ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 74b326c0-8f4b-11dd-8a4a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: place 59, person 124, org 15, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
1. listopadu 1913. Číslo 300.
4 article
sko si války se Srbskem a Řeckem ne- přeje a že by válka byla nerozváž- nou sázkou, protože bulharské vojsko je vyčer- páno a nedostává se zásob. Oba generálové byl pro to, aby se spor vyřídil smírně, ano i kdyby Srbsko odřeklo jíti na soud ruského cara, aby voj- sko bylo odvedeno od Čataldže a Bulairu a roz- puštěno domů pracovat polní práce, teprve na podzim, kdyby nevyhnutelno bylo, aby zase bylo svoláno pod prapory. Generálové 1íčili stav bulharské armády tak, že nemohlo být na novou vojnu ani po- myšlení. Vojáci reptali a chtěli domů praco- vat ina polích. Byli pouštěni na dovolenou v ta- kovém počtu, že jich 29. června bylo na dovolen 80—100,000 mužů. Ministerská rada i generálové byli pro arbitráž ruského cara a myslili, že Srbsk se mu vzpouzí a musí býti hrozbou na oko donu- ceno podrobiti se mu. Ministerská rada uložíla ge- nerálům oznámíti vojákům, že se otázka brzy roz hodne a podobá se, že všichni budou propuštěn domů.
Srbsko Řecko
5 article
Král schválil smírnou polltiku Generál Fičev oznámil, že pojede do clziny, a ge- nerál Savov se přípravoval na cestu do Paříže Dr. Danev pak se chystal do Petrohradu. Bo- jovní byli pouze Rizov, Tošev, Gena- diev a Radoslavov. Ministři sice dostával nepodepsané výbrůžné listy, že budou pověšeni n kandelábry, nebude-li válka se Srbskem, ale oni toho nedbalí, vědouce, že všechen národ i všechn vojsko jest pro mír. Z listů si nejbojovněji vedly „Večerna Pošta“ (blíženec Reichspostu) a „Dnev- ník“. Vláda ovšem počítala také s tím, že by válk Bulharsku, kdyby ji zavinilo, vynesla nepřízeň ano nenávist celé Evropy. Ruský car, anglícký král německý císař telegraficky zrazovali od války. Nám — praví p. Abrašev za vládu dra. Da- neva — nyní vytýkají, že jsme byli lehkověrní naivní a neprozíráví. Ale co jsme mohli jiného, nežl míti plné přesvědčení, že vojny nebude? Vždyo nám bylo známo, že naši vojáci se bratříčkují ne- jen se srbskými, nýbrž i řeckými, a že si navzájen přísahají proti sobě nebojovat. Najednou, nepředvídaně, zrádně poslán kata- strožálný rozkaz a válka i neštěstí naše bylo ho- tovol Kdo ten rozkaz dal, ten telegram poslal? T je dosud hádanka, neboť nemohu věřiti, že by t byl gen. Savov, jenž byl proti válce tak rozhodně jako my všichni. Nemůžeme jinak, než prohlásitia co se stalo 16. (29.) června, bylo spiknutím proti Bulharsku, komplotem, spískaným některým cizím vátem.
Fičev Danev Tošev Gen Radoslavov Savov Paříž Petrohrad Srbsko Bulharsko Evropa Večerna Pošta
6 article
Který stát by to byl? Který stát mohl v tom spatřovati svůj zájem, rozpadne-li se balkánský spo- lek a stanou-li se včerejší slavní vítězové a spo- jenci dnešního dne odpornými bratrovrahy? Ten stát je třeba zjistit a bezohledně odhaliti toho Bulharsku, kdo se mu propůjčil, neboť to je zločine horší Herostrata. Vinníka třeba odhalit a ztrestat a potom navzájem si odpustit prolitou krev, ob- novit bratrství i spolek, jenž bude pak nerozvíži telný. Balkánci mají starou pověru, že budova, d základů které zazděn člověk, bude nerozborná. Ti- sícové a tisícové vojínů bulharských, srbských řeckých, padlých ve válce spojenců, učiní obnoven balkánský spolek nerozbornýml Události se v osvětlení p. Abraševa jevi do- cela jinak. Podle toho kvas, na který bulharští dů- stojníci na Zletově odpoledne 29. června pozvali své srbské druhy, nebyl kvasem japonským, mají- cím přetvářkou oblouditi obět, vyhlédautou k zá- keřnému přepadu, nýbrž byla to schůzka a pitka dobrých kamarádů, jakými bulharští důstojníci chtě- li býti srbským právě tak, jako se mužstvo obou armád spolu pobratřovalo. Bulharští důstojníci ob- drželi rozkaz k útoku teprve po této večeří a ni- koli před ní. Padá tedy s Bulharů hanba lsti zrady.
