Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zenaědělstvi

3

Obohod

4

Prmysl

5

Finančnictví

6

Příleha „Národních Listů“ k číslu 113. ze dne 24. dubna 1909.

7 article Telegrafické zprávy.

Telegrafické zprávy. Průmyslová rada. Z Vídně, 23. dubna. (K. k.) Po včerejší ple- nární schůzi ustavily se dnes její odbory. Za předsedu I. odboru byl zvolen Al. Neumaon, zn místopředsedy cís. rada Léon Bondy a ryt PensigFranz. Dále byli zvoleni: Předsedou I odboru Vetter, náměstky Regenhardt a Kitschelt předsedou III. odboru bar. Chiari, místopředsedy Blum a dr. Urban. Předsedou IV. odboru báňský rada ryt. Guttmann, mistopředsedy Hlüteman Zaraňski; předsedou V. odboru dr. Kolischer, místopředsedy pp. Křižík a Hüteroit, předse- dou VI. odboru ryt. Schoeler, místopředsedy Pa- cher a Singer. Ve včerejší plenární sehůzi byly průmyslové radě přikázány k podání dobrozdání otázky mezinárodního sjednocení smě nečného práva, pořízení vyvla st ňovacího práva pro průmyslov podniky a oprava zákena o pojišťe vání námořníků Obchodní smlouva rak.-rumunská podepsána Z Bukurešti, 23. dubna. (K. k.) Dnes byle podepsána obchodní smlouva mezi Rakouskem a Rumunskem. Z Vídně, 23. dubna. (K. k.) Dnes byl v Bu- Eurašti podepsán dodalek k obchodní smlouvě z 21. pros. 1893. Nová dohoda znamená vozší- ření poměru, zakládajícího se na nejvyšších vý hodách, který až dosud vůči Rumunsku platil poněvadž v příčině vývozu rakouských a uher ských výrobků do Rumunska bylo dosaženo úlev v příslušných posicích rumunského tarifu, dotý kajících se speciálních vývozních zájmů mocnář ství, kdežto na druhé straně byl Rumunsku po- volen dovoz poražených dobytčat (hovězího do- bytka, ovcí a prasat) v mezích číselně stanove- ného kontingentu pro každý druh. Nejdůležitější posice rumunského celního tarifu, u nichž bylo

Al Léon Bond PensigFranz Vetter Regenhardt Chiari Blum doktor Urban Guttmann Hlüteman Zaraňski Kolischer Křižík Hüteroit Singer Vídeň Bukurešť Rakousko Rumunsko

8 article

docíleno úlev, týkají se hrubých selských klo- bouků z obyčejné plsti, vlněných látek s hedváh nými ozdobami, dužin a pražců z dubového dřeva, otesaného širočinou, černých dřevěných perlí, desek a cihel z odpadků korku, lněného tkaniva, ramije, dále lmců, manšet a náprsenek bez vyšívání anebo jiných ozdob, cellulosy, por- eulánového a křidového papíru, cellulhidových perel, přirozených minorálních vod, žuly a če- diče, barveného a zdobeného poreulánu, kabel a lan ze železného drátu, podkováků, tekuté ky seliny uhličité, vinného kamenu. Kromě toho bylo několik nyní platících sazeb rumunského tarifu vázáno. Kontingenty, přiznané Rumunsku pro dovoz zabitých dobytčat, byly rozděleny, po- čínaje nižší kontingentní číslici, stupňovitě n jednotlivé roky smluvní doby. Nové státní půjčky v Německu. (800 míl mk. na 31/42 a 43%.) Z Berlina, 23. dubna. (K. k.) Družstvo. utvořené Říšskou bankou německou, bankou „Seehandlung“, Pruskou st. bankou, k němuž patří kr. hlavní banka v Norimberce, spolu s ostalními bankovními firmami loňského roku při stejné příležitosti se zúčastnivšími, převzalo od finanční správy 320 mil. mk. říšské půj čky a 480 mil. mk. pruské konsolidovane státní půjčky a to polovici na 4 a polovici na 31/4% úroků. 4ní kusy nesmějí býti až do r. 1918 vypovězeny. Veřejná subskripce kona se dne 3. května t. r. za kursů 102.70 95.60 na oněch místech, na nichž upisovala se loňského roku 4%ní říšská a pruská konsolid.- vaná státní půjčka. U kusů, kleré budou s váza ností až do 15. března r. 1910 zapsány do řís ské, ev. státní dlužní knihy, obnáší subskripěn kurs o 0.25%% méně.

