2
masthead
NARODNÍ LISTY,
3
masthead
8. srpna 1900.
5
article
doxním přívežencem Marxovým a stoupencem mezi
národního dělnického sdružení, vystoupil koncem lel
šedesátých proli stoupencům směru Lassalleova.
soustředěným ve »Všeobecném německém dělnickém
spolku«, vytýkaje jim koketování s bismarkovskou
velkoněmeckou politikou, a založil společně s Beblem
roku 1869 v Eisenachu sociálně demokratickou stranu
dělnickou, t. zv. »Poctivce« (»Die Ehrlichen«) na pod-
kladě marxistickém, která proti prořídlým Lassalle-
ovcům mezi německým dělnicivem nabývala vždy
širší půdy, až je na sjezdu v Gothě r. 1875 zcela
pohltila. Když roku 1870 po pádu Sedanu prote-
stoval veřejně proti dalšímu vedení války proti
Francii, byl zatčen. obžalován z velezrády a se svým
soudruhy odsouzen porotou k dvoulelé pevnostní
vazbě. Roku 1874 zvolen byl na novo poslancem
v říšském sněmu německém, kterýžto mandát s ma-
lými přestávkami jakožto jeden z nejčelnějších zá
stupců sociální demokracie v parlamentě a vedle
Bebla vůdce její, požívající nejmocnější autority po
dnes vykonával. Vedle toho byl vrchním redaktorem
předního sociálně-demokratického denníku berlín-
ského »Vorwärts«. Liebknecht byl též literárně čin-
ným a vydal zejmena spisy: »O politickém postavení
socialní demokracie«, »K otázce pozemkové«, »Po-
hled v nový svět«, »Robert Blum a jeho dobae
»Roberl Owen« a »Na paměť Karla Marxe«,
Marxův
Lassalleův
Liebknecht
Blum
Roberl
Marx
Eisenach
Sedan
Francie
6
article
Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži.
Lékařské sjezdy pařížské.
Píše dr. D. Panýrek.
V Paříži, dne 3. srpna 1900.
(Pokračování.)
Pochmurný, sychravý den rozpršel se na
námi, který ostře kontrastuje s vedry právě
minulými, kdy i lod, kterým si ochlazujeme
všecky nápoje, zdál se nějak teplým. Pro vě-
decké práce den jako stvořený. Kalná obloha
neláká na výstavu ani k procházkám po Paříži
a tak se povinnost — obcování schůzím — zdá
mnohem příjemnější a hodiny rychle mijejí,
řečníci se střídají a program sezení záhy je
vyčerpán. Mnozi z řečníků ohlášených v pro-
gramu se nedostavili. Přednášky sekcí theoreti-
ekých jsou navšlěvovány, jak pochopitelno
mnohem menším počtem posluchačstva, nežli
praktické. V obou však pozorovati hojnose
dam — lékařek, které se zájmem jednání sle-
dují. Zvláště v sekci pro pathologiekou anatomi
v posluchárně prof. Chautemesse- a
v sekci pro chirurgii přílomnost dam překvapuje,
neboť v oborech těch doktorky pracovaly dosud
jen velmi zřídka.
V sekci pro pathologickou analomii p
úvodním slově předsedy prof. Cornil a uja
se slova prof. dr. Hlava, aby pojednal
o histogenese rakovin. Francouzsky přednešený
výklad sledován byl přítomnými odborníky s ne-
utuchajíeím zájmem a odměněn živým potleskem.
doktor
D Panýrek
profesor
Chautemess
Cornit
Paříž
7
article
Mezi přítomnými uvádíme vedle čelných lékařo
českých prof. dra. Obrzuta, býv. assistenta
prof. Hlavy; přednáška prof. Obrzuta o změ
nách rudých krvinek mimo organismus položen
v téže sekci na den 8. srpna.
V chirurgické sekci je prostranná poslu-
chárna až ke stropu naplněná výraznými posla
vami ranléků všech směrů a národností. Na
vyvýšenou »kazatelnu« před stolem pořadatel
stva, kde ve funkci předsedy střídají se nej-
přednější hlavy evropského světa chirurgického
vystoupila během dvou hodin dlouhá řada au
torů, z nichž někteří demonstrují nové nástroje,
jiní vyprávějí o výsledeích svých operaci, Mluvi
se — až na jediného řečníka — franeouzsky
Kolem nových instrumentů seskupuje se družina
o věc se zajímající, mezi tím co další řečník
obrací se k ostatním přítomným. Jistou pozor
nost vzbudilo sdělení výmluvného Vlacha Ni-
colettia, který provedl s úspěchem řadn
operaci i na útrobách břišních bez narkosy
vstřikem pouze do dučeje páteřního roztoku ko-
kainu (podle methody Bierovy). Operace byly
úplně bezbolestny a výkon ku znecitlivění ve-
doucí, provádí-li se dle technických předpisů.
neni tak závažný, jak by se na první pohled
zdálo. O témže předmětě mluvil Severeanu
z Bukurešti. Nový nástroj ku spojování rány de-
monstroval Dán Bramson z Kodaně.
