učiněné a císařským rozhodnutím ze dne 29. prosince 1899 schválené. Z Vídně, 20. října. (C.-B.) »Wiene Zeitung« oznamuje: Ministr pro kultus vyučování jmenoval stavebního adjunkta po- štovního a telegrafního ředitelství v Praze Arnošta Rosu, učitelem v deváté hodnostní třídě na krajské průmyslové škole v Pardu- bicích. — Ministr pro kultus a vyučování jmenoval učitele měšťanské školy při měst- ském paedagogiu ve Vídni, Ant. Weisse. hlavním učitelem na německém ústavu uči- telek v Praze. Z Pešti, 19. září. (C.-B.) Několik dní po vykonaném vražedném útoku na krále Humberta byl zde usedlý kamenník Pietro Visentini zatčen na udání, že attentát onen schvaloval; ježto však nebylo lze pro- vésti důkaz, že tak skutečně učinil, byl zatčený zase propuštěn. Dnes pak byl Visen tini, ježto se u něho našly anarchistické spisy, z Uherska na vždy vypovězen. Ze Štokholmu, 19. září. (Č.-B.) Vláda schválila smlouvu, uzavřenou mezi telegraf- ními ředitelstvími švédským, norským a dán- ským ve příčině telefonického spojení mezi Kristianií a Kodaní. Ze Sofie, 19. září. (C.-B.) Rozhodnut knížete o žádosti za demissi ministra ob- chodu a orby Načeviče očekává se zejtra. Z Neapole, 19. září. (C.-B.) Král Viktor Emanuel vyjel dnes ráno s hr. Turinským, provázen kyrysnickou eskor tou, ze zámku Capodimonte, vstříc poslům hulánského pluku novarského. Poblíže Ma- rana se s nimi setkal. Jich vůdce poručík Boselli odevzdal mu vlastnoruční list císaře Viléma. Král a hrabě Turinsk vrátili se s poručíkem Bosellim do Capodi monte. Byli obyvatelstvem hlučně pozdra- vováni. Z Paříže, 19. září. (C.-B.) Dle zprávs došlé ministerstva osad přibyl setník Rei bell se dvěma důstojníky a 140 alžírskými střelci do Brazzavillu.

o oběžníku státního tajemníka hr. Bülo wa, praví »Temps«, že je to energická a moudrá mluva. Postup navrhovaný hr. Bülowem jest prý shodný se stanoviskem, jež zaujaly Francie a Rusko už před dvěma měsíci. Bylo by si jen přáti, aby Německo se v témž smyslu vyslovilo, jako obě jmenované mocnosti. »Journal des Débats« prohlašuje že německá nota bude nepochybně všemi moc- nostmi příznivě přijata. Kdo požívá aktivního volebního práva do sboru obec. starších v král. hl městě Praze?

(Časové pokyny praktického právníka.) sn v Přidržujíce se pořadu, zachovávanéhov obecním řádu král. hl. města Prahy, daného dne 27. dubna 1850 č. 85. z. z., doplněného novějšími zákony zemskými a pozměněného říšskými zákony, zejmena ve věcech domoy ských seznáváme, že mají v Praze voličské právo předně měšťané mužského po- hlaví. Měšťanem v Praze státi se může rakouský státní příslušník, jemuž právo měšťanské bylo uděleno. Právo měšťanské v Praze uděluje městská rada a v případě odvolání sbor obec- ních starších. Zajímavo jest, že měšťanem praž- ským státi se může také ten, kdo pražským příslušníkem není. Uděliti někomu právo mě- šťanské jest oprávněním obce, zákon pak vy- počítává sice v § 17. odst. 2. obecního statutu jakým podmínkám má vyhověti ten, kdo o mě- šťanství se uchází, avšak nikde stanoveno není že ten, kdo ony podmínky pro sebe má, má nárok, aby měšťanské právo uděleno býti mu silo, nelze tedy udělení práva měšťanského na na obci jakkoli vynutiti. Právo městských občanů čili měšťanů za- vírá v sobě kromě nároku na opatření z ústavů ustanovených zvláště měšťanům a jich vdovám a práv vyhražených příslušníkům, zejmena oprávnění voliti a býti volen. Stejná práva udě- luje zákon výslovně i měšťanům čestným. Dále přísluší právo voličské mužským pražským poplatníkům a sice tako- vým, kteří platí nejméně deset korun přímých daní státnícla buď ze svého domu anebo ze

