Strana4.

NÁRODNÍ LISTY

8. srpna 1900.

Číslo 217.

všech válečných lodích rakouských až dlo pohřbu krale Humberta vlajky na polostožárech. Konference proti anarchistům. Z Berlína, 7. srpna. Potvrzuje se, že španělský mmistr-president Silvela vyslovilse o svém domnělém podnětu ku svolání konfe- rence proti anarchistům, že se mu zdá velmi obtížno učiniti proti anarchistům nějaké opa- tření. Žádná z velmocí si netají, že všechny musí jíti ruku v ruce, máli konference mii nějaký praktický úspěch. Španělsko nechce s ujati iniciativy, poněvadž několik států, zvlástě Anglie a Švýcary, se nechtějí připojiti. Na vše- chen způsob všask připojí se Španělsko k roz- hodnutí mezinárodního rázu. Co se týče vnitř- ních opatření, myslí Silvela, že by postačily přísné zákony, které byly vydány po attentátu na Canovu.

Stihání anarchistů. Z Říma, 7. srpna. Včera bylo v Ternu zatičeno pět anarchist ů, šestému podařilo se prehnouti. Dva z nich bránili se zoufale policistům. Jeden policista byl raněn nebezpečné dýkou, druhý utržil dvě rány V Joreji byl zatčen anarchista, u něhož po delšl dobu bydlel Lannier. Z Říma, 7. srpna. Bratr Bressův, Lo- renzo, švakr Larocci a anarchisté Ga- brielo Lini a Euulio Braga zůstanou ve vyšetřovací vazbě. Všichni přisluší do Prata. Je proti nim důminka, že prý o úmyslu zavraždit krále věděli. Dle výpovědi bratra Bressova učil se tento u Prataj střilet z revolveru. Z Terstu, 7. srpna. Zda zatčeni zá- mečník Me aga ze St. Aguty u Boloně sklepník z Lorety pro podezření z anarchi- stických rejdův a dodáni zemskému soudu. Z Frankfurtu, 7. srpna. Dopisovatel londýnského »Expressu« a dopisovatel »Morning- Postu« byli včena večer při návratu z Koburku na nádraží berlínském zatčen. Korrespondenta kenservativního »Morningpostu« pokládali za fran- couzského anarehistu, kdežto dopisovatel »Ex- pressu« zdá se býti policii italským anarchistou.

Teprve když vykázali se svými listinami, byl propuštěni Z Berlína, 7. srpna. Anarchista včer v Lipsku zatčený jmenuje se Leange. Listy u něho nalezené zabaveny. Z Říma, 7. srpna. (C.-B.) Arci k ntžeti Rainerova, jenž zejtra přijede, přidělen k službám generalmajor Conslanuini. Bulh a- ská mi s se přijela dnes. Král Viktor Emanuel přijme cizí miss zejtra. Na výzdobě Panteonu, nádraží a ulic pilně se pracuje. Cizinců přijiždí mnoho. Z Říma, 7. srpna. (C.-B.) Minulou no bylo z at čeno 52 ludí pro podezření z anar- chistických rejdů. Anarchlstické spiknuti. Z Brusselu, 7. srpna. Zdejší an a eh istické ústřední vedenii vy vrac zprávu, že Bressi a Salson spáchali attentáty z rozkazu anarchistické strany. Ústřední veden nezamýšlelo žádného atlentátu, tak že zavraždění krále Bumberta a útok na perského šacha jsou jen skutky jednotlivců, zrovna tak je nepravdou, že strana chystá se kzavraždění cara nebo jiné státní hlavy. Z Cařihradu, 7. srpna. Ve městě ibyly přes noe nalepeny plakáty, v nichž se pouka- zuje na útoky na krále italského a na perskéh šacha a vyhrožuje sultánovi týmž osudem. Ná- sledkem toho zatčeni četní důstojníci a úřadníci. V paláči sultánově mají veliký strach pře attentálem. Ani vyslaneckým kavasům nen dovolen vstup do paláce sultánova. Cizí lidé. kteří nezbytné musí do paláce, jsou provázen ozbrozenou stráží sultánovou. Vyšetřování proti policii a proti četnicív u. Z Říma, 7. srpna. Ministr vnitra uložil na rozkaz králův řediteli policie a veliteli čet- nictva, aby vyšetřili opatření, jež se sita la dne 29. července k ochraně krále Humberta. Policie i četnictvo navzájem s obviňují. Hlavní vina svaluje se na komisař Prata.

