1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 258. ze dne 18. záři 1901.
2
masthead
níka, 44 roky. Svoboda František, strojník, 26 roků.
Vyšín Jan, nádenník, 68 roků. — V josefovské
nemocnici: Stein Hynek, obchodník, 59 roků.
František
Vyšín
Jan
Stein Hynek
3
masthead
Král. české zem. divadlo v Praze,
Král
Praha
4
masthead
Národní divadlo
národní divadlo
5
article
= Půtka dvou obcí. Z Lissabonu se ozna
muje: Mohlo by se skorem věřit, že následující hi
storie udála se někde v temné pevnině mezi Kabyly.
Ale nikoliv. Stalo se tak v Portugalsku, ovšem
v kraji odlehlém, málo dotčeném kulturou, jejž by
konečně bylo možno nazvat poloviční Afrikou. Dvě
malé obce, Santulhao a Curcao, okresu Nimioso.
žijí po dlouhá leta, snad již od staletí, v nejkrutším
nepřátelství. Proč? Lidé snad sami již to nevědí.
Nepřátelství přešlo v krev, náleželo k životním je-
jich potřebám a nemohlo být ničím vyhlazeno. Po-
tkali-li se hoši na poli, vyhrožovali si navzájem
noži; děvčata vyhýbala se děvčatům sousední obce
a byla by považovala za hanbu, kdyby byla vi-
děna s některou z nepřátelského tábora. V po-
slední době však se přihodilo, že jakýsi mla-
dík ze Santulhao zamiloval se šíleně do černých
očí děvčete z Curcao a láska, silnější než všechna
zášť, zvítězila. Marie zpronevěřila se tradicím své
obce a za krásné letní noci nalezli ji hoši z rodné
její obce v lesíku v náručí Felipově. Čest obce byla
ohrožena a byla by tekla krev, kdyby se milencůn
nebylo podařilo uprchnout. Také v rodné obci Feli-
pově neměli smysi pro romantiku a na místě, aby
mladým lidem ponechali vůli a snad po jich příkladu
učinili konec sporům, vypověděly si obě obce válku.
Jedva se rozednilo, vytáhli obyvatelé obou obcí s noži
a kosami a když mezi oběma skupinami vyměněny
hanlivé řeči, strhla se bitka. Na štěstí farář jedné
z obcí, jenž zvěděl o těchto záměrech a marně se
byl namáhal učiniti přítrž srážce, podal v čas zprávu
četníkům v Nimiosu a sednuv ještě v noci na koně.
dojel do okresního města. Ale přece nepřišel dost
záhy, neboť, když četníci přibyli na místo, nalezli
na bojišti tři mrtvoly a několik těžce raněných.
Kabyl
Curcao
Nimioso
Marie
Portugalsko
Afrika
Fel
Nimios
6
article
= Řeč opic. Jak známo, ujišťuje anglický pro-
fessor Garner, že opice dorozumívají se mezi sebou
jakousi řečí. Aby dokázal toto tvrzení, používá nyn
fonografu. Zachytil různé zvuky opic a reprodukova
je pak u přítomnosti jiných opic, aby zjistil, zdal
zvířata, slyšíce určitý zvuk, reagují stále týmž způ
sobem. Nejdůkladnější pokusy provedl s celou řadou
hnědých opic kapucínských, jež prohlašuje za nej-
intelligentnější drub opic, jenž se mu při jeho stu-
diích naskytl. Domnívá se, že dospěl již k tomu, že
poznává význam většího počtu zvuků potud, že
již z předu věděl, co opice učiní, až je uslyší.
Celkem domnívá se, že může rozeznati devět slov
řeči kapucínských opic, z nichž některé různým pří-
zvukem se ve svém smyslu poněkud mění. Tak prý
význam »žráti« neb »píce« znamená též pozdrav
aneb znamení míru, v některých případech také im-
perativ »dej!« Jiný zvuk známená prý »lásku« neb
»přátelství«; opět jiný jest poplašné znamení. I pro
»pohodu« domnívá se Garner, že nalezl zvláštní
opičí výraz. Opice vyrážela jej při prudkém dešti.
bušícím na okna a když fonograf zvuk opakoval
obrátila se při tom opice ihned k oknu a dívala se
ven. Různé druhy opic mají dle Garnera každá
zvláštní řeč, ale stává se též, že některá naučí se
některému zvuku z řeči jiných opic. Tak naučila se
kapucínská opice zvuku, jenž u zcela jiného druhu
opic znamená »žráti«, když pozorovala, že tato opice
užívá tohoto zvuku, kdykoliv dostala nějaký pa
mlsek. — Pan professor tím vlastně mnoho nedo
Garner
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
kázal, neboť bedlivějšímu pozorovateli života zvířat
jest dávno známo, že veškeří vyšší živočichové do-
rozumívají se mezi sebou určitými zvuky; třeba tu
jen připomenout psy, kočky, koně atd.
