ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5ca2b210-8f43-11dd-b871-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: place 57, person 106, org 18, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NAROU LSEY.
Nara
3 masthead
29. července 1913. Číslo 206.
4 article
Druhou válkou balkánskou, jež — jak i v Če- chách se všeobecně uznává — jedině byla zavině- na nešťastnou politikou Daneva, stupňovalo seo- všem nepřátelství mezi Bulhary a Řeky do nej- větší míry. Mnoho k tomu přispěly i zbytečnéu- krutnosti bulharské proti řeckému obyvatelstvu, jež právem v Řecku celý národ zrovna rozzuřily a způ- sobily, že úplně se tam zapomnělo, že Bulhaři Řekové před nedávnem úspěšně bojovali spolu pro- ti Turkům v bratrské shodě. Jak poměry dále se vyvinou, jest nám dosu nejasno. Myslím však, že všichni v Čechách již ja- ko občané státu rakouského přáti si musíme, aby nastal opět mezi státy balkánskými stálý míra poměr přátelský, a aby státy ty, jsouce mezi sebou rovny a úplně svobodny, vešly s říší naší v úzký svazek k vzájemnému prospěchu. Ne tedy raditi Bulharům, aby rychle uzavřeli mír s Řeky a pak za krátko spojíce se se Srby jim zase vzali, co jim nyni ustoupí — nýbrž naopak: raditi Bulharům k upřímnému smíru se živlem hellenským, tak aby poměr mezi Bulhary a Řeky časem stal se takový, jako jest mezi Řeky a Srby. v tom vidím úkol, jenž právem přísluší českým politikům a české žurnalistice. Čechové mají u Bulharů vliv a sympathie, ké užijí jich v naznačeném směru k radám pro- spěšným jak Slovanstvu celému tak i Řekům! Roz- umí se, že Řekové po vítězné válce s Bulhary mu- sí žádati mnohem více než co požadovali prvet nejen válečnou náhradu za tolik zbytečně prolité krve, nejen rovnoprávnost pro Řeky v Bulharsku. nejen splnění požadavků svých věrných spojenců.
Bulhar Řek Turek Srba Čecho Roza Řecko Bulharsko
5 article
Srbů — nýbrž také část území řeckého v Thrakii. které mělo připadnouti Bulharsku. S druhé strany však chceme doufati, že i v Řecku nabude převahy rozum nad vášněmi — bohužel oprávněnými — že státníci řečtí poznají, že prospěch národa jejich vyžaduje, aby Bulharsko nebylo zničeno, nýbrž aby mohlo setrvati se ctí ve spolku balkánském. jenž bez něho nemůže býti, rovněž jako nemůže býti bez Řecka. Součinnost a spojenectví Slovanů s Neslovany (v našem případě s Řeky a snad is Rumuny) má však i význam mimo spolek balkán- ský. Dovolte mi, vážený pane redaktore, poznámku. kterou pronáším, ač jsem cizinka a ne právě od- borníkem v politice, která však zdá se mi býti samozřejmou: V zápase, který proti Slovanům jest ohlašován, Slované jen tehdy mají naději na ví- tězství, jestliže neslovanští národové nepřidají se k Němcům. A to stane se jen tehdy, jestliže tito národové, mezi Slovany bydlící, poznají, že vítěz- ství Slovanů nebude pro ně nebezpečím, že naopak bude pro ně zárukou klidného rozvoje. Proto my- slím, že nánodové tito musí stůj co stůj, třeba i za značné ústupky, ziskáni býti pro Slova- ny, ve kterých musí viděti svou záštitu a obranu protí pangermanismu. Platí-li to o národech jiných. jako jsou na příklad Italové, Rumuni a Maďaři. platí to v míře mnohem větší o nových Hellenech.
Srba Řek Rumun Slovan Němec Italos Maďar Bulharsko Řecko Slovan Neslovany
6 article
Spojenectví s národem s takovou minulostí nebude jistě Slovanům k nectí a Řekové za prvé války balkánské dokázali, odolavše tureckým lákáníma slibům, že dovedou býti spojenci věrnými. Druhá válka balkánská pak ukázala, že nesmí se pochy- bovati o válečné zdatnosti řeckého vojska a lod- stva, jehož účast v první kampani zprávy bulharské tak zmenšovaly. Nyní jest patrno, že vítězství na Turky u Sarantaporu, Janiny a jinde skufečně byla dobyta jen udatností řeckou, nyní jest také patrno. že všeliké posměchy, jež čítali jsme v českých listech před válkou (podle německého příkla- dul) o řeckém nedisciplinovaném a zbabělém vojsku, byly pouhými pomluvami. Sama jsem pře několika léty uveřejnila ve Vašem ctěném listě opravu podobných tvrzení, jež Vám zasílal „přítel našeho listu“ z Athén. Na konci své polemiky vy- slovila jsem tehdy přesvědčení, že přispění Řecka může býti Slovanům velmi cenné — krátká doba několika let dala mi úplně za pravdu. Kéž nemýlím se i v budouncosti o dalším užitku přátelství slo- vansko-řeckého, jež — myslím — zejména novo- slovanská politika měla by podporovati všemi silami! Kéž po vítězné válce řecké ještě víc než dosud Čechové cestují do Řecka, nyní značně zvět- šeného, kéž vlastníma očima poznávají nepředpoja- tě tamní poměry a kéž též mezi Čechy a Řeky. kteří mají mnohé osudy tak podobné, vyvine se upřímné přátelství ku prospěchu obou stran! Přijmete, velectěný pane redaktore, atd. V Praze, 25. července 1913. Chari Kleia šťastná, roz. Karmitsi.
