squarem.
Kinleve
Angličan
Italos
Francouz
Squar
Francie
Milán
Turin
Paříž
Mont
Cénis
Curych
Como
Londýn
Berlín
Turina
Řím
Janov
Tottenham
Road Charlotte Street
Italia
3
article
Také v jiných čtvrtích londýnských jako v Soho
Hatton Garden a Whitechapelu jsou usazeni anar-
chisté, jichž počet v Londýně páčí se as na 1500
Avšak ačkoli Londýn čítá poměrně značný počet
anarchistů, přece přestal býti střediskem »propagandy
činu«, poněvadž policie příliš přísně střežila vůdce
anarchistů, takže se ponenáhlu přestěhovali na půdu
americkou. Přísné střežení anarchistických agitátorů
tajnou policií počalo před sedmi lety, kdy Francouz
Bourdon nalezl tragický konec, byv na cestě do
Greenwiche následkem nešťastného pádu usmrcen
pumou, jíž chtěl zničiti tamější světoznámou obser-
vatoř. Den potom rozehnala policie klub »Autonomy«
ve Windmillstreetu, kdež osnovány zločinné plány.
Od této doby nemají anarchisté v Londýně již nija-
kého klubu, nýbrž toliko několik shromaždišť. Vědí.
že nejčelnější z nich jsou neustále střeženi detektivy
a že policie kdykoli se jich může zmocnit, tak dobře
zná jejich obydlí, jejich způsob života, krčmy, kam
docházejí, a jejich shromaždiště. Přistěhovalým anar-
chistům, poněvadž anglická policie pečlivě organiso-
vala svůj systém dozoru, nezbývá než chovati se
klidně a obmeziti se na paličské řeči vůči nenávi-
děné »společnosti«.
Francouz
Soho Hatton Garden
Londýn
Greenwich
4
article
= Nový kabel. Ze Seattle, Wash., se ozna-
muje: Mezi Skaguay a Juneau, v Aljašce, zřídila
vláda Spojených států kabelové spojení, které bylo
nyní veřejnosti odevzdáno k volnému použití. Kabel
položil parník »Lakmé«. Jakmile bude položeno další
lano z Vancouveru, B. C., do Asheroftu, docílí se
přímého spojení ze Seattle se Skaguay a Juneau
Aljašce. To stane se již během několika příštích dnů
Kabel jest určen zvláště pro signální sbor, avšak
mají býti dopravovány i obchodní depeše a sice po
7 centíkách za každé jednotlivé slovo.
= Sensace. Z Madridu se oznamuje: Dlužno
přiznati navštěvovatelům zápasů s býky, že dovedou
Seattle
Wash
Juneau
Aljaška
spojený stát
Vancouver
Asheroft
Skaguay
Juneau Aljaška
Madrid
5
article
uplatniti svoje právo na sensace jako žádná kate-
gorie diváků. Nejsou li výkony na žádoucí výši, do-
vedou si opatřiti rozčilení na vlastní vrub. Z Barce-
lony se oznamuje: »Při nedělních zápasech s býky
došlo k bouřlivým výjevům. Čtyři tisíce diváků, ne-
spokojeny s představením, podnikly útok na pokladnu
žádajíce, aby jim bylo vráceno vstupné. Ředitel areny
unikl davu, jenž jej chtěl lynchovat, útěkem. Policie
zakročila a když dav se chystal arenu zapálit, užila
střelných zbraní, při čemž bylo několik osob raněno.«
— Navštěvovatelé areny v Barceloně nedají se právě
tak snadno odbýt. Konečně nežádají ničeho více než
diváci v jiných zemích od klassického dramatu. Chtějí
pocítit soustrast a bázeň. Bázeň o hrdinu, jenž po-
hrdaje smrtí, staví se vstříc rozzuřenému býkua
soucit s toreadorem, raněným v boji. Nic více. Klidný
zápas s býky, bukolická idylla však dovedou je nej-
více rozčilit. Účinkuje to na ně jako červený šat
na býka.
Barka
Barcelona
6
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Pavel a Virginie v novém vydání.
