2
masthead
V Praze, v úterý dne 7. srpna 1900.
Praha
4
masthead
Poštou K aon
Poštou K aon
ss atnrt keie
s dvojí zisilkeu
a nř
vt i . : . :Hkei
5
masthead
Na ranní a odpol. Hsty
předplácí set
v Praze v administrael
a r
čtvrt lets. . . . 8 k —
s droji donáškou
n nt lata 7 K
ve flislkách
na naě ske
Praha
6
article
Chce stavět bez plánu?
Chce stavět bez plánu?
Tak ten zvučný maďarský cymbál, v nějž
udeřily vládní listy Szellovy na přivítanou
pana Körbra v Rátótu, — Jeho cislajtán-
skou Excellenci přec jen poněkud domrzel?
Jel sice za Szellem do Ratótu jako starý,
ale dává dnes všemi officiosními orgány
svými hlaholně vyzvánět, že prý tam neje
naprosto k vůli řešení rakouského pro-
blému, už proto ne, že prý uherská vláda
na ústavní poměry rakouské nižádného vlivu
nema a míti nechce! (Andrássy ! ty to
slyšíš!)
Dále však proto ne, poněvadž prý na-
prosto nemá v úmyslu podnikati
nějakých Alexandrovsky ráz-
ných rozmachů ku rozetnutí gor-
dického uzlu zdejšího, alébrž jako vždy před
tím pořád ještě doufá a hodlá jej roz-
plésti trpělivou pozvolnou ná-
mahou a byť to i vymáhalo sebe více
času, píle a vytrvalého sebezapření. — Za
pouhé »fantasie« a »klepy« vyhlašuje dnes
»Budap. Tagblatt« všechno to, co před třemi
dny prohlašoval »Neues P. Journal« za
jistotu a nezbytnost, poněvadž prý Uhry
déle nemohou přihlížeti trpně, k té kolí-
savé a nerozhodné polilice vlád cislajtán-
ských, ale musí v zájmu svém Körbrovu
vládu dohnati ku »dějinně velikému, srdna-
tému činu a rozhodnutí.« —
A týž vládní »Pester Lloyd«, který pře-
dešlého týdne již přinášel dlouhé studie
o tom, kterak nejlépe obstruke
naši v cislajtánském parlamentě
udolati, — týž »Pester Lloyd« dnes při-
náší dopis z Vídně, v němž veškeré nevě-
říci Tomáše zapřísahá, aby upustili od svého
podezření, že vláda Körbrov
má nějakého hotového plánu,
nebo šla si pro něj do Rátótu.
Szellův
Körbr
Andrássy
Lloyd
Tomáš
Rátót
Vídeň
Pester Lloyd
Neue P
7
article
»O nějakém plánu vlády Kör-
brovy pro budoucnost nemůže
býti prozatím ani řečil« ujišťuje
»P. Lloyd« oproti zprávám, že dr. Körben
v den 70. narozenin panovníkových (tedy
již 18. srpna t. r.) podá císaři jako vázané
své určité, s uherským mini-
strem Szellem smluveně návr hy
a plány »na uzdravení Rakouska«. —
»Až do podzimu nestane se pra-
nicle
Na podzim pak bude prý svolána říšská
rada na zkoušku, »Doufa 5e, pokraéuje
Körbrův optimista, že se pokus ten z daří«,
neboť vláda Körbrova prý se vynasna-
žuje (?) a snažiti se bude i nadale,
aby Čechy od obstrukce odvrátila.« — Pěkně
se vynasnažuje! Naposled tím, když při-
kazuje svým četníkům v Čechach před
českými soudy a porotami vypovídat
pouze německy, byť i sami byli Čechy
a lámali tu úřadní němčinu sebe hůř! Anebo
snad tím, když na zakročení německo-
moravského štíra d'Elverta za-
kazuje českým soudcům i v záleži-
tostech českých stran dopisovati si s morav-
skými soudy po česku? — To nám vídeňský
její advokát v »Pester Lloydu« zapomněl vy-
světlit, a proto již musí nám dovolit, abychom
se jen trpce pousmáli té jeho jakési čáce.
