Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4.

2

NÁRODNI LISTY

3

7. srpna 1900

4

Číslo 216.

6 article

uznání ciziny i celého českého národa může být náhrndou za míčení offieiálních rakouských kruhů v Paříži i officiosního tisků v Rakousku. »Zásloužil jste si palmu vítězství a já vám ji podávám jmenem Plzně.e Rečník skončil provoláním: Našim pěvcům pro volávám srdečné »Na zdar!e (Hudba vysloužilců hraje »Kde domov můje ) Rec páně přimátorova byla často přerušován boutemi souhlasu a konec její provázely rovně hlučné projevy obecenstva. Na to odevzdal pan starosta jmenem obce pěv cům skvostnou palmu se stuhami v barvách měst. ských s nápisem: »Odboru Hlaholu. Vítězům na pě veckých zápasech v Brusselů a Paříží při návrate do Flzně 5. srpna 1900. Obecní zastupitelstvo král města Pízně.« Když se bouře ovací ulišila, ujal se slova po slanec p. Frant. Schwarz k následující řeči: Poslanec p. Frt. Schwarz promiuvil následovně Také mně bylo uloženo, abych vás, kteří přicházíte po daleké čestné pouti z ciziny k domácímu krb pozdravil a uvítal jmenem zastupitelského okresu Každý, kdo miluje svůj národ a rád mu slouží musí vám záviděti tuto pouť, záviděti ji musí, že nebylo mu dopřáno, aby vykonal pro čest národa to, co vy jste vykonali na své pouti.

Rečník František Schwarz Paříž Rakousko Plzeň Brusel Pízno Hlahol

7 article

Neznámí, skromní vydali jste se do světa, abyste dobývali vavřínů ne sebě, ale českému zpěvu, jehož jste nadšení milovníci, dnes pak vracite se chvalně známi všude, kde jste byli, se clí a slávou do sv otčin Povznesli jste vážnost české písně a českého zpěvu v cizině a učili jste cizinu, aby měla v úctě národ, který rodl pěvce, jakými jsté se byli osvědčili Vím, že mnolému z vás bušilo srdce, když jste se, oddéleni od vlasti a zůstaveni sami sobě, octli na zápasišti s pěvci velikých národů, že bušilo v úzkosti, zda splníte veliký ten úkol, který vás tam přivedl. A jak by také nebylo bučilo to srůce, když jste synové malého národa, tu a tam v cizině ještě ne- známého nebo zneuznávaného, národa, jehož ne přátelé — a to nepřátelé mocní — očerňují stále a soustavně, kde jen mohou. Jestli že jste se přes to postavili před tento cizí svět beze vší záštity, aby soudil o vašich výkonech, jest to hadinstvím, kte- rému nemůže odepřiti přitel i nepřítel svého obdivn A zvítězili jste! K obdivu, jejž vzbudilo vaše sebevědomé vystoupení, přidruži se také jiný obdiv všeho v Brusselu a Paříži shromážděného pěveckého světa, obdiv nad vašimi dokonalými výkony, nad krásou českých písní a hudební cenou českých skladeb.

Brusel Paříž

8 article

Jako žhavý jas vychůzejícího slunce rozptyluje mlhy, které zakrývají půvab kraje, tak prorazil váš jarý, vroucí zpěv všelikou předpojatost, kde ještě byla, potřel pomluvu nepřátel, která vás jako Čechy provázela a z tisíců úst rozjařených vašimi ladnými zpěvy zaznělo pojednou nadšené: »Vívent les Tcheques !e Když dolétla o tom zvěsí do vaší vlasti, žehnal každý upřímný Čech — buďte si toho jistí — vám a vašemu vílězství, ale té chvíle nevěděli si také naší pomlouvači — překvapeni vaším velikým úspěchem — jiné rady, než stejným způsobem, jako roznášejí o nás hanu po světě, umlčovati faktum. že na mezinárodních zápasech v Brusselu a v Pařízi osvědčili se býti Čechové nejdovednějšími pěvci, Žel že se také takto zachovalo časopisecké zpravodajství vlády rakouské.

Čecho Brusel

9 article

Ale murně všecko jejich umičování. Již proniká na všech stranách a u všech národů poznání, že nelze více odbývati ledabylo český národ, který zjednává si krok za krokem platnosti ve všech oborech lidského vědění a ušlechtilého snažení, že vyrůstá národ ten čím dále tím mocnějí v silnou individualitu a že nadejde deba, kdy bude se musit také s ním počítati v dalších dějinách národů evropských Vaše vítězství, třebas platilo jenom české písní — zjednavší českému jmenu slávu a čest, pomohlo šířití a utvrditi toto poznání mezi těmi tisíci příslus- níků různých národů, kteři byli jemu svědky. A proto ta všeobecná radost českého lidu, proto ten upřímný jeho vděk k vám, kteří jste mu způsobili tuto šťastnou chvili A zasluhnjete tento vděk plnou měrou. Jak došel výkon váš v cizině nejvyššího uznání, tak ob divovati se musí každý vaší dlouholeté, tiché, svorně. neúmorné a vytrvalé práci, která jedině vás k tomu přivedla, že třebas malí počtem, vykonali jste skvěle tak velký úkol.

