2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
1. listopadu 1913. Číslo 300.
4
article
sko si války se Srbskem a Řeckem ne-
přeje a že by válka byla nerozváž-
nou sázkou, protože bulharské vojsko je vyčer-
páno a nedostává se zásob. Oba generálové byl
pro to, aby se spor vyřídil smírně, ano i kdyby
Srbsko odřeklo jíti na soud ruského cara, aby voj-
sko bylo odvedeno od Čataldže a Bulairu a roz-
puštěno domů pracovat polní práce,
teprve na podzim, kdyby nevyhnutelno bylo, aby
zase bylo svoláno pod prapory. Generálové
1íčili stav bulharské armády tak, že
nemohlo být na novou vojnu ani po-
myšlení. Vojáci reptali a chtěli domů praco-
vat ina polích. Byli pouštěni na dovolenou v ta-
kovém počtu, že jich 29. června bylo na dovolen
80—100,000 mužů. Ministerská rada i generálové
byli pro arbitráž ruského cara a myslili, že Srbsk
se mu vzpouzí a musí býti hrozbou na oko donu-
ceno podrobiti se mu. Ministerská rada uložíla ge-
nerálům oznámíti vojákům, že se otázka brzy roz
hodne a podobá se, že všichni budou propuštěn
domů.
Srbsko
Řecko
5
article
Král schválil smírnou polltiku
Generál Fičev oznámil, že pojede do clziny, a ge-
nerál Savov se přípravoval na cestu do Paříže
Dr. Danev pak se chystal do Petrohradu. Bo-
jovní byli pouze Rizov, Tošev, Gena-
diev a Radoslavov. Ministři sice dostával
nepodepsané výbrůžné listy, že budou pověšeni n
kandelábry, nebude-li válka se Srbskem, ale oni
toho nedbalí, vědouce, že všechen národ i všechn
vojsko jest pro mír. Z listů si nejbojovněji vedly
„Večerna Pošta“ (blíženec Reichspostu) a „Dnev-
ník“. Vláda ovšem počítala také s tím, že by válk
Bulharsku, kdyby ji zavinilo, vynesla nepřízeň
ano nenávist celé Evropy. Ruský car, anglícký král
německý císař telegraficky zrazovali od války.
Nám — praví p. Abrašev za vládu dra. Da-
neva — nyní vytýkají, že jsme byli lehkověrní
naivní a neprozíráví. Ale co jsme mohli jiného, nežl
míti plné přesvědčení, že vojny nebude? Vždyo
nám bylo známo, že naši vojáci se bratříčkují ne-
jen se srbskými, nýbrž i řeckými, a že si navzájen
přísahají proti sobě nebojovat.
Najednou, nepředvídaně, zrádně poslán kata-
strožálný rozkaz a válka i neštěstí naše bylo ho-
tovol Kdo ten rozkaz dal, ten telegram poslal? T
je dosud hádanka, neboť nemohu věřiti, že by t
byl gen. Savov, jenž byl proti válce tak rozhodně
jako my všichni. Nemůžeme jinak, než prohlásitia
co se stalo 16. (29.) června, bylo spiknutím proti
Bulharsku, komplotem, spískaným některým cizím
vátem.
Fičev
Danev
Tošev
Gen
Radoslavov
Savov
Paříž
Petrohrad
Srbsko
Bulharsko
Evropa
Večerna Pošta
6
article
Který stát by to byl? Který stát mohl v tom
spatřovati svůj zájem, rozpadne-li se balkánský spo-
lek a stanou-li se včerejší slavní vítězové a spo-
jenci dnešního dne odpornými bratrovrahy? Ten
stát je třeba zjistit a bezohledně odhaliti toho
Bulharsku, kdo se mu propůjčil, neboť to je zločine
horší Herostrata. Vinníka třeba odhalit a ztrestat
a potom navzájem si odpustit prolitou krev, ob-
novit bratrství i spolek, jenž bude pak nerozvíži
telný. Balkánci mají starou pověru, že budova, d
základů které zazděn člověk, bude nerozborná. Ti-
sícové a tisícové vojínů bulharských, srbských
řeckých, padlých ve válce spojenců, učiní obnoven
balkánský spolek nerozbornýml
Události se v osvětlení p. Abraševa jevi do-
cela jinak. Podle toho kvas, na který bulharští dů-
stojníci na Zletově odpoledne 29. června pozvali
své srbské druhy, nebyl kvasem japonským, mají-
cím přetvářkou oblouditi obět, vyhlédautou k zá-
keřnému přepadu, nýbrž byla to schůzka a pitka
dobrých kamarádů, jakými bulharští důstojníci chtě-
li býti srbským právě tak, jako se mužstvo obou
armád spolu pobratřovalo. Bulharští důstojníci ob-
drželi rozkaz k útoku teprve po této večeří a ni-
koli před ní. Padá tedy s Bulharů hanba lsti
zrady.