že vláda tohoto přežádoucího cíle svého —
zažehnání české obstrukce dosáhne, »aniž
by se musila Čechům ku jakým-
koliv jazykovým ústupkům za-
vázat!« Zdráva došla. Poměry v Čechách
podle toho tak právě vypadají
doktor
Körben
Körbrův
Čecho
Lloyd
Rakousko
Douf 5 e
Čechy
moravský štír d ' Elvert
8
article
Dle této tragikomické »čákys páně Körb
rovy již můžeme usoudit na moudrosta
krém těch propracovaných ja zv-
kovýchnávrhů, které dle » Pester Lloydue
vláda na podzim říšské radě prý předloží.
vzavši »00 možná zřetel na výtky posa-
vadní osnově z obóu stran činěné.e
Jaké to dahalamahala officiosní neupřímnosti
a falše. Jednak se vláda Körbrova nehodlá
ku nižádným jazykovým ústupkům vůči nám
Čechům uvázat — jednak zase vezme co
možná zřetel na naše výtky jazykovým
její návrhům v memorandu našich poslancův
učiněné. Tomu porozuměj, kdo můžeš! —
Avšak vládě Körbrově půjde prý hlavně
jen o to, aby toto »druhé opravené« vydání
jejích jazykových osnov pro Čechy a Moravu
(a což Slezsko ?) bylo — »přikazáno vý-
boru« poslanecké sněmovny. Jen když se
obtíž dostane šťastně »do komise«, pak
je — pohřbena.
Körbrův
Čecho
Čechy
Morava
Körbajdžán
Slezsko
poslanecký sněmovna
9
article
»Pakliže tím« vyzrazuje vídeňský
officiosus naivně dále: nebude ještě
dlouho dosaženo parlamentního
upravení otázky jazykové v ze-
mích sudetských (tak přezdívá cis-
lajtanism zemím koruny české) — nebo
znalci poměrů tvrdí, že v plném
cislajtánském parlamentu vůbe
žádného jazykového zákona pro-
saditi nelze: tedy bylo by přece aspoň
rokováním jazykového výboru dosaženo
znamenitého — taktického úspěchu
a byla by uvolněna dráha, aby ji ne
výbory a plenum samo zabývaly se
nesmírně nalehavými otázkami fi nanč-
ními a hospodářskými, tedy: »stát-
ním rozpočtem, investičními před-
lohami atp. « —
Podobně — až na to předložení no
vých jazykových osnov líčí mírumilovné
obmysly vlády Körbrovy anonymní zasvěce-
nec vídeňského »Oester. Volkszeitungu«. Dle
něho ohlásí prý Körber svému maďarskému
kollegovi v Rátótu, že — »definitivně u pu-
stil od všelikých oktrojírek (jazy
kových ordonancí i jednacího řádu pro po-
slaneckou sněmovnu rady říšskél, k nimž
prý se Koloman Szell »choval dosti pří-
znivě«. (Ejhle toho nemíchání se uher-
ských vlád do záležitostí cislajtánských )
Před zahájením řísské rady v druhé
polovině září hodlá prý dr. Körber ještě
důtklivě promlouvat v soukromí s vůdci všech
politických stran a učiniti jim tento návrh:
Körbrův
Körber
Szell
slanecký sněmovna
10
article
»Pro vyvarování všem různicím
podá vláda sněmovně pouze ta-
kové předlohy, jež mají za úče
podporování průmyslu a hospo
dářství národního. Vláda chce od
věsti poslance od vášnivých bojů za statky
národní na klidné pole hospoldá
ského rozvoje a doufá, že svou ne-
stranností (!) dobude si přízně a podpory na
levici jako na pravici. Zdaří-li se jí to? —
O tom sám její důvěrník v »Oest. Volks-
zeitungu« pochybuje, ohlednuv se do — zemí
českých. »Dosud nedostává se bezpečných
známek — kvílí — že fi Člechové jsou
ochotni sejíti s dosavadní dráh
své . . . Proto prý také dr. Körber ne-
hodlá v nejbližší době předlo-
žiti sněmovně osnovu svých jazyko-
vých zákonův, nýbrž zůstaví jí samé, aby
odstranila nebezpečí hrozící oktro-
jírky.« —
Druhé officiosní dahalamahala: nejprve
Körber
Člechová
11
article
Körber jede do Rátótu, aby oznámi! Szel-
lovi, že definitivně upustil od všeli-
kých oktrojírek, na konec ale zase jen oci-
ťujeme se ve zdraví před »nebezpečím
hrozící oktrojírky«, které může jen
říšská rada zažehnat tím, dají-li se dle přání
vlády poslanci poslušně »odvěsti od vášni-
vých bojů za statky národní« na tiché pole
vládních předloh finančních a národo-
hospodářských, to jest povoliti vládě
na pět let napřed ůvěr 500 millionů zl. na
slíbené stavby dráh a všeliké to další
zvyšování daní nepřímých, jež má
finanční ministr na programu. Na to se od
jakživa myslí, když se mluví o »plodné ná-
rodohospodářské a finanční práci parlamentu
u nás«. O to jde tedy dle oboji verse
vládě Körbrově hlavně a především! Zdali
a kdy vůbec poslanecká sněmovna rady
říšské svede nějaký jazykový zákon pro c. k.