10 article

Dalí jste tím živý příklad našemu národu, ž když sjednocen bude neúmorně a vytrvale pracovati o své všestranné zdokonalení a poznesení, dojd právě tak všech svých toužených cílů, z mchž ně které kynou mu třebas ještě z dálné budoucnosti jako vy jste se jich dodělali, ani netušíce, že budou tak vzácnými a významnými. A proto vám dvénásob náš vděk! Projevujeme vám tento vděk starým symboli ckým způsobem — věnováním vavřínového věnce Hrdinové národní, vílězové v zápasech ušlechtilých. básníci bohem nadaní bývali zdobeni vavřínem n znamení, že jako ušlechtilý jest jeho tvar, líbezná jeho vůně a trvalá jeho zeleň, tak že také vzpomínka na ně bude trvalou a milou lidstvu. I vzpominka na vaši pouť, na vaše slavné vý kony, bude přecházeli u nás z pokolení na pokoleni a lahoditi hrdosti národní. To naznačuje tento věnee který vám jmenem okresu zastupitelského ode- vzdávám.

Dalí Hrdina

11 article

Pozdravuji a vítám vás jmenem tohoto okresu a volám z hloubi duše své: budiž vám česta sláva Když řečník domluvil, odevzdal pěvcům skvostný vavřínový věnec se stuhami červenobílými, na nich skvěl se nápis: »Vítězům v pěveckých zápasech brusselských a pařížských. — Zastupitelský okre plzeňský.« Dále byl podán jmenem národních spolků plzeň ských pěvcům skvostný lipový věnec se stuhami barvách slovanské trikolory a s tímže nápisem, který skvěl se na bráně slavnostní. Spolek zahradníků vě- noval odboru obrovskou kytici. Předseda Odboru p. Karel Lang ujal se slova a pravil: Vysoce clěný pane purkmistře! Vysoce ctěný pane poslanče za král. město Plzeň! Nena- lezám v tomto okamžiku výrazů, abych jmenem Oa- boru o nejsrdečněji vám poděkoval. Jen dovolte. abych řekl, co mi leží na srdci. To není uvítání, to jest královská oslava, kterou jste nám uchystalia které si nezasloužíme. Vzpomínám jednoho okamžiku z naší pouti do Paříže. Bylo to ve chvíli, kdy mi předseda jury, slavný Saint-Saěns, odevzdal ceny. Když jsem mu poděkoval, žádal mně, abych pozdra- voval naše rodné město a abych tiumočil jeho po- zdrav královské Praze, kde zažil tolik slasiných chvil. Děkuji vám za vše, co jste nám uchystali. Na to děkoval řečník celé české Plzni a zvláště pak »Hlabolu«. Tím byly vítaci slavnosti skončeny a v kočá- rech byli rozvážení pěvci do svých domovů. Každý z kočávů těch byl po celé cestě obecenstvem bouřlivé pozdravován. Na uvítanou »Hlaholu« došly i přehojné telegra fické pozdravy-

Lang Plzeň Paříž SaintSaěns odbor p královský Praga Hlahol

12 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. ** Z Mnichova, 6. srpna. (Zvláštní tel. »Nár L.4) Při jeděnáctém utkání v mezinárodním šachovém turnaji zvítězili: Marco proti Jacobovi, Wolí prot Showalterovi. Berger proti Billecardvi, Maroczy proti Cohnovi, Gottschali proti Popielovi. Neroz- hodnuty zůstaly partie Bardelebena s Janowským a Burna s Piitsburem. Partie Schlechtra s Halprinem nebyla dohrána. Smnt krále italského Humberta l. Pohřteb krále Humberta I. (Pův. zpr. »Nár. Listůs.) V Římě, 4. srpna 1900. Neteliko království italské v politických svých hranicích, nýbrž veškeren vznětlivý a jinak bezstarostný národ italský zahalil se smutkem upřímným, nelíčeným nad tragickým skonem šlechetného a v pravdě národního novo- dobého krále svého Humberta I. Cizinci, který jest a to, aby vlastním okem pozoroval obecné tyto projevy smutku, neujde poznání pro povahu smutku předůležité, poznání totiž, že jest to projev pocitů, prýštících z hlubin srdee velikého davu, uraženého v nejcitlivějších strunách svých, jenž neohlašuje se solenními, více méně bez- duchými formami, nýbrž bolestným výrazem v tváři každého téměř jednotlivce i v zevnějšku všeho veřejného života. Zvláště však sluší po- kládati tento smutkový projev za projev na- prosto spontanní, neboť každé město a každý kraj oblibily si svůj vlastní způsob, což nepřed pojatému cizinci zvláště imponuje. Ano, cizinec teprve teď dochází k přesvědčení, že zavražděn byl rukou fanatika král, jehož miloval všechen národ.