Rumunsko Německo Berlín Norimberk

9 article

Výtěžek Harpenské společnosti. Z Dortmundu, 23. dubna. (K. k.) Provoze- vací přebytek Harpenské důlní společnosti obná- šel v I. čtvrtleti t. r. po odpisech na zásoby koksu při 73 pracovních dnech 3,840.000 ml naproti 3,972.000 při 75 pracovních dnech ve IV. čívrtletí r. 1908 a proti 4,544.000 mk při 75 pracovních dnech v I. čtvrtletí loňském. Upisování indické půjčky. Z Londýna, 23. dubna. (K. k.) Je zde vy. ložena k úpisu nová indická 31/2%ní želez niční půjčka 2,550.000 lib. šterl. za 96 1/4 Kompromis s východními drahami. Z Cařihradu, 23. dubna. (K. k.) Vele- vyslanci rakousko-uherský a německý podpor- vali u Porty důrazně kompromis s východním drahami. Tento je — jak se zdá — zabezpečen. Východní dráhy přijaly již v zásadě rozhodnu rozhodčího soudu, st. Z Pošli, 23. dubna. (Zvl. telegr. » Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 18.000 q, z po čátku o 15 h levněji, potom beze změny. Pla tila za 50 kg: pšenice tisská 80 kg K 14.75 76 kg K 14.30, banátská 78 5 kg K 14.65. stolno-bělehradská 76 kg K 14.40, marošská 79 5 kg K 14.70, 75 5 kg K 14 55, tursko- bečská 79 kg K 14 85, dunaj földvarská 76 K 14 50, sedmihradská 79 kg K 14.30, srěmská 76 kg K 14 20; žito K 9.80: oves K 9.10 chybný K 8 60; ječmen K 9.—; kuku řice K 7.50. Terminový obehod byl pevný vzdor velkým ameriekým poklesům na chladnou, suchou povětrnost. K večeru znamenala: pšenice na duben K 1414 po K —.—, na květen 13..81 po —.—, na řijen K 1175 po K —.—; žito na duben K 9 70, na říjen K 9 23; a ves na duben K 8 85; knkuřice na květen K 7.45, fepka na srpen K 14 70.

Vele Dortmund Londýn Cařihrad kg

10 article Plodinový trh byl bez odbytu změny.

Plodinový trh byl bez odbytu změny. Londýnská bursa.- Z Londýna, 23. dubna. Konsoly (na květ.) 85.— Rupie 62/%, japon. renta 90.50, špnnčl. rents 201/, uberská zlatá renta 95.—, Kanada pac. 1807/4 diskont 13/, lombardy 41/4, itulská renta. 103. — stříhru 21, směnky na Vídeň —.—. — Smýšlení stalé.

Londýn Kanada Vídeň

11 article

als dlo

12 article Český průmysl textilní.

Český průmysl textilní. Z výroční zprávy Spolku českých průmyslníko textilních. Již závěrem roku 1907 bylo zřejmo, že rok 190 přinese obrat ve vyvrcholené, příznivé konjunktul průmyslu textilního, bavlnářského a lnářského v ř- dě prvé. A tak se i stalo. Ve všeobecné tvářndsti mezi národních trhů přináší rok 1908 změnu pod- statnou: následkem menších sklizní a následke finančního napjetí zmenšuje se kupnost dálného vý- chodu, zatím co ve Spojených státech severoamneri ckých se uplatňuje prudký seslup. Průmyslu bavlny tento vývoj přináší sice levne ceny bavlny, avšak současně uzavírá hlavní trhy dál- ného východu bavině a trhy Unie mnu. Soutěž spo- jeného království britského počíná opět více zasaho- vati do Evropy. V této situnci rakouský průmysl po- Ueboval opor tím více. Nelze popriti, že Lsoyd změ- nil pronikavě svoji politiku a že svou tarifní politi- kou podporoval vývoz náš na Levantu. Také konsu- láty tamní počaly intensivněji pracovati pro naše zájmy, zatím co průmyslníci uvýkli si navštěvovati tamní své odběratele, aby esohním stykem posilo- vali své vztahy k nim. Zkušenosti učily nás k sou- těži připravenějšími a zdálo se, že změna světové situace obchodní nepřinese nám úhon větších, když kencem roku nastává zheršení z důvodů poli- tických. Jest pochopilelno, že známě polilické děje za- sáhly rušivě do celého obchodního i průmyslového života a oběti, které po této stránce přinesl obchod i průmysi tak zvané veliké politice, psou skutečně velké a dalekosáhlé. Nejen potud, že utrpěl obchod i průmysl zmenšeným odbytem, ale i potud, že n obzoru vyvstává mrak nových břemen zdaňovacích jež. ovšem v prvé řadě dolehnou na podnikatelské kruhy. Rakousko pozvolna, ale přece v celé řad svých průmyslů stává se státem vývozním.

Lsoyd spojený stát Evropa Rakousko

13 article

Testo vývoj nedál se překotně a nedál se také onín smělým rozmachem, jak byli jsme toho svědky u Ně- mecka, avšak přoce jen podařilo se otevříti naší vý- robě odbytiště, jež pokládána pro nás za nedostupná. Speciálně na blízkém východě zdařilo se nám opěmě stanouti pevnou nohou a není k necti hlavně nám Čechům, že čeští průmyslníci veliko měrou o tento úspěch se přičinili. Proto také známými událostmi na blízkém východě prů- mysl náš neobyčejně intensivně byl postižen. Tu- recký bovkot zasáhl hodně rušivě. A tak octli jsme se rázem ve stadiu nadvýroby, jež nemohla zůstat bez vlivu na ceny. Ale ukázalo se, že ani sebe vělšl ústupky cenové nemohou lákati spotřebu, která stala se vyčkávavou z příčin velmi pochopitolných. Even- tuální propuknutí války bylo by bývalo mělo v zá- pětí naprasté podlemení odbytu domácího a jest te- dy jen pochopitelným, že sprostředkující obchod ob- mezil své nákupy na míru nejnutnější. Tak ze stajo, že ve skladech továrních počínalo se hromaditi zbo- ži, pro které nebylo odbytu. Finančně znamená stav tento, že jest nutno značné obnosy pevně investo- vali ve skladu a že následkem toho potřeba peně pro obchod i průmysl stává se hodně naléhavou. D- sledky stagnace obchodní jeví se dosud a tak vyznívá předvelkonoční období obchodů nevalně výhledně a novalně příznivě. Dnes zcá se býti jisto, že jaro bude obdobím malé spotřeby, období redukci výrob- ních, obdobím dosti značné potřeby peněz. Tento konjunkturální tlak doléhá pak i na průmysly, pracu- jící pro domácí produkci (strojm, železářský ald.) tak podvázány jsou tepny rušnějšího živola na stra- nách všech.

