ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 bf71a280-8f1a-11dd-b51c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 32 celkem · entity: person 48, place 121, org 5, work 8
1 masthead
I. listopadu 1913. číslo 300.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
Strano 5.
4 article
válce, která byla vedena za osvobození kře- sťanů a pak bylo by tehdejší zasáhnutí Rumun- ska posílilo balkánský svaz. Jen kdo nevidě dál, neznal skutečných citů mezi Srby a Bul- hary, mohl žádati, aby Rumunsko hned zpo- čátku zasáhlo do války. Král ode dávna před- vídal, že balkánský svaz nebude trvalý a sdělil tento názor též Danevu, když byl Bukurešti. Danev nevěřil však, právě tak jako nevěřil též několik dní před mobilisací rumunské armády, že Rumunsko bude mobili- sovati, poněvadž Evropa tomu nepřipustí, nebo poněvadž v nejhorším případě rumunská ar- máda bude potřebovati tři neděle, aby překro- čila Dunaj.
Rumun Srba Rumunsko Bukurešť Evropa Dunaj
5 article
Když redaktor sdělil, že ve Francii pova- žuje se Rumunsko za rozhodčího soudce na Východě, odpověděl král- „Ano, tak tomu je!“ Na Východě nemůže se nikdo hnouti, aniž by Rumunsko nepromluvilo své slovo. Úloha Rumunska je zajisté defino- vána a naše akce to potvrdila. Král soudí, že bude mír, protože nikdo na Balkáně se ne- odváží začíti novou válku, pro kterou nebude též možno opatřiti finanční prostřed. ky, neboť Francie, bankéř balkánských států. neposkytne již peněz na válku. Pokud jdeo Rumunsko, zůstane velkým svou silou, svou důvěrou v budoucnost a svou prozíravostí. Je si vědomo svého úspěchu a nechtělo do- sáhnouti více. Též brzké pokojné rozřešení otázky albanské považuje král za jistě Pokud jde o nově nabytá území, prohlá- sil král, že dobrou správou, mírnosti a laska- vostí dospěje se k tomu, že obyvatelé stanou se konečně dobrými Rumuny a budou milo- vati svou novou vlast. Bulharsko a Srbsko. Ze Sofije, 31. října. (K. k.) „Ag. Telegr. Bulg.“ prohlašuje, že Rusko nepodniklo v Sofiji žádných kroků, aby byly obnoveny diplomatické styky mezi Bulharskem a Šrbskem. Se zřetelem na nynější si- tuaci, kdy zakročuje se proti bulharskému obyva- telstvu v Makedonii uzavíráním škol a kostelů, ob- těžováním kněží a učitelů, jakož i tím, že se způ- sobují pohraniční srážky, nelze zajisté na delší dobe mysliti na obnovení diplomatických styků.-
Rumun Francie Rumunsko východ Balkán Bulharsko Srbsko Rusko Makedonie
6 article
Albanské trampoty.
7 article
Z Vídně, 31. října. Rakousko a Itklie poulají opět pozornost velmocí na potíže, se kterými se- tkává se práce ohraničovací komise v Jižním Al- bansku a žádají opětně provedení usnesení lon- dýnské konference velmocí, při čemž ukazují na stanovené terminy v této záležitosti v Londýně Očekává se, že velmoci se dohodnou a v Athénách zakročí přátelsky. Nesplní-li se tato naděje, bude uvažovati Rakousku a Italii, jako nejblíže intereso- vaným sousedům, o vážném zakročení. Z Říma, 31. října. „Tribuna“ oznamuje, že dluž- no očekávati příštího týdne energickou demarchi Italie a Rakousko-Uherska v Athénách ohledně vy- klizení jižní Albanie. Ostrovní otázka, — Neshody v jihoalbanské
Vídeň Rakousko jižní Alo Londýn Atény Řím RakouskoUhersko Albánie
9 article
M. Z Londýna, 31. října. (Zvl. telegr. „N. L. Politické a diplomatické kruhy jsou opět zaměst- nány otázkou Egejských ostrovů. Zdá se, že ně- mecké námitky proti přidělení Chia a Mytilén k Řecku nejsou odbyty, protože Italie a Rakou- sko-Uhersko jsou zievnými odpůrc řešení ostrovní otázky dle návrhů troidohody. Komise, již svěřeno vyšetření jiho-albanských hranic, má mnoho zlých zkušeností. Setkává ses odporem obyvatelstva, ale také není shody mezi italským a rakousko-uherským komisařem. Černohorsko-srbské rozhraničení. Z Cetyně, 31. října. Jednání ohraničovací me Černou Horou a Srbskem slibně pokračují. V zásadě bylo ve všech skoro otázkách docíleno dohody Dakovice připadne Srbsku. Černá Hora dostane ná- hradu v úrodných krajích metochijských. Řecký stesk na Srby. Ze Soluna, 31. října. (K. k.) Srbské úřady Gevgeli zmocnily se tamější řecké školní budovy a proměníly ji v srbskou školu. Zamezují schůze Řeků a zakazují prodej řeckých časopisů. Řecká obec obrátila se na krále Petra. Porta pohoršena na Sazonova pro anatolské reformy. Z Cařihradu, 31. října. (K. k.) Prohlášení Sa- zonova v „Ruském Slově“ vyvolávají nesouhlas jak se zdá — v politických kruzích. Poloúřadn noviny je komentují nepříznivě a prohlašují jedne myslně, že Porta uznala reformy v Anatolii za pod- statnou potřebu, avšak odmítne každý pokus cizího vměšování.
