1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý 29. července 1913.
Praha
4
article
rannia večerní llsty
předplácí se
v Praze v administranle
na měslo-
na čtvrt leta
s dvoji donáškou
měste.
na čivrt ista : . . . 7 K es
ve fliálkách
na měsío . . . . . 2 K 30b
Požtou:
na měslo, . . . ..
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
na měsle,
na čtvrt ieta: . . . 1l K
Praha
b Požta
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 9,
s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6
article
Lobkovic a Tisza.
Lobkovic a Tisza.
Právě rozpuštěný sněm potácel se me-
zi životem a smrtí celých pět let. Byl zvolen
v lednu a sešel se v září r. 1908. Hnedv
první schůzi vzali si Němci národnostní slo-
žení sněmovní kanceláře za záminkuk
k prudkým projevům, a již v páté schůzi
zahájili formálně obstrukci, zvanou „pro
aktuara“. Všecky pokusy o dělnost sněmu
selhaly, německá obstrukce stupňovala se
až k demonstrativnímu zpěvu „Wacht am
Rhein“, a v polovici října sněm uzavřen.
Mělo to, jak povědomo, za následek demisi
obou českých ministrů, dra. Fiedleraa
Práška, ač demisionovati měli vlastně mi-
nistři němečtí, a kabinet barona Becka od-
stoupil. Nová vláda Bienerthova svolal
sněm až téměř za rok, v září r. 1909, v úno-
ru 1910, a v lednu 1911. Všecky tyto schůze
neměly výsledku, teprve v následujících
čtyřech, které se konaly v září r. 1911,
sněm vykonal jedinou práci za celou svoji
legislativní periodu: zvolil permanentní ko-
mise pro česko-německé vyrovnání, úpravu
financí a učitelských platů. Práce těchto
komisí je dosud v živé paměti: pracovaly
velmi pilně, jejich činnost byla však para-
lysována odporem Němců proti úpravě ja-
zykových poměrů u zeměpanských úřadů,
která s reformou zemského zřízení tvořila
junktím. Na úpravě jazykové otázky nej-
energičtěji pracováno v létě 1912; jednání
byla však přerušena, a když se členové
komise na podzim vrátili, nalezlí novou
situaci, kterou zatím za jejich zády utvořil
dr. Hochenburger svým výnosem proti
Stremayerovým nařízením. Rozbítím vy-
rovnání zmařena i dělnost sněmu, a vláda
smířila se už s německou obstrukcí do té
míry, že neprovedla ani, co jistě bylo její
povinností: nesvolala sněm, ani když se už
chystala k suspensi zemské autonomie, aby
napřed energickým pokusem o jeho dělnost
vyčerpány byly opravdu všecky prostředky
k odstranění zemské krise.
Lobkovic
Tisza
Němec
Prášek
Beck
Bienerthův
Stremayerův
Wacht be Rhein
7
article
Zastaralý jednací řád se všemi svými
zbytečnostmi a naivnostmi činil lámání ob-
strukce, zvláště když ji přece prováděla
skoro jedna třetina sněmovníků, téměř ne-
možným. Ačkoliv určování jednacího pořa-
du je vyhraženo nejvyššímu maršálkovi.
odchýlil se od něho předešlý maršálek a jal
se o pořadu rozhodovati v dohodě se stra-
nami. Německá obstrukce měla velmi snad-
nou prácí a používala nejprimitivnějších
prostředků. Činila nejzbytečnější a nejni-
cotnější návrhy, navrhovala dodatky a škr-
ty v protokolu, žádala v něm opravy, na-
vrhovala svým členům dovolené, navrho-
vala o tom všem nekonečná hlasování dle
jmén. Vzhledem k tomu, že proti obstrukci
disponoval sněm toliko jediným předsedou,
totiž maršálkem, dalo se těžko pomýšleti
na to, aby obstrukce byla překonána dlou-
hými schůzemi. Avšak ani tolik, kolik sně-
movní většina chtěla a byla s to vykonati,
nebylo jí možno, neboť německá obstrukce
měla velkou oporu ve vládě, která je vůbec
skoupá na zasedání všech sněmů, nej-
rychleji však posílala vždy domů sněm če-
ský. Místo, aby sněmovní většíně ponecha-
la dosti času, aby zkusila své síly proti
německé zvůli, aby poučila menšinu, že její
právo má svoje meze v zásadě majority,
bez níž není parlamentarismu, místo aby
ponechala alespoň volnou dráhu všem si-
lám, které chtějí v zemi pořádek a ústav-
nost, vláda neměla nic jiného na práci, než
poslati do schůze místodržitele s odročo-
vacím aktem.