Čecho

14 article

Zpráva dotýká se pak neulěšených vyhlídek n stále rostoucí velké finanční potreby státu, poněvad bude nutno krýti obrovské náglady na přípravy k válce, stavbu nových lodí a zdokonalení námořní moci a pod. Na obzoru stojí tedy nová břemena da- ňová, nové náklady na sociální pojišťování, jakož i zvýšení dopravních tarifů na státních a sestátně- ných drahách, jimiž i textilní průmysl bude těžce po- stižen. Všeobecný přehlod svůj pak uzavirá takto Mluví-li se o míru na východě blízkém, nutno tote tvrzení bráti velmi opatrně, Situace světová chová v sobě naopsk zdroje nových konlliktů a tak ocitáme se před novými zbrojenimi velmocí, před novým chmurami a mraky, které ukládají průmyslu určitou zlrželivost a činí povinností, aby pracováno byro k finaněnímu zpevnění podniků co možno aejvětšímu. V tento smysl možno i formulovali úkoly n- šeho textilního průmyslu v době nejbližší a proto nut- no jen vítati, že investiční snahy přestaly, a že na- stává doba vnitřního zpevňování. V tom- to směru také spolek náš vytrvale pracoval a po- sobil.

15 article

Po tomto úvodu přechází zpráva k vylíčení slav jednotlivých odvětví textilních, o nichž uvádí v pod statě: Pro průmysl bavlny byl rok 1908, ač roken sestupu, plece jen rokem celkově dobrým. Průmyst přádelnický i tkalcovský vstupoval doň hojně přod- prodán, zatím co poptávka byla stále dobrá a vydat- ná, Ceny pak uspokojovaly. Všeobecně posuzovány výhledy počátkem roku 1908 dobřé, ale bezesporně bylo možno konstatovati určitý neklid ve sníýšlení poněvadž jednak znamenitá konjunktura již přili dlouho trvala a jednak vývoj poměrů ve Spojených státech severoamerických, které nad to stály před volnou nového presidenta, budily určité, byť i nejiste zatím obavy. Průběhem roku se ukázalo, že obavy tyto nebyly bezdůvodny. Také vývoj cen baviny při- nesl muohá zklamání a rozrušil mnohé illuse. Zprá- va líčí uak zevrubně tento vývoj cenový i jeho při- činy a dospivá k výsledku, že ocinul se speciálně nái bavlnářský průmysl přádelnický a tkalcovský a s nim i úpravový, v situnci koncem roku 1908 mále jasné a výhledné. Vývoz podvázán a doma poptávky ubývá zatím co sklady tiskáren jsou přímo nevidané, Nad- výroba počíná charakterisovati situaci a výmluvn výraz dávají svému postavení přádolny baviny tím že utíkají se ke zmenšení výroby (o 1625), zatím ce průmysl tkalcovský podobné opatřeni usnáší, avšsk zatim jeho provedení odkládá. Tiskárny za rok 190 utrpěty vesměs ztráty, poněvadž vboží za drahé ceny nakoupené plní sklady v dnešní době tisně a spíše cenového sestupu. Barevny jsou sice dosti zamněst- nány, avšak i na ně duléhá tlak doby slejně pto nikavě.

spojený stát

16 article

Tak jeví se postavení průmyslu bavlny počát kem roku 1900. Bude zapolřehí zvýšené energie, aby tento stav byl překonán bez olesů. Útěchou je stouplá obchodní zdatnost průmyslu našeho, kter mocnými kroky snaží se stačiti své soutěží západo evropské Následují obsáhlá statistická data o sklizni ba vlny dle havních pěstebních oblastí, o konsumuje jím, jakož i mezinárodní přehtedy textlního pro myslu v doležitějších státech. Stopujeme-li ještě blíže vývojové tendence na šeho průmyslu po stránce linanění organisace, jes zřejmo, že i u nás bliží se doba rychlého zahosto vání se formy akciových společností bavlnářském průmyslu. Dosud arci velká většina ba- vlnářských podniků našich jest v rukou podnikajolů- jednotlivců, což platí spociálně o českém průmyslu havlny (v průmyslu juty a lnu změněna byla firma Ant. Klazar ve Dvoře Králové v akciovou společnos s kapitálem 45 mil. korum, první to akciovou če- skou společnost texlilní, stejně pak závody kobereů téže firmy při akc kapitálu 2.5 mil. kor). Avšak zvolna bliží se moment, kdy bude u nás stejně jako v Německu nutno sáhnouti k obměně ve společenské podnikání a proto připojen je ke zprál vě zajimavý přehled o vývoji německých akuidvých společností textilních. Na konci kapitoly naléza se pk akiualní úvaha k osamoslatňovaci prémy s le

Klazar Dvůr Králové Německo bavlnářský průmysl Anta

17 article

vě politiee ukerskě, jež vrcholí v závěru: Pr náš průmysl jest tento vývoj východiskem poznatku energické práce za hledáním nových odbytišť a spe- ciálně upevnění naši posice na Levantě. Jinak jde- me vstříc katastrofám... Úkoly tyto jsou jasny a jsou dány. Jsou usnadněny tím arci, že uher- ský program nezdaři se prověsti za krátkou dobu že tedy i nám zbývá možnost dobového postupu del- Také pro průmysl vlny byl rok loňský ro- zem z méně přiznivých. Jeho zaměstnanost se zmen- šila, což patrno nejlépe z poklesu dovozu vlny k nám a vývozu vlněného zboží za hranice. Zmenšené odby- tové vyhlídky v cizině i doma byly hlavním momen- tem zhoršené konjunktury, k tomu družil se i stav trhů vlny, jenž ve zprávě obšírněji je líčen a při němž nejpozoruhodnější není stoupání cen, nýbrž doba, kdy k němu došlo: ve chvíli, kdy to zájmům nákupu vlny nejméně odpovídalo.

