Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

7. srpna 1900.

4

Co 216.

5 article

úclu k práci nejpřednějších dělníků a zápasníků knitury a pokroku. Lepelletier vyzval shromáž- děné, aby se odebrali na radnici, kde jim měst- ská rada přichystala uvítání co možná nadšené a skvělé. Dále se rokovalo o velmi zajímavé zprávě o škole žurnalistů, podané p. Jeanem Bernar- dem. Otázka založení školy žurnalistů stává se nalehavou, na všech posledních sjezdech mezi- národní associace tisku se o ní jedná a v Pa- říži byly již učiněny kroky k realisování zají- mavého podniku. Kongres prohlásil, že chce organisovati odborné vyučování žurnalistů a udělil předsednictvu úkol, ustanoviti zvláštní výbor, kterýž se má zabývati touto záležitostí. Předem bude provedema anketa u všech od- borů celého světa o nejvhodnějších prostředcích a způsobech, jimiž by se daly uskutečnit v růz- ných zemích školy pro žurnalisiy. Všechny do kumenty, statistiky, informace budou tvořit základ a materiál pro další práce. Z ideových proudů anarchismu. Anarchistická propaganda činu opět se ohla- šuje. Zavraždění krále italského je prý před- zvéstí nových zločinů. Zoufalí a fanatičti od hodlanci chtějí bojovati proti společnosti nynější proti celému systému a morálee její, královraž- dami, atlentáty na bohaté a mocné. Tím nabyla otázka anarchistického učení nové aktuálnosti veřejnost se zájmem sleduje zdroje, z nichž proudí podvratné nauky anarchismu a odlud vy chází tajná, mezinárodní organisace zločinů.

Lepelletier Bernar Zoufalý

6 article

Je všeobecně známo, že revoluční hnut zachvivající Evropou po celé století, propukáva- jicí zjevnými bouřemi od červencové revoluce až po komunu pařížskou, nebo stajené, ohlasu- jící se pouze zločiny a attentáty, bylo z velk části ovládáno slovanským živlem, a že jeho nejkrajnějším, nejdůslednějším projevem je ruský nihilismus. Slovanští revolucionáři ruští a polšti byli extremnimi utopisty a snilky, byli apoštoly revoluce, někdy též její zoufalými bojovníky Byli namnoze velmi blízko nynějšímu anar chismu, který je vlastně snad desorganisovaným shlukem pomateneů a střeštěnců, alkoholických neintelligentů, větším dílem italských dělníků, kteří mají jen utkvělé představy vraždění. Rušti revolucionáří byli předchůdci a učiteli nynějších anarchistů theoretických i praktických. V té době, kdy klid Evropy ohrožovali Blanqui. Barběs, Cabret, Dězamy, Proudhon, počal ho- rečnou, neklidnou a fantastickou činnost svou Bakunin, který dospěl k extremům podvratnýeh idel revolučních. A vedle něho stáli v popředí všech revolučních rejdů: Golovin, Lavrov, Kra potkin a jiní ruští agitátoři ve Švýcarsku, P- říži a v Londýně. Ale zvláště významné je, že mnozí stou penci anarchie, theoretikové, intelligenti, snaž se též dokázati svou blízkost a přibuznost s nej větším ruským spisovatelem — hrabětemn Tol- stým. Ten vznešený stařec z Jasné Poljany jenž z daleka jeví se nám jako hlasatel nej čistšího učení lásky křesťanské — anarchisťou Mnozí pozorovatelé naší doby a společnosti, filosofičtí a sociologičtí paradoxisté dokazují sou- vislost a vnitřní spojitost učení Tolstého s anar chismem. Jeho propaganda jo analogická s anar chistickou. Tolstoj je pokládán za nejpokroči lejšího myslitele, největšího odpůrce nynějšíh řádu, nepřítele zákonů a běžné morálky — anarchista vysokého slohu.

Blanqui Dězama Proudhon Bakunin Lavrov Tolstý Tolstoj Evropa Švýcarsko Londýn Tolo Golovin

7 article

Proti tomuto názoru ohradili se nedávn sami anarchisté, jak v červencovém sešitu revue »L humanité nouvelle« nasvědčuje prohlášen skupiny »sociálně-revolučních studentů meziná rodních v Pařížis, jež bylo předneseno na sjezdu mezinárodních dělníků revolučních, kde se stav rozdil mezi Tolstým a anarchismem. Anarchističtl studenti popírají, že Tolstoj je mužem jejich ideálů a litují jeho velkého vlivu na mládež, na dělnické kruhy, který se jeví i v Rusku, Anglii a Hollandsku, kde přivr ženci ruského básníka upravují si život dle jeho zásad. V Rusku znamenal Tolstoj odraz prudce pokračujících idei propagandy revoluční. Hlasatel lásky, soucitu, neodporování zlu, pa- ralysoval částečně hnutí nihilistů, kteří po za- vraždění cara Alexandra II. doufali v brzké propuknutí revoluce. Starý revolucionář Lavrov vycitil nebezpečí »tolstojismu«, když se zdálo. že ochabla činnost revolučního spolku »Vůle národů«, kdy mládež počala se obraceti k no- vým theoriím. Lavrov ostře vystoupil proti Tolstémua prohlásil, že jeho učení »neodporovati zlu« je »historickou nemravností«. Tolstoj má velký vliv mezi výstředními stranami. Jest autorem všech nespokojenců a vyděděnců, neboť on svým geniálním, vehementně výmluvným, proni- kavým a paradoxalním duchem způsobil velké otřesy svědomi a citu v naší společnosti a nikdo nenapsal tak kruté kritiky společenských řádů, zákonů, spravedlnosti, mravnosti, státní a vo- jenské správy, jako on.