Balkánec Bulhar Bulharsko
7 article
Že p. Abrašev pravdívě věc vylíčil, vysvít nyní z překvapení obou stran, které následovalo- Srbové vinili Bulhary ze zrady, Bulhaři Srby, nebot ani jedni, ani druzí nepochopovali, jakou mruzko intrikou, již podobné neznají dějiny, byli najedno přinuceni, aby si byli z přátel nepřáteli. Není po- chyby, že intríka počítala s psychologlí tohoto mo- mentu a chtěla způsobiti to vzájemné rozhořčení s kterým se potom Srbové a Bulhaři drali. Po vysvětlení p. Abraševa také jest jasno, ž dr. Danev nemohl býti do intriky zasvěcen a že se na cestu do Petrohradu chystal docela poctivě Mýlil se tedy Tresič-Pavičič, když mu ve svém
Srba Bulhar doktor Danev Tresič Pavičič Petrohrad
8 article
mentace jsou slohovými vadami této pohádkové opery. Mezi tímto orkestrem, přecpaným polyfo- nicky, přesyceným instrumentačně a vzdouvajícím se často k pathetickému výrazu a mezi scénou, na níž objevují se prostinské obrázky dětské pohád- ky, a s níž zaznívají prostonárodní písně dětské, je nepřeklenutelná propast, která zraku našemu dnes daleko víc se rozevírá než v době prvního nadšení pro Humperdinckovu operu. Z našich operních divadel, jež obě současně „Perníkovou chaloupku“ připravovala, první do- stavilo se s ní vinohradské. Jeho premiera nás přesvědčila, že opera Humperdinckova se tu za vedení p. Čelanského pečlivě studovala. Ale nedo- studovala. Přišla jako nedonošený plod na svět. Bylo to znáti na zpěvních partiích a zvláště na rythmickém nesouladu mezi scénou a orkestrem. Další reprisy budou mít za úkol býti spolu i další- mi zkouškami. Doufáme, že tento úkol splní, a že pak reprodukce „Perníkové chaloupky“, bude stejně vyníkající jako byly až dosud všechny ope- ry, p. Čelanským provedené. Dvě dětské role vnějším úspěchem představovaly slč. Drozenovaa Kalivodova, Klapzubu slč. Vastlova, rodiče dítek slč. Vronská a p. Ouředník, zjevení slč. Laušman- nová a Procházková. „Perníková chaloupka“, osa- zená v případný scénický rámec, přijata byla obe- censtvem ve Vinohradském divadle se stejnou po- chvalou jako před léty v Národním divadle, když byla ještě novinkou. Potlesk sklízeli nejen solisté. aš. ýbrž i dirigent a režisér p. Lanhaus.
Humperdinckův Čelanský Drozenovaa Kalivodův Klapzuba Vastlův Vronská Ouředník Laušman Lanhaus národní divadlo
9 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Dr. Charles Richet, který, jak jsme již včera oznámili, má letos obdržeti Nobelovu cenu za lékařství, nar. se 26. srpna 1850 v Paříží studoval na Sorbonně. Napsal řadu lékařských knih, byl činným také v belletrii: napsal drama »Circe« a »Sokrates«, román »Bolest jiných« jako přívrzenec mírového hnutí dílo »Války mír«. Richet je předsedou francouzské mírové společnosti. — Dva Rembrandtovy obrazy objeveny. Z Bru- selu se oznamuje: V jistém bruselském soukromém domě byly objeveny dva dosud neznámé Rem- brandtovy obrazy. Jsou to miniaturní portréty malované na dubovém dřevě. Představují mladého muže s dlouhými hnědými vlasy a starce s čer- venou čepicí. Dle ryšů tváří se zoudí, že jsou te portréty Rembrandtových příbuzných. = Nový ředitel pařížské Opery. Ředitelem pařížské Opery byl jmenován bývalý ředitel »Divadla Umění« Rouche. Žurnalistům, kteří mu otevřeném listu metnul do tváře výčitku, že jeho cesta do Petrohradu byla připravována pouze na oko, aby dokazovala jaksi alibi dra. Daneva př katastrofálném telegramu a aby tím i Rusko bylc ošáleno. Milo je nám, že to můžeme konstatovati.
doktor Richet Nobelův Sokrates Rembrandtův Paříž Br Petrohrad Rusko pařížský opera divadlo uměný « Rouche
10 article
Prof. P. L. Bachmetěv. V Moskvě zemřel 27. října prof. Porfirij Ivano- vič Bachmetěv, který zaslouží si vřelé zmínky nejen jako veliký učenec, nýbrž i jako dobrý Slovan. P. I. Bachmetěv narodil se r. 1860 v selské starověrské rodině saratovské gubernie, skončil stu- dla na reálném učilišti v Syzrani, ale protože jako absolvent reálky tehdy nemohl vstoupiti na ruskou universitu, odešel na universitu do Curychu, kde zůstal až do r. 1890, obíraje se badáním v oblastí fysiky. R. 1890 pro svoje vědecké práce byl po- volán na universitu v Sofiji, kde učil až do vy- puknutí balkánské války, které zúčastnil se v bul- harských řadách jeho syn. Za války vrátil se do Ruska a přednášel v lidové universitě Šaňavského v Moskvě. V poslední době stalo se jeho jméno slavným ve vědeckém světě pokusy s t. zv. ana- biosou; nemohl věak pro nedostatek prostředků konat nákladné pokusy, až jistý kyjevský bohá mu věnoval 18.000 rublů, za které si zřízoval Moskvě laboratoř. Ani se nedočkal úplného zaří- zení; těžká choroba, arteriosklerosa, sklátila ho do hrobu dříve, než mohl svoje epochální dílo do- končit.