18 article

Stlunce průmyslu vlny jeví se vočátkem 1909 poněkud výhledněji, poněvadž i moda podporuje to- vary jeho, i vojenské dodávky přinesly mu hojnů ob jednávek. Bojkotem blízkého východu postižen byl podstaltněji zvláště průmysl fezů. Poněkud lépe jsou na tom ony továrny, které vyrábějí lacinější zboží pro lndii a Afriku, avšak to nemůže nezaměst- nanosti ostatních továren nikterak vyvážiti Poklesem konjunktury postižen byl průmys Inu velmi pronikavě. Nutno míti na mysli, že v le- tech bezprostředně předehozích průmysi inu prožil nejskvělejší své období. Vystřizlivění nastalo však nečekaně a velmi rychle. Po vypnuté konjunktuře na- stal náhlý sestup, který přirození zasáhnul hluboko v základy průmyslu tohoto. Přes výrobní obmezen irských, německých, belgických a rakouských přádel níků (15%) klesly ceny lněné přize na úroveň, kte ré se nikda po skvělých odbytových poměrech v roce 1905—1907 nenadál. Hlavním důvodem jest naprostá zdrželivost amerického trhu. Avšak přes to nutno říci, že rozhodnutí, obmeziti výrobu, mělo dobré vý- sledky a možno dnes nazvati trh příze poměrně zdravým, protože jsou sktady ve srovnání s knihov- ními závěrkami malé a neohrožují ozdravování trhu.

Ina Afrika

19 article

Všeobecně se čeká oživení amerických trhů odby- tevých. Vývoz příze klesl o 28% a participují na po- klesu tomto veškerá odbytiště stejnoměrně. Daleko těžším než postavení přádelen Inu, které arci dispo- nují značnými sklady, bylo postavení tkalcoven lnu v roce minulém. Tkalcovny jen s největši náma- hou mohly přizpůsobiti ceny svých tovarů stoupají- cím cenám príze. Jakmile však na trhu příse objevil se ústup cenový, nebylo naprosto možno prosaditi za tovary uspokojivé ceny, takže vzhledem k daným nákupům příze utrpěly tkalcovny značně ztráty. Vý- vozní opchod vázne i zde. Nejvíce však nepřízní doby postižen jen prů- mysl juty, který té doby při cenách stlačených téměr na sklad pracuje. Po zevrubném rozboru dat o tržbě zahraniční vzájemně s Uhrami dospivá zpráva k tomuto závěr Bylo by nesprávno, z chmur přítomna činiti temné závěry do budoucna. V práci, nechť v dobách jas- ných, nechť stemnělých, vyrosti český průmysl tex- tilni k dnešní své výši. Vykonal úkolů jen čásť — pole málo ještě obdělaná nás čekají. Jsme si vědomi svých úkolů a věříme, že požehnání ener gie, práce a sebedůvěry pomůze nám k jich provedení.

Ina Uhry

21 article

Z trhů paněžních, 23 dubna. (Zvl zpr. » Nár. L ) Praha. Dnešní bursa minula opět klidně a k ob- chodům došlo pouze v akciích Živnostenské banky za K 242.—. Ostatní hodnoty zůstaly zanedbány při nepatrných jen změnách podaváno za akcie České průmyslově banky K 416.—, Hospodářské úvěrní banky K 402.50, Pražské úvěrní banky K 606.— České banky »Union« K 245.—, Zajišťovací banky K 198. . Králohradeckého úvěrního ústavu K 444.— Akcinvé továrny na vyrábění umělých hnojiv a lu- čebnín v Kolíně K 390.—, Kolínské továrny na ká- vové náhražky K 780.—, Podolské cementárnyk 202.—, České společnost pro průmysl cukerní K 185.— pivovaru v Českých Budějovicích K 880.—, strojírny Daňkovy K 409.50, První česko-moravské strojírny k 900. . Škodových závodů K 280.—, První české ake továrny orient. cukrovinek K 225.—, Západočeských továren kaolinových a šamolových K 486.— peníze. Vídeň. Klidné posuzování otážky bankovní bylo posíleno včerejší řečí nového bankovního guver- néra a také naděje na brzké smírné vyřízení ture ckých poměrů poskytla nový podnět zdejšímu trhu. Všeobecná příznivá nálada také dnes nebyla rušena. V popředí zájmu byly znovu některé papíry průmy slové, zejména železářské, které získaly zprávamí z Ameriky. Zbrojovky, birtenberské patronky, magne- sitově a akcie ústavu pro železniční dopravu byly zase favorisovány. Jinak byla klidná, ale vesměa pevná tendence a zejména kreditky uherské hypo- teční banky a sgrární banky stouply. Chabé byly naproti tomu lombardy, ve kterých špatný dojem bilance nutil k prodejům. Celkem však příznivá ten- dence potrvala nerušeně do konce bursy. Valnty jenom málo se změnily, renty byly upevněné. Na eskomptním trhu peníze nezměněny 31/1290.