Tolstá Tolstoj Lavrov Tolstému Rusko Anglie

8 article

Anarchistické prohlášení z revolučního kon- gressu pařížského dosti podrobně vykládá všechny rozpory mezi učením křesťanského my slitele ruského a mezí přincipy výstředního indi- vidualismu, dokazuje naivnost a dětinskost ne uskutečnitelných názorů Tolstého, ale doznává též, že díla Tolstého prospěla propagandě anar chisticko-kommunistické. Zajímavě to dorozuje Tolstoj prý potírá reakeionáře, opírající se o mo- rálku křesťanskou, neboť znamenitě objasnil ne důslednosti télo morálky; vzbuzuje ve věřícíe pochybnost o základních institucích společnosti nevěřicím pak dokazuje, že egoistické individunm nežije ve skutečnosti, že jeho život, jsoue v odporu s celým světem, nemá významu,je tvorem nedokonalým, nepožívajícím rndostíži vota; dokazuje dále, že láskou, solidaritou vzájemnou úctou dála by se založiti nová spo lečnost, kde by nebylo bojů, zápasů, ani auto rity ani zákonů donucovaelch. Tolstoj učí dále, že v pokroku lidstva mus míti mravní činitel tutěž moc, jako hmotnýa že nedosáhneme nikdy ideální společnosti, ne- dovedéme-li reformovati jednotlivce. Naléhá na to, aby lidé tvořili si přesvědčení a jemu při- způsobili svůj osobní život. »Celkem myslíme, že propaganda Tolstého má nepopíratelnou cenu theoretickou, zvlástě když prudce útočí na militarismus a státní zři zení. Ale též to je nebezpečné pro nás. Tolsto který nemá sociálního ideálu, může svým vlivem odvrátiti lidi od sociálního hnutí«, praví se v prohlášení revoluéních studentů, jež je po zoruhodnou ukázkou z ideového proudění dneš ního anarchismu.

Tolstý Tolstoj

9 article

Sbor obecních starších král. hlav města Prahy sešel se včera o 1/25. hod. odp. v zasedací síni rad nice staroměstské k VII. řádné schůzi, které předseda starostův náměstek p. dr. Kühn. Otázka řádných lidových lázní pro velcobec pražskou. K dotazům vyžádal si slovo ob. st. p. Břez- novský Hodlá poukázati k jedné z nejdůležitějších otázek veřejného zdravotnictví, zejména ve velkých městech: k instituci prostorných a racionálně zaříze- ných, levných lázní obecních. Urgoval věc již pře deseti lety a přinesl dokonce fotografický obraz lázní takových, který tehdá uschoval sobě p. Nápratek.

doktor Kühn Břez Nápratek Praha

10 article

Mimo lázně na hořejší Vitavě a mimo humanku na Vyšehradě, které — jak za posledních veder se uká zalo — se neosvědčily, není v této příčině posťaráno o občanstvo, zejména o velké massy dělnictva, v Praze laciných obceních koupadel není. Zřizují se lázněv Ho- lešovicíeh, ty však budou — dle všeho — hotovy teprv až snad za deset let. (Hlasy: Bobužel!) Sou- kromník vystavěl by je za několik neděl, u nás po- třebí k tomu několik neděl. A následky toho jeví se hrozným způsobem. Jenom v posledním měsíci uto pilo se ve Vltavě policejním rayonu pražském 16 osob. (Slyšte !) To volá přímo do nebe o pomstu na ty, kteří se nestarají o nejdůležitější zdravotní potřeby lidu, jimž ve starověku již. jako na př. Římané, věnovaná pěče nejvělší a nojsvědomitější. Činím určitý návrh, aby byla svolána komise do které byli by přibráni též zástupcové obcí před- městských, k úradě o brzkém zřízení rozsáhlých lázní lidových. Také pražská policie budiž upozorněna, by věnovala bezpečnosti koupajícího obecenstva větší svědomitější péči než dosud (Pochvala), aby po dobné . . Náměslek p. dr. Kühn: Dovoluji si upozorniti. že to vlastně návrh a ne interpellace. Ob. st. p. Březnovský: Podal jsem jej nyn proto, že později při volných návrzích polovička pán již zde nebude. Veselost.) Návrh p. Březnovského přikázán městské radě.

Říman doktor Kühn Březnovská Vyšehrad Praha Vltava Ob Bobužet

11 article

Munificence vládních kruhů a české školství. K delší debatě došlo při projednávání stížno stavitele Antonína Mösa, do výměru, jimž nebylo vy hověno jeho žádosti za přenechání celé šířky chod níku v královské třídě v Praze III. pro ukládání sla viva ke stavbě druhé státní reálky na Malé straně. Městská rada navrhla, by se stížnosti vyhovělo. Obecní sťarší pan Storch poukazuje na okol- nost, že staví se pro německé skoly střední v období posledního tříletí budova již třetí a sice proveden úplná přestavba německé reňlky v Mikulandské ulici, německého gymnasia ve Štěpánské ulici a slavba druhé německé reálky na Malé straně, ačkoli ve stát- ním rozpočtu náklad na tuto budovu obsažen nebyl Přes noc téměř povoleny stavby škol německých. kdežto pro české obyvatelstvo, studentstvo a pro če- skou intelligenci vůbec nikdy peněz nebývá. Akade- mické gymnasium na příklad, o jehož přestavbu již žádáme přes deset let, nalezá se v chatrné budově kde se nad konírnami vyučuje. (Projevy nevole.) Od- borníci ztrnuli nad místnostmi, které slouží v obskurní a tmavé ulici za učebny staroměstské reálky, jejiž budova byla původně stavěna vlastně jako činžák.