K atlentátu na per- ského šacha V Praze, 7. srpna. Okolnesti, za nichž byl proveden na šacha attentát, stávají se stále podezřelejšínnii, jakož záhadon jest sama osoha útočníkova. Budilo různé poznámky prvotnii konstatování, že útočník dlouho, dlouho mířil na šacha, ale nestřelil, až mu revolvér vyrván byl. Pak ale, aby attentát vypadal vážněji, hlásalo se officiosně, že pr útočník přece vystřelil, ovšem ale prý kule ne- mohla býti nalezena. Nuže, nyní prohlašuje znalec střelných zbraní Gastinne- Resolle po dákladném prozkoumáni revelvénu útočníkova, že z něho ne- mohla se vůbec žájná rána dáti, po- něvadž kohontek byl upilován tak, že sklapnutím nemohl býti výstřel způsolen. Táké není pravda, že Salson náležel k dávným agitatorům anarchistickým, hla sate- lem anarehistickým idejí stal se nepochybně před attentátem samým, neb při něm, ne-li dokonce až po něm . . . Zjišténo totiž nyní dle listův jeho k matce, že byl ještě před do bou zeela kratičkou dokonce — velmi pobož- ným. Ješlě nedávno psal matce: »Chodím do kostela, poněvadž věřIm.« A dokonce ještě v únoru t. r. psal matce list, v němž praví: »Byl jsem zoufalým, ale zalím vrátila se mi od- vaha. Doufám opět. Milý bůh nemůže hodným lidem, jako já jsem, odepřiti existenci. Dasvat potravu i nejmenším ptáčkům a dobrotu svou dává pocifovati celé přírodě.« Matka Salsonova má ještě 4 děti, z nichž nejmladší jest 9lety synek. Z Paříže, 7. srpna. (C.B.) Dle zpráv časopisečkých zatčený anarehista V a'l eit te bude as v několika dnech propuštěn na svobodu, jelikož jeho spoluvinaa na sitten- tátu Salsonově nemůže býti pro kázána.

Válčení s Čínou. V Praze, 7. srpna. Nové příhody? Zajímavých dnes zpráv jest několik, ale vesměs nezaručené. Dle některých nastoupil spojenci 4. t. m. skutečně pochod proti Pekinu, ale utrpěli hned u Pejcanu známou nehodu, ztrativše na 1200 mužův nenadále tuhým od- porem nepřítele, jejž prý ale na konec přece k ústupu donutili. Dle jiných zpráv nařízeno vládou čínskou vyprovodění vyslancův z Pekinu do Tjencina již minulého pátku, ale vzbudilo prý to v Pekinu nové bouře a pokusy, vyslance zadržeti. Mezitím co takto jsme v příčině ope- race spojencův a poměrův v Pekině na dále bez autentických zpráv, stává se stále jistějším a zřejmějším, že Angličané chtějí se trvale usa- diti v poříčí Jance a zmocniti se Šanchaje Trvale, ovšem třebato popírali. Leč o tom všem uvažujeme dnes již na místě jiném i zbývá nám zde jen ještě některé podrobnosti a episody pořadem zaznamenati. Proti spojencům. Prine Tuan, v Pekinu dnes asi opět vše- mohouci, vydal nový výnos, jímž nařizuje vojsku i boxerům, aby se opřeli spojencům na Pekmn postupujícím vší silou a aby hájili před nimi každou píď země. Všechno vojsko čínské do stalo v posledních dnech plnou mzdu. Mac-Kinley hrozí, nebude li zjednáno do 24 hodin přímé spojení mezi vládou americkou a jejím vyslancem v Pekinu, že vyslati dá z Fi- lipi silný voj americký do Číny, aby donuti čínskou vládu, by vyhověla požadavkům ame- riekým. Li-Pin-Hen, jmenovaný nyní nejvyšším velitelem vojska čínského na severu, vystupoval již jako guvernér žantunský ostře proti cizincům. Když v Šantunu r. 1897 byli zavraždéni dva němečtí missionáři, zavdalo to podnět k obsa- zení části provincie té (Hiačuna) Německem k sesazení Li-Pin-Hena nátlakem Německa.

