ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c1e61310-66ef-11dc-9d51-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: person 22, place 8, org 3, work 1
1 article
prefekt Lépin a kvestor poslanecké sněmovny Guillement. Soudí se, že pachatel na úřadní vlak vystřelil jenom, aby ukázal, že propaganda činu nespí! Válka jihoafrická. Z Londýna, 19. září. (C.-B.) Válečný úřad uveřejňuje přísežné výpovědi anglických vojáků o porubání Bury u Doornriveru dne 27. července raněných vojáků unglických, dále vo- jáků, kteří se dne 6. července u Graaspanu vzdali a vojáků, kteří byli raněni u Vlakfon- teinu dne 29. května. Lord Kitchener psal dne 20. srpna, že mu genorál Trinslon vzdal v dopise díky za zacházení s raněnými a zaja- tými a dodal, že zacházení to se podstatně liší od onoho, jakého se v poslední době dostává vojákům anglickým, od dlouhou válkou zdemo- ralisovaných Burů. Lord Kitchener přiložil tento dopis ke zmíněným výpovědem svědeckým.
Lépin Kitchener Trinslon Londýn Bura Doornriver poslanecký sněmovna
2 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Správné výpočty. Kdyby nic jiného necharakterisovalo uzavřený právě kompromiss mezi stranou konservativnou a německo-ústavo- věrnou jako skutek zájmům národa našeho škodný, stačilo by k tomu chování se německých bratří, již s velikým jen namáháním dusí v sobě jásot nad docíleným vítězstvím. A jak by ne? Nejdřív konservativní šlechtě kategoricky dikto- vali, jak má se zachovati, pak jí vyhrožovali a když se jim pokorně podrobila, projevují nad docíleným úspěchem spokojenost, ovšem že jen v oné mezi diplomatické umírněnosti, jaké vy- žaduje chytrost. Oba zdejší něm. listy polemisují s námi v příčině výpočtu našeho, jak na příště to bude na sněmu vypadat. Řekli jsme včera: Dosud bylo na sněmu 96 poslanců českých, 70 německých, 70 velkostatkářů a 6 virilistů. Na příště tam bude 96 poslanců českých, 91 německý, 49 (nikoli 41, jak chybně bylo vytištěno) konservativních a 6 virilistů. A na tom trváme.
3 article
»Bohemia« namahá se, aby dokázala, že kon- servativní poslanci sněmovní jsou vlastně víc nacionály než ústavověrní němečtí. Že tedy mů- žeme zbylých nám 49 zástupcův konservativního velkostatku směle zařaditi mezi své. Odporujeme tomu co nejrozhodnějí, a třeba-li důkazu, že páni ti česky necítí, aspoň ne tak jako rozený uvědomělý Čech, je to právě uzavřený kompromis. Týž svědčí nejostřeji proti ná- rodnímu vědomí našich velkostatkářů. Že ně- mečtí velkostatkáři v ničem, ale v ničem neliší se od ostatních německých poslanců, o tom vésti spor, bylo by víc než zbytečno. To známo: to prohlásili Němci lidoví, zrovna tak jako tito velkostatkáři sami v bezpočetných projevech a také se dosud jako Němci při každé příležitosti osvědčili. Naproti tomu konservativní velkostatek vždy čo nejrozhodněji proti tomu protestoval, kdykoli v staletý dub a zasáhl i dvě bytosti, jež mrtv k zemi se skácely. Celý les děsnou ranou se zachvěl, zalkal.