Mösa Storch Praha Mikulandská ulice štěpánský ulice

12 article

(Opčtné projevy nevole.) Nevyvolá-li. toto jednán státní správy v obyvatelstvu našého města pocit nej blubšího roztrpčení, pak již nevím, co by jej ješte mohlo vyvolati. Appelluji z tohoto místa na povolané orgány, by také s českým lidem, obyvatelstvem a stu dentstvem spravedlivě se jednalo. (Výborně! IIlučný pollesk.) Obecní starší pan Březnovský je proti na vrhu městské rady. Stěžuje si, že lešeními a staveb- ním materiálem bývají často chodníky zatarasovány a že se tato nepřistojnost úřadem trpí. Posadí li s na chodník babka — praví řečník — která prodáva žabinec, neho postaví-li hokynář nějakou nůsku pře krám, hned jsou pokutováni, páni stavitelé jsou však v této věci zcela mimo zákon. Přál bych si tedy aby o podobných záležilostech nebyl referentem sta- vitel. Navrhuji, aby protest byl zamílnut a prosím stavební komisi, by pečovala více o schůdnost, při- stupnost a čistolu našich ulic. (Souhlas.) Obecní slarší pan Weiss žádá, aby při bourání o stavbách domů byla jak staveniště, tak okolí jejich kropena vodou, kterou by obec stavitelům poskyto- vala zdarma.

Březnovská Weiss

13 article

Ohecní starší pan dr. Podlipný připojuje se k vývodům pana Storcha. Přes deset let domáhá se Staré město, by konečně druhá česká reálka v tomto 45.000 obyvatel čítajícím městě byla zřízena, ale marně. I když obec pozemek věnovala, dělány obtíže a roz paky, má li v ústavě býti zřízena kaple čili nic, ač pro německé ústavy tyto pochybnosti neplatí. A gymna- sium akademické dostalo se z místnosti klementin- ských do budovy, která je skutečně na posměch ve- řejné bezpečnosti, neřkuli zdravotnictví. Bylo sice pro budovu novou zakonpeno místo, ale trvá to již pět nebo šest let a posud věc nepokročila ni o pid. A porovnejme nyní jednání dotyčných orgánů k úsla- vům německým, kam se žactvo ze všech stran kol- portuje: existují-liž také tu podobné formality? P německé obyvatelstvo je tu hned »uznaná potřeba«.

doktor Podlipná Storch

14 article

KPochvala. Co se stalo na příklad v záležitosti zřízení druhé české školy průmyslové v Holešovicích, pro niž naše finančně tak stísněná obec odhodlala se zakoupiti sama pozemek? Pranic. A jak vypadá bu- dova umělecké akademie, na niž Praha z vlastních prostředků věnovala nejen pozemek, nýbrž i ještě sumu 80.000? (Různé projevy nevole.) Leč jedno ještě třeba konstatovat. Rada městská usnesla se, by byla deputací celá ta věc na místech příslušných přednesena, aby byla vytknuta všecka naše přání a stižnosti jak po stránce odbozné, tak i finanéní, konečně aby bylo řečeno, že trváme na tom, by těmto všem spravedlivým našim požadavkům bylo vyhověno a aby nám nebylo měřeno nedstále jiným loktem, než měří se strané druhé. Proto krev vzkypěti musí každému z nás, vidí-li, s jakou bez- měrnou drzostí dovolí si psáti německý žurnalista (Řečník naráží tu na nestoudné fenilletonické nájezdy

Holešovice Praha

15 article

Kuhova »Montagsblattu« na Prahu a její českou správu, v nichž list ten dokonce s patrnou tendeneí předhazoval rozdíl mezi mým a tvým. Pozn. red.) o měšťanstvu pražském (Bouřlivé volání »Hanba !e a jiné projevy nevole.), žurnalista, který odvažuje se takovým způsobem psáti o obyvatelstvu pražskéma jeho zastupitelstvu. (Opětné projevy nevole.) Ano, českému zastupitelstvu náleží zásluha, že. Praha se povznesla a že jsme ji právě my Čechové svým přičiněním, věděním, intelligencí a obětavostl přivedli na tak čestný a pokrečilý stupaň, na němž se nýní nalezá. (Bouřlivá pochvala.) Jen s rozhoř- čením nejhluhším lze na to pomysliti, že cos podob- ného možno napsati o nás ještě v těchto dnech. Po- chopujeme však, že pánové jsou ve psích dnech,č v době okurek, a že by si přáli, by zase něcos stalo, co by opět pouštěti do světa. Tomu rozuměti dovedeme a dovedeme se také povzněsti nad inferi- ovitu takového člověka. (Bouřlivá pochvala.) Je třeba, by zde bylo konstatováno, že přiroze- ných a oprávněných potřeb českého obyvatelstv vládami šetřeno nebylo. Hlasu svého budeme pozve- dati tak dlouho, až našim spravedlivým požadavkům bude vyhověno. (Všeobecný, dlouho trvající potlesk a pochvala.) Po doslovu zpravodaje obecního sturšího pana Tereby návrh obecního staršího pana Březnov ského přijat a stížnost stavilele pana Mösa z amít nutn. Stipendia k návštěvě výstavy pařížské Debata rozpředla se též o návrhu městské rady by dvěma úřadníkům plynárny k návštěv výstavy pařížské povolena byla subvene po 1000 kor- Obecní starší p. Urbánek s návrhem sou- hlasil, žádal však, aby na výstavu vyslán byl za účelem studijním též vrchní zahradník pražský pan Skalák a aby mu byla povolena podpora aspot 600 kor. Obecní starší p. Kasalický pochybuje o prak tickém prospěchu, který by z prohlídky a napodo