profesor P L Bachmetěv Moskva Porfirij Ivano Syzraň Curych Sofija Rusko univerzita Šaňavský
11 article
Bachmetěvova theorie anabiosy čili „zdánlivé smrti“, pod čím sluší rozuměti přechodní stav na hranicích života a smrti, opírala se o jeho badán se zamrzlými organismy, které při postupném tán znova obživují. Bachmetěv zkoumal „kritickou temperaturu u motýlů, při kolika stupních zimy v motýlím organismu zastavuje se fysiologický pro- ces, a při kolika stupních zimy jest možný ještě návrat k životu. Obtížné pokusy konal Bachmořěv nejprve na motýlech a přecházel dále ke zkouškám s hmyzem, žabami, ještěrkami, rybami a neto- nýry Perspektiva anablosy jest úžasně daleká. C kdyby se podařilo vědeckou methodou dosáhnout zastavení čínností lidského organismu na libovolnou dobu, aby potom zase životní proces mohl být ob- noven? Vzpomínají se pověstí o indických fakirech. kteří prý dovedou zastavit svou životní činnost dají se za živa pochovat, aby potom po jisté době vzkřísili se k životu. K uskutečnění této perspek- tivy jest ovšem ještě daleko, velmi daleko, ale smělá intuice ruského učence při vší jeho přísně věde- cké methodě nelekala se ani těchto vývodů. I takovou možností počítal: léčit souchotináře tak že by ho nechali zmrznout asi při 8° zimy, v tom stavu ho nechat asi 2—3 neděle, čím by kochovské bacily tuberkulosní byly zničeny a chorý člověl zachráněn. Nebo bylo by možno za neúrodných let přes zimu nechat „zmeznout“ ovce a na jaře je zase oživit. Praktičtější lidé pomýšleli na jiné zužitkování jeho badání. Bylo by možno zamrzáním ryb a ka viáru usnadnit jich vývoz, což jmenovitě při „čer- vené“ rybě (sevrjuga, jeseter) jest nesnadno, pro tože tento druh kaviáru při dnešním způsobu oše třování rychle se kaní.
Bachmetěvův
12 article
Vidět, že ruští lidé směle vedou své myšlenky do posledních důsledků. Pro nás je vzácnou vzpomínka na Bachmetěv i proto, že tento rnaký učenec při své vědecké práci nezapomínal na veřejné otázky a jmenovit vřele sledoval novoslovanské hnutí. P pražském sjezdě r. 1908 byl jedním z prvých, kteřo se hlásili ke slovanské práci. Když však viděl pe sofijském slezdě r. 1910, že myšlenka vzájemnost setkává se ještě s mnohým neporozuměním, staral se aspoň o to, aby v jednotlivých oborech nastalo sblížení. Jako nadšený včelař účastnil se sjezdů slovanských včelařů a byl sekretářem tří sjezdů Vítal myšlenku svazů slovanských lidí různýcl oborů, viděl ve svagech učitelů, zemědělců, léka atd. základ slovanského sblížení. K relormě pozemkových poměrů v Anglii.
Anglie
13 article
Kancléř pokladu Lloyd George přijal ve čtvrtek deputaci svazu městských nájemců, „Town tenants league“, vedenou starostou chathamským. která mu odevzdala pamětní spis, v němž 200.000 londýnských obchodníků solidárně pronáší své stížnosti na vyssávavý systém, jemuž jsou vydáni se strany majítelů městských pozemků. Poměry jsou takové, že městské pozemky ná- ležejí hrstce landlordů, kteří je vůbec neprodávají. nýbrž jen pronajímají na dlouhou dobu těm, kdo na nich staví obytné a obchodní domy. Prvotní smlouva o nájmu (leasehold) zní obyčejně na 99 let, pozdější leaseholds pak mohou býti obnoveny na 7 nebo 21 let. Jestliže obchodník, jenž na na- jatém pozemku postavil obchodní dům, se vzdá svého obchodu, prodá se svým obchodem také leasehold, jenž je u nástupců původního nájemce vždy kratší. Vyprší-M pak lensehold, použije vlast- ník pozemku, zejména zkvetl-li zatím obchod, této příležitosti k velikému zvýšení nájemného, jinak by musil obchodník bez jakékoli náhrady poze- mek vykliditi. Svaz nájemců domáhá se nápravy těchto poměrů, jež se zakládají na zastaralých řádech, které nevyhovují potřebám dnešního ži- vota. Lloyd George prohlásil deputaci jménem vlá- dy, že vláda jejich stanovisko schvaluje a že svou pozemkovou politiku přenese také na města, aby
Lloyd George svaz městský nájemce
14 article
blahopřáli k jmenování, prohlásil, že jeho hlavná snahou bude, pracovati k znovusesílení francouz- ského umění. Francie prý je příliš zaplaven uměním mnichovským, jež přichází do Paříže paděláno a znetvořeno. Francie se musí snažiti vrátit svému umění slávu a prestiž a Opery vy- kliditi pro hudbu, zpěváky a dekorace francouzské. To nechť je hlavním cílem Francie. Dal přednost tomu, aby byl samoten ředitelem, protože Opera vyžaduje absolutní jednoty vedení. Opera mus míti jediného ředitele, který sám je zodpovědný a je zajištěn před všemi nesváry a konfliktys společnostmi a členy. Nový objev lékařský, Z Londýna se ozna- muje: Londýnskému lékaři dri. Eduardu T. Rei- chertovi podařilo se učiniti objev, který bude míti neobyčejný význam hlavně v soudním lékař- ství. Od roku 1840 je známo, že jak zvířecí, tak i lidská krev má tu vlastnost, že při vysychání tvoří jakési krystalky, které mají nejrůznější tvar Různosti těchto krystalků nebyl dosud připisován význam, myslilo se, že je to náhodné. Reichert však nyní dokazuje, že každý druh zvířat a právě tak každý člověk má specifické krevní krystalky. dle kterých se absolutně jistě může soudit, ze kterého zvířete nebo člověka jsou. Dr. Reicheri je přesvědčen, že za nedlouho bude míti toto ro- zeznávání krevních krystalků v soudnictví tentýž význam, jako má nyní daktyloskopie. Krev dítěte prý vykazuje vždy tytéž tvary krystalků, jak krev otcova. Také Darwinova theorie je studiemi dra. Reicherta znovu potvrzena, neboť dr. Rei- chert konstatoval, že opice má krevní krystalky téhož druhu jako člověk.