Toto chtělo původně vymoci od Číny, aby Li- Pin-Hen nesměl býti dosazen již vůbec v žádný úřad státní, ale upustili na konec od toho, načež Li-Pin-Hen byl již rok na to jmenován guvernérem v Šansí a později do Mukdenu pře- sazen. Tam prý přičinil se všemožně, aby obyva- telstvo mandžurské i proti Rusům podnítil. Znepokojení v ostatní Číně. Popráva dvou cizincům přejících členů státní rady čínské vyvolalo silné znepokojení, také v dosud klidných krajích střední a jižní Činy. Znepokojení tím větší, anoť se očekává. že cizincům oddaní místokrálové jižní Činy budou dáni teď na povel z Pekinu do obža- loby. Anglie kořistí z okolností těchto a chee nyní vnutiti místokrálům v poříči Jancekianu »materiální ochranu« svou proti Pekinu, ji- nými slovy: britské posádky. Prozalím vyzval alejenadmirál Seymour britské poddané v Chinkianu (na Jancekianu poblíž Nankinu), aby vzhledem na očekávané tam nepokoje město to opustili. V Šanchaji proslýchalo se včera, že Yuon- šikaj, guvernér šantunský, byl emi- sarem boxerův dýkou zavražděn.

Rozmluva s Lichunčanem. Dopisovatel berlfnského »Local-Anzeigru« měl prý v Kantoně 5. července, tedy ještě před odjezdem jeho na sever, rozmluvu s »čínským Bismarkem«. Tento vyjádřil se, že boxeři nejsou vlastně rebely, poněvadž zůstali věrni dynastii svojí. Jich hnutí namířeno jest vlastně jen proti »odpadlíkům«, to jest proti křesťanům-domo- rodeům, kteří prý nátlakem velmocí používají výsad, z nichž oproti ostatním domorodcům ne- litostně prý kořistí, čímž se rozhořčení proti ním jen zvyšuje. Proti missionářům a cizincům obrací se hněv na potud, pokud prý těmto od padlikům proti ostatním Číňanům naddržují Lichunčan děl tu: »Missionáři jsou pro poměr Číňanů k cizincům stálým nebezpečím a pří činou všech nepokojův.« Lichunčan káral ostře, že Ně- mecko v roce 1897 za zabití dvou missio- nářův německých nespokojilo se př- sným potresttání pachatelův a ve- likým odškodným, nýbrž setrvalo neústupně n tom, aby mu postoupen byl kus půdy, Hiaočau.

To vyvolalo znova veliké rozhorlení, zvláste když i jiné státy přikladu Německa následovaly. Lichunčan popíral zodpovědnost vlády čínské za zavraždění německého vyslance, ale při- pustil, že v Pekině vládne princ Tuan, ale pr — jmenem císařovým. Podmínky Německa Číně. Od »dobře informované a vlivuplné osob nosti« v Šanchaji, nepochyhně od tamního ně- meckého konsula, obdržel jeden list sdělení pravdépodobných podmínkách, jež Německo Číně klásti bude, ovšem až teprv po dosuženém vllězství! Budou to nepochy bně vedle zadost učinění za ubití Keltelera a odškodného z škody způsobené zabíjenim i pleněním podmínky tyto: Opětné dosazení v úřady státnikův Ven tunhua a Čanvinhuana (první býval vychova telem císaře Kvansu), kteří protože přejíci zincům a »reformám«, byli upadli v nemilost Lichunčana nemá prý Německo interessu podporo- vati. Jeť známo prý o něm, že stál v ruském žold u, a že nyní slouží prý americké Unii jakož také Američan Peltuck opatřuje veškeré dnes peněžní záležitosti mistokrálovy i jeho vše chnu korrespondenci s ojzinou. Mimo to prý má býti v Číně proveden evropská správa dluhův jako Egyptě a Turecku. O zálusku na ostatek pro- vincie šantunské Němci ovšem zatím opatrne mlčí.