8
article
A tu jsme u příčiny, proč klade vedle
sebe „Pester Lloyd“ věci nesrovnatelné.
jestliže srovnává český sněm s uherským
a nejvyššího maršálka s předsedou hrabě-
tem Tiszou — jen proto ovšem, aby mohl
vynášeti uherský parlamentarismus a opla-
titi maršálkovi, že konejšil obavy českých
stran před oktrojem slovy: „Já nejsem
Tisza“. Za hrabětem Tiszou stála na jeho
předsednickém stolci vláda, která chtěla
pořádek, ať už v jakémkoliv smyslu. Hrabě
Tisza věděl, že v boji proti obstrukci pova-
žuje vláda za svou povinnost býti s ním
naprosto solidární a že všecko, co proti
rozbiječům parlamentarismu v jeho jméně
podnikne, bude vládou podporováno a
schváleno. Za nejvyšším maršálkem nestál
nikdo, on se však naopak musil ustavičně
báti, že mu do zad každou chvíli vpadne
vláda a pošle sněm domů, poněvadž ona
považuje za svou povinnost hájiti ne pořá-
dek, nýbrž libovůli německé obstrukce.
Čechách neodstraňuje se obstrukce jakov
Uhrách, z parlamentu, nýbrž naopak zá-
stupci většiny svého času z kabinetu a nyní
i ze zemské správy. To jsou poměry, které
nedovolují srovnávati Rakousko se žádnou
zemí, ani s Uhrami. Obstrukce, zahájená
pro aktuara a končící suspensí zemské au-
tonomie — na to může býti vláda hrda:
něco takového nerodí se nikde jindev
Evropě.
Lloyd
Tisza
Čechy
Uhry
Rakousko
Evropa
Tisza
9
article
Zemská správní komise
v Čechách.
Zemská správní komise
v Čechách.
Protest českých přísedících zemského
výboru království českého.
Přísedící zemského výboru, pánové
Karel Adámek, Jan Dvořák, Václav
Němec, dr. Ladislav Pinkas a Jose
žďárský, zaslali včera dne 28. července
1913 místodržiteli království Českého, kn.
Thunovi, tento protest-
Vaše Jasnostií
Slavný sněm království Českého a jeho
kurie pověřily nás, nížepsané členy zem-
ského výboru, mandáty našimi v zem-
ském výboru království Českého.
V základě zřízení zemského trvaji
mandáty tyto tak dlouho, pokud sněm
nový nezvolí jiný výbor zemský.
Vláda, dosadivši k obstarávání úkolů
výboru zemskému příslušících, zem-
skou správní komisi a vznesší na tento
zeměpanský orgán funkce, dle zřízen
zemského toliko zemskému výboru nále-
žející, porušila zřízení zemské a zabra-
ňuje nám konání našeho úřadu.
Protestujeme proto co nejrozhodněji
proti tomuto protiústavnímu jednání c.k
vlády, které sice výkon práva porušiti
se snaží, jeho bytí samotného však ni-
kterak dotknouti se nemůže.
V Praze, dne 28. července 1913.
Karel Adámek, Jan Dvořák, Václav Nž-
mec, dr. Ladislav Pinkas, Josef žďárský
Permanentní výbor bývalého Svazu če-
ských poslanců na sněmu království Českého.
sestávající ze členů bývalé parlamentní ko-
mise svazové, konal v pondělí, dne 28. čer-
vence o 3. hod. odpol. za předsednictví pana
Antonína Švehly schůzi, na které zvolil
užší výbor výkonný k vedení další
akce. Do užšího výkonného výboru tohoto
zvolení byli pánové: Ant. Švehla (za jeho
zástupce vicepresident Žďárský), posl. dr.
Koerner (zástupce posl. dr. Šubrl), poslanec
Choc (zástupce posl. dr. Baxa), red. K. St.
