2
masthead
NAROU LSEY.
Nara
3
masthead
29. července 1913. Číslo 206.
4
article
Druhou válkou balkánskou, jež — jak i v Če-
chách se všeobecně uznává — jedině byla zavině-
na nešťastnou politikou Daneva, stupňovalo seo-
všem nepřátelství mezi Bulhary a Řeky do nej-
větší míry. Mnoho k tomu přispěly i zbytečnéu-
krutnosti bulharské proti řeckému obyvatelstvu, jež
právem v Řecku celý národ zrovna rozzuřily a způ-
sobily, že úplně se tam zapomnělo, že Bulhaři
Řekové před nedávnem úspěšně bojovali spolu pro-
ti Turkům v bratrské shodě.
Jak poměry dále se vyvinou, jest nám dosu
nejasno. Myslím však, že všichni v Čechách již ja-
ko občané státu rakouského přáti si musíme, aby
nastal opět mezi státy balkánskými stálý míra
poměr přátelský, a aby státy ty, jsouce mezi sebou
rovny a úplně svobodny, vešly s říší naší v úzký
svazek k vzájemnému prospěchu.
Ne tedy raditi Bulharům, aby rychle uzavřeli
mír s Řeky a pak za krátko spojíce se se Srby jim
zase vzali, co jim nyni ustoupí — nýbrž naopak:
raditi Bulharům k upřímnému smíru se živlem
hellenským, tak aby poměr mezi Bulhary a Řeky
časem stal se takový, jako jest mezi Řeky a Srby.
v tom vidím úkol, jenž právem přísluší českým
politikům a české žurnalistice.
Čechové mají u Bulharů vliv a sympathie, ké
užijí jich v naznačeném směru k radám pro-
spěšným jak Slovanstvu celému tak i Řekům! Roz-
umí se, že Řekové po vítězné válce s Bulhary mu-
sí žádati mnohem více než co požadovali prvet
nejen válečnou náhradu za tolik zbytečně prolité
krve, nejen rovnoprávnost pro Řeky v Bulharsku.
nejen splnění požadavků svých věrných spojenců.
Bulhar
Řek
Turek
Srba
Čecho
Roza
Řecko
Bulharsko
5
article
Srbů — nýbrž také část území řeckého v Thrakii.
které mělo připadnouti Bulharsku. S druhé strany
však chceme doufati, že i v Řecku nabude převahy
rozum nad vášněmi — bohužel oprávněnými —
že státníci řečtí poznají, že prospěch národa jejich
vyžaduje, aby Bulharsko nebylo zničeno, nýbrž
aby mohlo setrvati se ctí ve spolku balkánském.
jenž bez něho nemůže býti, rovněž jako nemůže
býti bez Řecka. Součinnost a spojenectví Slovanů
s Neslovany (v našem případě s Řeky a snad is
Rumuny) má však i význam mimo spolek balkán-
ský.
Dovolte mi, vážený pane redaktore, poznámku.
kterou pronáším, ač jsem cizinka a ne právě od-
borníkem v politice, která však zdá se mi býti
samozřejmou: V zápase, který proti Slovanům jest
ohlašován, Slované jen tehdy mají naději na ví-
tězství, jestliže neslovanští národové nepřidají se
k Němcům. A to stane se jen tehdy, jestliže tito
národové, mezi Slovany bydlící, poznají, že vítěz-
ství Slovanů nebude pro ně nebezpečím, že naopak
bude pro ně zárukou klidného rozvoje. Proto my-
slím, že nánodové tito musí stůj co stůj, třeba
i za značné ústupky, ziskáni býti pro Slova-
ny, ve kterých musí viděti svou záštitu a obranu
protí pangermanismu. Platí-li to o národech jiných.
jako jsou na příklad Italové, Rumuni a Maďaři.
platí to v míře mnohem větší o nových Hellenech.
Srba
Řek
Rumun
Slovan
Němec
Italos
Maďar
Bulharsko
Řecko
Slovan
Neslovany
6
article
Spojenectví s národem s takovou minulostí nebude
jistě Slovanům k nectí a Řekové za prvé války
balkánské dokázali, odolavše tureckým lákáníma
slibům, že dovedou býti spojenci věrnými. Druhá
válka balkánská pak ukázala, že nesmí se pochy-
bovati o válečné zdatnosti řeckého vojska a lod-
stva, jehož účast v první kampani zprávy bulharské
tak zmenšovaly. Nyní jest patrno, že vítězství na
Turky u Sarantaporu, Janiny a jinde skufečně byla
dobyta jen udatností řeckou, nyní jest také patrno.
že všeliké posměchy, jež čítali jsme v českých
listech před válkou (podle německého příkla-
dul) o řeckém nedisciplinovaném a zbabělém
vojsku, byly pouhými pomluvami. Sama jsem pře
několika léty uveřejnila ve Vašem ctěném listě
opravu podobných tvrzení, jež Vám zasílal „přítel
našeho listu“ z Athén. Na konci své polemiky vy-
slovila jsem tehdy přesvědčení, že přispění Řecka
může býti Slovanům velmi cenné — krátká doba
několika let dala mi úplně za pravdu. Kéž nemýlím
se i v budouncosti o dalším užitku přátelství slo-
vansko-řeckého, jež — myslím — zejména novo-
slovanská politika měla by podporovati všemi
silami! Kéž po vítězné válce řecké ještě víc než
dosud Čechové cestují do Řecka, nyní značně zvět-
šeného, kéž vlastníma očima poznávají nepředpoja-
tě tamní poměry a kéž též mezi Čechy a Řeky.
kteří mají mnohé osudy tak podobné, vyvine se
upřímné přátelství ku prospěchu obou stran!
