Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY

3

24 dubna 1909. Číslo 113.

4 article

přírodních... ale dokud na to nelze pomysliti nezbývá nežli se zřízením stolice pro sociální medicinu buď počkati, anebo ji odkázati — v Německu ovšem! — na praktický rok medi- Thema loni pro letošní diskusi zvolené znělo: „Výměna látek nerostný c v klinické pathologii.“ O tom referuje M ag nu s-Levy z Berlína Retrospektivní pohled na chemii minulých právě decenií ukazuje, jak padla rozhraničující zed mezi chemií nerostnou (anorganickou) a orga nickou (ústrojnou) a právě v posledních dvou desetiletích vybudovala chemie fysikální svůj ná zor o iontech: soli, jako složeniny několika prv- ků, nejsou hmotóu, v níž by ty prvky pevně na sebe byly vázány: ony těží vedle sebe volně jako nositelé elektrických iontů. Výzkum tento zna- menal převrat: nejen v ehemii samé, ale i v me- dicině, kde vstup látek nerostných do sloučenin živočišných je oa denním pořádku. Látek nerost ných, které de norma se v těle vyskytují, není právě mnoho, a také všecky náš interes nezaují- mají měrou stejnou. Soli fosforu a váp- níka jdou ve svých funkcích v organismu sou- běžně a zajímají lékaře zvláště při r hachitis (anglické, andělské nemoci): názor, že by rha chitis vznikala nedostatkem vápenných sol v potravě, patří minulosti, a proti němu mluví skvělé výsledky léčebné, docílené ne vápníko- vými, ale — fosforovými praoparáty. Ostatně jak výměna vápenných tak i fosforových sol v organismu budou vyžadovati ještě velké práce nežli dospějeme k jasnému a přehlednému po znání. Více probádána je otázka solí železi tých, a jejich funkci léčebných při blednici

Levy Německo Berlín

5 article

Hlavní zájem obrací přednášející ke „kuchyn ské soli“, chloridu sodnatému Nacl která hraje v bilanci organismu roli vynikajíe při chorobách ledvín. Solíme své po krmy denní dávkou 15—20 gr. soli kuchyňské ale ve 24 hodinách vyloučí zdravý organismue toto množství soli močem. Zdravé tělo je pr sůl kuchyňskou jenom průchodním domem. Ne tak tělo s nemocnými ledvinami: to nevyloučí všecku cůl, do organismu potravou uvedenou, část ji v orgánech zůstává — retence, zadržení chloridů — váže k sobě vodu, a výrazem tohoto stavu je — vodnatelnost, otoky, s nimiž při cho- robách ledvin se setkáváme. Timto poznáním došlo se k „soli prosté diétě“, a jak Vidalem později citovaný případ ukázal, je při chorobách ledvin chlorid sodnatý hlavním faktorem, za- viňujícím vodnatelnost: všecky druhy potravy. které se dříve z diéty ledvinami chorého vylučo- valy, lze mu beze škody dovoliti a podati, je- nom — pokud jsou prosty soli kuchyňské, která cestou chemickou (u zvířete v pokusech docíleno téhož effektu i solemi jinými, zvláště fosforovými) vyvolává vodnatelnost. Jiné formy vodnatelnosti — při chorobách jater, srdce, po- hrudnice — jsou vzbuzeny momentem mecha nickým, poruchami v oběhu krovním, a retence soli kuchyňské při nich je druhotná, následovní Ale i tu s výhodou je užiti diéty „soli prosté“ stejně jako při chorobách, při nichž organismu zadržuje soli, ať už chlorové či fosforečné, váp níku, nebo soli kys. močové: dně, kornatění cev padoucnici, diabetes insipidus. Není tu vše sice do detailů vyjasněno, ale zkušenost učí, že diěta „soli prostá“ — pojem ovšem relativní ! — je významným léčebný r faktorem. Za pozoro vací objekt při výzkumech v tomto směru hod se nejlépe kojenoc, který patrněji nežli dospěl reaguje i na malé odehylky ve složení potravy

Vidal

6 article

Pařížský Vidal ve francouzské tempera- mentní řeči navazuje na slova Magnus-Levy-ova svůj výklad o „therapeutické dechlo ruraci“ (léčebném odstraňování chloru z těla lidského). Exaktním pozorováním na bohatém materiálu dokázal, že na chlorid sodnatý nutno při chorobách ledvin bráti zřetel v řadě nejpr nější. Měl nemocného, jehož otoky promptne zmizely, když z potravy jeho sůl vyloučil až na nejnutější minimum, ale stejně promptně se vracely při každém podání chloridu sodnatého