Z Paříže se oznamuje: Mladistvý párek uprchí
těchto dnů do širého světa. Jemu jest 13 let, ona
čítá toliko 12 jar. Nejprve zpozorováno zmizení mla
dého Jiřího z domu rodičů v ulici de Neuilly. Ve-
škeré pátrání po něm bylo bez výsledku; hocha ne-
bylo lze nalézt. Pak došla zpráva, že jeho sestřenka
Louisa ztratila se své rodině. Přihodilo se jim ně
jaké neštěstí? Bylo současné jejich zmizení náho
dou?. Po mnoho dnů zůstalo tajemství nerozřešeno
Tu pojednou objevil se opět malý Jiří a sice v ru
kou policie. Byl dopaden při krádeži v krámě. Jiřo
vyznal se nyní ze všeho. On a Louisa se milovali
— a poněvadž nemohli doufat, že by rodičové po-
měr jejich schválili, následovali příkladu dorostlých
a utekli. Kam? Malý Jiřík uvázal se v úkol vůdce
a zavedl detektivy, kteří mu byli dáni jako průvodčí.
ke starému, polosbořenému mlýnu v okolí Paříže.
Na půdě této sříceniny nalezl párek přístřeší a za-
řídil si tu domácnost. Malá Louisa byla šťastna; že
se dostane zase domů. Romantický únos se jí velmi
líbil, pokud stačily peníze, jež měli s sebou. Když
však došly, dostavily se, jako v jiných domácnostech.
starosti. Jiřík, aby osušil slzy své »ženušky« a opa-
třil prostředky k výživě, vloudil se do krámů a do
domů a kradl. Při tom byl chycen. Děti byly opět
vráceny rodičům.
Pavel
Jiří
Louisa
Jiřík
Virginie
Paříž
jít Neuilly
7
article
= Požár na parníku. Z Filadelfie se ozna-
muje: Na řece Delaware přihodila se těchto dnůo
3. hodině odpolední hrozná katastrofa. Parník »City
of Trenton«, který udežoval dopravu mezi zdejším
městem a Trentonem, byl nedaleko Torresdale, dva-
náct anglických mil severně odtud, výbuchem zničen
a shořel až ke hladině vodní. Pět cestujících — dle
jiných zpráv 15 — bylo na místě usmrceno a 25
jiných poraněno. Dosud nebylo zjištěno, zavinil-li
výbuch požár, aneb požár výbuch. Na místo neštěstí
bylo posláno několik ambulancí. Ranění byli v poli-
cejních lodích dopraveni do House of Correction,
který se nalézá na břehu řeky, kde se jim dostalo
první pomoci. Shořelý parník byl majetkem firm
Wilmington Steamboot Co. Ranění pocházeji větši-
nou z Filadelfie a Camdenu. Jak zachránění cestující
udali, přihodily se v kotlárně parníku dva výbuchy
rychle za sebou a hned na to byly kabiny zaplavený
vodou a parou.
Filadelfie
Delaware
Trenton
Camden
Wilmington Steamboot Company
Cita of Trenton
House of Correction
8
article
Zemřelí v Praze.
Dne 13. září 1901: Olmerová Barbora, man-
želka majitele realit, 49 roků, 272—III. Musil Fran-
tišek, syn dělnice, 2 měsíce, 197—IV. Postranecká
Karolina, švadlena, 76 roků, 128—I. Hříbková Marie,
manželka rukavičkáře, 34 roky, 641—I. Nečásková
Františka, biletářka Nár. divadla, 66 roků, 219—II
— Ve všeobecné nemocnici: Černý Fran-
tišek, sluha, 58 roků. Honiš František, dělník, 34 r.
Olmerová Antonie, vdova po dělníku, 64 roky. Vítek
Matěj, dělník, 43 roky. — U milosrdných se-
ster: Dvořáková Marie, vdova po cvočkáři, 63 r.
Pokorná Marie, manželka kočího, 68 roků. — U
Alžbětinek: Tilingova Antonie, kuchařka, 51 r.
— V chorobinci: Procházková Anna, vdova po
nádenníku, 78 roků.
Musil Fran
Marie
I Nečásková
František
Olmerová
Antonia
Vítek Matěj
Praha
Postranecká Karolina
národní . divadlo
Olmerová Barbora
Černá Fran
Dvořáková Marie
U Alžbětinka
Tilingův Antonia
11
article
300. hra v předpl.
4. čtvrtka.
Tvrdé palice.
Komická zpěvohra o jednom dějství. Složil dr. Ant.
Dvořák. S textem J. Štolby. Dirigent: Moric Anger.
Režisér: Adolf Krössing.