doktor
profesor
Obrzut
Vlach
jítmonstrovat
Dán
Bramson
Obrzut
Bukurešť
Kodaň
8
article
O chirurgii močového ústrojí pojednáv
zvláštní sekce, která položena do nemocnice
Neckerovy. V Rue de Sěvres brzy nale
zena tato budova zevnějšku ponurého, málo
lákavého, rozkládajíci se opodál několika po-
dobných ústavů (Laěnnecovy nemocnice, dětské
nemocnice). Zvětralé tváře kamenných budov
jsou věru málo přívětivy, ale nitro je úpravně
a hned při vehodu do posluchárny upoutá vý-
stava krásných nástrojů, z nichž některé, na př
přistroje na drcení kamenů močových, lehké
velmi jednoduché při manipulaci, stoly k ope
racím gynaekologickým, celé z kovu, neveliké.
ale solidní, ač trochu komplikované, skříně n
nástroje celé z kovu (poniklovaného) a brou
šených skel, nádoby a nářadí na cévky a jieh
sterilisování atd. hojnost odborníků v tomto
plodném odvětví chirurgie upoutalo. Látka před-
nášek, v této sekci konaných, vymýká se obzoru
širší veřejnosti.
Neckerův
Rue jít Aires
Laěnnecův nemocnice
9
article
Další obor chirurgie zahrnuje sekce p ro
dětskou chirurgbi. Sezení její (I.) bude
se konati dnes odpoledne v Sorbonně v amí
theatru Descartesově a bude tu pojedná-
váno o tvrdém, jednom z nejtvrdších oříšk
novodobé chirurgie, o léčení vrozený ch
vymknutí kyčelních. Zapsání jsou přede-
vším dva řečníci, kteří mají zvučné jmeno
v nauce o léčení télo choroby Hořía (WVürz
burg), jenž pojedná o krvavé léčbě a prof
Lorenz (Vídeň), zastance orthopaedického
léčení vrozených luxací kyčelních. Do diskusse
zasáhne však ještě řada jiných řečníků.
Slavnostní naladění v práci přednáškove
znenáhla pomíjí a členové kongresu vzpominají
čeho dosud byli účastni. Vzpomínají a ti z nich
kteří se zúčastnili minulých sjezdů, srovnávají
Na nějaké pohostinství si právě stěžovati ne
můžeme. A pořadatelským důmyslem Francou-
zové podle dosavadních ukázek také zvláště ne-
vynikají. Človék už pozoruje, co je jádro, a e
je nanesený obal, fermež, okrasa. Jsme tak
sami sobě odkázáni, jako kdybychom kdykol
jindy přijeli na svou vlastní pěsť do Paříže
jakoby nebylo ani povinnosti Francouzů, po
starati se nám také o něco více nežli o pouhe
místo ku přednáškám.
Poskytli nám ovšem 7 vstupenek do vý
stavy, t. j. právo ku bezplatnémn vstupu na
výstavu po dobu trvání sjezdu *), ale abychom
*) Což representuje, počítáme-li titret za 30 cen
timů (tak se nyní všude prodávají), královský dai
2 Ir. 5 centimů. To je noblesa, co?
Lorenz
Francouz
Ir
Vídeň
Paříž
Sorbonna
kongres
10
article
vybředli z úžasu nad tou obětavostí, vpouštějí
nás na legitimaci do výstavy jenom dvěma
vchody, totiž právě nejvzdálenějšími, kterých
málo kdo asi použije. Aby se netrmácel, raději
si koupí vstupenku, která platí do v šech
vehodů. Pořád se psalo o snížení na dráhách.
Dali nám jakýsi hadřik s nápisem »Fenille de
chemin de fer«, na němž stojí, že kdo plat
cestu do Paříže, může touž cestou z Paříže až
na hranice jeti zdarma. To je tolik jako 50
sleva. Ale věc má háček. List se musí dát
vidovati u pokladníka první francouzské stanice
na trati vedoucí k Paříží. Na té stanicí je také
prohlidka zavazadel. Pak si tu musíte koupiíi
lístek na další cestu, protože Francie okružní
lístky nevydává. Vše to musí se pořiditi za ně-
kolik minut. Chcete-li se občerstviti, zbude vám
tak málo času, že lehice zapomenete na tento
půlarch, beztoho v hloubi tobolky uloženýa
pak vám řeknou s úsměvem v Paříži: »Cel
n'a plus aucune valeur«.
To tedy nemá ceny... Zapomněliť na
visum mnozi. A ti, kteři chtějíce také jiné kraje
francouzské spatřiti nepojedou touž routou na-
zpět, musí platiti po všech dráhách plnou cenu.
Tato neochota dráh ku pořadatelstvu —
myslím totiž, že pořadatelstvo, žádných sleva
výhod docíliti nemohlo — je také výrazným
dokumentem, jak si ve Francii lěkařů vážl. Není
divu — stav, jehož příslušníci nestydí se na
veřejných záchodcích doporučovati se *) osobám
trpícím všelijakými výtoky a slibovati jim radi-
kální vyléčení v době tak krátké, že by to bylo
přimo zázrakem, stav ten patrně v očich obe-
censtva a veřejnosti pařížské velmi klesl.
1. srpna konalo se soiréc u známého
neurologa pařížského Raymonda, nástupce
Chareotova, jehož se zúčastnili z českých kruhů
lékařských docent Haškovee s chotí a doe.