Přijmete, velectěný pane redaktore, atd.
V Praze, 25. července 1913.
Chari Kleia šťastná, roz. Karmitsi.
Slovan
Řek
Turek
Janin
Čecho
Atény
Řecko
Čechy
Praha
7
title
Politický přehled.
8
article
Země české.
Země české.
Němečtí přísedící budou vyzvání, aby zůstalí
v úřadě.
Na zprávy, že přísedící zemského výboru
Žďárský a c. r. Legler přes dosazení správní
komise zemské dostavili se do svých úřado-
ven v zemském výboře a že poslanec žďárský
dokonce vyřizoval akta svého referátu, vy-
zývá „Prag. Tagblatt“ svaz německých zem-
ských poslanců, aby uložil německým přísedí-
cím zůstati v úřadu a vykonávati všechna
jeho práva, neboť následkem sestavení ko-
mise je prý jenom zájmem Němců, aby kom-
plikace zvětšovali. Podle zpráv listu dojista
prý se dostaví zem. přísedící Žďárský i dnes
do své úřadovny i pokusí se úřadovati dále.
Hodlá prý vyprovokovati rozhodnutí presi-
denta správní komise, že následkem dosazení
komise pozbyl práv přísedícího zemského vý-
boru.
„Sedan Němců v Čechách.“
Německý tanec proti českým členům zem-
ské správní komise byl již ve včerejším po-
ledníku „Prag. Tagblattu“ zahájen — rozumí
se, že žádnou „dvořankou“.
Pojednávaje o rozdělení zemských refe-
rátů ve správní komisi, hartusí citovaný list,
že se kromě technického departementu do-
staly oběma ostatním německým členům ko-
míse odbory IV. a VII., jichž bezvýznamnost
sotva kterým jiným odborem jest dosažena,
neboť týkají se záležitostí, při nichž národ-
nostní moment jenom zřídka kdy vystupujev
popředí jako hospodářské školství, porodnice
nalezinec, humanitní záležitosti, kdežto ná-
rodnostně mnohem důležitější departementy
jako I. (ob. školství a osobní referát) dep. III.
(okresy). V. (dráhy, nadace a rozhodování
národnostních otázkách ve styku samospráv-
ných úřadů) a dep. VI. (záležitosti obecní
vyhraženy Čechům.
Legler
Němec
Čecho
Sedan
Čechy
Praga
svaz německý země
Žďárský a c
9
article
Krom toho prý je zpravodaj ve správní
komisi zemské mnohem samostatnější, nežv
zemském výboru, ježto podle čl. 9. statutu
může president jednotlivým referentům při-
kázati jednotlivé záležitosti k běžnému
projednávání. „Prag. Tagbl.“ bojí se, žes tohoto
práva bude používáno nejširší měrou a při-
pravuje německou veřejnost na to, že ve
správní komisi bude uplatňována česká pře-
vaha mnohem více, než v bývalém zemském
výboře, že němečtí členové komise budou od-
souzeni k tomu, hráti role figurantů a že uči-
něny všechny disposice k tomu, aby nárokům
Praga
10
article
Němců v Čechách „byl uchystán Se-
dan“. Češi učinili s komisí trefu a mohou si
mnouti ruce, pomyslí-li na budoucnost, dí do-
slovně čacký „Tagblatt“, i obviňuje přímo
hr. Stürgkha, že jest původcem takovéhoto
rozdělení referátů, hr. Schönborn prý proved
jenom pokyny oněch činitelů, kteří jeho jed-
nání mají u císaře krýti. Učinil prý jenom to
co mu bylo našeptáno i našeptával prý mu
na to chce prý „Prag. Tagbl.“ vejíti v sázku —
sám výtečný komponista celé myšlenky
a autor velikých nespravedlností a malých zlo-
myslností v návrhu komise — hr. Stürgkh. On
to byl, kdo prý s naprostou úmyslností odmíti
odůvodněná přání Němců v příčině národ-
nostní parity, úmyslně utvořil komisi s bez-
pečnou českou většinou, dal dva presidentské
hlasy osvědčenému českému stranníku a nyní
Čechům prokázal opětně svou přízeň rozděle-
ním referátů, čímž korunováno dílo z jednoho
kusu litiny, o němž možno říci: každým coulem
Stürgkh.
Starý známý kverulantský manévr ně-
mecko-pokrokové žurnalistické oficiny. Sotva
že zemská správní komise, složená vesměs ze
státních úřadníků, složila v ruce svého presi-
denta slib na místě přísahy, v němž absolufn
nestrannost stojí na prvním místě, přicház
mluvčí německého kasina, aby zase jednou
české státní úřadníky hledal v peci — něme-
ckými úřadníky přeplněné.