Vidal Magnus Levy

7 article

A nebyl případ ten ojedinělým! Detailním pozo- rováním dospě k náze.u, že každý člověk s cho- rými ledvinami snese beze škody jen určite množství soli kuchyňské, a že v léčení cho- rob ledvinových prvním a nejdůle- žitějším úkolem lékařovým je, ten to „práh“, tu maximální snesitelnou dávku pro každého jednotlivee přesně stanoviti. Jako methodu ke sta- novení této dávky udává určení bilance výživy a pozorování váhy —: na detaily v referátu ne lze zacházeti. Probíraje jednotlivé příznaky komplikace chorob ledvinových přichází k zá chvatům uraemiekým, jejichž podstata nám dnes ještě nedosti známa. Pro ty a tudíž i pro pro- gnosu celé choroby ledvinové má svůj dalek sáhlý význam nejenom sůl kuchyňská, ale i lát ky dusíkaté, jichž zadržování — retence jak moment součinný při urnemii nesporně nale- zeny. Strauss (Berlín) varuje před přílišnou horlivostí v odpírání soli kuchyňské při choro- bách ledvinových upravených. Tu záhy a velm patrně se osvědčuje, že „všeho mnoho škodí“ Pak referuje Blum (Strassburg) o zajímavém případu: pokusem zjištěno na lidech s ledvina- mi, jejichž funkce při delším pozorování shle- dána jako normální, že i u člověka zdravého ne- mírným požíváním chloridu sodnatého možne vyvolati otoky. Platí tedy i pro ledviny zdrave jistá mez snesitelnost, již beze škody překro- kův. čiti nelze.

Strauss Blum Berlín Strassburg

8 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 23. dubna. (Uherská kris e.) Psalo se sice už několik neděl a vědělo se tedy že kartelovaná banka je pro rakouskou vládu nopřijatelna; ale uherští ministři, kteří přijel do Vídně vyjednávat, bylí přece zklamáni ve svém očekávání, když jim bar. Bienerth dal za- mítavou odpověď. Z výroku jednoho uherského ministra vysvitá totiž, že Maďaři se nadáli ve Vídní náhrady za své loálné chování za doby válečného poplachu. Výrok ministra zní dle „N W. Tagbl.“: Vnitropolitická situace v Uhrách se vážně zhoršila. Dnešek ukázul, že protivy se nedají překlenouti. Uhry a koalice, jež se za doby zahraničných zápletek chovaly mimořádně korektně, mohly jaksi očekávati, že se jim ve Vídni vyjde trochu vstříc; tato naděje však zkla- mala. Uherské strany uváží zajisté situaci roz- umně a vynasnaží se, aby situaci unáhleným rozhodnutím ještě více noskomplikovaly. Sněmovna uherská bude míti první schůzi vo sváteích v ponděli. Do té doby odbudous také porady všech parlamentních stran. V pon- dělní schůzi vláda oznámí, že podala demisi navrhne aby se sněmovna odročila až do roz řešení krise.

Maďar W Tagbl Praha Vídeň Uhry

9 article

Dle souhlasných zpráv uherskýel listů n- stávající ministerská krise bude opět vel mi dlouhá. Mluvi se o několika nedělich ale také o několika něsicích. Krise bude ztížena, poněvadž zachváti také celou koalici jíž se už dnes vytýká, že se zpronevěřila pře vzatým povinnostem. „N. P Journ.“ se obává že jakmile se koalice rozpadne — a udržeti se za daných poměrů nedá! — všechny její hřichy se vymstí na uherské politice, takže bude nutno prodělati celou řadu krisí, než nastanou vUhrách opět spořádané politické poměry. „N. P. Journ.“ má za největší chybu koalice, že se nedržela přesně úmluvy, uzavřené s korunou a pouštěl se do vysoké politiky, jen aby se o nějaký čas déle udržela u vesla. Kdyby se byla vyřídíla volební oprava, nemusila nastati krise pr pouhé formálnosti, poněvadž vyřízení bankovni vojenské a jiných choulostivých otázek mohlo se ponechati novému parlamentu, zvolenému dle nového volebního řádu. Nový parlamení moh

Journ P Journ

10 article

by o těchto otázkách jednati klidněji, poněvadz státoprávní otázky nehrály by v něm tak důleži tou úlohu, jako v nynější koalici, která je pá- vodu čistě státoprávního, ze státoprávních sporů vznikla a jimi opět sejde se světa. Naslávají týden také odpoví na záhadnou otázku, jakým způsobem koalice vezme za své, neboť zmizely již všechny naděje, že by bylo možno nějakým mimořádným prostředkem zaehovati ji při ži- Ze Lvova, 21. dubna. (O práva ruská ho jazyka.) V důvěrné schůzi ruských poslu- chačů černovecké university byla přijata reso luce, v níž se žádá 1. aby se ruskému jazyku vyučovalo v národních i středních školách v Bu kovině i v Haliči; 2. aby se pro přikarpatskou Rus zřídila ruská universita; 3. dokud se to ne stane, mají se při lvovské a černovecké univer sitě zříditi stolice ruského jazyka a ruské litera- tury, ruských dějin a ruského práva; 4. rušt poslanci říšské rady se vyzývají, aby vymohli ruskému jazyku v Rakousku občanské právo. votě.

Rus Lvov Halič Rakousko

11 title

Politické zprávy zahraničné.

12 article

V Praze, 23. dubna.