Sokol (zástupce dr. Sobotka) a dr. Srb (zá-
stupce dr. Jeřábek). V poradě vyřízena řada
Adámek
Dvořák
Václav Němec
doktor
Pinkas
Jose
Thun
Nž
Josef žďárský
Švehla
Žďárský
Koerner
Šubrl
Choc
Baxa
Sokol
Sobotka
Srb
Jeřábek
Čechy
Praha
svaz če
10
article
důležitých otázek a přikázány k vyřízení
užšímu výkonnému výboru, který za tím
účelem zřídí permanentní kancelář.
11
article
Podzimní vyrovnávací konference.
Podzimní vyrovnávací konference.
Z Vídně, 28. července. „Deutschböhm.
Korr.“ oznamuje prý z dobře zpraveného pra-
mene: Vůdčí osobností stran v rozpuštěném
zemském sněmu byly ministerským předsedou
hr. Stürgkhem informovány v tom směru, že
vyrovnávací konference budou opět zahájeny
počátkem podzimu ve Vídni. Proslýchá se, že
vláda hodlá pozvati nejen vůdčí politické
osobnosti z Čech, nýbrž i veškeré členy zem-
ským sněmem zvolené národně-politické ko-
mise, aby účastnili se konferencí a spolupra-
covali při vyrovnání. Hodlá uvésti na přetřes
především jazykovou otázku u zeměpanských
úřadů, poněvadž sdílí náhled, že vyřízením
této součástky vyrovnání zjednán bude pro
Čechy ekvivalent za souhlas k legislativnímu
projednání nového zemského zřízení. Přiro-
zeně však je také úmysl i ostatní vyrovnávac
součástky na podzím projednati.
Výkonný výbor strany národně-sociální
vydal toto communiquet
Císařský patent ze dne 26. července t. r. o do-
sazení zeměpanské komise na místo zemského vý-
boru v král. Českém je porušením zemské ústavy
ze dne 26. února 1861 a diplomu ze dne 20. října
1860, na něž musí zástupci národa českého odpo-
věděti bezohledným bojem na radě říšské. Pro kriaí
zemskou vidíme východiště jedině zavedením vše-
obecného práva hlasovacího do sněmu a do obcí.
neboť na tomto ústavním základě je možný hospo-
dářský a kulturní vývoj našeho národa. Protestu-
jeme zvláště proti zavedení pivní dávky a zvýšen
přirážek k činžovní dani domovní, prohlašujíce za-
vedení tato za zřejmě protizákonná a proto nezá-
vazná a neplatná. Prohlašujeme, že v boji dnešnín
odhodlání jsme sáhnouti ke všem prostředkům
abychom nezákonný stav, uvalený na český národ
zvrátili.
Stürgkh
Čecho
Vídeň
Čechy
12
title
Válka mezi spojenci.
13
article
Jednání o mír.
Jednání o mír.
Ze Sofije, 28. července. Očekává se, že
předběžný mír bude již v polovině tohoto tý-
dne podepsán, načež nastane všeobecné od-
zbrojení resp. odvolání rumunského vojska
z Bulharska.
Z Bukurešti, 28. července. Srbští, řečti
a černohorští delegáti obdrželi pro konference
neomezené plné moci nejen pro vyjednáváni
o přiměří, nýbrž i pro prelimináře a uzavření
míru. Již v první schůzi učiní delegáti dotyčné
prohlášení a požadovati budou stejné prohlá-
šení od bulharských delegátů. Jestlíže Bul-
haří mají stejné plné moci, budou porady
ihned zahájeny. Prohlásí-li však, že chtějí pra-
covati pouze ad referendum a že jen tak pra-
covati mohou, odmítnou delegáti dal-
ší diskusi.
Z Bukurešti, 28. července. Pašíč pro-
hlásil vůči jistému novináři: Situace srbské
armády je znamenitá. Případů cholery ubývá.
Vina z této války padá na Bulhary, ale my.
ač jsme vítězi, jdeme na konference. Chceme
i v budoucnosti zachovati dobré styky s Bul-
harskem. Pohraniční otázka jest úplně vyhra-
žena konferenci a nemohu se tudíž o ní vy-
sloviti. Turecká akce je pouze dílem msty
Otázka Drinopole nemůže býti projednávána
v Bukurešti, poněvadž je to otázka evropská
Pověsti o srbsko-řeckých rozmíškách jsou na-
prosto neodůvodněné. Chceme mír a má-li
Bulharsko dobrou vůli, bude jistě záhy uza-
Z Bukurešti, 28. července. (K. k.) [„Ag-
tel. roumain.“) Zmocněnci Srbska a Černé
Hory pro vyjednávání o mír přijeli sem dnes
dopoledne. Příjezd řeckého ministerského
předsedy Venizela očekává se dnes večer.