Balkánec
Bulhar
Bulharsko
7
article
Že p. Abrašev pravdívě věc vylíčil, vysvít
nyní z překvapení obou stran, které následovalo-
Srbové vinili Bulhary ze zrady, Bulhaři Srby, nebot
ani jedni, ani druzí nepochopovali, jakou mruzko
intrikou, již podobné neznají dějiny, byli najedno
přinuceni, aby si byli z přátel nepřáteli. Není po-
chyby, že intríka počítala s psychologlí tohoto mo-
mentu a chtěla způsobiti to vzájemné rozhořčení
s kterým se potom Srbové a Bulhaři drali.
Po vysvětlení p. Abraševa také jest jasno, ž
dr. Danev nemohl býti do intriky zasvěcen a že
se na cestu do Petrohradu chystal docela poctivě
Mýlil se tedy Tresič-Pavičič, když mu ve svém
Srba
Bulhar
doktor
Danev
Tresič
Pavičič
Petrohrad
8
article
mentace jsou slohovými vadami této pohádkové
opery. Mezi tímto orkestrem, přecpaným polyfo-
nicky, přesyceným instrumentačně a vzdouvajícím
se často k pathetickému výrazu a mezi scénou, na
níž objevují se prostinské obrázky dětské pohád-
ky, a s níž zaznívají prostonárodní písně dětské,
je nepřeklenutelná propast, která zraku našemu
dnes daleko víc se rozevírá než v době prvního
nadšení pro Humperdinckovu operu.
Z našich operních divadel, jež obě současně
„Perníkovou chaloupku“ připravovala, první do-
stavilo se s ní vinohradské. Jeho premiera nás
přesvědčila, že opera Humperdinckova se tu za
vedení p. Čelanského pečlivě studovala. Ale nedo-
studovala. Přišla jako nedonošený plod na svět.
Bylo to znáti na zpěvních partiích a zvláště na
rythmickém nesouladu mezi scénou a orkestrem.
Další reprisy budou mít za úkol býti spolu i další-
mi zkouškami. Doufáme, že tento úkol splní, a že
pak reprodukce „Perníkové chaloupky“, bude
stejně vyníkající jako byly až dosud všechny ope-
ry, p. Čelanským provedené. Dvě dětské role
vnějším úspěchem představovaly slč. Drozenovaa
Kalivodova, Klapzubu slč. Vastlova, rodiče dítek
slč. Vronská a p. Ouředník, zjevení slč. Laušman-
nová a Procházková. „Perníková chaloupka“, osa-
zená v případný scénický rámec, přijata byla obe-
censtvem ve Vinohradském divadle se stejnou po-
chvalou jako před léty v Národním divadle, když
byla ještě novinkou. Potlesk sklízeli nejen solisté.
aš.
ýbrž i dirigent a režisér p. Lanhaus.
Humperdinckův
Čelanský
Drozenovaa Kalivodův
Klapzuba
Vastlův
Vronská
Ouředník
Laušman
Lanhaus
národní divadlo
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Dr. Charles Richet, který, jak jsme již
včera oznámili, má letos obdržeti Nobelovu cenu
za lékařství, nar. se 26. srpna 1850 v Paříží
studoval na Sorbonně. Napsal řadu lékařských
knih, byl činným také v belletrii: napsal drama
»Circe« a »Sokrates«, román »Bolest jiných«
jako přívrzenec mírového hnutí dílo »Války
mír«. Richet je předsedou francouzské mírové
společnosti.
— Dva Rembrandtovy obrazy objeveny. Z Bru-
selu se oznamuje: V jistém bruselském soukromém
domě byly objeveny dva dosud neznámé Rem-
brandtovy obrazy. Jsou to miniaturní portréty
malované na dubovém dřevě. Představují mladého
muže s dlouhými hnědými vlasy a starce s čer-
venou čepicí. Dle ryšů tváří se zoudí, že jsou te
portréty Rembrandtových příbuzných.
= Nový ředitel pařížské Opery. Ředitelem
pařížské Opery byl jmenován bývalý ředitel
»Divadla Umění« Rouche. Žurnalistům, kteří mu
otevřeném listu metnul do tváře výčitku, že jeho
cesta do Petrohradu byla připravována pouze na
oko, aby dokazovala jaksi alibi dra. Daneva př
katastrofálném telegramu a aby tím i Rusko bylc
ošáleno. Milo je nám, že to můžeme konstatovati.
doktor
Richet
Nobelův
Sokrates
Rembrandtův
Paříž
Br
Petrohrad
Rusko
pařížský opera
divadlo uměný « Rouche
10
article
Prof. P. L. Bachmetěv.