Marco Jacob Wolit Showalter Berger Billecardvi Marocza Cohn Gottschat Popiel Bardeleben Janovský Burna Piitsbur Schlechtra Halprin Humbert Humbert I Mnichov Řím Smnt král národní nova

13 article

Již prvé město, které spatřuje cizinec z na šeho severu příchozí, překvapuje svým spů sobem smutku národního. Míníme slavnou Ve- ronu, starším pamětníkům v živé dosud jsoueí paměti. Projevy smutku jsou zde obecné. Bu- dovy královských, municipálních i vojenských úřadů, jakož i přednější paláce a domy sou kromníků vztýčily na poloužerdi z oken ná- rodní prapory v barvách zelené, bílé a rudé, se znakem savojským na půdě bílé, Prapory tyto zastřeny jsou rouškou černou na znamen smutku. Mohulný prapor smutkem zastřený věje i s vysokého cimbuří tvrze San Felice- Arena a veliká hospodářská výstava u Nové brány jsou na neurčito uzavřeny a na každém domě, ba na každých dvéřích nalepena jest deska s nápisem »Lutto nazionale«, bud černá s bílými písmeny, buď bíla se smuteční ovrubou. Výjimku zásadní činí chrámy a bu- dovy církevní, za to však tklivě působí projev soukromníka, který k nohoum pomníku krále Viktora Emanuela II. položíl věnec s dedikací, kralovraždu jadrnými slovy odsuzující. Veliká nádraží v Modeně, v Bologni a Pi- stoji rovněž ověšena jsou prapory smutečním a na perroně novinářské prodoje vykládají nej rozmanitější časopisy a letáky, o tragedii v Monze jednající. Ale veškera tato spousta publicistická není s to, aby ukojila všeobecně proslovujícíse otázku, kdy bude pohřeb králův v Římě ko- nán. Že bude druhý král sjednocené Italie po hřben v Pantheonu po boku Augusta, který byí prvým imperatorem světovládné Romy a po boku svého otce, který národ z konce stěhování ná- rodů politiky roztržený spojil v jediný veliký národní stát, to pokládá se za samozřejmé. Ale jaké učinil nový král disposice ve příčině času otcova pohřbu, o tom ještě teď v době poledn dne 4. srpna ve veřejnosti pranic známo není.

Viktor Emanuel II Augusta Rom Modena Bologna Monza Řím Sana FeliceArena

14 article

Imposantní dojem působí smutek národn ve Florencii. Kde kdo, každý zde vztýčil smu- tečně zastřený prapor, representující nezávislost a polilickou jednotu Italie. Než i tu ihined útkv v oku lhostejnost kruhů církevních, nesrovnalá s pocity ušlechtilými, jež na jevo dal Lev XIII. zprávu o vraždě králově obdržev. Také jes obecně známo, že král Humbert nikdy nevystu- poval příkře nebo nepřátelsky proti instilucín církevním, nýbrž s taktem jemným snažil se. aby dostávalo se kurii veškery pozornosti, ovšem v mezích poměrů, jež způsobeny byly dvacátým zářím. Za to občanstvo »krásné« Florenci přímo závodí v projevech smutku národního- Zastřený národní prapor vlaje rovněž s nejvyš- šího průčelí paláce Citti jako s krásně brány na náměstí Viktora Emanuela, kteráž dle míst- ního podání označuje místo, kde bývalo antické forum florentské, s věže příšerného Palazzo Vecchio, jako s loggie Bigallovy proti dómu. Na rozích lepena právě vyhláška, v níž sindaeo městský slovy hluboce procítěnými dával projev bolesti a ošklivosti na královraždou. Časně z rána přijel jsem do Římaz Florencie a tu již prvý pohled na okoli vil Torlonia a Patrizi ukazoval, jak veliký jest po- krok věčného města za posledních vladařskýeh let Humbertových. Chvatným krokem dostihuje Řím, čeho dřive zanedbal, a mění se takořka přes noc v moderní residenci mocného vladaře.