Eduard Reichert doktor Reicheri Darwinův Francie Paříž Londýn Rei
15 article
= Rozčilující scéna udála se včera odpoledne na pařížské policejní prefektuře. O 5. hod. odpol dostavil se na ni elegantně oděný muž a žádal roz- čileným tonem za rozmluvu s policejním prefektem Tento byl vvšak zaměstnán a nařídil, aby nezná- mého příjal tajemník. Sotva ten hosta přijal a po- bídl ho, aby se posadil, vypálil na něj neznámý ránu z revolveru. Tajemník vyrazil mu zbraň z ru- ky. Neprodleně přichvátalo několik policistů, kteři útočníka zatkli. Zjistilo se, že útočník jmenuje s Gonderc, a že v těchto dnech uprchl z blázince = Pokus vraždy a samovraždy. Z Vídně 31. října. Dnes odpoledne střelil ve vražedném ú- myslu 45letý instalatér Schöller v VIII. okresez revolveru svoji 36letou milou Marii Koutnou a zra- nil ji těžce. Šám pak spáchal sebevnaždu. Schöl- ler byl vdovcem a udržoval již dlouho s Koutnou známost. Neměl peněz na činži a v zoufalství spá- chal svůj čin. zamezila zlořády a chránila obchodníky proti libo- vůli vlastníků pozemků. Slíbil, že vláda předloží sněmovně ke schválení zásadu návrhu, jejž svaz nájemců podává, Je jen spravedlivo, aby se ob- chodníku dostalo určité jístoty, což je všeobec- ným zájmem. Vláda navrhuje ve shodě se svazem nájemců dosazení nestranného rozhodčího soudu, jenž má býti složen z vynikajících obchodníků má z praktické zkušenosti rozhodovati sporné případy mezi vlastníkem pozemku a obchodníkem.
Schöller Koutná Vídeň
16 article Otázka místností české vysoké školy technické.
Otázka místností české vysoké školy technické. Z různých zpráv pozoruji, že ve veřejnost není znám pravý stav naší vysoké školy technické pokud místností se týče. Tato vysoká škola neměla dosud nikdy na růžích ustláno. Ani v dobách, kdy ještě byla spo- jena se svou německou sestrou, neměla valných místností. Po svém oddělení od německé techniky našla útulek na Karlově náměstí ve staré budově původně klášterní, později za kasárna užívané. Aby starou tuto budovu přizpůsobil alespoň po- někud potřebám vysoké školy, vystavěl znova zemský výbor království Českého, v jehož správě tehdy polytechnický ústav byl. část její, čelící náměstí, ponechávaje ostatní část na doby pozděj- ší, příhodnější. Hnedle potom přejal tuto vysokou školu stát který nechal ji dlouhá léta jen v této budově, ač hned od počátku upozorňoval sbor profesorský na nedostatečnost místností a dožadoval se stále nápravy, ale dlouho marně. Teprve před deseti lety pořídil stát budov pro tři profesory elektrotechniky a obecné fysiky a loni odevzdal k užívání šestí profesorům budov pro chemii, která původně stavěna byla pro čty profesory. A přece v původní budově na př. roku 1880 pěstovalo 83 různých nauk jen devatenáct profe- sorů technických a jeden uníversitní s 21 docenty a lektory, tedy celkem 41 učitelských sil asi pro šest set posluchačů. Dnes má táž vysoká škola 59 skutečných profesorů řádných a mimořádných s 71 titulárními a suplujícími profesory, docenty lektory, tedy celkem 130 učitelských sil, které 304 nauky pěstují pro 2800 posluchačů.
Karlov náměstí čelící náměstí
17 article
Tu nebude nikomu divno, že nynější budovy vysoké školy nestačí trojnásobnému po- čtu profesorů, kteří podávají skoro čtyžná- sobný počet nauk pětinásobnému počtu Posluchačů. Tu nikdo nebude se divíti, ž i značně veliké sály novější budovy na Karlově náměstí jsou dnes nedostatečné. Nechci tuto unavovati hroznými podrobnostmí ponechávaje je až pro případ, že bychom byli oslyšeni, připomenu jen hlavní. Nedostatku místností hledí se odpomoci tak že noví profesoři nechávají se v jediné světnic s profesory staršími a jejich asistenty a pak tím že k účelům vyučovacím najímají se byty v sou- kromých domech. Dnes užívá se za roční nájem asi sto padesát tisíc korun najatých místností ve dvanácti různých činžovních domech po celém mě- stě ve značných vzdálenostech roztroušených. Nehledě k tomu, že ani soukromým školám nedovolují úřady užíti takových místností, jsou posluchači nuceni přecházeti k jednotlivým před- náškám z jednoho domu do druhého, které jsou někdy značně vzdáleny, což při 50 hodinách tý- denních řádného vyučování má za následek opo- žďování, ztrátu času a zdraví a u poslůchačů slab- ších odebrání chuti k jakékoliv prácí. Kdo takto utlačuje profesory vysokých škol ten buď vůbec neví, co to jest práce vědecká, aneb vědomě působí k tomu, aby vědecká úroveň našt vysoké školy byla stlačena a zdatnost žáků aby byla snížena a zdraví všech, učitelů i žáků, otře- seno. Klamné je mínění, že opravou sesouvající se budovy bude vysoké škole pomoženo.
