1
article
veškeří vyšší hodnostáři z průvodu šachova.
Komisař Böhm představil se jako zástupce
vlády, purkmistr dr. Peták uvítal šacha
jmenem města Plzně, ovšem česky.
Šach stiskl mu ruku a děkoval pří-
větivým úsměvem. Hudba hrála perskou
hymnu, načež velitelé čestných setnin uči-
nili šachovi povinné hlášení. Potom šach
s celým svým skvělým průvodem prohlédl
obě čestné setniny. Na to se vrátil do va-
gonu a po 5 minutách odejel. Na nádraží
dostavili se kromě jmenovaných již pánů
mandator Adam z perského vyslanectví ve
Vídni ve velké uniformě řádu božího hrobu.
Vlak šachův sestával z 2 lokomotiv, 12 vozů
osobních, vozu kuchyňského a pak vozu pro
císařské služebnictvo, které mu bylo vysláno
vstříc. Vlak odejel do Budějovic.
Boje v Číně.
Z Londýna, 20. září. (C.-B.) »Stan-
dard« oznamuje ze Šanchaje ze dne 18.
září: Vyšší mandžu z provincie Hunanu přibyl
s 8000 muži hunanského vojska do Tatunfu
v provincii Šansi a sdělil císařovně-vdově, že
jsou na cestě ještě větší oddily vojska. Císa-
řovna-vdova vzdala místokrálům a guvernérům
díky za jejich loyálnost.
Böhm
doktor
Peták
Adam
Plzeň
Vídeň
Budějovice
Čína
Londýn
Stan
Hunan
Šansi
2
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Krvavý čin v žižkovském hostinei
Pátého porotního období líčení páté.
Hlučný zpěv a smích rozléhal se v podvečer
28. července ze žižkovského hostince »u Otakara«v
Hatrantově ulici. Mladí, staří slavili zde navzájem
odpočinek po týdenním namáhání, ťukali si na zdraví
a ledovým mokem zalívali spráhlá hrdla . ..
A z četně shromážděných hostí neměl nikdov
té chvíli ani potuchy, že bujné to veselí za málo
okamžíků dozní a ztichne a že nahraženo bude
hrůzou a zděšením ...
Bylo to, jako to bývá při podobných příležito-
stech obvykle. Dle známé šablony!
Mezi hosty vypukla hádka. Hodiny ukazovaly na
jedenáctou. Předvídaje možné následky, zakročil ho-
stinský Gattermann, a rázným vystoupením zjednal
opětného ticha. Ve chvíli na to přitočil se k jed
nomu z mladických hostí v lokále výrostek z míst.
nosti výčepní a udeřil jej čímsi do obličeje. Napa
dený mladík byl Rudolf Zeman, kterému se útočník
potutelným činem vymstil za to, že se před chvíli
zastával svého otce. Hostinský, spatřiv, že Zeman
po útoku z obličeje krvácí, vystrčil rušitele klidu
zadním vchodem ze dveří a zakázal mu další vstup
do místnosti.
Útočníkem byl 21letý pokrývačský pomocník
František Vlasák, jenž v témže domě v prvém
poschodí bydlil. Proto také vystrnadil jej hospodský
zadem na dvůr, neboť se domníval, že Vlasák zmiz
po schodech nejbližším směrem domů.
Otakar
Zeman
Vlasák
Hatrantov ulice
Napa
3
article
Ale nestalo se to. Vlasák přikrčil se venku ve
tmě ku zdí a zůstal asi na třetím schodu klidně
stát . ..
V hostinci zatím panoval značný rozruch.
Zjistilo se, že Vlasák rozedřel Zemanovi
obličej uhlíkem elektrické lampy a
že surové poranění bude asi míti pro napadeného
vážné následky. Přátelé Zemana neopouštěli, posky-
tovali mu obklady a ránu v obličeji mu čistě
vymyli.
Za nedlouho potom byl nucen Zeman vyjíti ven
týmž zadním vchodem, kudy prvé Vlasáka vystrčili.
Ale hned jakmile ocitl se přede dveřmi, očekávalo
jej hrozné překvapení: Vlasák vrhl se mu jako dravá
šelma kolem krku, tahal se s ním chvíli po dvoře,
pak přitáhl jej do tmy ke schodům, a konečně se
mu několikráte zaryl prsty do krku . . . V tom po-
jednou z nenadání dal se po schodech do šíleného
útěku, jakoby byl psy štván a mizel v pusté tmě
prvého poschodí. A skolený, umdlený Zeman, potá-
ceje se ve tmách upadal dole do bezvědomí a
mocný proud krve z rány na krku
stříkal na pošpiněnou dlažbu. Zeman
byl bodnut nožem pod levým uchem a měl přera-
ženu lebeční kosť. Pozbývaje sil vlekl se namahavým
krokem do hostinské místnosti, kde za několik
málo okamžiků skonal.
Vlasák byl ještě téže noci v bytě svém vypátrán
a zatčen. Zjistilo se, že si zkrvácenou ruku
po provedeném surovém činu otřel
o stěnu chodby a její okno a že s
pak šel klidně lehnout.