úřady v Čechách a na Moravě, na tomjí
tak tuze nezáleží: za to všechna její starost
a péče státnická na to se soustřeďuje, jak
toho dovésti, aby docílila opět parlament,
který by jí povolil a schváli
všecky její finanění potřeby.
aniž by za to musila dobrému
právu národa českého učiniti
nějaké ústupky.
Körber
Rátót
Čechy
Morava
12
article
Proto si dle »Pester Lloydu« nepřeje
obnovení bývalé pravice, poněvadž se bojí
pak opposice Němců, ale na druhé straně
prý by také neviděla ráda formací proti-
české, levičácké polsko klerikální většiny.
opět ze strachu před českou opposicí: tudiž
prý by jí bylo nejmilejší »všestranné
prohlášení politiky volné ruky«
— t. j. volné dohodování a spojo-
vání se stran v parlamentě ke
službám vlády, ku vládním vět-
šinám od případu ku případu
Nuž, jeli to vše opravdu úmyslem vlády
Körbrovy, pak sobě vymyslila věru nejlepší
»plán« na své vlastní — pohoření a strosko-
tání! Nechce-li vyhověti právu českého na-
roda, jak může doufat, že si toho ná-
rod šestimillionový dá líbit, že
jí nebude klásti odporu a pře-
kážek!! Jaká to naivnost !! Coz
je tak těžko skrovným požadav-
kům českého národa vyhovět,
jenž nepožaduje na Rakousku
ničeho více, než čeho ono toli-
kráte svýmnárodům samo slavně
slíbilo: že chce býti týnem jejich
dobrých práv a jejich svobody
pospolité? Pouze za tento slavny
slib trůnní řeči z r. 1879 národ
český vrátil se po 16leté absti-
nenci své opět do parlamentu
vídeňského. Ať poví pan dr. Kör-
ber sobě sám, jak nám byl tento
slib vládami rakouskými z a těch
21 let dodržán a splněn?!
Lloyd
Němec
Körbrův
doktor
Kör
Rakousko
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. srpna. (K situaci.) Neděln
»Lidové Noviny« mají zprávu o přípravách
české delegace k příštímu zasedání říšské rady
»Všem českým politikům — píšou »Lidové
Noviny« — společnou jest myšlenka, že poslanei
čeští nemohon jinak, než postaviti se do roz-
hodné opposice proti vládě i proti levici. Různos
panuje jen v tom, má-li tato opposice býti
aktivní či passivní (totiž obstrukční) . . . Roz-
hodnutí o tom, kterou taktiku z obou sobě klub
osvojí, státi se má ve sboru důvěrníků, jenž
svolán bude v září do Prahy ve dnech zasedání
zemského sněmu. Ať však rozhodne sbor dů-
věrníků tak či onak, již dnes je vidno, žeo
okamžitém obnovení pravice při zahájení říšské
rady nemůže býti již žádné řeči. Neboť oppo-
siční český klub bude a nemůže jinak než státi
mimo pravici.«
Z Vídně, 6. srpna. (Školní návštěva
v Rakousku.) »Statistický Měsíčník« po-
dává ve stati dra. St. Badena zprávu o školní
povinnosti a školní návštěvě v Rakousku ve
školním roce 1894—1895, z níž vyčítáme
smutný fakt, že ze 3,872.965 dětí, školou
tehda povinných, 392.873 zdravých dětí ne-
navštěvovalo vůbec nijak školu. Při tom podo-
týkáme, že školou povinnými pokládají se v
zprávě děti takových obcí, pro něž jsou zřízeny
školy a jež tedy mají možnost školu na-
vštěvovati. Z ohromného čísla dětí, nenavště
Praha
Vídeň
Rakousko
14
article
vujících nijakou školu připadá Iví podíl na
Halič, totiž 319.797; na druhém místě stojí
Bukovina s 33.061 dětmi, na třetím Istrie
se 17.653 dětmi. Pak následují Kráňsko s 9435.