Akcinvá Daňkův Škodův Praha Kolín Český Budějovice Vídeň Amerika živnostenský banka hospodářský úvěrní banka úvěrní banka Český banka Český společnost

22 article

Volba delenátá de hlavníhe shromáždění zemské úřadovny I. Všeobecného peusijního ústavu pro zří- vence v Praze byla právě vypsána na den 22. květ- na t. r. Volí se 34 delegátů a tolikéž náhradníků Seznam voličů jest k nahlédnutí členů vyjožen v volební kanceláři v budově obchodní „ živnostenské komory v Praze I. 660 od 24. dubna do 8, května denně od 9 hod. dop, do 2 hod. odp. Volební rekia- mace dlužno zaslati nejdéle do 8 května volební ke- misi v Praze I. 660, které náleži o nich rozhodnoui v čas a s konečnou plainosti. Hlasovací listky maji poo každlý volební sbor a pro kažlou skupinu roz- ličné barvy a jsou označény písmeny. Sbor volební polní a lesní hospodářství má označení: a, sbor vo- lební průmysl a živnosti má označení: b. sbor vo- jební obchod a doprava má označení: c. sbor vo- lební svobodná povolání má označení: d. Skupina zaměstnavatelů voli ve sburů volebním: a) (barva hlasovacích listků tmavozelená) 2 delegáty, b) (cihlo- vá) 7 delezátů, c) (tialova) 4 delegáty, d) (zlutá) 4 de legšty Skupina zaměstnanců vuli ve sboru volebním a) (svěllegenů) 2 delezáty, b) „šedá) 7 delegátů, šedumodsá) 4 delegátv, d) olivová) 4 delegáty,v kandidáti, kteří po zvolených delerňfech obdrží nej- více hlasů, jsou zvoleni za náhradníky delegátů. Platné jsou tohko hlagovací listky, vydané volební komisi. Za listky ztracené nebo k použiti nezpůsobilé vydá volebni komise oprávněným veličům duplikáty.

Praha živnostenský komora v Praga

23 article

Hlasovací lístky, které budou vráceny volební komsi jako nedoručitelné nebo nepřijaté, lze na průkuz l- gitimace vyzdvihnouti u volební komise. Hlasovaeí tístky zařízeny jsou jako zálepky a vedle toho opa- iřony oddělitelným jegitimačním úslřižkem, kterýž nesmí býti valičem oddělen, ani do hlasovacího lístku (zálepky) viožen. Hlasovaci lístky, od nichž ústřižek byl oddělen, psou neplntné. Aby volební tajemstvi bylo zachováno, oddělí volební komise ústřižky před otevřenhn hlasovacích lístků. Ani hlasovací listek, ani legitimační ústřižek se voličem nepodpisurje. Volb koná ze pisemně, a lo dle vůle voličovy buď a) osob- ním odevzdáním vyplněnéha hlasovacího lístku volební komise, nebo b) znsláním vyplněného hlase- vacího lístku volební komisi poštou, Hlasovaci lístky. naslnné jinak nežli roštou (na příklad poslem), jsou neplalné. Volba pled volební komisi osobním oda- vzdáním vyplněného listku hlasovacího koná se pro všechny sbory velební v sobotu dne 22, května od 10 hod. dop do 3 hod. odp. v sekční slni obchod- ni a živnostenské komory v Praze 1. 600. Hlasovaci listky lze zasílati poštou na volební komisi okamžitě. musí všsk býti nejléle odeslány v takovou dobu, aby nejpezděj dne 22. kvělna du 3 hodin odlpoledne byly v rukou volelní koml se Účetí závěrka Rakonské jižní dáhy, právě vydaná, vykázuje tylo soucorné čislics: Dopravních příjmů bylo 137.047 355 K (e 60.758 K měně než z rok poelloiaský), dopravních výdajů bylo S4.731.800K

živnostenský komora v Praga dopravní výdaj

24 article

(+ 8.03:417 K), výdaje na účely dobročinně all. 6,675.130 K (— 274.915 K), poplatky kolkové a za kotování 1.711.750 K + 160.161 K). daně 10,034.329 (— 612.097) K: výdajů bylo tedy celkem 103.153,017 (+ 8,207.917) K. Čistý výnos hlavní sítě byl dle toho vypočten na 38,894.338 K (— 8.268.324 K). Od toho se odpočitává ztráta mistních a najatých drah 91.966 korun (předloni měly 499.503 K zisku), připočífává se výnos hotelů, společnosti patřicích 1,346.752 K (+ 146.419 K): výtěžky tedy spočteny jsou na 35,149.124 K — 8,529.508 K). Umořování a úroky z výpůjček činily po odečtení přispěvků státních správ 31.537.418 K (+ 414.527 K). účet nedoplatku různých úroků 115345 K ( 482.354 K), úhrn pasiv těchte je tedy 31.652.763 K (+ 896.881 K), nedo- platky z umořováni priorit 11,568.983 K (— 56.184 p). celkem 43.221.746 K (+ 840.697 K), z čehož vyplývi schodek 8.072.622 K, kdešto za předloňský rok vy- kazovala bilance přebytek 1,297.583 K, Tento ne- příznivý výsledek odůvodňuje správní rada stagnaní příjmů a náhlým vzrůstem výdajů; světovou krisí a tureckým boykotem zmenšily se dopravní přijmy o 21/2 mil. kor. Pro letošní rok očekává správní rada zlepšení poměrů dráhy. Zdražení nýtů v Německu. Dle „Rh. Westi Zlgu.“ přistoupilo ke spolku německých továrníků ný- tů několik nových, dosud mimo svaz stojících pod- niků. Ceny byly zvýšeny na 140 mk. za tunu báse pro nýty z plávkového železa a 185 mk. za tunu z železa svárkového. Kromě toho stanoven zlepšený jednolný seznam nadcen. Zvýšené ceny vstupuj ihned v platnost.