Úřadní představování odbude se zejtra (v úte-
rý). I. koníerence, jež bude v minister-
stvu zahraničních věcí, ve středu. Vůdce
vřen.
Bulhar
Bulharsko
Bukurešť
Srbsko
14
article
bulharského poselstva, ministr Tončev, na-
vštívil dnes rumunské plnomocníky.
V poradách jeví se ustavičná snaha Bul-
harů smazati dojem, jaký zanechal postup Bul-
harska v rumunských kruzích, jakož i přán
bulharské vlády založiti novou éru bulharsko-
rumunských styků.
Noviny vítají přibyvší sem bulharské de-
legáty, zejména „Pressa“, blízká demokra-
tům, věnuje jim na uvítanou vřelá slova. Prů-
během včerejšího prvního rozhovoru Tončeva
s ministrem Majorescem a ministrem vnitra
Jonescem jsou bulharští zástupci plně uspo-
kojeni, takže již dnes jest oprávněna na-
děje, že Bulharsko bude na konfe-
renci podporováno Rumunskem.
Tončev
Majoresc
Bulharsko
Rumunsko
15
article
Ze srbsko-bulharského bojiště.
Z Bělehradu, 28. července. Srbská armáda
velením generála Marinoviče obsadíla cestu
z Küstendilu do Sofije, takže bulharská
armáda jest odloučena od Sofije
Ze Sofije, 28. července. [V 11.50 hod. do-
pol.) Boje, které již po tři dny na celé čáře
byly vedeny, skončily u Vlasiny vítěz-
stvím Bulharů. Srbové byli zapuzení z Vu-
kové a musili přeložit hlavní stan do Kača-
niku. Bulharská jízda obsadila Vra ň.
Od bulharské armády, která operuje proti
Řekům, došly také příznivé zprávy. Bulhaři
napadli Řeky u Pečova. Levé křídlo Řeků
bylo Bulhary obklíčeno a donuceno k ústupu.
Bulhaři jali se Řeky pronásledovat. Na útěku
zanechali Řekové mnoho dél a válečného ma-
teriálu.
Z Bělehradu, 28. července. (K. k.) Srbská
tisková kancelář byla zmocněna popříti cizo-
zemskými novinami šířenou a bulharskému
ministerskému předsedovi připisovanou zprá-
vu, že u Bosilengradu byl zničen srbský
pluk. V posledních 10 dnech nedošlo na tomto
místě vůbec k žádnému boji. Tato zpráva byla
patrně vymyšlena, aby veřejné mínění bul-
harské bylo co možná uklidněno.
Ze Sofije, 28. července. (K. k.) („.Ag-
tel. bulg.“) Včera nedošlo na celé frontě k
žádné vážnější srážce se Srby.
Řekové podnikli se značnými silami
útok na levé bulharské křídlo, ale byli proti-
útokem donucení ustoupiti. Ztratili dvě děl
a jeden kulomet.
(Viz poslední zprávy.)
Marinovič
Bulhar
Srba
Řek
Pečův
Bělehrad
Küstendil
Sofijá
Kača
16
article
Slované a Řekové.
Slované a Řekové.
(Hlasřecký-
Velectěný pane redaktorel
Uveřejnili jste ve svém časopise různé projevý
o záležitostech balkánských se strany bulharské
srbské — dovolte, abych snažila se vyložití a ob-
jasniti českému čtenářstvu též stanovisko řecké
Myslím, že mám k tomu jakési právo a snac
i povinnost, neboť jsem jediným příslušníkem ná-
roda řeckého, jenž delší dobu žije mezi Čechy,
doufám, že slova má naleznou nepředpojaté čte-
náře v mé nové vlasti.