Slovan Řek Turek Janin Čecho Atény Řecko Čechy Praha
7 title
Politický přehled.
8 article Země české.
Země české. Němečtí přísedící budou vyzvání, aby zůstalí v úřadě. Na zprávy, že přísedící zemského výboru Žďárský a c. r. Legler přes dosazení správní komise zemské dostavili se do svých úřado- ven v zemském výboře a že poslanec žďárský dokonce vyřizoval akta svého referátu, vy- zývá „Prag. Tagblatt“ svaz německých zem- ských poslanců, aby uložil německým přísedí- cím zůstati v úřadu a vykonávati všechna jeho práva, neboť následkem sestavení ko- mise je prý jenom zájmem Němců, aby kom- plikace zvětšovali. Podle zpráv listu dojista prý se dostaví zem. přísedící Žďárský i dnes do své úřadovny i pokusí se úřadovati dále. Hodlá prý vyprovokovati rozhodnutí presi- denta správní komise, že následkem dosazení komise pozbyl práv přísedícího zemského vý- boru. „Sedan Němců v Čechách.“ Německý tanec proti českým členům zem- ské správní komise byl již ve včerejším po- ledníku „Prag. Tagblattu“ zahájen — rozumí se, že žádnou „dvořankou“. Pojednávaje o rozdělení zemských refe- rátů ve správní komisi, hartusí citovaný list, že se kromě technického departementu do- staly oběma ostatním německým členům ko- míse odbory IV. a VII., jichž bezvýznamnost sotva kterým jiným odborem jest dosažena, neboť týkají se záležitostí, při nichž národ- nostní moment jenom zřídka kdy vystupujev popředí jako hospodářské školství, porodnice nalezinec, humanitní záležitosti, kdežto ná- rodnostně mnohem důležitější departementy jako I. (ob. školství a osobní referát) dep. III. (okresy). V. (dráhy, nadace a rozhodování národnostních otázkách ve styku samospráv- ných úřadů) a dep. VI. (záležitosti obecní vyhraženy Čechům.
Legler Němec Čecho Sedan Čechy Praga svaz německý země Žďárský a c
9 article
Krom toho prý je zpravodaj ve správní komisi zemské mnohem samostatnější, nežv zemském výboru, ježto podle čl. 9. statutu může president jednotlivým referentům při- kázati jednotlivé záležitosti k běžnému projednávání. „Prag. Tagbl.“ bojí se, žes tohoto práva bude používáno nejširší měrou a při- pravuje německou veřejnost na to, že ve správní komisi bude uplatňována česká pře- vaha mnohem více, než v bývalém zemském výboře, že němečtí členové komise budou od- souzeni k tomu, hráti role figurantů a že uči- něny všechny disposice k tomu, aby nárokům
Praga
10 article
Němců v Čechách „byl uchystán Se- dan“. Češi učinili s komisí trefu a mohou si mnouti ruce, pomyslí-li na budoucnost, dí do- slovně čacký „Tagblatt“, i obviňuje přímo hr. Stürgkha, že jest původcem takovéhoto rozdělení referátů, hr. Schönborn prý proved jenom pokyny oněch činitelů, kteří jeho jed- nání mají u císaře krýti. Učinil prý jenom to co mu bylo našeptáno i našeptával prý mu na to chce prý „Prag. Tagbl.“ vejíti v sázku — sám výtečný komponista celé myšlenky a autor velikých nespravedlností a malých zlo- myslností v návrhu komise — hr. Stürgkh. On to byl, kdo prý s naprostou úmyslností odmíti odůvodněná přání Němců v příčině národ- nostní parity, úmyslně utvořil komisi s bez- pečnou českou většinou, dal dva presidentské hlasy osvědčenému českému stranníku a nyní Čechům prokázal opětně svou přízeň rozděle- ním referátů, čímž korunováno dílo z jednoho kusu litiny, o němž možno říci: každým coulem Stürgkh. Starý známý kverulantský manévr ně- mecko-pokrokové žurnalistické oficiny. Sotva že zemská správní komise, složená vesměs ze státních úřadníků, složila v ruce svého presi- denta slib na místě přísahy, v němž absolufn nestrannost stojí na prvním místě, přicház mluvčí německého kasina, aby zase jednou české státní úřadníky hledal v peci — něme- ckými úřadníky přeplněné.