Kuhův Montagsblatta Čecho Tereba Březnov Mösa Urbánek Skalák Praha

16 article

bení sadů francouzských měla výzdoba krásných sadů pražských, které by — jak praví — byly snad po způsobu francouzském přeměněny. Vývodům předřečníka odporují pp. obecní starší Zikau a dr. Podlipný. Tento zejmena oceni ve své polemice světovou pověst a pokrok zahradni ckého umění francouzského. Obecní starší p. Hudl je pro návrh p. Urbánk a žádá, by stipendium pro vrchního zahradního zvý- šeno bylo na 800 kor. Návrh tento se schvaluje a odkazuje se městsk radě. Návrh městské rady byl jednomyslně přijat. Bez debaty vyřízena byla řada záležitostí jiných Vyhověno bylo: Stížnosti Josefa Holovského maj. domu č. p. 466-III. ve Všehrdově ul., do vý- měru magistrátu, kterým mu byla nařízena oprava stoky domovní a zřízení stoupací šachty v zahrádce tohoto domu; stížnosti Hynka Fuchse, velkoobchod- níka s papírem, do rozhodnuti, kterým nebylo povo- leno probourání dveřního otvoru ve hraničních zdech domů č. p. 460-I. a 461-I. na staroměstském náměstí za účelem spojení místnosti v III. patře domu č. p. 460-I. s místnostmi v domě č. p. 461- L.: stížnosti Bohumila Weltsche, maj. domu č. p. 1631-II. v Žitné ulici, společně s Em. Charvátem, kloboučníkemv témže domě, do nařízení, aby odstraněno bylo to- pení ve sklepové místnosti domu č. p. 1691-II., jehož používá Em. Charvát k účelu provozování živnosti kloboučnické; stížnosti Ant. Sabatové, maj. pozemku čís. kat. 444/16 a 444/17—VII. na nároží ulice Děl- nické a Rohanské, do usnesení rady městské, aby o žádosti za stavební konsens ku stavhě koníray na lěchto pozemeích nebylo rozhodováno dříve, dokud řízení parcelační nebude právoplatně ukončeno ; stíž nosti Kaleřiny Hauptově, maj. realit, do výměru, kterým rozhodnutí o předložených plánech na novo- stavbu domu na místě po sbořeném domě čís. pop.

doktor Podlipná Holovský Hynk Fuchs Weltsch em Charvát Sabata Kaleřina Hauptův Všehrdův ulice staroměstský náměstí Žitná ulice kora 461I

17 article

706—I. v Dlouhé tř. bylo odročeno až do výsledku jednání o zřízení průchodu tímto novým domem z ulice Masné do Dlouhé třídy. Schváleny byly: Návrhy rady městské na rozšíření elektrovodné sítě konsumní i dráhové a na osvětlení elektrické mostu Palackého. Návrh na ode- psání částky 480 K za zapůjčení lokomobily ku osvě- tlování divadla »Urania«; navrh na uzavření smlouvy o zavedení plynu do obce radlické; návrh na schvá- lení nákladu 34.000 K na stavbu hlavních stok v ná- břeží Rudolfově; návrh na schválení dalšího nákladu 46.084 K 42 bal. na stavou odpadních stok od či- stící stanice ostrovem Císařským do Vltavy; návrh na zakoupení čtyř pětin domu č. p. 1543-II. k upra- vení ulice pod Slovany za trhovou cenu 57.600 Ka na sehválení ujednání se stavitelem p. B. Pudlačem na směnu částí plochy domu za zbytek pozemkové parcely čís. kat. 101/1; zpráva o ujednání s maji- telkou domu č. p. 388 4. o postoupení ploch od domu toho k rozšíření ulice na Můstku; návrh na schvá- lení ujednání s komisí pro kanalisování řek Vltavy a Labe ve příčině stavby silnice holešovicko-bube nečské a na povolení nakladu 10.000 K na zřízení ohražení při silnici té; návrh na povolení nákladu 2500 K na opravy strojního zařízení pivovaru na Li- bušince; návrh, aby se přiležitosti jubilea 30letého působaní komitétu dam pro spoludozor na vyučo vání ručním pracem ženským při českých dívčích obecných i měsťanských školách v Praze, které při- padá na počátek škol. roku 1900—1901, udělena byla dvěma z nejstatších členek téhož komitětu stříbrná medaille král. hl. města Prahy.