Z Mandžarska.

Z Petrohradu, 6. srpna. (C. B.) Z Ch - barovska oznamůjí 3. t. m.: Přičiněním úřadů přibyli sem z Charbinu a j. míst na severn činské železnici zřízenci a úřadníci železniční se svými rodinami — celkem asi 6000 lidí — s 44 raněnými a 35 nemocnými. Hlavní gu- vernér ustanovil komisi, jež má se starat o je- jich zaopatření a ubytování. Ředitelství čínské železnice upsalo 5000 rub. na zřízení ambu- lance pro nemoené a raněné a na opatřen byrů. Nemoení a ranění byli umístěni ve v jenské nemocnici. Z Petrohradu, 7. srpna. (C.-B.) HIlavnt štáh dostal tyto zprávy: Oddíl generála Sa charova postoupil 31. m. m. 120 verst proti toku řeky Sansinu, ale s čínským vojskem se nikde nesetkal. Dobyta byla jedna vojenská džonka (čínská lodl). U Erdzjalu zapáleno složené dříví. Generál Mačevský oznamuje, že bez- podstatné jsou pověsti o branných četách Číňanů, jež vyskytly se prý Zabajkalsku na řekách Uroně Arguně.

V Pekině. Z Londýna, 7. srpna. (C.-B.) »Timese sdělují ze Šanehaje ze včerejška: Dne 2. t. m. vydáno bylo nařízení Šenovo, ve kterém se prohlasuje, že cizí kupci a missionáři zn nepokoje na severu nejsou zodpovědni a na- řizuje se, aby čínským křesťanům dopřáno bylo oehrany. K. Z Kolína nad Rýnem, 7. srpna Berlínský telegram »Kölnische Zeitungu« ozna- muje, že zprávy z čínského bojiště, pocházející ze žaponského pramene, jsou věrohodné. Prolo zasluhuje prý velké pozornosti, že dle těcht zpráv nejvyšší autorita králov n vdovy ještě stále trvá a že na její podnět byl jmenován nepřítel cizinců L i-P i n-H e vrchním velitelem vojska na severu. Tyto zprávy mají prý důležitost zvláště proto, že se již dnes ví, kdo je vlastně zodpověden za to, co se stalo a koho musí v nejbližší době stihnouti pokuta. Z Londýna, 7. srpna. (C.-B.) V dol sněmovně. St. podtajemník Brodrick přečetl telegram státní rady činské ze dne 30. červene datovaný který doruči! činský výslanec, a ve kterém se praví, že vsem cizím vyslan cům se dobře daří. Byly jim opětně do- dány potraviny. Cizozemští vyslanci s čínskými úřady udržují velmi přátelské styky. Úspěšnost při vyjednávání o převedení vyslanců při bezpeč ném průvodu do Tjencina se očekává. Poněvadž však nepřátelství brzo zase as vypukne, nepo- kládá se doručování šifrovaných telegramů vy- slancům za žádoucí. Dále sděluje Brodrick telegram britského konsula v Tjencině ze dne 4. srpna, dle kte- rého tamější žaponský konsul má zprávy od ža- ponského vyslanectví, sahající až do 1. t. m. ve kterém konsul oznamuje, že postup s po- jenců počne dne 4. srpna.