Němec Čech Schönborn Stürgkh Čecho Čechy Praga
11 article
Není to sice obzvláštní poklonou od „Prag. Tagblattu“ pro německé dvorní rady a odpřisáhnutou jich nestrannost, vyslovuje-li o nich očekávání, že by v departementech. poskytujících příležitost k většímu stranni- ckému německo-nacionálnímu osvědčování zneužili tohoto svého postavení ku politi- ckému strannictví — a také jen prot „P. T.“ by tyto departementy pro Němce žá- dal — my však přes všechen nedostatek nadšení pro správní komisi povinni jsme k to- mu poukázati, že něco podobného jest u če- ského úřadníka, jakéhokoli stupně hodnosti třeba mimoústavního poslání naprosto a zro- vna apprioristicky vyloučeno. „Prager Tagbl.“ to dobře ví, že je něco podobného vyloučeno, a že naprostá národnostní objektivnost ve správě zemské je lak dobře zaručena v zem- ské správni komisi, pokud se českých refe- rentů týče, jako byla zaručena českými příse- dícími zemského výboru, jimž o tom ostatně vydáno svědectví německými členy gremia proti nájezdům německé žurnalistiky. A ko- nečně mezi českými státními úřadníky nejsou ani Freyeři ani Hochenburgerové — jak do- statečně známo.
Němec Prager Tagbl Praga
12 article
Nedělní projevy české sociální demokracíe. Všechny řeči, jež proneseny byly na obou ne- dělních táborech sociálně-demokratických v Děl- nickém domě v Praze, měly jedno společné thema jak vysloveno jest poslední větou resoluce táborů našim čtenářům již známé: „Do boje za no- vou demokratickou ústavu pro če- ské království!“ Tendence, těmito slovy vy mezená, byla sledována všemi řečníky formou je- ště náruživější než jak bývá zvykem při demon- stracích a manifestacích českoslovanské strany sociálně demokratícké. Nejtemperameninějšíz ních soudr. Frant. Soukup šel ovšem jako ob- vykle tak daleko, že prohlásil Schmerlingovo zem- ské zřízení za mrtvo, a že ústava zemská octla se zřízením zemské správní komise v hrobě, že zhy- nula tak jak vzešla — císařským patentem. Podle něho padl vlastně absolutism v zemi a řečník prohlásil, že strana volá po svolání konstituanty, po svolání ústavodárného českého sněmu na základě všeobecného prá- va volebního. Nový zemský sněm nesmí být zbudován na fundamentech starého volebního řá- du, volal soudr. Soukup a dodal, že soc. demo- kracie nesnese stav mimozákonný, rozhodnutí ko- misariátu za právně závazná neuzná, že se jim vzepře. „My se ničeho nebojíme,“ pravil soudr.
František Soukup Schmerlingův nický dům v Praga ústav pro če
13 article
Soukup, „my před žádnou mocí neustoupímea pro lepší život této země všechno nasadíme.“ Po- někud umírněněji a věeněji pojednával o předmětu tomto redaktor „P. Lidu“ Josef Hudec, ač i z jeho řeči ozývala se hesla o boji za novou ústavu pro tuto zemi a její lid s dodatkem o odlišnosti bo- je sociálně demokratického od ostatního součas- ného hnutí českého, jež prý se všechno koncentru- je kol hesla: „Pro zachování úslavy“. Ne za ny- nější, nýbrž za novou ústavu rozvinula prý soe demokracie boj v nynější krisí a rozvratu. Kardi- nálním požadavkem strany jest podle soudr. Hud- ce takové řešení, kteréž obsahuje také vo- lební reformu do zemského sněmu, a to beze všcho kompromisu: všeobecné, rovné, pří- mé právo hlasovací do zemského sněmu s poměr- ným zastoupením obou národů i jeho stran. Řečník připouští zavedení tohoto práva oktrojem neboť jsou prý dějinné chvíle, kdy rozhodují jine činy, než hlasování ve sněmovně. Ve- dle pojmů „zachování ústavy“ na jedné a „oktroje“ na druhé stráně dlužno prý též klásti pojem — po- krok, a je-li proveden pokrok tak či onak, zejména pak způsobem nekrvavým, dlužno jej vitali. Avšak řečník jménem své strany varuje před oktrojem. který by vyvoval celkový boj národa na té neb oné straně. Volební reforma nesmí být výkupným za poškození národa na jiné straně, volební re- ferma patří dělnictvu obou národností a tvoří so- ciálně vyrovnací objekt sám o sobě. Řečník formu- luje v té příčině návrh strany, aby příslušným patentem svolán byl všeobecným hlasováním ústavodárný sněm, který by dal zemi novou ústavu a základ lepší budoucnosti. Nové volby podle pohřbeného Schmerlingova vol. řádu zahnaly by prý soc. demokracii do krajních sfér radika- lismu.