Praha

13 article Sjezd ruských slovanských spolků v Petrohradě

Sjezd ruských slovanských spolků v Petrohradě Druhý den. Dopoledne 20. dubna konalo se společne sedění odborů: osvětové činnosti rusko-slovan ských spolků, dobročinnosti a vzájemnýel styků. Jménem petrohradského Slovanského dobro činného spolku pronesl úvodní řeč Ivan S. P al mov. Mluvil o současné organisaci dobročinno pomoci mezi slovanskými národy. O tomtez předmětě mluvil i prof. P. A. Kulakovskí Představitel moskevského „Spolku slovanské kultury“, p. Jefimovský, odporoval oběma řečníkům. Pravil, že třeba utvořiti veliký a spo- lečný slovanský fond a jeho správu odevzdat samým Slovanům, protože oni nejlépe znaj svoje potřeby. Z toho fondu Slované nejprvé z loží v Rusku slovanská gymnasia, v nichž se bu dou vychovávati příští slovanšti pracovnici. V ru ských gymnasiích musí se vyučovati slovanským jazykům.

Ivan profesor Kulakovskí Jefimovský Slovan Petrohrad Rusko P al

14 article

Proti návrbu Jefimovského vystoupil pro V. I. Lamanský. Pravil, že nevidí žádné p třeby, aby se na ruských gymnasiích učilo všen slovanským jazykům, a nedá se to ani prověsti Odpoledne byla schůze prvého odboru. Jmé nem moskovského Slovanského spolku prvý pro mluvil A. I. Čerep Spiridovič. V poměr Slovanstva a Němectva vidí se mu zábor Bosny a Hercegoviny vítězstvím Němectva nad Slovan stvem. Po prvém zdařílém úspěchu Němectvo nepropustí žádné příležitosti, aby oslabílo a roz- dělilo Slovany. Politika Německa směřuje k te mu, aby zničila důvěru Slovanů k Rusku. Slo vané musejí prohlédati tyto zámysly, nedati s rozdělovati a naopak sami se spojovati a spolče- vati, kde se jaká možnost udá. Tomu velmi na- pomůže, vyloučí-li se z úvah vnitřní politické otázky, jakož i otázky náboženské. Mezislovan- ské spory jeví se jalovými a hodnými politování nyní, kdy Slovanům hrozí se západu Němectvo. s východu žluté plemeno, na jihu Turci a Ma- daři. Nynější sjezd slovanských spolků musí se proměniti v stálou organisaci. Sjezd musí utvo- řiti „Svaz slovanských spolků“ nebo „ústřední slovanský komitét“, do něhož by každý ruský slovanský spolek vyslal po třech členech, a tak- též slovanské spolky v Sofiji, Bělehradě, Praze Krakově. Kromě volených delegátů by bylo d organisace pojato 200 nejčinnějších slovan ských pracovníků z celého Slovanstva. Svaz by musil míti svůj orgán, slavjanofilský, politicky umírněný a laciný!

I Lamanský Němectvo Turek Bosna a Hercegovina Německo Rusko Ma Bělehrad Praha Krakov Slovan slovanský spolek

15 article

Svaz by po všem Slovanstvu, ovšem i v Ru sku, uspořádal kursy o Slovanech. Měl by take své nakladutelství a slovanskou banku. Ruský jazyk musí se státi pojítkem mezi všemi Slo- any, a tím všeslovanským. V slovanských ze- mích musí se utvořiti liga k rozšíření ruského jazyka. Také na poli obchodním musí se roz. vinouti slovanská vzájemnost. Navrhuje, aby nynější sjezd vypsal dvě odměny, 500 a 300 rublů, na nejlepší krátkou učebnici o Slovanech. To všechno má býti provedeno do 16. (29.) čer- vna 1910, a na ten den, ne později, má být svolán všeslovanský sjezd do Bělehradu. Bývalý ministr obehodu a nyni vydavatel „Slova“ v Petrohradě, M. P. Fedorov, při- blásil se k slovu, aby odpověděl V. I. Gurkov na teho včera pronesené myšlenky o potřebě zblížení Ruska s Německem, jakoby v tom byla nejkrásnější podminka rozvoje slovanských ná- rodností. Pan Fedorov dokázal čísli- semi, že válka, kterou nyní spolu vedou ve světovém obehodě Něme- cko a Anglie, nevyhnutelně mus skončiti krvavou válkou. Ruskoa Franeie nejsou již prvými protiv- níky Německa. S Anglii musí Ru- sko hledati zblížení ne s Něme- ckem. Na to debatováno o včerejší řeči Šara pova. Odpovidali mu: Af. V. Vasiljev M. P. Fedorov, V. I. Gurko, M. V. Kra sovský a j. Pan Krasovský promluvil celou pro gramovou řeč. Podle jeho mínění základná chy- ba p. Šarapova vězí v tom, že polské otázee dává význam, kterého nemá. Také a u st ro

Fedorov Gurkov V Vasiljev Gurko Krasovský Šarapov Bělehrad Petrohrad Rusko Německo Anglie

