ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c003ad80-8f13-11dd-b31f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 41, org 4, person 69, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v úterý 29. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 206.
4 article
rannia večerní llsty předplácí se v Praze v administranle na měslo- na čtvrt leta s dvoji donáškou měste. na čivrt ista : . . . 7 K es ve fliálkách na měsío . . . . . 2 K 30b Požtou: na měslo, . . . .. na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou na měsle, na čtvrt ieta: . . . 1l K
Praha b Požta
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 9, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6 article Lobkovic a Tisza.
Lobkovic a Tisza. Právě rozpuštěný sněm potácel se me- zi životem a smrtí celých pět let. Byl zvolen v lednu a sešel se v září r. 1908. Hnedv první schůzi vzali si Němci národnostní slo- žení sněmovní kanceláře za záminkuk k prudkým projevům, a již v páté schůzi zahájili formálně obstrukci, zvanou „pro aktuara“. Všecky pokusy o dělnost sněmu selhaly, německá obstrukce stupňovala se až k demonstrativnímu zpěvu „Wacht am Rhein“, a v polovici října sněm uzavřen. Mělo to, jak povědomo, za následek demisi obou českých ministrů, dra. Fiedleraa Práška, ač demisionovati měli vlastně mi- nistři němečtí, a kabinet barona Becka od- stoupil. Nová vláda Bienerthova svolal sněm až téměř za rok, v září r. 1909, v úno- ru 1910, a v lednu 1911. Všecky tyto schůze neměly výsledku, teprve v následujících čtyřech, které se konaly v září r. 1911, sněm vykonal jedinou práci za celou svoji legislativní periodu: zvolil permanentní ko- mise pro česko-německé vyrovnání, úpravu financí a učitelských platů. Práce těchto komisí je dosud v živé paměti: pracovaly velmi pilně, jejich činnost byla však para- lysována odporem Němců proti úpravě ja- zykových poměrů u zeměpanských úřadů, která s reformou zemského zřízení tvořila junktím. Na úpravě jazykové otázky nej- energičtěji pracováno v létě 1912; jednání byla však přerušena, a když se členové komise na podzim vrátili, nalezlí novou situaci, kterou zatím za jejich zády utvořil dr. Hochenburger svým výnosem proti Stremayerovým nařízením. Rozbítím vy- rovnání zmařena i dělnost sněmu, a vláda smířila se už s německou obstrukcí do té míry, že neprovedla ani, co jistě bylo její povinností: nesvolala sněm, ani když se už chystala k suspensi zemské autonomie, aby napřed energickým pokusem o jeho dělnost vyčerpány byly opravdu všecky prostředky k odstranění zemské krise.
Lobkovic Tisza Němec Prášek Beck Bienerthův Stremayerův Wacht be Rhein
7 article
Zastaralý jednací řád se všemi svými zbytečnostmi a naivnostmi činil lámání ob- strukce, zvláště když ji přece prováděla skoro jedna třetina sněmovníků, téměř ne- možným. Ačkoliv určování jednacího pořa- du je vyhraženo nejvyššímu maršálkovi. odchýlil se od něho předešlý maršálek a jal se o pořadu rozhodovati v dohodě se stra- nami. Německá obstrukce měla velmi snad- nou prácí a používala nejprimitivnějších prostředků. Činila nejzbytečnější a nejni- cotnější návrhy, navrhovala dodatky a škr- ty v protokolu, žádala v něm opravy, na- vrhovala svým členům dovolené, navrho- vala o tom všem nekonečná hlasování dle jmén. Vzhledem k tomu, že proti obstrukci disponoval sněm toliko jediným předsedou, totiž maršálkem, dalo se těžko pomýšleti na to, aby obstrukce byla překonána dlou- hými schůzemi. Avšak ani tolik, kolik sně- movní většina chtěla a byla s to vykonati, nebylo jí možno, neboť německá obstrukce měla velkou oporu ve vládě, která je vůbec skoupá na zasedání všech sněmů, nej- rychleji však posílala vždy domů sněm če- ský. Místo, aby sněmovní většíně ponecha- la dosti času, aby zkusila své síly proti německé zvůli, aby poučila menšinu, že její právo má svoje meze v zásadě majority, bez níž není parlamentarismu, místo aby ponechala alespoň volnou dráhu všem si- lám, které chtějí v zemi pořádek a ústav- nost, vláda neměla nic jiného na práci, než poslati do schůze místodržitele s odročo- vacím aktem.