Palacký Vltava Praha břežet Rudolfov

18 article

Zamřtnuty: Stížnost p. Františka a Marie Gattermannových, majitelů domu č. p. 18/I. v Miku- lášské ul., do rozhodnutí, jimž nebyla povolena pře- stavha toholo domu dle předložených plánů; stížnost majitelů reality č. p. 94/IV. v ul. Černínské do vý měru, kterým bylo jim zakázáno každé další nasy- pávání pozemků, k této realitě náležejících, doku věc nebude právoplatně vyřízena; stížnost Jana Kva- dráta, maj. domu č. p. 327—VII. v ul. Dělnické, do výměru magistrátu, pokud jím bylo nařízeno odstra- nění kolny na uhlí ve dvore dotčeného domu; stíž- nosti prof. Frant. Dolejšky, majitele pozemku č. k. 422/2 v Praze VII. a firmy »J. Z. Polaczek«, majitel sušárny koží č. p. 315 a 316/VII. na Maninách do rozhodnutí, kterým nděleno bylo Hugonu Sieglovi a Rudolfu Perolesovi, obchodníkum s kůžemi, stavební povolení ku stavbě jednopatrové sušárny koží, dále přízemního skladiště s komínem, jakož i ohradní zdi na pozemku č. k. 422/3 v Praze VII. v ulici Libeň- ské; slížnost Václ. Petra bar. Dobřenského, majítele domu č. p. 27—II. a č. p. 1761—II. a dědíců Mahro- vých, maj. domu č. p. 1747—II., proti stavbě domu č. p. 26/1I. v Jungmannové třídě. Z části učiněno usnesení zamítavé, z části však vyhověno stížnosti Josefa Holovského, maj. domu č. p. 446/III. ve Všehrdové ul., do výměru magistrátu, kterým nařízeno bylo provedení nutných oprav v tomto domě. K vyřízení zbývajících ještě předmětů denního pořádku již nedošlo. O 3/47. bod. več. byl předseda- jící náměstek nucen konstatovati, že většina pánů — jak již bývá zvykem — stala se netrpělivoua odešla. Odložíl tedy další jednání do schůze příští. — jk.

František Marie Gattermannový Černínský kva profesor Dolejšek Siegl Peroles Václ Petro bar Dobřenský Holovský Mik Praha Maniny Libeň Mahro Všehrda ulice

19 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Zemské sněmy. S jisté strany, která reklamuje pro sebe vlastnost, že je dobře zpra- vena, dochází zvěst, že mají býti sněmy svolány již v druhé polovině záři a ne tedy teprve po vánocích a že prý jim má býti po- necháno aspoň tolik času, aby letošní roz- počeť vyřídily. Zprávou touto má býti veřejné mínění, které i mezi obyvatelstvem německým, navzdor nenávisti naproti snémům, německými poslanci a německým tiskem živené, čím dál lím příznivěji kloní se ku sněmům, patrně uchlácholeno. Nevěříme tomu, poněvadž teprve těchto dnů ozval se jeden z vídeňských orgánů levice velmi rozhodně proti sněmovní kampani, jež by předcházela akci na radě říšské a vláda páně Körbrova, jak známo, asi sotva se odváži jednati proti diktátu německého tisku. A kdyby konečně se usnesla na tom, dopřáti sněmům také slova, jakou by to mělo zejmena pokud se týče českého zemského sněmu cenu? Probičoval by s rozpočet a polom zase na rok zapadla by vrata sněmovní, aby stará, centralistickou režií řízená komedie opakovala se na novo. Rozpočet snad by se tím formálně zabezpečil, což ale ostatní nalehavé, ba v pravém slova toho smyslu, palčivé otázky zemské. A což více než sto oněch iniciativných návrhů, namnoze velmi důležitých a s rozkvětem země úzce sou- vislcích? [Kdož o ty dbá. Což znamenaj sněmy, tyto popelky, v tomto centralisovaném státě? Pouhou nepohodlnou jenom přitěž jichž by se slepá ve své zášti Vídeň nejraději zbavila. Zejmena ale sněmu českého. Ušlechtilá snaha, která zejmena mezi německými poslanei nabyla ihned porozuměni. Aby význam českého sněmu ubili, uzavřeli mezi sebou, že všeho se vystřihají, co by mohlo dáti našemu zákono- dárnému sboru zemskému parlamentního a po litického významu, ano chtějí se o to přičiniti.

Körbrův Vídeň

20 article

aby byl stlačen na to, co obsahem nejsladšího centralistického snu: na pouhé rozšířené okresní zastupitelstvo, které by rozdělovalo od- měny za ničení chroustů a doporučovalo slavné vládě ku přiznivému vyřízení uči- lelské petice, strán vpočítání let v ne- definitivní službě ztravených do let služebních. Na poslancích českých bude, aby svým ně- meckým kollegům, již tuto zem, jak toho dokladem celé jejich jednání, tak »vroucně milují« a o jejíž zájmy tak »znamenitě pečují«, ukázali, co je zákonodárný sbor krá- lovství českého, třeba že byl v nynější kom- petenci své proti smlouvám, právu a zákonu

21 article

až k zadušení sešněrován. Jest to vůbec hřích na této zemi, hřích na prospěších obyvatelstva. hřích na minulosti tohoto království a na histo- rickém významu jeho zastupitelstva, házet český sněm do jednoho centralistického koše se sněmíkem vorarlberský, bukovinským, koru tanským atd, vyměřovat mu ku práci týž čas. jako těmto parlamentním sborům en miniatur. — Co bylo nesvědomitější, ponech t království a země na říšské radě zastoupené v té neskonalé bídě, v jakéž se byly průběhem lel, za platnosti nemožné pro tento statní útvar ústavy ocítily, aneb mužným a odhodlaným či- nem provésti amputaci na této choré říši, vyříznouti z vadnoucího jejího těla hlizu, která jí před lety politickými fušéry byla vočkována Proč klademe veřejnosti tuto otázku? Aby na- hnali hrůzu kruhům rozhodujícím a těm, kteří i dnes ještě se domnívají, že Cislajtanie se vy- léčí z neduhu, jimž je postižena, bez důkladné ústavní operace, vykládají, že přední účel agi tace české je, zvrátiti nyní platnou ústavu na rub. K experimentu takovému raditi prý může jen politik nesvědomilý, neboť což jiného byt znamenalo, než skok do tmy, do hrozné neji- stoty, než odvážnou hru o existenci tohoto státu! Pardon! Především budiž konstatováno, že my Čechové, lid i jeho poslanci, jeho tisk i jeho zorganisovaná polilická sdružení, nikdy jsmo se tím netajili a dosud netajíme, že poklá- dáme nynější ústavu za nestěsí tí této říše a tim i za neštěstí své.

