ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bfb79b90-727a-11dc-8717-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 157, place 44, org 15, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY,
3 masthead
8. srpna 1900.
4 masthead
Číslo 217.
5 article
doxním přívežencem Marxovým a stoupencem mezi národního dělnického sdružení, vystoupil koncem lel šedesátých proli stoupencům směru Lassalleova. soustředěným ve »Všeobecném německém dělnickém spolku«, vytýkaje jim koketování s bismarkovskou velkoněmeckou politikou, a založil společně s Beblem roku 1869 v Eisenachu sociálně demokratickou stranu dělnickou, t. zv. »Poctivce« (»Die Ehrlichen«) na pod- kladě marxistickém, která proti prořídlým Lassalle- ovcům mezi německým dělnicivem nabývala vždy širší půdy, až je na sjezdu v Gothě r. 1875 zcela pohltila. Když roku 1870 po pádu Sedanu prote- stoval veřejně proti dalšímu vedení války proti Francii, byl zatčen. obžalován z velezrády a se svým soudruhy odsouzen porotou k dvoulelé pevnostní vazbě. Roku 1874 zvolen byl na novo poslancem v říšském sněmu německém, kterýžto mandát s ma- lými přestávkami jakožto jeden z nejčelnějších zá stupců sociální demokracie v parlamentě a vedle Bebla vůdce její, požívající nejmocnější autority po dnes vykonával. Vedle toho byl vrchním redaktorem předního sociálně-demokratického denníku berlín- ského »Vorwärts«. Liebknecht byl též literárně čin- ným a vydal zejmena spisy: »O politickém postavení socialní demokracie«, »K otázce pozemkové«, »Po- hled v nový svět«, »Robert Blum a jeho dobae »Roberl Owen« a »Na paměť Karla Marxe«,
Marxův Lassalleův Liebknecht Blum Roberl Marx Eisenach Sedan Francie
6 article Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži. Lékařské sjezdy pařížské. Píše dr. D. Panýrek. V Paříži, dne 3. srpna 1900. (Pokračování.) Pochmurný, sychravý den rozpršel se na námi, který ostře kontrastuje s vedry právě minulými, kdy i lod, kterým si ochlazujeme všecky nápoje, zdál se nějak teplým. Pro vě- decké práce den jako stvořený. Kalná obloha neláká na výstavu ani k procházkám po Paříži a tak se povinnost — obcování schůzím — zdá mnohem příjemnější a hodiny rychle mijejí, řečníci se střídají a program sezení záhy je vyčerpán. Mnozi z řečníků ohlášených v pro- gramu se nedostavili. Přednášky sekcí theoreti- ekých jsou navšlěvovány, jak pochopitelno mnohem menším počtem posluchačstva, nežli praktické. V obou však pozorovati hojnose dam — lékařek, které se zájmem jednání sle- dují. Zvláště v sekci pro pathologiekou anatomi v posluchárně prof. Chautemesse- a v sekci pro chirurgii přílomnost dam překvapuje, neboť v oborech těch doktorky pracovaly dosud jen velmi zřídka. V sekci pro pathologickou analomii p úvodním slově předsedy prof. Cornil a uja se slova prof. dr. Hlava, aby pojednal o histogenese rakovin. Francouzsky přednešený výklad sledován byl přítomnými odborníky s ne- utuchajíeím zájmem a odměněn živým potleskem.
doktor D Panýrek profesor Chautemess Cornit Paříž
7 article
Mezi přítomnými uvádíme vedle čelných lékařo českých prof. dra. Obrzuta, býv. assistenta prof. Hlavy; přednáška prof. Obrzuta o změ nách rudých krvinek mimo organismus položen v téže sekci na den 8. srpna. V chirurgické sekci je prostranná poslu- chárna až ke stropu naplněná výraznými posla vami ranléků všech směrů a národností. Na vyvýšenou »kazatelnu« před stolem pořadatel stva, kde ve funkci předsedy střídají se nej- přednější hlavy evropského světa chirurgického vystoupila během dvou hodin dlouhá řada au torů, z nichž někteří demonstrují nové nástroje, jiní vyprávějí o výsledeích svých operaci, Mluvi se — až na jediného řečníka — franeouzsky Kolem nových instrumentů seskupuje se družina o věc se zajímající, mezi tím co další řečník obrací se k ostatním přítomným. Jistou pozor nost vzbudilo sdělení výmluvného Vlacha Ni- colettia, který provedl s úspěchem řadn operaci i na útrobách břišních bez narkosy vstřikem pouze do dučeje páteřního roztoku ko- kainu (podle methody Bierovy). Operace byly úplně bezbolestny a výkon ku znecitlivění ve- doucí, provádí-li se dle technických předpisů. neni tak závažný, jak by se na první pohled zdálo. O témže předmětě mluvil Severeanu z Bukurešti. Nový nástroj ku spojování rány de- monstroval Dán Bramson z Kodaně.