V Moskvě zemřel 27. října prof. Porfirij Ivano-
vič Bachmetěv, který zaslouží si vřelé zmínky
nejen jako veliký učenec, nýbrž i jako dobrý
Slovan.
P. I. Bachmetěv narodil se r. 1860 v selské
starověrské rodině saratovské gubernie, skončil stu-
dla na reálném učilišti v Syzrani, ale protože jako
absolvent reálky tehdy nemohl vstoupiti na ruskou
universitu, odešel na universitu do Curychu, kde
zůstal až do r. 1890, obíraje se badáním v oblastí
fysiky. R. 1890 pro svoje vědecké práce byl po-
volán na universitu v Sofiji, kde učil až do vy-
puknutí balkánské války, které zúčastnil se v bul-
harských řadách jeho syn. Za války vrátil se do
Ruska a přednášel v lidové universitě Šaňavského
v Moskvě. V poslední době stalo se jeho jméno
slavným ve vědeckém světě pokusy s t. zv. ana-
biosou; nemohl věak pro nedostatek prostředků
konat nákladné pokusy, až jistý kyjevský bohá
mu věnoval 18.000 rublů, za které si zřízoval
Moskvě laboratoř. Ani se nedočkal úplného zaří-
zení; těžká choroba, arteriosklerosa, sklátila ho
do hrobu dříve, než mohl svoje epochální dílo do-
končit.
profesor
P L Bachmetěv
Moskva
Porfirij Ivano
Syzraň
Curych
Sofija
Rusko
univerzita Šaňavský
11
article
Bachmetěvova theorie anabiosy čili „zdánlivé
smrti“, pod čím sluší rozuměti přechodní stav na
hranicích života a smrti, opírala se o jeho badán
se zamrzlými organismy, které při postupném tán
znova obživují. Bachmetěv zkoumal „kritickou
temperaturu u motýlů, při kolika stupních zimy
v motýlím organismu zastavuje se fysiologický pro-
ces, a při kolika stupních zimy jest možný ještě
návrat k životu. Obtížné pokusy konal Bachmořěv
nejprve na motýlech a přecházel dále ke zkouškám
s hmyzem, žabami, ještěrkami, rybami a neto-
nýry
Perspektiva anablosy jest úžasně daleká. C
kdyby se podařilo vědeckou methodou dosáhnout
zastavení čínností lidského organismu na libovolnou
dobu, aby potom zase životní proces mohl být ob-
noven? Vzpomínají se pověstí o indických fakirech.
kteří prý dovedou zastavit svou životní činnost
dají se za živa pochovat, aby potom po jisté době
vzkřísili se k životu. K uskutečnění této perspek-
tivy jest ovšem ještě daleko, velmi daleko, ale smělá
intuice ruského učence při vší jeho přísně věde-
cké methodě nelekala se ani těchto vývodů. I
takovou možností počítal: léčit souchotináře tak
že by ho nechali zmrznout asi při 8° zimy, v tom
stavu ho nechat asi 2—3 neděle, čím by kochovské
bacily tuberkulosní byly zničeny a chorý člověl
zachráněn. Nebo bylo by možno za neúrodných
let přes zimu nechat „zmeznout“ ovce a na jaře
je zase oživit.
Praktičtější lidé pomýšleli na jiné zužitkování
jeho badání. Bylo by možno zamrzáním ryb a ka
viáru usnadnit jich vývoz, což jmenovitě při „čer-
vené“ rybě (sevrjuga, jeseter) jest nesnadno, pro
tože tento druh kaviáru při dnešním způsobu oše
třování rychle se kaní.
Bachmetěvův
12
article
Vidět, že ruští lidé směle vedou své myšlenky
do posledních důsledků.
Pro nás je vzácnou vzpomínka na Bachmetěv
i proto, že tento rnaký učenec při své vědecké
práci nezapomínal na veřejné otázky a jmenovit
vřele sledoval novoslovanské hnutí. P
pražském sjezdě r. 1908 byl jedním z prvých, kteřo
se hlásili ke slovanské práci. Když však viděl pe
sofijském slezdě r. 1910, že myšlenka vzájemnost
setkává se ještě s mnohým neporozuměním, staral
se aspoň o to, aby v jednotlivých oborech nastalo
sblížení. Jako nadšený včelař účastnil se sjezdů
slovanských včelařů a byl sekretářem tří sjezdů
Vítal myšlenku svazů slovanských lidí různýcl
oborů, viděl ve svagech učitelů, zemědělců, léka
atd. základ slovanského sblížení.
