1
masthead
I. listopadu 1913. číslo 300.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
válce, která byla vedena za osvobození kře-
sťanů a pak bylo by tehdejší zasáhnutí Rumun-
ska posílilo balkánský svaz. Jen kdo nevidě
dál, neznal skutečných citů mezi Srby a Bul-
hary, mohl žádati, aby Rumunsko hned zpo-
čátku zasáhlo do války. Král ode dávna před-
vídal, že balkánský svaz nebude trvalý
a sdělil tento názor též Danevu, když byl
Bukurešti. Danev nevěřil však, právě tak
jako nevěřil též několik dní před mobilisací
rumunské armády, že Rumunsko bude mobili-
sovati, poněvadž Evropa tomu nepřipustí, nebo
poněvadž v nejhorším případě rumunská ar-
máda bude potřebovati tři neděle, aby překro-
čila Dunaj.
Rumun
Srba
Rumunsko
Bukurešť
Evropa
Dunaj
5
article
Když redaktor sdělil, že ve Francii pova-
žuje se Rumunsko za rozhodčího
soudce na Východě, odpověděl král-
„Ano, tak tomu je!“ Na Východě nemůže se
nikdo hnouti, aniž by Rumunsko nepromluvilo
své slovo. Úloha Rumunska je zajisté defino-
vána a naše akce to potvrdila. Král soudí, že
bude mír, protože nikdo na Balkáně se ne-
odváží začíti novou válku, pro kterou nebude
též možno opatřiti finanční prostřed.
ky, neboť Francie, bankéř balkánských států.
neposkytne již peněz na válku. Pokud jdeo
Rumunsko, zůstane velkým svou silou, svou
důvěrou v budoucnost a svou prozíravostí. Je
si vědomo svého úspěchu a nechtělo do-
sáhnouti více. Též brzké pokojné rozřešení
otázky albanské považuje král za jistě
Pokud jde o nově nabytá území, prohlá-
sil král, že dobrou správou, mírnosti a laska-
vostí dospěje se k tomu, že obyvatelé stanou
se konečně dobrými Rumuny a budou milo-
vati svou novou vlast.
Bulharsko a Srbsko.
Ze Sofije, 31. října. (K. k.) „Ag. Telegr. Bulg.“
prohlašuje, že Rusko nepodniklo v Sofiji žádných
kroků, aby byly obnoveny diplomatické styky mezi
Bulharskem a Šrbskem. Se zřetelem na nynější si-
tuaci, kdy zakročuje se proti bulharskému obyva-
telstvu v Makedonii uzavíráním škol a kostelů, ob-
těžováním kněží a učitelů, jakož i tím, že se způ-
sobují pohraniční srážky, nelze zajisté na delší dobe
mysliti na obnovení diplomatických styků.-
Rumun
Francie
Rumunsko
východ
Balkán
Bulharsko
Srbsko
Rusko
Makedonie
6
article
Albanské trampoty.
7
article
Z Vídně, 31. října. Rakousko a Itklie poulají
opět pozornost velmocí na potíže, se kterými se-
tkává se práce ohraničovací komise v Jižním Al-
bansku a žádají opětně provedení usnesení lon-
dýnské konference velmocí, při čemž ukazují na
stanovené terminy v této záležitosti v Londýně
Očekává se, že velmoci se dohodnou a v Athénách
zakročí přátelsky. Nesplní-li se tato naděje, bude
uvažovati Rakousku a Italii, jako nejblíže intereso-
vaným sousedům, o vážném zakročení.
Z Říma, 31. října. „Tribuna“ oznamuje, že dluž-
no očekávati příštího týdne energickou demarchi
Italie a Rakousko-Uherska v Athénách ohledně vy-
klizení jižní Albanie.
Ostrovní otázka, — Neshody v jihoalbanské
Vídeň
Rakousko
jižní Alo
Londýn
Atény
Řím
RakouskoUhersko
Albánie
9
article
M. Z Londýna, 31. října. (Zvl. telegr. „N. L.
Politické a diplomatické kruhy jsou opět zaměst-
nány otázkou Egejských ostrovů. Zdá se, že ně-
mecké námitky proti přidělení Chia a Mytilén k
Řecku nejsou odbyty, protože Italie a Rakou-
sko-Uhersko jsou zievnými odpůrc
řešení ostrovní otázky dle návrhů
troidohody.
Komise, již svěřeno vyšetření jiho-albanských
hranic, má mnoho zlých zkušeností. Setkává ses
odporem obyvatelstva, ale také není shody
mezi italským a rakousko-uherským
komisařem.
Černohorsko-srbské rozhraničení.
Z Cetyně, 31. října. Jednání ohraničovací me
Černou Horou a Srbskem slibně pokračují. V zásadě
bylo ve všech skoro otázkách docíleno dohody
Dakovice připadne Srbsku. Černá Hora dostane ná-
hradu v úrodných krajích metochijských.
Řecký stesk na Srby.