doktor profesor Obrzut Vlach jítmonstrovat Dán Bramson Obrzut Bukurešť Kodaň
8 article
O chirurgii močového ústrojí pojednáv zvláštní sekce, která položena do nemocnice Neckerovy. V Rue de Sěvres brzy nale zena tato budova zevnějšku ponurého, málo lákavého, rozkládajíci se opodál několika po- dobných ústavů (Laěnnecovy nemocnice, dětské nemocnice). Zvětralé tváře kamenných budov jsou věru málo přívětivy, ale nitro je úpravně a hned při vehodu do posluchárny upoutá vý- stava krásných nástrojů, z nichž některé, na př přistroje na drcení kamenů močových, lehké velmi jednoduché při manipulaci, stoly k ope racím gynaekologickým, celé z kovu, neveliké. ale solidní, ač trochu komplikované, skříně n nástroje celé z kovu (poniklovaného) a brou šených skel, nádoby a nářadí na cévky a jieh sterilisování atd. hojnost odborníků v tomto plodném odvětví chirurgie upoutalo. Látka před- nášek, v této sekci konaných, vymýká se obzoru širší veřejnosti.
Neckerův Rue jít Aires Laěnnecův nemocnice
9 article
Další obor chirurgie zahrnuje sekce p ro dětskou chirurgbi. Sezení její (I.) bude se konati dnes odpoledne v Sorbonně v amí theatru Descartesově a bude tu pojedná- váno o tvrdém, jednom z nejtvrdších oříšk novodobé chirurgie, o léčení vrozený ch vymknutí kyčelních. Zapsání jsou přede- vším dva řečníci, kteří mají zvučné jmeno v nauce o léčení télo choroby Hořía (WVürz burg), jenž pojedná o krvavé léčbě a prof Lorenz (Vídeň), zastance orthopaedického léčení vrozených luxací kyčelních. Do diskusse zasáhne však ještě řada jiných řečníků. Slavnostní naladění v práci přednáškove znenáhla pomíjí a členové kongresu vzpominají čeho dosud byli účastni. Vzpomínají a ti z nich kteří se zúčastnili minulých sjezdů, srovnávají Na nějaké pohostinství si právě stěžovati ne můžeme. A pořadatelským důmyslem Francou- zové podle dosavadních ukázek také zvláště ne- vynikají. Človék už pozoruje, co je jádro, a e je nanesený obal, fermež, okrasa. Jsme tak sami sobě odkázáni, jako kdybychom kdykol jindy přijeli na svou vlastní pěsť do Paříže jakoby nebylo ani povinnosti Francouzů, po starati se nám také o něco více nežli o pouhe místo ku přednáškám. Poskytli nám ovšem 7 vstupenek do vý stavy, t. j. právo ku bezplatnémn vstupu na výstavu po dobu trvání sjezdu *), ale abychom *) Což representuje, počítáme-li titret za 30 cen timů (tak se nyní všude prodávají), královský dai 2 Ir. 5 centimů. To je noblesa, co?
Lorenz Francouz Ir Vídeň Paříž Sorbonna kongres
10 article
vybředli z úžasu nad tou obětavostí, vpouštějí nás na legitimaci do výstavy jenom dvěma vchody, totiž právě nejvzdálenějšími, kterých málo kdo asi použije. Aby se netrmácel, raději si koupí vstupenku, která platí do v šech vehodů. Pořád se psalo o snížení na dráhách. Dali nám jakýsi hadřik s nápisem »Fenille de chemin de fer«, na němž stojí, že kdo plat cestu do Paříže, může touž cestou z Paříže až na hranice jeti zdarma. To je tolik jako 50 sleva. Ale věc má háček. List se musí dát vidovati u pokladníka první francouzské stanice na trati vedoucí k Paříží. Na té stanicí je také prohlidka zavazadel. Pak si tu musíte koupiíi lístek na další cestu, protože Francie okružní lístky nevydává. Vše to musí se pořiditi za ně- kolik minut. Chcete-li se občerstviti, zbude vám tak málo času, že lehice zapomenete na tento půlarch, beztoho v hloubi tobolky uloženýa pak vám řeknou s úsměvem v Paříži: »Cel n'a plus aucune valeur«. To tedy nemá ceny... Zapomněliť na visum mnozi. A ti, kteři chtějíce také jiné kraje francouzské spatřiti nepojedou touž routou na- zpět, musí platiti po všech dráhách plnou cenu. Tato neochota dráh ku pořadatelstvu — myslím totiž, že pořadatelstvo, žádných sleva výhod docíliti nemohlo — je také výrazným dokumentem, jak si ve Francii lěkařů vážl. Není divu — stav, jehož příslušníci nestydí se na veřejných záchodcích doporučovati se *) osobám trpícím všelijakými výtoky a slibovati jim radi- kální vyléčení v době tak krátké, že by to bylo přimo zázrakem, stav ten patrně v očich obe- censtva a veřejnosti pařížské velmi klesl. 1. srpna konalo se soiréc u známého neurologa pařížského Raymonda, nástupce Chareotova, jehož se zúčastnili z českých kruhů lékařských docent Haškovee s chotí a doe. Heveroch.