Němec Čechy Bohemia
4 article
Zdrcující rána to byla pro znepřátelené rodiny Všicci viděli v tom řízení boží, kterým ztrestáni ti, kteří nepovolností a hrdostí jati, ni- čili blaho celé rodiny. A hrdý Závora pamětliv slov, jež pronesl před nedávnem k synovi, zdrcen až na dno srdce, vkročil po letech k svému nepříteli. S šijí skloněnou, přemožen krutým bolem a po- dávaje sousedovi pravici, promluvil hlasem měk- kým: »Chybili jsme oba, sousede, že zatvrzelostí přivodili jsme neštěstí na rodiny své. Bůh te- prve poučil nás, jak jsme se měli dříve zacho- vati, vyžádav si v oběť naše drahé dítky. Od- pusťte mi, že jsem byl tak tvrdým,« šeptal sedlák. »Stejnou vinu mám i já, odpusťte i vy mně,« v odpověď dal Machata. A někdejší úhlavní nepřátelé padli si do náruče, ulevujíce sobě proudem hořkých slzí. Tklivý byl průvod pohřební, jenž bral se vesnicí na malý hřbitůvek, kde mladí nešťastní milenci v jednom hrobě věčný klid nalezli. Srdceryvné bylo loučení pozůstalých s ne- šťastnými obětmi, zoufalé jich štkaní ozývalo se dojemně tichým hřbitovem.
Závora Machat
5 article
Na věčnou paměť děsné události zavěšen na neporušený kmen staletého dubu obraz matky boží, jejž letního času svěžími květinam omladina vesnická krášlívá. byl oznäčen jako politická korporace »národní«, chtěli býti vždy jen stranou »politickou«a právě na, to váhu kladli, že v jejich sdružení je místo pro oba národy. Nejlépe dá se oce- niti jejich česká vroucnost na příkladech kon- kretních. Nuže, jak zachovali se, když šlo o věc pro národ náš tak veledůležitou a s jeho existenční otázkou tak úzce souvisící, jakým je na př. návrh prof. Kvíčaly, aby do české školy byly přijímány jen děti české, do německé děti německé? Konservativní velkostatkáři byli tohoto návrhu co nejrozhodnějšími odpůrci. A že v otázkách politických, jakou je otázka našeho státního práva, rovněž jako Če- chové se nezachovali, k tomu dokladem je pouze známý výrok Karla prince ze Schwarzenbergů, knížete Windischgrätze, jenž házel adresní návrh dra. Julia Grégra do pece atd., nýbrž chování se jejich ve věci státního práva vůbec. Jak ostatně může přilnouti k ná- rodní věci upřímně a vroucně ten, kdo
profesor Kvíčala Karel princ Schwarzenberg Windischgrätz Grégr matka boží
6 article
ani jazyka svého národa nezná, aneb ho zná jen jako cizinec, jenž pracně byl se mu přiučil. A to je přece věcí známou, že sotva třetina konservativních kavalírů zná slušně česky. Vždyť jazykem tím nikdo z nich nemluví, leda chtějí-li si houknouti na kočího nebo na šafáře. Proto nezvratně na tom trváme, že náš výpočet byl správný. Ještě něco: V klerikálním listě jihočeském tu i tam se setkáváme s projevy, jejichž původ — možná snad, že se mýlíme — hledati sluší dle našeho domnění v kruzích šlechtických. Tam se líčilo jednání o kompromisu s Němci jako odveta za to, že velkostatkářský klub na říšské radě naprosto byl ignorován, když s če- skými poslanci dř. Körber se smlouval. Kom- promis s Němci tedy je jaksi trestem za cho- vání se zástupců lidových. Ku podivu ! Kdo ale to byl, jenž vyžádal si absolutní mlčení oproti každému třetímu, kdo v pravém smyslu do krvavé přísahy bral české poslance, že ani slova nesmějí prozraditi z ujednání těch? Dr. Körber. Jemu tedy měli sptatit, čím je urazil, ale ne národu českému. Zatím ale právě dru. Körbrovi učinili po vůli a to, co chtěl.