Soukup Hudec Hud Schmerlingův
14 article
Říš posl. dr. Šmeral prohlásil to, co právě vláda proti Čechům podnikla, s hlediska státu při nynější mezinárodní situaci za nezodpovědné ší- lenství, neboť není v zájmu státu přímo dokumen- tárně hlásati do celého světa, že vedle neřešeného jihoslovanského problému je také na severu říše, v největší korunní zemi s nejpočetnějším slovan- ským obyvatelstvem, otevřená rána. „Nikdy ne- byla dohoda o urovnání poměrů v Če- chách nutnější, než nyní a nikdy take nebyla možnější“, pravil posl. dr. Šmeral. jenž zmar vyrovnání přičítá „malicherné třídní zaujatosti proti nemajetným“, kteráž prý nedo- přává posunutí spravedlivé volební opravy do popředí. Řečníku, který nevěří upřímnosti mě- šťáckých stran hlavně v té víře překáží vá- havost oficiálního projevu strany agrární i praví že dokud nebudou sociální demokraté do sněmu volit. dotud neuvěří. Rozplamenit nejširší vrslvy lidu pro všeobecné právo hlasovací do zemského sněmu, to jest nyní úkolem strany — tím dr. Šme- ral skončil.
doktor Šmeral Čecho Šme
15 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Bar. Skerlecz v Záhřebě. Nový chorvatský komisař bar, Skerlecz přestěhoval se již do bánského paláce v Zá- hřebě, dal si představiti vyšší úřadníky zem- ské a měl k nim přiměřenou k takové slav- nosti řeč. Slíbil, že chce dbáti zájmů zem- ských, vynasnaží se o dobrý přátelský poměr Chorvatska k Uhrám a zejména bude se sna- žiti připravit půdu k opětnému zaveden ústavy, jak bu bylo panovníkem výslovně při- kázáno. Za tím účelem pozval k sobě na pondělí na společnou konferenci přední chorvatské srbské politiky, hlásící se ku programu státní pospolitosti chorvatsko-uherské, tedy nejen rozhodné unionisty maďarony, nýbrž i členy chorvatsko-srbské koalice, Listina pozvaných představuje velmi pestrou směsici. Jsou na ní zarytí maďaroni, jako dr. Avakumovič, proí. Spevec, bar. Pavel Rauch, členové národní strany pokrokové dr. Tomašič, biskup Švin- derman, Crnkovič, z osecké skupiny dr. Pin- terovič, z koalice býv. náměstek bánův dr. Vladim. Nikolič, býv. sněmovní předseda dr. Medakovič, redaktor dr. Lorkovič, dr. Dušan Popovič, Grga Tuškan, hr. Kulmer, ale také dr. Kršnjavi, který proběhl už různými stra- nami a v poslední době byl mezi frankovci. Společná porada této pestré směsíce sotva je možna a proto někteří pozvaní koaliční Srbové přímo požádali bar. Skerlecze, aby je přijal zvlášť, poněvadž by se neradi setkali s některými z výše jmenovaných maďaronů. V chorvatských kruzích koaličních hledí se na poslání bar, Skerlecze stále skepticky.
doktor Avakumovič Spevec Pavel Rauch Tomašič Švin Crnkovič Pin Vladi Nikolič Medakovič Lorkovič Popovič Tuškan Kršnjav Srba RakouskoUhersko Záhřeb Zá Chorvatsko Uhry chorvatskýuherský
16 article
Podle záhřebské informace „Zeitu“ koluje mezi koaličníky pověst, vyšlá prý z pešťských vládních kruhů, že v Chorvatsku má býti za- hájen ostrý kurs proti Srbům. Úko- lem bar. Skerlecze jest prý rozbiti chorvatsko- srbskou koalici, zasíti símě sváru mezi Chor- vaty a Srby a pomocí chorvatských unionistů a známých maďaronů založiti v Chorvatsku novou stranu, která by na způsob bývalé Khuenovy národní strany mohla vzíti ve své ruce otěže vlády. Pověstem těm však se příčí známá vůle panovníkova, aby Skerlecz obno- vil v Chorvatsku pokoj a pořádek. Novým ro- zeštváním Srbů s Chorvaty vznikly by však nové zmatky, nejméně potřebné rakouské za- hraniční politice, která vzhledem k udalostem na Balkáně potřebuje především pokoj a spo- kojenost mezi našimi Jihoslovany. Koncem týdne byl v Pešti člen koalice dr. Dušan Popovič. Na dotaz redakce „Budap. Tagblattu“, co soudí o poslání bar. Skerlecze, odpověděl: Koalice bude míti co nevídět schůzi a zaujme stanovisko k novému komisaří. V brzku se také ukáže, s jakým po- sláním bar. Skerlecz do Záhřeba přišel a pak bude také možno zodpověděti přesněji výše položenou otázku. Poctivá vyrovnací politika, sloužící králí a vlastí, najde si už cestu a ni- kde nenalezne spolehlivější a pevnější opory, než v chorvatsko-srbské koalici. Jen skrze koalici může býti omlazen a obrozen pravý unionismus. Jádro otázky spočívá v tom, chtějí-li také Maďaři poctivě se s Chorvaty vyrovnati. Chorvatsko se nikdy neuchýlilo od této cesty a jen touto cestou možno dojít k míru a pokroku navzdory oněm osobám, jimž je mír mezi Uhrami a Chorvatskem prot srsti.
