1
masthead
Nz »Národní Listy«
3
masthead
v Praze, v pátek dne 20. září.
Praha
5
article
ranní a odpolední
spříl. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou;
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
Praha
6
article
NAk
NAk
na měsíc 3 K Sok
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Po volbách v Haliči.
Z Vídně, 20. září. Ze Lvova se
oznamuje, že po žádosti Rusů ve venkov-
ských obcích okresu zločovského, kde byli
znásilněni ruští volitelé, zavedeno vyšetřo-
vyní. Rusové podali po té stránce pamětní
spis haličskému místodržiteli a zaslali telegra-
fické stížnosti dru. Körbrovi a císaři.
K bývalému poslanci na říšské radě
Taňačkěvičovi dostavil se vyšetřující
komisař a jmenovaný poslanec podal mu četné
konkretní údaje. Okresní hejtman ve Zločově
vystrojil na počest komisaře banket.
Cukráři a pekaři.
Z Vídně, 20. září. Velice důležité
sdělení učinil včera ministr obchodu baron
Call k deputaci vídeňských cu-
krařů, ve které se nalezali předseda spo-
lečenstva Rosenberg a jeho náměstkové
Dvořák a Žežulka, oznamuje jim roz-
hodnutí, která se týkají veškerých cukrařů
v Rakousku. Pravil, že co nevidět vydá vý-
nos, kterým se zapovídá pekařům
vyráběti zboží cukrářské; dále
prý působí na úřady, aby průkaz způ
sobilosti nezůstal pouze na papíře,
nýbrž byl zachovaván co nejpřes-
něji. Konečně ohlásil, že počínaje 1. led-
nem budoucího roku bude za pověděno
podomní prodavání zmrzliny.
Makedonská otázka.
Z Vídně, 20. září. Ze Sofie sděluje
se, že ministr zahraničních záležitostí Da-
něv jede na Vídeň do Paříže k ruskému
ministru zahraničních záležitostí Lambsdorf-
fovi. Makedonská otazka jest prý
neudržitelna. Vláda bulharská bude
prý žádati, aby tamějsí ukrutenství byla za
stavena. Bulharské úřady nejsou prý s to,
aby čelily zoufalým makedonským uprch-
líkům.
Osobní.
Z Vídně, 20. září. Cejchovní dozorce
v Brně, Emanuel Machek, obdržel titul
charakter vrchního dozorce.
Rus
Call
Rosenberg
Machek
Naka
Halič
Vídeň
Lvov
Rakousko
Sofie
Paříž
Brno
7
title
Telegraflcké zprávy.
8
article
Pro dělnické byty.
Pro dělnické byty.
Z Vídně, 20. září. »Neues Wiener
Tagblatt« oznamuje: V ministeriu vnitra
připravuje se pro příští zasedání říšské rady
osnova zákona, kterýmž stanoveny budou
výhody pro stavbu budov se
zdravými dělnickými byty, mimo
jiné také osvobození od daně na 24 let.
Vídeň
Neue Wiener
9
article
Jmenování.
Jmenování.
Z Vídně, 20. září. (C.-B.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Ministr pro kultus a
vyučování jmenoval učitele náboženství na
státním gymnasiu ve Stříbře Jana Reinla
učitelem náboženství na třetí německé státní
realce v Praze.
Reinl
Vídeň
Praha
Wiener Zeitung
10
article
Vyznamenání.
Vyznamenání.
Z Vídně, 20. září. (C.-B.) »Wienen
Zeitung« oznamuje: Císař udělil řediteli
německého st. gymnasia v Plzni Osvaldu
Mannlovi rytířský kříž řádu Františka
Josefa a professoru téhož gymnasia Piu We-
gerovi, titul školního rady s prominutím
tax. Dále udělil císař živnostenským pomoc-
ným úřadníkům Františku Sipalovi, Jo-
sefu Hniličkovi, Jindřichu Šplícha-
lovi, Františku Dobromyslovi a The
odoru Langovi v Praze, stříbrný zá-
služný kříž.
Osvald Mannl
František Josef
Sipal
Hnilička
Šplích
Dobromysl
Vídeň
Plzeň
Praha
Wienen Zeitung
Pius Iger
the odor Lang
11
article
Car ve Francii.
Car ve Francii.
Z Remteše, 19. září. (C.-B.) Starosta
městská rada, senátoři a poslanci, prefekt, jakož
i ostatní úřady departementu, uvítali císaře a cí-
sařovnu ruskou, jakož i presidenta Loubet
ve slavnostním sále městské radnice, skvostně
ozdobené ruskými a francouzskými prapory.