Heveroch.
fer
Raymond
Heveroch
Paříž
Francie
11
article
Z Paříže, 4. srpna.
První dny sjezdu minuly a možno už
porovnávati. Někteří řečníci — a jsou to právě
jmena zvučná — přednášejí nám formou sice
bezvadnou a třebas i s některými novými obrázky
věci, kieré nelze nazvati veskrze novými. Za
to českým přednáškám nelze upřít
respektu. Jsou to vesměs věci, které právě
účelu mezinárodních sjezdů, jež mají přinášeti
zkušenosti nové, pozorování vzácná, názory
nebo výzkumy dosud neuveřejněně, úplně vy
hovují. Z českých sil dosud přednášeli: prof
Hlava, prof. Horbaczewski, doe. dr
Haškovec, doc. dr. Heveroch; bližš
zprávy ještě přineseme.
Recepce u předsedy sjezdu, prof. Lanne
longuea dne 2. srpna zúčastnili se též někteř
členové českého národního komitétu. — Výle
k moři do lázní v Dieppe, jenž byl na dnešek
projektován, odpadl, neboť panuje tu nyní po
časí velmi chladné. Přes tu chvíli prší. Dnes
dne 4. srpna, v neděli, práce sjezdové odpočívají
Za to návštěva výstavy, zvláště přilivem z fran-
couzského venkova, stoupla nápadně, což má
v zápěti zvýšení cen ticketů (o 1 sou). Možno
studovati typy francouzského venkova. Tak
z Čech hojně návštěvníků den za dnem do P
říže přichází.
profesor
Horbaczewski
docent
doktor
Heveroch
Lanne
Paříž
Dieppe
Čechy
český národní komitét
12
article
Zpráva o náhlém úmrtí krále Humberta
překvapila a dojala členy národního komitétu
vesměs. Národní komitét italský oznámil, že ne-
zúčastní se žádných slavností sjezdových a bude
obcovati kongresu jenom přednáškami; svého
předsedu prof. Golgia zmocnil, aby prostřed-
nictvím prof. Baccellia tlumočil královně hlu-
bokou soustrast. — Práce sekční jsou v plném
proudu. Franeouzská veřejnost o sjezd mnoho
se nestará. Nové, sensační dojmy (allentát n
perského šacha) a výstava poutají pozornost
snadno vznětlivé veřejnosti francouzské více než
tichá vědecká práce. Politické listy dnes už
o sjezdu mlčí. Obecně se vzpomíná výborn
organisace a pozorného, vskutku bratrského
pohostinství ruského v Moskvě. — Dosud jsou
na praesenční listině šito účastníci.: prof. dr
Hlava, prof. dr. Pešina, doe. dr Veselý, dr.
J. Semerad, Mixa, Drobný, Šebor, doc. dr
Švehla, dr. Hrnčiř, Panýrek, Steppan, Weigner
Lukeš, Pross, Erben, Slursn, Fibích, Theimer
Mašek, Tichý, Fabian, Holeka, Heveroch, Přece
chtěl, Čermák, Šmakal, Ostádal, Erban,E
Semerád, R. Jedlička, Zbořil, Tálský, Sommer
Nebuška, Čumpelik, Pelikán, Doubravský, V j-
lupek. Z lékařek českých přítomna slečna dr
Bohuslava Keckova z Bosny. — Právě se chy
stáme k návštěvě ústavu Pasleurova za veden
prof. dra. Hlavy.
Humbert
profesor
Golgio
Baccellius
doktor
Pešina
Veselá
Mixa
Drobná
Šebor
docent
Švehla
Hrnčiř
Panýrek
Steppan
Weigner Lukeš
Pross
Erben
Slursn
Fibe
Theimer Mašek
Tichá
Fabián
Holek
Heveroch
Ostádal
Erban
R Jedlička
Zbořil
Tálská
Sommer
Nebuška
Čumpelik
Doubravský
Keckův
Moskva
Bosna
E Semerád
13
article
Školské kongresy mezinárodní.
Veškeré kruhy paedagogické se zájmem
sledují jednání pařížských kongresů školství
normálního i vyššího. V paláci Sorbonny shro-
máždilo se na 300 účastníků francouzských
zahraničních, tvořících elitu paedagogickou všech
národů; čestnými předsedy byli zvolení pp-
Octave Gréard, rektor pařížské university, Eli
Rabier, ředitel vyššího školství ve Francii a Al-
fred Croiset, děkan fakulty filosofické v Paříži.
První sezení bylo věnováno otázce univer-
sitní extense. Oba kongresy pro školst
střední i vyšší spojily se ku projednávání télo
otázky. Debata byla velmi živá a přispěla ku
prohloubení a objasnění záležilosti universitní
extense. Dva proudy utvořily se v. kongresu
mezi přívrženci vědeckého ducha jako pro
středku výlučného universitní extense a při
vrženci vysoké kultury lidské, jako všeobecného
nástroje vzdělávacího pro všechny třídy spole-
čenské. První thesi hájili Gabriel Monard, Croi-
set, van Hamel, Bronarde, Emile Legrand, dru
hou pak Henry Bérenger, Paul Crouzet, Rosen
thal. Byly přijaty dvě prohlášení. Jedno, na-
vržené p. Croisetem, znělo: »Universitní extense
má za poslání šířiti ducha vědeckého ve všech
třídách společenských.« Druhé pak, navržené
Henrým Bérengerem, znělo: »Soeiální role uni
versitní exlense lidské je, šiřiti vysokou kulturu
ve všech třidách lidstva zblížením vychovava
telů s lidem.« První prohlášení bylo přijato vět-
šinou hlasů.