Ze Soluna, 31. října. (K. k.) Srbské úřady
Gevgeli zmocnily se tamější řecké školní budovy
a proměníly ji v srbskou školu. Zamezují schůze
Řeků a zakazují prodej řeckých časopisů. Řecká
obec obrátila se na krále Petra.
Porta pohoršena na Sazonova pro anatolské
reformy.
Z Cařihradu, 31. října. (K. k.) Prohlášení Sa-
zonova v „Ruském Slově“ vyvolávají nesouhlas
jak se zdá — v politických kruzích. Poloúřadn
noviny je komentují nepříznivě a prohlašují jedne
myslně, že Porta uznala reformy v Anatolii za pod-
statnou potřebu, avšak odmítne každý pokus cizího
vměšování.
Srba
Řek
Petro
Port
Sazonov
Londýn
Řecko
Cetyně
Srbsko
Soluna
Cařihrad
Anatólie
I Černá Hora
Italia
RakaskýUhersko
10
article
Finanční tíseň v Turecku.
Z Cařihradu, 31. října. [K. k.) Poněvadž obtíže
skoncování veliké půjčky dosud trvají, a též menší
finanční operace nejsou snadny, trvá finanční tísen
dále. Při slavnosti bajramu vyplatí ministerstvo fi-
nancí státním úřadníkům jen polovinu služného za
červen. „Dette Publique“ poskytla Portě zálohu sto
fisíc tur. lib.
Protest bulharských žen.
Ze Solije, 31. října. (K. k.) Ve schůzi bulhar-
ských žen bylo protestováno proti pokusům ře-
ckých žen popříti ukrutnosti, spáchané řeckým voj-
skem a úřady za války a po válce na bulharských
vojínech a na mírumilovném obyvatelstvu a požáry
jimi založené a svaliti zodpovědnost za tyto ukrut-
nosti na Bulhary. Schůze vznesla na veřejné mínění
jakož i na zahraniční ženské organisace apel, aby-
nestranným vyšetřováním byla zjištěna pravda.
Demise albanského ministra.
Z Valony, 31. října. (K. k.) Mezinárodní kontrol-
ní komise jmenovala ministra zahraničních záleži-
tostí Mufida beje deledátem za Albansko a oa
podal zatímné vládě jako ministr demisi.
K operaci Envera beje.
Z Athén, 31. října. Dle sdělení z Cařihradu
nebyl Enver bej operován na zánět slepého střeva.
nýbrž proto, že raněn byl dvěma kulemi v Drino-
poli na rameni. Aféra měla tuto předehru: Důstoj-
níci tureckého hlav. štábu shromáždili se v Drino-
poli, aby jednali o demobilisaci. Všichni až na En-
vera sdíleli názor, že — pokud možno — má se
demobilisace provésti co nejdříve. Enver opřel se
a napadl drinopolského guvernéra. Mezi oběma
došlo k ostré srážce, za které guvernér z nenadání
popadl revolver a vypálil na Envera dvě rány, ba aré
jej obě zasáhly.
Bulhar
Valon
Enver
Turecko
Cařihrad
Atény
Drina
Dette Publique
11
article
Srbská skupština.
12
article
Z Bělehradu, 31. října. (K. k.) Skupština po-
kračovala v adresní debatě. Mladoradikál
Skerlič prohlašuje, že zásluha o veliké úspěchy
Srbska nepřísluší vládní straně samotné, nýbrž
veškeré ozbrojené moci. Vládní strana zbožňuje
přímo svého vůdce Pašiče, avšak jeho diplomati-
cká činnost měla od listopadu 1912 málo úspěchů.
Na výkřik ministra národohospodářství Jan-
koviče prohlásil řečník, že v Srbsku nebylo od
sňatku krále Alexandra s Dragou většího skan-
dálu, než jmenování Jankoviče ministrem. (Bouř-
livé výkřiky protestu na pravici.] Jankoviě
volá rozčileně: Skerlič mne nemůže urazit! Sker-
lič praví dále, že kdyby byla srbská vláda místo
hraní na kavalira zastávala státní zájmy, nebylo
by došlo k válce s Bulharskem, která byla neště-
stím pro balkánské národy a veškeré Slovanstvo.
Mladoradikál Skerlič
Pašič
Jan
Jankovič
Bělehrad
Srbsko
Bulharsko
13
article
Doporučoval větší ochotu k Černé Hoře. Operace
Doporučoval větší ochotu k Černé Hoře. Operace
v Albanii byly jedině aktivní myšlenkou Pašičo-
vou. Tato pochybená akce byla však právě nej-
dražší a nejnebezpečnější. Drahou, poněvadž vy-
žaduje největších hmotných výdajů, nebezpečnou,
poněvadž dvakráte vedla k vážným koníliktům
s Rakousko-Uherskem. Řečník protestoval proli
igncrování parlamentu, který pozbyl všeho vlivu
na zahraniční politiku, a vytýká srbským diplo-
matickým sborům, že nestačily na velké úkoly.
Aby byly odčiněny chyby srbské diplomacie, bylo
nutno věsti dvě války. Srbský národ neklade
váhu na teritoriální výboje, nýbrž na rozmnožení
státní a národní síly. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Bulhaří v novém území.