Citti Viktor Emanuel Palazzo Vecchio Humbertův Florencie Řím Humberto Italia

15 article

Vděčnost jeví se za to v každé příčině vůč králi Humberlovi. Všudy spatřují se provolání vybízející lid k projevům dynastickým a národ ním, jež ve čtvrtek večer vyspěly u velkolepou smuteční demonstraci. Sindako, umělci, družstva živnostenská, obchodní gremium, dělnické sbory projevují vlastenectví své a smutek nad ohav- ným činem důstojně stilisovanými osvědčeními o kterýchž možno řici, že v nich lid dává úsudek o králi mrtvém a ve formě lidové adresy apostrofuje krále živého. S věže paláce del Se natore na Kapitolu, s Monte Citoria a se všech veřejných budov vlají smuteční prapory. Právě když jsem časně z rána z nádraží dei Termini vjížděl do města, kupil se lid před prvým veřejným projevem nového krále. Viktor Emanuel IIl., tento »universitní profesor na trůně«, jakož vítají jej Němci, nazývá se králem z boží milosti a z vůle národa a oznamuje na- stoupení své na trůn slovy důstojnými, ale eitu- plnými. Král a člověk podávají zde společně projev citů svých a pohnutí vzbuzuje passu v královském manifestě, kdež želá král, že ne- bylo mu přáno býti svědkem posledního vzdechu otce milovaného. Manifest jest veškerým kabi- netem kontrasignován.

Viktor Emanuel IIl Němec Kapitol Mont Citoria

16 article

Právě před závěrem listu přicházejí prvé zprávy o disposieích pohřebních, ne však ještě o době pohřbu. Slavnost bude velkolepá. Pře- devším upravují se Pantheon a sněmovna po- slanců. V Pantheonu zřizuje před hlavním oltářem inženýr Sacconi nový katafalk, kopule bude zastřena průsvitně a na ni bude trans- parentní znak rodu savojského. Ku slavnostnímu smutečnímu sedění sněmoven dějí se veliké při pravy rovněž. Pohřební účastenství řidi týž ko- mitět ze všech vlasteneckých spolků, který před- včírem uspořádal veliké osvedčení smuteční Corsu. Skvostný historický vůz pohřební králů sardinských, který poslěze doprovodil k hrobu Viktora Emanuela II. a před tím choť jeho Marii Adlétu, dceru arcivévody Rainera, na rychlo Dr. Prášek. přivežen z Turina. Pohřeb krále. Z Říma, 6. srpna. (C.-B.) Dle disposie, učiněných po vzájemném dohodnutí se králov- ské rodiny s kardinálem vikářem bude veškeré duchovenstvo obvodu, v něm kvirinál se na- chází, očekávati rakev s mrivolou krále Hum- berta na nádraží a doprovodí ji až k Pantheonu kdež ji za assistence duchovenstva Pantheonu přijme janovský arcibiskup. Arcibiskup janovský bude v Pantheonu za přítomnosti prineů, zvlášt

Sacconi Viktor Emanuel Marie Adléta arcivévoda Rainer doktor Prášek Turina Řím Huma

17 article

ních vyslanců a státních hodnostů sloužiti slavnou mši. Z Monzy, 6. srpna. (C.-B.) Vévod Aostský a hr. Turinský budou pro- vázeti vlak s mrivolou krále Hum- berta, jenž vyjede odtud ve středu o 145. hod- odpol., zastaví se na chvíli v Miláně, Janově Pise a přibude do Říma ve čtvrtek o 7.20 hod: ráno. Smuteční schůze sněmovní. Z Říma, 6. srpna. (C.-B.) Sněmovna konala dnes za příčinou královy smrti smutečn schůzi. Sál a galerie byly hojně navštíveny- Křesla předsednické a ministerská i tribuny byly polaženy černým suknem. Na galerii bylo mnoho dam ve smutku Ministři dostavili se do jednoho. Mezi při tomnými poslanci byli Crispi, Zanardelli, Gioletti markýz Rudini a Sonnino. Předsoda Villa zahájil schůzi ve 2 hod 35 min. odpol. Všichni členové, také členové krajní levice povstali z míst a poslouchali stojíce památní řeč předsedovu, jež byla přijata s dlouhotrvající po chvalou a vvoláním »Ať žije král !« M.-p. Sarraco přidružil sevhluboce doja k vývodům předsedovým a také tato řeč byla přijata s hlučnou pochvalou. Předseda četl potom za souhlasu sně movny soustrastné telegramy před sedů sněmoven francouzské, argentinské, bra- silské, peruanské a čilské, předsedy mezi parlamentní konference míru al poslance F Košutu.

bert Crispi Zanardelli Gioletti Rudin Sonnino Sarraco Monza Milán Janov Pisa Řím sed sněmovna F Košut

18 article

Něktoří poslanci podali návrhy na uctěn památky krále Humberta. Dle nich sněmovn má zůstati půl leta ozdobena smutečními od- znaky; sněmovní předsednictví mál podat adresy králi Viktoru Emanuelovi a královně vdově. (Pochvala.) Památka nebožtíka má s uetíti nehynoucím pomníkem; každý poslanee může se přidružiti k předsednictvu při podán adresy. (Opětná pochvala.) Posl. Turati podal jmenem socialisto prohlášení, v němž protestuje proti attentátu spáchanému na králi Humbertovi. Každý — praví se v prohlášení — má právo ž1 ti politická vražda neprospíva (Hluk.) Posl. Pantano četl podobné vyjádřen jmenem republikánů. Při slovech »Naše skupina sdílí upřímn bol«, ozval se výkrik: »Krokodilí s l zylle Posl. Pantano volá: »My nespekulu jemé ma zločiny jako vyte Pol těch slovech nastala velká vřava, takže Pantano ne mohl čísti dál své prohlášení. Předseda vyzval ho, aby odvolal svá slova, ale on zdráhal se a ostatek jeho prohlášení byl pro hluk nesrozumi telný. Když ukončil, nastal klid.