West Německo 146.419 K

25 article

Statistika lihu pro Bosnu a Hercegovinu. Dle ko nečného výkazu obnášela v období od 1. září m.r do 31. března t. r. výroba produkčních pálenek 12.099 (+ 8066) hl, výroba lihovarů 11.258 (— 2726) hl Zdaněno 5105 (— 3463) hl., vesrěs kontingentu, vý- voz 1874 (+ 301) hl. ezkont., denaturováno 1509 (+ 561) a to 11 (+ 11) kont. a 1498 (+ 550) exkont Zásoby koncem 2. čtvriletí 12.860 bl Uherská vláda zvyšuje nákladní sazby železniční. Uherské ministerstvo obchodu zamýští zvýšiti ná- kladní sazby dopravní na státních drahách. V těchto dnech konala se o věci té v ministerstvu obchodu anketa, v níž předsedající státní sekretář Szterenvi prohlásil, že finanční situace státních drah uher- ských nezbytně vyžaduje zvýšení sazeb. Tarifní komise se pak usnesla doporučiti změnu dosavadního barému a celkové zvýšení kilometrových jednotek v jeho rámci. Z amerického thu železářského. Dle zprávy odb. listu „Iron Monger“ je obchod se stavebním materiálem živý, v ostatních oborech vleklý. Základní nálada je však pevnějši, poplávka po surovém že- leze o něco mocnější. V poklesové tendenci cenové nastala přestávka. Prodavači žádají na terminové obchody přírážky. Ceny hotového materiálu jsou pro malé položky uhájeny, pro větší doznávají ústupků Ceny ocelových tyčí byly svíženy o 1 dol. Nový rakousko-německý podnik v Petrohradě.

Bosna a Hercegovina Petrohrad Iron Monger

26 article

Uherská akc. spol. pro dopravu železniční založila spolu ze svými sesterskými zahraničními podniky, dále s Vídeňskou bankovní jednotou. Německou ban- kou a Ruskou bankou pro zahraničný obchod novou akc. společnost v Peirchradě s kapitálem 3 mil. rublů, jež se má zabývati prodejem a nájmem dopravních prostředků železničních, zejm. nákladních vozů že- lezničních. Z akciového kapitálu bylo upsáno zatím 50 procent. Škodovy závody. Německé večerníky sdělují, ž v organisaci pražské prodejní kanceláře Škodových závodů nastane potul změna, že dosavadní prodejní ředitelství bude zrušeno a na místě něho zřídí se 2 oddělená zaslupitelství: jedno pro strojovnu, druhé pro ocelovou huť. Kanceláře přestěhují se v létě do Dlá žděné ul. 4. Dosuvadní ředitel zdejší prodejny p. Karel Bondy, vystoupí 1. kvělnem ze spoteč Elektrická kramway pro České Budějovice. Dl vídeňských zpráv dohodla se obecní správa v Českých Budějovicích a mezinárodní společností pro elektřinu a uzavřela s ní smlouvu o zřízení olektrické tram- waye v Českých Budějovicích. Jménem společnosti řečené podala již vídeňská banka Union žádost o kon- cesi pro místní dráhu tu. Rozpočet její byl stanoven na 1.013.000 K; peníze dodá banka sama. Mezinárodní společnosl spacích vagonů vykazuje za loňský rok 11,617.939 franků čistého zisku (o 973.297 fr. více než minule). Dividendu bude vy- pláceti stejnou jako loni: 17 franků.

Škodův Bond Český Budějovice Union

27 article

Kopřivnická továma vaponů vyplácí za loňský rok 80 korun dividendy; za předloňský rok vyplácela Wastfalfa, akofová společnost pro výrobu port- landského cemenin vykazuje za loňský rok zmen- šený odbyt následkem soutěže nekartelovaných zá- vodů a dovozu belgického cementu, konečně poklesu průmyslové konjunktury vůbec. Společnost měla za loňský rok 226.907 mk. zisku (za předloňský rok 270092 mk) a platiti bude 17proc. dividendu (mi nule platila 2%). Odbyl jeji klesl loni o 8.320 0. Crédil mobilier francai« dostal společně s ban- kovním podnikem firmy l'Horte a spol. od vlády státu Sao Paolo koncesí na zřízení hypoteční a agrární banky s kapitálem 6 mil. franků ve státě tom. Nové bance je vládou státu řečeného zaručen odbyt 6 0 cástavních listů zlata na 30 let. Akcie banky sao- paolské budou vydány v Paříži. Zemský spolek pro chov drůbeže a cchranu planiva v král. českém koná výborovou schůzi 25. t. m o 10. hod. dopol. v čítárně zemědělské rady. Lusolvence. Dle zprávy vídeňského spolku věřitelského jsou insolventní: Adolí Glasner, obchod ník s vínem v Bilsku; Filip Winter ve Vidni. Ix Aloisie Leopoldová, obchodnice v Humpolci; Lndvi Hofmann, obchodník se smíšeným zbožím v Naši cích; Már Stern utoda, obchodník ve Vesprimu bratří Polvenové, obchodníci ve Velkém Becskeredu Albert Höfinger ml., obchodník v Altheimu v Dol Hakousích; Sándor a Agaie, čalounictví v Pešti pozůstaost čalouníka Em. Ferkela ve Vídni; Frant Jakel, obchodnik v Starém Městě Hořejším u Trut- nova a Kálmán Spatz, kupse v Lezajsku. nosti