Rabier
Monard
Croi
Hamel
Bronarde
Legrand
Bérenger
Paul Crouzet
Rosen
Francie
Paříž
Sorbonna
Octave Gréard
pařížský univerzita
fakulta filosofický
14
article
Kongres dále projevil přání, aby extens
universitní se jevila spíše systematickými běhy
vyučovacími, nežli ojedinělými přednáškami
aby byly vesměs bezplatné.
**) Nebyl to nějaký bezejmenný šarlatán, nýbr
bývalý interne nemocníční.
Dále jednalo se o sociální roli středoškol
ství. Pan Max Leclere přednesl zajímavou zprávu
o této otázce, o níž se rozpředla delší debata
Bylo pak přijato prohlášení: »Kongres vyslovuje
přání, aby ve středním školství různých zem
byly přijaty různé methody vyučovací dlo růz
ných potřeb sociálních.«
V mezinárodním sjezdu normálního školství
konaném za předsednictví roktora Gréarda
jednalo se o různých praktických otázkáeh
organisace školství. V otázce »mravního vyučo-
vání« byl přijat návrh: »že mravní vyučován
má být neodvislé od náboženského, aniž by mu
bylo nepřátelské.a
Ministr vyučování p. Leygues předseda
závěrečné schůzi tří kongresů vyučování vyso-
kého, středního a nižšího. Pan Bronardel, děkan
lékařské fakultý pařižské, resumoval práce vy-
konané kongresy. Účastníci sjezdu rozhodli,že
v zajímavém dile se má pokračovat a že bud
svolán nový mezinárodní kongres školský. Mi
nístr Leygues pronesi uznání dila kongresního
a těšil se z bratrství ducha a srdce všech ná-
rodů, manifestovaného na kongresích světove
výstavy.
Podobně mluvil ministr též ve sehůzi kon
gresu školství středního a normálního, blahopřá
ke zdaru sjezdu a prohlásil, že problém vy-
učování zaujímá první místo v zájmech vlád.
Leclere
Bronardel
Leygues
15
article
Vyučování nestačí. Nestači též pěstovati jen
intelligenci. Nutno je povznéstí ardce, zušlechtit
duše, tvořiti povahy! Slova ministrova byla při
jata s pochvalou.
Večer 5. srpna byl konán velký banke
účastníků školských kongresů. Bylo přítomn
přes 800 osob, delegátů cizozemských, profes-
sorů, inspektorů akademic a školství, učitelů
učitelek atd. Bylo připito presidentovi republiky
Pronášeny nadšené připitky na zbratření učitel
všech národů. Velmi byl applaudován přípitek
p. Kovalevského, zástupce ruského, načež mlu
vili delegáti různých nárotln.
Kongres veřejného umění.
Dne 6. t. m. zahájen byl v Paříži druhý
mezinárodní kongres veřejného umění. První
konal se r. 1898 v Brusselu. Zahajovací schůze
se konala na radnici pařížské. Zároveň s kon-
gresem byla otevřena výstava umění veřejného
jež bude trvati měsíc. Kongres i výstava slibuji
býti velmi zajímavými a přispějí značně k po-
pularisování otázek uměleckých v širokém obe
censtvu. Města Amsterodam, Harlem, Utrecht
Florencie, Řím, Rouen, Bordeaux, Lyon, Dijon,
ústřední spolek francouzských architektů, spolek
přátel starožitností franeouzských a jíné po-
dobné korporace vystavují zajlmavé dokumenty
rytiny, plány, obrazy, jimiž se demonstruje
myslenka lidového, veřejného umění. Město
Paříž zejmena je zastoupeno velmi bohatou
kolekel. »Hřebem« výstavy je řada modella,
představujících různá zákoutí Pařiže staré a Pa
říže dnešní.