= Zápas ve vodě. S přeplavní lodí »Susque-
hanna«, která v úterý odpoledne od doku na úpatí
Chambers streetu v New Yorku odplula do Jersey
City, skočil do vody starší muž. Vozka Thomas
Daily skočil ihned za ním, aby jej zachránil, což se
mu podařilo teprve po delším namahání, neboť kan-
didát sebevraždy se zoufale bránil a svého ochránce
dokonce i pokousal. Oba muži musili býti dopraveni
do hospitálu v Hudson streetu, kde zachráněný udal.
že se jmenuje F. F. Brown a pravil, že bydlí
v Broadwav Central hotelu. Později se zjistilo, že
Brown a jeho dvě dcery cestují do Monticello. V po-
slední době počínal si velmi nápadně a z té příčiny
bude nyní jeho duševní stav prozkoumán.
= Král starosvatem. Z Kodaně se ozna-
muje: Těchto dnů zemřela manželka malíře Jensena
a při jejím pohřbu zpozorován mezi četnými věnci
též skvostný věnec, jejž poslal král Kristian a opa-
třil svým jmenem. Toto účastenství královo má svou
historii, jež obestírá manželství malířovo romanti-
ckým světlem. Otec Jensenův byl chudý řemeslník a
neměl prostředků, dáti vycvičit svého syna na umělce.
Mladík však měl znamenitý talent, jenž mu záhy
získal zámožné a značného vlivu požívající příznivce.
k nimž se připojil též král Kristian, jenž jevil značné
účastenství pro mladého umělce a opatřil mu místo
v akademii umění. Několik let později, když mladík
již byl dosáhl zlaté medaille akademie, zamiloval se
do dcery bohatého obchodníka, jenž však o sňatku
malířově se svou dcerou nechtěl ani slyšet. Kdysi,
když král potkal mladého malíře na ulici a povšiml
si smutného jeho vzezření, tázal se ho, co jej souží.
Chambers
Vozka Thomas
F F Brown
Brown
Jensen
Kristian
Jensenův
New York
Jersey Cita
HOSPITÁLU
Hudson
Monticello
Kodaň
Central hotel
8
article
Malíř vyznal se ze všeho králi, jenž mu slíbil, že se
sám ujme věci. Vskutku odebral se král osobně
k otci mladé dívky, státnímu radovi Holmbladovi.
vylíčil mu talent mladého umělce a dosáhl toho, že
mladík dosáhl ruky zbožňované dívky. Brzy potom
byla svatba, jíž zahájeno manželství velmi šťastné
Od té doby minulo 30 let. Přes to vzpomenul si král
onoho dne, kdy byl starosvatem malířovým a uctil
památku zesnulé způsobem velmi něžným.
= Zdvořilý duchovní. Francouzské listy vy-
pravují následující historku: V den dostihů o velkou
cenu připojil farář v Deauvillu v dopoledním kázáni
k nemalému překvapení svých posluchačů následu-
jící slova: »Drazí bratří a vy, mé dámy! Byl jsem
s několika stran požádán, abych odložil obvyklou
hodinu nešporů, aby vám bylo možno býti přítomnu
dnešním dostihům. Zajisté jsou dostihy světskou zá-
bavou, ale celkem vzato, toliko nevinnou hrou, v níž
vám nechci překážet. Proto si dovoluji oznámiti vám.
že nešpory konány budou dnes výminečně o dvě ho-
diny později než obyčejně.« — Jest otázka, zdali by
velebníček osvědčil podobnou shovívavost, kdyby šl
o lidi »sprosté« a nikoli o vznešené panstvo.
Zemřelí v Praze.
Dne 12. září 1901: Šik Ondřej, syn hostin
ského, 9 měsíců, 694—I. Macke Zdeněk, syn řezni
ckého pomocníka, 5 měsíců, 192—V. — Ve vše ob
nemocnici: Smolík Jan, dělník, 20 r. Červenková
Anna, švadlena, 17 roků. Federhausová Anna, vdova
po malíři, 46 roků. Kaňkovská Marie, manželka děl
I Macke
Zdeněk
Marie
Praha
Federhausová Anno
Šik Ondřej
Smolík Jan
9
article
Odpoledne o 3. hod.
Ve středu 18. září.
Představení pro li d.
Člověk třtina.
Komedie o dvou dějstvích. Veršem francouzsky
napsal Auguste Vacquerie, Přeložil Bohdan Kaminský.
Režisér: Jarosl. Kvapil.
Vyzvání k tanci.
Veselohra o jednom dějství. Sepsal Alex. Dumas otec.
Přeložila Vilemína Nováková. Režisér: Josef Šmaha.
Ve středu 18. září.
Hoffmannovy povídky.
Fantastická opera o 3 dějstvích s prologem a epi-
logem. Složil J. Offenbach. Text napsal J. Barbier.
Přeložil V. J. Novotný. Dirigent. Moric Anger.
Režisér: Robert Polák.
Po prvním dějství přestávka.
Konec o 1/210. hod.
Začátek o 7. hod.
Vacquerie
Kaminskij
Kvapil
Alex
Dumas
Nováková
Šmaha
Hoffmannův
Složil
J Offenbach
J Barbier
V J Novotná
Anger
Robert Polák
10
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
Začátek o 1/27. hod.