Wastfalfa Winter Leopoldová Hofmann Stern Polvenová Höfinger Sándor Agaie Jakel hořejší Trut Kálmán Spatz Paříž Bilsko Videň Humpolec Altheim Dolo Pešť l ' Hort Sao Paola Adolit Glasner

28 article

Banky, záložny a spořitelny. Pražské odúčtovaci sdružení. Ke vzájemné výměně podaně směnky, cheky, poukázky s faktury od 16. do 23. dubna 1909 K 20,902. 746 93. oproti K 19,078.101.88 v téže době loni Součet všech podání od 2. ledna 1909 činí k 347.495 974 91 a vykazuje u porovnání s K 357,499 948 05 téhož období předešlého roku úbytek K 10,003 973 0 14. Občanská záložna v Poděbra šsch vykazuje v únor r. 1929 K 66.510.70 všladů a K 91.682.96 výplat. rhy poněn. Vídeňská bursa. a. Z Vídně, 23. dubna. (Telegram »Národních L.«) Po burse. Kreditky 633.50 po.-.—, uherské kre- dilky 73675, anglobanka 293 53, baukovní jednota 524 25. unionka 540 50, jänderbanka 440..50, státno dráha 697.—, jižní dráha 109.—, polabská dráha 100 . severozáp. dráha 400.—, turecké tabákové 335.50, rýmavsko muráňské 551.5), alpinky 671.25 p —, květnová renta 95.35, uberská korunová 92.45. turecké losy 184.—, marky za hotové 117.07, ultimo 117.10. Smýšlení pevné. x Z Vídně, 23. dubna. (Tellgtam. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šnk a krátké ih. 10U hol. zl. K 198-60 188 90, Bukureší na králké lhůty —.—, — - Bruasel šek na kt. lhůly za 100 fe. —.—, —.- Brussel na delší h. —.—, —.—, Německo šek ne krátké lháty za 100 mk. 117.—, 117.20, Německ na delší lhůty ——, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 23265, 239.85, Londýn na delší lh .—, Nový Yurk za 100 dollarů —.— —.—, lalie šsk a krátké lhůty za 100 lir 94. 521

Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn národní L Německ

29 title

Pražská bursa. V Praze, 23. dubna. Ohietální záznamy znějt

Praha

30 article

94.70, Italie na delší lhůly —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lb. za 100 rublů 252.— 252.50, Petrohrad delší lhůta —.—. —.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.171/2 95.821/2. Paříž delří —.—, Curych a Basilej šek a krátké lb. 95.20, 95.321/2, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké ih. 95.20, 95.321/2, na delšt lb. —.— Závěrečné kursy Zástavní listy: 23 dubna 22. duhaa 4proc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 95 75 95.75 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 96 — 3tproc Hypol. banky kr. českého 101.50 97 70 4proc. Hypot. banky kr. českého 90 75 89.75 4laaproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 416 — 416.— 49/% zást. listy Měst. spoř. v Praze 97.50 97 50 Ústřední banka čes. spořitulen 40 100.— 100.—

Petrohrad Paříž Curych Basilej Praha 95.821 / 2

31 article

Berlínská bursa. Z Barlina, 23. dubna. K. k.) Kraditky 199.10, berlínská obchodní 172 10, darmštadtská banka 131.20, německá banka 241.10, diskonto komand. 189 80. drážďanská banka 150.—, národní banka 122.7u, státní dráha 149.70, lombardy 18 30. Kanada 175.50. Baltimore 113 50, dráha Henri 124.10, bochumské 225.20, dortmundské 62.—, Lanřina huť 194.20, Cousolidace —.—, gelsenkirchenské 187.20, harpansvé 192.—, Hibernia —.—, Packet 117.60. Lloyd 87.60, dynam. trust 163.80. Smýšlení pevné. Z Berlína, 23. dubna. (K. k.) V 1 hod. 15 mín. Kreditky 199.30, státní dráha 149.50, lombardy 18.45. Smýšlení pevné. Z Hamburku, 23. dubna. (K. k.) Rak. stříbrná renta 99 10 rakouská zlatá renta 99.25, uherská zlatá renta 94.95, italská renta 104.20, kreditky 193.90, losy z r. 1860 157.75, státní dráha 149.25, lombardy 18 —, stříbro 71.— zboží, 70.50 peníze. S uýšlení klidné. Z Frankfurta. 23. dubna. (Telegr. závěr, kursy.) Uvěrní akcze 199.10, akcie společnosti státní dráhy 149.50. lombardy 18.30, papir. ronia —.—, stři- brna ranta 99.75 rak. zlatá renta 99.90, 4/% rak. korun. renta 95.80, uberská zlata renua 95.20, uher, korunová renta 93.05. Smýšlení pevné. Z Prankturtn, 23. dubna. (Dodateč. bursa Úvěrní akoie 199.10, státní drana 149.50, lombardy 18.30. Pařížská bursa. Z Paříša, 23 dubna (Počatecní bursa.) Bprocentní renta 97.50. Smýslení nepravidelné. Z Pařisa. 23. dubna. (Telegr. závěrečné kursy.) Sproc. renta 97.45, italská renta —.—, rakonský pozemkový úvěr. ústav 1134.—, státní dráha —.— lombardy —.—, cneky na Loniýn 25.151/2 rakon- ská zlatá renta 98.75, uherska zlata renta 96.50, otomanská banka 715.—, tabákova režin 353- ruské 1906 103.10, turecké losy 172.50. — Smýšlení chabější.