Srba Skerlecz Chorvat Jihoslovan doktor Popovič Maďar Chorvatsko Chor Balkán Pešť Záhřeb Uhry Khuenův národní strana
17 article
„Galíčanín“ zanikl.
18 article
Dávný orgán staroruské strany v Haliči „Galičanin“, jenž za živobytí nebožtíka red Osipa Markova dlouhá léta poctivě hájil práv ruského jazyka mezi haličskými Malorusy, po- klesl následkem rozkolu ve staroruské straně a posledním nedělním číslem přestal vychá- zeti. Redakce doufá, že bude po čase zas ob- noven.
Osip Markov Halič
19 title
Za hranicemi.
20 article Bulharské novíny o válce.
Bulharské novíny o válce. Dnes po delší přestávce dostali jsme zase zásilku bulharských novin. Dosti opožděně Došly nás časopisy z 11.—18. července. Dle nich můžeme si učiniti částečný úsudek o tom. co v Sofiji věděli o situaci Bulharska. Vědělí toho ve skutečnosti velmi málo, a co věděli, nebylo pravda. Sofijský korespondent „Reichs- postu“, Wagner, dodatečně může býti za své výmysly ospravedlněn: telegrafoval to, co četl v bulharských novinách. Bulharští státníci. kteří dovedli tak dlouho zastírati pravý stav věcí ve své zemi, sotva zasluhují pochvalu za takovou zručnost v systematicky nesprávném informování svých spoluobčanů. Patrně Danev a jeho společníci ztratili za hrozné situace po 30. červnu hlavu a nevěděli si jiné rady, jako zatajit pravdu. Dne 11. července byly již boje nad Bre- galnicí rozhodnuty, Bulhaři byli zatlačeni na horní tok Bregalnice, Krivolak byl už pět dní opět v rukou srbských, Danev již prosil ruské- ho cara o záchranu a skládal — pozdě — vše- chno do rukou ruské diplomacie, ale sofijské noviny uveřejňují palcovými písmenami zprá- vy pod názvem: „Srbská armáda na ústupu. Bulharská vítězství na celé čáře.“ Výsměšné oznamují se vymýšlené srbské zprávy, které mluví o 49.820 zajatých a 54.801 raněných i za- bitých, píše se o zoufalé náladě v Bělehradě. o tom, že srbský král se chystá na útěk.
Wagner Bulhar Bulharsko Bělehrad
21 article
Nejasná ozvěna sítuace cítí se pouzev úvodníku „Bulgarie“ z 11. července, kde se velmi důrazně píše o úloze, kterou v balkán- ském sporu má sehráti rozhodnutí ruského cara a kde se činí Slovanstvo zodpovědným za krvavý obrat v srbsko-bulharském poměru. Slovanstvo může býti arci málo viněno za pře- hnané naděje, vzbuzené vídeňskými sliby. V témže čísle jsou též zajímavé stopy na- dějí, které kladla bulharská vláda v poslání Načoviče v Cařihradě: poslání toto skončilo nezdarem, protože bulharská vláda ani v této chvíli nechtěla se odhoďlati k žádným ústup- kům Turecku, jež potom ovšem chopilo se prvé příležitosti, aby vyrazilo k Odrinu.
Cařihrad Turecko
22 article
Dne 11. července rumunské vojsko vtrhlo na bulharskou půdu. Den na to „Rěč“ ozna- muje, že s Rumunskem vede se vyjednávání. Jiné zprávy z toho dne jsou nadepsány: „Pirot v agonii.“ — „Bulharská vítězství na celé čáře“ (Večerna Pošta). Týž list takto líčí tehdejší situaci: „Letí dni bulharských vítěz- ství. Letí bulharská vojska nezadržitelně na- před. Naši nepřátelé: trojí koalice — Srbově. Černohorci a Řekové — trpí porážku za po- rážkou, nesčíslné jsou jich oběti a ztráty, při ústupu zanechávají pobité armády tisíce pobitých, raněných a množství munice i dru- hých válečných trofejí. Taková je síla Bulhar- ska, síla bulharského ozbrojeného národa, kte- rý dovede pomstít se svým nacionálním ne- přátelům, kteří zhrdli a nechtěli dodržet smlouvy, potvrzené svými podpisy . . . Napo- menutí, kterého se dostává těmto prokletým bulharským nepřátelům, bude nevyléčitelné sta i tisíce let pro pokolení srbská a řecká . . Na cařihradském bojišti podle autenti- ckých zpráv naše armáda dobyla města Pi- rotu a chystá se rozbiti pirotské výšiny a opev- něné posice, které překážejí naší armádě ve volné cestě na Niš. I tu nejpozději za den — dva budeme míti skvělé vítězství nad lstivými a podlými Srby. Na makedonském bojišti mů- žeme počítati s úplnou porážkou srbských pluků, jejichž opevněné strategické posice po- dle našich vojenských zpráv padly už do bul- harských rukou. Tím je válka na vardarském bojišti rozhodnuta . . . Řeky čeká stejná po- rážka a útěk.“ „Rěč“ z téhož dne má útok na ruskou po- litiku, která nevystoupila dosti energicky pro- ti Rumunsku a nejednala dosti slovansky.A „Dnevník“ prohlašuje, že Bulharsko nepotře- buje mezinárodní intervence.