8 article
A tu jsme u příčiny, proč klade vedle sebe „Pester Lloyd“ věci nesrovnatelné. jestliže srovnává český sněm s uherským a nejvyššího maršálka s předsedou hrabě- tem Tiszou — jen proto ovšem, aby mohl vynášeti uherský parlamentarismus a opla- titi maršálkovi, že konejšil obavy českých stran před oktrojem slovy: „Já nejsem Tisza“. Za hrabětem Tiszou stála na jeho předsednickém stolci vláda, která chtěla pořádek, ať už v jakémkoliv smyslu. Hrabě Tisza věděl, že v boji proti obstrukci pova- žuje vláda za svou povinnost býti s ním naprosto solidární a že všecko, co proti rozbiječům parlamentarismu v jeho jméně podnikne, bude vládou podporováno a schváleno. Za nejvyšším maršálkem nestál nikdo, on se však naopak musil ustavičně báti, že mu do zad každou chvíli vpadne vláda a pošle sněm domů, poněvadž ona považuje za svou povinnost hájiti ne pořá- dek, nýbrž libovůli německé obstrukce. Čechách neodstraňuje se obstrukce jakov Uhrách, z parlamentu, nýbrž naopak zá- stupci většiny svého času z kabinetu a nyní i ze zemské správy. To jsou poměry, které nedovolují srovnávati Rakousko se žádnou zemí, ani s Uhrami. Obstrukce, zahájená pro aktuara a končící suspensí zemské au- tonomie — na to může býti vláda hrda: něco takového nerodí se nikde jindev Evropě.
Lloyd Tisza Čechy Uhry Rakousko Evropa Tisza
9 article Zemská správní komise v Čechách.
Zemská správní komise v Čechách. Protest českých přísedících zemského výboru království českého. Přísedící zemského výboru, pánové Karel Adámek, Jan Dvořák, Václav Němec, dr. Ladislav Pinkas a Jose žďárský, zaslali včera dne 28. července 1913 místodržiteli království Českého, kn. Thunovi, tento protest- Vaše Jasnostií Slavný sněm království Českého a jeho kurie pověřily nás, nížepsané členy zem- ského výboru, mandáty našimi v zem- ském výboru království Českého. V základě zřízení zemského trvaji mandáty tyto tak dlouho, pokud sněm nový nezvolí jiný výbor zemský. Vláda, dosadivši k obstarávání úkolů výboru zemskému příslušících, zem- skou správní komisi a vznesší na tento zeměpanský orgán funkce, dle zřízen zemského toliko zemskému výboru nále- žející, porušila zřízení zemské a zabra- ňuje nám konání našeho úřadu. Protestujeme proto co nejrozhodněji proti tomuto protiústavnímu jednání c.k vlády, které sice výkon práva porušiti se snaží, jeho bytí samotného však ni- kterak dotknouti se nemůže. V Praze, dne 28. července 1913. Karel Adámek, Jan Dvořák, Václav Nž- mec, dr. Ladislav Pinkas, Josef žďárský Permanentní výbor bývalého Svazu če- ských poslanců na sněmu království Českého. sestávající ze členů bývalé parlamentní ko- mise svazové, konal v pondělí, dne 28. čer- vence o 3. hod. odpol. za předsednictví pana Antonína Švehly schůzi, na které zvolil užší výbor výkonný k vedení další akce. Do užšího výkonného výboru tohoto zvolení byli pánové: Ant. Švehla (za jeho zástupce vicepresident Žďárský), posl. dr. Koerner (zástupce posl. dr. Šubrl), poslanec Choc (zástupce posl. dr. Baxa), red. K. St. Sokol (zástupce dr. Sobotka) a dr. Srb (zá- stupce dr. Jeřábek). V poradě vyřízena řada
Adámek Dvořák Václav Němec doktor Pinkas Jose Thun Nž Josef žďárský Švehla Žďárský Koerner Šubrl Choc Baxa Sokol Sobotka Srb Jeřábek Čechy Praha svaz če
10 article
důležitých otázek a přikázány k vyřízení užšímu výkonnému výboru, který za tím účelem zřídí permanentní kancelář.