Karlov náměstí
18 article
Budova ta, po zevnější straně vzácná památk stavitelská města Prahy, k účelům školním napro- sto se nehodí. Síně její, které kdysi nazvány byly olověnými komorami, nechtěl sbor profesorský ni- kterak zabrati, když z nich odešel odbor chemi- cký a odhodlal se k tomu teprve z nouze, když byl úřady ponechán úplně na holičkách. Spěšnou opravou, která se nyní až po prázdninách provád bez vědomého cíle, nejen vysoké škole se nepo- může, ale opravou tou překáží se i těm, kdož v sousedství jejím dosud pracovali a rádi by i nyn tak činili. Tu musíme býti přípraveni na následky nej- smutnější, které bylo by možné odvrátiti jen teh- dy, kdyby popřálo se sluchu sboru profesorskému který svědomitě upozorňoval na cesty, jimíž opatřování učeben bráti se má, a který několikrá- te prohlásil, k čemu vždy po zralých úvahách do- spěl, že dosavadním zlořádům odpomoci se dá je- dině stavbou nové budovy. K tomu cíli podnikali různí profesoři této v- soké školy, zejména prof. Pacold. prof. Schulz prof. Koula a před dvěma roky prof. Bertl, úmor- nou práci, aby připravili čeho k tomu jest třeba ale dosud vždy marně. Budeme dnes šťastnější, kdy tak křiklavě vy- šlo na veřejnost, v jakých hrozných poměrech vy- soká škola technická jest, a že nedostává se pro- středků ke krytí i těch nejprimitivnějších po- třeb? Tu musíme si býti vědomi, že nechávati tu- to vysokou školu v poměrech dosavadních, zna Prof. Mat. Vančček. mená ubíjeti ji.
Pacold profesor Schulz Koula Bertl Mat Praha
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Případ koupě michelského velko- statku v městské radě pražské. Včera dopoledne konala se za předsedán starosty dra. Groše schůze rady král. hlav města Prahy, v níž jednalo se o aféře koupě michelského velkostatku pro obecní plynárn a sice za tím účelem, aby byl sdělen dosa- vadní výsledek vyšetřování v té- to záležitosti. O této schůzi byla vydá- na tato úřadní zpráva: „Presidium oznámilo radě městské, žep dr. Vejvar odpověděl z Karlových Varů, že k informaci a ku podávání faktických po- kynů pro vyjednávání o prodej pozemkůp V. Rennera v Michli obci pražské ustanovil si tehdejšího advokáta p. dra. Černohor- ského. Presidlum, poradivši se s pp. drem. Pinkasem a drem. Baštýřem, dopsalo p. dru. Černohorskému, aby sdělil s městskou radou. zdali jednal v uvedené věci s ně- kterými obecními staršími neb úřadníky obce nebo obecních pod- niků a se kterými, zda jim nějakou odměnu přislíbil nebo vyplatil. N tento přípis odpověděl p. dr. Černo ho ský, že se žádným členem sboru obecních starších, ani úřadníkem obce, ani obecních podniků o pro- deji michelských pozemků nevy jednával, nikomu ničeho neslíbi a také nevyplatil. Oba dopisy připojeny jsou ke spisům zavedeného řízení ve věci kou- pě michelských pozemků. K této zprávě dodáváme, že dr. Černohor ský v dopise doložil, že pro tentokráte z ocho- ty odpovídá v záležitosti, která se ho nijak netýče.