Kovalevský
Paříž
Brusel
Amsterodam
Harlem
Utrecht
Florencie
Řím
Rouen
Bordeaux
Lyon
Dijon
spolek přátelit starožitnost
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Dr. Körber není prvním státníkem a-
kouským, který proto, že narazil na odpor
Němců i Čechů, domnívá se, že nalezá se na
pravé cestě. Dr. Körber není ale také vynález-
cem methody, kterou zvolil, aby vyléčil z těžké
nemoci tak dávno již churavící stát a kterému
v podstatě na tom záleží, čekati tak dlouho, až
choroba poddá se a zmízí sama. Jen žádných
prudce účinkujících prostředků, žádných medicin
radikálných! Nanejvýše nevinné odvary z růz-
ných officinálních květin a potom syruby. Způ-
sob léčiti zastaralé chronieké zlo, rozkládajícía
rozrušující organism — dlouhou chvíli a těšiti
se tím, že jednoho dne nemocný zvedne se k
všeobecnému udivení z lože a prohlásí, že sto-
nání už ho mrzl, že chce býti konečně zdravým
a že bude zdravým. Pravili jsme, že methoda
tato není nová. A skutečně chtěl ji užiti naproti
Maďarům i nám již své doby zlý dueh
této fíše rytiř Antonín Schmerling. Je
známo jeho zpupné heslo: Můžeme čekat
doktor
Körber
Němec
Čecho
Maďar
Schmerling
17
article
Jak se to čekání habsburské monarchii vypla
tilo, viz uherské vyrovnání z roku 1867 a cis
lajtánskou ústavu z téhož roku, tyto dva zdroje
neštěsti a bídy, jež na království a země na
říšské radě zastoupené od roku toho nepřetržite
se valí. Čekati chtěl i pověstný Auersperg,a
mu v roce 1879 Němci sami chřtán zakroutili
a čekati chtěl i pan hrabé Taaffe, aby dospěl
bůh ví jakým podivuhodným procesem k užit
léku nejdrastičtějšího, ku zavedení všeobecného
hlasovacího práva, které ale většina pacientův
s indignací odmitla, tak že pan ordinarius nucen
byl léčení nemocné Cislajtanie se vzdáti. Nyn
máme opět čekat. Až se Čechům i Némcům
vykouři z hlavy nacionalismus, který v nie
straší, až ochotni budou chefovi vlády povolit
milliony, jichž má zapotřebí k »hospodářskému
obrození říše«. Co soudíme my o tomto způsohu
léčby, prohlásili jsme již včera, dnes přichází
Auersperg
Němec
Taaff
Čecho
18
article
»Bohemia«, aby jmenem Němeů zaujala stano
visko oproti nejnovějšímu páně Körbrovu pro
gramu. List ten nazývá páně Körbrovy projekty
jak se s nimi po návštěvě rátotské vytasily off
ciosní listy — strašidly. Ne snad proto, že b
se jich Němci děsili, nýbrž že jsouto
schematické, stále se vracející zjevy bez
obsahu a jádra — les revenants. ! Mlu
prý se stále o tom, jak se vláda přičiní
aby zjednala smír mezi Němci a Čechy, jak
prý to ale možno, když prohlásil dr. Herold,
že Rakousko musí nyní tančit výhradně dle
české muziky? A Němci? Budiž řečeno přímo
a otevřeně, prohlašuje »Bohemie: Doby, kdy
Němci byli ochotni zusedno ut
s Heroldy a Stránskými za stůl
koníerenění, dávno již minuly
Kdyby prý Čechové shutečně po míru toužili
byli by připustili výborová jednání o jazykových
předlohách Körbrových, o nichž přece nedá se
říci, že byly Němeům příznivy. A rovněž tak
jako prý nemožné je nyní jakékoli smíření
Němců s Čechy, je též nemožné perfektování
nějaké shody mezi Čechy a vládou. A. jesul
offieiosové prohlašují, že umírněné německé
strany mají býti pojaty do této kombinace, nejde
tu zase o nie jiného, než o — strašidla. Dělá-i
pan Körber politiku se strašidly — praví »Bo-
hemie« — činí tak ovšem pouze proto, že si
neví rady kudy kam. Dokladem k tomuje
17. červen t. r., kdy dopoledne »o dvanácté
hodině«, aby zachránil stát před záhubou
sehnal ku práci ochotnou velkou majo-
ritu »ku práci ochotných stras«, aby
nékolik hodin na to, před českou ob-
strukci kapituloval. Dr. Körber nesmí prý se
houpati věčně mezi německou Seyllou a českou
Körbrův
Němec
Čecho
Herold
Stránský
Körbrový
A jesul
Körber
doktor
Rakousko
Čechy
Bohemia
19
article
Charybdou, nesmí stálo jen býti kývadlem
mezi poradní síní německého a síní klubu če-
ského, nýbrž musí mu především býti jasno,
kdo všeho, co se děje, původcem. A tu přicházi
»Bohemia« ku vlastní »vadě«. Původcem
všeho zla je — prosíme čtenáře, aby byli při
praveni na zvláštní překvapení — pan Nikel-
teld. Jeho šuplík, kterým před osmi léty pře-
kazil zřízení trutnovského krajského soudu,je
vším vinen. Tím že vláda neměla d osti sily
a energie naproti Čechům a že
moci neprosadila co chtěla, nabyla
prý zpupnost jejich takové miiry
že z jednali si devět měsíců po
zrušení jazykových nařizení
parlamentě zadostiučiněni. Ni
jiného nemohlo prý se také státi oproti faktu,
že po dnes nejsou jazyková nařízení zru-
šena, nýbrž že praktikují se pořád dál, po-
něvadž vláda nemá tolik rozhodnosti, aby
průchodu zjednala autoritě státní. Vláda
byla by prý konečně zlomila českou ob
strukci, kdyby byla chtěla. Tak »Bohemie«i —
Pan dr. Körber nechť si z toho co chce vy
bere. S čekáním to nepůjde. On či kdo jiný
musí se na konec rozhodnouti pro nás či pro
Němce, pro spravedlivost, či pro násilí. Nám
jsou slova listu toho starou známou melodií.