11 article Podzimní vyrovnávací konference.
Podzimní vyrovnávací konference. Z Vídně, 28. července. „Deutschböhm. Korr.“ oznamuje prý z dobře zpraveného pra- mene: Vůdčí osobností stran v rozpuštěném zemském sněmu byly ministerským předsedou hr. Stürgkhem informovány v tom směru, že vyrovnávací konference budou opět zahájeny počátkem podzimu ve Vídni. Proslýchá se, že vláda hodlá pozvati nejen vůdčí politické osobnosti z Čech, nýbrž i veškeré členy zem- ským sněmem zvolené národně-politické ko- mise, aby účastnili se konferencí a spolupra- covali při vyrovnání. Hodlá uvésti na přetřes především jazykovou otázku u zeměpanských úřadů, poněvadž sdílí náhled, že vyřízením této součástky vyrovnání zjednán bude pro Čechy ekvivalent za souhlas k legislativnímu projednání nového zemského zřízení. Přiro- zeně však je také úmysl i ostatní vyrovnávac součástky na podzím projednati. Výkonný výbor strany národně-sociální vydal toto communiquet Císařský patent ze dne 26. července t. r. o do- sazení zeměpanské komise na místo zemského vý- boru v král. Českém je porušením zemské ústavy ze dne 26. února 1861 a diplomu ze dne 20. října 1860, na něž musí zástupci národa českého odpo- věděti bezohledným bojem na radě říšské. Pro kriaí zemskou vidíme východiště jedině zavedením vše- obecného práva hlasovacího do sněmu a do obcí. neboť na tomto ústavním základě je možný hospo- dářský a kulturní vývoj našeho národa. Protestu- jeme zvláště proti zavedení pivní dávky a zvýšen přirážek k činžovní dani domovní, prohlašujíce za- vedení tato za zřejmě protizákonná a proto nezá- vazná a neplatná. Prohlašujeme, že v boji dnešnín odhodlání jsme sáhnouti ke všem prostředkům abychom nezákonný stav, uvalený na český národ zvrátili.
Stürgkh Čecho Vídeň Čechy
12 title
Válka mezi spojenci.
13 article Jednání o mír.
Jednání o mír. Ze Sofije, 28. července. Očekává se, že předběžný mír bude již v polovině tohoto tý- dne podepsán, načež nastane všeobecné od- zbrojení resp. odvolání rumunského vojska z Bulharska. Z Bukurešti, 28. července. Srbští, řečti a černohorští delegáti obdrželi pro konference neomezené plné moci nejen pro vyjednáváni o přiměří, nýbrž i pro prelimináře a uzavření míru. Již v první schůzi učiní delegáti dotyčné prohlášení a požadovati budou stejné prohlá- šení od bulharských delegátů. Jestlíže Bul- haří mají stejné plné moci, budou porady ihned zahájeny. Prohlásí-li však, že chtějí pra- covati pouze ad referendum a že jen tak pra- covati mohou, odmítnou delegáti dal- ší diskusi. Z Bukurešti, 28. července. Pašíč pro- hlásil vůči jistému novináři: Situace srbské armády je znamenitá. Případů cholery ubývá. Vina z této války padá na Bulhary, ale my. ač jsme vítězi, jdeme na konference. Chceme i v budoucnosti zachovati dobré styky s Bul- harskem. Pohraniční otázka jest úplně vyhra- žena konferenci a nemohu se tudíž o ní vy- sloviti. Turecká akce je pouze dílem msty Otázka Drinopole nemůže býti projednávána v Bukurešti, poněvadž je to otázka evropská Pověsti o srbsko-řeckých rozmíškách jsou na- prosto neodůvodněné. Chceme mír a má-li Bulharsko dobrou vůli, bude jistě záhy uza- Z Bukurešti, 28. července. (K. k.) [„Ag- tel. roumain.“) Zmocněnci Srbska a Černé Hory pro vyjednávání o mír přijeli sem dnes dopoledne. Příjezd řeckého ministerského předsedy Venizela očekává se dnes večer. Úřadní představování odbude se zejtra (v úte- rý). I. koníerence, jež bude v minister- stvu zahraničních věcí, ve středu. Vůdce vřen.