Groš doktor Vejvar V Renner Pinkas Baštýř Černohorský Černo Černohor Praha Karlová Vary Michle Presidlum
20 article
Obě odpovědi budou zaslány trestnímu soudu ke spisům, na jichž podkladě vede se vyšetřování, zahájené trestním oznámením dra. V. Boučka, se žádostí, aby na jich zá- kladě bylo provedeno další vyšetřování. K této zprávě o průběhu a usnesení měst- ské rady poznamenáváme: „Pomocné síly dra. Vejvara tedy byly zjištěny v osoběp dra. Černohorského. Toto zjištění vrhá do celé záležitosti velmi špatné světlo, poně- vadž dr. Vejvar k docílení výsledku koup velkostatku použil dra. Černohorského, který přece po své aféře rourové nemohl mít n radnici vliv věcný tak, že by obecní starší na jeho slovo, na jeho doporučení a na jeh ocenění něco dali a že by se také veřejně chtěli pochlubit, že jednají na základě dobro- zdání dra. Černohorského. Nemůže proto být pochybnosti, že úmysl dra. Vejvara, když za pomocníka vzal si dra. Černohorského, ne- mohl být jiný nežli ten, že pokládal dra Černohorského za způsobilého, aby pracova prostředky, kterými on, dr. Vejvar, sám pra- covat nechtěl. Jestliže dr. Černohorský prohlašuje, že on ani nejednal s obecními star- šími a obecními úřadníky, ani že odměny ni- komu neslíbil, ani ji nevyplatil, zůstá vá přece otevřena otázka, mnoho-l z obnosu 345.000 K dr. Černohorský dostal a kde tyto peníze jsou. Souhlasíme úplně, že městská rada postoupila dopisy dra. Vejvara a dra. Černohorského trestnímu sou- du, aby pátrání v obou směrech mohlo být za- hájeno. — Systém dr. Bouček. Systém dra. Bou čka v hledání „aspoň deseti zlodějů“ na praž- ské radnici podstatně se liší od řádného po- ctivého způsobu vyřizování takových případů jako je případ michelský. K tomu, co jsme ve včerejších večerních „Národních Listech“ napsali o podání dra. Boučka na c. k, zemské finanční ředitelství a na berní inspektorát v
doktor V Bouček Černohorský Vejvar Bouček
21 article
Karlíně, třeba ještě připojit několik pozná- mek. Dr. Bouček, podávaje toto podání u or- gánů finanční správy, dobře věděl, že se o těchto úřadů nedoví nic nového; jemu také se nejedná o nic jiného, než aby přivedl ně- které členy obecního zastupitelstva do trest- ního vyšetřování daňového. Jediná škoda při tom jest, že denunciační premie rovnající se 4 pokuty, jest odstraněna, takže dr. Bouček tímto způsobem nedostane se podílu na obnosu 345.000 K. Jinak ale poklá- dáme podání dra. Boučka u finančních úřadů za další doklad morální insanity dra. Boučka, poněvadž i toto podáníje stejně zbabělé, jako byla jeho nedělní řeč v národně-sociálním domě. Ve skutečnost dr. Bouček jen denuncoval, a tento úmysl oba- luje do pláštíku, že sbírá pomocí berní správy materiál pro důkaz pravdy. Jinak ovšemje zajímavo, že dr. Bouček hledí zastrašo- vat obecní starší před podáním žaloby na prof. Masaryka a dra. Boučka tím, že oznamuje, že bude předkládat materiál soudu postupně, jakmile vejdou ve zná- most jména členů obecního zastupitelstva, kteří žalobu spolupodepíší. Kdo nepode- piše, dostane od p. dra. Boučka par- don! Jsme tudíž docela zvláště zvědavi n to, kteří obecní starší si tímto způso- bem pardon vyprosí a žalobu na prok.
doktor Bouček profesor Masaryk Karlín sociální dům
22 article
Masaryka a dra. Boučka nepodají!! K po- věstem, zaznamenaným včera v pražských listech, dle nichž sdružení staročeských obec- ních starších prý se ve čtvrtek usneslo, aby jeho členové nepodali žaloby na prof. Masa- ryka a dra. Boučka, dovídáme se, že takové usnesení nebylo učiněno a že teprve se de- finitivní usnesení v té věci stane. Teprve po- tom bude možno vyslovovati se o tom, zdal staročeští obecní starší nepodáním žaloby by si opatřovali pardon dra. Boučka.. — Vyznamenání a jmenování na české lé- kařské fakultě. Z Vídně, 31. října. Jak se do- vídáme, udělil císař dvornímu radovi dru Karlu Pawlíkovi při odchodu na trvalý od- počinek komturský kříž řádu císaře Františka Josefa, jmenoval jeho nástupcem a řádným pro- fesorem mimořádného profesora dra. Václav Piťhu a vyznamenal titulárního mimořád- ného profesora dra. Václava Rubešku ti- tulem řádného profesora. Tato jmenování a vy- znamenání budou zejtra úřadně vyhlášena. — Vyznamenání na českých vysokých ško- lách technických. Z Vídně, 31. října. (K. k. Panovník udělil řádným profesorům české vy- soké školy technické v Praze Janu Koulov a Bedřichu Procházkovi, jakož i řádnému profesoru české techniky v Brně Michalu Ursinimu titul a charakter dvorní ch radů. Dále udělil řádnému profesoru na české vysoké škole technické v Praze dru. Theodoru Kašpárkovi řád železné koruny III. tř. — Arcivévoda Frantíšek Ferdínand vrátí se dnes ráno z dvorních honů v Německu do Prahy. zdčastní se tiché mše v kostele u sv. Jindřicha, na- čež odjede do Vídně.