K relormě pozemkových poměrů v Anglii.
Anglie
13
article
Kancléř pokladu Lloyd George přijal ve
čtvrtek deputaci svazu městských nájemců, „Town
tenants league“, vedenou starostou chathamským.
která mu odevzdala pamětní spis, v němž 200.000
londýnských obchodníků solidárně pronáší své
stížnosti na vyssávavý systém, jemuž jsou vydáni
se strany majítelů městských pozemků.
Poměry jsou takové, že městské pozemky ná-
ležejí hrstce landlordů, kteří je vůbec neprodávají.
nýbrž jen pronajímají na dlouhou dobu těm, kdo
na nich staví obytné a obchodní domy. Prvotní
smlouva o nájmu (leasehold) zní obyčejně na 99
let, pozdější leaseholds pak mohou býti obnoveny
na 7 nebo 21 let. Jestliže obchodník, jenž na na-
jatém pozemku postavil obchodní dům, se vzdá
svého obchodu, prodá se svým obchodem také
leasehold, jenž je u nástupců původního nájemce
vždy kratší. Vyprší-M pak lensehold, použije vlast-
ník pozemku, zejména zkvetl-li zatím obchod, této
příležitosti k velikému zvýšení nájemného, jinak
by musil obchodník bez jakékoli náhrady poze-
mek vykliditi. Svaz nájemců domáhá se nápravy
těchto poměrů, jež se zakládají na zastaralých
řádech, které nevyhovují potřebám dnešního ži-
vota.
Lloyd George prohlásil deputaci jménem vlá-
dy, že vláda jejich stanovisko schvaluje a že svou
pozemkovou politiku přenese také na města, aby
Lloyd George
svaz městský nájemce
14
article
blahopřáli k jmenování, prohlásil, že jeho hlavná
snahou bude, pracovati k znovusesílení francouz-
ského umění. Francie prý je příliš zaplaven
uměním mnichovským, jež přichází do Paříže
paděláno a znetvořeno. Francie se musí snažiti
vrátit svému umění slávu a prestiž a Opery vy-
kliditi pro hudbu, zpěváky a dekorace francouzské.
To nechť je hlavním cílem Francie. Dal přednost
tomu, aby byl samoten ředitelem, protože Opera
vyžaduje absolutní jednoty vedení. Opera mus
míti jediného ředitele, který sám je zodpovědný
a je zajištěn před všemi nesváry a konfliktys
společnostmi a členy.
Nový objev lékařský, Z Londýna se ozna-
muje: Londýnskému lékaři dri. Eduardu T. Rei-
chertovi podařilo se učiniti objev, který bude
míti neobyčejný význam hlavně v soudním lékař-
ství. Od roku 1840 je známo, že jak zvířecí, tak
i lidská krev má tu vlastnost, že při vysychání
tvoří jakési krystalky, které mají nejrůznější tvar
Různosti těchto krystalků nebyl dosud připisován
význam, myslilo se, že je to náhodné. Reichert
však nyní dokazuje, že každý druh zvířat a právě
tak každý člověk má specifické krevní krystalky.
dle kterých se absolutně jistě může soudit, ze
kterého zvířete nebo člověka jsou. Dr. Reicheri
je přesvědčen, že za nedlouho bude míti toto ro-
zeznávání krevních krystalků v soudnictví tentýž
význam, jako má nyní daktyloskopie. Krev dítěte
prý vykazuje vždy tytéž tvary krystalků, jak
krev otcova. Také Darwinova theorie je studiemi
dra. Reicherta znovu potvrzena, neboť dr. Rei-
chert konstatoval, že opice má krevní krystalky
téhož druhu jako člověk.
Eduard
Reichert
doktor
Reicheri
Darwinův
Francie
Paříž
Londýn
Rei
15
article
= Rozčilující scéna udála se včera odpoledne
na pařížské policejní prefektuře. O 5. hod. odpol
dostavil se na ni elegantně oděný muž a žádal roz-
čileným tonem za rozmluvu s policejním prefektem
Tento byl vvšak zaměstnán a nařídil, aby nezná-
mého příjal tajemník. Sotva ten hosta přijal a po-
bídl ho, aby se posadil, vypálil na něj neznámý
ránu z revolveru. Tajemník vyrazil mu zbraň z ru-
ky. Neprodleně přichvátalo několik policistů, kteři
útočníka zatkli. Zjistilo se, že útočník jmenuje s
Gonderc, a že v těchto dnech uprchl z blázince
= Pokus vraždy a samovraždy. Z Vídně
31. října. Dnes odpoledne střelil ve vražedném ú-
myslu 45letý instalatér Schöller v VIII. okresez
revolveru svoji 36letou milou Marii Koutnou a zra-
nil ji těžce. Šám pak spáchal sebevnaždu. Schöl-
ler byl vdovcem a udržoval již dlouho s Koutnou
známost. Neměl peněz na činži a v zoufalství spá-
chal svůj čin.