Ze Soluna, 31. října. (K. k.) Bulhaři zakázali
po obsazení západní Thracie dovoz zboží z řecké
Makedonie. Doprava zboží na dráze do Dedea-
gače je přerušena. Osobní doprava se udržuje.
V Xanti bylo nařízeno všeobecné odzbrojení. Na
přání mohamedánů byla k tomu poskytnuta lhůta
10 dnů.
Bulhar
Černá hoře
Albánie
RakouskoUhersko
Soluna
Makedonie
Dedea
14
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Informační porady haličské. — Dosud
žádné vyjasnění.
Z Vídně, 31. října. M.-p. hr. Stürgkh
měl dopoledne poradu, věnovanou záležito-
stem haličským vůbec a reformě zemského
volebního řádu zvlášť. Zúčastnili se ji
mimo něho ministr vnitra svob. p. Heinold.
haličský ministr Dlugosz, místodržitel dr
Korytowski a předseda polského klubu
dr. Leo. Porada byla prohlášena informační
O 4. hod. odpol. dostavili se k minister-
skému předsedovi, u kterého meškal místo-
držitel dr. Korytowski, členové předsednictva
zemského klubu ukrajinského dr. Konst. Le-
vický, dr. Lahodinský a Petruše-
vič a pobyli u něho celou hodinu. Prohlásil
žurnalistům, že jejich rozmluva se jmenova-
nými oběma státníky měla ráz informační
Stran zásad volební reformy haličské že ro-
kovali výhradně s drem. Korytowským, ale
stanovisko jejich že zůstalo nezměněno, po-
kud se týká počtu přísedících polských a ru-
sínských v zemském výboru, i pokud se týká
rozdělení volebních okresů. Po stránkách obou
je stanovisko Rusínů stále ještě zamítavé.
Stürgkh
Dlugosz
Korytowski
doktor
Lea
Konst
Lahodinský
Petruš
Rusín
Vídeň
15
article
„Jednání mohlo by být uspíšeno,“ dodali jme-
novaní poslanci, „jen kdyby se vyšlo Rusínům
vstříc.“ Hr. Stürgkh prohlásil, že doufá, že
podaří se dospěti k dohodě. Dal Rusínům uji-
štění, že na základě dojmů, kterých nabyl ve
svých rozpravách s Poláky a Rusíny, bude vy-
pracována definitivní osnova volebního řádu
haličského, avšak ani v administrativě, aniv
příčině svolání haličského sněmu nebude žád-
ného překvapení pro Rusíny.
Na zítřek povolán je místodržitel dr. Ko-
rytowski, jak bylo již oznámeno, k panovní-
kovi. Protože dnešní jednání hr. Stürgkha s Po-
láky a Rusíny nepřivedlo žádné rozhodnutí
žádné vyjasněni, žádné sblížení obou stran.
nýbrž zůstal celý spor o volební reformě ha-
ličské mezi Poláky a Rusiny nerozhodnut
bylo praveno zástupcům novinovým, že do té
chvíle není příčiny, by dr. Korytowski přiměl
panovníka rozhodnouti o jeho dalším setrvání
v úřadě. Jeho zítřejší slyšení věnováno bude
zevrubným informacím panovníka o disposi-
cích v jednotlivých stranách haličských, aby
císař o nich zpraven byl autenticky chefem
politické zemské správy haličské samým.
Rusín
Stürgkh
Polák
doktor
ko
Korytowski
Hradec
16
article
Ze Lvova, 31. října. (Zvl. telegr. „Nár
Listů“.) Ve zdejších politických kruzích pro-
slýchá se, že konservativci a Podo-
lané chtějí zmařiti uzákonění volební refor-
my proto, že chtějí dostati na místodržitelský
stolec haličský býv. posl. kn. Sapiehu. Je-
jich úsilí se nese k tomu, aby Sapieha, jak
bude průpravný materiál smíru polsko-rusín-
ského v příčině volební reformy zabezpečen
vystoupil na politické jeviště jako činitel, kte-
rému se skoncování smířovacího díla podaři
Podolané prohlásili by v případě tom kn. Sa-
piehu svým kandidátem na hodnost haličské-
ho místodržitele. Také dali by souhlas, aby
místodržitel ryt. Korytowski stal se podruhé
ministrem financí.
Uherská oposice chystá se k akci.
Z Pešti, 31. října. (Uher. kor.) V politi-
ckých kruzích proslýchá se, že oposice 4. li-
stopadu přinese do sněmovny nová odhalen
o panamistických záležitostech
uvede je tam na přetřes. Má prý nový ma-
teriál. Dále zahájí prý velmi prudký boj prot
uzákonění předlohy o porotách a ti-
skové reformě již v příští sněmovni
schůzi.
Sapieh
Podolan
Lvov
Pešť
Uhry
17
article
Srbské noviny proti Rakousko-
Uhersku.
Srbské noviny proti Rakousko-
Uhersku.