Srba Řek Petro Port Sazonov Londýn Řecko Cetyně Srbsko Soluna Cařihrad Anatólie I Černá Hora Italia RakaskýUhersko
10 article
Finanční tíseň v Turecku. Z Cařihradu, 31. října. [K. k.) Poněvadž obtíže skoncování veliké půjčky dosud trvají, a též menší finanční operace nejsou snadny, trvá finanční tísen dále. Při slavnosti bajramu vyplatí ministerstvo fi- nancí státním úřadníkům jen polovinu služného za červen. „Dette Publique“ poskytla Portě zálohu sto fisíc tur. lib. Protest bulharských žen. Ze Solije, 31. října. (K. k.) Ve schůzi bulhar- ských žen bylo protestováno proti pokusům ře- ckých žen popříti ukrutnosti, spáchané řeckým voj- skem a úřady za války a po válce na bulharských vojínech a na mírumilovném obyvatelstvu a požáry jimi založené a svaliti zodpovědnost za tyto ukrut- nosti na Bulhary. Schůze vznesla na veřejné mínění jakož i na zahraniční ženské organisace apel, aby- nestranným vyšetřováním byla zjištěna pravda. Demise albanského ministra. Z Valony, 31. října. (K. k.) Mezinárodní kontrol- ní komise jmenovala ministra zahraničních záleži- tostí Mufida beje deledátem za Albansko a oa podal zatímné vládě jako ministr demisi. K operaci Envera beje. Z Athén, 31. října. Dle sdělení z Cařihradu nebyl Enver bej operován na zánět slepého střeva. nýbrž proto, že raněn byl dvěma kulemi v Drino- poli na rameni. Aféra měla tuto předehru: Důstoj- níci tureckého hlav. štábu shromáždili se v Drino- poli, aby jednali o demobilisaci. Všichni až na En- vera sdíleli názor, že — pokud možno — má se demobilisace provésti co nejdříve. Enver opřel se a napadl drinopolského guvernéra. Mezi oběma došlo k ostré srážce, za které guvernér z nenadání popadl revolver a vypálil na Envera dvě rány, ba aré jej obě zasáhly.
Bulhar Valon Enver Turecko Cařihrad Atény Drina Dette Publique
11 article
Srbská skupština.
12 article
Z Bělehradu, 31. října. (K. k.) Skupština po- kračovala v adresní debatě. Mladoradikál Skerlič prohlašuje, že zásluha o veliké úspěchy Srbska nepřísluší vládní straně samotné, nýbrž veškeré ozbrojené moci. Vládní strana zbožňuje přímo svého vůdce Pašiče, avšak jeho diplomati- cká činnost měla od listopadu 1912 málo úspěchů. Na výkřik ministra národohospodářství Jan- koviče prohlásil řečník, že v Srbsku nebylo od sňatku krále Alexandra s Dragou většího skan- dálu, než jmenování Jankoviče ministrem. (Bouř- livé výkřiky protestu na pravici.] Jankoviě volá rozčileně: Skerlič mne nemůže urazit! Sker- lič praví dále, že kdyby byla srbská vláda místo hraní na kavalira zastávala státní zájmy, nebylo by došlo k válce s Bulharskem, která byla neště- stím pro balkánské národy a veškeré Slovanstvo.
Mladoradikál Skerlič Pašič Jan Jankovič Bělehrad Srbsko Bulharsko
13 article Doporučoval větší ochotu k Černé Hoře. Operace
Doporučoval větší ochotu k Černé Hoře. Operace v Albanii byly jedině aktivní myšlenkou Pašičo- vou. Tato pochybená akce byla však právě nej- dražší a nejnebezpečnější. Drahou, poněvadž vy- žaduje největších hmotných výdajů, nebezpečnou, poněvadž dvakráte vedla k vážným koníliktům s Rakousko-Uherskem. Řečník protestoval proli igncrování parlamentu, který pozbyl všeho vlivu na zahraniční politiku, a vytýká srbským diplo- matickým sborům, že nestačily na velké úkoly. Aby byly odčiněny chyby srbské diplomacie, bylo nutno věsti dvě války. Srbský národ neklade váhu na teritoriální výboje, nýbrž na rozmnožení státní a národní síly. (Hlučná pochvala a potlesk.) Bulhaří v novém území. Ze Soluna, 31. října. (K. k.) Bulhaři zakázali po obsazení západní Thracie dovoz zboží z řecké Makedonie. Doprava zboží na dráze do Dedea- gače je přerušena. Osobní doprava se udržuje. V Xanti bylo nařízeno všeobecné odzbrojení. Na přání mohamedánů byla k tomu poskytnuta lhůta 10 dnů.