Charybda
Nikel
Čecho
doktor
Körber
Němec
Bohemia
20
article
Jaký je obsah strašidelného článku ? On
hnusné, surové Amen, které zavěšují Němci nyní
na každou politickou modlitbu svou: »Skro,
vládo, Čechy násilím, ubij je a znič je, na
větší slávu naši!« To co podstatou německé
povahy, co vytkli v ni již ethnografové řimští,
co dnes soudí o Němcích celý svět, pokud měl
přičinu dostati se s nimi ve styk, jeví se v
každém jejich slově a hnutí brutálnost a prá-
vem povrhující násili. Ne národy smiřovat, al
je krotit, ne vychovávat, ale je týrat, ne je osvo-
bozovat, ale v pouta svírat a vraždít — to je
suceus státního umění germánského, jež v růz-
ných odstinech provozují nepřetržité. Zde
jinde, na západě i na východě. O nesmířlivosti
mluví ti, kteří vedeni německým furorem sepsali
si podmínky, za kterých jedině chtějí setrvat
ve svazku tohoto státu a jako ultimatum po-
dali tyto své »minimální požadavky« státu
i ostatním národům, kteří by zasloužili názvu
bezectně, mizerné sebranky, kdyby podmínky ty
přijali. A poněvadž dosud v národech neněme-
ckých nenašel se bídák, který by akceptovat
chtěl nestoudné podmínky německé, prolo ob
viňují ostatní národy a zejmena nás z nedo-
statku — smírlivosti. Pro ně neb pro nás ! Tak
se věci mají.
Němec
Čecho
21
article
— Stala se hrozná věc. Jakýs Němee
vypátral, že v kontrolním okresním úřadě f-
nanění stráže v Marianských Lázních uživají
českého razítka. Německý Kolumbus, jenž tuto
hrůzu odkryl, marně prý se dotazoval sam
sebe, eo má toto razitko v podřízeném úřudě
čistě německého města vlastně znamenatia
k čemu zapotřebi má úřad ten českého ra-
zitka? Kde prý vězí státní autorita oproti zje-
vům tohoto druhu? Kdyby byl dobrý muž pá
tral dále, byl by v tomto úřadě nalezl také ra-
zítko německé. Patrně jen omylem přitisknuto
bylo razitko české na dopis německý. Neviděl
ale tento statečný obhájee práv svého jazyka
nikde v ryze českém kraji u podřízených i nad-
řízených úřadů razitek německých? Ukázali by
chom mu jich na sta a na tisíce!
Kolumbus
22
article
— Zdejší radikální orgán číhá každo
denně na »Národní Listy« jako lasička n
oběť svou. Neujde mu ani inserát, aby z něho
po případě nedokázal, jakou proradu pášeme na
českém státním právu. Včera rozčertil se lis
ten zcela zbytečně pro tiskovou chybu, však
i kdyby byl původce článečku napsal, že jen
s tou stranou se spojíme, jež do plattformy své
vřadí především restiluei Gantschových nařízení.
bylo by hřmotění zmíněného listu více nez
směšné. Vzbuzovala by přímo útrpnost, neboť by
bylo novým dokladem k tomu, jak tento kanto-
rující list nenaučil se dosud ani politic ky
číst a jak tedy ještě daleko má, než na
bude práva, pronášeti o politických věcech
soud. Nemluvili jsme přece o programu s v
strany, o tom, co našim požadavkem,
nýbrž vytkli jsme pouze, co především žádati
budeme od té či oně strany, abychom podali
jí ruku k politické allianci. Kdo sledoval udá-
losti v minulém roce, přece vl, co zavdalo po-
slední příčinu ku rozbití pravice. Česká ob-
strukce. A proč se poslanci čeští chopili této
23
article
taktiky, jež v politice znamená ultima ratio, je
přece také známo. Poněvadž nám ode-
přeno bylo zadostučinění za čin
ze dne 17. října 1899, za zrušen
jazykových nařízení Gautscho-
vých. Na stanovisku tomto stojí poslanci naš
dosud, bez ohledu na vnitřní obsah těchto na-
řízení, o jejichž povaze a tendencí jsme vyslovil
se tolikrát, že nevěděti o tom může jen ignoranee
neb zlomyslnost radikálního listu. Jak by mohl tedy
kdo, jenž zná politiekou abecedu, spatřovat
v tom zapření státoprávního programu, neb jiný
národní hřích, jest-li že jsme prohlásili, že
strana, se kterou bychom ochotni byli uzavříti
spolek, musila by dříve s námi žádati zadosti
učinění za urážku, jež národu našemu minulého
roku se stala. Jinými slovy, která by s námi
noustupně stála na odčinění nařízení, jímž
Gautschovy jazykové výnosy byly odvolány. Však
ani tak to nebylo myšleno, nýbrž tato nařízení
vloudila se do článečku našeho, jak jsme již
řekli, na místě Badenových, jen omylem.
Gautschův
Badenův
Gautschovýchod
24
article
— O včerejších obecních volbách
v Malých Kunčicích — dle telegramu z Mor.
Ostravy — konán na české voliče neslýchaný
nátlak se strany správy vítkovických železáren.
Českým voličům, pokud zaměstnáni jsou v zá-
vodech těch, hrozeno okamžitým propuštěním
z práce. Vzdor tomu však zvoleno do výbor
7 Čechů a 5 Němců. Vítězství je
teda po druhé na české straně.