Z Bělehradu, 31. října. (K. k.) „Trgovinsk
Glasnik“ nabádá Srbsko, aby nepodávalo ruku
k zachránění rakousko-uherského rrůmyslu
souhlasilo s revisí obchodní smlouvy s Rakou-
sko-Uherskem, poněvadž tato smlouva je Srb-
sku zbytečna. Rakousko-Uhersko chová se
k Srbsku stále nepřátelsky a proto je toto
nejméně povoláno, pomáhati z těžké finanční
krise, do které se dostalo pádem Turecka.
Rakousko-Uhersko bude také v této otázce
hroziti pěstí, ale Srbsko bude na všechno při-
praveno a pohotově. Ostatně nepomůže Ra-
kousko-Uhersku tak násilí, protože jeho po-
kladny jsou prázdné.
„Mali Journal“ přímlouvá se za do-
brovolný národní bojkot proti rakousko-uher-
ské monarchii, která ať si hledá svoje odby-
tiště v Albanii.
Z Bělehradu, 31. října. (K. k.) Srbská ti-
sková kancelář vyvrací kategoricky zprá-
vu o konferenci vůdců stran, jež prý konala
se u m.-p. Fašiče a na níž bylo prý jednáno
o poměru Srbska k Rakousko-Uhersku; rov-
něž projev, připisovaný býv. m.-p. Nova-
koviči.
Trgovinsk Glasnik
Srb
Fašič
Rakousko
Uhersko
Bělehrad
Srbsko
Raka
skoUhersko
Turecko
Ra
kouskoUhersko
Albánie
RakouskoUhersko
18
article
Společná ministerská rada.
Z Pešti, 31. října. Ve středu koná se ve Vídni
opět ministerské rada, která přípraví materiál pro
delegace.
Rakouský následník u německého císaře.
Z Göhrde, 31. října. (K. k.) Druhý den dvorních
honů byl zahájen lovem na vysokou zvěř v Röthen-
ském revíru. Arcikníže František Ferdinand, jenž
měl stanoviště vedle cís.Viléma, zastřelil 32 jeleny
5 srnců a docílil nejlepšího loveckého výsledku. K
druhé hodině odpolední zahájen lov na čemnou
zvěř. Také zde docílil arcikníže nejlepšího výsled-
ku. Po lově byla na zámku lovecká hostina. Kořist
skládala se ze 150 kusů vysoké a 300 kusů černé
zvěře. Císař Vilém zastřelil 7 jelenů a 25 kusů
černé zvěře, arcikníže 37 kusů vysoké a 56 černé
zvěře.
Předpovědi o chorvatských věcech.
Z Pešti, 31. října. „Ung. Kor.“ oznamuje, ze
Záhřeba: Z inspirovaného a důvěrného pramene do-
vídáme se, že u zemské vlády vykonány již přípravy
pro sněmovní volby. V chorvatské krisi nastane c
nevidět rozhodnutí. Dny komisariátu jsou se-
členy. Volby budou vypsány hned, jak bude jme
nován bán.
Z říšské dumy ruské.
Z Petrohradu, 31. řijna. (K. k.) Tajemníkem
říšské dumy zvolen byl okťabrista Dmitrijukov.
František Ferdinand
Vilém
Vilém zastřelit
Pešť
Vídeň
Röthen
Záhřeb
Petrohrad
19
article
Ruské dementí.
Ruské dementí.
Z Petrohradu, 31. října. (Spb. Ag.] Bezpodstat
na je zpráva zahraničných novin, že ruský vojen-
ský zmocněnec ve Švédsku byl na žádost
švédské vlády vypovězen. Taková žádost by byla
měla přímo nevlídný ráz, a byla by nezbytně vedla
k přiměřené odvetě.
Boykot „Reuterovy kanceláře“.
Z Loudýna, 31. října. Mezi Reuterovou kance-
láří a velkými anglickými listy propukl tuhý boj.
Reuterova kancelář udržuje zvláštní kancelář jn-
sertní. Ta žádala, by na inserty bylo ukázánov
redakční části. Tomu se opřely „Daily Mail“a
„Times“, které prohlašují, že budou boykotovati
Reuterovu kancelář tak, že od ní neuveřejní žádnou
depeši. Zároveň tyto listy vyzvaly také ostatní
listy, aby se k boykotu připojily.
Námořní prefektura v Bizertě.
Z Paříže, 31. října. (K. k.) Ministr námořnictva
vydá — jak se poloúřadně proslýchá — záhy vý-
nos, jímž bude v Bizertě zřízena námořní prefektura
pro severoafrické francouzské pobřežní území.
Mexická revoluce.
Z Londýna, 31. října. Korrespondent „Daily Te-
legraphu“ telegrafuje z Washingtonu, že armáda
námořnictvo budou záhy ve válečné pohotovosti
aby vtrhly do Mexika
Reuterová
Reuterův
Petrohrad
Švédsko
Paříž
Londýn
Washington
Mexiko
Reuterův kancelář
Daily T
20
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
O nesprávnosti domněnky,
jako by výrobky rak.-uherské podléhaly
Rusku a státech balkánských vyšším clům
nežli výrobky říšsko-německé.