Brodrick prohlásil dále, že jiných zpráv z Činy nedostal. Vláda také potvr zen nemá Lichunčanovy zprávy, že ci zinci opustili Pekin 2. t. m. a odebrali se po stráží do Tjencina. Cambridge tázal se, není-li úmyslu vzhledem k Lichunčanově zprávě, že by pekinští vyslanci byli možná povražděni, kdyby spojenci postoupili na Pekin, oznámiti mu, že bude osobně zodpověden za jejich bezpečnost. Brodriek odpověděl, že anglická vlád oznámila čínské, že by sama byla vinna, kdyby se stala vyslancům nebo ostatním Evropanům nějaká nehoda. Anglická vláda považuje za ne- včasné podávati další zprávy o té věci. Z Paříže, 7. srpna. (C.-B.) Minist Delcassé sdělil v dnešní ministerské radě depeši šanchajského konsula ze dne 5. t. m. jenž oznamuje, že taotaj Šen sdělil mu cí sařský dekret ze dne 2. t. m., že cizí vy- slanci, budou-li chtíti, budou do- praveni pod stráží do Tjencina že od nynějška mohou jednati se svým vladami otevřenými depešemi. Ministr doložil, že žádná zpráva neopr av- ňuje k domněnce, že byl usnešen postup na Pekin. Žádná vláda nedo stala o tom také dosud žádného vyroz- umění. Z Čífa (přes Taku), 7. srpna. (Slefani. Velitel křižáku »Elha« dostal od šantunského guvernéra zprávu z Pekina 30. m. m., že vy- slanci a ostatní cizinc i jsou zdrávi. Byli zaopatření potravou a rokuje se o opa- třeních k jejich ochraně na cest do Tjencina, kde zatím zůstanou.

Ze Šanehaje, 5. srpna. (»Standard«.) Lichuněan žádal v Pekině za devitiměsičnou dovolenou. Byl velice rozčilen zprávou, že byli popravení dva členové státní rady přející ci- zmcům. Nebyli sťati, nýbrž rozpoltění. Z Loudýna, 7. srpna. (Zvláštní teleg »Nár. Listů«.) »Daily Expressu« telegrafuje s ze dne 6. t. m. ze Šanchaje: Lichunčan učinil dnes konsulům úřadní sdělení, že vyslanci opnstili v pátek odpoledne Pekin, aby se odebrali do Tjencina. Úradně oznámeno dále, že J ung l u, dří vější vrchní velitel čínského voj ska, byl jmenován císařským edik tem, velitelem sboru, jenž má vy slancům sloužiti za průvod až d Tjencina.

Konsulově přes to vše nepřikládají víry sdělení o odjezdu vyslancův, naopak došly prý jich věrohodné zprávy, že, jakmile rozšířila se v Pekině vědomost o tom, že vyslanci mají být do Tjencina propuštěni, strana proticizine- cká s Li-Pin-Henem a Kanym v čele smluvili opatření, aby odjezdu cizinců zabránila. Generál Tunfusian ob- držel prý rozkaz, aby vyslance jich průvod zadržel na cestě, ne bude-li možno zadržeti je už v Pe kině a mimo to zastaveno také — hned od pátku — dodávání potra vin vyslanců m. Z Brusselu, 7. srpna. (C.-B.) Šanchajský konsul oznamuje: Lipinhen, jehož nepřítom nost v Pekině znepokojuje, odtáhl chrániti želez nici z Pekina do Hankova, na niž prý Žaponei u Pejtinfu chtějí podniknout útok a zaskočiti Číňany na ústupu. Z Nového Yorku, 7. srpna. (C. -B »Journal and Avertiser« obdržel ze Šanchaje tuto depeši ze včerejška: Plukovník amerického vojska obdržel domorodým poslem depešio amerického vyslance v Pekinu podepsanou v níž se praví: »Pomozte ihned, a č-l vůbec pomoci máte. V Peki n není žádné vlády mimo vojen ské náčelníky, kteří se usnesl cizince vyhubiti« h e Přípravý. Z Londýna, 7. srpna. (C.-B.) Dle šan chajské zprávy »Daily Mail« ze dne 5. t. m generál Gaselee žádal lepší dělo

střelectvo. Admirá! Bruce prohlásil že nemá dostatečný počet dů stojnictva. Ze Šanchaje, 5. srpna. (Standard.) Ja- ponští vyzvědači vrazili na velké mhožstvi čínského vojska, sestávajícího z jizdy a pěchoty, jihozápadně od Tjencin a na jiný valný houf nedaleko Lu- taje, východně od Tjencina. Operace spojeneů. Z Londýna, 7. srpna. (Zvl. tel. » Ná Listů«.) Žaponský konsul v Tjencina zvěděl že vojsko Tunfusiana soustře duje se, aby postavilo se spo jencům u Pejcanu na o d po Vydán byl edikt, jímž nařizuj se znovudobytí Taku a Tjencina. Ostatní Čína. Z Londýna, 7. srpna. (C.-B.) »Daily Mail« oznamuje ze Šanchaje: K ochran zdejšího anglického konsulát byla polni děla vysazena na břeb Dne 2. t. m. vydal Šen výnos, jímž se prohlašuje, že cizí kupci a missionáři nejsou prý zodpovědni za nepokoje na severu a naři- zuje se, aby domorodí křesťané byli chráněni Ze Šanchaje, 7. srpna. (»Reuterova kancelář«.) Britský konsul v Čunkin zabavil říční jeden parník, nep- chybně aby dal cizince po něm do praviti do Šanehaje. Zdejší konsui britský oznámil ale, že není úmyslu cizince z pří stavu na Jancekianu odstraniti.

