Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXX.

2

V Praze, v úterý dne 7. srpna 1900.

Praha

3

Číslo 216.

4 Poštou K aon

Poštou K aon ss atnrt keie s dvojí zisilkeu a nř vt i . : . :Hkei

5

Na ranní a odpol. Hsty předplácí set v Praze v administrael a r čtvrt lets. . . . 8 k — s droji donáškou n nt lata 7 K ve flislkách na naě ske

Praha

6 article Chce stavět bez plánu?

Chce stavět bez plánu? Tak ten zvučný maďarský cymbál, v nějž udeřily vládní listy Szellovy na přivítanou pana Körbra v Rátótu, — Jeho cislajtán- skou Excellenci přec jen poněkud domrzel? Jel sice za Szellem do Ratótu jako starý, ale dává dnes všemi officiosními orgány svými hlaholně vyzvánět, že prý tam neje naprosto k vůli řešení rakouského pro- blému, už proto ne, že prý uherská vláda na ústavní poměry rakouské nižádného vlivu nema a míti nechce! (Andrássy ! ty to slyšíš!) Dále však proto ne, poněvadž prý na- prosto nemá v úmyslu podnikati nějakých Alexandrovsky ráz- ných rozmachů ku rozetnutí gor- dického uzlu zdejšího, alébrž jako vždy před tím pořád ještě doufá a hodlá jej roz- plésti trpělivou pozvolnou ná- mahou a byť to i vymáhalo sebe více času, píle a vytrvalého sebezapření. — Za pouhé »fantasie« a »klepy« vyhlašuje dnes »Budap. Tagblatt« všechno to, co před třemi dny prohlašoval »Neues P. Journal« za jistotu a nezbytnost, poněvadž prý Uhry déle nemohou přihlížeti trpně, k té kolí- savé a nerozhodné polilice vlád cislajtán- ských, ale musí v zájmu svém Körbrovu vládu dohnati ku »dějinně velikému, srdna- tému činu a rozhodnutí.« — A týž vládní »Pester Lloyd«, který pře- dešlého týdne již přinášel dlouhé studie o tom, kterak nejlépe obstruke naši v cislajtánském parlamentě udolati, — týž »Pester Lloyd« dnes při- náší dopis z Vídně, v němž veškeré nevě- říci Tomáše zapřísahá, aby upustili od svého podezření, že vláda Körbrov má nějakého hotového plánu, nebo šla si pro něj do Rátótu.

Szellův Körbr Andrássy Lloyd Tomáš Rátót Vídeň Pester Lloyd Neue P

7 article

»O nějakém plánu vlády Kör- brovy pro budoucnost nemůže býti prozatím ani řečil« ujišťuje »P. Lloyd« oproti zprávám, že dr. Körben v den 70. narozenin panovníkových (tedy již 18. srpna t. r.) podá císaři jako vázané své určité, s uherským mini- strem Szellem smluveně návr hy a plány »na uzdravení Rakouska«. — »Až do podzimu nestane se pra- nicle Na podzim pak bude prý svolána říšská rada na zkoušku, »Doufa 5e, pokraéuje Körbrův optimista, že se pokus ten z daří«, neboť vláda Körbrova prý se vynasna- žuje (?) a snažiti se bude i nadale, aby Čechy od obstrukce odvrátila.« — Pěkně se vynasnažuje! Naposled tím, když při- kazuje svým četníkům v Čechach před českými soudy a porotami vypovídat pouze německy, byť i sami byli Čechy a lámali tu úřadní němčinu sebe hůř! Anebo snad tím, když na zakročení německo- moravského štíra d'Elverta za- kazuje českým soudcům i v záleži- tostech českých stran dopisovati si s morav- skými soudy po česku? — To nám vídeňský její advokát v »Pester Lloydu« zapomněl vy- světlit, a proto již musí nám dovolit, abychom se jen trpce pousmáli té jeho jakési čáce. že vláda tohoto přežádoucího cíle svého — zažehnání české obstrukce dosáhne, »aniž by se musila Čechům ku jakým- koliv jazykovým ústupkům za- vázat!« Zdráva došla. Poměry v Čechách podle toho tak právě vypadají

doktor Körben Körbrův Čecho Lloyd Rakousko Douf 5 e Čechy moravský štír d ' Elvert