Masaryk Bouček Pawlík František Josef Piťha Rubeška Koulov Procházka Ursini Theodor Kašpárek Frantíšek Ferdínand Jindřich Vídeň Brno Německo Praha soký škola technický v Praga český vysoký škola technický v Praga
23 article
— Zlatá svatba. Dávný stoupenec národn strany svobodomyslné a „Národních Listů“ par Jindřich Husák, vrch. komisař finanční stráže I tř. ve výslužbě na Král. Vinohradech, slaví v nej- užším rodinném kroužku dne 3. listopadu zlatou svatbu se svou chotí Kateřinou, rozenou Huszar- kovou, s níž byl oddán 3. listopadu 1863 v Lugo v Banátě. Jubilanti těší se stále dobrému zdraví. — Úmrti. Včera dopoledne náhle uprostře své horlivé pedagogické činnosti skonal pedago Julius Kocian, otec virtuosa Jarosla v Kociana, bratr velkoobchodníka s vínem a ma- jitele realit Karla Kociana a hudebního skla- datele a ředitele kůru Petra Kociana. Smrt stihla tohoto vynikajícího učitele právě, když svým žačkám na obecné škole v Ústí n. Orlicí přednášel. Zesnulý Julius Kocian narodil se r. 1851 Ústí n. Orl. ze staré rodiny Kocianů. Na školách ústeckých takřka výhradně působil. Po čas této své působnosti získal si srdce všech těch, které vy- učoval a i všech, s nimiž po svůj život přišel do styku. Julius Koclan byl činným také jako skla- datel: vydal velmi známou a hledanou školu na housle. Mimo to přispíval i do odborných časoplsů nejen jako učitel, alo i jako odborník ve štěpařství.
Husák Král Kateřina Julius Kocian Jaroslo Kocian Petro Kocian Julius Koclan Luga Banát Orlice Orlický
24 article
Pohřeb koná se na Dušičky v pondělí dne 3. t. m v Ústí n. Orl. o 10. hod. dopol. — Příjezd p. vyslance K. Vopičky do Prahy. Na cestě k nastoupení důležitého svého diploma- tického úřadu v Bukurešti přijede dnes v sobotu dne 1. listopadu ve 3.17 hod. odpoledne berlín- ským rychlikem do Prahy na státní nádraží v Hy- bernské ulici J. Exc. pan Karel J. Vopička, no- vě jmenovaný vyslanec a plnomocný ministr Spo- jených států severoamerických pro státy balkán- ské. Pan vyslanec K. Vopička pobude v Praze, kterou si chce po letech svého pobytu amerického prohlédnouti, asi jedenáct dní. Naše veřejnost, jež byla projevila při významném rozhodnutí presiden- ta W. Wilsona jmenovati váženého amerického Čecha vyslancem takový povděk, zajisté přijme vynikajícího úřadního hodnostáře americké Unie z krve české důstojně a srdečně zároven — Rozpočty král. hlav. města Prahy na rok 1914. Ve včerejší schůzi městské rady bylo zahá- jeno jednání o rozpočtech na rok 1914 a to o roz- počtech zvláštních fondů. Zpravodajem jest ředl- tel účtárny Jiříkovský. Projednány byly ze- jména fond ústavu chudých (řádná potřeba 446.373 korun, úhrada 138.855 K), fond chudobnic u sv.
K Vopička J Vopička W Wilson Čecho Jiříkovský Ústí Orlický Praha Bukurešť ha bernský ulice spo fond ústav chudá
25 article
Bartoloměje a sv. Vojtěcha (řádná potřeba 304.311 korun, schodek 101.678 K). Usneseno bylo, aby v městském chudobinci byl zvýšen denní výměrel ze 44 na 48 hal., čímž stoupne schodek o 6394 k 80 hal. Fond chudobnice na Karlově vykazuje po- třebu řádnou 153.556 K, úhradu 62.194 K, schodel 96.362 K. Dále projednány fond obročnický, sirot- čí, fond čelední pokladny a fond ústavu manželů Olivových v Říčanech, jenž vykazuje potřebu 89.675 K a úhradu 94.944 K. tedy přebytek 5269 Přebytku tohoto použije se ke zmenšení schodku, který od r. 1907 byl ve stálém vzestupu až koncem roku 1912 dosáhl výše 84.361 K. Městské účtárně přikázán byl podnět praesidia, by rozpočtový rk končil jako u státu posledním červnem. Změnu tuto bylo by ovšem možno provésti teprve v roce 1915. — Z výkonného komitétu organisovaného učí- telstva. Vzhledem k aféře, která vyvolána byla n manifestační schůzi učitelstva Velké Prahy v Ms- šťanské besedě v neděli dne 26. října, prohlašuje výkonný komitét českého organisovaného učitel- stva, že Svaz učitelstva Velké Prahy i jednota žiž- kovská jsou mimo zemské ústřední organisace uči- telské, že Svaz pražského učítelstva zaujímá své vlastní stanovisko a podniká své akce na vlastní svou zodpovědnost. Nemají tudíž organisace zem- ské ani výkonný komitét organisovaného učitel- stva žádné účasti na jeho akcích. Stanovisko uči- telstva organisovaného v zemských ústředníc organisacích ke stranám politickým a k vládě dáno jest proklamací ze dne 3. října a smýšlení učitel- stva organisovaného projeví se na manifestačníc schůzích, které svolávají naši důvěrníci.