fer Raymond Heveroch Paříž Francie
11 article
Z Paříže, 4. srpna. První dny sjezdu minuly a možno už porovnávati. Někteří řečníci — a jsou to právě jmena zvučná — přednášejí nám formou sice bezvadnou a třebas i s některými novými obrázky věci, kieré nelze nazvati veskrze novými. Za to českým přednáškám nelze upřít respektu. Jsou to vesměs věci, které právě účelu mezinárodních sjezdů, jež mají přinášeti zkušenosti nové, pozorování vzácná, názory nebo výzkumy dosud neuveřejněně, úplně vy hovují. Z českých sil dosud přednášeli: prof Hlava, prof. Horbaczewski, doe. dr Haškovec, doc. dr. Heveroch; bližš zprávy ještě přineseme. Recepce u předsedy sjezdu, prof. Lanne longuea dne 2. srpna zúčastnili se též někteř členové českého národního komitétu. — Výle k moři do lázní v Dieppe, jenž byl na dnešek projektován, odpadl, neboť panuje tu nyní po časí velmi chladné. Přes tu chvíli prší. Dnes dne 4. srpna, v neděli, práce sjezdové odpočívají Za to návštěva výstavy, zvláště přilivem z fran- couzského venkova, stoupla nápadně, což má v zápěti zvýšení cen ticketů (o 1 sou). Možno studovati typy francouzského venkova. Tak z Čech hojně návštěvníků den za dnem do P říže přichází.
profesor Horbaczewski docent doktor Heveroch Lanne Paříž Dieppe Čechy český národní komitét
12 article
Zpráva o náhlém úmrtí krále Humberta překvapila a dojala členy národního komitétu vesměs. Národní komitét italský oznámil, že ne- zúčastní se žádných slavností sjezdových a bude obcovati kongresu jenom přednáškami; svého předsedu prof. Golgia zmocnil, aby prostřed- nictvím prof. Baccellia tlumočil královně hlu- bokou soustrast. — Práce sekční jsou v plném proudu. Franeouzská veřejnost o sjezd mnoho se nestará. Nové, sensační dojmy (allentát n perského šacha) a výstava poutají pozornost snadno vznětlivé veřejnosti francouzské více než tichá vědecká práce. Politické listy dnes už o sjezdu mlčí. Obecně se vzpomíná výborn organisace a pozorného, vskutku bratrského pohostinství ruského v Moskvě. — Dosud jsou na praesenční listině šito účastníci.: prof. dr Hlava, prof. dr. Pešina, doe. dr Veselý, dr. J. Semerad, Mixa, Drobný, Šebor, doc. dr Švehla, dr. Hrnčiř, Panýrek, Steppan, Weigner Lukeš, Pross, Erben, Slursn, Fibích, Theimer Mašek, Tichý, Fabian, Holeka, Heveroch, Přece chtěl, Čermák, Šmakal, Ostádal, Erban,E Semerád, R. Jedlička, Zbořil, Tálský, Sommer Nebuška, Čumpelik, Pelikán, Doubravský, V j- lupek. Z lékařek českých přítomna slečna dr Bohuslava Keckova z Bosny. — Právě se chy stáme k návštěvě ústavu Pasleurova za veden prof. dra. Hlavy.
Humbert profesor Golgio Baccellius doktor Pešina Veselá Mixa Drobná Šebor docent Švehla Hrnčiř Panýrek Steppan Weigner Lukeš Pross Erben Slursn Fibe Theimer Mašek Tichá Fabián Holek Heveroch Ostádal Erban R Jedlička Zbořil Tálská Sommer Nebuška Čumpelik Doubravský Keckův Moskva Bosna E Semerád
13 article
Školské kongresy mezinárodní. Veškeré kruhy paedagogické se zájmem sledují jednání pařížských kongresů školství normálního i vyššího. V paláci Sorbonny shro- máždilo se na 300 účastníků francouzských zahraničních, tvořících elitu paedagogickou všech národů; čestnými předsedy byli zvolení pp- Octave Gréard, rektor pařížské university, Eli Rabier, ředitel vyššího školství ve Francii a Al- fred Croiset, děkan fakulty filosofické v Paříži. První sezení bylo věnováno otázce univer- sitní extense. Oba kongresy pro školst střední i vyšší spojily se ku projednávání télo otázky. Debata byla velmi živá a přispěla ku prohloubení a objasnění záležilosti universitní extense. Dva proudy utvořily se v. kongresu mezi přívrženci vědeckého ducha jako pro středku výlučného universitní extense a při vrženci vysoké kultury lidské, jako všeobecného nástroje vzdělávacího pro všechny třídy spole- čenské. První thesi hájili Gabriel Monard, Croi- set, van Hamel, Bronarde, Emile Legrand, dru hou pak Henry Bérenger, Paul Crouzet, Rosen thal. Byly přijaty dvě prohlášení. Jedno, na- vržené p. Croisetem, znělo: »Universitní extense má za poslání šířiti ducha vědeckého ve všech třídách společenských.« Druhé pak, navržené Henrým Bérengerem, znělo: »Soeiální role uni versitní exlense lidské je, šiřiti vysokou kulturu ve všech třidách lidstva zblížením vychovava telů s lidem.« První prohlášení bylo přijato vět- šinou hlasů.