Němec
Čech
Schönborn
Stürgkh
Čecho
Čechy
Praga
11
article
Není to sice obzvláštní poklonou od
„Prag. Tagblattu“ pro německé dvorní rady
a odpřisáhnutou jich nestrannost, vyslovuje-li
o nich očekávání, že by v departementech.
poskytujících příležitost k většímu stranni-
ckému německo-nacionálnímu osvědčování
zneužili tohoto svého postavení ku politi-
ckému strannictví — a také jen prot
„P. T.“ by tyto departementy pro Němce žá-
dal — my však přes všechen nedostatek
nadšení pro správní komisi povinni jsme k to-
mu poukázati, že něco podobného jest u če-
ského úřadníka, jakéhokoli stupně hodnosti
třeba mimoústavního poslání naprosto a zro-
vna apprioristicky vyloučeno. „Prager Tagbl.“
to dobře ví, že je něco podobného vyloučeno,
a že naprostá národnostní objektivnost ve
správě zemské je lak dobře zaručena v zem-
ské správni komisi, pokud se českých refe-
rentů týče, jako byla zaručena českými příse-
dícími zemského výboru, jimž o tom ostatně
vydáno svědectví německými členy gremia
proti nájezdům německé žurnalistiky. A ko-
nečně mezi českými státními úřadníky nejsou
ani Freyeři ani Hochenburgerové — jak do-
statečně známo.
Němec
Prager Tagbl
Praga
12
article
Nedělní projevy české sociální demokracíe.
Všechny řeči, jež proneseny byly na obou ne-
dělních táborech sociálně-demokratických v Děl-
nickém domě v Praze, měly jedno společné thema
jak vysloveno jest poslední větou resoluce táborů
našim čtenářům již známé: „Do boje za no-
vou demokratickou ústavu pro če-
ské království!“ Tendence, těmito slovy vy
mezená, byla sledována všemi řečníky formou je-
ště náruživější než jak bývá zvykem při demon-
stracích a manifestacích českoslovanské strany
sociálně demokratícké. Nejtemperameninějšíz
ních soudr. Frant. Soukup šel ovšem jako ob-
vykle tak daleko, že prohlásil Schmerlingovo zem-
ské zřízení za mrtvo, a že ústava zemská octla se
zřízením zemské správní komise v hrobě, že zhy-
nula tak jak vzešla — císařským patentem. Podle
něho padl vlastně absolutism v zemi a řečník
prohlásil, že strana volá po svolání konstituanty,
po svolání ústavodárného českého
sněmu na základě všeobecného prá-
va volebního. Nový zemský sněm nesmí být
zbudován na fundamentech starého volebního řá-
du, volal soudr. Soukup a dodal, že soc. demo-
kracie nesnese stav mimozákonný, rozhodnutí ko-
misariátu za právně závazná neuzná, že se jim
vzepře. „My se ničeho nebojíme,“ pravil soudr.
František
Soukup
Schmerlingův
nický dům v Praga
ústav pro če
13
article
Soukup, „my před žádnou mocí neustoupímea
pro lepší život této země všechno nasadíme.“ Po-
někud umírněněji a věeněji pojednával o předmětu
tomto redaktor „P. Lidu“ Josef Hudec, ač i z
jeho řeči ozývala se hesla o boji za novou ústavu
pro tuto zemi a její lid s dodatkem o odlišnosti bo-
je sociálně demokratického od ostatního součas-
ného hnutí českého, jež prý se všechno koncentru-
je kol hesla: „Pro zachování úslavy“. Ne za ny-
nější, nýbrž za novou ústavu rozvinula prý soe
demokracie boj v nynější krisí a rozvratu. Kardi-
nálním požadavkem strany jest podle soudr. Hud-
ce takové řešení, kteréž obsahuje také vo-
lební reformu do zemského sněmu, a
to beze všcho kompromisu: všeobecné, rovné, pří-
mé právo hlasovací do zemského sněmu s poměr-
ným zastoupením obou národů i jeho stran. Řečník
připouští zavedení tohoto práva oktrojem
neboť jsou prý dějinné chvíle, kdy rozhodují jine
činy, než hlasování ve sněmovně. Ve-
dle pojmů „zachování ústavy“ na jedné a „oktroje“
na druhé stráně dlužno prý též klásti pojem — po-
krok, a je-li proveden pokrok tak či onak, zejména
pak způsobem nekrvavým, dlužno jej vitali. Avšak
řečník jménem své strany varuje před oktrojem.
který by vyvoval celkový boj národa na té neb
oné straně. Volební reforma nesmí být výkupným
za poškození národa na jiné straně, volební re-
ferma patří dělnictvu obou národností a tvoří so-
ciálně vyrovnací objekt sám o sobě. Řečník formu-
luje v té příčině návrh strany, aby příslušným
patentem svolán byl všeobecným hlasováním
ústavodárný sněm, který by dal zemi novou
ústavu a základ lepší budoucnosti. Nové volby
podle pohřbeného Schmerlingova vol. řádu zahnaly
by prý soc. demokracii do krajních sfér radika-
lismu.