Čecho

22 article

Naše snaha čelila především vždy ku od- stranění této ústa vy, A oč usilovali jsme bezmála čtyřicet let — oproti únorovce nebylo naše stanovisko jiné, než oproti ústavě prosincové — toho vzdáti se dnes nemáme nej- menší příčiny. Naopak události přisvědčily zá- stupcům národa českého a v hrozné míře splnil se proroetví, jak osudným slane se upravení této říše, jež přičí se její minulosti, jejímu vý- voji, jež bezprávím a křivdou panství udíl zpupné menšině. Je pravda, poslanci češti nepřestanou domáhati se změny ústavy a tím změny vládnoucího směru. Jen tím — dle je- jich nezvratného přesvědčení — dá se této říš pomoci. Ničím jiným. Vše ostatní bylo by bři- dilství, které by snad na jednom místě ránu zacelilo, aby za nedlouho objevila by se na druhém a třetím rána nová. A tak činí posianci češti za souhlasu a na výslovné přání českého lidu, ne z frivolnosti, nýbrž v nejpoctivějším vědomi, že jinak marné zůstanou všechny pokusy na uzdravení poměrů v Cislajtanii. Politický syba- rilismus německý, který nechce býti vyrušován ze shnilého klidu, dokud nebude dílo dokonáno a dokud nehude nucen ohlednouti se, o čísl dál, ovšem se vzpírá proti léčebné methode autonomistické, však marné všecko vzpečování se. Tomuto státu nic jiného nezbývá. Jen v autonomii jest jeho záchrana. Je ovšem již na čase, aby si popilil, aby medieus také s tímto lékem nedostavil se pozdě.

23 article

— Němčina na tramwayi. V německém, či vlastně ve smíšeném území mají leckdes také již tramwaye a lokální elektrické dráhy. Však zle by pochodil, kdo by se opovážil oslo- viti tam konduktora česky, neb dokonce žádati. aby mu dal českou odpověď. Konduktor by takového pasažera jako » provokatera« bez mi- losti z vozu vyhodil, neodevzdal li by ho stráž- níku »k dalšímu úřadnímu jednání.« V Praze ale nepřestávají si stěžovati, že vnitřní služba na elektrické dráze je, jak se samo sebou roz- umí, výhradně česká a že zřízencům tohoto podniku je nařízeno užívati na místě prvním vždy češtiny. Že by některý z konduktorů byl zůstal na německou otázku na tramwayi odpověd dlužen, toho ještě nikdy jsme svědky nebyli. Snad v tom jediném případě, že zřízenec ten, dialekticky pronesené otázce nerozuměl. Ať se odstěhují nespokojenci do Pešti, kde žije aspoř dvakrát tolik Němců jako v Praze a nechť tam se pokusí o německou konversaci na tramwayi Uslyší na všechny otázky jen jednu odpověď ta bude zníti: Nem tudum! (Nerozumím.) Kdyby Němei v zemích českých byli ochotni dopřát všude českým menšinám těchže práv, které re- klamují pro sebe tam, kde my rozhodujeme, jinak bychom se zařídili oproti nim také v Praze Nenahližíme ale, proč právě jen v Praze měle by býti příměří, když všude jinde vede se až na nůž zuřivý boj.

Němec Praha Pešť

24 article

— Nový zdroj příjmů obce pražské Ke článku s nadpisem tímto, uveřejněnému v ranním čísle ze dne 1, t. m., jenž čelil pod maskou zvýšení příjmů obce pražské proti do savadnímu nájemci pražských vod — Štvanie vyjímaje — Prvnímu rybářskému klubu v Praze zasílá se nám z kruhů tohoto klubu přípis z něhož k objasnění věci vyjímáme: » Data, která ve zmíněném článku obsažena byla, jsou libovolně jen za lím účelem sestavena, aby zdánlivý efekt celého článku byl pokud možno největší. Tak na př. odhaduje se přijem Prvního rybářského klubu na 5000 zl., ale neuvádí se že v obnosu tomto zahrnut jest též výtěžel z veškerých rozsáhlých vod mimopražských, dále značný zůstatek z roku minulého, příspěvky na časopis, dary a různé příjmy, které rybolovu přímo se nedotýkají. Výtěžek rybolovu kles posledním rokem o více nežli 50% jedině z dů- vodu, že rybolov byl na nejnutnější mír omezen, aby rybnatost řeky co nejvíce se zvětšila. Kdo zná počet členstva hlavních dvou rybářských spolků, jež v Praze své sídlo mají nemůže tvrditi, že by bylo v Praze a v před- městích nejméně 3000 sportovních rybářů, kteř by platili po 10 K ročně, aby obec mohla mi ročních příjmů 30.000 K. Dle našich zkuše ností jest všech z uvedeného obnosu sportovně chytajících rybářů sotva šestý dil, čímž arci poklesla by číslice příjmová na pouhých 5000 ročně. Zdálo by se ovšem, že i v tomto případě by obec pražská vyzískala, kdyby uposlechla rudy a vydávala listky rybářské každému za