Bulhar Černá hoře Albánie RakouskoUhersko Soluna Makedonie Dedea
14 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Informační porady haličské. — Dosud žádné vyjasnění. Z Vídně, 31. října. M.-p. hr. Stürgkh měl dopoledne poradu, věnovanou záležito- stem haličským vůbec a reformě zemského volebního řádu zvlášť. Zúčastnili se ji mimo něho ministr vnitra svob. p. Heinold. haličský ministr Dlugosz, místodržitel dr Korytowski a předseda polského klubu dr. Leo. Porada byla prohlášena informační O 4. hod. odpol. dostavili se k minister- skému předsedovi, u kterého meškal místo- držitel dr. Korytowski, členové předsednictva zemského klubu ukrajinského dr. Konst. Le- vický, dr. Lahodinský a Petruše- vič a pobyli u něho celou hodinu. Prohlásil žurnalistům, že jejich rozmluva se jmenova- nými oběma státníky měla ráz informační Stran zásad volební reformy haličské že ro- kovali výhradně s drem. Korytowským, ale stanovisko jejich že zůstalo nezměněno, po- kud se týká počtu přísedících polských a ru- sínských v zemském výboru, i pokud se týká rozdělení volebních okresů. Po stránkách obou je stanovisko Rusínů stále ještě zamítavé.
Stürgkh Dlugosz Korytowski doktor Lea Konst Lahodinský Petruš Rusín Vídeň
15 article
„Jednání mohlo by být uspíšeno,“ dodali jme- novaní poslanci, „jen kdyby se vyšlo Rusínům vstříc.“ Hr. Stürgkh prohlásil, že doufá, že podaří se dospěti k dohodě. Dal Rusínům uji- štění, že na základě dojmů, kterých nabyl ve svých rozpravách s Poláky a Rusíny, bude vy- pracována definitivní osnova volebního řádu haličského, avšak ani v administrativě, aniv příčině svolání haličského sněmu nebude žád- ného překvapení pro Rusíny. Na zítřek povolán je místodržitel dr. Ko- rytowski, jak bylo již oznámeno, k panovní- kovi. Protože dnešní jednání hr. Stürgkha s Po- láky a Rusíny nepřivedlo žádné rozhodnutí žádné vyjasněni, žádné sblížení obou stran. nýbrž zůstal celý spor o volební reformě ha- ličské mezi Poláky a Rusiny nerozhodnut bylo praveno zástupcům novinovým, že do té chvíle není příčiny, by dr. Korytowski přiměl panovníka rozhodnouti o jeho dalším setrvání v úřadě. Jeho zítřejší slyšení věnováno bude zevrubným informacím panovníka o disposi- cích v jednotlivých stranách haličských, aby císař o nich zpraven byl autenticky chefem politické zemské správy haličské samým.
Rusín Stürgkh Polák doktor ko Korytowski Hradec
16 article
Ze Lvova, 31. října. (Zvl. telegr. „Nár Listů“.) Ve zdejších politických kruzích pro- slýchá se, že konservativci a Podo- lané chtějí zmařiti uzákonění volební refor- my proto, že chtějí dostati na místodržitelský stolec haličský býv. posl. kn. Sapiehu. Je- jich úsilí se nese k tomu, aby Sapieha, jak bude průpravný materiál smíru polsko-rusín- ského v příčině volební reformy zabezpečen vystoupil na politické jeviště jako činitel, kte- rému se skoncování smířovacího díla podaři Podolané prohlásili by v případě tom kn. Sa- piehu svým kandidátem na hodnost haličské- ho místodržitele. Také dali by souhlas, aby místodržitel ryt. Korytowski stal se podruhé ministrem financí. Uherská oposice chystá se k akci. Z Pešti, 31. října. (Uher. kor.) V politi- ckých kruzích proslýchá se, že oposice 4. li- stopadu přinese do sněmovny nová odhalen o panamistických záležitostech uvede je tam na přetřes. Má prý nový ma- teriál. Dále zahájí prý velmi prudký boj prot uzákonění předlohy o porotách a ti- skové reformě již v příští sněmovni schůzi.
Sapieh Podolan Lvov Pešť Uhry
17 article Srbské noviny proti Rakousko- Uhersku.