Soukup
Hudec
Hud
Schmerlingův
14
article
Říš posl. dr. Šmeral prohlásil to, co právě
vláda proti Čechům podnikla, s hlediska státu při
nynější mezinárodní situaci za nezodpovědné ší-
lenství, neboť není v zájmu státu přímo dokumen-
tárně hlásati do celého světa, že vedle neřešeného
jihoslovanského problému je také na severu říše,
v největší korunní zemi s nejpočetnějším slovan-
ským obyvatelstvem, otevřená rána. „Nikdy ne-
byla dohoda o urovnání poměrů v Če-
chách nutnější, než nyní a nikdy take
nebyla možnější“, pravil posl. dr. Šmeral.
jenž zmar vyrovnání přičítá „malicherné třídní
zaujatosti proti nemajetným“, kteráž prý nedo-
přává posunutí spravedlivé volební opravy do
popředí. Řečníku, který nevěří upřímnosti mě-
šťáckých stran hlavně v té víře překáží vá-
havost oficiálního projevu strany agrární i praví
že dokud nebudou sociální demokraté do sněmu
volit. dotud neuvěří. Rozplamenit nejširší vrslvy
lidu pro všeobecné právo hlasovací do zemského
sněmu, to jest nyní úkolem strany — tím dr. Šme-
ral skončil.
doktor
Šmeral
Čecho
Šme
15
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Bar. Skerlecz v Záhřebě.
Nový chorvatský komisař bar, Skerlecz
přestěhoval se již do bánského paláce v Zá-
hřebě, dal si představiti vyšší úřadníky zem-
ské a měl k nim přiměřenou k takové slav-
nosti řeč. Slíbil, že chce dbáti zájmů zem-
ských, vynasnaží se o dobrý přátelský poměr
Chorvatska k Uhrám a zejména bude se sna-
žiti připravit půdu k opětnému zaveden
ústavy, jak bu bylo panovníkem výslovně při-
kázáno.
Za tím účelem pozval k sobě na pondělí
na společnou konferenci přední chorvatské
srbské politiky, hlásící se ku programu státní
pospolitosti chorvatsko-uherské, tedy nejen
rozhodné unionisty maďarony, nýbrž i členy
chorvatsko-srbské koalice, Listina pozvaných
představuje velmi pestrou směsici. Jsou na ní
zarytí maďaroni, jako dr. Avakumovič, proí.
Spevec, bar. Pavel Rauch, členové národní
strany pokrokové dr. Tomašič, biskup Švin-
derman, Crnkovič, z osecké skupiny dr. Pin-
terovič, z koalice býv. náměstek bánův dr.
Vladim. Nikolič, býv. sněmovní předseda dr.
Medakovič, redaktor dr. Lorkovič, dr. Dušan
Popovič, Grga Tuškan, hr. Kulmer, ale také
dr. Kršnjavi, který proběhl už různými stra-
nami a v poslední době byl mezi frankovci.
Společná porada této pestré směsíce sotva
je možna a proto někteří pozvaní koaliční
Srbové přímo požádali bar. Skerlecze, aby je
přijal zvlášť, poněvadž by se neradi setkali
s některými z výše jmenovaných maďaronů.
V chorvatských kruzích koaličních hledí
se na poslání bar, Skerlecze stále skepticky.
doktor
Avakumovič
Spevec
Pavel Rauch
Tomašič
Švin
Crnkovič
Pin
Vladi
Nikolič
Medakovič
Lorkovič
Popovič
Tuškan
Kršnjav
Srba
RakouskoUhersko
Záhřeb
Zá
Chorvatsko
Uhry
chorvatskýuherský
16
article
Podle záhřebské informace „Zeitu“ koluje
mezi koaličníky pověst, vyšlá prý z pešťských
vládních kruhů, že v Chorvatsku má býti za-
hájen ostrý kurs proti Srbům. Úko-
lem bar. Skerlecze jest prý rozbiti chorvatsko-
srbskou koalici, zasíti símě sváru mezi Chor-
vaty a Srby a pomocí chorvatských unionistů
a známých maďaronů založiti v Chorvatsku
novou stranu, která by na způsob bývalé
Khuenovy národní strany mohla vzíti ve své
ruce otěže vlády. Pověstem těm však se příčí
známá vůle panovníkova, aby Skerlecz obno-
vil v Chorvatsku pokoj a pořádek. Novým ro-
zeštváním Srbů s Chorvaty vznikly by však
nové zmatky, nejméně potřebné rakouské za-
hraniční politice, která vzhledem k udalostem
na Balkáně potřebuje především pokoj a spo-
kojenost mezi našimi Jihoslovany.
Koncem týdne byl v Pešti člen koalice
dr. Dušan Popovič. Na dotaz redakce
„Budap. Tagblattu“, co soudí o poslání bar.
Skerlecze, odpověděl: Koalice bude míti co
nevídět schůzi a zaujme stanovisko k novému
komisaří. V brzku se také ukáže, s jakým po-
sláním bar. Skerlecz do Záhřeba přišel a pak
bude také možno zodpověděti přesněji výše
položenou otázku. Poctivá vyrovnací politika,
sloužící králí a vlastí, najde si už cestu a ni-
kde nenalezne spolehlivější a pevnější opory,
než v chorvatsko-srbské koalici. Jen skrze
koalici může býti omlazen a obrozen pravý
unionismus. Jádro otázky spočívá v tom,
chtějí-li také Maďaři poctivě se s Chorvaty
vyrovnati. Chorvatsko se nikdy neuchýlilo od
této cesty a jen touto cestou možno dojít
k míru a pokroku navzdory oněm osobám,
jimž je mír mezi Uhrami a Chorvatskem prot
srsti.