8 article

Dle této tragikomické »čákys páně Körb rovy již můžeme usoudit na moudrosta krém těch propracovaných ja zv- kovýchnávrhů, které dle » Pester Lloydue vláda na podzim říšské radě prý předloží. vzavši »00 možná zřetel na výtky posa- vadní osnově z obóu stran činěné.e Jaké to dahalamahala officiosní neupřímnosti a falše. Jednak se vláda Körbrova nehodlá ku nižádným jazykovým ústupkům vůči nám Čechům uvázat — jednak zase vezme co možná zřetel na naše výtky jazykovým její návrhům v memorandu našich poslancův učiněné. Tomu porozuměj, kdo můžeš! — Avšak vládě Körbrově půjde prý hlavně jen o to, aby toto »druhé opravené« vydání jejích jazykových osnov pro Čechy a Moravu (a což Slezsko ?) bylo — »přikazáno vý- boru« poslanecké sněmovny. Jen když se obtíž dostane šťastně »do komise«, pak je — pohřbena.

Körbrův Čecho Čechy Morava Körbajdžán Slezsko poslanecký sněmovna

9 article

»Pakliže tím« vyzrazuje vídeňský officiosus naivně dále: nebude ještě dlouho dosaženo parlamentního upravení otázky jazykové v ze- mích sudetských (tak přezdívá cis- lajtanism zemím koruny české) — nebo znalci poměrů tvrdí, že v plném cislajtánském parlamentu vůbe žádného jazykového zákona pro- saditi nelze: tedy bylo by přece aspoň rokováním jazykového výboru dosaženo znamenitého — taktického úspěchu a byla by uvolněna dráha, aby ji ne výbory a plenum samo zabývaly se nesmírně nalehavými otázkami fi nanč- ními a hospodářskými, tedy: »stát- ním rozpočtem, investičními před- lohami atp. « — Podobně — až na to předložení no vých jazykových osnov líčí mírumilovné obmysly vlády Körbrovy anonymní zasvěce- nec vídeňského »Oester. Volkszeitungu«. Dle něho ohlásí prý Körber svému maďarskému kollegovi v Rátótu, že — »definitivně u pu- stil od všelikých oktrojírek (jazy kových ordonancí i jednacího řádu pro po- slaneckou sněmovnu rady říšskél, k nimž prý se Koloman Szell »choval dosti pří- znivě«. (Ejhle toho nemíchání se uher- ských vlád do záležitostí cislajtánských ) Před zahájením řísské rady v druhé polovině září hodlá prý dr. Körber ještě důtklivě promlouvat v soukromí s vůdci všech politických stran a učiniti jim tento návrh:

Körbrův Körber Szell slanecký sněmovna

10 article

»Pro vyvarování všem různicím podá vláda sněmovně pouze ta- kové předlohy, jež mají za úče podporování průmyslu a hospo dářství národního. Vláda chce od věsti poslance od vášnivých bojů za statky národní na klidné pole hospoldá ského rozvoje a doufá, že svou ne- stranností (!) dobude si přízně a podpory na levici jako na pravici. Zdaří-li se jí to? — O tom sám její důvěrník v »Oest. Volks- zeitungu« pochybuje, ohlednuv se do — zemí českých. »Dosud nedostává se bezpečných známek — kvílí — že fi Člechové jsou ochotni sejíti s dosavadní dráh své . . . Proto prý také dr. Körber ne- hodlá v nejbližší době předlo- žiti sněmovně osnovu svých jazyko- vých zákonův, nýbrž zůstaví jí samé, aby odstranila nebezpečí hrozící oktro- jírky.« — Druhé officiosní dahalamahala: nejprve