Srbské noviny proti Rakousko- Uhersku. Z Bělehradu, 31. října. (K. k.) „Trgovinsk Glasnik“ nabádá Srbsko, aby nepodávalo ruku k zachránění rakousko-uherského rrůmyslu souhlasilo s revisí obchodní smlouvy s Rakou- sko-Uherskem, poněvadž tato smlouva je Srb- sku zbytečna. Rakousko-Uhersko chová se k Srbsku stále nepřátelsky a proto je toto nejméně povoláno, pomáhati z těžké finanční krise, do které se dostalo pádem Turecka. Rakousko-Uhersko bude také v této otázce hroziti pěstí, ale Srbsko bude na všechno při- praveno a pohotově. Ostatně nepomůže Ra- kousko-Uhersku tak násilí, protože jeho po- kladny jsou prázdné. „Mali Journal“ přímlouvá se za do- brovolný národní bojkot proti rakousko-uher- ské monarchii, která ať si hledá svoje odby- tiště v Albanii. Z Bělehradu, 31. října. (K. k.) Srbská ti- sková kancelář vyvrací kategoricky zprá- vu o konferenci vůdců stran, jež prý konala se u m.-p. Fašiče a na níž bylo prý jednáno o poměru Srbska k Rakousko-Uhersku; rov- něž projev, připisovaný býv. m.-p. Nova- koviči.
Trgovinsk Glasnik Srb Fašič Rakousko Uhersko Bělehrad Srbsko Raka skoUhersko Turecko Ra kouskoUhersko Albánie RakouskoUhersko
18 article
Společná ministerská rada. Z Pešti, 31. října. Ve středu koná se ve Vídni opět ministerské rada, která přípraví materiál pro delegace. Rakouský následník u německého císaře. Z Göhrde, 31. října. (K. k.) Druhý den dvorních honů byl zahájen lovem na vysokou zvěř v Röthen- ském revíru. Arcikníže František Ferdinand, jenž měl stanoviště vedle cís.Viléma, zastřelil 32 jeleny 5 srnců a docílil nejlepšího loveckého výsledku. K druhé hodině odpolední zahájen lov na čemnou zvěř. Také zde docílil arcikníže nejlepšího výsled- ku. Po lově byla na zámku lovecká hostina. Kořist skládala se ze 150 kusů vysoké a 300 kusů černé zvěře. Císař Vilém zastřelil 7 jelenů a 25 kusů černé zvěře, arcikníže 37 kusů vysoké a 56 černé zvěře. Předpovědi o chorvatských věcech. Z Pešti, 31. října. „Ung. Kor.“ oznamuje, ze Záhřeba: Z inspirovaného a důvěrného pramene do- vídáme se, že u zemské vlády vykonány již přípravy pro sněmovní volby. V chorvatské krisi nastane c nevidět rozhodnutí. Dny komisariátu jsou se- členy. Volby budou vypsány hned, jak bude jme nován bán. Z říšské dumy ruské. Z Petrohradu, 31. řijna. (K. k.) Tajemníkem říšské dumy zvolen byl okťabrista Dmitrijukov.
František Ferdinand Vilém Vilém zastřelit Pešť Vídeň Röthen Záhřeb Petrohrad
19 article Ruské dementí.
Ruské dementí. Z Petrohradu, 31. října. (Spb. Ag.] Bezpodstat na je zpráva zahraničných novin, že ruský vojen- ský zmocněnec ve Švédsku byl na žádost švédské vlády vypovězen. Taková žádost by byla měla přímo nevlídný ráz, a byla by nezbytně vedla k přiměřené odvetě. Boykot „Reuterovy kanceláře“. Z Loudýna, 31. října. Mezi Reuterovou kance- láří a velkými anglickými listy propukl tuhý boj. Reuterova kancelář udržuje zvláštní kancelář jn- sertní. Ta žádala, by na inserty bylo ukázánov redakční části. Tomu se opřely „Daily Mail“a „Times“, které prohlašují, že budou boykotovati Reuterovu kancelář tak, že od ní neuveřejní žádnou depeši. Zároveň tyto listy vyzvaly také ostatní listy, aby se k boykotu připojily. Námořní prefektura v Bizertě. Z Paříže, 31. října. (K. k.) Ministr námořnictva vydá — jak se poloúřadně proslýchá — záhy vý- nos, jímž bude v Bizertě zřízena námořní prefektura pro severoafrické francouzské pobřežní území. Mexická revoluce. Z Londýna, 31. října. Korrespondent „Daily Te- legraphu“ telegrafuje z Washingtonu, že armáda námořnictvo budou záhy ve válečné pohotovosti aby vtrhly do Mexika
Reuterová Reuterův Petrohrad Švédsko Paříž Londýn Washington Mexiko Reuterův kancelář Daily T
20 article Národní hospodář.