16 article

slavism, jenž — což je shoda více než ná- padná — vystupuje do popředí právě ve chvíli, kdy Němectvo nad Slovanstvem vítězí — ne- sehraje vážné úlohy v životě Slovanstva. P r Slovany v daném okamžiku nej- větší význam má otázka: Brzy-l štít Slovanstva, Ruska opět zm- hutní? Činnost Slovanů musí směřovati k t- mu, aby nepopustili Němectvu ani pídě sv půdy a zachovali pro Slovanstvo každov zemi. kde leží slovanské kosti. V tom se Slované mu sejí vzájemně podporovat a si pomáhat, v tom a v ničem jiném tkví jádro slovanské vzájem nosti. Debata o řeči Šarapova nedokončena a o ložena na středu. Zatím v úterý večer — M. v Kozarovický přednášel o „organni sac rusko-slovanské obchodní kom ry“. Pan Fedorov ku přednášee připojil návrh resoluce, aby rusko-slovanská obchodní komora byla založena na pevných základech a jejimi účastníky aby nebyli pouze obchodníci. Večer ještě rokováno o otázce všeslo- vanské výstavy. Byla celá řada řečníků. Všichni se shodovali v tom, že výsta v musí býti co nejdřív, že musí b ,t v Rusku, nejlépe v Moskvě. Jedno- myslně ořijala resoluce, aby všechny spolky, starající se o všeslovanskou výstavu, sjednouly svou činnost. Sehůze skončena o hodině s půlnoci.

Slovan Fedorov Rusko Kozarovický Moskva Slovan

17 article

Poplach ve Fezu. Pařížské listy přinášejí obšírné zprávy o po- rážce mehally Muleje Hafida u Fezu dne 17. t. m. Boj vládního vojska s Berbery ve- denými Beni Utirem byl houževnatý a trval o 7. hod. ranní do 8. hod. večerní. Meballa sul- tánova byla poražena přes to, že byla ozbro jena strojními puškami, obstarávanými třemi francouzskými poddůstojníky a to z počátku s velkým úspěchem. Během boje objevovalas stále větší převaha Kabylů. Povstalecké vojsk skládalo se z kmenů, které přitáhly ze vzdále nosti asi 200 kilometrů. Boj skončil zdraující porážkou sultánova vojska. Povstalei zmocnilise nejen všech zásob a zbraní, ale též tři strojních pušek. Důstojník Tizzani, velíci sultánskému dělostřelectvu, mohl ze strojů odňat pouze uzn- vírky. Mulej Hafid, zvěděv o porážce, desta záchvat zuřivosti, po němž nastal nervová krise a úplné tělesné vyčerpánt Jak jsme uvedli již, vylil sí vztek na uvězněném původci vzbourení El Kittanim, jemuž da vysázeti několik set ran a který prý již pod lehl mučení. — Ve Fezu vypuklo všeobecné zděšení. Sultánova télesná stráž byla na rychlo nově ozbrojena. Čstné hlídky procházejí městem, jehož brány jsou uzavřeny. Když se trochu město uklidnilo, na- řídil maghzen povolání dvou nových mehall, jež od jisté doby operovaly proti Rogimu a Heizanovi Obě mehally mají udeřiti na Beni Utira a rych lým pochodem se bliží k Fezu. Mulej Hafldov panství bylo otřeseno poslední porážkou. V po- slední chvíli se oznamuje, že v bitvě padl té jeden francouzský instruktor sultánovy armády Zdá se však, že ta zpráva je falešná a že m za účel způsobiti větsí pobouření proti po vstalcům.

Berber Beň Utir Kabyl Beň Utira Mulej Hafid El Kittanim

18 article Námořní škandál španělský.

Námořní škandál španělský. Úřadník z ministerstva námořnietví Ivan Maeias, jenž —— jak známo — udal vládní zlořády v ministerstvu námořnictví sněmovně, byl dán do vyšetřovací vazby. »Siglo futuro« uveřejňuje text denunciace. Macias na psal, že jako španělský státní občsn nemůže s státi spoluvinníkem špatných konsekvencí, jež přivodí nepořádné hospodářství, zejmena š kan- dální zneužití veřejných pro- středků a neslušné přezírání lidí, kteři kdysi obětovali své životy na lodich. Sněmovna pře původní odpor předsedův jednala přece o tét denunciaci. Ministerský předseda Maura opře se návrhu na dosazení zvláštní komise. Sně- movně budou předloženy všecky dokumenty, aby prozkoumala, zdali ministerstvo má býti dán v obžalobu, nebo zdali má býti osvobozeno ode vší zodpovědnosti. Ministerský předseda pro- hlásil, že vláda trvá na tom, aby sněmovne vznesla na ni žalobu, nebo konstatovala její nevinu Debata děla se za ohromného návalu a za velkého vzrušení celé veřejnostl.