Rabier Monard Croi Hamel Bronarde Legrand Bérenger Paul Crouzet Rosen Francie Paříž Sorbonna Octave Gréard pařížský univerzita fakulta filosofický
14 article
Kongres dále projevil přání, aby extens universitní se jevila spíše systematickými běhy vyučovacími, nežli ojedinělými přednáškami aby byly vesměs bezplatné. **) Nebyl to nějaký bezejmenný šarlatán, nýbr bývalý interne nemocníční. Dále jednalo se o sociální roli středoškol ství. Pan Max Leclere přednesl zajímavou zprávu o této otázce, o níž se rozpředla delší debata Bylo pak přijato prohlášení: »Kongres vyslovuje přání, aby ve středním školství různých zem byly přijaty různé methody vyučovací dlo růz ných potřeb sociálních.« V mezinárodním sjezdu normálního školství konaném za předsednictví roktora Gréarda jednalo se o různých praktických otázkáeh organisace školství. V otázce »mravního vyučo- vání« byl přijat návrh: »že mravní vyučován má být neodvislé od náboženského, aniž by mu bylo nepřátelské.a Ministr vyučování p. Leygues předseda závěrečné schůzi tří kongresů vyučování vyso- kého, středního a nižšího. Pan Bronardel, děkan lékařské fakultý pařižské, resumoval práce vy- konané kongresy. Účastníci sjezdu rozhodli,že v zajímavém dile se má pokračovat a že bud svolán nový mezinárodní kongres školský. Mi nístr Leygues pronesi uznání dila kongresního a těšil se z bratrství ducha a srdce všech ná- rodů, manifestovaného na kongresích světove výstavy. Podobně mluvil ministr též ve sehůzi kon gresu školství středního a normálního, blahopřá ke zdaru sjezdu a prohlásil, že problém vy- učování zaujímá první místo v zájmech vlád.
Leclere Bronardel Leygues
15 article
Vyučování nestačí. Nestači též pěstovati jen intelligenci. Nutno je povznéstí ardce, zušlechtit duše, tvořiti povahy! Slova ministrova byla při jata s pochvalou. Večer 5. srpna byl konán velký banke účastníků školských kongresů. Bylo přítomn přes 800 osob, delegátů cizozemských, profes- sorů, inspektorů akademic a školství, učitelů učitelek atd. Bylo připito presidentovi republiky Pronášeny nadšené připitky na zbratření učitel všech národů. Velmi byl applaudován přípitek p. Kovalevského, zástupce ruského, načež mlu vili delegáti různých nárotln. Kongres veřejného umění. Dne 6. t. m. zahájen byl v Paříži druhý mezinárodní kongres veřejného umění. První konal se r. 1898 v Brusselu. Zahajovací schůze se konala na radnici pařížské. Zároveň s kon- gresem byla otevřena výstava umění veřejného jež bude trvati měsíc. Kongres i výstava slibuji býti velmi zajímavými a přispějí značně k po- pularisování otázek uměleckých v širokém obe censtvu. Města Amsterodam, Harlem, Utrecht Florencie, Řím, Rouen, Bordeaux, Lyon, Dijon, ústřední spolek francouzských architektů, spolek přátel starožitností franeouzských a jíné po- dobné korporace vystavují zajlmavé dokumenty rytiny, plány, obrazy, jimiž se demonstruje myslenka lidového, veřejného umění. Město Paříž zejmena je zastoupeno velmi bohatou kolekel. »Hřebem« výstavy je řada modella, představujících různá zákoutí Pařiže staré a Pa říže dnešní.