Bulhar Bulharsko Bukurešť Srbsko
14 article
bulharského poselstva, ministr Tončev, na- vštívil dnes rumunské plnomocníky. V poradách jeví se ustavičná snaha Bul- harů smazati dojem, jaký zanechal postup Bul- harska v rumunských kruzích, jakož i přán bulharské vlády založiti novou éru bulharsko- rumunských styků. Noviny vítají přibyvší sem bulharské de- legáty, zejména „Pressa“, blízká demokra- tům, věnuje jim na uvítanou vřelá slova. Prů- během včerejšího prvního rozhovoru Tončeva s ministrem Majorescem a ministrem vnitra Jonescem jsou bulharští zástupci plně uspo- kojeni, takže již dnes jest oprávněna na- děje, že Bulharsko bude na konfe- renci podporováno Rumunskem.
Tončev Majoresc Bulharsko Rumunsko
15 article
Ze srbsko-bulharského bojiště. Z Bělehradu, 28. července. Srbská armáda velením generála Marinoviče obsadíla cestu z Küstendilu do Sofije, takže bulharská armáda jest odloučena od Sofije Ze Sofije, 28. července. [V 11.50 hod. do- pol.) Boje, které již po tři dny na celé čáře byly vedeny, skončily u Vlasiny vítěz- stvím Bulharů. Srbové byli zapuzení z Vu- kové a musili přeložit hlavní stan do Kača- niku. Bulharská jízda obsadila Vra ň. Od bulharské armády, která operuje proti Řekům, došly také příznivé zprávy. Bulhaři napadli Řeky u Pečova. Levé křídlo Řeků bylo Bulhary obklíčeno a donuceno k ústupu. Bulhaři jali se Řeky pronásledovat. Na útěku zanechali Řekové mnoho dél a válečného ma- teriálu. Z Bělehradu, 28. července. (K. k.) Srbská tisková kancelář byla zmocněna popříti cizo- zemskými novinami šířenou a bulharskému ministerskému předsedovi připisovanou zprá- vu, že u Bosilengradu byl zničen srbský pluk. V posledních 10 dnech nedošlo na tomto místě vůbec k žádnému boji. Tato zpráva byla patrně vymyšlena, aby veřejné mínění bul- harské bylo co možná uklidněno. Ze Sofije, 28. července. (K. k.) („.Ag- tel. bulg.“) Včera nedošlo na celé frontě k žádné vážnější srážce se Srby. Řekové podnikli se značnými silami útok na levé bulharské křídlo, ale byli proti- útokem donucení ustoupiti. Ztratili dvě děl a jeden kulomet. (Viz poslední zprávy.)
Marinovič Bulhar Srba Řek Pečův Bělehrad Küstendil Sofijá Kača
16 article Slované a Řekové.