Národní hospodář. O nesprávnosti domněnky, jako by výrobky rak.-uherské podléhaly Rusku a státech balkánských vyšším clům nežli výrobky říšsko-německé. V článku „Ze všeruské výstavy v Kyjevě“ uveřejněném v č. 284. t. r. ze dne 16. října, opakuje se — jak jsme již stručně upozornili — na několika místech tvrzení, jako by naše strojnické výrobky při dovozu do Ruska pod- léhaly clu o 15 proc. vyššímu nežli stejnorodé výrobky Německa. Byl zde tedy opětován mylný názor, v kruzích našeho průmyslnictva nepochopitelným způsobem značně rozšířený a stále se opakující, jako by výrobky naše a tedy i výrobky rakousko-uherské vůbec pod- léhaly v různých státech evropských, specielně pak v Rusku a státech balkánských vyšším clům, nežli předměty, vyvážené do týchž států z říše německé. Domněnka tato jest naprost mylnou a nesprávnou a sice nejen v oboru průmyslu strojnického nýbrž pokud se týče všech před- mětů našeho vývozu vůbe c. V Rusku a státech balkánských (a dále v státech, které dole budou označeny) používají výrobky rakousko-uherské t. zv. klausule „nejvyšších výhoď, která specielně dů- kladně a význačně jest formulována v obchodní smlouvě mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem ze dne 15. února 1906.
Rusko Kyjev Německo Rakousko Uhersko
21 article
Článek 2. této smlouvy stanoví: „S ru- skými výrobky zemědělskými a průmyslovými. které se dovážejí do Rakousko-Uherska a výrobky zemědělství a průmyslu rakousko- uherskými, které se dovážejí do Ruska, mus tam (ať jsou dováženy ku přímé spotřebě nebo k uložení ve skladištích, k zpětnému vývozu anebo k provozu) býti stejně nakládáno jako s výrobky zemí, požívajících nejvyšších výhod. V žádném případě a ze žádného důvodu ne- smějí býti postiženy vyššími anebo jinými cly celními výlohami, daněmi nebo poplatky, an býti podrobeny přirážkám anebo zákazu do- vozu, jestliže jimi nejsou postíženy stejnorodé výrobky každého jiného státu. Z vláště p ak každé ulehčení nebo výhoda, kaž- dé osvobození od cla, nebo sní- žení cel, obsažené v autonomním nebo vesmluvních tarifech, kter ieden ze smluvních států (totiž Rusko nebo Rakousko-Uhersko) třetímocnosti trvale nebo dočas- ně s nějakou kompensací nebo bez ní přiznává — musí býti rozšířen hned a bez jakékoliv podmínky. výhrady nebo kompensace na ze- mědělské a průmyslové výrobky druhého státu smluvního“ (totiž opět vzájemně: Rak.-Uherska a Ruska).
Rakousko Uhersko Rusko RakouskoUhersko
22 article
Podobným způsobem, byť ve stylisa zcela stručně, zajišťuje použití klausule nej- vyšších výhod obchodní smlouva mezi Rakou- sko-Uherskem a Srbskem ze dne 27. čer- vence 1910, dále obchodní smlouva s Čer- nou Horou ze dne 6. února 1911, smlouva s Rumunskem ze dne 23. dubna 1909. Vedlo by daleko, kdyby se měly citovati ve- škery obchodní smlouvy i budiž pouze kon- statováno, že klausule nejvyšších výhod, která tvoří vůbec základní princip moderního sy- stému obchodních smluv. stanovena jest vzá- jemně mezi Rakousko-Uherskem nyní již všemi evropskými stát (do nedávna výjimku tvořilo pouze Portu- galsko). K vůli vyvarování nedorozumění budiž podotknuto, že mezi Rakousko-Uherskem Bulharskem sice sjednána byla obchodní smlouva po delším vyjednávání dne 31. květ- na 1911, že však smlouva tato nebyla ještě projednána oběma parlamenty v Rakousko- Uhersku a proto ještě nevstoupila v pla tnost.