zamezila zlořády a chránila obchodníky proti libo-
vůli vlastníků pozemků. Slíbil, že vláda předloží
sněmovně ke schválení zásadu návrhu, jejž svaz
nájemců podává, Je jen spravedlivo, aby se ob-
chodníku dostalo určité jístoty, což je všeobec-
ným zájmem. Vláda navrhuje ve shodě se svazem
nájemců dosazení nestranného rozhodčího soudu,
jenž má býti složen z vynikajících obchodníků
má z praktické zkušenosti rozhodovati sporné
případy mezi vlastníkem pozemku a obchodníkem.
Schöller
Koutná
Vídeň
16
article
Otázka místností české vysoké
školy technické.
Otázka místností české vysoké
školy technické.
Z různých zpráv pozoruji, že ve veřejnost
není znám pravý stav naší vysoké školy technické
pokud místností se týče.
Tato vysoká škola neměla dosud nikdy na
růžích ustláno. Ani v dobách, kdy ještě byla spo-
jena se svou německou sestrou, neměla valných
místností. Po svém oddělení od německé techniky
našla útulek na Karlově náměstí ve staré budově
původně klášterní, později za kasárna užívané.
Aby starou tuto budovu přizpůsobil alespoň po-
někud potřebám vysoké školy, vystavěl znova
zemský výbor království Českého, v jehož správě
tehdy polytechnický ústav byl. část její, čelící
náměstí, ponechávaje ostatní část na doby pozděj-
ší, příhodnější.
Hnedle potom přejal tuto vysokou školu stát
který nechal ji dlouhá léta jen v této budově, ač
hned od počátku upozorňoval sbor profesorský na
nedostatečnost místností a dožadoval se stále
nápravy, ale dlouho marně.
Teprve před deseti lety pořídil stát budov
pro tři profesory elektrotechniky a obecné fysiky
a loni odevzdal k užívání šestí profesorům budov
pro chemii, která původně stavěna byla pro čty
profesory.
A přece v původní budově na př. roku 1880
pěstovalo 83 různých nauk jen devatenáct profe-
sorů technických a jeden uníversitní s 21 docenty
a lektory, tedy celkem 41 učitelských sil asi pro
šest set posluchačů. Dnes má táž vysoká škola
59 skutečných profesorů řádných a mimořádných
s 71 titulárními a suplujícími profesory, docenty
lektory, tedy celkem 130 učitelských sil, které
304 nauky pěstují pro 2800 posluchačů.
Karlov náměstí
čelící náměstí
17
article
Tu nebude nikomu divno, že nynější budovy
vysoké školy nestačí trojnásobnému po-
čtu profesorů, kteří podávají skoro čtyžná-
sobný počet nauk pětinásobnému počtu
Posluchačů. Tu nikdo nebude se divíti, ž
i značně veliké sály novější budovy na Karlově
náměstí jsou dnes nedostatečné.
Nechci tuto unavovati hroznými podrobnostmí
ponechávaje je až pro případ, že bychom byli
oslyšeni, připomenu jen hlavní.
Nedostatku místností hledí se odpomoci tak
že noví profesoři nechávají se v jediné světnic
s profesory staršími a jejich asistenty a pak tím
že k účelům vyučovacím najímají se byty v sou-
kromých domech. Dnes užívá se za roční nájem
asi sto padesát tisíc korun najatých místností ve
dvanácti různých činžovních domech po celém mě-
stě ve značných vzdálenostech roztroušených.
Nehledě k tomu, že ani soukromým školám
nedovolují úřady užíti takových místností, jsou
posluchači nuceni přecházeti k jednotlivým před-
náškám z jednoho domu do druhého, které jsou
někdy značně vzdáleny, což při 50 hodinách tý-
denních řádného vyučování má za následek opo-
žďování, ztrátu času a zdraví a u poslůchačů slab-
ších odebrání chuti k jakékoliv prácí.