Co smutně dojímá každého Řeka, jest míněn
často v Čechách pronášené, že Řekové jsou ne-
přáteli Slovanů, živlem cizím, jenž nezasluhuje žád-
né sympatie. Tak čteme nejen ve všech skoro če-
ských novinách, rovněž jako v dopisech českých
korrespondentů z poloostrova balkánského (velmi
často takové výroky učinil Váš dopisovatel z Bul-
harska, p. Sís), nýbrž — což jest tim bolestnějš
— tak se vyslovují i učenci a politikové češt
evropského jména.
A přece jedna věc může vyvrátiti všechna po-
dobná tvrzení: jest to neochvějné přátelství k
Srbům a Černohorcům, spečetěné tolika vzájem-
nými projevy, že můžeme již bezpečně počítati, že
stálým na vždy zůstane. Přátelství to vžilo se do
celého národa řeckého: předseda rakouské posla-
necké sněmovny dr. Sylvester s úžasem konsta-
toval v „N. Fr. Presse“, že za svého letošního po-
bytu v Athénách o velkonocích shledal u řeckého
lidu bratrské city k Srbům a Černohorcům, kteři
prý se pokládají za nejlepší přátele Řeckar a přála
Slovan
Řek
Sís
Srba
Černohorec
doktor
Sylvester
Řeckar
Čechy
Atény
Slovan
17
article
V drobném prodejle
ranní číslo o vobě . za sb
večerní
za 4 i
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo
. . . . . l0
večerní
Inneráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijtma
administrace v Marianské ul., B
Tam nacházeji so tá4
redakce, tiskárna a expedice
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraceil
18
article
bych Vám čísti blahopřání řecká k dobytí Skadru.
jež bylo oslaveno v Athénách jako vítězství vlast-
ního vojska. Proto o rozdělení dobytého území mezi
Řeky a Srby není sporu a Řecko nijak se nezdráhá
dáti Srbům buď přístav na Egejském moři nebo
volný východ k němu. A rovněž celý národ srbský
pokládá Řeky za své bratry: jak vřele na příklad
promluvili o zásluhách Řeků ve válce balkánské
černohorský král Mikuláš a posledně ve své pro-
klamaci král Petrl
Rovněž poměr mezí Řeky a Rusy jest přátel-
ský: ruská města za války balkánské vysílala vý-
pravy lékařské stejnoměrně do měst slovanských
a do Athén, a ruský tisk vždy správně mluvil
válce Slovanů a Řeků proti Turkům. Z toho
vidno, že není nepřátelství mezi Slovany v ů-
bec a Řeky — ovšem však veliká nenávist jest
mezí Řeky a Bulhary.
Nemohu zde vykládati o tomto boji, jenž trvá
již od středověku a v němž chybovalo se a chy-
buje na obou stranách; jen musím vytknouti ně-
které věci, jež v Čechách nejsou dosti známy.
Předně jest třeba říci, že Bulhaři za celou
svou vzdělanost až do nejnovějších dob děkují
Řekům — byli to solunští Řekové sv. Kyrillos
a Methodios, kteří jim dali nejen křesťanství, nýbrž
i slovanské písmo a tak vliv řecký patrný jest až
dosud v celém bulharském životě. Za to, myslim,
že si Řekové zasloužili od Bulharů trochu šetr-
nosti. Té se jim však nijak nedostává, naopak Bul-
haři — a to také v Čechách se zapomíná — cho-
vali se k řeckým menšinám, jež zůstaly ve vlast-
ním Bulharsku a Vých. Rumelii tak, že se must
každého nepředpojatého zmocniti litost a hněv.
Řek
Srba
Mikuláš
Rus
Turek
Bulhar
Atény
Řecko
Čechy
Bulharsko
Rumelie
19
article
Stačí vysloviti jediné jméno Anchialos (městečko
řecké u Varny), kde před několika lety bez při-
činy bylo mnoho Řeků od Bulharů povražděno.S
velikou litostí musím poznamenati, že český tisk,
jenž — právem — kará každé zavření na př. polské
školy v Rusku, nenalezl ani slova politování pro
tamější řecké oběti Bulharů.