Ve středu 18. září.
— Cyklus frašky večer XIX. —
Hötel „u pěti strašidel“.
Smíchov
11
article
Pištěkovo divadlo na Krdl. Vinouradech.
Pištěkovo divadlo na Krdl. Vinouradech.
Začátek o 7. hod.
Ve středu 18. září.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po třetí: Král Lear.
Tragédie o 5 jedn. od W. Shakespeara.
Lear
W Shakespeare
Krdl
Pištěkův divadlo
12
article
Divadlo„Urania“ na výstavištl v Kr. Dhoře.
Divadlo„Urania“ na výstavištl v Kr. Dhoře.
22232
Ředitel V. Suk.
Začátek o půl 7. hod.
Ve středu 18. září.
Václav Hora,
Lidová hra se zpěvy o 4 jedn. Napsal Frant. Šípek.
Režisér p. B. Kovář.
V Suk
Hora
František
Šípek
Králové
13
article
298. hra v předpl.
2. čtvrtka.
15
article
Svýcarské vy-
šívání, rudohor-
ské krajky, o-
zdobné páskya
veškeré potře-
by na prádlo,
největší výběr,
nejlevněji
J. Novák
v Praze,
Vodičkova ulíce,
„U Štajgrů“
3666
J Novák
Praha
Vodičkův
16
article
Když Frere zastával úřad svůj v Bridgewolesu,
oslovoval se zálibou trestance v okovech jejich vlastní
hnusnou mluvou a překvapil mnohého nového příchozího
tím, jak dobře zná předchozí život jeho.
Deportovaní nenáviděli jej a přece se k němu měli,
neboť při vší brutálnosti své měl humor, byť surový,a
někdy mu ani nezáleželo na tom, by zákon do poslední
písmenky byl dodržován.
Při tom ale deportovaní přece říkali, že »s kapitá-
nem nejsou si nikdy jisti«, neboť když byl s nimi popil
a šprýmy vyváděl v krčmě, jejíž hostitelku byl poctil
přítomností svou, zmizel náhle zadními dvířky, právě když
dveřmi jinými strážníci vcházeli. Nazejtří pak při odsu-
zování přistižených jevil takou bezohlednost, jakoby sám
nikdy v pivnici nebyl býval.
Představení Frerovi zvali to: horlivostí v službě,
podřízení prostě ale: zradou.
Kapitán však se tomu všemu smával a říkal: »Vše
jest dovoleno vůči těmto ničemům !«
Když blížila se doba svatby jeho, Frere zanechával
těchto věcí a pokoušel se, aby pro nové, spořádanější ži-
vobytí známí jeho zapomněli na jisté nepříjemné skandální
historky soukromého jeho života.
Dříve bývalo mu lhostejno, byl-li znám, čili nic.
Když býval velitelem Maria Islandu v prvních dvou letech
po svém návratu z Macquarie Harbouru, neznal Frere
žádné bázně před veřejným míněním a neukládal vrozené
své surovosti žádné meze. Když ale náklonnost jeho
k čisté mladé dívce, jež na něj hleděla jako na svého zá-
chrance od hrozné smrti, nabývala vroucnosti a ryzosti,
rozhodl se Frere uzavříti tuto temnou knihu svého osad-
ního života a neotevříti jí nikdy již.
Frer
Marius Island
Frere
Macquarie Harbour
17
article
Žena jeho dala ho opět uvázati — víte již — po-
něvadž se opil! Pěkná to žena! Já se jen divím, že muži
takto o ženy stojí!«
Vichers prohodil usmívaje se:
»Optej se Morice!«
Sylvie hnula sebou prudce a zavrtěla hlavou.
»Co ten o tom ví? Morici, jsi ty mi pěkný muža
kdybys nebyl mi zachránil život, neměla bych tě ani
trochu ráda. Tak ale nyní mě můžeš políbiti (hlas její
poněkud změk!). Tato aféra polapení vzbouřenců — upa-
matovala mě opět na věc onu i byla bych nevděčná, kdy-
bych tě nemilovala, můj milý.«
Moric Frere náhle silně se zarděl, poceloval dívčinu,
jak to mezi nimi již dovoleno bylo a obrátil se potom
k oknu
Muž v šedém kabátci pracoval v zahradě a hvízdal
si při tom.
Frere prohodil zticha:
»Nejsem tak zle na tom.«
Sylvie tázala se:
»Co jest ?«
»Že nejsem dost dobrým pro tebe !« ozval se Frere
náhle prudce. »Já — já . . .«
Dívka odtušila:
»Měl byste na mé štěstí pomýšleti — — Můj život
jste však zachránil, není-liž pravda a já měla bych býti
tak bezbožnou a vás nemilovati. Ne, ne, žádných již po-
libků !«
Napjala ruku svou proti němu.
»Pojď tatínku. Jest nyní chládek již. Projdeme se
v zahradě a Moric může zatím přemýšleti o své vlastní
nedůstojnosti.«
Ztracsn pro život.
Vichers
Moric
Sylvius
Moric Frere
Frere