Kdo takto utlačuje profesory vysokých škol
ten buď vůbec neví, co to jest práce vědecká, aneb
vědomě působí k tomu, aby vědecká úroveň našt
vysoké školy byla stlačena a zdatnost žáků aby
byla snížena a zdraví všech, učitelů i žáků, otře-
seno.
Klamné je mínění, že opravou sesouvající se
budovy bude vysoké škole pomoženo.
Karlov náměstí
18
article
Budova ta, po zevnější straně vzácná památk
stavitelská města Prahy, k účelům školním napro-
sto se nehodí. Síně její, které kdysi nazvány byly
olověnými komorami, nechtěl sbor profesorský ni-
kterak zabrati, když z nich odešel odbor chemi-
cký a odhodlal se k tomu teprve z nouze, když
byl úřady ponechán úplně na holičkách. Spěšnou
opravou, která se nyní až po prázdninách provád
bez vědomého cíle, nejen vysoké škole se nepo-
může, ale opravou tou překáží se i těm, kdož v
sousedství jejím dosud pracovali a rádi by i nyn
tak činili.
Tu musíme býti přípraveni na následky nej-
smutnější, které bylo by možné odvrátiti jen teh-
dy, kdyby popřálo se sluchu sboru profesorskému
který svědomitě upozorňoval na cesty, jimíž
opatřování učeben bráti se má, a který několikrá-
te prohlásil, k čemu vždy po zralých úvahách do-
spěl, že dosavadním zlořádům odpomoci se dá je-
dině stavbou nové budovy.
K tomu cíli podnikali různí profesoři této v-
soké školy, zejména prof. Pacold. prof. Schulz
prof. Koula a před dvěma roky prof. Bertl, úmor-
nou práci, aby připravili čeho k tomu jest třeba
ale dosud vždy marně.
Budeme dnes šťastnější, kdy tak křiklavě vy-
šlo na veřejnost, v jakých hrozných poměrech vy-
soká škola technická jest, a že nedostává se pro-
středků ke krytí i těch nejprimitivnějších po-
třeb? Tu musíme si býti vědomi, že nechávati tu-
to vysokou školu v poměrech dosavadních, zna
Prof. Mat. Vančček.
mená ubíjeti ji.
Pacold
profesor
Schulz
Koula
Bertl
Mat
Praha
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Případ koupě michelského velko-
statku v městské radě pražské.
Včera dopoledne konala se za předsedán
starosty dra. Groše schůze rady král. hlav
města Prahy, v níž jednalo se o aféře koupě
michelského velkostatku pro obecní plynárn
a sice za tím účelem, aby byl sdělen dosa-
vadní výsledek vyšetřování v té-
to záležitosti. O této schůzi byla vydá-
na tato úřadní zpráva:
„Presidium oznámilo radě městské, žep
dr. Vejvar odpověděl z Karlových Varů,
že k informaci a ku podávání faktických po-
kynů pro vyjednávání o prodej pozemkůp
V. Rennera v Michli obci pražské ustanovil
si tehdejšího advokáta p. dra. Černohor-
ského. Presidlum, poradivši se s pp. drem.
Pinkasem a drem. Baštýřem, dopsalo p. dru.
Černohorskému, aby sdělil s městskou radou.
zdali jednal v uvedené věci s ně-
kterými obecními staršími neb
úřadníky obce nebo obecních pod-
niků a se kterými, zda jim nějakou
odměnu přislíbil nebo vyplatil. N
tento přípis odpověděl p. dr. Černo ho
ský, že se žádným členem sboru
obecních starších, ani úřadníkem
obce, ani obecních podniků o pro-
deji michelských pozemků nevy
jednával, nikomu ničeho neslíbi
a také nevyplatil. Oba dopisy připojeny
jsou ke spisům zavedeného řízení ve věci kou-
pě michelských pozemků.
K této zprávě dodáváme, že dr. Černohor
ský v dopise doložil, že pro tentokráte z ocho-
ty odpovídá v záležitosti, která se ho nijak
netýče.
Groš
doktor
Vejvar
V Renner
Pinkas
Baštýř
Černohorský
Černo
Černohor
Praha
Karlová Vary
Michle
Presidlum
20
article
Obě odpovědi budou zaslány trestnímu
soudu ke spisům, na jichž podkladě vede se
vyšetřování, zahájené trestním oznámením
dra. V. Boučka, se žádostí, aby na jich zá-
kladě bylo provedeno další vyšetřování.