Němec Körber doktor
7 article
Ostatně by to bylo jednáním, jež ani pravým slovem označiti nechceme, kdyby páni za to, co stalo se v dubnu ve Vídni, byli chtěli tre- stati český národ. — Nadějím na národní šlechtu českou, kteréž Palacký kdysi pojal a Rieger dále snul, dnes vyzvánějí v Čechách hrana, zatím co je uklá- dáme do rakve velkostat. kompromisu a ježto za jasných podzimních dnů zvuk daleko donáší, doufáme, že ozvěna zaléhá až na družnou Mo- ravu. Co asi tak říkají moravští punktátoři kom- promisu v kurii našich zemských velkostatkářů, jaký dojem učinilo asi na dra. Žáčka, jevíčského Demosthena smiřovaček to úžasné seschnutí konservativního přívažku české většiny na zem- ském sněmu, kterýž se jemu a jeho soudruhům jeví tak skvělým cílem, hodným následování ? Punktační vesty na Moravě budou v těchto dnech silně posypány šupinami padajícími s očí českých pánů členů stálého vyrovnacího výboru následkem poznání, plynoucího z poslední třešně, kterouž česká šlechta s českým lidem v Čechách předvčírem dojedla. Na celém světě noblessa šlechtu zavazuje, aby držela s národem, k ně- muž se hlásí, ve věcech národních i politických proti nepříteli národnímu a společnému, jedině nobili českého národa, kteří se k národnosti jeho vlastně nikdy upřímně nehlásili, jsou tohoto závazku prosti a spájí se spíše s nepřitelem národa proti zájmům národa. Na témž »noblesse oblige« na základě doufání, že šlechta nesklame naději v ní kladenou, zapletli se vůdcové českých stran na Moravě v jednání o vyrovnání s Němci.
Palacká Rieger Němec Vídeň Čechy Morava
8 article
v němž zaručují Němcům veškerou jich národní državu za ústupek pouhé číselné většiny s prá- vem menšiny a tato denaturovaná většina je jim zaručována převzácným rukojmím, ochotou kon- servativního velkostatkářstva, býti poslancům českým »přívažkem« dle často citovaného ter minu pana dra. Žáčka. Čeští vůdcové na Mo- ravě velice nesmírně si váží této své budoucí většiny a když jsme jim dokazovali nicotnost, bezvýznamnost většiny, kteráž smí se jen po- čítat a která má ceny jenom při rozhodování o horských bystřinách a pensích zemských zří- zenců, v každé důležité věci však může býti vetem menšiny přehlasována, namítli nám, že ani my nemáme jiné většiny na zemském sněmu. Hle, jak se smršťuje tato většina Konservativní přívažek velkostatkářský jest po- hyblivý a valně přesunul se na stranu něme- ckou kompromissem, kterýž přenáší velkostat- kářské kurie se závidění hodnou lehkostí přes propasti, v nichž by nechal člověk, který má národnost, raději život, než by je překročil. Chápou naši moravští bratři z této poučné pří- hody opuštění historického národa historickou šlechtou v Čechách, jakou cenu má jich opo- vážlivé spoléhání na ochotu »konservativního přívažku velkostatkářského«, ktorýž tak lohko spadá s váhy, a jejž nelze zaručiti žádným zá- konem punktačním? Doufejme, že zavane z krá- lovství do markrabství mrazný dech, ktorý v příslušných řadách nadšenců pro vyrovnánís Němci způsobí zdravé vystřízlivění a vytříbení názorů o tom, do čeho to lezou zapřisáhlí čeští smiřova či moravští! — Záhrobní květy politického záští.