— Pohřeb professora dra. F. Michl
shromáždil v jeho rodném sídle množství zá-
stupců naší lékařské vědy, jakož i osobních
přátel a známých tohoto nevšedního a před-
časně zesnulého lékaře-lidumila. Od samého
jitra dne 6. t. m. klidná víska Korouhov, kam
zvěčnělý rád se uchyloval pookřát na několil
okamžiků po svém obtížném a zodpovědném
celoročním povolání a kde nalezl klid věčný
jevila bolestné vzrušení, na tlumeném hovoru
její obyvatelů bylo znáti tíži utrpěné ztráty
prvního a vzorného občana, jehož jméno pro-
slavilo i jeho rodiště, skryté před kolotavým
vírem světodějných události v bohatě zeleni lip,
olší a topolů. Již dlouho před 10. hodinou,
na kterou ustanoveny náboženské obřady, pe-
střily četné zástupy venkovanů cestu, vedouel
k domu smutku a vyznačenou černými prapory,
vlajíeími ze statků a venkovských přibytků.
Čecho
Němec
F Michl
Ostrava
Korouhov
Mor
25
article
Krátce před 10. hodinou přibyly též čestné
deputace od Poličky, kam byly se sjely již den
před tím. Loučení se se zvěčnělým bylo velmi
tklivé. Dušený vzlykot a potlačovaný pláč pro-
pukal zjevně při pohledu na skvostnou, téžkou
kovovou rakev, obklopenou dvěma řadami vo-
skovic a spočívající na jednoduchém katafalku
v prosté nizké světničce o čistě vybílených stě-
nách, hustě ověšených nádhernými věnci palmo-
vými s bohatými stuhami, po většině bare
národních. Byly to vesměs pohřební dary vyni-
kajících korporací a intimních přátel drahého
zvěčnělého. Tato nebývalá nádhera v této
prostinské venkovské světničee, plápol vo-
skovic, dotýkajících se téměř holého, dřevěného
stropu, omamující vůně z čerstvých exotických
květin, to vše působilo dojmem tak nezyklým
a mocným, že srdce bezděčně se sevřelo. Vlastn
církevní obřady zahájeny zpěvem místního sbor
pěvců, načež jeden z nejlepších přátel zesnu
lého, veledůstojný vikář p. Hejtmánek z Ně-
mecké Bělé za četné assistence veškerého okol-
ního duchovenstva vykropil rakev a průvod za
střelby z hmoždířů hnul se ke kosteliku, jehož
jednoduchá silhueta již z daleka mile kyne
s vršku. Zesnulý professor rád na ni vzpomínal
a umístil si ji několikráte ve své pracovně.
V čele průvodu ubíral se místní hasičský spolek
s praporem a sborem hudebníků, za rakví šli
blízeí pokrevní přibuzní, nejbližší přátelé ne-
božtíkovi a četná deputace, v jejichž čele rektor
Magnificus dr. Gebauer a dr. Mareš, děkan lé-
kařské fakulty, s odznaky své důstojnostia
v průvodu pedelů. K nim družili se za medi-
cinskou fakultu prorektor dr. Reinsberg, dvorní
rada dr. Eiselt, prof. dr. Maixner, prof. dr.
Hejtmánek
Magnificus
doktor
Gebauer
Mareš
Reinsberg
Eiselt
profesor
Maixner
Loučeň
mecký Bělá
26
article
Deyl, docent dr. Kukula, za dětskou nemocniei
dr. Haasz a dr. Küttel, za všeobecnou ne-
mocnici dr. Skréta, sekundáři dr. Honzak
a dr. Friedmann, klinický assistent dr. Kafka,
assistující lékaři zesnulého dr. F. Kašpar,
dr. Hlaváč, dr. Horáček, policejní lékař dr.
Lenz, z lékařů okolních dr. Bazzoni, primál
nemocnice, dr. Dvořák, okresní lékař, dr.
Bartsch a dr. Tomek z Vys. Mýta, dr. Fikejs
z Chocně, dr. Ježdík z Hlinska, dr. Drůbek
z Telecího, dr. Kůrka z Bystré atd. Většinou
byli to žáci zesnulého, kteří shromáždili se zde,
aby doprovodili svého oblibeného učitele, rádce
a přítele na poslední pouti. Jen zvolna ubíral
se nepřehledný průvod, sesilený nespočelnou
účastí místního i okolního obyvatelstva po
srázné a strmé cestě a trvalo asi hodinu, než
dospěl ke kostelíku, obklopenému dle starého
zvyku chudičkým hřbitůvkem. V kostele roz-
loučil se jmenem místního obyvatelstva se ze-
snulým veledůst. vikář p. Hejtmánek nelíčenou
řečí, která s účastí byla přijata místním oby-
vatelstvem, vyplnivším chrám do posledního mí-
stečka. Po zpívaných českých requiích a po
Deyl
doktor
Kukula
Haasz
Küttel
Skréta
Honzak
Friedmann
Kafka
F Kašpar
Hlaváč
Horáček
Lenz
Bazzoni
Dvořák
Bartsch
Tomek
Vys
Fikejs
Ježdík
Drůbek
Kůrka
Hejtmánek
Mýto
Choceň
Hlinsko
27
article
opětném vykropení rakve vynesli tuto žáci ze-
snulého ku hrobce, nalézající se těsně při zdi
na levo od hlavního vehodu do chrámu a zde
rozloučil se děkan lékařské fakulty dr. Mareš
krátkou, procitěnou řečí jmenem vysokého
učení posledně se svým milým kollegou. Hudb
a pěvci přednesli poslední pozdravy a za salvy
hmoždířů rakev vpuštěna do hrobky. Zavřela
se země nad jedním z nejšlechetnějších synů
českého národa, uloženo k věčnému odpočinku
ryzl, zlaté srdce, jehož tiché, ale vydatné
blahodějné činnosti bude vzpomínáno tím více,
že humanita nebyla u něho zvačným heslem,
nýbrž skutečnou idejí, vtělenou v život
A k chudičkému hřbitůvku korouhevskému.