Körber Člechová

11 article

Körber jede do Rátótu, aby oznámi! Szel- lovi, že definitivně upustil od všeli- kých oktrojírek, na konec ale zase jen oci- ťujeme se ve zdraví před »nebezpečím hrozící oktrojírky«, které může jen říšská rada zažehnat tím, dají-li se dle přání vlády poslanci poslušně »odvěsti od vášni- vých bojů za statky národní« na tiché pole vládních předloh finančních a národo- hospodářských, to jest povoliti vládě na pět let napřed ůvěr 500 millionů zl. na slíbené stavby dráh a všeliké to další zvyšování daní nepřímých, jež má finanční ministr na programu. Na to se od jakživa myslí, když se mluví o »plodné ná- rodohospodářské a finanční práci parlamentu u nás«. O to jde tedy dle oboji verse vládě Körbrově hlavně a především! Zdali a kdy vůbec poslanecká sněmovna rady říšské svede nějaký jazykový zákon pro c. k. úřady v Čechách a na Moravě, na tomjí tak tuze nezáleží: za to všechna její starost a péče státnická na to se soustřeďuje, jak toho dovésti, aby docílila opět parlament, který by jí povolil a schváli všecky její finanění potřeby. aniž by za to musila dobrému právu národa českého učiniti nějaké ústupky.

Körber Rátót Čechy Morava

12 article

Proto si dle »Pester Lloydu« nepřeje obnovení bývalé pravice, poněvadž se bojí pak opposice Němců, ale na druhé straně prý by také neviděla ráda formací proti- české, levičácké polsko klerikální většiny. opět ze strachu před českou opposicí: tudiž prý by jí bylo nejmilejší »všestranné prohlášení politiky volné ruky« — t. j. volné dohodování a spojo- vání se stran v parlamentě ke službám vlády, ku vládním vět- šinám od případu ku případu Nuž, jeli to vše opravdu úmyslem vlády Körbrovy, pak sobě vymyslila věru nejlepší »plán« na své vlastní — pohoření a strosko- tání! Nechce-li vyhověti právu českého na- roda, jak může doufat, že si toho ná- rod šestimillionový dá líbit, že jí nebude klásti odporu a pře- kážek!! Jaká to naivnost !! Coz je tak těžko skrovným požadav- kům českého národa vyhovět, jenž nepožaduje na Rakousku ničeho více, než čeho ono toli- kráte svýmnárodům samo slavně slíbilo: že chce býti týnem jejich dobrých práv a jejich svobody pospolité? Pouze za tento slavny slib trůnní řeči z r. 1879 národ český vrátil se po 16leté absti- nenci své opět do parlamentu vídeňského. Ať poví pan dr. Kör- ber sobě sám, jak nám byl tento slib vládami rakouskými z a těch 21 let dodržán a splněn?!

Lloyd Němec Körbrův doktor Kör Rakousko

13 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 6. srpna. (K situaci.) Neděln »Lidové Noviny« mají zprávu o přípravách české delegace k příštímu zasedání říšské rady »Všem českým politikům — píšou »Lidové Noviny« — společnou jest myšlenka, že poslanei čeští nemohon jinak, než postaviti se do roz- hodné opposice proti vládě i proti levici. Různos panuje jen v tom, má-li tato opposice býti aktivní či passivní (totiž obstrukční) . . . Roz- hodnutí o tom, kterou taktiku z obou sobě klub osvojí, státi se má ve sboru důvěrníků, jenž svolán bude v září do Prahy ve dnech zasedání zemského sněmu. Ať však rozhodne sbor dů- věrníků tak či onak, již dnes je vidno, žeo okamžitém obnovení pravice při zahájení říšské rady nemůže býti již žádné řeči. Neboť oppo- siční český klub bude a nemůže jinak než státi mimo pravici.« Z Vídně, 6. srpna. (Školní návštěva v Rakousku.) »Statistický Měsíčník« po- dává ve stati dra. St. Badena zprávu o školní povinnosti a školní návštěvě v Rakousku ve školním roce 1894—1895, z níž vyčítáme smutný fakt, že ze 3,872.965 dětí, školou tehda povinných, 392.873 zdravých dětí ne- navštěvovalo vůbec nijak školu. Při tom podo- týkáme, že školou povinnými pokládají se v zprávě děti takových obcí, pro něž jsou zřízeny školy a jež tedy mají možnost školu na- vštěvovati. Z ohromného čísla dětí, nenavště