Dalmacie s 3669, Štyrsko s 2619, Tyroly
s 1416 a Korutany s 1272 dětmi. V Čechách
nechodilo do školy 873 dětí, na Moravě 377
ve Slezsku 613. Vyjádří-li se počet dětí, zaned-
bávajících školní vyučování, v procentech, shledá
se, že ze všech dětí školou povinných nechodí
do školy v Bukovině 35.83 pet., v Istrii 35.72
pct., v Haliči 30.28 pet., v Kráňsku 11/01 pet.
v Dalmacii 9.08 pct., v Gorici 509 pet., v Ko-
rutanech 2.24 pet., ve Štyrsku 1.37 pet.
v Tyrolsku 1.10 pet. V ostatních zemích klesá
lato poměrná číslice pod jedničku. V Čechách
obnáší 0.08 pet., na Moravě 0.09 pet., ve
Slezsku 0.63. Nejsprávnější školní návštěvu vy
kazuje Vorarlberk, kde chedily do školy všechny
dětí, školou povinné. — Číslice, uvedené pro
Halič a Bukovinu, udávají, jak výše praveno,
jen procento z těch dětí, které jsou školou po-
vinny, t. j. pro které byly již zřízeny školy
Vedle těchto dětí bylo však ještě na 300.00
takových dětí, jež do školy choditi nemohly
poněvadž vůbec nebylo pro ně škol. Následkem
toho by se procento dětí, zůstávajících bez
všelikého školního vzdélání, vlastně zdvojná-
sobilo. — Jsou to smutné zjevy, tím smutnější.
že se týkají skoro výhradně zemí, obývaných
Slovany.
Halič
Bukovina
Dalmacie
Štyrsko
Tyroly
Korutany
Čechy
Morava
Istria
Gorica
ko
Tyrolsko
Slezsko
Vorarlberk
pci
pet
15
article
Z Lublaně, 5, srpna. (Záka z slo
vanské bohoslužby.) V neděli dne 5.t.
m. konala se v Ponikvi v jižním Štyrsku slavnost
na památku stého výročí narození biskupa
Slomška, jednoho z předních buditelů slovin
ských. Na slavnost tu přibyl také maloruský
kněz Sosnovský a žádal biskupský ordinariát
mariborský, aby mu dovolil odsloužiti v Ponikv
v den slavnosti mši dle obřadu řecko-sjednoce-
ného, tedy v jazyku staroslovanském. Ordinariát
však slovanskou mši zapověděl.
Zák
Slomška
Sosnovský
Lublaň
Ponikev
Štyrsko
16
article
Ze Záhřeba, 4. srpna. (Politické
strany v Dalmacii.) »Novi List« pojed
nává o nynějším stavu chorvatské národní strany
v Dalmacii a shledává, že po smrti Bulatově
zmizela ze strany shoda. Strana národní je nyní
bez vůdce a vznikají v ní různé nové plány
Jedna část jest prý ochotna spojiti se se Srby.
kdežto druhá tihne k chorvatské straně práva
(vedené Biankinem), domáhajícím se sloučení
Dalmacie s Chorvatskem a Bosnou v jedno
správné území. Konečně třeti část blíží sek
Vlachům, kteří jsou ovšem hlavní odpůrci spo-
jení všech chorvatských zemí. Poněvadž příštím
rokem budou se konati všeobecné volby do
dalmatského sněmu, list navrhuje kompromis
mezi stranou národní a stranou práva, neboť je
přesvědčen, že by národ takový kompromi
uvítal s povděkem.
Z Ústí nad Lab., 5. srpna. (Sjez
německých učitelů z Rakouska.
V neděli počal zde sjezd německých učitelů
Rakouska. Schůzi širšího výboru zahájil před-
seda všerakouského spolku A. Katschinkaz
Vídně, načež ředitel Kurz referoval o návrhu
nového díseiplinárního zákona. Vzníkla debal
o tom, má-li nový zákon býti říšský neb zem-
ský. Red. Jessen z Vídně doporučoval, aby ná-
vrh byl podán na všechen způsob říšské radě.
poněvadž by prý v některých zemských sně-
mích mohl býti zkomolen Na konec usneseno,
aby návrh byl ještě předložen všeobecnému
shromáždění sjezdovému. Řed. Pohl z Prahy
podal na to zprávu o programu spolkovém. Po
debatě usneseno předložiti jej všeobecnému
shromáždění ku schválení. Za předsedu spolku
má býti navržen říd. učitel A. Katschinkaz
Vídně. — Večer v 8 hodin konána v Ústi v
místnostech tělocvičny schůze lidu, při níž uě-
Jaksch z Vídně mluvil o školních poměrech
Rakousku a učitel Forster z Vídně o národn
stránce při vyučování.