prostému vší světské pompy a nádhery, dlouho
budou se obraceti zraky všech kdysi trpivšich,
jimž zesnulý vrátil zdraví, spokojenost, život,
i těch, kteří pohřbili s ním své poslední na-
děje. Před pohřbem k žádosti zesnulého vy-
konal dr. Bazzoni (z Poličky) v přítomnosti
dvorního rady prof. Eiselta obdukci. Zjištěn ža-
ludeční rak.
doktor
Mareš
Bazzoni
profesor
Eiselt
lékařský fakulta
28
article
Osobní. Velíci generál, polní zbrojmiak
Fabini, vrátil se včera odpoledne rychlíkem západní
dráhy z Plzně do Prahy.
— Rodinné zprávy. Sl. Anička Hálkova
pan Ant. Regál slaviti budou sňatek svůj dne 11.
t. m. o 11. hod. dopol. v chrámu Panny Marie v No-
vém Strašerí.
— Z rady král. hl. města Prahy. Ve včerejší
schůzi sděleno, že ministerstvo železnic schválilo do-
plňovací projekty na okružní trati elektrické dráhy
pražské, zejmena zřízení druhé koleje. — Schválen
byl návrh, aby nebylo prozatím žádáno za pochozí
komísi v příčině zřízení trati »Smíchov Zbraslav«. —
Dle sdělení předsedy správní rady p. dra. Chudoby
sluší příčinu značného klesání příjmů na tratích
proti roku loňskému spatřovati v liknavém provádění
prací dlaždičských. Pan dr. Chudoba žádal, aby st-
vebnímu úřadu se uložilo, aby na podnikatele dlažeb
co nejpřísněji dohlížel, liknavým kontrahentům práce
dle práva vyhrazeného smlouvou odňal a postaral se
o řádné provedení práce na jejich účet. — Nám. star
p. Voitl žádal, aby správní rada znovu vzala v úvahu,
nebylo li by přece možno zafíditi při vyústění mostu
Palackého dvojí kolej, proto že jednoduchá kolej
bude zavdávati stále příčinu ku zmatkům v jízdě
obtížím komunikačním. Po vysvětlení, jež podal pan
dr. Chudoba v ten rozum, že vzhledem na neupra-
venost bezprostředního okolí mostu nelze nyni žá-
danou dvojí kolej položiti, usneseno, podržeti tuto
záležitost ve stálé patrnosti. — Podána byla zpráva
o postupu jednání s podnikatelstvím staveb pro krá-
lovství české ohledně provádění staveb v assanačním
okresu svatovojtěžském. Jednání dosud nedospělo k
konci a budou se konati v této záležitosti další
schůze. — K žádosti komitétu městského musea
schválila rada městská, aby požádáno bylo minister-
stvo, by dovolilo vybírati v museu městském vstupné.
Fabini
Hálkův
Antonín
doktor
Chudoba
Voitl
Palacký
Plzeň
Praha
Smíchov Zbraslav
rada král
chráma pannus Marie
29
article
Museum otevřeno bude na sv. Václava, přístupno
bude dvakrát týdně bezplatně, dvakrát v týdnu má
se vybírati vstupné po 20, dvakráte po 40 h. — Je-
likož před časem vznikla pochybnost o pravém po-
jmenování ostrova Žofínského, bylo v knihách po-
zemkových zjištěno, že správně nazývá se »ostrovem
Zofínským« neb »barvířským«. »Žofln« není názvem
oficiálním.
— Studentský sjezd a slavnosti v Jičíně
dne 11., 12. a 13. srpna 1900. Akademická
čtenářská jednota v Jičíně, náležející mezi nejstarší
spolky studentské i jičínské, pořádá při dovršen
svojí třiceleté činnosti, společně s »Krako-
nošem«, spolkem studentstva českého severovýchodu,
velký studentský sjezd v hlavním českém městě
v Podkrkonoší, v Jičíně, pod záštitou sl. měst. rady
a sl. okres. výboru. Studentské dny jičínské, počína-
jící už této soboty, budou míti zajisté důstojný a
zdařilý průběh vzhledem k neobyčejnému zájmu
studentstva i všech jeho přátel v celé severovýchodn
svatý . Václav
Žofínský
Jičín
Podkrkonoší
spolek studentstvo český severovýchod