Viktor Emanuel Posl Humbert Pol Humberto

19 article

M.-p. Saraceo přidal se k podaným návrhům mimo socialistický a byly přijaty s na- dšenou pochvalou. Předseda pozval poslance na královský po hřeb a oznámil, že král Viktor E ma- nuel vsobotu v senátním palách u přítomnosti člemův obou sně moven složí přísahu na ústavu. Schůze byla skončena za hlučného provo- lávání: »Ať žije král!« Také v senátě byly sál i galerie hojně obsazeny. Místopředseda Cannizaro a m.-p. S raceo měli proslovy, věnované králi Humber- tovi, jež byly provázeny hlučnou pochvalou. Pochvala obnovila se, když řečníci zmínili se o královně- vdově. Předseda přečetl několik telegram předsedů zahraničných parlamentů, zejmenu francouzského, argentinského, paraguajského aj Potom čteny návrhy, přijaté ve sněmovně a senát schválil adresy králi Viktor Emanuelovi a královně- v dově tak jak vyšly ze sněmovny.

Saraceo Viktor Viktor Emanuel a královna Humber

20 article

Projevy. Z Říma, 6. srpna. (C.-B.) Ve sně movně poslanecké měl předseda Villa řee na památku krále Humberta i uváděl, že láska k délnictvu byla vůdčí myšlenkou života král Humberta. Pravil dále: »Marně snaží se brutální zloba zničiti moe ného onoho činitele, jenž opírá italskou mo narchii. Král neumírá. Krev mučenníka posiluje přeživší k věrnosti. (Bouřlivá pochvala.) Král vyzývá všechny, aby seskupili se k lem mladého krále, jenž zvedaje prapor vlasti kráči k cílům, jemu otcem a tradicemi rodu vykázaných. M.p. Saracco prohlásil, že vláda a sně- movna zůstaly prý nečinnými s ohledem na vzrůstající divoké ohrožování třídou degenero- vaných, kteří neznají boha, vlasti ni lidskosti Všichni, kdož přesvědčeni jsou, že monarchi jest jediným prostředkem, jímž Italie může vzkvétati a zůstati sjednocena musí se sdru žiti ve zkoumání a připravován prostředků, aby zločinným vy střelkům slepého fanatismu bylo zabráněno. Jest nutno vzhledem k tomu učiniti záhy pevná různá opatře ní, aby nebyl pod záminkou svobody zvrácen státní řád. Kéž neštěstí ohromné, jež nás stihlo, konči ministr-president, zjedná očistu duchovní a kéž srdce sdruží k společné obraně. (Živá po- chvala.)

Saracco Řím Humberto

21 article

Bressi ve vyšetřování. Z Milána, 6. srpna. Přelíčen proti Bressovi bude bezpochyby ješte tohoto měsíce před porotním soudem v M láně. Zatčení anarchisté, jimž by se dokázala bezprostřední účast na attentátu, budou prý po hnáni před jiný soud. Z Londýna, 6. srpna. (C.-B.) Z Milá na se telegrafuje, že Bressi, který až dosud byl klidným, začíná se chovati i zu- řivě. Stráž byla nucena spoutati jej na desn hodin svěraci kazajkou. Bressi několikráte hlučně žádal, aby jej předvedli k ředitel věznice. Anarchistické spiknutí? Z Milána, 6. srpna. Jistého zdejšího hodnostu došel výhrůžný list, zaslaný jistým anarchistou; praví se v něm: » Nech děje se cokoliv, budoucnost patří anarehii. Hlavy států zmizí. Ať vladaři i ostatní velikání boháči dají se chrániti nejlepšími bezpečnost ními opatřeními, máme prostředek, jenž nikdy neselže: pušku, již nebudeme střílet na ulicích