Na radničním náměstí, kamž byl přístup
obecenstvu zakázán, vzdalo vojsko, vrátivší se
z manévrů, vojenské pocty. Hudba hrála ru-
skou a francouzskou hymnu.
Všechna okna byla obsazena zvědavci,
kteří připravili carským manželům bouřlivé
ovace.
Loubet
Francie
radniční náměstí
městský rada
12
article
Čísto v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
13
article
Starosta představil císaři a císařovně měst-
skou radu a tlumočil přání obyvatelstva, aby
Rusko vzkvétalo. Obyvatelstvo remešské, dodal
starosta, jest naplněno vděčností k původci kon-
ference haagské, jíž byl položen základní kámen
ke světovému míru.
Starosta ukázal pak Veličenstvům nej-
pamětihodnější knihy remešské knihovny, mezi
jinými také slovanským jazykem psané evange-
lium, dar to kardinála lothrinského. Evangelium
to záleží ze dvou svazků, z nichž první pochází
ze století jedenáctého, druhý pak ze čtrnáctého.
Dle pověsti skládali králové Francie při obřadu
pomazání na první svazek tohoto evangelia
přísahu.
Starosta ukázal pak carským manželům
také rukopis z r. 1049, v němž se podává
zpráva o svatbě Jindřicha I. s Annou Ruskou
v Remeši slavené a podotkl, to že byla první
francouzsko-ruská alliance. »Ano,« odvětil císař
s úsměvem, »alliance sahá zpět až do jedená-
ctého století.«
Starosta poprosil pak císařské manžely,
aby ochutnali dva z nejvyhlášenějších výrobků
remešského průmyslu, totiž šampaňské a pi-
škoty. Císař a císařovna prosbě té vyhověli.
Anna Ruska
Rusko
Francie
Remeš
remešský knihovna
14
article
Císař připil si se starostou a pravil: »Připíjím
na zdar města Remeše.«
Na to se odebrali carští manželé k pro-
hlídce kathedrály.
Z Remeše, 19. září. (C.-B.) O 6. hod.
vrátili se carští manželé a president
Loubet do Compigne, kamž o 8. hodině
přibyli.
Z Compigne, 19. září. (C.-B.) Vlak
s ruskými carskými manžely a s pre-
sidentem Loubetem přibyl sem v 7 hodin
večer. Císař s císařovnou byli opět předmětem
nejnadšenějších ovací. Císař, jenž byl po celý
den vesel, bavil se nenuceně s presidentem
Loubetem a s ministry.
Z Vídně, 20. září. »Neue Freie Presse«
oznamuje z Paříže: V noci bylo střeleno na
zvláštní vlak jedoucí do Compiěgne, z čehož
vznikla pověst o attentátu na presi-
denta Loubeta. Revolverová kule vnikla
do kupé, v němž se nalezaly osobnosti Loube-
tem pozvané. Ve vlaku nalezali se: policejní
Loubet
Loub
Remeš
Compigne
Vídeň
Paříž
Compiěgne
Neue Frei Presse
15
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Obraz matky boží.
Napsala Vilma Bártová-Ševčíková.
Byl parní letní den.
Zlaté slunko žhoucími paprsky líbalo hor-
skou krajinu, v níž se malá víska k ohromnému
skalnímu velikánu něžně tulila.
Obloha, zprvu jasná, počala se haliti še
dými mráčky a za nedlouho již klenul se hustý
černý mrak nad vypráhlou zemí. Zatmělo se.-
Neunavní ženci v poli, uleknuvše se nena-
dálé změny počasí, dříve tak krásného, ustal
od práce a kvapem chvátali k domovu. Popla-
šené ptactvo v korunách hustých stromů hledalo
útulek, rovněž zvěř v blízké bažantnici do
houštin se ukryla, by v bezpečí očekávala blí-
žící se bouři.
Prudká vichřice halila v hustý dým prachu
celý kraj a děsným řáděním svým v postrach
uváděla obyvatele klidné vísky. Ve světnicích
tu a tam zakmitla světla hromniček, neboť bouře
v celé své hrůzné nádheře rozzuřila se tak mo-
hutně, že blesk za bleskem, provázený racho-
tem hromu, osvětloval nastalou temnotu.