Praha Vídeň Rakousko

14 article

vujících nijakou školu připadá Iví podíl na Halič, totiž 319.797; na druhém místě stojí Bukovina s 33.061 dětmi, na třetím Istrie se 17.653 dětmi. Pak následují Kráňsko s 9435. Dalmacie s 3669, Štyrsko s 2619, Tyroly s 1416 a Korutany s 1272 dětmi. V Čechách nechodilo do školy 873 dětí, na Moravě 377 ve Slezsku 613. Vyjádří-li se počet dětí, zaned- bávajících školní vyučování, v procentech, shledá se, že ze všech dětí školou povinných nechodí do školy v Bukovině 35.83 pet., v Istrii 35.72 pct., v Haliči 30.28 pet., v Kráňsku 11/01 pet. v Dalmacii 9.08 pct., v Gorici 509 pet., v Ko- rutanech 2.24 pet., ve Štyrsku 1.37 pet. v Tyrolsku 1.10 pet. V ostatních zemích klesá lato poměrná číslice pod jedničku. V Čechách obnáší 0.08 pet., na Moravě 0.09 pet., ve Slezsku 0.63. Nejsprávnější školní návštěvu vy kazuje Vorarlberk, kde chedily do školy všechny dětí, školou povinné. — Číslice, uvedené pro Halič a Bukovinu, udávají, jak výše praveno, jen procento z těch dětí, které jsou školou po- vinny, t. j. pro které byly již zřízeny školy Vedle těchto dětí bylo však ještě na 300.00 takových dětí, jež do školy choditi nemohly poněvadž vůbec nebylo pro ně škol. Následkem toho by se procento dětí, zůstávajících bez všelikého školního vzdélání, vlastně zdvojná- sobilo. — Jsou to smutné zjevy, tím smutnější. že se týkají skoro výhradně zemí, obývaných Slovany.

Halič Bukovina Dalmacie Štyrsko Tyroly Korutany Čechy Morava Istria Gorica ko Tyrolsko Slezsko Vorarlberk pci pet

15 article

Z Lublaně, 5, srpna. (Záka z slo vanské bohoslužby.) V neděli dne 5.t. m. konala se v Ponikvi v jižním Štyrsku slavnost na památku stého výročí narození biskupa Slomška, jednoho z předních buditelů slovin ských. Na slavnost tu přibyl také maloruský kněz Sosnovský a žádal biskupský ordinariát mariborský, aby mu dovolil odsloužiti v Ponikv v den slavnosti mši dle obřadu řecko-sjednoce- ného, tedy v jazyku staroslovanském. Ordinariát však slovanskou mši zapověděl.

Zák Slomška Sosnovský Lublaň Ponikev Štyrsko

16 article

Ze Záhřeba, 4. srpna. (Politické strany v Dalmacii.) »Novi List« pojed nává o nynějším stavu chorvatské národní strany v Dalmacii a shledává, že po smrti Bulatově zmizela ze strany shoda. Strana národní je nyní bez vůdce a vznikají v ní různé nové plány Jedna část jest prý ochotna spojiti se se Srby. kdežto druhá tihne k chorvatské straně práva (vedené Biankinem), domáhajícím se sloučení Dalmacie s Chorvatskem a Bosnou v jedno správné území. Konečně třeti část blíží sek Vlachům, kteří jsou ovšem hlavní odpůrci spo- jení všech chorvatských zemí. Poněvadž příštím rokem budou se konati všeobecné volby do dalmatského sněmu, list navrhuje kompromis mezi stranou národní a stranou práva, neboť je přesvědčen, že by národ takový kompromi uvítal s povděkem. Z Ústí nad Lab., 5. srpna. (Sjez německých učitelů z Rakouska. V neděli počal zde sjezd německých učitelů Rakouska. Schůzi širšího výboru zahájil před- seda všerakouského spolku A. Katschinkaz Vídně, načež ředitel Kurz referoval o návrhu nového díseiplinárního zákona. Vzníkla debal o tom, má-li nový zákon býti říšský neb zem- ský. Red. Jessen z Vídně doporučoval, aby ná- vrh byl podán na všechen způsob říšské radě. poněvadž by prý v některých zemských sně- mích mohl býti zkomolen Na konec usneseno, aby návrh byl ještě předložen všeobecnému shromáždění sjezdovému. Řed. Pohl z Prahy podal na to zprávu o programu spolkovém. Po debatě usneseno předložiti jej všeobecnému shromáždění ku schválení. Za předsedu spolku má býti navržen říd. učitel A. Katschinkaz Vídně. — Večer v 8 hodin konána v Ústi v místnostech tělocvičny schůze lidu, při níž uě- Jaksch z Vídně mluvil o školních poměrech Rakousku a učitel Forster z Vídně o národn stránce při vyučování.