Bulatův
Srba
Vlach
Kurz
Jessen
Pohl
Jaksch
Forster
Záhřeb
Dalmacie
Novi
Chorvatsko
Bosna
Ústí nad Laba
Rakousko
Vídeň
Reda
Praha
chorvatský národní strana
spolek A . Katschinkaz
17
title
Politické zprávy zahraničné.
18
article
V Praze, 6. srpna.
V Praze, 6. srpna.
Milana Alexandr.
Z Bělehradu, 31. července. (Dop. »Nár
Listů«.) Položení krále Alexandra dosud byl
nepříznivé a komické. Kraloval jen dle jmena
skutečným králem byl jeho otee.
Král to cítil, ale neměl mravné sily vy
prostiti se z tenat otcových. Milan provozova
královskou moc a neměl žádné odpovědnosti
Všecka odpovědnost padala na bedra Alexandrova,
jenž žádné moci neměl a činil pouze, co mu
otec poručil. Syn se bez podmínky pokořova
otei, jenž rušil a kácel jedno za druhým,eo
znamenalo dobrý řád v zemi a dobro národa.
Zničil ústavu, spravedlnost, zadlužil zemi na sto
let, osnoval »attentáty« a »spiknutí« proti dy
nastii, prohlašoval stav obležení, zaváděl náhlé
soudy, jež odsuzovaly k doživotnímu žaláři prvé
muže národa, podrobil politiku země vlivu ci-
zimu, přerušil dobré poměry s ochranitelkou
srbskou, Ruskem, i s přirozeným spojencem
Srbska, Černou Horou, podpisoval tajné smlouvy
na škodu srbských i balkánských zájmů —a
král Alexandr ke všemu tomu přivoloval, na
všecko se podpisoval, všemu dával své
schválení.
Jmenovitě mezi srbskými radikály byl
lidé, kteří pevně věřili, že takový stav nemůže
trvati věčně a že král jednoho dne se vzmuží.
aby setřásl jho oteovo a sám se ujme vlády.
»Běda zemi, která dva má krále,« praví srbské
národní přísloví. Za svou důvěru v krále radi
kálové byli Milanem téměř až na popraviště do
vlečeni, a král pilně podpisoval ortely, dikto
vané Milanem.
Milan Alexandr
Dop
Alexandrov
Milan
Praha
Bělehrad
Milano
Rusko
Srbsko
Černá Hora
19
article
Ale král nejen že neměl mravné síly, aby
se rozhodně opřel svěmu otei, on nad to, jak
všecko tomu nasvědčuje, ani si nebyl vědom
toho zla, ktoré sugzeetivně páchal, ani neproni-
kal další záměry svého otce, jež nesly se k
úplné zkáze Alexandrově i srbského národa
Co viděl každý v národě, neviděli král. Král
bičoval a kopal každého, kdo jevil k němu
příchylnost. Milan se od něho lišil tím, žesi
uměl přívržence a sluhy získávati mezi lidmi.
kteří morálné zásady tak lehce brali, jako on.
V národě neměl důvěry ani otec ani syn, ale
karieristé, zejmena důstojníci, sloužící. Mila
Zdálo se, že Alexandru není pomoci. O
s takovou rozhodností, ano vášní konal vše, co
by jej národu mohlo učiniti nemilým, s takovou
zarputilostí mučil jedinou národní stranu v zemi.
radikály, že se zdálo, že propasť mezi ním
národem nikdo již nepřeklene.
Milan
Mil
Alexandr
20
article
Král álexandr byl v takovém položení, že
jej spasiti mohla pouze žena. To citil i Milan
a jako Milan vždycky usiloval protinárodni za-
hraničnou politikou zabrániti dobré národní
politice vnitřní, tak svému synu vyhledával ne-
věsty pouze za hranicemi a stále byl bedliv.
aby ženitbou Alexandrovou sesilen byl proti
národní politický směr Milanův. Milanovi ani
nenapadlo, že by Alexandr sám si zvolil družku
života a opovážil se oženiti s jinou, než s kterou
by mu poručil k oltáři jítí Milan. Samostatnou
volbou pikle a rejdy Milanovy, směřující ku
zničení srbské svobody, k demoralisaci srbského
národa, jsou prozatím silně ohroženy. Nepravím
zmařeny, neboť Milan neškodným učiněn není.