Válka jihoafrická. Telegramy. Z Pretoric, 5. srpna. (»Daily Telegraph«. Malé houfce Burů skličuj Angličany se všech stran ná sledkem ústupu springské po sádky. Burové obsadili Springg, důležitý těžbou uhlí ve východním území hraničném. Z Craddocku, 6. srpna. (C. B.) Došly sem telegramy, že ve Vryburgu bylo v so botu velké rozčilení. Byla svůlána měst ská garda a přibyly vojenské posily. Také jinak připravovalo se všecko na případný útok Burů. Z Kapska, 7. srpna. (Reuter.) Harrys mith vzdal se generálu Mc. Donal- dovi a tím jest obnoveno železniční s po- jení s Natalem. Dne 5. t. m. strhl se tuhý boj u Elands riveru, jenž trval ještě 6. t. m. Po- drobnosti nejsou známy, ale myslí se, že gene- rálům Carrigtonovi a Hamiltonovi podařilo s osvoboditi rustenburskou posádku tato ustupuje do Zeerustu. Z Londýna, 7. srpna. (C.-B.) V dolní sněmovně sdělil Chamberlain, že dohod se s Kanadou a australskými osadami o hlav ních věcech přiští úpravy jihoafri- ekých poměrů. Britská vláda a obě tyto země jsou zajedno, že ji hoafricke území musí se annektovat a dosa- diti tam vláda podporovaná vo- jenskou mocí a časem zřídí se obou osadách representační samo v lád a. (Pochvala.)

Telefonické zprávy „Nár. Listů. K rátětské návštěvě ministr- presidenta dra. Körbra. ch. Z Pešti, 7. srpna. K cestě dra- Körbra k Szellovi píše »Pest. Lloy d« Stale nalehavější je otázka, zdali Maďař ještě dále provozovati budou passivní absti- nenci oproti dosavadnímu rakouskému sv- stému: »protloukati se dale«. Brzy budou naši státníci nuceni učiniti vážné usnesení Rakouští státníci budou se musit rozhod- nouti: »buď anebo«. Buďto pořádek a svo- bodu, jakož i úpravu nevyřízených otázek zajištění společných záležitostí pomocí rakou- ské ústavy anebo rakouská ústava nesm viseti jako žernov na krku Uher »Budapesti Hirlap« doufá, že v Rátátu nebylo nic smluveno, co by se dotýkalo za konův o vyrovnání a davá na uváženou. je-li pro Uhry lepe pracovati k tomu, abys Němci s Čechy ad hoc shodli k potrvání úmluv vyrovnacích a tím i k vy volá n nedohledné hospodářské krise pro Uhry aneb nechají-li Uhři Čechy s Němci se rváti až do obapolného vyčer- pání sil jejich. ch. Z Pešti, 7. srpna. Dnes odjel m.-p. Szeli do Vídně, odkud zejtra s odebere do 1šlu. Nové dalekostřelné dělo. Z Petrohradu, 7. srpna. (»Local Anzeiger«) sděluje: Dělostřelecký kapitán Ko zlov sestrojil dalekonosné dělo, které na vzdá lenost 10 verst (11.5 km.) prorazí kovove brnění, tlusté 6 palců. Zkoušky setkaly se s velmi dobrým úspěchem. Mezinárodní kongres studujících. G. Z Paříže, 7. srpna. Sjezd studu- jících bude bezpochyby míti velmi pohnutý průběh. Súčastnilo se ho na 5000 studujících. Kongres jest zmítán politickými a národními otázkami. Studenti finští byli vřadění mezi ruské, proti čemuž protestují. Lvovští stu- denti byli vřaděni na vlastní prý přání vesmě mezi polské, Studenti ze Štrasburku připojil se k francouzským. Studenti rumunští ze Sedmi hradska protestují proti tomu, aby byli po kládání za Maďary.