Kovalevský Paříž Brusel Amsterodam Harlem Utrecht Florencie Řím Rouen Bordeaux Lyon Dijon spolek přátelit starožitnost
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Dr. Körber není prvním státníkem a- kouským, který proto, že narazil na odpor Němců i Čechů, domnívá se, že nalezá se na pravé cestě. Dr. Körber není ale také vynález- cem methody, kterou zvolil, aby vyléčil z těžké nemoci tak dávno již churavící stát a kterému v podstatě na tom záleží, čekati tak dlouho, až choroba poddá se a zmízí sama. Jen žádných prudce účinkujících prostředků, žádných medicin radikálných! Nanejvýše nevinné odvary z růz- ných officinálních květin a potom syruby. Způ- sob léčiti zastaralé chronieké zlo, rozkládajícía rozrušující organism — dlouhou chvíli a těšiti se tím, že jednoho dne nemocný zvedne se k všeobecnému udivení z lože a prohlásí, že sto- nání už ho mrzl, že chce býti konečně zdravým a že bude zdravým. Pravili jsme, že methoda tato není nová. A skutečně chtěl ji užiti naproti Maďarům i nám již své doby zlý dueh této fíše rytiř Antonín Schmerling. Je známo jeho zpupné heslo: Můžeme čekat
doktor Körber Němec Čecho Maďar Schmerling
17 article
Jak se to čekání habsburské monarchii vypla tilo, viz uherské vyrovnání z roku 1867 a cis lajtánskou ústavu z téhož roku, tyto dva zdroje neštěsti a bídy, jež na království a země na říšské radě zastoupené od roku toho nepřetržite se valí. Čekati chtěl i pověstný Auersperg,a mu v roce 1879 Němci sami chřtán zakroutili a čekati chtěl i pan hrabé Taaffe, aby dospěl bůh ví jakým podivuhodným procesem k užit léku nejdrastičtějšího, ku zavedení všeobecného hlasovacího práva, které ale většina pacientův s indignací odmitla, tak že pan ordinarius nucen byl léčení nemocné Cislajtanie se vzdáti. Nyn máme opět čekat. Až se Čechům i Némcům vykouři z hlavy nacionalismus, který v nie straší, až ochotni budou chefovi vlády povolit milliony, jichž má zapotřebí k »hospodářskému obrození říše«. Co soudíme my o tomto způsohu léčby, prohlásili jsme již včera, dnes přichází
Auersperg Němec Taaff Čecho
18 article
»Bohemia«, aby jmenem Němeů zaujala stano visko oproti nejnovějšímu páně Körbrovu pro gramu. List ten nazývá páně Körbrovy projekty jak se s nimi po návštěvě rátotské vytasily off ciosní listy — strašidly. Ne snad proto, že b se jich Němci děsili, nýbrž že jsouto schematické, stále se vracející zjevy bez obsahu a jádra — les revenants. ! Mlu prý se stále o tom, jak se vláda přičiní aby zjednala smír mezi Němci a Čechy, jak prý to ale možno, když prohlásil dr. Herold, že Rakousko musí nyní tančit výhradně dle české muziky? A Němci? Budiž řečeno přímo a otevřeně, prohlašuje »Bohemie: Doby, kdy Němci byli ochotni zusedno ut s Heroldy a Stránskými za stůl koníerenění, dávno již minuly Kdyby prý Čechové shutečně po míru toužili byli by připustili výborová jednání o jazykových předlohách Körbrových, o nichž přece nedá se říci, že byly Němeům příznivy. A rovněž tak jako prý nemožné je nyní jakékoli smíření Němců s Čechy, je též nemožné perfektování nějaké shody mezi Čechy a vládou. A. jesul offieiosové prohlašují, že umírněné německé strany mají býti pojaty do této kombinace, nejde tu zase o nie jiného, než o — strašidla. Dělá-i pan Körber politiku se strašidly — praví »Bo- hemie« — činí tak ovšem pouze proto, že si neví rady kudy kam. Dokladem k tomuje 17. červen t. r., kdy dopoledne »o dvanácté hodině«, aby zachránil stát před záhubou sehnal ku práci ochotnou velkou majo- ritu »ku práci ochotných stras«, aby nékolik hodin na to, před českou ob- strukci kapituloval. Dr. Körber nesmí prý se houpati věčně mezi německou Seyllou a českou
Körbrův Němec Čecho Herold Stránský Körbrový A jesul Körber doktor Rakousko Čechy Bohemia
19 article
Charybdou, nesmí stálo jen býti kývadlem mezi poradní síní německého a síní klubu če- ského, nýbrž musí mu především býti jasno, kdo všeho, co se děje, původcem. A tu přicházi »Bohemia« ku vlastní »vadě«. Původcem všeho zla je — prosíme čtenáře, aby byli při praveni na zvláštní překvapení — pan Nikel- teld. Jeho šuplík, kterým před osmi léty pře- kazil zřízení trutnovského krajského soudu,je vším vinen. Tím že vláda neměla d osti sily a energie naproti Čechům a že moci neprosadila co chtěla, nabyla prý zpupnost jejich takové miiry že z jednali si devět měsíců po zrušení jazykových nařizení parlamentě zadostiučiněni. Ni jiného nemohlo prý se také státi oproti faktu, že po dnes nejsou jazyková nařízení zru- šena, nýbrž že praktikují se pořád dál, po- něvadž vláda nemá tolik rozhodnosti, aby průchodu zjednala autoritě státní. Vláda byla by prý konečně zlomila českou ob strukci, kdyby byla chtěla. Tak »Bohemie«i — Pan dr. Körber nechť si z toho co chce vy bere. S čekáním to nepůjde. On či kdo jiný musí se na konec rozhodnouti pro nás či pro Němce, pro spravedlivost, či pro násilí. Nám jsou slova listu toho starou známou melodií.