Bressi Milán Londýn Stráž

22 article

nýbrž okny. Bressi měl ještě čtyři pomocníky Kdyby nebyl Bressovi čin se zdářil, byl by je vykonal někdo jiný. Pro příště bude vždy 1 anarchistů voleno, a není na světě moci, jež mohla by jejich činu zabrániti, ježto množí se počet lidí ochotných obětovati své životy za zdar svých záměrů.« Ze Ženevy, 6. srpna. Státní zástupc Navazza, navštíviv Luechena, tázal se jej: »Víte, že král Humbert byl anarchistou Bressiem zavražděn? »No!« Na to projevil v likou radost nad tímto zločinem a když se státní zástupee pro to rozhorlil, pravil Luccheni: »To ještě není všecko. Zcela jistě stibne také ostatní korunované hlavy týž osud, zvlástě prince Neapolského.« Z Vídně,6. srpna. »Neues Wiene Tagblatte uveřejňuje zprávu svého žle nt e v ského zpravodaje o rozhovoru jeho s práv- ním zástupcem Lucehena — vraha císa- řovny Alžběty. Obhájce Lucchenův prý mu sdělil, že Luccheni při výslechu udal toto: »Kdybych byl měl dnes ráno 50 franků, by bych jel do Italie zavraždit italského krále. Ne- vykonal-li jsem to já, vykoná to někdo jiný Král padne v krátkém čase«.

Bressi Bressie Alžběta Ženeva Vídeň Navazzo Luechen Humberto Neue Wien Tagblatt

23 article

Stihání anarchistů. Z Vídně, 6. srpna. Dnes konalo se ličení proti 3 dělníkům, obžalovaným pro schvalování Bressova činu. Dělník Farga odsouzen na 18 měsíců do těžkého žaláře. P přestálém trestu bude vypovězen. Fongri odsouzen na pět, Savioli na čtyři mě- síce. President oznámil, že dva soudruhové Fongrigovi hned po jeho zatčení z Vídně ujeli. Anarchistické výtržností. Z Chieaga, 6. srpna. (C.-B.) Včera sra zili se zde anarchisté s policejními zřízenci. Policie užila zbraní, při čemž 25 osob bylo značně raněno. Zatčeno bylo 5 osob, mezi nim i vdova po anarchistovi Parsonovi, jenž byl kdysi v Chicagu popraven.

Farga Fongri Parson Vídeň Chicago

24 article

Jak zatýkají v Miláně. Z Milánn, 6. srpna. (»N. Fr. Pressee Z podezřelých osob, jež byly zatčeny, jedna po druhé jest propouštěna na svobodu. Včera do- konce byla propuštěna na svobodu Bressiov milenka Annita Brugnoliova, jež žila v Belogni s Bressem. Jinak zatýká policie šmahem, kde koho uzná podezřelým. Včera zatčen byl mladý jakýsi Rus jme- nem Jorlinskij, jenž přijel právě nočním vlakem ze Sv. Gotharda. Když ráno na pošte ptal se, zdaž nedošel ho dopis, byl beze všeh zatčen a v hotelu zavazadla jeho zabavena. Podezření vzbudil tím, že za krátkou dobu svého pobytu změnil dvakrále šat. Z této ukázky vidno, jak policie všechny osoby, jež j e poněkud so jí zdají podezřelým ihned zatýká a za několik dní je opět pouští na svobodu. Cizinci, kteř sem přicházejí, jsou přísně s třeženi K atentátu na per- ského šacha Z Cařihradu, 6. srpna. (C.-B.) P vražedném útoku na šacha vyslovil sultán te legraficky své potěšení, že byl šach zachráněn. začež tento srdečně poděkoval. Z Paříže, 6. srpna. (C.-B.) Dle » Ech de Paris« listy nalezené v bytu anarchisty Valleta, v Abeville včera zatčeného, nasvědčuj tomu, že ve spolku se Salsonem a jinými anarchisty nastrojil vražedné plány. Vallet by dopraven do Paříže.

Annita Brugnoliův Rus svazek . Gothard Paris Vallet Milán Cařihrad Paříž

25 article Válčení s Čínou-

Válčení s Čínou- V Praze, 6. srpna. Na bojišti. Dva pozoruhodné boje se dnes oznamují Z úplně různých bojišť. Vedle drobných úspěchův ruských zaznamenati sluší dnes především veliky úspěch ruský: Dobyli čínského. Aj gunu, ležícího na nejsevernější hranici Man- džurska proti Blagověščensku. Po tuhém boji v němž město bylo zapáleno, po nepatrných ztrátách svých a po velikých ztrálách činských. Klidné držení Blagověščenska Rusům tím nejen zabezpečeno, nýbrž otevřena tak statečnému vojsku ruskému nová cesta do nitra Mandžursk směrem na Cicikar. Vážné boje svedeny v posledních dnech i na bojišti pečilském. U Pejeanu, neboť dle dalších zpráv není pochyby, že zmotané poněkud depeše »Morningpostu«, jež níže klademe, týkaly se místa tohoto, ležícího na severozápad o Tjencinu ještě před Jancunem. Žaponci obsadili směrem tím nejprve Hsiku načež společně se Žaponci podnikli obhlídku k Pejcanu. Zde narazili ale na silný voj Čí- ňanů, kterýž, nebýti ochrany, již vlnitý terén skytal, byl by jim střelbou z pušek nepochybně největších ztrát způsobil. Bylo-li v boji zde po- kračováno, depeše před večerem došlé nepraví zdá se však, že nikoli: jednaloť se právě jen o obhlídku a nikoli o vlastní postup na Pekina ten byl dle všeho skutečně odložen. Okolnost ta dodala nepochybně ale právě odvahy Čina- nům, že znovu až k Tjencinu — jeť Pejean jen as 3 hodiny od něho vzdálen — postoupili. neboť po porážce v Tjencině a ústupu jich od- tud, byl předvoj jejich až teprve u Jancunu. asi 10 hodin cesty od Tjencina, znamenán. Zprávu o sebevraždě Lichunčana vyvrací též Reuterova kancelář. Dalo se tak očekávati. Neníť to Li, jenž by měl dnes při- činu ku sebevraždě.