Raka Uhersko Srbsko Rumunsko Rakousko Bulharsko
23 article
Dle smlouvy této měly býti sníženy různé celní položky bulharské na řadu předmětů rakou- sko-uherského vývozu, na př. na různé potra- víny a nápoje, výrobky chemické, výrobky ze dřeva, porculánu, skla, papíru, kůže, železa kovu, předměty textilní, konfekční atd. Kdyby ovšem smlouva tato po schválení dotyčným parlamenty vešla v platnost, pak snížení cel. ve smlouvě této stanovené pro výrobky ra- kousko-uherské ovšem zase také přišlo by automaticky k dobru zároveň pro výrobky říše německé a jiných států, které mají s Bul- harskem obchodní smlouvu, resp. smlouvu nejvyšších výhodách. Okolnost, že shora zmí- něné smluvní ujednání mezi Bulharskem a Ra- kousko-Uherskem ještě nevešlo v platnost, ne- působí snad, že by výrobky rakousko-uherské v Bulharsku podléhaly vyšším clům nežli vý- robky německé a jiných států. Neboť jako pro- zatímní „modus vívendi“ po stránce obchodně- politické bylo mezi Rakousko-Uherskem a Bul- harskem sjednáno vzájemné použiti klausule nejvyšších výhod, které vstoupilo v platnost v Rakousku po celní válce mezi Rakousko-Uherskem a Bulharskem a sice dne 7. března 1906. Kdežto mezi Rakousko-Uherskem a vše mi evropskými státy, jak již shora ř čeno, platí nyní ustanovení o nejvyšších vý hodách ve směru celně politickém, není tomu tak u celé řady států zámořských. Vypočítá- vati všechny tyto státy, nemůže býti účelen novinářského článku, i bude vhodno, aby inter esenti dotázali se v případě pochybností na příslušném místě (na př. u příslušné obchod- ní komory a pod.) Zde budiž uvedeno, že n př. ve Spojených státech amerických, Egyptě a Persii klausule nejvyšších výhod celních pro náš vývoz plati.
Bulharsko Rakousko Uhersko RakouskoUhersko spojený stát americký Egypt Persie RakouskýUhersko
24 article
Nyní ještě několik slov o tom, jak asi ne- správné domněnky o nerovnosti při vyclíván rakousko-uherských výrobků v Rusku a stá- tech balkánských u srovnání s výrobky něme- ckými povstávají. Pokud se týče států bal- kánských, bude na této vždy nově se vysky- tující domněnce míti hlavní vinu několi- keráperioda celníchváleka beze- smluvních poměrů, jak v posledních desítiletích se vyskytovaly mezi Rakousko- Uherskem s jedné a Srbskem, Bulharskem, Ru- munskem a Černou Horou se strany druhé. Tyto pro náš vývoz do jmenovaných států škodlivé poměry byly však úplně od- straněny obchodními smlouvami jinými jednáními, jež shora k úplnému vyvrá- cení těchto domněnek úmyslně byly podrobně citovány. Pokud se týče Srbska, zavdávají snad také příčinu k domněnkám o používání vyšších cel v Srbsku na předměty rakousko- uherského vývozu zprávy, že má býti jednáno o nové obchodní smlouvě mezi Rakousko- Uherskem a Srbskem. Budiž zde opětováno že klausule nejvyšších výhod po stránce celně- politické platí pro vzájemný styk mezi Ra- kousko-Uherskem a Srbskem dle smlouvy shora uvedené; nyní pak jedná se pouze o to. aby tato smlouva byla eventuelně novými do- plňky ke vzájemnému prospěchu obou států pozměněna, při čemž Srbsko bude asi žádati nové některé výhody pro dovoz do Rakou- sko-Uherska a průvoz některých svých vý- robků zemědělských, dále masa a dobytka s druhé strany Rakousko-Uhersko žádati bu- de snížení některých srbských cel průmyslo- vých. Předem však budiž upozorněno, že bu- de-li takovéhoto snížení srbských cel docíle- no, bude ono platiti nejen pro Rakousko-Uher. sko, nýbrž také automaticky pro Německo jiné státy, se kterými Srbsko má obchodní smlouvu.
Rusko Rakousko Uhersko Srbsko Bulharsko kouskoUhersko Raka skoUhersko RakouskoUhersko Uhry Německo
25 article
Náš průmysl není se svým vývozem do Srbska, jiných států balkánských a Ruska do- sti spokojen, a nevidí často hlavní příčinu fo- hoto zjevu, totiž: větší konkurenční schopnost průmyslu, na př. německého, následkem růz- ných příznivějších podmínek německého prů- myslu, jako: větší síly kapitálově, větší spe- cialisace ve výrobě, levnějšího materiálu pro různé obory výrobní a hlavně větší agilnosti. obchodnické čilosti a přesnosti. Ovšem i ne- šťastná naše zahraniční politika, která přivo- dila několikeré celní války, velice poškodila náš vývoz. Přes to však měli by někteří vý- vozci naši hledati a uvědomiti si část viny která na ně samotny padá, a nehledati jich v domněnkách, jakoby jejich výrobky podlé- haly v Srbsku, Rusku atd. vyšším clům nežl výrobky německé. Pokud se však Ruska týče má obdobná nesprávná domněnka příčinu snad y okolnosti, že v autonomním ruském tarifu, vydaném před obchodně-smluvní pe- riodou z let devadesátých, byla ustanovenao 15% nižší cla při dovozu po moři, která by ovšem byla velikou výhodou průmyslu něme- ckému proti rakousko-uherskému, kdyby by- la zůstala v platnosti. Avšak obchodním smlouvami, které Rusko v letech devadesá- tých s řadou států uzavřelo, byla tato dife- renciace úplně odstraněna. Zbývá ještě jedna okolnost: některé vý- robky ve stavu kompletním (složeném, zmon- tovaném) v Rusku podléhají vyšším clům než jednotlivé jejich součásti, jsou-li dováženy separátně. Tohoto dovedli využíti někteří ně- mečtí továrníci a zasílali takovéto předměty rozložené v různé části, přes různé celní úřady. Pokud vůbec takováto praxe jest ještě v některých případech možna, mohou jí upo- třebiti právě tak čeští resp. rakouští jako říš- skoněmečtí vývozci.