Maeias Maur Siglo futuro

19 article

Nové úloky na francouzskou námořní správu Z Patíže se oznamuje, že propukl no vý skandál, který je vlastně starým skandálem poněvadž se netýká nynějšího ministra námoř- nietví Picarda, ale jeho předchůdce Thom sona. Jeden z nejbezohlednějších, ale nikoliv vždy nejlépe informovaných žurnalistů Gustav Thěry uveřejnil v revne »L'oeuvre« řadu článků, v nichž obviňuje úřadníky ná- mofní ze strannictví a úplatnosti a po- dobných věcí. Nejvážnější obžaloby pronáší Thěry proti čtyřem pánům, které jmenuje. Jeden z nich, jménem Eupis, podal žalobu k níž se připojili tři ostatní. Eupis prohlašuje, že o věcech uvedených Thěryem podal pře časem zprávu ministru Thomsonovi, aniž dosta odpověd. Dovozuje, že povinností nynějšího mi nistra Picarda je, podati žalobu na Thěrya Ale Picard na to nereagoval. Thěry prohlásil že chtěl vyvolati proces, aby mohl soudu před- ložiti svůj materiál. Nacionalistické listy zazna menávají věc s uspokojenosti, ale »Temps « hled skepticky vatřie chystanému procesu. Osobn poctivost Picardova a Thomsonova je nad všechny pochybnosti. Je též nápadné, že v nej- prudších posledních útocích na oba ministry nebyla učiněna nikde zmínka o materiálu Thěrya

Picard Thom Thěra L oeuvre Eupis Thomson Picardův Thomsonův

20 article

Stižnosti lorda Beresforda. Z Londýna se telegrafuje, že lord Beres ford, jenž od svého nedobrovolného vystou pení z námořní služby soukromě i veřejně pro jevil nespokojenost s válečnou pohotovostí lod- stva britského, jnapsal ministerské mu předsodovi, že od dvou let nen loďstvo připraveno kválce. Asquith hleděl si získati ihned objasnění Beresfordových žalob a pátrati, pokud jsou odůvodněny. Ve sněmovně prohlásil, že subkomitét výboru pro obranu říše bude za jeho osobního předsed- nietví zkoumati stížnosti Beresfordovy, poradám bude přítomen též první lordadmira- lity, ministr zahraničních věcí sir Eduar Grey a admirál sir Knyvet. Komitét sešel se již dnes. Je pochybno, zdali lord Beresfor osobně přijde před komisi zastávat své obžaloby.

Beresford Beres Asquith Beresfordův Knyvet Beresfor Londýn Eduar Grey

21 article

Úžasná korrupce mezi americkými poslanci Při projednávání předlohy o telegrafickýeh a telefonních společnostech došlo v státě novo- vorském k pustým scénám. Jadnalo se o to. aby se dostaly telefonní a telegrafní společnosti pod kontrolu komise pro veřejnou službu. Př loha byla podána původně republikánem Fra cisem a čekalo se jen na vhodnou dobu aby se s ní prorazilo při první příležitosti Vyhlídky byly velice špatné, ale konečně Fran cise omrzelo čekání. Ve výboru, jenž měl před lohu tu na starosti, došlo ale pak k pustým scénám mezi přáteli a odpůrci předlohy. N republikána Benetla bylo voláno, že jest zba- bělec, utrhač a pod. Největší vřava v zasedání vznikla, když bylo řečeno, že proti v níe předlohy stojí v žoldu monopolu telegr. a telefonních společno s ti. V jednom okamžiku se mělo za to, že snad dojde ke srážce. Na konec byl návrh Francisův který byl podporován i guvernérem státu novo- yorského, zamlinu. Čechové ! Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou disciplinou výhradný národní kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrné podpory nejdůležitějšíeh účelů celonárodních vůbec a menšinových zvlášté Konej každý, samosprávné a peněžní korporace spolky i jednotlivci také zde svou národní po- vinnost! Národní kolky a účtenky kupujt v místníeh prodejnách !

Francisův Čecho

22 article Letní jizdní řád

Letní jizdní řád na místních drahách c. k. ředitelství státních drah v Praze. Dodalkem ke zprávě, týkající se zavedení letního jízdníbo řádu na hlavních tratích c. k. ředitelsíví stál ních drah, se sděluje, že dne 1. května t. r. bud též na mistních drahách, ředitelství c. k. státních drah v Prze podlízených, nový jizdní řád zaveden jehož podstatnější změny, jakož i zlepšení jsou ná- sledujícíá Na místní trati Vrané—Modřany—P raha zaveden bude nový osobní vlak (čss. 1753), odjízdějíe z Vraného v 7 h. 48 m, ráno a přijiždějící do P'rahy v 9 h. 7 m. dopoledne. Tim vyplněno bude přán za rozmnožení ranních vlaků mezi Vraným a Prahou Dosavadní vlak čís. 1753, odjiždějící z Vraného 4. h. 55 m. odpoledne a přijíždějící do Prahy o 6.h 23 m. večer, odjede z Vraného později a to v 7 h 52 m. večer a přijede do Prahy v 9 h. 8 m. veče. čímž docíleno bude účelného večerního spojen na této trati. O nedělích a svátcích vyjížděti bude vlak tenta již z Dobříše, Dělnický vlak čís, 17 49. na zkoušku v měsíci dubnu zavedený, pojede v všední dny po nedělích a svátcích i na dále v mě- sících květnu a červnu.