Slovanské tan ce.
Baletní diversement o 1 dějství. Skladby dra. Ant.
Dvořáka. Intermezzo veršem od Bohd. Kaminského
Dirigent: Karel Kovařovic. Choreograf: Ach. Viscusi.
— Po zpěvohře »Tvrdé palice« přestávka. —
Konec po 9. hod.
Začátek o 7. hod.
doktor
Antonín
Dvořák
J Štolba
Krössing
Kovařovic
Moric Angra
19
article
J. NOVAK,
J. NOVAK,
A tu propukla v Saře vášeň dávno tutlaná.
Vyskočila, odhrnula s obličeje svého vlas, jenž se
za úpění jejího rozpoutal, a zasypala Frera pravým přílivem
urážek.
»Vy, kdo jste vy, že osmělujete se mluviti tak se
mnou? Jeho malíček dražším jest než celé vaše tělo.
Jest mužem, statečným mužem, a ne takovou babou jako
vy! Babou, ano, babou! Jste velmi statečným oproti bez-
branným ženám a dětem. Mne jste tloukl, až mi záda
modrala, pse, ale muže napadal jste jen, když byli v oko-
vech aneb aspoň svázáni! Či to nevím? Či jsem nevi-
děla, jak jste mučil jednoho muže, až jsem si přála, aby
se vzehopil a vás zavraždil, jak jste zasluhoval. Však
vás ještě jednou zavraždí, Morici Frere, chtěla bych slovo
své dáti. Lidé jsou z masa a z krve a krev nestrpí ta-
kých muk, jako vy je ukládáte !e
Frere zblednuv, pravil:
»Tak, teď jest toho zrovna tak dost! Jen se ne-
rozčilujte přespříliš.«
»Však já vás znám, vy zbabělče surový! Nebyla
jsem milenkou vaší nadarmo — bůh mi to odpusť —
bych vás neprohledla skrz na skrz. Poznala jsem vaši
nevědomost a vaši domýšlivost. Viděla jsem, jak mužové,
kteří pili víno od vás zaplacené, se vám vysmívali. Sly-
šela jsem, co vaši přátelé říkali — a jak vás a s kým
porovnávali. Kterýkoli z vašich psů má více rozumu nežli
vy, ale i více citu! Ejhle, toto jsou mužové, jež nám
sem posílají, aby námi vládli! O, nebesa, takový netvor
má život i smrt ve svých rukou! Ať prý visí, ať visíl
Pak ale já chci viseti s ním a bůh odpusť mi vraždu tu,
neboť vás chci zabiti.«
324 -
321 -
J Novak
Vyskočil
Moric Frere
Frere
Sara
20
article
jest ti po tom? Tobě přece na tom nezáleží, není-li
pravda ?«
Kapitán odvětil:
»Na tom mi ovšem nezáleží. Hlavní roli hraješ při
tom ty. Chceš-li se přepíti pálenkou, dělej, jak ti libo.«
Svižně, čímž projevila, že není to první hádkou je-
jich, odpověděla:
»Aspoň za to neplatíš.«
Netrpělivě a hrubě Frere nalehal:
»Dále jen, dále! Nemohu zde zůstati celou noc !«
Sara náhle povstala a přistoupila k němu:
»Morici, míval jsi mne tolik rád !«
Morie dodal:
»Kdysi !«
»Není tomu ještě tak dlouho.«
Frere zamručel však a odtáhl rámě své z pod
ruky její:
»Po čertech! Nebudeme si opakovati přece ještě
jednou celou tu historku. To bývalo dříve, nežli jsi se
opíjela a klela, dříve nežli tě vášeň schvátila a strhala
celou.«
Sara lichotila se, ač blýskající se oči její usvědčo-
valy něžnost hlasu jejíko ze lži:
»Drahoušku můj, což netrpěla jsem dosti za to
Nevyhnal jsi mne na ulici? Nespráskal jsi mne jako
psa? Neuvrhl jsi mne i do vězení? Proti tobě jest ne-
snadno zápasiti, Morici!«
Lichocení o síle jeho Frerovi se zřejmě líbilo —a
snad tomu právě zehytralá žena chtěla.
Ka pitán se usmál.
»Dobrá, co bývalo — bývalo, toho nechme býti,
Saro. Ostatně špatně se ti nevede.«
Ztracen pro život.
Frere
Moric
Sara
Moria