Srbův Černohorec Řek Bulhar Srba Dnevník Rumunsko Napa Niš Bulharsko Večerna Pošta
23 article
Teprve 15. července má „Bälgaria“ článek o „novém nepříteli“, Rumunsku, ale přímoo vojenské akci rumunské nepíše, pouze vy- zývá občanstvo, aby se chovalo klidně a ne- bálo se plenění. Telegrafické zprávy 13. července sdělo- valy ze Sofije, že je tam úplný klid. Jen tak si možno dodatečně vysvětlit správnost těchto informací. Ani novináři patrně nevěděli, co se děje. Nepřekvapilo by, že y novinách není zpráv o ztrátách, to možno umlčet, ale překva- puje, že novináři stylisují svoje články, jakoby od Bulharska záviselo v dané chvíli rozhod- nutí, ačkoli v té chvílí i Turecko dávalo svým vojskům rozkaz ku pochodu na Odrin. 17. července zahajuje „Bälgaria“ svůj úvod- ník lakonickou charakteristikou situace: „Dne- šní den nepřinesl bulharskému národu žádné radosti. Místo toho jest fenomenálně zřídkavý a nepochopitelně štědrý k našim včerejším spo- jencům, Řekům a Srbům. Ti stali se hýčkaný- mi dětmi a miláčky celé Evropy. Jim slouží. pro ně mobilisuje a vstupuje do tragického konfliktu i jediný náš starý přítel — Rumun- sko . . .“ Jinak situace prý je nezměněna. T bylo v době, kdy i Danev již byl nucen zříci se vlády. O této vnitřní krisi věcně ani slova. Za to nemožno viniti národ, jen jeho vůdce!
Bälgario Odrin Řek Srba Jim Rumun Rumunsko Bulharsko Turecko Evropa
24 article
Nové zbrojení v Německu? Poslední velké rozmnožení německé armády bylo rychle paralysováno jak vojenskou předlohou ve Francii, tak i rozmnožením vojenských sil ru- ských na hranicích, a proto se v Německu pomýšl na nové zbrojení, jak nedávno prozradila „Mili- těrisch-Politische Korrespondenz“. Přišla sice ji- stá oficiosní dementi, ale ve veřejnosti se jim mno- ho nevěří. Berlínský doplsovatel „Matinu“ dovidá sez vlivných parlamenlních kruhů, že politické strany ač souhlasí s příslušnými ministerstvy o nutnosti nových vojenských a námořních reforem, přecesi přejí, aby veřejná diskuse byla odložeha až do roku 1914. Do té doby mohou ministři, chtějí-li, pracovati potají, jak se asi často děje na příklad v Rakousku, kde byly objednány a stavěny dread- noughty dříve, než parlament jejich stavbu povolil Německo při chystaném vydání pokladních pouká- zek za 700 milionů, k němuž nemá zapotřebí svo- lení parlamentu, bude míti po ruce dosti prostřed- ků ke stavbě lodí. Pokud jde o otázku mužstva, v den, kdy Ně- mecko bude chtiti zařaditi všechny rekruty, jimiž může disponovati, bude stav vojska v míru moc býti zvýšen na 1.200.000 mužů. Politické strany v říšském sněmu však prohla- šují, že, pokud jde o odhlasování v říšském sněmu je zbytečno naléhati na ně letos, poněvadž toho není třeba a poněvadž se nechce způsobiti pobou ření ve Francii a v Anglii. Vojenská předloha ve francouzském senátě.
Matin Německo Francie Rakousko Anglie Politische Korrespondenz
25 article
Francouzský senát rozhodl v sobolu, že pro- jednávání předlohy o tříleté vojenské službě ma počiti ve čtvrtek. Zpráva Doumerova bude roz- dána ve středu a nemá býti ztracen ani den ve vyřízení otázky, na níž závisí bezpečnost země. Přece však byl učiněn dvojí pokus odročování Senátor Murat dovozoval, že pro některé sená- tory je prospěšno zúčastniti se příprav ke kanto- nálním volbám, jež se konají 3. srpna, i žádal, aby projednání vojenské předlohy bylo odročeno na úterý 5. srpna, senátor Flaissičres pak z téhož dů- vodu navrhoval datum 12. srpna, totiž až po užších volbách kantonálních. Ministerský předseda vyslovil se několika zdvořilými, ale rozhodnými slovy proti oběma od- kládacím návrhům. Připomenul naléhavost přijetí vojenského zákona, před níž se musí sklonit všechny ostatní úvahy. Poukázal zejména, že za- řadění třídy 1913 by bylo nemožno, kdyby tento zákon nebyl prohlášen nejdéle do 15. srpna. Senát sledoval debaty ve sněmovně a jeho zpravodaj pra- coval paralelně s ní, je tudiž dobře zpraven a aniž upustí v něčem od svého práva kontroly, můž svůí úkol skončiti ve stanovené době. Vývody Barthouovy zvítězily a návrh Muratův byl zamítnut 181 proti 88 hlasům, Flaissierův pal ohromnou většinou. Výsledek této malé šarvátky je dobrým znamením pro osud předlohy v senátě v němž zvítězí vlastenectví nad strannickými zře- tely. Spojené státy a latínské republiky.