Charybda Nikel Čecho doktor Körber Němec Bohemia
20 article
Jaký je obsah strašidelného článku ? On hnusné, surové Amen, které zavěšují Němci nyní na každou politickou modlitbu svou: »Skro, vládo, Čechy násilím, ubij je a znič je, na větší slávu naši!« To co podstatou německé povahy, co vytkli v ni již ethnografové řimští, co dnes soudí o Němcích celý svět, pokud měl přičinu dostati se s nimi ve styk, jeví se v každém jejich slově a hnutí brutálnost a prá- vem povrhující násili. Ne národy smiřovat, al je krotit, ne vychovávat, ale je týrat, ne je osvo- bozovat, ale v pouta svírat a vraždít — to je suceus státního umění germánského, jež v růz- ných odstinech provozují nepřetržité. Zde jinde, na západě i na východě. O nesmířlivosti mluví ti, kteří vedeni německým furorem sepsali si podmínky, za kterých jedině chtějí setrvat ve svazku tohoto státu a jako ultimatum po- dali tyto své »minimální požadavky« státu i ostatním národům, kteří by zasloužili názvu bezectně, mizerné sebranky, kdyby podmínky ty přijali. A poněvadž dosud v národech neněme- ckých nenašel se bídák, který by akceptovat chtěl nestoudné podmínky německé, prolo ob viňují ostatní národy a zejmena nás z nedo- statku — smírlivosti. Pro ně neb pro nás ! Tak se věci mají.
Němec Čecho
21 article
— Stala se hrozná věc. Jakýs Němee vypátral, že v kontrolním okresním úřadě f- nanění stráže v Marianských Lázních uživají českého razítka. Německý Kolumbus, jenž tuto hrůzu odkryl, marně prý se dotazoval sam sebe, eo má toto razitko v podřízeném úřudě čistě německého města vlastně znamenatia k čemu zapotřebi má úřad ten českého ra- zitka? Kde prý vězí státní autorita oproti zje- vům tohoto druhu? Kdyby byl dobrý muž pá tral dále, byl by v tomto úřadě nalezl také ra- zítko německé. Patrně jen omylem přitisknuto bylo razitko české na dopis německý. Neviděl ale tento statečný obhájee práv svého jazyka nikde v ryze českém kraji u podřízených i nad- řízených úřadů razitek německých? Ukázali by chom mu jich na sta a na tisíce!
Kolumbus
22 article
— Zdejší radikální orgán číhá každo denně na »Národní Listy« jako lasička n oběť svou. Neujde mu ani inserát, aby z něho po případě nedokázal, jakou proradu pášeme na českém státním právu. Včera rozčertil se lis ten zcela zbytečně pro tiskovou chybu, však i kdyby byl původce článečku napsal, že jen s tou stranou se spojíme, jež do plattformy své vřadí především restiluei Gantschových nařízení. bylo by hřmotění zmíněného listu více nez směšné. Vzbuzovala by přímo útrpnost, neboť by bylo novým dokladem k tomu, jak tento kanto- rující list nenaučil se dosud ani politic ky číst a jak tedy ještě daleko má, než na bude práva, pronášeti o politických věcech soud. Nemluvili jsme přece o programu s v strany, o tom, co našim požadavkem, nýbrž vytkli jsme pouze, co především žádati budeme od té či oně strany, abychom podali jí ruku k politické allianci. Kdo sledoval udá- losti v minulém roce, přece vl, co zavdalo po- slední příčinu ku rozbití pravice. Česká ob- strukce. A proč se poslanci čeští chopili této
23 article
taktiky, jež v politice znamená ultima ratio, je přece také známo. Poněvadž nám ode- přeno bylo zadostučinění za čin ze dne 17. října 1899, za zrušen jazykových nařízení Gautscho- vých. Na stanovisku tomto stojí poslanci naš dosud, bez ohledu na vnitřní obsah těchto na- řízení, o jejichž povaze a tendencí jsme vyslovil se tolikrát, že nevěděti o tom může jen ignoranee neb zlomyslnost radikálního listu. Jak by mohl tedy kdo, jenž zná politiekou abecedu, spatřovat v tom zapření státoprávního programu, neb jiný národní hřích, jest-li že jsme prohlásili, že strana, se kterou bychom ochotni byli uzavříti spolek, musila by dříve s námi žádati zadosti učinění za urážku, jež národu našemu minulého roku se stala. Jinými slovy, která by s námi noustupně stála na odčinění nařízení, jímž Gautschovy jazykové výnosy byly odvolány. Však ani tak to nebylo myšleno, nýbrž tato nařízení vloudila se do článečku našeho, jak jsme již řekli, na místě Badenových, jen omylem.