Dnes zodpovídá se Vlasák porotnímu soudu ze
zločinu zabití a z přestupku lehkého tělesného po-
škození, jehož dopustil se na Zemanovi uhlíkem
elektrické svítilny. Rána pod uchem prohlášena soud-
ními lékaři za smrtelnou a za bezprostřední příčinu
Zemanových náhlých konců. O ráně na lebce nedalo
se znalci zjistiti, byla-li Zemanovi zasazena před
ranou smrtelnou či po ní, nicméně prohlášena byla
také za ránu těžkou.
Vlasák
Zeman
Zemanův
4
article
Vlasák — jak uvádí žalobní spis — hájil se v
vyšetřování různým způsobem. Nejprve čin zapíral,
tvrdě, že byl Zemanem sám přepadnut a že ránu
na sebe mířenou prostě odrazil, takže si Zeman
sám uškodil. Později znal se sice k tomu, že Ze-
mana bodnul, ale omlouval se úplnou opilostí. Avšak
svědci tvrzení to rozhodně popřeli a Vlasák žalován
z rabiátského činu proto, že se k němu důkladně
připravoval a že myšlenka, aby stůj co stůj se po-
mstil, vlákala jej do tmy zákeřného místa na schody.
po nichž snadno mohl se odebrati domů nebo jinam
odejít, i kdyby byl opilý. Ale právě ze všeho počí-
nání a příprav k zamýšlenému útoku soudí žaloba
na úplnou příčetnost žalovaného a proto pohání jej
k zodpovědnosti před soud.
Dnešnímu líčení předsedá pan vrchní rada dr
Patera, votanty jsou pp. radové Jeníkovský
a Žížek, žaloba zastoupena jest nám. panem
Blattným, žalovaného háji pan dr. Karel
Tieftrunk.
V lavici porotců zasedají pánové: Jos. H avlůj
rolník z Nebušic, Bedřich Truxa, majitel domu ze
Žižkova, Jan Šula, truhlářský mistr z Prahy, Karel
Bromovský, knihvedoucí z Libušína, Matěj Fol-
precht, obchodník z Nového Strašecí, Jan Štole
sládek ze St. Libně, Josef Tuček, rolník z Bře-
zinek, Josef Sedivý, správce velkostatku z Lahovic,
Tomáš Klán, rolník z Dol. Počernic, Josef Renner.
majitel domu z Prahy, Bohdan Zářecký, pekařský
mistr z Bubenče a Jan Studnička, rolník z Ma-
lého Přítočna.
Obviněný je silný, hranatý mužík, kulatého
obličeje, malých, pronikavých zraků. Při vstupu do
jednací síně přidržuje si šátek na očích, jakoby byl
pohnut.
Obviněný při výslechu stále pláče a uvádí, že
se na podrobnosti osudného výstupu nepamatuje.
Ku přelíčení jest značný nával posluchačstva,
hlavně ze Žižkova. Rozsudek možno očekávati pozdě
večer.
(Dokončení).
Vlasák
Zeman
Jeníkovský
Žížek
Blattná
doktor
Tieftrunk
Truxa
Šula
Bromovský
Fol
Štol
Tuček
Sedivý
Klán
Renner
Zářecký
Studnička
Nebušice
Žižkov
Praha
Libušín
Nový Strašecí
St . Libeň
Bra
Lahovice
Dolo
Počernice
Bubeneč
Malý Přítočno
5
article
Tržní a hospodářské zprávy.
Tržní a hospodářské zprávy.
Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Li-
berci na jmění Roberta Baslera, mydláře v Li-
berci. Konkursní komisař rada Weisser, správce dr.
Turnvald, advokát v Liberci. Schůze věřitelů 3.sříjna,
přihlášky do 31. října, stání likvidační 7. listopadu.
Cuk r.
(Poslední zpráva.)
—n— V Praze, 20. září. (10 hod. 40
min. dop.) Obchod se surovinou klid-
ný. Nová kampaň říjen - prosinee
K 26.10 franko Ústí peníze. Raffi-
náda nezměněna K 84.— až K 85.—
ze stanice.
M. Z Vídně, 20. září. (Počáteční
bursa.) Znamenaly: marky 118.40, 20franky
19.30, květnová renta 97.45, rakouská
renta korunová —.—, stříbrná renta —
rakouská zlatá renta —.—, uher. zlatá renta
—.—, uher. kor. 90.75, kreditky 660.75 p
—.—, uher. kreditky 676.—, anglob. 275.—
unionky 553.—, bankovní jednota 491.—
länderbanka 417.—, státní dráha 669.—
jižní dráha 112.—, přirážka —.— h.,
dráha Karla Ludvíka —.—, polabská dráha
460.—, rak. zbrojovka —.— (pevné), turecké
tabákové režie —.—, alpinky 471.—, rým.-
mur. 534.—, pražsko-želez. společnosti ——.—,
turecké losy 108.—, mostecké uhlářské společ-
nosti 920.— po 905.—, pozemkové —.—, paro-
plavební —.—, buštěhradské A. —.—
buštěhradské B. —.—, západočeské uhelné
společnosti —.—, tramway a) —.—, tramway
b) —.—, Lloyd —.—, Poldina huť —.