Murat Flaissičres Muratův Flaissierův spojený stát
26 article
Ve Washingtoně se stále jedná o návrhu, aby Spojené státy se ujaly prostřednictví mezí stranamí v Mexiku. Nejnovější zprávy uvádějí, že president Wilson si přeje, aby státní sekretář Bryan sám převzal poslání v tomlo smyslu a odejel do Me- xika. Rovněž byla vyslovena myšlenka, aby Argen- tina, Brasilie a Chili byly požádány o součinnost. Vyslanec Spojených států Wilson, jenž v těchto dnech příjel do Nového Yorku, vyslovil se však proti tomu, aby byla do Mexika vyslána komise prostředkovat mezi politickými stranami. Prohlásil, že život a majetek cizinců je v nebezpečí se strany vzbouřenců a lupičů, a nepodaří-li se nynější vládě zjednati pořádek, nastane skutečný zmatek. Jak se sděluje z Washingtonu, mají býti v na- vržené smlouvě Spojených států s Nicaraguou pro- vedeny změny, takže se tomuto státu dovolí při- pojiti se ke každému spolku, jenž by byl založen středoamerickými státy. Okolnost, že takové usta- novení nebylo do smlouvy pojato, způsobila prý totiž nedůvěru u jiných středoamerických vlád, kte- ré si podobného spolku dávno přejí. Ve Washing- toně se prohlašuje, že skutečný, třeba ne formální protektorát Spojených států nad Nicaraguou vyšel z podnětu Nicaraguy a nikoli Spojených států.
Wilson Bryan Argena Washington spojený stát Mexiko Brasilia Nový York Nicaragua
27 article
Pokrokové mládeži slovenské na Moravě a v Uhrách. „Sdružení pokrokové mládeže slovenské“ po- řádá v Uh. Hradišti ve dnech 15.—17. srpna 1913 za záštity sl. městské rady král, města Uh. Hradi- ště sjezd, na který srdečně zve všechny pokroko- vě smýšlející Slováky z Uher i z Moravy. Za trudných okolností sdružili jsme se v trva- lou organisaci, abychom pokračovali v práci, za- čaté na sjezdech v Hodoníně a ve Strážnici. Chce- me působití pro kulturní a hospodářské zvelebení kraje, kterému dostalo se přezdívky „nejtemnější Afriky“. Nehledíme tak černě do budoucnosti, abychom tento název považovali za plně zaslouže- ný. Víme, že v povaze lidu slovenského tají se mnoho vzácných prvků, které by obohatily ná- rodní život československý, ale pro duševní a hmotnou odvislost lidu našeho nemohly se pro- jeviti v plné síle; dosud uplatnily se, a to skvěle, jen v lidovém umění a kultuře. Tyto zdravé lidové
Hrad Slovák Morava Uhry Uh . Hradiště Hodonín Strážnice I působití pro kulturní a hospodářský zvelebený kraj temný Afrika
28 article
prvky vyhledávati, je v sobě pěstiti, v kulturním životě celého národa je uplatniti, bude naším úko- Je nám jasno, že bez důkladné přípravy, bez svědomitého poznání našeho lidu a kraje, bez po- chopení jeho potřeb a bez houževnaté práce ne- dosáhneme nápravy. Poměry nejsou příznivé pra- videlné pokrokové práci, ale potřeba pracovníků je veliká, Inteligence v našem kraji nedostála svým povinnostem; na moravském Slovensku je značně odcizena lidu a na Slovensku uherském je větším dílem odnárodněna. Lid je bez přirozených vůdeů, vyrostlých z domácích kořenů. Jestliže náš lid se opozdil za vývojem ostatního národa, je tím vi- nen v prvé řadě nedostatek domácích vůdčích li- dí. Pánem na venkově zůstal kněz a žid. Abychom pomohli lidu na cestě ze tmy ke světlu, je třeba, abychom vychovali nejprve sebe, mládež, vypě- stili nové cílevědomé pokolení. Hájíce stanovisko kulturní jednoty českoslo- venského národa jako vyšší individuality, nechce- me zániku a pohlcení našeho kmenového života, naopak, budeme se snažiti, abychom jej uplatnili jako živel rovnocenný a tedy rovnoprávný. Svědomitě a věrně chceme sloužiti radou i pomocí svému lidu, zachránění a zdokonalení jeho kultury, jeho sociálnímu a hospodářskému rozvoji. Nebudeme překážeti v práci dosavadním spol- kům a politickým organisacím, ale budeme pracos vati s nimi a vedle nich, jdouce za vysokým cílem svých snah, proniknutí vědomím, že jen tehdy vy- konáme svou povinnost, spojíme-li lásku k našemu lidu a víru v jeho budoucnost s osobní obětavostí, věcnou znalostí a vytrvalou prací. Kdo s námi souhlasíš, přijď mezi nás a po- máhej ve společném dílel lem.