Slované a Řekové. (Hlasřecký- Velectěný pane redaktorel Uveřejnili jste ve svém časopise různé projevý o záležitostech balkánských se strany bulharské srbské — dovolte, abych snažila se vyložití a ob- jasniti českému čtenářstvu též stanovisko řecké Myslím, že mám k tomu jakési právo a snac i povinnost, neboť jsem jediným příslušníkem ná- roda řeckého, jenž delší dobu žije mezi Čechy, doufám, že slova má naleznou nepředpojaté čte- náře v mé nové vlasti. Co smutně dojímá každého Řeka, jest míněn často v Čechách pronášené, že Řekové jsou ne- přáteli Slovanů, živlem cizím, jenž nezasluhuje žád- né sympatie. Tak čteme nejen ve všech skoro če- ských novinách, rovněž jako v dopisech českých korrespondentů z poloostrova balkánského (velmi často takové výroky učinil Váš dopisovatel z Bul- harska, p. Sís), nýbrž — což jest tim bolestnějš — tak se vyslovují i učenci a politikové češt evropského jména. A přece jedna věc může vyvrátiti všechna po- dobná tvrzení: jest to neochvějné přátelství k Srbům a Černohorcům, spečetěné tolika vzájem- nými projevy, že můžeme již bezpečně počítati, že stálým na vždy zůstane. Přátelství to vžilo se do celého národa řeckého: předseda rakouské posla- necké sněmovny dr. Sylvester s úžasem konsta- toval v „N. Fr. Presse“, že za svého letošního po- bytu v Athénách o velkonocích shledal u řeckého lidu bratrské city k Srbům a Černohorcům, kteři prý se pokládají za nejlepší přátele Řeckar a přála
Slovan Řek Sís Srba Černohorec doktor Sylvester Řeckar Čechy Atény Slovan
17 article
V drobném prodejle ranní číslo o vobě . za sb večerní za 4 i Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . l0 večerní Inneráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijtma administrace v Marianské ul., B Tam nacházeji so tá4 redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceil
18 article
bych Vám čísti blahopřání řecká k dobytí Skadru. jež bylo oslaveno v Athénách jako vítězství vlast- ního vojska. Proto o rozdělení dobytého území mezi Řeky a Srby není sporu a Řecko nijak se nezdráhá dáti Srbům buď přístav na Egejském moři nebo volný východ k němu. A rovněž celý národ srbský pokládá Řeky za své bratry: jak vřele na příklad promluvili o zásluhách Řeků ve válce balkánské černohorský král Mikuláš a posledně ve své pro- klamaci král Petrl Rovněž poměr mezí Řeky a Rusy jest přátel- ský: ruská města za války balkánské vysílala vý- pravy lékařské stejnoměrně do měst slovanských a do Athén, a ruský tisk vždy správně mluvil válce Slovanů a Řeků proti Turkům. Z toho vidno, že není nepřátelství mezi Slovany v ů- bec a Řeky — ovšem však veliká nenávist jest mezí Řeky a Bulhary. Nemohu zde vykládati o tomto boji, jenž trvá již od středověku a v němž chybovalo se a chy- buje na obou stranách; jen musím vytknouti ně- které věci, jež v Čechách nejsou dosti známy. Předně jest třeba říci, že Bulhaři za celou svou vzdělanost až do nejnovějších dob děkují Řekům — byli to solunští Řekové sv. Kyrillos a Methodios, kteří jim dali nejen křesťanství, nýbrž i slovanské písmo a tak vliv řecký patrný jest až dosud v celém bulharském životě. Za to, myslim, že si Řekové zasloužili od Bulharů trochu šetr- nosti. Té se jim však nijak nedostává, naopak Bul- haři — a to také v Čechách se zapomíná — cho- vali se k řeckým menšinám, jež zůstaly ve vlast- ním Bulharsku a Vých. Rumelii tak, že se must každého nepředpojatého zmocniti litost a hněv.