Vraná Praha Modřany Vrané Dobříš

23 article

Vlak čís. 1760, který o nedělích a svátcích od- jižlí ve 12 h. 41 m. odpoledne z Prahy do Jílového, jezditi bude rovněž do Dobříše, kam přijede ve 3 h 40 m. odpoledne. Vlak č. 1756 pojede jen do Vraného. za to bude vlak čís. 1758 (odjezd z Prahy v 6 h 37 m, večer) prodloužen až do Dobříše Motorové vlaky čís. 3355 a 3356, jezdicí doposu mezi Čerčany P. a Týnicí n. S., budlou pr- dleuženy až do Jilovéha, sprostředkujíce výhodna spojení do a z Benešova. Vlak čís. 3364, který dosu odjíždí z Vraného v 6 h. 10 m. večer, bude míli v Vraném připojení na vlak čís. 1758, který z Prahy v 6 h. 37 m, večer odjižlí, takže dojede do Čerčan až teprve v 9 h. 51 m. večer. Na rozdíl od nynějšiho jízdního řádu buale v poledne mezi Čerčany a Vra- ným u vlaků čís. 3357 a 3358 jezditi notorový vůž kdežio ostatní vlaky (čís. 3351. 3352, 3353 a 3364 dopravovány budou strojem. Vlak čís. 8361, spro- středkující o nedělích a svátcích spojení mezi Jilovým a Prahou pres Modřany, odjižděti bude z Jílovéh teprve v 7 h. 37 m. večer, takže výletníkům do Jilo- vého tamže delší pobyt umožněn bude. Za účelem pozvednutí cestovního ruchu na posá- zavských místních drahách rozmnožen byl jízdní řád na trali Zruč—Ledeč—Světlá vsunutím novýcl motorových vlaků, které sprostředkují spojení jednak ve Světlé na vlsky severozápadní dráhy, jednak v Žruči na vlaky místní dráhy směrem ke Kutné Hoře Podrobný jizdní řád těchto vlaků vyznačen jesí ve vývěsním listu čís. IV.

Praha Jílové Dobříš Čerčany Týnice Jilovéh Benešov Vrané Modřany Jit Zruč Ledeč Kutná hoře

24 article

Jizdní řád na trati Louny Libochovice- Jenšovice bude zavedením nového ranního vlaku mezi stanicemi Mšeno lázně a Libochovicemi, kterým usnadněna bude dělem návštěva školy, podstatně zlepěen. Vlak tento odjede ze Mšena lázní v 5h 50 m. ráno a přijede do Libochovic v 6. h. 28 m ráno, odkud pojede do Loun/ Motorový vlak č. 4660. odjíždějící v 6 h. 23 m, ráno z Loun, pojede místo do Koštic až do Libocbovic, stanice spol. státní drá hy. Rovněž jezditi bude noční vlak čís. 4659 z Jen šovic vypravený se zřetelem na pohodlí obecenstva až do zastávky Libochovice město.

Mšeno Libochovice Louny Koštice Libocbovice Louny Libochovice

25 article

Na místní dráze Doudleby—Rokytnic bude k docílení příhodného večerního spojení s Pr hou zavedena čtvrtá dvojice vlaků, sprostředkujíe spojení v Doudlebích ke a od vlaku čís. 410 severo- západní dráhy a odjede vlak č. 5460 z Rokytnic v 9 h. 7 m. a přijede do Doudleb v 10 h. 10 m večer, kdežto vlak čís. 5459 odjede z Doudleb v 10h 30 m. a přijede do Rokytnice v 11 h. 52 m. v noci Pokud se týče místní dráhy Mělník—Sud měř—Skalsko—Stárá Paka, upozorňuje se. že všechny viaky této místní dráhy jezditi budeu v Mladé Boleslavi, počínaje dnem 1. května t. r do nádraží čes. severní dráhy, docilujíce takto přímého připojení na vlaky jak české severní. tak severozápadní dráhy, následkem čehož ušetřeno bule přecházení z nádraží čejtického do nádraží če ské severní dráhy. Časy příjezdů a odjezdů, za tim účelem pozměněných vlaků, vyznačeny jsou ve vý- věsním listu čís. V Za příčinou zlepšení ranního spojení na míst dráze Kostelec .CejlSlavonice vyjížděl bude vlak čís. 3451 již ze stanice Kostelec-Cejl, čímž docílena bude spojení od Veselí a Jindřichova Hradc vlakem čís. 2011/2112 a od Jihlavy vlakem č. 2115 Takto prodloužený vlak čís. 8451 odjede z Ko stele v 5 h. 38 m. ráno a přijede do Třeště v 5h 57 m. a do Telče v 6 h. 30 m. ráno.