V článku „Ze všeruské výstavy v Kyjevě“
uveřejněném v č. 284. t. r. ze dne 16. října,
opakuje se — jak jsme již stručně upozornili
— na několika místech tvrzení, jako by naše
strojnické výrobky při dovozu do Ruska pod-
léhaly clu o 15 proc. vyššímu nežli stejnorodé
výrobky Německa. Byl zde tedy opětován
mylný názor, v kruzích našeho průmyslnictva
nepochopitelným způsobem značně rozšířený a
stále se opakující, jako by výrobky naše a
tedy i výrobky rakousko-uherské vůbec pod-
léhaly v různých státech evropských, specielně
pak v Rusku a státech balkánských vyšším
clům, nežli předměty, vyvážené do týchž států
z říše německé.
Domněnka tato jest naprost
mylnou a nesprávnou a sice nejen
v oboru průmyslu strojnického
nýbrž pokud se týče všech před-
mětů našeho vývozu vůbe c.
V Rusku a státech balkánských (a dále v
státech, které dole budou označeny) používají
výrobky rakousko-uherské t. zv. klausule
„nejvyšších výhoď, která specielně dů-
kladně a význačně jest formulována v obchodní
smlouvě mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem
ze dne 15. února 1906.
Rusko
Kyjev
Německo
Rakousko
Uhersko
21
article
Článek 2. této smlouvy stanoví: „S ru-
skými výrobky zemědělskými a průmyslovými.
které se dovážejí do Rakousko-Uherska a
výrobky zemědělství a průmyslu rakousko-
uherskými, které se dovážejí do Ruska, mus
tam (ať jsou dováženy ku přímé spotřebě nebo
k uložení ve skladištích, k zpětnému vývozu
anebo k provozu) býti stejně nakládáno jako
s výrobky zemí, požívajících nejvyšších výhod.
V žádném případě a ze žádného důvodu ne-
smějí býti postiženy vyššími anebo jinými cly
celními výlohami, daněmi nebo poplatky, an
býti podrobeny přirážkám anebo zákazu do-
vozu, jestliže jimi nejsou postíženy stejnorodé
výrobky každého jiného státu. Z vláště p ak
každé ulehčení nebo výhoda, kaž-
dé osvobození od cla, nebo sní-
žení cel, obsažené v autonomním
nebo vesmluvních tarifech, kter
ieden ze smluvních států (totiž
Rusko nebo Rakousko-Uhersko)
třetímocnosti trvale nebo dočas-
ně s nějakou kompensací nebo bez
ní přiznává — musí býti rozšířen
hned a bez jakékoliv podmínky.
výhrady nebo kompensace na ze-
mědělské a průmyslové výrobky
druhého státu smluvního“ (totiž opět
vzájemně: Rak.-Uherska a Ruska).
Rakousko
Uhersko
Rusko
RakouskoUhersko
22
article
Podobným způsobem, byť ve stylisa
zcela stručně, zajišťuje použití klausule nej-
vyšších výhod obchodní smlouva mezi Rakou-
sko-Uherskem a Srbskem ze dne 27. čer-
vence 1910, dále obchodní smlouva s Čer-
nou Horou ze dne 6. února 1911, smlouva
s Rumunskem ze dne 23. dubna 1909.
Vedlo by daleko, kdyby se měly citovati ve-
škery obchodní smlouvy i budiž pouze kon-
statováno, že klausule nejvyšších výhod, která
tvoří vůbec základní princip moderního sy-
stému obchodních smluv. stanovena jest vzá-
jemně mezi Rakousko-Uherskem
nyní již všemi evropskými stát
(do nedávna výjimku tvořilo pouze Portu-
galsko).
K vůli vyvarování nedorozumění budiž
podotknuto, že mezi Rakousko-Uherskem
Bulharskem sice sjednána byla obchodní
smlouva po delším vyjednávání dne 31. květ-
na 1911, že však smlouva tato nebyla ještě
projednána oběma parlamenty v Rakousko-
Uhersku a proto ještě nevstoupila v pla tnost.
Raka
Uhersko
Srbsko
Rumunsko
Rakousko
Bulharsko
23
article
Dle smlouvy této měly býti sníženy různé celní
položky bulharské na řadu předmětů rakou-
sko-uherského vývozu, na př. na různé potra-
víny a nápoje, výrobky chemické, výrobky ze
dřeva, porculánu, skla, papíru, kůže, železa
kovu, předměty textilní, konfekční atd. Kdyby
ovšem smlouva tato po schválení dotyčným
parlamenty vešla v platnost, pak snížení cel.
ve smlouvě této stanovené pro výrobky ra-
kousko-uherské ovšem zase také přišlo by
automaticky k dobru zároveň pro výrobky
říše německé a jiných států, které mají s Bul-
harskem obchodní smlouvu, resp. smlouvu
nejvyšších výhodách. Okolnost, že shora zmí-
něné smluvní ujednání mezi Bulharskem a Ra-
kousko-Uherskem ještě nevešlo v platnost, ne-
působí snad, že by výrobky rakousko-uherské
v Bulharsku podléhaly vyšším clům nežli vý-
robky německé a jiných států. Neboť jako pro-
zatímní „modus vívendi“ po stránce obchodně-
politické bylo mezi Rakousko-Uherskem a Bul-
harskem sjednáno vzájemné použiti
klausule nejvyšších výhod, které
vstoupilo v platnost v Rakousku po celní válce
mezi Rakousko-Uherskem a Bulharskem a sice
dne 7. března 1906.