Bulatův Srba Vlach Kurz Jessen Pohl Jaksch Forster Záhřeb Dalmacie Novi Chorvatsko Bosna Ústí nad Laba Rakousko Vídeň Reda Praha chorvatský národní strana spolek A . Katschinkaz

17 title

Politické zprávy zahraničné.

18 article V Praze, 6. srpna.

V Praze, 6. srpna. Milana Alexandr. Z Bělehradu, 31. července. (Dop. »Nár Listů«.) Položení krále Alexandra dosud byl nepříznivé a komické. Kraloval jen dle jmena skutečným králem byl jeho otee. Král to cítil, ale neměl mravné sily vy prostiti se z tenat otcových. Milan provozova královskou moc a neměl žádné odpovědnosti Všecka odpovědnost padala na bedra Alexandrova, jenž žádné moci neměl a činil pouze, co mu otec poručil. Syn se bez podmínky pokořova otei, jenž rušil a kácel jedno za druhým,eo znamenalo dobrý řád v zemi a dobro národa. Zničil ústavu, spravedlnost, zadlužil zemi na sto let, osnoval »attentáty« a »spiknutí« proti dy nastii, prohlašoval stav obležení, zaváděl náhlé soudy, jež odsuzovaly k doživotnímu žaláři prvé muže národa, podrobil politiku země vlivu ci- zimu, přerušil dobré poměry s ochranitelkou srbskou, Ruskem, i s přirozeným spojencem Srbska, Černou Horou, podpisoval tajné smlouvy na škodu srbských i balkánských zájmů —a král Alexandr ke všemu tomu přivoloval, na všecko se podpisoval, všemu dával své schválení. Jmenovitě mezi srbskými radikály byl lidé, kteří pevně věřili, že takový stav nemůže trvati věčně a že král jednoho dne se vzmuží. aby setřásl jho oteovo a sám se ujme vlády. »Běda zemi, která dva má krále,« praví srbské národní přísloví. Za svou důvěru v krále radi kálové byli Milanem téměř až na popraviště do vlečeni, a král pilně podpisoval ortely, dikto vané Milanem.

Milan Alexandr Dop Alexandrov Milan Praha Bělehrad Milano Rusko Srbsko Černá Hora

19 article

Ale král nejen že neměl mravné síly, aby se rozhodně opřel svěmu otei, on nad to, jak všecko tomu nasvědčuje, ani si nebyl vědom toho zla, ktoré sugzeetivně páchal, ani neproni- kal další záměry svého otce, jež nesly se k úplné zkáze Alexandrově i srbského národa Co viděl každý v národě, neviděli král. Král bičoval a kopal každého, kdo jevil k němu příchylnost. Milan se od něho lišil tím, žesi uměl přívržence a sluhy získávati mezi lidmi. kteří morálné zásady tak lehce brali, jako on. V národě neměl důvěry ani otec ani syn, ale karieristé, zejmena důstojníci, sloužící. Mila Zdálo se, že Alexandru není pomoci. O s takovou rozhodností, ano vášní konal vše, co by jej národu mohlo učiniti nemilým, s takovou zarputilostí mučil jedinou národní stranu v zemi. radikály, že se zdálo, že propasť mezi ním národem nikdo již nepřeklene.