Praha

25 article

10 K ročně. Zapominá se však úplně, snad úmyslně, na to, že by obec, kdyby chytání ryb ponechala ve své správě, musila rozmnožiti svou agendu úřadnickou, že by dále musila věnovati značný náklad na rybní hospodářstv v pražských vodách, hlavně na rybí násadu. a — co nejdůležitějšího — že by potřebovalu nezbytně alespoň dvou dozorců, kteři by bděli. by nepovolané osoby ryb na udici nechytaly Dnes stojí klub náklad na dozor v pražských vodách asi 1100 K, při čemž však dlužno uvážiti, že vedle toho členové klubu a zvláště členové výboru sami dozor nezištně ve dne

26 article

i v noci provádějí. Praví-li se, že dnes v Praze a v předměstích jest kolem 400 osob rybolov sportovně provádějíeích, není tím řečeno, že osoby tyto rybolov provádějí vesměs na vodách pražských. Valná část jich dojíždí za tím účelem na vody mimopražské — na Berounku k Dobři- chovicům, ke Kralupům a na Labe k Brandýsu — a jen nepatrná část chytá ryby v pražském obvodu. Tendence článku ze dne 1. t. m směřovala by, kdyby vůbec s úspěchem pro obec pražskou provésti se dala, k naprostému ochuzení řeky Vltavy, neboť každý laik doved si představiti, že kdyby pravdou bylo, že by 3000 rybářů v obvodu pražském ryby chytala a každý přiměřený počet ryb na udici chytil — již za rok nebylo by ve Vltavě žádných ryb aneb zbyl by jich tak nepatrný počet, že by se pak nenašel nikdo, kdo by obci pražské 5 zl za lístek zaplatil, neboť dal by je jen za pote šení, že by směl udici do vody ponořiti. Tlm hůře by to asi dopadalo, kdyby vedle toho, jak navrhováno, ještě častým a bezohledným čeřeno- váním ročně několik tisíc zlalých vytěžiti se chtělo. Vzhledem ku všeobecné snaze po zvele- bení rybnatosti řek našich dlužno pochybovati, že by pražské poplatnictvo si přálo, aby tako- vouto cestou napravovaly se finance pražské obce, která by při takovémto hospodářstvi dříve neb později ráda opět hledala nájemce rybolovu, ale sotva by jej pro ochuzené vody našla.« — Tisková chyba. Do včerejší dennl zprávy nadepsané »Z mrtvých vstání pravice« vloudila se do poslední věty smysl rušící chyba tisková. Konec věty má správně zníti: ».. . re- stituci Badenových jazykových nařízení.« — Osobní. MUDr. Vratislav Kučera vráti se z cest a ordinuje ve svém vodoléčebném ústavu v Praze—II., Řeznická ul. 14, mimo neděle denně dop. od 8 do 9 hod., odp. od 2 do 3 hod.

Badenův MUDr Kučera Praha Berounka Kralupy Labe Brandýs Vltava řeznický ulice II

27 article

— Úmrtí. V neděli dne 5. srpna o 3. hodině ranní zemřel v Praze pražský měšťan, bandažista a rukavičkář pan Kajetán Pazelt, v stáří 67 let. Zesnulý byl přísežný znalec e. k. zemského trest- ního soudu, náměstkem okresního ředitele u sv. Havla, vyšetřující komisař soukromého spolku k pod- porování domácích chudých v Praze, jednatelem ku dostavení chrámu sv. Víta, členem ochranného sboru Měšťanské besedy pražské, katolické besedy, bratr- stva sv. Michala atd. Pohřeb koná se v den jeho jmenin, t. j. v úterý dne 7. srpna o 4. hodině odpol. z chrámu u Nejsv. Trojice ve Spálené ulici do ro- dinné hrobky na hřbitov olšanský. — Na svém letním bytě ve Stránčicích zemřel v neděli 5. srpna pan Josef Michalík, majitel domu na Král. Vino- Bradech, mistr krejčovský, býv. vydavatel časopisu pro mužské krejčí »Evropské mody«, zakladatel krej- čovské akademie, měšťan pražský atd. po krátké ne- moci ve 64. roce věku svého ochrnutím plic. Ze- snulý byl vzorný občan, osvědčený v'astenec a muž pro své osobní vlastnosti obecně vážený. Tělesné pozůstatky jeho budou dne 7. srpna po výkropu ve

Pazelt Havel svatý . Vít Michalus Nejsv Michalík Král Praha Olšanský katolický beseda evropský modus