Rus Morningpost Tjencin Žaponec Čína Praha Cicikar Tjencina

26 article

Proroctví čínské. Jistý prorok činský, Kjuki, předpovědě před skorem dvěma sty lety, že v září letos ního roku vypukne veliká revoluce v Číně. Či ňané, kteří jsou velmi pověrčivi, věři úplně télc věštbě. Proto prý také, jak se franeouzským listům sděluje, všechny tajné spol ky jichž se v Čině jen hemží, chy staj se v době té povstati, jsouce přesvěd čeni, že činíce tak, řidí se dle vůle boží. K řeči Viléma II. Z Berlínn, 6. srpna. (Zvl. tel. »N. L«) Oproti poslední řeči Viléma II. v Bremerha fenu konsiatuje nyní socimlisjický »Vorwärls«. jako dřive už liberální listy, že dělníci loděni hamburských nezahájili dobrovelně stávku, nýbrž že byli z práce majíteli loděnic vyloučeni. » Vor- wärts« ostře si stěžuje na to, že byl Vilém I. nesprávně informován i píše pak dále ještě; »Není naším úkolem varovati vládu př rostoucím rozhořčením dělníků. Ale neopráv- něná ona obžaloba, spočivající na nesprávné in- formaci císaře, toto zaměňování vinníkův bude jen potom ve svých účincích poněkud oslabeno, odhodlá-li se vláda, by prohlásila ve vší formě. že řeč bremerhafská spočívá na nesprávném předpokladu, nehledě ani k tomu, že při čínské výpravě neběží o žádné »nebezpečí pro vlast.« Vyčkáme, bude-li vláda chytrá, aby v tomto případě zjednala průchod pravdě a skuteč- nosti.«

Vilém II N L Čína

27 article

Z Nandžurska.

28 article

Z Petrohradu, 6. srpna. (C.-B.) Gene rální štáb obdržel tyto zprávy: Telegram Gro- dekova k ministru vojenství z Chabarovsk oznamuje dnes: Včera večer byl po tuhém boji dobyt Aigun. Nepřítel stíhán jest směrem k Cícikuru. V Kaškaru za- vládlo kvašení následkem pobuřujících pověstí. Učiněna opatření, aby obyvatelstvo bylo upo- kojeno. Také v obyvatelstvu sujdunskéma kuldžském panuje rozechvění. Kalmyci a ko- čovníci přejí Rusům. V Novém Sujdunu bylo 15.000 Kalmyků soustředěno. Ze Šicha vy- slány do Kuldže pravidelná pěchota a jízda. Zprávy z Mukdenu oznamují, že část ruských dělníků i s schrannou stráží u Ljao- janu přepadena byla čínskými vojáky. Dělníci prchli do hor. Jeden důstojník ochrany jmenem Valevski byl usmrcen. Generál Lunovič odce- stoval z Port Arturu do Tjencina, aby ujal se velitelství nad oddílem pečilským. Z Petrohradu, 6. srpna. (C.-B.) Hlav štáb dostal telegram generála Grodekova z Cha- barovska 1. t. m.: Dvé škadrony, jež hlídko- valy na ningutské silnici, byly přepadeny čín- skou kolonou asi 1000 m. s 2 děly a 250 jezdci u Jechu. Na tamějších návrších roz- předl se tuhý boj. Číňané byli odraženi, prchali směrem k Ningutě a vyklidili Jeche.