Němec Čechy
9 article
Po smrti dra. Jos. Kaizla častěji mihlo se na české veřejnosti slovo »hyenismus«, jímž ozna- čují se celkem zlé činy, spáchané nejen na mrtvole, nýbrž i na cti zesnulých. Vyskytlo se totiž několik dobrodějných lidiček, jimž skvělá politická a státnická dráha způsobila přilišným oslněním bolení očí a kteří se za toto své ryze osobní utrpení pomstili výpady, kteréž nelze na- zvati pohrobními, poněvadž tělo dra. Kaizla leželo ještě v otevřené rakvi. Ještě dneska však přicházejí opozděnci, kteří by neradi, aby se mrtvý lev obešel bez jich kopnutí, jakkoli už jej chrání žula hrobky. Vyskytly se ejhle české časopisy, kteréž podjaly se úkolu — berního udavačství na zesnulého bývalého ministra financí dra. Kaizla a rozbírají otázku, zdali nyhověl správně své berní povinnosti čili nikoli. Nemů: žeme se podrobně obírati jednotlivostmi, jež zmíněné listy uvedly jakožto výsledek svého pá- trání a svého lezení do berního svědomí zesnu- lého ministra financí, jemuž do hrobu — právě snad proto, že byl Čechem, český tisk vhodil několik hrstí bláta. Také tento útok, kterýž první přinesl časopis »Český Dům« a jejž opa- kuje orgán národně sociální s výslovným sou- hlasem, nemá jiného účelu, než zhanobiti pa- mátku vynikajícího Čecha, jehož velikost uzná- vají toliko s výhradou svého národnostního sta- noviska i němečtí nepřátelé a jich tisk. My- slíme, že není třeba vyslovovati k této události ještě zvlášť co nejrozhodnější odsouzení.
Kaizl Nemo Čecho Český dům
10 article
— Srážky na elektrické tramwayi- Měli jsme za to, že nehody a neštěstí, jež na elektrické dráze pražské jsou v pravém toho slova smyslu na denním pořadu, pominou, jakmile personál dó svých povinností se zapracuje. Domnívali jsme se, že nepozornost, nemotor- nost i hříšná nedbalost, jež jsou příčinou oněch nehod, nejsou ničím jiným, než jakousi dětskou nemocí nového podniku, však denně opakující se případy zdají se nasvědčovati tomu, že jiné jsou příčiny tohoto zjevu. Pátrali jsme po nich a zjistili následující. Nedá se popříti, že na valné části nehod vinu řidič motorového vozu nemá. Nejméně v těch případech, kdy jdeo srážku vozu takového s vozem jiným. Onen vztek naproti každé novotě, kterýž jest přívlastkem lidí bez intelligence a surových, je dohání, aby elektrickou tramway nějakým způsobem po- škodili, neb aspoň řidiči i obecenstvu ve voze způsobili nějakou nepříjemnost.
11 article
Ona zášť jde tak daleko, že onehdy opovážil se drožkář a sice zrovna naproti poli- cejnímu ředitelství, zastaviti automobil tím, že se mu postavil do prostřed ulice v cestua dělav různé tatrmany, vlastníka stroje sprostě urážel a že na zpáteční jízdě automobilu to opě- toval. Byl by se byl dal zajet, kdyby nebyl automobilista zastavil. A v různých variacích děje se uličnictví to po celý den naproti vozům elektrické dráhy. Však i obecenstvo samo na mnohém má vinu. Neumíť ještě velkoměstsky jezdit. Vstupuje a sestupuje na nepravé straně, zvedá se v posledním okamžiku, leze do tram- waye s kufry a kartany a žena s obrovským rancem erárních prostěradel je na naší elek- trické dráze obvyklým zjevem. Však přes to vězí hlavní příčina v nedostatečné kvalifikaci mnohých řidičů. Třeba jen chvílenku je pozorovati, s jakou bezstarostností a ležerností mnozí — ne všickni — konají svou povinnost. Mnohého interessuje všechno, co děje se na ulici, mnohem více než události na vlastním voze. Člověk záhy vycítí, že to jakýsi poměr zvláštní, v němž nalezají se tito pánové ku podniku. A on zvláštní skutečně jest. Veliký počet těchto zřízenců byl přijat ne k vůli tomu, že by se pro zaměstnání konduktora zvlášť hodili, nýbrž proto, že X nebo Y se byl za ně přimluvil. A v tom to vězí, to vlastní a hlavní příčina neustále se opakujících nehod na elektrice. Ti lidé cítí se pevnými svou pro- tekcí, však on se strýček, švakr neb iiný,