Milan Mil Alexandr

20 article

Král álexandr byl v takovém položení, že jej spasiti mohla pouze žena. To citil i Milan a jako Milan vždycky usiloval protinárodni za- hraničnou politikou zabrániti dobré národní politice vnitřní, tak svému synu vyhledával ne- věsty pouze za hranicemi a stále byl bedliv. aby ženitbou Alexandrovou sesilen byl proti národní politický směr Milanův. Milanovi ani nenapadlo, že by Alexandr sám si zvolil družku života a opovážil se oženiti s jinou, než s kterou by mu poručil k oltáři jítí Milan. Samostatnou volbou pikle a rejdy Milanovy, směřující ku zničení srbské svobody, k demoralisaci srbského národa, jsou prozatím silně ohroženy. Nepravím zmařeny, neboť Milan neškodným učiněn není. Národ doufal, že Alexandr pojme za ženu čer- nohorskou princeznu Xenii, ale kombinace tato byla pohrbena již před třemi lety. Milan, aby ji zažehnal, dopustil se tak nepřátelských skutků naproti černohorské dynastii, že možnosť sňatku Alexandrova s černohorskou kněžničkou již proto musela býti považována za vyloučenou.

Milan Alexandrová Milanův Alexandr Xenie Alexandrov Milano

21 article

Kníže Nikola, zakládaje si na své rodinné čest- nosti a mravnosti, rozmýšlel se dáti svou dceru do Bělehradu a tím s opačně strany byla pod- porována akce Milanova. Po rozbití kombinace s černohorskou princeznou, již by srbský národ na svém trůně nejraději byl uvítal, je mu milá každá nevěsta králova, která je Srbka a nen Němkyně. Národ poddává se svému tempera- mentu a je hotov viděti v paní Draze bezmála svou vysvoboditelku, národní junákyni. Ale ne- prozrazuje se tím jen sanguinický temperamen národa, nýbrž nynější nálada jeho může být považována za měřítko neštěstí, kterým jej na- plnila přítomnost Milanova. Národu je milo i to že nevěsta králova je starší krále. Jeť králi za potřebí nejen ženy, nýbrž také rozšafné přítel kyně, která by mu na nějakou dobu jaksi na hradila matku a zavedla mu dobré a zdravé po měry manželské i rodinné. Účinek lásky mezi Dragou a králem jižse pociťuje v národě. Žaláře a kasematy se otv rají. Král mnohým rodinám navrátil rodiče, ži- vitele, bratry a syny, a my teprve nyní vidíme, kolik srbských občanů bylo Milanem a jeho stvůrami vrženo v okovy a v temnice. Z kasema pevnosti nišské osvobozeno jich 45, mezi nimi sedláci i měšťané, intelligence i lidé bezgra- motní. Ze žaláře v Požarevci propuštěno 30 ra- dikálů, odsouzených loni náhlým soudem, mezi nimi prof. dr. Milenko Vesnič. Kromě nich puštěno na svobodu 120 občanů, odsouzenýeh pro tiskové přestupky, pro uražení Milana a Vladana. Radikálním vůdcům v žalářích kla- dovském a bělehradském zmírněn doživotný žalář v 8—10leté vězení.

Nikola Milanův Srbka Němkyně Milan profesor doktor Vesnič Vladan Bělehrad Požarevec

22 article

Tato polovičatosť, musím říci, nemálo za- razila národní nadšení, neboť z ni je vidno, že král Alexandr dosud sebe sama nemůže osvo- boditi z dojmů Milanových lží a zločinůva není si vědom, že fi lidé naskrze jsou nevinni jako beránci a do žaláře musili jen proto, že Milan v jejich národní činnosti viděl nebezpeč pro své protinárodní záměry. Jednak je to svě- dectvím, že Alexandr podpisoval ortely bona fide ve skutečnou vinu. Toho svědectvímje dále, že Alexandr povolal do ministerstva, třeb přechodného, lidi jako Lazar Popovič a Nastas Antonovič, z nichž onen byl předsedou a tento komisarem náhlého soudu. My však doufáme, že král nemůže dlouho zůstati na polovic cest a musí za nedlouho zcela přejíti na stranu ná roda a hledati oporu radikálů, kteříž jsou nyn v Srbsku jedinou stranou národní. V tom pře- svědčení nás utvrzuje, že král poslouchá ra ruského zástupce p. Mansurova a dovedl jse smířiti s Ruskem, což samo znamená vítězstv národní myšlenky srbské. Milan naproti tomu spolehá na armádu. vlastně na důstojnictvo. Ale zdá se, že se i tu přepočítal a že již armáda nevyvslane prot králi ve prospěch bývalého generalissima.