Srba
Skerlecz
Chorvat
Jihoslovan
doktor
Popovič
Maďar
Chorvatsko
Chor
Balkán
Pešť
Záhřeb
Uhry
Khuenův národní strana
17
article
„Galíčanín“ zanikl.
18
article
Dávný orgán staroruské strany v Haliči
„Galičanin“, jenž za živobytí nebožtíka red
Osipa Markova dlouhá léta poctivě hájil práv
ruského jazyka mezi haličskými Malorusy, po-
klesl následkem rozkolu ve staroruské straně
a posledním nedělním číslem přestal vychá-
zeti. Redakce doufá, že bude po čase zas ob-
noven.
Osip Markov
Halič
20
article
Bulharské novíny o válce.
Bulharské novíny o válce.
Dnes po delší přestávce dostali jsme zase
zásilku bulharských novin. Dosti opožděně
Došly nás časopisy z 11.—18. července. Dle
nich můžeme si učiniti částečný úsudek o tom.
co v Sofiji věděli o situaci Bulharska. Vědělí
toho ve skutečnosti velmi málo, a co věděli,
nebylo pravda. Sofijský korespondent „Reichs-
postu“, Wagner, dodatečně může býti za své
výmysly ospravedlněn: telegrafoval to, co četl
v bulharských novinách. Bulharští státníci.
kteří dovedli tak dlouho zastírati pravý stav
věcí ve své zemi, sotva zasluhují pochvalu za
takovou zručnost v systematicky nesprávném
informování svých spoluobčanů. Patrně Danev
a jeho společníci ztratili za hrozné situace po
30. červnu hlavu a nevěděli si jiné rady, jako
zatajit pravdu.
Dne 11. července byly již boje nad Bre-
galnicí rozhodnuty, Bulhaři byli zatlačeni na
horní tok Bregalnice, Krivolak byl už pět dní
opět v rukou srbských, Danev již prosil ruské-
ho cara o záchranu a skládal — pozdě — vše-
chno do rukou ruské diplomacie, ale sofijské
noviny uveřejňují palcovými písmenami zprá-
vy pod názvem: „Srbská armáda na ústupu.
Bulharská vítězství na celé čáře.“ Výsměšné
oznamují se vymýšlené srbské zprávy, které
mluví o 49.820 zajatých a 54.801 raněných i za-
bitých, píše se o zoufalé náladě v Bělehradě.
o tom, že srbský král se chystá na útěk.
Wagner
Bulhar
Bulharsko
Bělehrad
21
article
Nejasná ozvěna sítuace cítí se pouzev
úvodníku „Bulgarie“ z 11. července, kde se
velmi důrazně píše o úloze, kterou v balkán-
ském sporu má sehráti rozhodnutí ruského
cara a kde se činí Slovanstvo zodpovědným za
krvavý obrat v srbsko-bulharském poměru.
Slovanstvo může býti arci málo viněno za pře-
hnané naděje, vzbuzené vídeňskými sliby.
V témže čísle jsou též zajímavé stopy na-
dějí, které kladla bulharská vláda v poslání
Načoviče v Cařihradě: poslání toto skončilo
nezdarem, protože bulharská vláda ani v této
chvíli nechtěla se odhoďlati k žádným ústup-
kům Turecku, jež potom ovšem chopilo se
prvé příležitosti, aby vyrazilo k Odrinu.
Cařihrad
Turecko
22
article
Dne 11. července rumunské vojsko vtrhlo
na bulharskou půdu. Den na to „Rěč“ ozna-
muje, že s Rumunskem vede se vyjednávání.
Jiné zprávy z toho dne jsou nadepsány: „Pirot
v agonii.“ — „Bulharská vítězství na celé
čáře“ (Večerna Pošta). Týž list takto líčí
tehdejší situaci: „Letí dni bulharských vítěz-
ství. Letí bulharská vojska nezadržitelně na-
před. Naši nepřátelé: trojí koalice — Srbově.
Černohorci a Řekové — trpí porážku za po-
rážkou, nesčíslné jsou jich oběti a ztráty,
při ústupu zanechávají pobité armády tisíce
pobitých, raněných a množství munice i dru-
hých válečných trofejí. Taková je síla Bulhar-
ska, síla bulharského ozbrojeného národa, kte-
rý dovede pomstít se svým nacionálním ne-
přátelům, kteří zhrdli a nechtěli dodržet
smlouvy, potvrzené svými podpisy . . . Napo-
menutí, kterého se dostává těmto prokletým
bulharským nepřátelům, bude nevyléčitelné sta
i tisíce let pro pokolení srbská a řecká . .
Na cařihradském bojišti podle autenti-
ckých zpráv naše armáda dobyla města Pi-
rotu a chystá se rozbiti pirotské výšiny a opev-
něné posice, které překážejí naší armádě ve
volné cestě na Niš. I tu nejpozději za den —
dva budeme míti skvělé vítězství nad lstivými
a podlými Srby. Na makedonském bojišti mů-
žeme počítati s úplnou porážkou srbských
pluků, jejichž opevněné strategické posice po-
dle našich vojenských zpráv padly už do bul-
harských rukou. Tím je válka na vardarském
bojišti rozhodnuta . . . Řeky čeká stejná po-
rážka a útěk.“
„Rěč“ z téhož dne má útok na ruskou po-
litiku, která nevystoupila dosti energicky pro-
ti Rumunsku a nejednala dosti slovansky.A
„Dnevník“ prohlašuje, že Bulharsko nepotře-
buje mezinárodní intervence.