K této zprávě o průběhu a usnesení měst-
ské rady poznamenáváme: „Pomocné síly
dra. Vejvara tedy byly zjištěny v osoběp
dra. Černohorského. Toto zjištění vrhá
do celé záležitosti velmi špatné světlo, poně-
vadž dr. Vejvar k docílení výsledku koup
velkostatku použil dra. Černohorského, který
přece po své aféře rourové nemohl mít n
radnici vliv věcný tak, že by obecní starší na
jeho slovo, na jeho doporučení a na jeh
ocenění něco dali a že by se také veřejně
chtěli pochlubit, že jednají na základě dobro-
zdání dra. Černohorského. Nemůže proto být
pochybnosti, že úmysl dra. Vejvara, když
za pomocníka vzal si dra. Černohorského, ne-
mohl být jiný nežli ten, že pokládal dra
Černohorského za způsobilého, aby pracova
prostředky, kterými on, dr. Vejvar, sám pra-
covat nechtěl. Jestliže dr. Černohorský
prohlašuje, že on ani nejednal s obecními star-
šími a obecními úřadníky, ani že odměny ni-
komu neslíbil, ani ji nevyplatil, zůstá vá
přece otevřena otázka, mnoho-l
z obnosu 345.000 K dr. Černohorský
dostal a kde tyto peníze jsou. Souhlasíme
úplně, že městská rada postoupila dopisy dra.
Vejvara a dra. Černohorského trestnímu sou-
du, aby pátrání v obou směrech mohlo být za-
hájeno.
— Systém dr. Bouček. Systém dra. Bou
čka v hledání „aspoň deseti zlodějů“ na praž-
ské radnici podstatně se liší od řádného po-
ctivého způsobu vyřizování takových případů
jako je případ michelský. K tomu, co jsme
ve včerejších večerních „Národních Listech“
napsali o podání dra. Boučka na c. k, zemské
finanční ředitelství a na berní inspektorát v
doktor
V Bouček
Černohorský
Vejvar
Bouček
21
article
Karlíně, třeba ještě připojit několik pozná-
mek. Dr. Bouček, podávaje toto podání u or-
gánů finanční správy, dobře věděl, že se o
těchto úřadů nedoví nic nového; jemu také
se nejedná o nic jiného, než aby přivedl ně-
které členy obecního zastupitelstva do trest-
ního vyšetřování daňového. Jediná škoda při
tom jest, že denunciační premie
rovnající se 4 pokuty, jest odstraněna, takže
dr. Bouček tímto způsobem nedostane se
podílu na obnosu 345.000 K. Jinak ale poklá-
dáme podání dra. Boučka u finančních úřadů
za další doklad morální insanity
dra. Boučka, poněvadž i toto podáníje
stejně zbabělé, jako byla jeho nedělní řeč
v národně-sociálním domě. Ve skutečnost
dr. Bouček jen denuncoval, a tento úmysl oba-
luje do pláštíku, že sbírá pomocí berní správy
materiál pro důkaz pravdy. Jinak ovšemje
zajímavo, že dr. Bouček hledí zastrašo-
vat obecní starší před podáním
žaloby na prof. Masaryka a dra. Boučka
tím, že oznamuje, že bude předkládat materiál
soudu postupně, jakmile vejdou ve zná-
most jména členů obecního zastupitelstva,
kteří žalobu spolupodepíší. Kdo nepode-
piše, dostane od p. dra. Boučka par-
don! Jsme tudíž docela zvláště zvědavi n
to, kteří obecní starší si tímto způso-
bem pardon vyprosí a žalobu na prok.
doktor
Bouček
profesor
Masaryk
Karlín
sociální dům
22
article
Masaryka a dra. Boučka nepodají!! K po-
věstem, zaznamenaným včera v pražských
listech, dle nichž sdružení staročeských obec-
ních starších prý se ve čtvrtek usneslo, aby
jeho členové nepodali žaloby na prof. Masa-
ryka a dra. Boučka, dovídáme se, že takové
usnesení nebylo učiněno a že teprve se de-
finitivní usnesení v té věci stane. Teprve po-
tom bude možno vyslovovati se o tom, zdal
staročeští obecní starší nepodáním žaloby
by si opatřovali pardon dra. Boučka..
— Vyznamenání a jmenování na české lé-
kařské fakultě. Z Vídně, 31. října. Jak se do-
vídáme, udělil císař dvornímu radovi dru
Karlu Pawlíkovi při odchodu na trvalý od-
počinek komturský kříž řádu císaře Františka
Josefa, jmenoval jeho nástupcem a řádným pro-
fesorem mimořádného profesora dra. Václav
Piťhu a vyznamenal titulárního mimořád-
ného profesora dra. Václava Rubešku ti-
tulem řádného profesora. Tato jmenování a vy-
znamenání budou zejtra úřadně vyhlášena.