Co se konečně týče Makedonie, vědí ovšem
Řekové velmi dobře, že nyní země ta není docela
řocká, nýbrž většinou slovanská. Ale zase se za-
pomíná dodati, že v starověku byla Makedonie
úplně řeckou, že jest nerozlučně spojena se slav-
nými jmény řecké historie, takže vzdáti se zcela
otčiny Filippa. Alexandra Vel. a Aristotela jest
pro Řeky zhola nemožno. Uvažte, jak by bylo
Čechům, kdyby kdo od nich požadoval, aby vzdali
se měst nyní poněmčených, jako jsou na př. Lito-
měříce, Žatec a j.! Kromě toho ve všech make-
donských městech jsou silné řecké menšiny se ško-
lami a kostely, na jejichž vydržování oběťovalo
Řecko sumy peněz a konečně dlužno uvážiti, žei
venkov makedonský byl ještě před 40 lety úplně
řeckým, třeba ne co do jazyka, tedy co do škol
a církevní příslušnosti.
A přecé Řecko vzdalo se v prvotních svých
požadavcích v šech těchto, nyní povětšině slovan-
ských území a žádalo pouze území jižní Makedonie
která jsou nesporně a úplně nebo skoro úplně
řecká, rozumí se i se Solunem, kde bulharská men-
šina jest nepatrná. Ale nedosti na tom: Řecko bylo
zcela ochotno za to odstoupití Bulharům celou
Thrakii s úplně řeckými městy jako jsou Drino-
pol. Seres, Drama, Kavala a s územím pobřežním.
kde bydlí, jak všeobecně uznáno, skuteční Řekové.
kteří svou národnost zachovali přes všechny útoky
Bušharů ve středověku až do dneška.
Řek
Bulhar
Filippos
Alexandr Vela
Aristoteles
Čecho
Solun
Rusko
Makedonie
Žatec
Řecko
Drina
Drama
20
article
Tyto všechny své soukmenovce, celkem a
700.000 duší bylo Řecko ochotno obětovati Bul-
harům, žádajíe za to, jen aby mohlo hraničíti s přá-
telským Srbskem. Byl to řecký státník Venizelos.
spolutvůrce balkánského spolku, jenž ve sněmovně
athenské opřel se útokům oposice řecké, jež si stě-
žovala, že tolik Řeků se vydává Bulharům a jenž
zdůrazhil, že při rozdělování dobytých území ne-
může nikterak rozhodovati moment národopis-
ný, nýbrž zřetel zeměpisný, tak aby nově na-
bytá území mohla býti snadně ovládána a hospo-
dářsky využita. Při tom však dodal ona krásná
slova, že i všem menšinám musí se dostati úplné
svobody národní, tak aby každý příslušník kte-
réhokoliv ze čtyř balkánských států cítil se ve
všech jako doma.
Venizelos
Řek
Bulhar
Řecko
22
article
Z pařížské kroniky.
Z pařížské kroniky.
26. července.
Je sobotní večer a Paříž má své chvíle
oddechu. Letní večer zapadá konejšivě do
ulic a utišuje jejich věčný hovor. Zdá se, že
veškery účty prospěchářského života byly
uzavřeny a že přišla chvíle uvolnění z pout
povinností, den co den se vracejících s přes-
ností stejné hodiny. Zítřek nenadejde se svou
lhostejnou a tvrdou mechaničností života, my-
šlenky možno odpoutati od cesty, již nutno
stejně nastoupit šestkrát v týdnu, stále s tím-
též úzkostlivým chvatem a s obavou nepro-
pásti minuty, kterou lze výhodně získat v zá-
pase práce a v hospodářském závodění. Dnes
možno je pustiti, aby se roztoulaly v lahod-
ném oddechu večerní chvíle, kdy život se změ-
nil v hru a idylu a kdy soumrak má intimnost
důvěrného úsměvu. Nejsou to tytéž návraty
z práce jako včera a jindy. Jsou buď chvat-
nější nebo méně chvatné. Bylo třeba rozletět
se k nádražím, aby chvíle ztrávené kdesi da-
leko od města byly delší, a bylo možno pro-
marnit chvíle návratu ze středu města kamsi
do vzdálených ulic pohraniční čtvrti nebe
předměstí.