Kdežto mezi Rakousko-Uherskem a vše
mi evropskými státy, jak již shora ř
čeno, platí nyní ustanovení o nejvyšších vý
hodách ve směru celně politickém, není tomu
tak u celé řady států zámořských. Vypočítá-
vati všechny tyto státy, nemůže býti účelen
novinářského článku, i bude vhodno, aby inter
esenti dotázali se v případě pochybností na
příslušném místě (na př. u příslušné obchod-
ní komory a pod.) Zde budiž uvedeno, že n
př. ve Spojených státech amerických, Egyptě
a Persii klausule nejvyšších výhod celních pro
náš vývoz plati.
Bulharsko
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
spojený stát americký
Egypt
Persie
RakouskýUhersko
24
article
Nyní ještě několik slov o tom, jak asi ne-
správné domněnky o nerovnosti při vyclíván
rakousko-uherských výrobků v Rusku a stá-
tech balkánských u srovnání s výrobky něme-
ckými povstávají. Pokud se týče států bal-
kánských, bude na této vždy nově se vysky-
tující domněnce míti hlavní vinu několi-
keráperioda celníchváleka beze-
smluvních poměrů, jak v posledních
desítiletích se vyskytovaly mezi Rakousko-
Uherskem s jedné a Srbskem, Bulharskem, Ru-
munskem a Černou Horou se strany druhé.
Tyto pro náš vývoz do jmenovaných států
škodlivé poměry byly však úplně od-
straněny obchodními smlouvami
jinými jednáními, jež shora k úplnému vyvrá-
cení těchto domněnek úmyslně byly podrobně
citovány. Pokud se týče Srbska, zavdávají
snad také příčinu k domněnkám o používání
vyšších cel v Srbsku na předměty rakousko-
uherského vývozu zprávy, že má býti jednáno
o nové obchodní smlouvě mezi Rakousko-
Uherskem a Srbskem. Budiž zde opětováno
že klausule nejvyšších výhod po stránce celně-
politické platí pro vzájemný styk mezi Ra-
kousko-Uherskem a Srbskem dle smlouvy
shora uvedené; nyní pak jedná se pouze o to.
aby tato smlouva byla eventuelně novými do-
plňky ke vzájemnému prospěchu obou států
pozměněna, při čemž Srbsko bude asi žádati
nové některé výhody pro dovoz do Rakou-
sko-Uherska a průvoz některých svých vý-
robků zemědělských, dále masa a dobytka
s druhé strany Rakousko-Uhersko žádati bu-
de snížení některých srbských cel průmyslo-
vých. Předem však budiž upozorněno, že bu-
de-li takovéhoto snížení srbských cel docíle-
no, bude ono platiti nejen pro Rakousko-Uher.
sko, nýbrž také automaticky pro Německo
jiné státy, se kterými Srbsko má obchodní
smlouvu.
Rusko
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Bulharsko
kouskoUhersko
Raka
skoUhersko
RakouskoUhersko
Uhry
Německo
25
article
Náš průmysl není se svým vývozem do
Srbska, jiných států balkánských a Ruska do-
sti spokojen, a nevidí často hlavní příčinu fo-
hoto zjevu, totiž: větší konkurenční schopnost
průmyslu, na př. německého, následkem růz-
ných příznivějších podmínek německého prů-
myslu, jako: větší síly kapitálově, větší spe-
cialisace ve výrobě, levnějšího materiálu pro
různé obory výrobní a hlavně větší agilnosti.
obchodnické čilosti a přesnosti. Ovšem i ne-
šťastná naše zahraniční politika, která přivo-
dila několikeré celní války, velice poškodila
náš vývoz. Přes to však měli by někteří vý-
vozci naši hledati a uvědomiti si část viny
která na ně samotny padá, a nehledati jich
v domněnkách, jakoby jejich výrobky podlé-
haly v Srbsku, Rusku atd. vyšším clům nežl
výrobky německé. Pokud se však Ruska týče
má obdobná nesprávná domněnka příčinu
snad y okolnosti, že v autonomním ruském
tarifu, vydaném před obchodně-smluvní pe-
riodou z let devadesátých, byla ustanovenao
15% nižší cla při dovozu po moři, která by
ovšem byla velikou výhodou průmyslu něme-
ckému proti rakousko-uherskému, kdyby by-
la zůstala v platnosti. Avšak obchodním
smlouvami, které Rusko v letech devadesá-
tých s řadou států uzavřelo, byla tato dife-
renciace úplně odstraněna.