Srbsko Rusko
26 article
Zahraničný obchod rakousko-uherský. Passivum 460 mil. K Z Vídně, 31. října. (K. k.) V měsíci z ář činil dovoz do rakousko-uherského celního území 259.6 (— 8.7) mil. K. vývoz 242.3 (+-0-2 mil. K. Hodnota dovozu od ledna do září či- nila 2474.5 (— 176.3) mil. K, vývozu 2014.4 (+ 60.7) mil. K. Obchodní bilance za měsíce leden až září vykazuje tudíž passivum 460-1 mil. K proti loňskému passivu 697 mil. K. Vzájemný obchod Předlitavska s Uhrami. Z Vídně, 31. října. (K. k.) Ministerstvo obchodu rozesílá výkaz o vzájemném obchodě mezi Rakouskem a Uhrami v měsíci zář t. r. Dle výkazu tohoto činili dovoz z Uher kromě obchodu s drahými kovy 149.4 mil. K. vývoz do Uher 144 mil. K. Za měsíce leden až září činí hodnota dovozu z Uher 958 (— 31.5) mil. K. hodnota vývozu do Uhen 1060.9 (— 95.9) mil. K. Zatímní obchodní bi- lance za měsíce leden až včetně září vyka- zuje tudíž pro Rakousko aktivun 103 mil. K proti 167.4 mil. K v loňském sou- dobí. Z cukerního trhu. Rí. Z Vídně, 31. října. (Zvl. telegr. „Nár Listů“.) Do prodeje a ke zdanění na listopad dány 4% rafinádního kontingentu do prodeje a ke zdanění na listopad 1913 až do srpna 1914 50 krystalového resp. pískového kon- tingentu za nezměněnou základní cenu kor. 74.75 basis I. rafináda velké homole brutte resp. K 77.75 franko Vídeň za vagenové ná- klady. Při netto-dodávce je základní cenaI. rafinády velké homole K 77.75 resp. K 80.25 franko Vídeň. Moučka a kostky v bednách netto-dodávka platí se s přirážkou K 3.50 za 100 kg naproti brutto-ceně za I. rafinádu vel- ké homole, K 2.50 za I. rafin. krystalový cukr, K 3.50 za písek, K 6.50 spotřební cukr. Při- rážka platí pouze pro promptní resp. listopa- dovou dodávku; pro prodej od listopadu 1913 do března 1914 25 h, od listopadu 1913 do srpna 1914 50 h za reporty.
Moučka Vídeň Předlitavsko Uhry Rakousko Uhen 1060.9 basis I kg
27 article Sklízeň cukrovky a doprava po dráze.
Sklízeň cukrovky a doprava po dráze. Z Vídně, 31. řijna. [K. k.) Podporována krás- ným podzimním počasím, začala sklizeň cukrovlo počátkem října s velikou čilostí. Nakládání řepl dosáhlo až do poloviny měsíce v celém obvodu ra, kouských státních drah zcela značné číslice 5100. vagonů denně, jež se zvýšila potřebou pro řepní odpadky a řízky na denní spotřebu přes 7100 vaš gonů. Od počátku nakládání cukrovky až do 17 října t. r. bylo celkem naloženo 64.679 vagonů cukrovky, t. j. u porovnání s loňským rokem věla ší výkon o 14.949 vagonů, počítaje v to potřebu pro řízky, dlužno konstatovati v krátkém období 3 týdnů větší spotřebu asi 21.000 vadonů. Úvede- ná data ukazují zcela neobyčejné nároky, jež kladla letošní řepní kampaň na vozový park na rakouských st. drahách. Vyvíjí-li se přes to vše- obecná doprava hladce, jsou příčinou toho učinění opatření pro podzimní dopravu, jakož i okolnost, že spolučinnost zasílatelů, navržená správou stát- ních drah na oekonomickém vagonovém hospo- dářství nalezla úplné porozumění průmyslových kruhů. Jižní dráha. Z Paříže, 31. října. Ochranné komité 3 a 4 obligací Jižní dráhy svolávají majítele k valné hromadě na 21. listopad t. r. Z banky „Union“. Z Vídně, 31. října. Banka „Union“ uve- řejňuje toto komuniké: Ve schůzi správní ra- dy banky „Union“ bylo usneseno povolati hl. ředitele uherské agrární a rentové bankyv Pešti dvor. r. Arnolda šl. Bartu, který již je členem správní rady banky „Union“, jako ředitele do předsednictva tohoto ústavu. šl. Barta zůstane vicepresidentem ředitelství uherské agrární a rentové banky a členem vý- konného výboru jejího.