Srbův
Černohorec
Řek
Bulhar
Srba
Dnevník
Rumunsko
Napa
Niš
Bulharsko
Večerna Pošta
23
article
Teprve 15. července má „Bälgaria“ článek
o „novém nepříteli“, Rumunsku, ale přímoo
vojenské akci rumunské nepíše, pouze vy-
zývá občanstvo, aby se chovalo klidně a ne-
bálo se plenění.
Telegrafické zprávy 13. července sdělo-
valy ze Sofije, že je tam úplný klid. Jen tak si
možno dodatečně vysvětlit správnost těchto
informací. Ani novináři patrně nevěděli, co se
děje. Nepřekvapilo by, že y novinách není
zpráv o ztrátách, to možno umlčet, ale překva-
puje, že novináři stylisují svoje články, jakoby
od Bulharska záviselo v dané chvíli rozhod-
nutí, ačkoli v té chvílí i Turecko dávalo svým
vojskům rozkaz ku pochodu na Odrin.
17. července zahajuje „Bälgaria“ svůj úvod-
ník lakonickou charakteristikou situace: „Dne-
šní den nepřinesl bulharskému národu žádné
radosti. Místo toho jest fenomenálně zřídkavý
a nepochopitelně štědrý k našim včerejším spo-
jencům, Řekům a Srbům. Ti stali se hýčkaný-
mi dětmi a miláčky celé Evropy. Jim slouží.
pro ně mobilisuje a vstupuje do tragického
konfliktu i jediný náš starý přítel — Rumun-
sko . . .“ Jinak situace prý je nezměněna. T
bylo v době, kdy i Danev již byl nucen zříci
se vlády. O této vnitřní krisi věcně ani slova.
Za to nemožno viniti národ, jen jeho vůdce!
Bälgario
Odrin
Řek
Srba
Jim
Rumun
Rumunsko
Bulharsko
Turecko
Evropa
24
article
Nové zbrojení v Německu?
Poslední velké rozmnožení německé armády
bylo rychle paralysováno jak vojenskou předlohou
ve Francii, tak i rozmnožením vojenských sil ru-
ských na hranicích, a proto se v Německu pomýšl
na nové zbrojení, jak nedávno prozradila „Mili-
těrisch-Politische Korrespondenz“. Přišla sice ji-
stá oficiosní dementi, ale ve veřejnosti se jim mno-
ho nevěří.
Berlínský doplsovatel „Matinu“ dovidá sez
vlivných parlamenlních kruhů, že politické strany
ač souhlasí s příslušnými ministerstvy o nutnosti
nových vojenských a námořních reforem, přecesi
přejí, aby veřejná diskuse byla odložeha až do
roku 1914. Do té doby mohou ministři, chtějí-li,
pracovati potají, jak se asi často děje na příklad
v Rakousku, kde byly objednány a stavěny dread-
noughty dříve, než parlament jejich stavbu povolil
Německo při chystaném vydání pokladních pouká-
zek za 700 milionů, k němuž nemá zapotřebí svo-
lení parlamentu, bude míti po ruce dosti prostřed-
ků ke stavbě lodí.
Pokud jde o otázku mužstva, v den, kdy Ně-
mecko bude chtiti zařaditi všechny rekruty, jimiž
může disponovati, bude stav vojska v míru moc
býti zvýšen na 1.200.000 mužů.
Politické strany v říšském sněmu však prohla-
šují, že, pokud jde o odhlasování v říšském sněmu
je zbytečno naléhati na ně letos, poněvadž toho
není třeba a poněvadž se nechce způsobiti pobou
ření ve Francii a v Anglii.
Vojenská předloha ve francouzském senátě.
Matin
Německo
Francie
Rakousko
Anglie
Politische Korrespondenz
25
article
Francouzský senát rozhodl v sobolu, že pro-
jednávání předlohy o tříleté vojenské službě ma
počiti ve čtvrtek. Zpráva Doumerova bude roz-
dána ve středu a nemá býti ztracen ani den ve
vyřízení otázky, na níž závisí bezpečnost země.
Přece však byl učiněn dvojí pokus odročování
Senátor Murat dovozoval, že pro některé sená-
tory je prospěšno zúčastniti se příprav ke kanto-
nálním volbám, jež se konají 3. srpna, i žádal, aby
projednání vojenské předlohy bylo odročeno na
úterý 5. srpna, senátor Flaissičres pak z téhož dů-
vodu navrhoval datum 12. srpna, totiž až po užších
volbách kantonálních.
Ministerský předseda vyslovil se několika
zdvořilými, ale rozhodnými slovy proti oběma od-
kládacím návrhům. Připomenul naléhavost přijetí
vojenského zákona, před níž se musí sklonit
všechny ostatní úvahy. Poukázal zejména, že za-
řadění třídy 1913 by bylo nemožno, kdyby tento
zákon nebyl prohlášen nejdéle do 15. srpna. Senát
sledoval debaty ve sněmovně a jeho zpravodaj pra-
coval paralelně s ní, je tudiž dobře zpraven a aniž
upustí v něčem od svého práva kontroly, můž
svůí úkol skončiti ve stanovené době.