české báňské —.—, montanní —.—, vídeňské
cihlářské —.—, hirtenberské —.—, silniční
A. —.—, B. —.—, Rudolfova huť —.
Smýšlení klidné.
Z Nového Yorku, 19. září. (Telegram »Nár.
Listů«.) Pšenice pevná, na místě 841/2, na říjen
831/4, na prosinec 853/4, na březen 881/4. — Kukuřice
na říjen 451/2, na prosinec 411/2. — Mouka 2.85. Do-
vozně za obilí 6. Cukr 41/4. Káva 81/2. Směnky
na Londýn 4.831/s. Stříbro 623/s.
Basler
Weisser
doktor
Turnvald
Karel Ludvík
Lloyd
Liberec
Praha
Vídeň
Nový York
Londýn
západočeský uhelný společnost
Poldin huť
Rudolfov huť
4.831 / s . Stříbro
6
article
Náhlá změna v chování slečny de Verneuil a ztrnutí
její, když slyšela pronášeti jmeno royalistického generála,
byly pozorovány pouze Francinou, kteréž jediné byly
známy nevyzpytatelné odstíny této mladé tváře. Velitel,
byv přiveden z rovnováhy, sebral zlomky svého kordu,
pohlédl na slečnu de Verneuil, jejíž vroucí a uchvacující
výraz dovedl odkrývati tajemství, kterak pohnouti jeho
srdcem, a pravil k ní:
— Pokud na vás, slečno, trvám na svém. Zítr
dostanou se zlomky mého kordu Bonapartovi, leda
že by . .
— Eh! co mi je po Bonapartovi, po vaší republice,
chouanech, králi a Garsovi? zvolala s dosti špatně utaje-
ným výbuchem rozmrzelosti.
Nepochopená rozmarnost anebo vášeň ovanuly tuto
tvář planoucím žárem, a bylo na jevu, že celý svět nemá
dále žádné ceny v očích této mladé dívky od té chvíle,
kdy vyvolila bytost jednu; avšak náhle oddala se opět
nucenému klidu vidouc, že zraky všech diváků jsou upřeny
na ni jako na hlavní herečku v této scéně. Velitel kvapně
povstal. Slečna de Verneuil znepokojená a pohnutá šla za
ním, zastavila jej na chodbě a tázala se ho slav-
nostně:
— Máte tedy vážné důvody k podezření, že tento
mladý muž je Gars?
— U sta hromů, slečno ! Slídič, který vás provází,
právě mi oznámil, že byli zabiti od chouanů cestující
a kurýr, což mi bylo již známo; za to však jsem neznal
jmen zavražděných cestujících a ti se jmenovali du Gua-
Saint- Cyr.
— Oh, vězí-li v tom Corentin, nedivím se již ni-
čemu! zvolala s posuňkem ošklivosti.
jít Verneuil
Bonaparte
SaintCyr
7
article
Velitel se vzdálil neodváživ se pohleděti na slečnu
de Verneuil, jejíž nebezpečná krása již uváděla jeho
mysl ve zmatek.
— Kdybych se byl zdržel ještě dvě minuty, byl
bych se dopustil pošetilosti, že bych opět přijal svůj
kord, abych ji provázel, pravil pro sebe sestupuje
se schodů.
Paní du Gua vidouc, že mladý muž pohlíží upře-
ným zrakem na dvéře, kudy slečna de Verneuil odešla,
pošeptala mu do ucha:
— Stále týž! Vás zahubí jen ženy! K vůli loutee
zapomenete na vše. Proč jste dopustil, aby s námi sní-
dala? Kdo jest ona slečna de Verneuil, která přijímá
snídani od lidí neznámých, kterou provázejí modří a která
tyto odzbrojí listinou, uschovanou v živůtku jako milostný
dopis? Je z oněch ohavných stvůr, pomocí kterých
Fouché chce se vás zmocniti, a list, který ukázala, byl
jí dán, aby povolala modré proti nám.
— Aj, madame, odpověděl mladý muž trpkým to-
nem, který pronikl ostře její srdcem a pokryl její tvář
bledosti, velikomyslnost této slečny vyvrací vaši domněnku.
Pomněte, že pouze prospěch krále nás dva spojuje.
Nemá-li celý vesmír býti úplně pustým pro vás, kdyžtě
jste byla zbožňována Charettem? *) Což nežijete již proto,
abyste jej pomstila?
*) Francois Athanase Charette de la
Contrie (nar. r. 1762, zemř. r. 1796). Pocházel ze staré
francouzské rodiny. Roku 1793 postavil se v čelo vzbouřených
sedláků vendejských a s neohrožeností vedl válku proti repu-
blice. Dne 25. května r. 1796 byl v zoufalém boji raněn a jat,
načež byl v Nantech zastřelen.
115.-
jít Verneuil
Fouché
Aj
Charett
Francois Athanas
Gua
Charette jít le Contrie