Bartoloměj svatý . Vojtěch Říčany Velká Praha Velká Praha svaz pražský učítelstva
26 article
— Deputace Svazu učitelských spolků Velké Prahy podala ve čtvrtek na místodržitelství au zem. komise memorandum, obsahující usnesení ne- dělní schůze v Měšťanské besedě. Místodržitel kníže Thun v rozmluvě sdělil kroky, které jako předneda zem. školní rady jednak u vlády, jednak u předsedy zem. komise učinil za účelem provisoria pro učitelstvo, že však nemá naděje v možnost provisoria v té výši, jak žádá osnova úpravy, vyšlé ze školské komise. Předseda zem. správní komise hr. Schönborn deputaci sdělil, že pro letošní rok (1913) nemůže komise ničeho učitelstvu poskytnou- tl. Pokud se týče r. 1914, předloží komise během několika neděl k nejvyššímu schválení návrh mo- dalit provisorní výpomoci, takže v příznivém pří- padě, budou-li totiž potřebné finanční prostředky zajištěny, začalo by se s výplatou v květnu nebo červnu, ačkoliv ani to nelze zajistiti. Deputace znovu upozornila na okolnost, že novými daněmi zvýšeny bez tak nesnesitelně vysoké činže v ob- oích Velké Prahy, zdraženy existenční potřeby vů- bec, takže učitelstvu je třeba pomoci důkladné rychlé: za tou příčinou nechť komise vyžádá sl nejvyšší zmocnění k tomu, aby použiti směla vý- nosu nových dávek na provisorní úpravu ve výsi zákonné osnovy, vypracováné školskou komisí kdyby výnos ten nepostačoval, aby si vyžádal buď zálohu nebo lepší dotování zemských finanč- ních prostředků
Thun Schönborn svaz učitelský spolek Velká Praha Velká Praha
27 article
— Z městské rady pražské. Ve včerejší schůi byla doporučena žádost společenstva cukrářů atd. v Praze, aby v neděli dne 2. listopadu bylo dovo- leno provozovati obchod se svícemi a zbožím voskařským až do 2. hodiny odpolední. — Úřadu stavebnímu uloženo, aby přikročil k parcelaci sta- vebního bloku Na Rybářích, jenž má býti zastaven dvou a třípatrovými budovami. Blok tento byl pů- vodně reservován místodržitelství k stavbě budovy pro technické oddělení, z čehož nyní sešlo. — Ná- jemníkům v domě čp. 380 a 379-II. v Podskalí bude dána v terminu listopadovém výpověď a v únoru budou oba domy, jež už nelze ve stavu dosavad- ním udržovati, sbourány. Tím vyhoví se i opráv- něným stížnostem obyvatelstva sousedních domů. — Stanislavu Vávrovi povolena stavba 4patrového domu na staveništi č. 1 na nároží Platnéřské a Ža- tecké ulice. — Kancelářský adjunkt Václav Ho- rejsek povýšen do VIII. třídy hodnostní. — Mag. sekretář JUDr. Emil Svoboda resignoval n své místo, byv jmenován mimořádným profesorem vysokého učení technického. — Slavnost svěcení nové budovy měst. sirotčince bude se konati 15. li- stopadu t. r. — Podnět praesidia, aby některá ulic pražských byla pojmenována po hraběti Kaunicovi, byl přikázán příslušné komisi. — Vzhle- dem k došlým stížnostem bude požádáno poštovní ředitelství, aby vedlejší telefonní stanice byly abo- nentům zachovány a nebyly proti jejich úsilí pře- měňovány ve stanice hlavní — Z cejchovní služby. Smluvní cejchmistři Jan Ferkl v Mnichovu Hradišti. Václav Sla- vík v Táboře a Jan Stadler v Krumlově byli ad personam zařaděni do XI. služ. třídy státních úřaďníků.
Vávra Václav ho Mag JUDr Svoboda Kaunic Ferkl Sl Stadler Praha Podskalí Mnichov Tábor Krumlov 379II
28 article
— Z místodržitelské účtárny. Místodržitelem byli jmenováni: účetními revidenty účet. oficia- lové Jan Makarius. Bohumil Neuma nn. Ferd. Douša, Jan Rojt a Frant. Bureši účet- ními oficiály účetní asistenti Josef Kosina, Václav Žežula, Josef Vosáhlo. Viktor Svo- boda a Eduard Klener a účetními asistenty úěetní praktikanti Miloslav Roček, Jiří Säckl Jan Ruprich. Bohumil Menčík a Aug. Maynel. — Vojenský věstník. G.-m. Vilém Pucherna pověřený agendami inspektora technického dělo- střelectva, byl jmenován jeho inspektorem — Vyznamenaní na německých vysokých ško- lách pražských. Z Vídně, 31. října. (K. k.) Císař udělil řádnému profesoru na německé universitě v Praze dru. Max. Grünertovi a řádnému pro- fesoru německé vysoké školy technické v Praze Karlu Mikolaschkovi titul a charakter dvor- ních radů. Dále řádněmu profesoru na německé vy- soké škole technické v Praze Zdeňkovi ryt. Schu- bertovi ze Solderna řád železné koruny III. třídy. — Z městské rady na Král. Vinohradech. Usne- seno zakročiti na příslušných místech ve prospěch uzákonění služební pragmatiky státních úřadníků — K výplatě poukázán osobní náklad na čtvrt ročník při měšťanské škole chlapecké v Perunově ulicii spolu usneseno zažádati o státní subvenci. — Se zřetelem k ustanovení místního policejního řá- du zamítnuta žádost některých obchodníků na Ty- lově náměstí, aby směli vykládati zboží před krá- mem. — Panu J. Vlasákovi, místru lakýrnickému. povoleno na zkoušku umístiti k uličním stromům
Makarius Bohumil Douša Rojt František Bureš Kosina Žežula Vosáhlo Viktor Svo Klener Roček Säckl Ruprich Menčík Aug Pucherna Max Grünert Mikolaschk Zdeněk Král J Vlasák Vídeň Praha lovit náměstí vysoký škola technický v Praga soký škola technický v Praga NN