Národ doufal, že Alexandr pojme za ženu čer-
nohorskou princeznu Xenii, ale kombinace tato
byla pohrbena již před třemi lety. Milan, aby
ji zažehnal, dopustil se tak nepřátelských skutků
naproti černohorské dynastii, že možnosť sňatku
Alexandrova s černohorskou kněžničkou již
proto musela býti považována za vyloučenou.
Milan
Alexandrová
Milanův
Alexandr
Xenie
Alexandrov
Milano
21
article
Kníže Nikola, zakládaje si na své rodinné čest-
nosti a mravnosti, rozmýšlel se dáti svou dceru
do Bělehradu a tím s opačně strany byla pod-
porována akce Milanova. Po rozbití kombinace
s černohorskou princeznou, již by srbský národ
na svém trůně nejraději byl uvítal, je mu milá
každá nevěsta králova, která je Srbka a nen
Němkyně. Národ poddává se svému tempera-
mentu a je hotov viděti v paní Draze bezmála
svou vysvoboditelku, národní junákyni. Ale ne-
prozrazuje se tím jen sanguinický temperamen
národa, nýbrž nynější nálada jeho může být
považována za měřítko neštěstí, kterým jej na-
plnila přítomnost Milanova. Národu je milo i to
že nevěsta králova je starší krále. Jeť králi za
potřebí nejen ženy, nýbrž také rozšafné přítel
kyně, která by mu na nějakou dobu jaksi na
hradila matku a zavedla mu dobré a zdravé po
měry manželské i rodinné.
Účinek lásky mezi Dragou a králem jižse
pociťuje v národě. Žaláře a kasematy se otv
rají. Král mnohým rodinám navrátil rodiče, ži-
vitele, bratry a syny, a my teprve nyní vidíme,
kolik srbských občanů bylo Milanem a jeho
stvůrami vrženo v okovy a v temnice. Z kasema
pevnosti nišské osvobozeno jich 45, mezi nimi
sedláci i měšťané, intelligence i lidé bezgra-
motní. Ze žaláře v Požarevci propuštěno 30 ra-
dikálů, odsouzených loni náhlým soudem, mezi
nimi prof. dr. Milenko Vesnič. Kromě nich
puštěno na svobodu 120 občanů, odsouzenýeh
pro tiskové přestupky, pro uražení Milana a
Vladana. Radikálním vůdcům v žalářích kla-
dovském a bělehradském zmírněn doživotný
žalář v 8—10leté vězení.
Nikola
Milanův
Srbka
Němkyně
Milan
profesor
doktor
Vesnič
Vladan
Bělehrad
Požarevec
22
article
Tato polovičatosť, musím říci, nemálo za-
razila národní nadšení, neboť z ni je vidno, že
král Alexandr dosud sebe sama nemůže osvo-
boditi z dojmů Milanových lží a zločinůva
není si vědom, že fi lidé naskrze jsou nevinni
jako beránci a do žaláře musili jen proto, že
Milan v jejich národní činnosti viděl nebezpeč
pro své protinárodní záměry. Jednak je to svě-
dectvím, že Alexandr podpisoval ortely bona
fide ve skutečnou vinu. Toho svědectvímje
dále, že Alexandr povolal do ministerstva, třeb
přechodného, lidi jako Lazar Popovič a Nastas
Antonovič, z nichž onen byl předsedou a tento
komisarem náhlého soudu. My však doufáme,
že král nemůže dlouho zůstati na polovic cest
a musí za nedlouho zcela přejíti na stranu ná
roda a hledati oporu radikálů, kteříž jsou nyn
v Srbsku jedinou stranou národní. V tom pře-
svědčení nás utvrzuje, že král poslouchá ra
ruského zástupce p. Mansurova a dovedl jse
smířiti s Ruskem, což samo znamená vítězstv
národní myšlenky srbské.
Milan naproti tomu spolehá na armádu.
vlastně na důstojnictvo. Ale zdá se, že se i tu
přepočítal a že již armáda nevyvslane prot
králi ve prospěch bývalého generalissima.