Milanová Milan Alexandr Popovič Nastas Antonovič Srbsko Rusko

23 article

Nežli milanovci ve vojště odboje se o- hodlali, král odstranil nejnebezpečnější sobě dů- stojníky, mezi nimi generály Iliju Dukiče a Va- sílija Mostiče a 38 jiných důstojníků rozličných stupňů, a gen. Belimarkoviče, bývalého vladaře, postavil pod stráž. Král hledí sblížili se s vojskem, navštěvuje vojenský tábor na Ba nici u Bělehradu a vojsko je rádo, že vidí ve svém středu svého zákonitého krále. Aby nikdo nebyl v pochybnostech, jak král smýšlí o svém otci, v úřadním listé vy- tištěn byl článek, jenž hlásá: V Srbsku je pouze jeden král a to je král Alexandr, a on chce sám rozhodovati o svém osudé. Při tét příležitosti král jasně uviděl, kdo jsou jeho přívrženci a kdo protivnici. Bývalí ministri utekli od vykonávání svého úřadu dřív než byla sestavena nová vláda a tím ukázali, že jsou proti králi. V Srbsku všecko musí býti jiné. Musí tu vládnouti duch svo- body, práva a lásky. Král přeje štéstí sobě i národu. Žení se, aby získal upřímnoua věrnou přítelkyni, a mohl se zcela vénovati vy- hledávání toho, co přinese národu štěstí, blaho- byt a spokojenost, To je jasně napsáno proti Milanovi a mi

Dukič Mostič Milan Virginie Bělehrad Srbsko

24 article

novi. V drobném přodejíi naaní číslo o sobě . . . za e sdpolední . . . . . . . za 2 b Ve dlialkách na vonkovš ranní číslo. . . . . . . . n0 9dpolední . . . . . . . . Bh Inseráty platí se hetově unpřed. Fřečplacání a inserty přijímná zdmninl- strave v Marianske ulici č. 3. Tam nachánejí sa těž rečakae slskárna a azpediza „ Národnich Listá Eukopiny se nevracisii- lanovcům. Žel jen, že král teprve nyní počíná dělati, co měl dělati od svého vstoupení na trůn Spectator

Marianske ulice Národnich Listat Eukopina

25 article Světová výstava v Paříži.

Světová výstava v Paříži. Lékařské sjezdy pařížské. Píše dr. D. Panýl rek. V Paříži, dne 2. srpna 1900. (Pokračování.) Už brzy po jedné hodině odpolední obje- vují se v ulicích vedoucích ku výstavě četné kočáry vezoucí salonně odéné muže vážného zevnějšku s odznaky sjezdovými, tu a tam pro- vázené damami v nádherných úborech směrem ku jednomu z postranních vehodů do výstaviště spěchající. Časem mihne se nějaká uniforma vojenského delegáta nebo úetyhodné bohatě vy- šívané fraky francouzských notabilit. Salle de fetes, kde má býti sjezd náš slavnostně zahájen, je prostorná, snad až příliš prostorná dvorana, krytá skleněným stropem, znázorňujícím nějaké dekadentské slunce. V čele sálu zbudována rudě a zlaté vydekorovaná vy- soká estrada pro nejslavnější hlavy sjezdu, po stranách a v zadu jsou amfithoatra pro diváky a parterre vyplněn je nesčíslnými lavicemi, roz- dělenými v několik skupin, určených tu pro členy národních komitétů, tu pro delegáty, tu pro vojenské lékaře francouzské.