Gautschův Badenův Gautschovýchod
24 article
— O včerejších obecních volbách v Malých Kunčicích — dle telegramu z Mor. Ostravy — konán na české voliče neslýchaný nátlak se strany správy vítkovických železáren. Českým voličům, pokud zaměstnáni jsou v zá- vodech těch, hrozeno okamžitým propuštěním z práce. Vzdor tomu však zvoleno do výbor 7 Čechů a 5 Němců. Vítězství je teda po druhé na české straně. — Pohřeb professora dra. F. Michl shromáždil v jeho rodném sídle množství zá- stupců naší lékařské vědy, jakož i osobních přátel a známých tohoto nevšedního a před- časně zesnulého lékaře-lidumila. Od samého jitra dne 6. t. m. klidná víska Korouhov, kam zvěčnělý rád se uchyloval pookřát na několil okamžiků po svém obtížném a zodpovědném celoročním povolání a kde nalezl klid věčný jevila bolestné vzrušení, na tlumeném hovoru její obyvatelů bylo znáti tíži utrpěné ztráty prvního a vzorného občana, jehož jméno pro- slavilo i jeho rodiště, skryté před kolotavým vírem světodějných události v bohatě zeleni lip, olší a topolů. Již dlouho před 10. hodinou, na kterou ustanoveny náboženské obřady, pe- střily četné zástupy venkovanů cestu, vedouel k domu smutku a vyznačenou černými prapory, vlajíeími ze statků a venkovských přibytků.
Čecho Němec F Michl Ostrava Korouhov Mor
25 article
Krátce před 10. hodinou přibyly též čestné deputace od Poličky, kam byly se sjely již den před tím. Loučení se se zvěčnělým bylo velmi tklivé. Dušený vzlykot a potlačovaný pláč pro- pukal zjevně při pohledu na skvostnou, téžkou kovovou rakev, obklopenou dvěma řadami vo- skovic a spočívající na jednoduchém katafalku v prosté nizké světničce o čistě vybílených stě- nách, hustě ověšených nádhernými věnci palmo- vými s bohatými stuhami, po většině bare národních. Byly to vesměs pohřební dary vyni- kajících korporací a intimních přátel drahého zvěčnělého. Tato nebývalá nádhera v této prostinské venkovské světničee, plápol vo- skovic, dotýkajících se téměř holého, dřevěného stropu, omamující vůně z čerstvých exotických květin, to vše působilo dojmem tak nezyklým a mocným, že srdce bezděčně se sevřelo. Vlastn církevní obřady zahájeny zpěvem místního sbor pěvců, načež jeden z nejlepších přátel zesnu lého, veledůstojný vikář p. Hejtmánek z Ně- mecké Bělé za četné assistence veškerého okol- ního duchovenstva vykropil rakev a průvod za střelby z hmoždířů hnul se ke kosteliku, jehož jednoduchá silhueta již z daleka mile kyne s vršku. Zesnulý professor rád na ni vzpomínal a umístil si ji několikráte ve své pracovně. V čele průvodu ubíral se místní hasičský spolek s praporem a sborem hudebníků, za rakví šli blízeí pokrevní přibuzní, nejbližší přátelé ne- božtíkovi a četná deputace, v jejichž čele rektor Magnificus dr. Gebauer a dr. Mareš, děkan lé- kařské fakulty, s odznaky své důstojnostia v průvodu pedelů. K nim družili se za medi- cinskou fakultu prorektor dr. Reinsberg, dvorní rada dr. Eiselt, prof. dr. Maixner, prof. dr.
Hejtmánek Magnificus doktor Gebauer Mareš Reinsberg Eiselt profesor Maixner Loučeň mecký Bělá
26 article
Deyl, docent dr. Kukula, za dětskou nemocniei dr. Haasz a dr. Küttel, za všeobecnou ne- mocnici dr. Skréta, sekundáři dr. Honzak a dr. Friedmann, klinický assistent dr. Kafka, assistující lékaři zesnulého dr. F. Kašpar, dr. Hlaváč, dr. Horáček, policejní lékař dr. Lenz, z lékařů okolních dr. Bazzoni, primál nemocnice, dr. Dvořák, okresní lékař, dr. Bartsch a dr. Tomek z Vys. Mýta, dr. Fikejs z Chocně, dr. Ježdík z Hlinska, dr. Drůbek z Telecího, dr. Kůrka z Bystré atd. Většinou byli to žáci zesnulého, kteří shromáždili se zde, aby doprovodili svého oblibeného učitele, rádce a přítele na poslední pouti. Jen zvolna ubíral se nepřehledný průvod, sesilený nespočelnou účastí místního i okolního obyvatelstva po srázné a strmé cestě a trvalo asi hodinu, než dospěl ke kostelíku, obklopenému dle starého zvyku chudičkým hřbitůvkem. V kostele roz- loučil se jmenem místního obyvatelstva se ze- snulým veledůst. vikář p. Hejtmánek nelíčenou řečí, která s účastí byla přijata místním oby- vatelstvem, vyplnivším chrám do posledního mí- stečka. Po zpívaných českých requiích a po
Deyl doktor Kukula Haasz Küttel Skréta Honzak Friedmann Kafka F Kašpar Hlaváč Horáček Lenz Bazzoni Dvořák Bartsch Tomek Vys Fikejs Ježdík Drůbek Kůrka Hejtmánek Mýto Choceň Hlinsko
27 article
opětném vykropení rakve vynesli tuto žáci ze- snulého ku hrobce, nalézající se těsně při zdi na levo od hlavního vehodu do chrámu a zde rozloučil se děkan lékařské fakulty dr. Mareš krátkou, procitěnou řečí jmenem vysokého učení posledně se svým milým kollegou. Hudb a pěvci přednesli poslední pozdravy a za salvy hmoždířů rakev vpuštěna do hrobky. Zavřela se země nad jedním z nejšlechetnějších synů českého národa, uloženo k věčnému odpočinku ryzl, zlaté srdce, jehož tiché, ale vydatné blahodějné činnosti bude vzpomínáno tím více, že humanita nebyla u něho zvačným heslem, nýbrž skutečnou idejí, vtělenou v život A k chudičkému hřbitůvku korouhevskému. prostému vší světské pompy a nádhery, dlouho budou se obraceti zraky všech kdysi trpivšich, jimž zesnulý vrátil zdraví, spokojenost, život, i těch, kteří pohřbili s ním své poslední na- děje. Před pohřbem k žádosti zesnulého vy- konal dr. Bazzoni (z Poličky) v přítomnosti dvorního rady prof. Eiselta obdukci. Zjištěn ža- ludeční rak.