Proti Chamberlainovi. w. Z Londýna, 7. srpna. Pozornos budí zde trvalou řeč liberálního vůdce Har courta, kterouž měl tyto dny v dolní sně movně proti imperialistické politice Cham- berlainově. Řeč ta pokládá se vlastně z průpravu už k volební kampani ze strany liberálů. Harcourt výtkl mimo jiné vláde zvláště ostře též, že při vypuknutí války jihoafrické páčila náklad na ni na 10 mili. lib. šterl., nyní že ale žádá šestkrát tolik a že nelze ani věřit, že by to byl již poslední požadavek. Harcourt obával se, že vláda v politice čínské prokáže stejnou neprozře- telnost. Harcourt přirovnal postavení Anglie v Číně dnes k muži, jenž má ruce na zá dech svázané a přiznal upřímně, že vše obecná zášť proti Anglii plyne z její nena- sytnosti při pohlcování nových zemí. Sjezd socfálně-demokratické strany v Némeck u. Z Rerlína, 7. srpna. (Zvl. tel. » Nár- Listů«.) Letošní všeobecný sjezd soeialistické strany v Německu zahájen bude 17. zaří v Mohuči. Na denním pořádku bude 11 před- mětův; mimo jině referovati — měl pravě zesnulý Liebknecht »O světové politice«a referovati bude Bebel »O politice strany při volbách zemských«. Jde tu hlavně o taktiku, a zdaž a pokud má se strana zúčastniti při nynějším nepříznivém volebním řadu volby do sněmu pruského. Milostivý císař. n. Z Berlína, 7. srpna. Asi před dvěma lety probodl rytmistr hr. Stoll- berg na velkých vojenských cvičeníchv Elsasích strážmistra své škadrony. Vojenský soud jej odsoudil na tři léta do žáláře. Nyní po osmnáctiměsíčné vazbě dána mu byla cl- sařem milost.

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 7. srpna. (C-B.) Arcikníže Eugen přehlížel včera pluk císařských my- slivců v Řeutte, odkud dnes v poledne zase odjel. Pošta pro vojenskou loď »Du naj« do Valdivie vypraví se z Vídně I. 10, 11., 24. a 25. srpna v 7 hodin 45 minut rano ze západního nádraží; z Terstu I. tytéž dni v 8 hodin 25 minut ráno. Drobné zprávy z Německa. Z Berlína, 7. srpna. (»Nurdd. Allg Ztg.«) Proslýchá se, že místo T schirského- Bogendorffa, jenž stal se vyslancem v Lucemburku, hr. Pückler, býv. I. ta- jemník vídeňského vyslanectva, bude dosazen v stejné hodnosti do Petrohradu a dosavadní II. tajemník vídeňského vyslanectva baron Romberg stane se I. a dosavadní III ta- jemník Stumm druhým tajemníkem tohoto vyslanectva. Z Hamburku, 7. srpna. (»Börsen- halle.«) Nýtaři v hlohmsko-wosské loděnici usnesli se včera večer zastavit práci a dnes ráno učinilo tak z 500 ny- tarů 250.

Telegraffcké zprávy hospodářské. Z Vídně, 7. srpna. (C.-B.) Za předsed- nietví dočasného předsedy vídeňské obchodní živnostenské komory Alfréda R. šl. Lindhemma konala se dnes velice četně navštívená anket ve příčině přištího rakouského dovozného cel- ního tarifu pro víno, vinné surovinya minerální vody. Účinky dosavadní italské klausule vinné byly důkladně probrány jak se stanoviska pěstitelů vína tak i obchodníka s vínem. Po delší poradě se podařilo přiblížii se podstatně snahám přítomných interessentů. — V dnešní schůzi vídeňského ředitelstní rakousko - uherského banku byli jmenování censoři pro nově zřízenou filiálku v Ústí a učiněna opatření ve přičině jmeno- vání censorů pro filiálku v Pardubicích. st. Z Pešti, 7. srpna. (Zvl. tigr. »Nar.