Zbývá ještě jedna okolnost: některé vý-
robky ve stavu kompletním (složeném, zmon-
tovaném) v Rusku podléhají vyšším clům než
jednotlivé jejich součásti, jsou-li dováženy
separátně. Tohoto dovedli využíti někteří ně-
mečtí továrníci a zasílali takovéto předměty
rozložené v různé části, přes různé celní
úřady.
Pokud vůbec takováto praxe jest ještě
v některých případech možna, mohou jí upo-
třebiti právě tak čeští resp. rakouští jako říš-
skoněmečtí vývozci.
Srbsko
Rusko
26
article
Zahraničný obchod rakousko-uherský.
Passivum 460 mil. K
Z Vídně, 31. října. (K. k.) V měsíci z ář
činil dovoz do rakousko-uherského celního
území 259.6 (— 8.7) mil. K. vývoz 242.3 (+-0-2
mil. K. Hodnota dovozu od ledna do září či-
nila 2474.5 (— 176.3) mil. K, vývozu 2014.4
(+ 60.7) mil. K. Obchodní bilance za měsíce
leden až září vykazuje tudíž passivum
460-1 mil. K proti loňskému passivu 697
mil. K.
Vzájemný obchod Předlitavska s Uhrami.
Z Vídně, 31. října. (K. k.) Ministerstvo
obchodu rozesílá výkaz o vzájemném obchodě
mezi Rakouskem a Uhrami v měsíci zář
t. r. Dle výkazu tohoto činili dovoz z Uher
kromě obchodu s drahými kovy 149.4 mil. K.
vývoz do Uher 144 mil. K. Za měsíce leden
až září činí hodnota dovozu z Uher 958
(— 31.5) mil. K. hodnota vývozu do Uhen
1060.9 (— 95.9) mil. K. Zatímní obchodní bi-
lance za měsíce leden až včetně září vyka-
zuje tudíž pro Rakousko aktivun
103 mil. K proti 167.4 mil. K v loňském sou-
dobí.
Z cukerního trhu.
Rí. Z Vídně, 31. října. (Zvl. telegr. „Nár
Listů“.) Do prodeje a ke zdanění na listopad
dány 4% rafinádního kontingentu do prodeje
a ke zdanění na listopad 1913 až do srpna
1914 50 krystalového resp. pískového kon-
tingentu za nezměněnou základní cenu kor.
74.75 basis I. rafináda velké homole brutte
resp. K 77.75 franko Vídeň za vagenové ná-
klady. Při netto-dodávce je základní cenaI.
rafinády velké homole K 77.75 resp. K 80.25
franko Vídeň. Moučka a kostky v bednách
netto-dodávka platí se s přirážkou K 3.50 za
100 kg naproti brutto-ceně za I. rafinádu vel-
ké homole, K 2.50 za I. rafin. krystalový cukr,
K 3.50 za písek, K 6.50 spotřební cukr. Při-
rážka platí pouze pro promptní resp. listopa-
dovou dodávku; pro prodej od listopadu 1913
do března 1914 25 h, od listopadu 1913 do
srpna 1914 50 h za reporty.
Moučka
Vídeň
Předlitavsko
Uhry
Rakousko
Uhen 1060.9
basis I
kg
27
article
Sklízeň cukrovky a doprava po dráze.
Sklízeň cukrovky a doprava po dráze.
Z Vídně, 31. řijna. [K. k.) Podporována krás-
ným podzimním počasím, začala sklizeň cukrovlo
počátkem října s velikou čilostí. Nakládání řepl
dosáhlo až do poloviny měsíce v celém obvodu ra,
kouských státních drah zcela značné číslice 5100.
vagonů denně, jež se zvýšila potřebou pro řepní
odpadky a řízky na denní spotřebu přes 7100 vaš
gonů. Od počátku nakládání cukrovky až do 17
října t. r. bylo celkem naloženo 64.679 vagonů
cukrovky, t. j. u porovnání s loňským rokem věla
ší výkon o 14.949 vagonů, počítaje v to potřebu
pro řízky, dlužno konstatovati v krátkém období
3 týdnů větší spotřebu asi 21.000 vadonů. Úvede-
ná data ukazují zcela neobyčejné nároky, jež
kladla letošní řepní kampaň na vozový park na
rakouských st. drahách. Vyvíjí-li se přes to vše-
obecná doprava hladce, jsou příčinou toho učinění
opatření pro podzimní dopravu, jakož i okolnost,
že spolučinnost zasílatelů, navržená správou stát-
ních drah na oekonomickém vagonovém hospo-
dářství nalezla úplné porozumění průmyslových
kruhů.
Jižní dráha.
Z Paříže, 31. října. Ochranné komité 3
a 4 obligací Jižní dráhy svolávají majítele
k valné hromadě na 21. listopad t. r.
Z banky „Union“.
Z Vídně, 31. října. Banka „Union“ uve-
řejňuje toto komuniké: Ve schůzi správní ra-
dy banky „Union“ bylo usneseno povolati hl.
ředitele uherské agrární a rentové bankyv
Pešti dvor. r. Arnolda šl. Bartu, který již
je členem správní rady banky „Union“, jako
ředitele do předsednictva tohoto ústavu. šl.