Je sobotní uklidňující večer a nadcház
už letní noc. Terasy restaurantů, dnes daleko
hlučněji obsazené nežli jindy, se zvolna prázd-
ní, vlaky, jež rozvážejí nedočkavé nedělní vý-
letníky, se už dávno rozjely do zelených kra-
jin anebo až kamsí k moři, a po St. Michelu,
tomto vždycky tak přátelsky vlídném boule-
zardu, jehož zeleň zůstala dosud nedotknuta
Michel
Paříž
23
article
létem, putují rozmarné skupiny i dobrodružné
silhuety nahoru do Bullier, kde bude veselo
I v zářivém tanečním sále i v zelených besíd-
kách zahrady. Úsměvem a vábnou idylou
končí pařížský týden. snad jako všude jinde.
ale když už je Paříž tolikrát město hodno mi-
lování, věřme, že i těmto jeho večerním chví-
lím dostalo se zvláštního půvabu, jako se ho
dostalo všem těm milým drobným dívkám pa-
řížským, jež polkáváme, když končí den, vra-
cející se ze svých dílen, dnes veselejší a ho-
vornější nežli kdy jindy.
Léto decimovalo ovšem již značně zá-
stupy pařížských šiček, jimiž v poledne oživ-
nou všechny ulice při hlavních boulevardech
a při ulici St. Honoré, kdy rozběhne se všech-
na ta veselá a dovádivá mládež z dílen, aby
shledala někde v levných restaurantech nebo
ještě levnějších jídelnách svůj oběd, aby po-
stála v kruhu posluchačů pouličního zpěváka.
prožila svá drobná dobrodružství, vyřídila
své zamilované korespondence v poštovních
kancelářích a rozhovořila štěbetavostí vlašto-
vek celou ulici. Nyní, kdy jarní saisona je
ukončena a kdy se ještě nepomýšlí na pod-
zim, jsou stejně poloprázdné dílny jako po-
lední ulice a španělský král, jenž v těchto
dnech přejel Paříží, aniž si ovšem odepřel pře-
rušiti cestu v městě, jež má tolik rád, našel
tam tentokráte o něco méně zájmu o svou
osobu. Pařížské švadlenky mají totiž značné
sympatie pro mladého panovníka sousední ří-
še, nejen proto, poněvadž je mladý, ale hlavně
poněvadž jeho osobní neohroženost, jeho ve-
selá mysl a zejména rozmanité atentáty proti
němu podniknuté nabízejí obetkávatí jeho
osobu kouzlem dobrodružností.
Avšak starosti, jež zaměstnávají Paříž
Stanislav . Honoré
Bullier
Paříž
24
article
pokud tato letní Paříž dá se vůbec něčím za-
městnati, jsou zcela jiného druhu nežli návště-
vy i velmi vzácných veličenstev. Muže dne
nutno hledati stále ještě na politickém zápa-
sišti sněmovny a senátu, kde začalo projed-
návání rozpočtu, k němuž Jules Roche uve-
řejnil nedávno ve „Figaru“ některé poznám-
ky, v nichž finanční stav Francie nejeví se
nikterak utěšeně. Při šesti miliardách 20 mi-
lienech vydání se jeví schodek úctyhodné su-
my jedné miliardy 78 milionů, jejž bude nutno
krýti už nějakým způsobem, ať půjčkou nebo
novýmí daněmi, neboť nutno předvídati s urči-
tostí zvýšení rozpočtu v nejbližších letech.
Obezřetní politikové snaží se obrátiti pozor-
nost ovšem i jiným směrem, majíce na mysli
urovnání finanční tísně vlády, a navrhují re-
formu státní správy, již omyly a chimérické
plány prý zavádějí k naprostému ruinování
Francie a k pádu republiky
Vedle těchto starosti velikého slohu při-
náší doba drobné události, jež putují den jak
den rubrikami listů. Čas od času se vrací
„aféra náhrdelníku“, ovšem pokaždé v jiné
variantě. Tentokráte ovšem jest událost málo
lákavá, jest příliš obchodní a banálně zloděj-
ská a ani žádná vyšší vášeň člověka ani tra-
gické nebo milostné pozadí jí nepropůjčuje
sensačnosti. Zdejší i londýnská policie pracují
s veškerou prozíravostí, snažíce se určiti do-
bu, kdy třimilionový perlový náhrdelník se
mohl proměniti v několik kostek francouz-
ského cukru, ale dosud důmyslná zkoumání
policie a agentů společnosti, u níž byl skvos
pojištěn, nepřinesla světla do záhadné událo-
sti. Prozatím podezření padá na francouzskou
poštu, na tuto poštu, k níž je těžko míti vždy-
cky dosti důvěry, neboť tento úřad, jemuž to-
likrát svěřujeme svá tajemství a své drobné
Jules Roche
Figar
Paříž
Francie
25
article
osudy, jest zde ve Francii příliš málo schopen
důvěru vzbuzovati. Tak často se dovídámeo
nějakých nedopatřeních, jež se přihodí v této
administraci, jejíž nedostatek pedantismu sna
by se nám dokonce líbil, kdyby se při něm
nejednalo o nás samy. Jsme zvyklí na úřadní
přesnost našich pošt a zde najdeme poštovní
úřady, jež podobají se mnohem více celým
svým zřízením nějaké pisárně obchodní, nežli
státnímu úřadu. A svěřujete zde své kore-
spondence a vidíte, s jakou pohodlností
s jakým nedostatkem pečlivosti se děje všech-
na manipulace, počínaje hned vybíráním psaní
ze schránek, umístěných záhadně někde ve
dveřích nebo na stěnách trafik zcela při zemi.