svého pozemku, který leží v obvodu obecním, nebo ze svojí živnosti, již v obvodu obecním provozují, nebo z jiného nějakého příjmu svého v obvodu obce dani podrobeného, avšak jenom tehdy, jestliže daň jim byla předepsána již za celý rok správní volbu předcházející a jestli do ukončení lhůty reklamační zaplaceny mají všechny daně, které byly splatny v minulém roce správním. Toto poplatnické voličské právo příslušelo podle obecního řádu dříve pouze říšským stát- ním občanům, kteří měli v Praze právo domov- ské. Zákonem z roku 1868 bylo však ustano- veno, že nejen příslušníci obce, nýbrž i spo- lečníci obce mužského pohlaví mají totéž právo voličské jako příslušníci pražští, když buď platí přímé daně tolik, kolik obecním řádem jest ustanoveno a žádný nedoplatek dlužni nejsou, aneb když jsou, ať již skutečnými nebo do vý- služby nebo na odpočínuk danými úřadníky dvorskými, státními, zemskými a obecními, ač požívají-li služného, výslužného neb odpočivného, z něhož se odvádí nejméně deset korun daně z příjmů. Za společníky obce sluši pak považo- vati dle tohoto zákona ony státní občany ra- kouské, kteří v okrsku města Prahy bydlí platí ze svého statku nemovitého, ze živnosti průmyslné nebo z příjmu daň a nejsou ani měšťany ani příslušníky pražskými.

Jsou tu tito společníci ve voličském právu poplatnickém na roveň postaveni pražským pří- slušníkům, takže při voličském právu, jež zá- kon uděluje poplatníkům, není třeba rozezná- vati, je-li kdo příslušníkem obce aneb pouze jejím společníkem. I osobám právnickým jako spolkům, kteří mají svoje sídlo v okrsku obec- ním náleží z pravidla právo voliti do sboru obecních starších, jestliže dle míry placené daně náležejí do prvního volícího sboru. Pod- mínka bydliště v obvodu obce pražské platí ostatně nyní u všech řad voličských., Nebot § 44. odst. 2. obecního řádu ve znění od roku 1889 platném ustanovuje, že každý volič může voliti jenom v tom volebním okrsku, ve kterém přebývá, z čehož ovšem nutno vyvoditi, ž osoba, která nikde v Praze, tedy v žádném pražském okrsku nebydlí, také nikde v Praze nemůže vykonávati práva voličského. U osob právnických na př. spolků, korporací, horních nákladnictev, akciových a jiných výdělkových společenstev, pokud jim právo voličské přísluší, pokud totiž platí nejméně 200 korun daně přímé, řídí se voličské právo bydlištěm zá- stupce, který stanovami aneb zákonem ustano- ven jest k representaci oné právnické osoby. Má pak právnická osoba ona v tom okrsku voličské právo, ve kterém representant její bydlí, nebydlí-li tento v Praze nemá právnická osoba, kterou on zastupuje v Praze práva vo- ličského i kdyby zapsána byla se sídlem v Praze a i kdyby platila sebe vyšší, dan přímou.

Pokud záleží právo voličské na placení přímé daně, jest třeba, aby, předpis daňový byl platným ještě v den volby a aby daň byla zaplacena za celý minulý rok správní. Při po- čítání daně jest nutno vzíti zřetel na veškeré přímé daně, které platí volič z různých důvodů a zejmena sluší vytknouti, že přes opáčné vý- klady v některých venkovských obcích prová- děné, mezi daně přímé, na něž sluší dbáti př sepisování voličských seznamů, z ař a diti sluší zejmena i novou osobní dan z příjmu, kterou jest připočítati k ostatním přímým dáním poplatníkovým. Nemá-li poplatník zaplacenu nějakou dan za minulý rok správní, není zapsán do seznamu voličského na místo jemu jako poplatníku pří- slušející. Zaplatí-li ony daně do konce lhůty reklamační, odpadá tento důvod. vylučovací, avšak upozorňujeme výslovně, že z úřadní po- vinnosti se neprovede v takových případech oprava voličského seznamu dodatečným zápisem poplatníka dodatečně daň platícího, nýbrž že nutno jest, aby u poplatníka takového v rekla- mační lhůtě o dodatečný zápis do seznamů vo- ličských bylo žádáno t. j., voličské jeho právo reklamováno. Konečně přísluší v Praze voličské právo tak zv. honoracím, kterýmžto označením nazýváme ony osoby, které mají voličské právo bez ohledu na to platí-li nějakou daň přímou čili nic na základě zákonem výslovně určené osobní jich kvalifikace. V Praze se vyžaduje, aby tyto osoby, majíli míti práv voličské, byly pražskými přísluš- níky. Mezi tyto voliče počítá zákon důstojníky vojenské, kteří náležejí k vojsku ustavenému