Barta zůstane vicepresidentem ředitelství
uherské agrární a rentové banky a členem vý-
konného výboru jejího.
Arnold
Barta
Vídeň
Paříž
Pešť
29
article
Z Vídně, 31. října. Ve valné hromadě ra-
kouské exportní akciové společnosti dříve A
Janowitzer bylo usneseno vypláceti 69
dividendu.
Vystěhovalectví.
Z Vídně, 31. října. („N. F. P.“) Společ-
nost „Canadian Pacific“ vstoupí zase pravdě-
podobně do transatlantického přeplavního
poolu. Vyjednávání vede hlavní ředitel společ-
nosti se zástupci Austro Americany s vládou.
Pool přizná vládě právo prohledávati lodia
kontrolovati vystěhovalce, aby se neopako-
valy případy, že vojenští povinníci protizá-
konně opustili říši. Hlavní ředitel Balling vede
v tomto ohledu vyjednávání s rakouskou
vládou.
Úpadek soukenické firmy.
Z Vídně, 31. října. („N. F. P.“) Obchod se
suknem Jakub Weisseles a syn ve Vídni
a Liberci zastavil platy. Passiva jsou 1.6 mil.
kor., z nichž 700.000 kor. na hotových dlu-
zích. Příčinou úpadku udávají se hlavně ztráty
v Uhrách, Haliči a na Balkáně.
Nová dohoda cementářská.
Z Vídně, 31. října. („N. F. P.“) Cementář-
ské závody shodly se dnes na podkladě no-
vé kartelové smlouvy, která má zaměniti ny-
nější, jež vyprší koncem tohoto roku. Nová
dohoda má potrvati do r. 1917 a bude v nej-
bližších dnech podrobně vypracována. Budou
do ní v podstatě pojata ustanovení staré
smlouvy a rovněž tak jako v té určeno, že
kartel může býti předčasně rozpuštěn, bu-
dou-li založeny nové závody, jejichž produkč-
ní kvantum přesáhne určitou mez. Vzhledem
na konkurenci závodů mimo kartel usjedno-
tily se cementárny na snížení cen, jež má býti
vyměřeno vždy dle různých relací.
Pokles cen petroleje.
Z Vídně, 31. října. [„N. F. P.“) Poslední
týden klesly — následkem nízkých nabídek
— ceny petroleje o 21/4 K. Vyjednávánío
kartel jsou přerušena.
Balling
Weisseles
Vídeň
Americana
Liberec
Uhry
Halič
Balkán
Nová dohoda
Canadian Pacifik
30
article
Filip Haas — koberce.
Z Vídně, 31. října. (K. k.) Správní rada
akciové společnosti c. k. priv. továren na
koberoe a nábytkové látky, dříve
Filip Haas a synové, usnesla se na-
vrhnouti valné hromadě, která se bude konatí
6. prosince, aby z čistého zisku 561.645 K byla
po odpisech vyplácena dividenda 634% t. j.
10 K na akcii (stejně jako loni).
Lihovarský kartel uherský.
Z Pešti, 31. října. Definitivné zřízení liho-
varského kartelu jest otázkou již jen několika
dnů, poněvadž mezi velkými lihovarnamia
nynějším neuceleným kartelem došlo k do-
hodě.
Rychlovlaky Petrohrad—Rěka.
Z Peští, 31. října. Mezi ředitelstvím uher-
ských státních a ruskými drahami konají se
vyjednávání, aby mezi Petrohradem a Rěkou
byly zavedeny přes Pešť přímé rychlovlaky.
Jsou prý na dobré cestě.
Francouzská výpůjčka.
Z Paříže, 31. října. (K. k.) Proslýchá s
namnoze, že výpůjčka, projektovaná francouz-
skou vládou na místě daně z kapitálu, bude
činiti skutečně 1500 mil. .
Haas
Vídeň
Pešť
Petrohrad
Paříž
31
article
Americké bursovní a tržní zprávy.
Americké bursovní a tržní zprávy.
(Kabelové telegramy »Národních Listů«.)
Peněžní bursa
32
article
Z Nového Yorku, 31. října. Chabé smýšlení vče-
rejšího trhu přeneslo se na počátek dnešního ob-
chodu. Při dosti značných prodejích londýnského
trhu, zvláště v akciích kanadopacifické dráhy, kte-
ré počaly se ztrátou 1 dol., ve všech oborech jevil
trh sklon k chabosti. Baissa pokračovala v blanco-
prodejich. Slabé smýšlení zostřilo se ještě na zprá-
vy o pessimistických názorech Hillových, který vy-
slovil se o vytváření dalších národohospodářských
poměrů velmi skepticky. Také zamýšlená fran-
couzská půjčka přispívala k zdrželivosti spekula-
ce. Posléz znepokojovaly nepřiznivé zprávy z Me-
xika, jichž vliv bylo lze pozorovati zejména na
hodnoty American Smelting and Relining Co.
Téměř ve všech tržních oborech pod vlivem těchto
Hillův
Nový York
American Smelting and Relining Company
Ixik