Francie
26
article
jež zcela prostě poštovní zřízenec rukou vy-
prazdňuje, házeje jejich obsah do svého plátě-
ného pytle. Není divu, přihodí-li se, že najed-
nou se objeví na hlavní poště několik společ-
níků, kteří po léta odcizovali psaní, aby se
zmocnili čistých známek, jež znovu prodávali,
a u nichž se zjistí, že těchto psaní zničili vlast-
ně mnoho tisíc. Americké šeky, odesílanév
dopisech, se těší zvláštní pozornosti a rok jak
rok najde policie nějakého amateura těchto
papírů. A všechny ty ztráty poštovních po-
ukázek a úskoky s nimi, o nichž se čas od ča-
su dozví i veřejnost, když jsou případy už pří-
liš křiklavé, jsou ovšem události, jež málo mo-
hou vzbuditi důvěry k tomuto úřadu. A pro
změnu se postarají i malí roznášeči telegramů
a pneumatické pošty o nový repertoir poštov-
ních nesprávností. V kterémsi poštovním úřa-
dě u Etoilu se bavili nedávno tilo mladí po-
slové tím, že otevírali depeše jim svěřené. Tím
se dozvídali nejen pro svou zábavu spoustu
nejdůvěrnějších osobních a rodinných tajností
— a ovšem že v tom milostná sdělení hrála
hlavní roli — nýbrž i ke svému prospěchu vel-
mi důležitá sdělení o dostizích nebo manipu-
lacích finaněních. Ale zdá se, že Francouzi
jsou velmi spokojeni tímto úřadem a jeho cho-
dem, neboť vzpomínám, jak jsem loní četl v
Francouz
27
article
„Echo de Paris“ dojemnou historii o poctivo-
sti nějakého venkovského úřadníka poštov-
ního a pisatel nemohl končiti než poznámkou,
že jest známo, že úřadnictvo francouzské pošty
jest z nejspolehlivějších na světě. Ovšem ne-
bylo dobře čísti další stránky téhož čísla no-
vin, neboť tam mezi denními zprávami se hned
člověk dověděl o zatčení pěti zřízenců paříž-
ské pošty, kteří nikterak netoužili hájiti onu
národní čest. Ale doufejme, že francouzská
pošta vyjde čista z události s náhrdelníkem,
jež po nějakou dobu odvrací k sobě pozornost
od jiných událostí, jimiž konec července snaží
se uspokojovati naší zvědavost.
Konec školního roku stále ještě zaměst-
nává a oněm starostem, jimž jsou vysazeni
kandidáti bakalaureátů, licenciátů a jiných
zkoušek, dosud není konce. A tak den jak den
v nádvoří a v chodbách a sálech Sorbonnya
středních škol objevují se zamyšlení a nervos-
ní mladíci se starostlivým doprovodem rodičů
a méně starostlivým doprovodem svých ka-
marádů. Ze všech těchto závěrečných zkoušek
upoutalo k sobě pozornost tento týden uchá-
zení se na akademii umění o cenu římskou,
stipendia to k pobytu ve ville Medicis v Římě,
a výstava konkurujících prací, komposicí na
stejné thema, vždy se obsahově vracející do
antického života, napověděla několik velmi
zajímavých individualit uměleckých.
Rudolf Kepl
Paris
Kepl
Řím