(t. zv. militia stabilis); vůbec pak v obecním řádě pražském není obdobného ustanovaní jako v řádě pro obce venkovské, jež by aktivní důstojníky z volení vylučovalo, platí tedy v Praze pouze obmezení všeobecné, zavedené cirkulárním nařízením min. války z roku 1861, jímž vůbec naprosto se vylučuje z práva voličského všechno mužstvo stálého vojska od šikovatele, aneb strážmistra dolů, jakož i důstojnictvo, které se nalézá v činné službě. Dále počítají se v Praze k honoracím ka- toličtí faráři v Praze (nikoli také kaplani), pasto- rové pražských evangelických obcí církevních vyznání augsburského a helvetského, první rabín pražského židovského spolku náboženského a kazatel pražské jednoty chrámové. K volebním honoracím v Praze náležejí dále doktoři všech fakult, jestliže dosáhli svojí akademické hod- nosti na některém učení zdejších zemí a konečně řádní učitelé, professoři a představení na ve- řejných ústavech učebných, které vydržuje bud říše, země nebo obce. Učitelé na soukromých ústavechučebných, i když jsou příslušníky obce, honoračního práva voličského nemají. Pražský obecní řád vyjímá výslovně z práva voliti do obce všecky osoby, jež jsou pod mocí otcovskou, pod poručnictvím nebo pod opatrovnictvím, jakož i ty, které, požívají něja- kého opatření chudých, dále osoby, jež jsou ve svazku čeledním, anebo živy jsou ode mzdy denní neb týdenní.

Mimo to ustanovuje pražský statut celou řadu důvodů, občanem jaksi zaviněných, z nichž odnímá jemu právo voliti do sboru obecních starších. Nejprve uvésti sluší z oněch důvodů odsouzení pro trestný čin. Statut praví, že vy- loučeni jsou od volení ti, kdož odsouzeni byli k trestu, se kterýmž zákonové trestní spojují ztrátu práv politických pro zločin, nebo takový přečin, který pošel ze zištnosti, neb který uráží veřejnou mravopočestnost, anebo pro takový též přestupek, anebo když vůbec odsouzeni byli nejméně k půllétému trestu na svobodě. No- velou z roku 1867 stala se ve věci té změna důležitá tím, že uplynutím určité doby po od- bytém trestu a při politických zločinech již samým ukončením trestu zrušeny jsou i ně- které následky trestu, mezi nimi též ztráta práva voličského. Bylli vinník odsouzen pro zločin sprostý k žaláři nejméně na dobu 5 let, pomíjejí následky odsouzení po deseti letech, byl-li odsouzen pro sprostý zločin k žaláři doby pěti let nepřevyšujícímu po pětí letech a byl-li odsouzen pro přestupek krádeže, podvodu, zpro- nevěření aneb účastenství při nich, jakož i pro přečin lichvy aneb přečin anebo přestupek zkrá- cení věřitelů pomíjejí následky trestu po třech letech. Dle státutu vyloučení jsou z práva volit do obce také ti, kdož jsou ve vyšetřování pro zločin, nebo pro takový přečin, jenž pošel ze zištnosti, aneb uráží veřejnou mravopočestnost, anebo pro takovýto přestupek a to po tu dobu, po kterou vyšetřování trvá.

Předpis tento vydán byl za platnosti sta- rého trestního řádu, nyní sluší míti za to, že nastává vyloučení z aktivního práva voličského do sboru obecních starších teprve tehdy, když zavedeno bylo proti obviněnému k návrhu ža- lobcovu přípravné vyšetřování; pouhé předběžné vyhledávání voličského práva nezbavuje. Vyloučeni jsou též ti, na jichž majetek byl uvalen úpadek, pokud trvá úpadkově řízení. Konečně vylučuje statut ty, kteří té sumy daně, jejíž zapravení k jich voličskému právu jest třeba, aneb dávek obecních, podle císař- ských daní neb jinak rozvržených, již za celý rok správní volbu předcházející předepsány ne- mají aneb je sice předepsány mají, avšak neza- platili všech těchto v minulém roce správním splatných daní a obecních dávek do konce lhůty reklamační. Bylo pak již řečeno, že k nabytí voličského práva nestačí pouhé zaplacení oněch dávek, nýbrž že nutno jest ve lhůtě předepsané reklamovati. Vyloučení tuto stanovené praktikuje sei tehdy, kdyby sebe menší částka daně neb dá- vek tuto uvedených nebyla zapravena, sluší tedy tomuto důvodu vylučovacímu v čas věno- vati náležitou pozornost. Z citovaného právě ustanovení zákonného vychází, že příslušník pražský, jemuž náleží právo voličské jako hono- raci volební, nepozbývá tohoto svého honorač- ního práva, když nezaplatil daní nebo dávek jemu předepsaných, neboť voličské právo jeho jest samostatné, na placení daní nezávislé. Pa- trno z toho, jak důležito, aby osoby, jimž ho- norační právo voličské by příslušelo, kdyby měly v Praze právo domovské, o to dbaly, aby

Boje v Číně.

Z Paříže, 19. září. (C.-B.) Pojednávaje