doktor Mareš Bazzoni profesor Eiselt lékařský fakulta
28 article
Osobní. Velíci generál, polní zbrojmiak Fabini, vrátil se včera odpoledne rychlíkem západní dráhy z Plzně do Prahy. — Rodinné zprávy. Sl. Anička Hálkova pan Ant. Regál slaviti budou sňatek svůj dne 11. t. m. o 11. hod. dopol. v chrámu Panny Marie v No- vém Strašerí. — Z rady král. hl. města Prahy. Ve včerejší schůzi sděleno, že ministerstvo železnic schválilo do- plňovací projekty na okružní trati elektrické dráhy pražské, zejmena zřízení druhé koleje. — Schválen byl návrh, aby nebylo prozatím žádáno za pochozí komísi v příčině zřízení trati »Smíchov Zbraslav«. — Dle sdělení předsedy správní rady p. dra. Chudoby sluší příčinu značného klesání příjmů na tratích proti roku loňskému spatřovati v liknavém provádění prací dlaždičských. Pan dr. Chudoba žádal, aby st- vebnímu úřadu se uložilo, aby na podnikatele dlažeb co nejpřísněji dohlížel, liknavým kontrahentům práce dle práva vyhrazeného smlouvou odňal a postaral se o řádné provedení práce na jejich účet. — Nám. star p. Voitl žádal, aby správní rada znovu vzala v úvahu, nebylo li by přece možno zafíditi při vyústění mostu Palackého dvojí kolej, proto že jednoduchá kolej bude zavdávati stále příčinu ku zmatkům v jízdě obtížím komunikačním. Po vysvětlení, jež podal pan dr. Chudoba v ten rozum, že vzhledem na neupra- venost bezprostředního okolí mostu nelze nyni žá- danou dvojí kolej položiti, usneseno, podržeti tuto záležitost ve stálé patrnosti. — Podána byla zpráva o postupu jednání s podnikatelstvím staveb pro krá- lovství české ohledně provádění staveb v assanačním okresu svatovojtěžském. Jednání dosud nedospělo k konci a budou se konati v této záležitosti další schůze. — K žádosti komitétu městského musea schválila rada městská, aby požádáno bylo minister- stvo, by dovolilo vybírati v museu městském vstupné.
Fabini Hálkův Antonín doktor Chudoba Voitl Palacký Plzeň Praha Smíchov Zbraslav rada král chráma pannus Marie
29 article
Museum otevřeno bude na sv. Václava, přístupno bude dvakrát týdně bezplatně, dvakrát v týdnu má se vybírati vstupné po 20, dvakráte po 40 h. — Je- likož před časem vznikla pochybnost o pravém po- jmenování ostrova Žofínského, bylo v knihách po- zemkových zjištěno, že správně nazývá se »ostrovem Zofínským« neb »barvířským«. »Žofln« není názvem oficiálním. — Studentský sjezd a slavnosti v Jičíně dne 11., 12. a 13. srpna 1900. Akademická čtenářská jednota v Jičíně, náležející mezi nejstarší spolky studentské i jičínské, pořádá při dovršen svojí třiceleté činnosti, společně s »Krako- nošem«, spolkem studentstva českého severovýchodu, velký studentský sjezd v hlavním českém městě v Podkrkonoší, v Jičíně, pod záštitou sl. měst. rady a sl. okres. výboru. Studentské dny jičínské, počína- jící už této soboty, budou míti zajisté důstojný a zdařilý průběh vzhledem k neobyčejnému zájmu studentstva i všech jeho přátel v celé severovýchodn
svatý . Václav Žofínský Jičín Podkrkonoší spolek studentstvo český severovýchod