doktor D Panýl Paříž Salla jít fetes

26 article

Bez policie už se pořadatelstvo ani zde neobejde. Vzácnější členy kongresu uvádějí na estradu modře ostužkovaní pořádatelé. Přítomní neustále přecházejí, tvoří se hloučky v uličkách mezi sedadly, známí se setkávají a sdružují a možno konati národopisná studia v nejširším mětitku. Japonce poznáš hravě, také Turky v evropském salonním úboru s fezy, též bohatě rozsekané tváře německých kollegů. Jsou tu i národnosti, kleré neméně dbají o čest, jako naši další sůsedé, a nemají tváře rozsekané. V uniformách nelze se vyznati neznalci. Brzy objevíli se zástupci rakouského vojenského lé- kařství, vrchní štábní lékař dr. Kopříva ze Štýrského Hradce, provázený jedním štábním lékařem, kteří zaujali místo vedle dvorního rady pro4. Alberta. Uhry (vojenské lékařství) za- stupuje generální štábní lékař dr. Bernolák. Prof. dr. Hlava usedl vedle prof. Virch ow a hovořili spolu. V tom zavzní zvuky marseillaisy, šum s tiší a brzy po té ujímá se slova předseda sjezdu prof. Lannelongue. Oznamuje, že president republiky dávaje výraz zármutku nad násilnou smrtí krále Humberta zahájení před- sedati nebude. Hlavní myšlénky duchaplné řeči předsedy sjezdového přineseme příště. Po něm mluví zástupce francouzské vlády načež ujímá se slova generální sekretář Chaufford, proslulý svými pracemi o čin- nosti ledvin. Za Rakousko promluví pak (fran- couzsky) offieiální delegát prof. Albert.

Japonec Turek doktor Kopřív Albert Uher Bernolák profesor Virch Lannelongue Rakousko kongres Štýrský Hradec Humberto Chaufford

27 article

Vřelým potleskem uvítán sir Josef Lester, vedle Vasteura největší dobrodinec lidstva v XIX. století. Další řečníci jsou ve stále vzrů- stajícím šumu posluchačstva neslyšitelni. Ještě řada officiálních zástupeů ujme se slova. Při dlouhých řečech Lannebouguea a vládního zástupce čas pokročil a parterre po- zvolna řidne. Ačkoli chválíme, že pořadatelé i členy v oděvech cestovních do sálu vpouštěli, lze přece jen litovati, že s ohledem na obrovské účastenství při sjezdu zvolen obrovský, ale dosti neakustický sál tento. Slavnostní zahájení minulého sjezdu konalo se v divadle o hodně menším zdejší dvorany, ale akustickéma tolik přece prostranném, že pojalo aspon velkou většinu účastnictva, které o věc dbalo. Na programu dnešního hlavního zasedání je ještě z vědeckého materiálu přednášk Virchowa: Poranéní a nákaza. Stařeček ne- přestal do poslední chvíle sledovati literaturu a ví na vlas, co praktické lékaře, ačkoli je sám theoretik »par excellence«, v dnešních dobách nejvíce zajímá. Po té promluví prof. Pavlov o léčbě pokusné jakožto nové methodé velmi plodné pro bádání fysiolo- gická. Z dalších účastníků kongresu z Čech jme- nujeme ředitele ústavu choromyslných v Praze dra. B. Čumpelíka a nezapomenutelného bývalého professora české university, nyní na lvovské lékařské fakultě působicího prof. dra. O. Obrzuta.

Lester B Čumpelík doktor O Obrzut Čechy ústav choromyslný v Praga český univerzita lvovský lékařský fakulta

29 article

Mezinárodní sjezd tisku. Ve schůzi konané v pátek odpoledne byly přijaty návrhy pana de Berazy ohledně snížení poplatku za depeše, vyměňované mezi různými zeměmi. Zvláštní komissi byl odkázán návrh mezinárodního slovníku zkratek pro tiskové depeše. Potom jednal kongres o zprávě, podané p Jaequemainem v příčině mezinárodního smír- čího soudu novinářského, k němuž byl dán podnět lissabonským sjezdem. Návrh podrobně vypracovaný byl přijat. Tim organisuje se smírčí soud mezinárodní pro vyrovnávání rozporů žur- nalistů, patřicích ke spolkům novinářským růz- ných národů. Soud ten nebude stálý, bude se ustanovovati dle potřeby. Jeho rozhodnutí budou prováděna dle zákonodárství zemí, k nimž budou patřít interessovaní. Jednání bylo přerušeno čte- ním depeše, zaslané královnou italskou, déku- jicí za projevy soustrasti. Potom čten dopis ministra veřejných praci Baudina, který se omlouvá, že vzhledem k udalostem v Italii se nemůže zúčastniti sjezdu. Potom mluvil p. Ed- mond Lepelletier, člen sjezdu a obeení starší pařížský, kterýž vyslovil kongresu sympatie města Paříže, jež by ráda dala na jevo svou

jít Beraz Baudin Lepelletier Paříž