Arnold Barta Vídeň Paříž Pešť
29 article
Z Vídně, 31. října. Ve valné hromadě ra- kouské exportní akciové společnosti dříve A Janowitzer bylo usneseno vypláceti 69 dividendu. Vystěhovalectví. Z Vídně, 31. října. („N. F. P.“) Společ- nost „Canadian Pacific“ vstoupí zase pravdě- podobně do transatlantického přeplavního poolu. Vyjednávání vede hlavní ředitel společ- nosti se zástupci Austro Americany s vládou. Pool přizná vládě právo prohledávati lodia kontrolovati vystěhovalce, aby se neopako- valy případy, že vojenští povinníci protizá- konně opustili říši. Hlavní ředitel Balling vede v tomto ohledu vyjednávání s rakouskou vládou. Úpadek soukenické firmy. Z Vídně, 31. října. („N. F. P.“) Obchod se suknem Jakub Weisseles a syn ve Vídni a Liberci zastavil platy. Passiva jsou 1.6 mil. kor., z nichž 700.000 kor. na hotových dlu- zích. Příčinou úpadku udávají se hlavně ztráty v Uhrách, Haliči a na Balkáně. Nová dohoda cementářská. Z Vídně, 31. října. („N. F. P.“) Cementář- ské závody shodly se dnes na podkladě no- vé kartelové smlouvy, která má zaměniti ny- nější, jež vyprší koncem tohoto roku. Nová dohoda má potrvati do r. 1917 a bude v nej- bližších dnech podrobně vypracována. Budou do ní v podstatě pojata ustanovení staré smlouvy a rovněž tak jako v té určeno, že kartel může býti předčasně rozpuštěn, bu- dou-li založeny nové závody, jejichž produkč- ní kvantum přesáhne určitou mez. Vzhledem na konkurenci závodů mimo kartel usjedno- tily se cementárny na snížení cen, jež má býti vyměřeno vždy dle různých relací. Pokles cen petroleje. Z Vídně, 31. října. [„N. F. P.“) Poslední týden klesly — následkem nízkých nabídek — ceny petroleje o 21/4 K. Vyjednávánío kartel jsou přerušena.
Balling Weisseles Vídeň Americana Liberec Uhry Halič Balkán Nová dohoda Canadian Pacifik
30 article
Filip Haas — koberce. Z Vídně, 31. října. (K. k.) Správní rada akciové společnosti c. k. priv. továren na koberoe a nábytkové látky, dříve Filip Haas a synové, usnesla se na- vrhnouti valné hromadě, která se bude konatí 6. prosince, aby z čistého zisku 561.645 K byla po odpisech vyplácena dividenda 634% t. j. 10 K na akcii (stejně jako loni). Lihovarský kartel uherský. Z Pešti, 31. října. Definitivné zřízení liho- varského kartelu jest otázkou již jen několika dnů, poněvadž mezi velkými lihovarnamia nynějším neuceleným kartelem došlo k do- hodě. Rychlovlaky Petrohrad—Rěka. Z Peští, 31. října. Mezi ředitelstvím uher- ských státních a ruskými drahami konají se vyjednávání, aby mezi Petrohradem a Rěkou byly zavedeny přes Pešť přímé rychlovlaky. Jsou prý na dobré cestě. Francouzská výpůjčka. Z Paříže, 31. října. (K. k.) Proslýchá s namnoze, že výpůjčka, projektovaná francouz- skou vládou na místě daně z kapitálu, bude činiti skutečně 1500 mil. .
Haas Vídeň Pešť Petrohrad Paříž
31 article Americké bursovní a tržní zprávy.
Americké bursovní a tržní zprávy. (Kabelové telegramy »Národních Listů«.) Peněžní bursa
32 article
Z Nového Yorku, 31. října. Chabé smýšlení vče- rejšího trhu přeneslo se na počátek dnešního ob- chodu. Při dosti značných prodejích londýnského trhu, zvláště v akciích kanadopacifické dráhy, kte- ré počaly se ztrátou 1 dol., ve všech oborech jevil trh sklon k chabosti. Baissa pokračovala v blanco- prodejich. Slabé smýšlení zostřilo se ještě na zprá- vy o pessimistických názorech Hillových, který vy- slovil se o vytváření dalších národohospodářských poměrů velmi skepticky. Také zamýšlená fran- couzská půjčka přispívala k zdrželivosti spekula- ce. Posléz znepokojovaly nepřiznivé zprávy z Me- xika, jichž vliv bylo lze pozorovati zejména na hodnoty American Smelting and Relining Co. Téměř ve všech tržních oborech pod vlivem těchto
Hillův Nový York American Smelting and Relining Company Ixik