Řek Srba Mikuláš Rus Turek Bulhar Atény Řecko Čechy Bulharsko Rumelie
19 article
Stačí vysloviti jediné jméno Anchialos (městečko řecké u Varny), kde před několika lety bez při- činy bylo mnoho Řeků od Bulharů povražděno.S velikou litostí musím poznamenati, že český tisk, jenž — právem — kará každé zavření na př. polské školy v Rusku, nenalezl ani slova politování pro tamější řecké oběti Bulharů. Co se konečně týče Makedonie, vědí ovšem Řekové velmi dobře, že nyní země ta není docela řocká, nýbrž většinou slovanská. Ale zase se za- pomíná dodati, že v starověku byla Makedonie úplně řeckou, že jest nerozlučně spojena se slav- nými jmény řecké historie, takže vzdáti se zcela otčiny Filippa. Alexandra Vel. a Aristotela jest pro Řeky zhola nemožno. Uvažte, jak by bylo Čechům, kdyby kdo od nich požadoval, aby vzdali se měst nyní poněmčených, jako jsou na př. Lito- měříce, Žatec a j.! Kromě toho ve všech make- donských městech jsou silné řecké menšiny se ško- lami a kostely, na jejichž vydržování oběťovalo Řecko sumy peněz a konečně dlužno uvážiti, žei venkov makedonský byl ještě před 40 lety úplně řeckým, třeba ne co do jazyka, tedy co do škol a církevní příslušnosti. A přecé Řecko vzdalo se v prvotních svých požadavcích v šech těchto, nyní povětšině slovan- ských území a žádalo pouze území jižní Makedonie která jsou nesporně a úplně nebo skoro úplně řecká, rozumí se i se Solunem, kde bulharská men- šina jest nepatrná. Ale nedosti na tom: Řecko bylo zcela ochotno za to odstoupití Bulharům celou Thrakii s úplně řeckými městy jako jsou Drino- pol. Seres, Drama, Kavala a s územím pobřežním. kde bydlí, jak všeobecně uznáno, skuteční Řekové. kteří svou národnost zachovali přes všechny útoky Bušharů ve středověku až do dneška.
Řek Bulhar Filippos Alexandr Vela Aristoteles Čecho Solun Rusko Makedonie Žatec Řecko Drina Drama
20 article
Tyto všechny své soukmenovce, celkem a 700.000 duší bylo Řecko ochotno obětovati Bul- harům, žádajíe za to, jen aby mohlo hraničíti s přá- telským Srbskem. Byl to řecký státník Venizelos. spolutvůrce balkánského spolku, jenž ve sněmovně athenské opřel se útokům oposice řecké, jež si stě- žovala, že tolik Řeků se vydává Bulharům a jenž zdůrazhil, že při rozdělování dobytých území ne- může nikterak rozhodovati moment národopis- ný, nýbrž zřetel zeměpisný, tak aby nově na- bytá území mohla býti snadně ovládána a hospo- dářsky využita. Při tom však dodal ona krásná slova, že i všem menšinám musí se dostati úplné svobody národní, tak aby každý příslušník kte- réhokoliv ze čtyř balkánských států cítil se ve všech jako doma.
Venizelos Řek Bulhar Řecko
21 title
FEUILLETON.
22 article Z pařížské kroniky.
Z pařížské kroniky. 26. července. Je sobotní večer a Paříž má své chvíle oddechu. Letní večer zapadá konejšivě do ulic a utišuje jejich věčný hovor. Zdá se, že veškery účty prospěchářského života byly uzavřeny a že přišla chvíle uvolnění z pout povinností, den co den se vracejících s přes- ností stejné hodiny. Zítřek nenadejde se svou lhostejnou a tvrdou mechaničností života, my- šlenky možno odpoutati od cesty, již nutno stejně nastoupit šestkrát v týdnu, stále s tím- též úzkostlivým chvatem a s obavou nepro- pásti minuty, kterou lze výhodně získat v zá- pase práce a v hospodářském závodění. Dnes možno je pustiti, aby se roztoulaly v lahod- ném oddechu večerní chvíle, kdy život se změ- nil v hru a idylu a kdy soumrak má intimnost důvěrného úsměvu. Nejsou to tytéž návraty z práce jako včera a jindy. Jsou buď chvat- nější nebo méně chvatné. Bylo třeba rozletět se k nádražím, aby chvíle ztrávené kdesi da- leko od města byly delší, a bylo možno pro- marnit chvíle návratu ze středu města kamsi do vzdálených ulic pohraniční čtvrti nebe předměstí. Je sobotní uklidňující večer a nadcház už letní noc. Terasy restaurantů, dnes daleko hlučněji obsazené nežli jindy, se zvolna prázd- ní, vlaky, jež rozvážejí nedočkavé nedělní vý- letníky, se už dávno rozjely do zelených kra- jin anebo až kamsí k moři, a po St. Michelu, tomto vždycky tak přátelsky vlídném boule- zardu, jehož zeleň zůstala dosud nedotknuta
Michel Paříž
23 article