Milanová
Milan
Alexandr
Popovič
Nastas Antonovič
Srbsko
Rusko
23
article
Nežli milanovci ve vojště odboje se o-
hodlali, král odstranil nejnebezpečnější sobě dů-
stojníky, mezi nimi generály Iliju Dukiče a Va-
sílija Mostiče a 38 jiných důstojníků rozličných
stupňů, a gen. Belimarkoviče, bývalého vladaře,
postavil pod stráž. Král hledí sblížili se
s vojskem, navštěvuje vojenský tábor na Ba
nici u Bělehradu a vojsko je rádo, že vidí ve
svém středu svého zákonitého krále.
Aby nikdo nebyl v pochybnostech, jak
král smýšlí o svém otci, v úřadním listé vy-
tištěn byl článek, jenž hlásá: V Srbsku je
pouze jeden král a to je král Alexandr, a on
chce sám rozhodovati o svém osudé. Při tét
příležitosti král jasně uviděl, kdo jsou jeho
přívrženci a kdo protivnici. Bývalí ministri
utekli od vykonávání svého úřadu dřív
než byla sestavena nová vláda a tím
ukázali, že jsou proti králi. V Srbsku všecko
musí býti jiné. Musí tu vládnouti duch svo-
body, práva a lásky. Král přeje štéstí sobě
i národu. Žení se, aby získal upřímnoua
věrnou přítelkyni, a mohl se zcela vénovati vy-
hledávání toho, co přinese národu štěstí, blaho-
byt a spokojenost,
To je jasně napsáno proti Milanovi a mi
Dukič
Mostič
Milan
Virginie
Bělehrad
Srbsko
24
article
novi.
V drobném přodejíi
naaní číslo o sobě . . . za e
sdpolední . . . . . . . za 2 b
Ve dlialkách na vonkovš
ranní číslo. . . . . . . . n0
9dpolední . . . . . . . . Bh
Inseráty
platí se hetově unpřed.
Fřečplacání a inserty přijímná zdmninl-
strave v Marianske ulici č. 3.
Tam nachánejí sa těž rečakae
slskárna a azpediza „ Národnich Listá
Eukopiny se nevracisii-
lanovcům. Žel jen, že král teprve nyní počíná
dělati, co měl dělati od svého vstoupení
na trůn
Spectator
Marianske ulice
Národnich Listat Eukopina
25
article
Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži.
Lékařské sjezdy pařížské.
Píše dr. D. Panýl rek.
V Paříži, dne 2. srpna 1900.
(Pokračování.)
Už brzy po jedné hodině odpolední obje-
vují se v ulicích vedoucích ku výstavě četné
kočáry vezoucí salonně odéné muže vážného
zevnějšku s odznaky sjezdovými, tu a tam pro-
vázené damami v nádherných úborech směrem
ku jednomu z postranních vehodů do výstaviště
spěchající. Časem mihne se nějaká uniforma
vojenského delegáta nebo úetyhodné bohatě vy-
šívané fraky francouzských notabilit.
Salle de fetes, kde má býti sjezd náš
slavnostně zahájen, je prostorná, snad až příliš
prostorná dvorana, krytá skleněným stropem,
znázorňujícím nějaké dekadentské slunce. V čele
sálu zbudována rudě a zlaté vydekorovaná vy-
soká estrada pro nejslavnější hlavy sjezdu, po
stranách a v zadu jsou amfithoatra pro diváky
a parterre vyplněn je nesčíslnými lavicemi, roz-
dělenými v několik skupin, určených tu pro
členy národních komitétů, tu pro delegáty, tu
pro vojenské lékaře francouzské.
doktor
D Panýl
Paříž
Salla jít fetes
26
article
Bez policie už se pořadatelstvo ani zde
neobejde. Vzácnější členy kongresu uvádějí na
estradu modře ostužkovaní pořádatelé. Přítomní
neustále přecházejí, tvoří se hloučky v uličkách
mezi sedadly, známí se setkávají a sdružují a
možno konati národopisná studia v nejširším
mětitku. Japonce poznáš hravě, také Turky
v evropském salonním úboru s fezy, též bohatě
rozsekané tváře německých kollegů. Jsou tu
i národnosti, kleré neméně dbají o čest, jako
naši další sůsedé, a nemají tváře rozsekané.