Spousty vod chrlilo černé mračno, visící
jako smuteční závoj nad rozsáhlými lesy,v
nichž rozkácený živel řádil měrou strašnou.
Zdálo se, že hrozná ta bouře je předzvěstí
něčeho strašného, nějakého děsného neštěstí —
Bártová
Ševčíková
Popl
matka boží
16
article
Od dávných dob žili dvě rodiny pohorské
vísky u velkém nepřátelství. Rodina Machatova
znesvářila se s rodinou Závorovou pro nepatrný
kousek pozemku, jejž obě rodiny za své vlast
nictví považovaly a v hrdosti i nepoddajnosti
konečně soudní cestou práva sobě vymáhaly.
nedbajíce toho, že ohromné sumy, jež soudem
na zmar přišly, přesahují již cenu pozemku.
»A kdybych celý statek prodati musil, ne-
poddám se,« tvrdival hrdý Závora, jehož statek
za nejkrásnější a nejbohatší v dědině se pova
žoval.
»Ukáži tomu chuděrovi, kdo že je zde pá-
nem a před kým dlužno šíj skloniti.«
»Závorovi se nepodrobím, kdybych na st
tek vydlužiti se měl,« rozumoval méně zámožný
Machata. »Vzejde den, kdy se dokáže, že já
jsem v právu a ten hrdý lakomec že marně ne-
kalé záměry proti mně kul.«
Dcera Machatova, sličná Běta, růžolící, pln
života a bujného veselí, byla vyvolenou Josefa.
jediného syna nadutého Závory. Jich láska vy-
pučela z nenadání v lesní tišině pod staletým
dubem, kde na drnovém sedátku přísahali sobě
věčnou lásku i věrnost.
Denně se zde tajně scházeli, sdílíce spolu
lásky žel i slast, očekávajíce šťastný obrat osudu.
jenž by nenávist otců zlomil a jich sňatku po-
žehnal.
Vzájemná, čistá jich láska vzkvétala tím
více, čím urputněji rodiče obou proti sobě
brojili.
»Přísahej mi,« pravil kdysi Josef ke své
milé,« že je láska tvá nezlomná a pevná jako
dub, jenž je svědkem blahých chvil našich.«
»Přísahám,« děla klidně Běta, zvedajíc
k nebi tři prsty pravice.
»Žádná moc na světě není s to pevnou
moji lásku zviklati a zlomiti; spíše dub ten sta-
letý zkázu vezme, nežli zničena bude láska má.«
Machatův
Závora
Josef
17
article
Tak žili snoubenci šťastně v sladkém taji
zapovězené lásky. Závora počal již něco tušiti
i zavolal jednou syna k sobě a pravil:
»Synu, přeji si, by zlým snem bylo, co
zdá mi se pravdou býti. Zahledl jsem totiž ne-
jednou, že Bětce nadbíháš a podivnými pohledy
ji pronásleduješ. Josefe, pohleď na tuto pravici«
— a hrozivě před očima synovýma jí máchaje,
mluvil dále: »Nepřej si, bys seznal sílu její,
rozdrtím tě raději, než bych svolil, bys se té
děvce kořil — a snad dokonce — však ne, tot
hrozná myšlenka, jež mne sžírá palčivou bo-
lestí; ne, to se nikdy státi nesmí. Jdi a neopo-
važuj se s ohněm si zahrávati.«
Mlčky odkvapil Josef, jsa všecek zadumán
a smuten vyhrůžkou otcovou.
Jako těžký balvan tísnila prsa jeho ona
hrozná slova, jež i mysl jeho, posud čistou a
veselou, zachmuřovala.
V den výše uvedený dlel Josef s Bětou
opět pod dubem, když bouře náhle s celou si-
lou přikvapila.
Zprvu nepovšimli si změny, jež kolem na-
stala a když domů odkvapiti chtěli, bylo již
pozdě, neboť blesky se již jen křižovaly.
Zůstali tudíž na sedátku seděti, držíce se
za ruce a mlčky pozorujíce rozkácený živel.
»Josefe, hrůza mne obchází,« zašeptala.
Běta. »Bojím se.«
»Ničeho se nám nestane, bůh je s námi,
důvěřujme v něj,« vece mladík. A prudčejí tiskl
ruku divčiny, jež hlavinku svou na rámě jeho
klonila, chvějíc se strachem po celém těle.
Strašný rachot hromu a hned na to ohnivý
sloup jako raketa snesl se s výše nebeské přímo
Závora
Bětka
Josef
Mlček
Běta