Listů«.) Na trhu prodalo se 50.000 q o 10h. dráž. Platila: pšenice tisská stará 81 ky K 8.05, peštská 78.5 kg K 7.871. 76 kg K 7.70, 72.5 kg K 7.40, makovská 77.6 kg K 8.05, stolno-bělehradská 77.5 kg K 7.70, 74 kg K 7.50, vašarhelská 77.3 kg K 8 024. skladní 74.3 s K 7.45, banátská 75.8 kg K 7.50 ; nová tisská 83 kg K 8.124, 80 kg K 8.074. 79.5 kg K 8.—, 79 kg K 795, 78.5 kg K 7.90, 77 kg K 7.80, 75 kg K 750, peštská 81 kg K 8.05, 79 k K 7.80, 77 kg K 7.60, 75 kg K 720, tolenská 80 kg K 8.—, stol.-bělohradska 79 5 kg K8 079. 775 kg K 7 95, 75.5 kg K 7.85, 73.5 e K 7.25 na čtvrt leta a transito; žito K 6 87; ječmen K 5.95; oves K 5.30; kuku- řice K 6.35. Terminový obchod byl ku konci mdlý na prodeje. K večeru znamenala: p se- nice na říjen K 7.79, na duben K 8.15, ž i to na říjen K 6.99, oves na říjen K 5.31, ku ku- řice na srpen K 6.26, na květen 1901 K 4. 90, řepka na srpen K 13.50. Sádlo K 55.—; ostatní zboží bez změny. Počasí pěkné. E. Z Hamburku, 7. srpna. (Zvl. tlgrm »Nár. L.«) Americké zásoby cukr obnášejí 121.000 tun (naproti 230.000 t. loá- ským) a ubylo jich za týden 12.000 tun Gjako loni). Raffinerie spracovaly 42.000 tun (naproti 41.000 t.); od 1. ledna 1,020.000 tun (na- proti loňským 1,008.000 tunám).

Národní hospodář. Krok k cíli. Drůbežnickým a odborným spolkům podává Jo se Jeřábek, pokladní oficiál zemědělské rady a jed natel zemského spolku pro chov drůbé e v král, českém. Jakkoli v posledním desítiletí učiněn byl zna- telný pokrok v drůbežnictví v naší vlasti, buď po- moci odborných spolků neb čelnějších chovatelá drůbeže, předce celkovému zvelebení tohoto hospodářského odvětví staví se v cestu v kruzich rolnických ustálené mylně beslo: »že drůbež nie nevynáší, ba dokonce, že ona jest nevyhnutelné zlo!« Toto neodůvodněné heslo má za násiedek, ž rolník drží jen tolik drůbeže, mnoho-li pro dům svůj potřebuje, ač odbyt vajec, kuřat, hus, kacho, krůt i peří na trzích nejen že ustáleně jest zajištěn, ale produkty ty dobře jsou placeny. Nedůvěřivý hospodář musí tedy býti přesvědčen, že drůbež dle určitých pravidel chovaná, skutečné se vyplácí, neboť neklamně prokázáno, že jedna slepic dá do roka 1 zl. 30 kr. až 1 zl. 60 kr. čistého užitku. Ceníme-li jednu slepici ke druhé po 1. zl., vykazuje bilance 130—160% výnosu. Toť užitek od tohoto malého tvora zajist značný! Racionelně provozovaný chov hus, kachen i krůt přináší také poměrně větší užitek. Proto jest úlohou všech povolaných činitelů, jimž rentabulnta drůbeže známa jest, by onen klamný předsudek všemi prostředky a pomůckami co možná záhy vy- vrátili a chov ten racionálním podkladem vše- stranně rozšířili. Spolkům drůbežnickým Gjichž jest 8 českých 19 německých v král. českém) naleží starati se, aby nejen velkostatkář neb majitel vzorné drůbežárny, ale i malostatkař, domkář a lidchudý vůbec, choval veškerou drůbež jen dobrých užitko- vých vlastností! Spolkům tém ovsem dostat