Doudleb Sud Veselý Doudleby Rokytnice Mělník Skalsko Stárat Paka Mladá Boleslav Kostelec KostelecCejl Jihlava Třešť Jindřichův Hradc vlak

26 article

Na trati Německý Brod—Zdár na Mora- vě jezditi budou obdobně jako roku loňského o ne- dělích a svátcích a těmto předcházejících a následu- jících všedních dnech vlaky čis. 3751 a 3758, Vlal čís. 3758, v 7 h. 20 m. večer z Tišnova odjíždějící bude značně zrychlen a docilí v Německém Brodě ořipojení na vlak čís, 12 severní dráhy do Jihluvy Vlaky čís. 3759 a 3760, které doposud jezdily o ne dělích a sváteích mezi Tišňovem a Bystřicí nad Parn štýnem, nepudou se zřetelem na nepatrná používán dich obecenstvem více jezditi. Saisonní a turistické vlaky na místní dráze L Berec—Grůnthal budou jako roku loňského letošního léta jezditi. Turistický vlak čís. 1730 mezi Jabloncem na Nisou a Libercem jezditi bude letos o nedělích a svát cích již od 1. května až do 12. září. V Grünthale do cileno bylo nového připojení vlaku čís. 664 pruských státních drah (příjezd ve 12 h. 10 m. odpoledne) n vlak čís. 1718 c. k. státních drah (odjezd ve 12h 25 m. odpoledne). Divadelní vlaky čís. 1728 a 172 (ve středu) mezi Tannwaldem Š. a Jabloncem na Nisou jezdící vypraveny nebudou. Na místní dráze Zadní Trebáň—Locho vice odjede vlak čís. 4353 ze Zadní Třebáně až po příjezdu vlaku čís. 337, klerý de Zadní Třebáne v 1 h. 2 m. odpoledne dojede. Večerní vlaková dvo- jice Lojede značně později, sprostředkujíc v Zadn Trebání připojení na vlak čís. 327 od Prahy (odjen z Třebáně v 7 h. 58 m. večer) a na vlak čís. 829 ku Praze (příjezd do Třebáně v 7 h. 21 m. večer). Na úzkokolejné místní dráze Jindřichů Hradec—Nová Bystřice budou jezditi vlaky čís. 4052 a 4054 dříve a přijedou do Jindřichova Hradce již v Z h. 2 m. ráno, po případě ve 2 h. 19m odpoledne.

Grůnthal Tannwald Š Hradec německý Brod Tišnov Bystřice nad Parn Jablonec Nisa Liberec Jablonec na Nisa Praha Třebáň Nová Bystřice Jindřichov Hradec L Berec

27 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Nedobrovolný orgán vedení nár. stran svohodomyslné dovozuje včera, co se všechne stalo proti Bienerthovým národnostním předlo- hám mimo protesty okr. výborů a měst, uvádí vystoupení dra. Škardy v zem. výboru proti předlohám, že zemský výbor jednoblasně protestoval proti rozhraničení a z celých Čuc docházely po dva měsíce projevy pro české při- sedicí atd. Že to všechno nestačí na roz- hodný manifestantní projev proti předlohám, do- vozuje p. dr. Škarda nepřímo sám, neboť za hlavní důvod jednání o předlohách na říšské radě uvádí potřebu dokázat jich nemožnost a ne- přijatelnost, nemá tudiž za to, že by ji dosa- vadní české kroky vládě jak nutno zřejmě byly dokázaly. My jsme pro důstojné, co možno důrazné, všem českým stranám společné, také na společné schůzi stran v Praze před od- jezdem do Vídně sehválené prohlášení s prote- stem proti vládním předlohám z důvodů již ně- kolikráte vyložených, najmě také z té příčiny, aby se odstranila všechna pochybnost v nejeden

Bienerthův Škarda Praha Vídeň

28 article

dvojsmysl za tu dobu nashromážděný. Poklá- dáme protest prohlášený bezprostředně před novým zahájením říšské rady národem a jeho poslanci, za nutný, aby vláda vyvedena byla z klamu, projeveného dnem 3. dubna ve vlád- ním »Fremdenblattu«, že »Čechové sic osnovy tyto zamítají, ale že z če- ských fečí bylo lze souditi, že je stejně jako Němci přijmou za zá- klad jednání a že z toho důvodu mají býti předlohy v poveliko- nočním zasedání posunuty do první řady předmětů, jež mají být projednány.« Klerikálně-konservativní kore- spondence »Centrum« ovšem dne 16. t. m. vy- slovila názor, že »vláda sotva bude nale- hati na zařadění vyrovnacích předloh na denní program sněmovny, ježto prý mini- sterský předseda zaujímá stanovisko, že jest nyní věcí stran určiti o sud předloh«. Když však předseda vý- konného výboru, v neděli na Vyšehrad viděl zdárný výsledek v tom, když na říšské radě budeme o vládních předlohách jednati když dále Němci ústy svého Bachmanna staví se na stanovisko bezodkladného jednání o Bie- nerthových předlohách, jest zjevno, že o b národaí strany vyhovují očekáva- ním ve vládním listu dne 3. dubna vyslove- ným, že přijímají vládní předlohý za podklad jednání a že opodstatňují mínění předsedy ministerstva ohledně »ur- čení osudu předloh«. Další etapa pro jich další příznivý osud už se najde! Rozumí se, že velký protestní sjezd českých stran proti předlohám s usnesením jednomyslné taktiky proti nim, pro všechny české poslance závazné, by byl tuto Němcům i vládě žádouci parlamentní situaci zmařil . ..