létem, putují rozmarné skupiny i dobrodružné silhuety nahoru do Bullier, kde bude veselo I v zářivém tanečním sále i v zelených besíd- kách zahrady. Úsměvem a vábnou idylou končí pařížský týden. snad jako všude jinde. ale když už je Paříž tolikrát město hodno mi- lování, věřme, že i těmto jeho večerním chví- lím dostalo se zvláštního půvabu, jako se ho dostalo všem těm milým drobným dívkám pa- řížským, jež polkáváme, když končí den, vra- cející se ze svých dílen, dnes veselejší a ho- vornější nežli kdy jindy. Léto decimovalo ovšem již značně zá- stupy pařížských šiček, jimiž v poledne oživ- nou všechny ulice při hlavních boulevardech a při ulici St. Honoré, kdy rozběhne se všech- na ta veselá a dovádivá mládež z dílen, aby shledala někde v levných restaurantech nebo ještě levnějších jídelnách svůj oběd, aby po- stála v kruhu posluchačů pouličního zpěváka. prožila svá drobná dobrodružství, vyřídila své zamilované korespondence v poštovních kancelářích a rozhovořila štěbetavostí vlašto- vek celou ulici. Nyní, kdy jarní saisona je ukončena a kdy se ještě nepomýšlí na pod- zim, jsou stejně poloprázdné dílny jako po- lední ulice a španělský král, jenž v těchto dnech přejel Paříží, aniž si ovšem odepřel pře- rušiti cestu v městě, jež má tolik rád, našel tam tentokráte o něco méně zájmu o svou osobu. Pařížské švadlenky mají totiž značné sympatie pro mladého panovníka sousední ří- še, nejen proto, poněvadž je mladý, ale hlavně poněvadž jeho osobní neohroženost, jeho ve- selá mysl a zejména rozmanité atentáty proti němu podniknuté nabízejí obetkávatí jeho osobu kouzlem dobrodružností. Avšak starosti, jež zaměstnávají Paříž
Stanislav . Honoré Bullier Paříž
24 article
pokud tato letní Paříž dá se vůbec něčím za- městnati, jsou zcela jiného druhu nežli návště- vy i velmi vzácných veličenstev. Muže dne nutno hledati stále ještě na politickém zápa- sišti sněmovny a senátu, kde začalo projed- návání rozpočtu, k němuž Jules Roche uve- řejnil nedávno ve „Figaru“ některé poznám- ky, v nichž finanční stav Francie nejeví se nikterak utěšeně. Při šesti miliardách 20 mi- lienech vydání se jeví schodek úctyhodné su- my jedné miliardy 78 milionů, jejž bude nutno krýti už nějakým způsobem, ať půjčkou nebo novýmí daněmi, neboť nutno předvídati s urči- tostí zvýšení rozpočtu v nejbližších letech. Obezřetní politikové snaží se obrátiti pozor- nost ovšem i jiným směrem, majíce na mysli urovnání finanční tísně vlády, a navrhují re- formu státní správy, již omyly a chimérické plány prý zavádějí k naprostému ruinování Francie a k pádu republiky Vedle těchto starosti velikého slohu při- náší doba drobné události, jež putují den jak den rubrikami listů. Čas od času se vrací „aféra náhrdelníku“, ovšem pokaždé v jiné variantě. Tentokráte ovšem jest událost málo lákavá, jest příliš obchodní a banálně zloděj- ská a ani žádná vyšší vášeň člověka ani tra- gické nebo milostné pozadí jí nepropůjčuje sensačnosti. Zdejší i londýnská policie pracují s veškerou prozíravostí, snažíce se určiti do- bu, kdy třimilionový perlový náhrdelník se mohl proměniti v několik kostek francouz- ského cukru, ale dosud důmyslná zkoumání policie a agentů společnosti, u níž byl skvos pojištěn, nepřinesla světla do záhadné událo- sti. Prozatím podezření padá na francouzskou poštu, na tuto poštu, k níž je těžko míti vždy- cky dosti důvěry, neboť tento úřad, jemuž to- likrát svěřujeme svá tajemství a své drobné
Jules Roche Figar Paříž Francie
25 article
osudy, jest zde ve Francii příliš málo schopen důvěru vzbuzovati. Tak často se dovídámeo nějakých nedopatřeních, jež se přihodí v této administraci, jejíž nedostatek pedantismu sna by se nám dokonce líbil, kdyby se při něm nejednalo o nás samy. Jsme zvyklí na úřadní přesnost našich pošt a zde najdeme poštovní úřady, jež podobají se mnohem více celým svým zřízením nějaké pisárně obchodní, nežli státnímu úřadu. A svěřujete zde své kore- spondence a vidíte, s jakou pohodlností s jakým nedostatkem pečlivosti se děje všech- na manipulace, počínaje hned vybíráním psaní ze schránek, umístěných záhadně někde ve dveřích nebo na stěnách trafik zcela při zemi.