Vývody Barthouovy zvítězily a návrh Muratův
byl zamítnut 181 proti 88 hlasům, Flaissierův pal
ohromnou většinou. Výsledek této malé šarvátky
je dobrým znamením pro osud předlohy v senátě
v němž zvítězí vlastenectví nad strannickými zře-
tely.
Spojené státy a latínské republiky.
Murat
Flaissičres
Muratův
Flaissierův
spojený stát
26
article
Ve Washingtoně se stále jedná o návrhu, aby
Spojené státy se ujaly prostřednictví mezí stranamí
v Mexiku. Nejnovější zprávy uvádějí, že president
Wilson si přeje, aby státní sekretář Bryan sám
převzal poslání v tomlo smyslu a odejel do Me-
xika. Rovněž byla vyslovena myšlenka, aby Argen-
tina, Brasilie a Chili byly požádány o součinnost.
Vyslanec Spojených států Wilson, jenž v těchto
dnech příjel do Nového Yorku, vyslovil se však
proti tomu, aby byla do Mexika vyslána komise
prostředkovat mezi politickými stranami. Prohlásil,
že život a majetek cizinců je v nebezpečí se strany
vzbouřenců a lupičů, a nepodaří-li se nynější vládě
zjednati pořádek, nastane skutečný zmatek.
Jak se sděluje z Washingtonu, mají býti v na-
vržené smlouvě Spojených států s Nicaraguou pro-
vedeny změny, takže se tomuto státu dovolí při-
pojiti se ke každému spolku, jenž by byl založen
středoamerickými státy. Okolnost, že takové usta-
novení nebylo do smlouvy pojato, způsobila prý
totiž nedůvěru u jiných středoamerických vlád, kte-
ré si podobného spolku dávno přejí. Ve Washing-
toně se prohlašuje, že skutečný, třeba ne formální
protektorát Spojených států nad Nicaraguou vyšel
z podnětu Nicaraguy a nikoli Spojených států.
Wilson
Bryan
Argena
Washington
spojený stát
Mexiko
Brasilia
Nový York
Nicaragua
27
article
Pokrokové mládeži slovenské
na Moravě a v Uhrách.
„Sdružení pokrokové mládeže slovenské“ po-
řádá v Uh. Hradišti ve dnech 15.—17. srpna 1913
za záštity sl. městské rady král, města Uh. Hradi-
ště sjezd, na který srdečně zve všechny pokroko-
vě smýšlející Slováky z Uher i z Moravy.
Za trudných okolností sdružili jsme se v trva-
lou organisaci, abychom pokračovali v práci, za-
čaté na sjezdech v Hodoníně a ve Strážnici. Chce-
me působití pro kulturní a hospodářské zvelebení
kraje, kterému dostalo se přezdívky „nejtemnější
Afriky“. Nehledíme tak černě do budoucnosti,
abychom tento název považovali za plně zaslouže-
ný. Víme, že v povaze lidu slovenského tají se
mnoho vzácných prvků, které by obohatily ná-
rodní život československý, ale pro duševní
a hmotnou odvislost lidu našeho nemohly se pro-
jeviti v plné síle; dosud uplatnily se, a to skvěle,
jen v lidovém umění a kultuře. Tyto zdravé lidové
Hrad
Slovák
Morava
Uhry
Uh . Hradiště
Hodonín
Strážnice
I působití pro kulturní a hospodářský zvelebený kraj
temný Afrika
28
article
prvky vyhledávati, je v sobě pěstiti, v kulturním
životě celého národa je uplatniti, bude naším úko-
Je nám jasno, že bez důkladné přípravy, bez
svědomitého poznání našeho lidu a kraje, bez po-
chopení jeho potřeb a bez houževnaté práce ne-
dosáhneme nápravy. Poměry nejsou příznivé pra-
videlné pokrokové práci, ale potřeba pracovníků
je veliká, Inteligence v našem kraji nedostála svým
povinnostem; na moravském Slovensku je značně
odcizena lidu a na Slovensku uherském je větším
dílem odnárodněna. Lid je bez přirozených vůdeů,
vyrostlých z domácích kořenů. Jestliže náš lid se
opozdil za vývojem ostatního národa, je tím vi-
nen v prvé řadě nedostatek domácích vůdčích li-
dí. Pánem na venkově zůstal kněz a žid. Abychom
pomohli lidu na cestě ze tmy ke světlu, je třeba,
abychom vychovali nejprve sebe, mládež, vypě-
stili nové cílevědomé pokolení.
Hájíce stanovisko kulturní jednoty českoslo-
venského národa jako vyšší individuality, nechce-
me zániku a pohlcení našeho kmenového života,
naopak, budeme se snažiti, abychom jej uplatnili
jako živel rovnocenný a tedy rovnoprávný.
Svědomitě a věrně chceme sloužiti radou i
pomocí svému lidu, zachránění a zdokonalení jeho
kultury, jeho sociálnímu a hospodářskému rozvoji.
Nebudeme překážeti v práci dosavadním spol-
kům a politickým organisacím, ale budeme pracos
vati s nimi a vedle nich, jdouce za vysokým cílem
svých snah, proniknutí vědomím, že jen tehdy vy-
konáme svou povinnost, spojíme-li lásku k našemu
lidu a víru v jeho budoucnost s osobní obětavostí,
věcnou znalostí a vytrvalou prací.