Henri 124.10 Lloyd 87.60 Barlina Kanada Baltimore Berlín Hamburk Prankturtn Paříšo Kraditka 199.10 německý banka národní banka Lanřina huť 194.20 Cousolidace Hibernia Packet 117.60

32 article

Zástavní listy české hyp. banky 59% „ 3v Základní úpisy české zem. banky 4 0 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 490. » . . » (vK) 49% Mel. úpisy . . » (ve zl.) 4 9% » . , (vK) 4% Žel. . . . Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 4 Dlužní úpisy. Živnost. banky 41/2 0 Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/x e Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . Zást. listy Hyp. ústavu Městské spořitelny pražské . . . Zástavní listy mor. byp. banky 5 % Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 0 Želez. úpisy , Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/29 bal, zem. banky 41p2 Kom. dl. úpisy . . . Zeleznič. . , . . 40% Zást. listy Hal. akc. byp. banky 4 1/an90 a » Rak.ruherské banky 4 . Dolnorak. byp. ústavu 4 „ 31/2 0 Kom. dl. úp. „ . . 31/2 0 Zástavní listy Rak. byp. banky 4 90 Prior. obl. spol. rak. míst. drah 3% Buská státní půjčka z r. 1906 590 Unorová společná renta (v pap.) 4 2 Duhnová . , (ve stř.) 4.29% Květnová . . (v pap.) 49% Červencová spol. renta (ve stř.) 4 Rakouská zlatá renta . . . 49% korunová renta. . . 40 „ investiční . . . . 3 1 / p Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union. . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovaci banka . . . , Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka. . . Pražská úvěrní banka . . . . První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové , Živnostenská banka . . . . Haličská akc. hypoteční banka . „ Rakousko uherská banka . .. Českomoravská strojírna . .. Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojirna . . . . Česká společnost cukerní . . Český pivovar v Č. Budějov icích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost. První česká ral. v Modřanech » tov. orient. cukrov.

Daňkův Rustonův Poldin Hradec Králové Rakousko Č . Budějov Modřany Český průmyslový městský spořitelna é banka Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovac banka hospodářský úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka živnostenský banka hypoteční banka uherský banka

33 article Trhy na zboží.

Trhy na zboží. Plodinová bursa. V Praze, 21. dubna. ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pženiee česká 1908 77—81 kg 14.40, 15 —, rakouská —.— —.—, uherská — kg —.—, —.—, německá —.— —.—; žito české nové 1908 72—75 kg 10.— 10 35; ječmen výběr —.—. —.—, I. jakostí 0.— —.—, střední 0.—, 0.—, merkant. 0.—, 0.— o ve prima 9.35, 9.45, merkantilní 9.25, 9.30, oves k set 9.50, 9.75, kukuřice 1908 8.85, 9 —, 1907 —.— — ciquanlinová 1907 10.20, 10 30; vikev če- ská 12.25, 12.50, haličská 0.—, 0.—, uherská C.—, 0.—, pohanka 0.—, proso 0.— Mlýnské výzobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 45.—, 46.—, č. 1 44.—, 45.— č. 2 43.—, 43.30, č. 3 39.50, 40.50, č. 4 37.—, 37.50, č. 5 35.50, 36.50, č. 6 33.50, 34.—, č. 7 29.50, 30.—. č. 8 20.—, 20.50. Žitná mouka č. I. 31.—, 32.— č. ml 30.—, 31.—, č. III 26.—, 27.—, č. IV. 20.50. 21.5 pšeničné otruby jemné 14.40, 14.60, hrubé 14.50 15.—, otruby žitné 14.75, 15 —, krupice 45.—, 46.— prach 16.—. —.—, tluč —.— —.—, kroupy: č. 30 45.—, 46.—, čís. 20 44.—, 45.—, čís. 0 43.—, 44.— čís. 1 41.—, 42.—, čís. 2 30.—, 40.—, čla. 3 38.—

Praha kg 37 41

34 article

Peníze] Zboží 101.50/ 102.50 97.70 99.70 9.— 91.— 99.50 100-50 95 75 96 75 95.75 96.75 95.75 96.75 95 75 96.75 9975 10U.75 93.75 100.75 100.— 100.30 97 50 98.50 103 25 96.30 97 30 94.65 95 65 91.60 95.60 100.50 1001.50 96 50 97 50 100.— 10r.— 94.50 95. 50 93.75 94 75 93.75 94. 75 39 25 99.75 98 25 99 25 88.25 89.25 95.75 97. 75 88.2 89.25 77 9 78..90 98 80 99.30 99. 10 99 31 99 15 99.30 95.3 95.55 95.30 95.50 116. 40 116.60 9b.55 95.35 85.30 85. 50 245.— 246.— 416.— 420. — 198.— 200 — 432 50 404.— 606.— 611.— 441.— 455.— 242.— 24d. — 583- 565 . — 900.— 49 5v 411.— 188. — 340.— 390.— 212.— 205.— 45.— 480.— 2523 225.— 255.— 185.— 880.—

9975 10 U 94.50 95