Slovensko kulturní jednota
29 article
Za Ústřední výbor S. P. M. S.: Bohdan Pavlů, Karel Hollan, i t. č. předseda. t. č. jednatel. Za sjezdový výbor S. P. M. S. Miloslav Lerch, Zdeněk Jaroš, předseda. jednatel. doe pee ! Pořad sjezdu Sjezd koná se v Sokolovně v Uh. Hradišti. V pátek, 15. srpna: O 3. hod. odpol. zahájení sjezdu: a) Uvítání. b) Přednášky a rozpravy: 1. Dr. Josel Kudela: „O úkolech Čechů v československé vzájemností.“ Uvítací večírek v 8 hod. v Měšťan- ské besedě. V sobotu 16. srpna: O 9.—12. hod. dopol. a 3. až 6. odp. sjezdové jednání. 2. Bohdan Pavlů: O úkolech sdružení SPMS. 3. Frant. Kaláč: Význam lidového umění v kultuře. 4. Miloslav Úlehla: O klerikalismu v našem kraji. 5. Joža Pospíšil: Slo- venské školství. 6. J. Štěrba: O činnosti učitele mezi mládeží. 7. M. Kolaja: O slovenské literatuře na českých středních školách. Přátelský večerv 8 hod. v Sokolovně. Hraje Myjavská muzika. V neděli 17. srpna. Dopoledne o 1/49. hod. valná hromada SPMS. v Sokolovně. (Založení míst- ního odboru.) O 10. hod. veřejná schůze v Redutě, na níž promluví posl. dr. Josef Selfert o po- krokové práci na moravském Slovensku; red. Ant.
M S Pavel Hollan M S Lerch Jaroš doktor Josel Kudela Čecho František Úlehla Pospíšil J Štěrba M Kolaja Selfert Slovensko St
30 article
Štefánek o československé národní jednotě. Odpoledne o 2. hod. průvod z městského parku do Sokolovny, kde se koná lidová slavnost. Hudba myjavská a místní. Slovácké tance atd. Veslařské závody. Večer taneční zábava. Hudba místní. Za- čátek v 8 hod. Sjezdová legitimace po 2 K opravňuje k účasti na jednání sjezdovém a k volnému vstupu na pá- teční i sobotní večírek a nedělní lid. slavnost. Vstupné na oba večírky a taneční zábavu v neděli po 1 K za osobu, na lidovou slavnost 60 h za oso- bu. O nocleh přihlaste se včas před sjezdem a do- dejte, chcete-li nocleh společný nebo zvláštní po- koj. Legitimace vydávají se před sjezdem i na něm. Přihlášky přijímá a vyřizuje Sjezdová kancelář, Uh. Hradiště. Sokolovna.
Štefánek československý národní jednotit
31 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Protičeský bojkot v Jabloncí. „Ga- blonzer Tagblatt“ uveřejnil dne 27. července ve stálé rubrice „Sdělení německého Volks- ratu v Jablonci“ tuto vyhlášku: „Němci, po- zor! Četné německé časopisy otiskly v těchto dnech reklamní noticky pražské pojišťovací společnosti „Moldavia“, ve kterých se této spo- lečnosti dělá reklama a mezi jiným se uvádí, že společnost zřídila právě ve Vídní svou fi- liálku. Budiž zdůrazněno, že tento podnik za- ložila loni živnobanka, tedy banka česká. — Pražské semenářské firmy Bahlsen, Krinera Pecold, které mají široký kruh německých zákazníků, jsou podnikem čistě če- ským. Upozorňujeme na to proto, poněvadž tyto firmy byly původně německéa snad ještě je rozšířen náhled, že se v nich nic nezměnilo. Naše hospodyňky opět hovoří na trzích česky. Když už na trhu od Čechů ku- pují, nesmějí se přece tak dalece ponižovati, aby s prodavačem, který zde dělá obchod, „povidalen“. Na posledním trhu byly dámy z předních kruhů, zaujímající v našich národ- ních spolcích čelné postavení, přistiženy při českém hovoru; bude-li se to opakovati“ — hrozí jim „Gabl. Tagbl.“ veřejným pranýřo- váním. Tak to chodí v „Deutschböhmen“a státní úřady proti tomu nehnou ani prstem! — Potíže německého kasina v Praze. Před časem referovali jame o sporu mezi nájemcem německého kasina v Praze a jistým českým číšníkem, který na své cti a na svém těle po- cítil praktické důsledky německé kultury za to, že účtoval při nějaké mimořádné zábavě v kasině na českých účtenkách. Německý tisk uvedla tato aféra do stavu mimo zákon roz- umu a slušnosti. Poněvadž si při tom zaútočil také na vlástní správu německého kasina aa
Němec Kriner Pecold Čecho Jablonec Vídeň Praha Bahlsen