Kdo s námi souhlasíš, přijď mezi nás a po-
máhej ve společném dílel
lem.
Slovensko
kulturní jednota
29
article
Za Ústřední výbor S. P. M. S.:
Bohdan Pavlů,
Karel Hollan,
i t. č. předseda.
t. č. jednatel.
Za sjezdový výbor S. P. M. S.
Miloslav Lerch,
Zdeněk Jaroš,
předseda.
jednatel.
doe
pee
! Pořad sjezdu
Sjezd koná se v Sokolovně v Uh. Hradišti.
V pátek, 15. srpna: O 3. hod. odpol. zahájení
sjezdu: a) Uvítání. b) Přednášky a rozpravy: 1. Dr.
Josel Kudela: „O úkolech Čechů v československé
vzájemností.“ Uvítací večírek v 8 hod. v Měšťan-
ské besedě.
V sobotu 16. srpna: O 9.—12. hod. dopol. a 3.
až 6. odp. sjezdové jednání. 2. Bohdan Pavlů: O
úkolech sdružení SPMS. 3. Frant. Kaláč: Význam
lidového umění v kultuře. 4. Miloslav Úlehla: O
klerikalismu v našem kraji. 5. Joža Pospíšil: Slo-
venské školství. 6. J. Štěrba: O činnosti učitele
mezi mládeží. 7. M. Kolaja: O slovenské literatuře
na českých středních školách. Přátelský večerv
8 hod. v Sokolovně. Hraje Myjavská muzika.
V neděli 17. srpna. Dopoledne o 1/49. hod.
valná hromada SPMS. v Sokolovně. (Založení míst-
ního odboru.) O 10. hod. veřejná schůze v Redutě,
na níž promluví posl. dr. Josef Selfert o po-
krokové práci na moravském Slovensku; red. Ant.
M S
Pavel
Hollan
M S Lerch
Jaroš
doktor
Josel Kudela
Čecho
František
Úlehla
Pospíšil
J Štěrba
M Kolaja
Selfert
Slovensko
St
30
article
Štefánek o československé národní jednotě.
Odpoledne o 2. hod. průvod z městského parku do
Sokolovny, kde se koná lidová slavnost. Hudba
myjavská a místní. Slovácké tance atd. Veslařské
závody. Večer taneční zábava. Hudba místní. Za-
čátek v 8 hod.
Sjezdová legitimace po 2 K opravňuje k účasti
na jednání sjezdovém a k volnému vstupu na pá-
teční i sobotní večírek a nedělní lid. slavnost.
Vstupné na oba večírky a taneční zábavu v neděli
po 1 K za osobu, na lidovou slavnost 60 h za oso-
bu. O nocleh přihlaste se včas před sjezdem a do-
dejte, chcete-li nocleh společný nebo zvláštní po-
koj. Legitimace vydávají se před sjezdem i na něm.
Přihlášky přijímá a vyřizuje Sjezdová kancelář,
Uh. Hradiště. Sokolovna.
Štefánek
československý národní jednotit
31
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Protičeský bojkot v Jabloncí. „Ga-
blonzer Tagblatt“ uveřejnil dne 27. července
ve stálé rubrice „Sdělení německého Volks-
ratu v Jablonci“ tuto vyhlášku: „Němci, po-
zor! Četné německé časopisy otiskly v těchto
dnech reklamní noticky pražské pojišťovací
společnosti „Moldavia“, ve kterých se této spo-
lečnosti dělá reklama a mezi jiným se uvádí,
že společnost zřídila právě ve Vídní svou fi-
liálku. Budiž zdůrazněno, že tento podnik za-
ložila loni živnobanka, tedy banka česká. —
Pražské semenářské firmy Bahlsen, Krinera
Pecold, které mají široký kruh německých
zákazníků, jsou podnikem čistě če-
ským. Upozorňujeme na to proto, poněvadž
tyto firmy byly původně německéa
snad ještě je rozšířen náhled, že se v nich nic
nezměnilo. Naše hospodyňky opět hovoří na
trzích česky. Když už na trhu od Čechů ku-
pují, nesmějí se přece tak dalece ponižovati,
aby s prodavačem, který zde dělá obchod,
„povidalen“. Na posledním trhu byly dámy
z předních kruhů, zaujímající v našich národ-
ních spolcích čelné postavení, přistiženy při
českém hovoru; bude-li se to opakovati“ —
hrozí jim „Gabl. Tagbl.“ veřejným pranýřo-
váním. Tak to chodí v „Deutschböhmen“a
státní úřady proti tomu nehnou ani prstem!
— Potíže německého kasina v Praze. Před
časem referovali jame o sporu mezi nájemcem
německého kasina v Praze a jistým českým
číšníkem, který na své cti a na svém těle po-
cítil praktické důsledky německé kultury za
to, že účtoval při nějaké mimořádné zábavě
v kasině na českých účtenkách. Německý tisk
uvedla tato aféra do stavu mimo zákon roz-
umu a slušnosti. Poněvadž si při tom zaútočil
také na vlástní správu německého kasina aa
Němec
Kriner Pecold
Čecho
Jablonec
Vídeň
Praha
Bahlsen