Francie
26 article
jež zcela prostě poštovní zřízenec rukou vy- prazdňuje, házeje jejich obsah do svého plátě- ného pytle. Není divu, přihodí-li se, že najed- nou se objeví na hlavní poště několik společ- níků, kteří po léta odcizovali psaní, aby se zmocnili čistých známek, jež znovu prodávali, a u nichž se zjistí, že těchto psaní zničili vlast- ně mnoho tisíc. Americké šeky, odesílanév dopisech, se těší zvláštní pozornosti a rok jak rok najde policie nějakého amateura těchto papírů. A všechny ty ztráty poštovních po- ukázek a úskoky s nimi, o nichž se čas od ča- su dozví i veřejnost, když jsou případy už pří- liš křiklavé, jsou ovšem události, jež málo mo- hou vzbuditi důvěry k tomuto úřadu. A pro změnu se postarají i malí roznášeči telegramů a pneumatické pošty o nový repertoir poštov- ních nesprávností. V kterémsi poštovním úřa- dě u Etoilu se bavili nedávno tilo mladí po- slové tím, že otevírali depeše jim svěřené. Tím se dozvídali nejen pro svou zábavu spoustu nejdůvěrnějších osobních a rodinných tajností — a ovšem že v tom milostná sdělení hrála hlavní roli — nýbrž i ke svému prospěchu vel- mi důležitá sdělení o dostizích nebo manipu- lacích finaněních. Ale zdá se, že Francouzi jsou velmi spokojeni tímto úřadem a jeho cho- dem, neboť vzpomínám, jak jsem loní četl v
Francouz
27 article
„Echo de Paris“ dojemnou historii o poctivo- sti nějakého venkovského úřadníka poštov- ního a pisatel nemohl končiti než poznámkou, že jest známo, že úřadnictvo francouzské pošty jest z nejspolehlivějších na světě. Ovšem ne- bylo dobře čísti další stránky téhož čísla no- vin, neboť tam mezi denními zprávami se hned člověk dověděl o zatčení pěti zřízenců paříž- ské pošty, kteří nikterak netoužili hájiti onu národní čest. Ale doufejme, že francouzská pošta vyjde čista z události s náhrdelníkem, jež po nějakou dobu odvrací k sobě pozornost od jiných událostí, jimiž konec července snaží se uspokojovati naší zvědavost. Konec školního roku stále ještě zaměst- nává a oněm starostem, jimž jsou vysazeni kandidáti bakalaureátů, licenciátů a jiných zkoušek, dosud není konce. A tak den jak den v nádvoří a v chodbách a sálech Sorbonnya středních škol objevují se zamyšlení a nervos- ní mladíci se starostlivým doprovodem rodičů a méně starostlivým doprovodem svých ka- marádů. Ze všech těchto závěrečných zkoušek upoutalo k sobě pozornost tento týden uchá- zení se na akademii umění o cenu římskou, stipendia to k pobytu ve ville Medicis v Římě, a výstava konkurujících prací, komposicí na stejné thema, vždy se obsahově vracející do antického života, napověděla několik velmi zajímavých individualit uměleckých. Rudolf Kepl
Paris Kepl Řím