28 article

Stránčicích do ústřední kaple na hřbitovy olšanské převeženy a zde o 5. hod. odpol. pohčbeny. — Včera zemřela na Mlýnku pl. Božena Dostalová. Po- hřbena bude zejtra o 10. hod. dopol. na hřbitově v Libici n. Cidl. — V Žižkově zemřela dne 2. srpna pí. Johana Grundová, nejstarší maj. domu, ve věku 64 let. Zesnulá byla 37 let maj. domu v Žiž- kově, požívala obecné přízně a vážnosti. Pobřeb konal se v sobotu o 6. hod. odpol. z ústřední sině hřbitovů olšanských do rodinného hrobu, za hojné účasti občanstva žižkovského i pražského. — Z městského úřadu v Nuslich. Dne 9 června t. r. nalezené zde stříbrné hodinky s řetízkem nalézají se v městském úřadě v uschování a budou majiteli jich po náležitém prokázání vlastnictví v době jednoho roku vráceny. — Z kruhův lékařekých. Pan MUDr. Ant Šimáček, byl zvolen lékařem nemocenské po- kladny pomocníků při měšťanském společenstvu vý- čepníků v Praze. — Pojištění soukromých úřadníků pro případ invalidity a pro stářl. Nedávno byla uveřejněna zpráva o pensijním zaopatření üřadníků velkostatku ve Starých Benátkách, náležejícího Bance pro země rakouské. Dnes můžeme oznámiti jiný po- dobný případ, zasluhující veřejné pochyaly, ježto dán jest příklad hodný následování a způsobilý po- vzbuditi je. Správní rada chrudimské a kei- ové sladovny a akeiového pivoru v Mo- dlešicích, usnesla se jednomyslné bez debaty na tom, aby veškeří úřadníci závodní byli pojištěni pra případ invalidity a pro stáří. Usnesení toto stalo se k návrhu chrudimského advokáta pana dra. Josefa Sýkory. příznivce místního odboru Jednoty sou- kromých úřadníků. — Pan dr. Sýkora uvítal jak jeden ze zástupců města sjezd východo-českého sou- kromého úřadnictva, který dne 1. m. m. v Chrudimi o pensijním pojišťování jednal.

Dostalová Johan Grundová MUDr Šimáček Sýkora doktor Stránčice Libice Cidlina Žižkov Žiž Olšanský Praha Benátky Chrudim

29 article

— Resoluce řemeslníků a živnostníků z okresů vinohradského a jílovského. K ma- nifestační schůzi řemeslníků a živnostníků z jmeno- vaných okresů, kteráž se konala v neděli ve Vršo- vicích, přijata byla jednohlasně tato panem Krato- chvílem navržená resoluce: My shromáždění řemesl- níci a živnostníci na manifestačním sjezdu všech společenstev a jich členů z okresu vinohradsko-jllov- ského, vyslechnuvše svých řečníků »o potřebách ře- meslnictva a živnostnictva«, vyslovujeme souftlas s dosavadním postupem orga isovaného živnostnictva. v Zemské jednotě společenstev soustředěného a usná- šíme se: 1. pracovati na všeobecné organisaci živ- nostnictva českého a slovanského vůbec, v níž spa- třujeme hlavní prostředek k sesílení a hospodář- skému posílení stavu svého; 2. v uvážení, že jedině vzdělané a pokročilé živnostnictvo čelití může nás tlačící velkovýrobě a sprostředkovatelskému obchodu, usnášíme se, by naše řemeslnické školství bylo co nejvíce zdokonalováno a zejmena se strany samo- statného živnostnictva uznáno a podporováno; 3. v uvážení, že živnostnictvo spatřovati má hlavní svoji podporu ve vlastní svépomoci, vyslovujeme přání, by hospodářská součinnost byla na dále co nejusilovněji prováděna a fedrována; 4. v uvážení, že ohrožený stav živnostenský ve svém odborném časopisectvu má výbornou pomůcku vzdělávací, vy- slovujeme přání, by redaktoři odborných listů do- hodli se na jednotném postupu ve hlavních otár- kách živnostenských a bez ohledu na politický směí aspoň do jisté míry spěli za jedním cílem; 5. vy- slovujeme důtklivou žádost, aby ve společenstvech více pracováno bylo k systemalické obraně stavu česko slovanská vzájemnost by co nejvíce prová- děna byla.

Krato

30 article

— Nadace. Z ročních úroků nad ání Kur- tova a loternino pro nevěsty udělí se po- žitky nadační na rok 1900 v obnosu 70 K jedné chudé zachovalé dceři pražských neb i jiných pří- slušníků na výbavu svatební Nevěsty, kťeréž o na- dání toto ucházeti se hodlají, nechť podají žádosti nekolkované a doklady o stáří, příslušnosti, zacho- valosti a chudobě, jakož i potvrzením formálního úřadu, že jsou nevěstami, opatřené, nejdéle do 25. srpna 1900 v podacím protokolu pražského ma- gistrátu. — Misto věnoe na rakev p. Ondř. Franty, c. k. škol. rady v. v., věnoval pan V. Podhájský. c. k. škol. inspektor v Rychnově n. Kn., Ústřední Ma- tici školské 20 K. — Umělé moderní vyšívání na šicím stroji. Firma Singer Co., akciová společnost pro šicí stroje, vystavuje v okně svého závodu na Při- kopě 23 velký obraz, který svým provedeníma svými rozměry vzbuzuje všeobecnou pozornosť. Zná- zorňuje zahradní scénu »En passant« dle originálu francouzského mistra a jest výtvorem moderního umělého vyšívání Singrovým rodinným šicím strojem a provedení jeho ukazuje nejlépe, na jakém stupni vyspělosti nachází se dnes toto vyšívání. Vše iké, i nejjemnější odstíny barev znázorněny jsou stehem jehly. Obraz určen jest pro blízkou výstav v Kutné Hoře. — Assanace obvodu svatovojtěšs kého. Včera konala se na Staroměslské radnici schůze zá-

Franta Singrův Rychnov můj Kněžná Ma Kutná hoře Singer Company . , akciový společnost