V uniformách nelze se vyznati neznalci. Brzy
objevíli se zástupci rakouského vojenského lé-
kařství, vrchní štábní lékař dr. Kopříva ze
Štýrského Hradce, provázený jedním štábním
lékařem, kteří zaujali místo vedle dvorního rady
pro4. Alberta. Uhry (vojenské lékařství) za-
stupuje generální štábní lékař dr. Bernolák.
Prof. dr. Hlava usedl vedle prof. Virch ow
a hovořili spolu.
V tom zavzní zvuky marseillaisy, šum s
tiší a brzy po té ujímá se slova předseda
sjezdu prof. Lannelongue. Oznamuje, že
president republiky dávaje výraz zármutku nad
násilnou smrtí krále Humberta zahájení před-
sedati nebude. Hlavní myšlénky duchaplné řeči
předsedy sjezdového přineseme příště.
Po něm mluví zástupce francouzské vlády
načež ujímá se slova generální sekretář
Chaufford, proslulý svými pracemi o čin-
nosti ledvin. Za Rakousko promluví pak (fran-
couzsky) offieiální delegát prof. Albert.
Japonec
Turek
doktor
Kopřív
Albert
Uher
Bernolák
profesor
Virch
Lannelongue
Rakousko
kongres
Štýrský Hradec
Humberto
Chaufford
27
article
Vřelým potleskem uvítán sir Josef Lester,
vedle Vasteura největší dobrodinec lidstva
v XIX. století. Další řečníci jsou ve stále vzrů-
stajícím šumu posluchačstva neslyšitelni.
Ještě řada officiálních zástupeů ujme se
slova. Při dlouhých řečech Lannebouguea
a vládního zástupce čas pokročil a parterre po-
zvolna řidne.
Ačkoli chválíme, že pořadatelé i členy
v oděvech cestovních do sálu vpouštěli, lze
přece jen litovati, že s ohledem na obrovské
účastenství při sjezdu zvolen obrovský, ale
dosti neakustický sál tento. Slavnostní zahájení
minulého sjezdu konalo se v divadle o hodně
menším zdejší dvorany, ale akustickéma
tolik přece prostranném, že pojalo aspon
velkou většinu účastnictva, které o věc
dbalo.
Na programu dnešního hlavního zasedání
je ještě z vědeckého materiálu přednášk
Virchowa: Poranéní a nákaza. Stařeček ne-
přestal do poslední chvíle sledovati literaturu
a ví na vlas, co praktické lékaře, ačkoli je
sám theoretik »par excellence«, v dnešních
dobách nejvíce zajímá. Po té promluví prof.
Pavlov o léčbě pokusné jakožto nové
methodé velmi plodné pro bádání fysiolo-
gická.
Z dalších účastníků kongresu z Čech jme-
nujeme ředitele ústavu choromyslných v Praze
dra. B. Čumpelíka a nezapomenutelného
bývalého professora české university, nyní na
lvovské lékařské fakultě působicího prof. dra.
O. Obrzuta.
Lester
B Čumpelík
doktor
O Obrzut
Čechy
ústav choromyslný v Praga
český univerzita
lvovský lékařský fakulta
29
article
Mezinárodní sjezd tisku.
Ve schůzi konané v pátek odpoledne byly
přijaty návrhy pana de Berazy ohledně snížení
poplatku za depeše, vyměňované mezi různými
zeměmi. Zvláštní komissi byl odkázán návrh
mezinárodního slovníku zkratek pro tiskové
depeše.
Potom jednal kongres o zprávě, podané p
Jaequemainem v příčině mezinárodního smír-
čího soudu novinářského, k němuž byl dán
podnět lissabonským sjezdem. Návrh podrobně
vypracovaný byl přijat. Tim organisuje se smírčí
soud mezinárodní pro vyrovnávání rozporů žur-
nalistů, patřicích ke spolkům novinářským růz-
ných národů. Soud ten nebude stálý, bude se
ustanovovati dle potřeby. Jeho rozhodnutí budou
prováděna dle zákonodárství zemí, k nimž budou
patřít interessovaní. Jednání bylo přerušeno čte-
ním depeše, zaslané královnou italskou, déku-
jicí za projevy soustrasti. Potom čten dopis
ministra veřejných praci Baudina, který se
omlouvá, že vzhledem k udalostem v Italii se
nemůže zúčastniti sjezdu. Potom mluvil p. Ed-
mond Lepelletier, člen sjezdu a obeení starší
pařížský, kterýž vyslovil kongresu sympatie
města Paříže, jež by ráda dala na jevo svou
jít Beraz
Baudin
Lepelletier
Paříž