Kalmyk Rus Šich Valevski Lunovič Port Artur Tjencin Grodekův Jech Číňan Petrohrad Chabarovsk Nový Sujdun Mukden telegram Gro Kalmyk

29 article

Naše ztráty obnášejí 8 mrtvých a 8 raněných. Činská děla byla nové konstrukce Dne 3. t. m. bojovalo se dále ko- lem Ajgunu. Naše vojsko postoupilo p pravém břehu řeky Amuru ku vsi Kolou- šanu, kde nepřítel obsadil silnou posíci, z ní jej vypudila kolona plukovníka Pečen- kina. Kozáci ukořistili dvě oce lová děla, střelivo a praporce, z nichž jeden měl nápis: »Národ mocné pěstě«, druhý: »Pomozte pobit Evropany«. Generál Gribský chválí statečnost kozáků. Čiňané prchají z hořicího Ajgunu na Cicikar, naše ztráty ob- nášejí 6 mrtvých a 5 raněných. Číňanů padlo přes 300. Generál Orlov oznamuje dodatečně boji 30. m. m., jehož zúčastnilo se 5000 Čí- ňanův a 200 jich padlo nebo utopili se v řece Chajlaru. Kozáci ukořistili 1 dělo. Město Ch aj- lar bylo dobyto a obsazeno 3 škadro- nami s 1 batterií. Z Port-Arturu oznamují, že Seňučen jest obsazen a zavedena tam ruská správa. Kolona plukovníka Chorunženkova z Port- Arturu a oddíl plukovníka Arsenia táhnou rych lým pochodem, aby spojily se u Dašicaa s voj- skem Dabrovského.

Kozák Evropan Gribský Číňan Orlov Artur Seňučit Chorunženkův Port Arsenius Dabrovský Amur Ch Port

31 article

Ze Simly, 6. srpna. (C.-B.) Čtvrtá in- dická brigáda obdržela rozkaz, aby se odebral do Činy. Z Víďně, 6. srpna. (C.-B.) Dle depeš přibyla loď »Císařovna a královna Marie Te- rezie« včera odpoledne do Husunu a po 10ho- dinném pobytu odplula dále k Taku. Na lodi bylo vše zdrávo. Operace spojenců. Z Londýna, 6. srpna. (C.-B.) »Morning post« otiskuje řadu telegramů z Čif u z dne 4. t. m., které jsou sepsány tak nejasně, že je nejisto, týkají-li se dalších bojů u Tjen- cina, nebo u Peicanu. V prvním telegramu se praví: Pokusy Rusů, aby dobyli pontonového mostu přes lutonský průplav, byly zmařeny. Byly sosnovány plány jiné, jež směřují k tomu, aby město domorodců v několika dnech bylo sevřeno. Ku tvrzím se nemůže. Druhá depeš praví, že Čiňané byli zpět odraženi do tvrzí u města domorodců. Dělostřelecký boj jest v proudu. Třetí depeše sděluje: Spojená vojsk postupují v oblouku k severozápadu města Ztráty Číňanů byly veliké. Čtvrtý telegram ozna- muje, že Pejean jest nyní částečně vodou za- plaven, tak že bude potřebí delší okliky k útoku.

Rus Čiňaný Číňan Pejean Simla Londýn Čif

32 article

Místo samo má silná opevnění a silné dělo- střelectvo. Z Londýna, 6. srpna. (C.-B.) »Times sdělují z Tjencina ze dne 31. července: Postup spojených vojsk, usnesený na den1. t. m., byl zvrácen. Američané a Žaponci jsou pro to, aby vyčkány byly nové posily ; Rusové a Francouzové k tomu přistoupili. Britský ge- nerál Gazelee nalehavě si přeje postupu; al jeho oddil je tak malý — číláť jen 3000 mužů — že nemůže sám pochod nastoupiti. Z Londýna, 6. srpna. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje z Tjencina ze dne 30. července: 2000 Rusů a Žaponců podniklo z rána obhlídku směrem k Pejocanu. Shle- dali nepřítele v silně opevněném postavenív Nunčanu, tři míle od Pejeanu po pravé straně močálovitého území. Děla Žaponců zahájila palbu. Délostřelectvo nepřátelské neodpovídal na ní. Má se za to, že posice ta je obsazena jen předvojem, čínská děla že nalezají se se Pejeanu, kde posice jest asi o mnoho silnější. než v Nunčanu. Sila nepřitele čítá se na 5000 mužů. Nepřítel udržoval účinnou palbu z ručnie. Jen povaha půdy zabraňovala opravdovým ztrá- tám. Žaponcí ztratili 3 mrtvé a 25 raněných. Přípravy k postupu jsou téměř skončeny. Vojsko, zejmena žaponské, postoupilo na Hsi-ku. Z Brusselu, 6. srpna. Souhlasné zprávy ze Šnnchaje a Tjencina potvrzují, že výprava evropského vojska proti Pekinu již počala (P?). Palnáct tisíe Žaponců táhlo rychlým tempem k Pekinu a dospějí tam nejpozdějí asi 10. t. m. (Zprávy ze spolehlivých pramenů odporují to muto tvrzení, zvláště pak co do lhůty slano- vené — 10. t. m. —— při vzdálenosti Tjencin od Pekina a při odporu, který Číňané hned

Američan Francouz Rus Žaponec Sila Číňan Londýn Rusová Reut Pejean Brusel Šnnchaj Peking