Čecho Němec Vyšehrad

29 article

Ovšem se nám ujišťuje, že jednání samo není ještě projednání, ale taková dedukce bude předsedu ministerstva státi útrpný úsměv, který by mu byl zašel, kdyby se bylo poselstvo če- ské dostavilo v celé imposantní jednotě do po- slanecké sněmovny se slavným poselstvím za národ na místě — neklamného už odhodlání vstoupiti do debaty nejvýše snad s opětným ohražením proti nepřislušnosti říšské rady. Až bude zase poždě, připomeneme pánům dnešní jich opomenutí, o němž obáváme se, že vyro- ste na hřích, těžce mstící se na prospěchů věci české snad až do jejího zničení! Jen když se přibliží možnost nové »positivní« episody s opět- nou — likvidacíl — O tom, zdali je rozpor mezi taktickými názory dra. Škardy a posl. Maštálky, je věru zbytečno ztráceti ještě dalších slov. Včerejší číslo oficialního denníku přes to znova dopoušt se hřichu proti duchu svatému a tvrdí, že »rozpor tento bohudík existuje jenom ve fan- tasii« »Nár. Listů«. Dne 21. t. m. napsal »Dene v denních zprávách: »Stala se hrozná věc. Dr. Škarda a Maštálka promluvili v neděli a je ji ch řeči se na puntík neshodovaly. Představte si tento strašlivý rozpor, který kdyby byly »Nár. Listy« hned v zápětí nedokázaly. došlo by zase k obrovské katastrofé . . . Posl. dr. Škarda . . . nebojí se jednán o jazykových osnovách. Posl. Maštálka . ..

Škarda Maštálek Posl doktor

30 article

projevuje názor, že bude nutno peč - vati, aby jazykové předlohy ua říšské radě vůbec do projednán se nedostaly. Sboř se světe! České vlasti hrozí nebezpeči!« Atd. Takhle tedy psal »Dene ve středu, dnes rozpor, jím samým konstato- vaný, existuje v naší fantasii. Zbývá otázka, zdali frivolnost je také oficialním závazkem ne- dobrovolného tisku v organisační poměr strany pojatého? Orgán vedení zlehčuje posměchem svrchovaně trudnou, fatální okolnost, podle kteréž jeden z vůdců strany tutéž taktiku považuje z záruku zdárného výsledku, druhý za ná- rodní neštěstí. A 48 hodin na to orgán tvrdí, že takového rozporu mezi oběma ani není! Je v tom ovšem kus diletantismu, který si musí dát líbit každého druhého dne důkaz naprosté bezhlavosti a křiklavé nedůslednosti; ale horší jest nutnost, zabývati se takým my- šlenkovým nedochůdnictvím oficialů strany, zatim co věc národní kvačí největšímu nebezpečí, jaké jen možno, vstříc a strana positivní politiky va- lem ztráci poslední posice v národě.

31 article

— Z Národní rady české. Velice důležité zasedání ústředního výboru Národní rady české a dalších přizvaných odborných znalců a zá- stupců ve věci jednotného všenárodního stano- viska vůči aktuálním otázkám národním konás dnes v sobotu o hodinu později, t. j. o 15. hod. odpoledne v zasedací síni Ná- rodní rady české (Vodičkova ul. 20) — Osobní. Pan Jindřich Zyka, ředitel kůru ve Slaném, složil státní zkoušku ze zpěvu uznán způsobilým k samostatnému vyučování zpěvu na školách středních a ústavech učitelských. — Promoce. Pan JUC. Hugo Franken- stein, kandidát advokacie z Rakovníka, bude dnes o 121/4 hod. na české universitě Karlo-Ferdinan- dově na doktora práv veřejně povýšen. — Pan JUC. Josef Lechner, finanční konceptní praktikant rodilý na Horách Kutných, bude dne 26. t. m o 121/4 hod. odpol. na české universitě na doktora veškerých práv povýšen. — Vyznamenání. Rytířským křížem řádu Fran- tiška Josefa významenán byl pan dr. Arnos Weiníurter, advokát v Praze — Úmrti. Pan Leopold Katz, maj. domu býv. obchodník s kožemi zemřel 22. t. m. ve věk 78 let. Pohřeb koná se zejtra v 11 hod. z ústřední slně hřhitova ve Strašnicích. — Ve čtvrtek zemfela

Zyka JUC Hugo Franken Lechner Fran Josef významenán doktor Arnos Weiníurter Katz Vodičkův ulice Slaný Rakovník Kutná Praha Strašnice národní rada český český univerzita KarlaFerdinany Národný rada český