— Vyznamenání na českých vysokých ško-
lách technických. Z Vídně, 31. října. (K. k.
Panovník udělil řádným profesorům české vy-
soké školy technické v Praze Janu Koulov
a Bedřichu Procházkovi, jakož i řádnému
profesoru české techniky v Brně Michalu
Ursinimu titul a charakter dvorní ch
radů. Dále udělil řádnému profesoru na české
vysoké škole technické v Praze dru. Theodoru
Kašpárkovi řád železné koruny III. tř.
— Arcivévoda Frantíšek Ferdínand vrátí se
dnes ráno z dvorních honů v Německu do Prahy.
zdčastní se tiché mše v kostele u sv. Jindřicha, na-
čež odjede do Vídně.
Masaryk
Bouček
Pawlík
František Josef
Piťha
Rubeška
Koulov
Procházka
Ursini
Theodor Kašpárek
Frantíšek Ferdínand
Jindřich
Vídeň
Brno
Německo
Praha
soký škola technický v Praga
český vysoký škola technický v Praga
23
article
— Zlatá svatba. Dávný stoupenec národn
strany svobodomyslné a „Národních Listů“ par
Jindřich Husák, vrch. komisař finanční stráže I
tř. ve výslužbě na Král. Vinohradech, slaví v nej-
užším rodinném kroužku dne 3. listopadu zlatou
svatbu se svou chotí Kateřinou, rozenou Huszar-
kovou, s níž byl oddán 3. listopadu 1863 v Lugo
v Banátě. Jubilanti těší se stále dobrému zdraví.
— Úmrti. Včera dopoledne náhle uprostře
své horlivé pedagogické činnosti skonal pedago
Julius Kocian, otec virtuosa Jarosla v
Kociana, bratr velkoobchodníka s vínem a ma-
jitele realit Karla Kociana a hudebního skla-
datele a ředitele kůru Petra Kociana. Smrt
stihla tohoto vynikajícího učitele právě, když svým
žačkám na obecné škole v Ústí n. Orlicí přednášel.
Zesnulý Julius Kocian narodil se r. 1851
Ústí n. Orl. ze staré rodiny Kocianů. Na školách
ústeckých takřka výhradně působil. Po čas této své
působnosti získal si srdce všech těch, které vy-
učoval a i všech, s nimiž po svůj život přišel do
styku. Julius Koclan byl činným také jako skla-
datel: vydal velmi známou a hledanou školu na
housle. Mimo to přispíval i do odborných časoplsů
nejen jako učitel, alo i jako odborník ve štěpařství.
Husák
Král
Kateřina
Julius Kocian
Jaroslo
Kocian
Petro Kocian
Julius Koclan
Luga
Banát
Orlice
Orlický
24
article
Pohřeb koná se na Dušičky v pondělí dne 3. t. m
v Ústí n. Orl. o 10. hod. dopol.
— Příjezd p. vyslance K. Vopičky do Prahy.
Na cestě k nastoupení důležitého svého diploma-
tického úřadu v Bukurešti přijede dnes v sobotu
dne 1. listopadu ve 3.17 hod. odpoledne berlín-
ským rychlikem do Prahy na státní nádraží v Hy-
bernské ulici J. Exc. pan Karel J. Vopička, no-
vě jmenovaný vyslanec a plnomocný ministr Spo-
jených států severoamerických pro státy balkán-
ské. Pan vyslanec K. Vopička pobude v Praze,
kterou si chce po letech svého pobytu amerického
prohlédnouti, asi jedenáct dní. Naše veřejnost, jež
byla projevila při významném rozhodnutí presiden-
ta W. Wilsona jmenovati váženého amerického
Čecha vyslancem takový povděk, zajisté přijme
vynikajícího úřadního hodnostáře americké Unie
z krve české důstojně a srdečně zároven
— Rozpočty král. hlav. města Prahy na rok
1914. Ve včerejší schůzi městské rady bylo zahá-
jeno jednání o rozpočtech na rok 1914 a to o roz-
počtech zvláštních fondů. Zpravodajem jest ředl-
tel účtárny Jiříkovský. Projednány byly ze-
jména fond ústavu chudých (řádná potřeba 446.373
korun, úhrada 138.855 K), fond chudobnic u sv.
K Vopička
J Vopička
W Wilson
Čecho
Jiříkovský
Ústí
Orlický
Praha
Bukurešť
ha
bernský ulice
spo
fond ústav chudá
25
article
Bartoloměje a sv. Vojtěcha (řádná potřeba 304.311
korun, schodek 101.678 K). Usneseno bylo, aby v
městském chudobinci byl zvýšen denní výměrel
ze 44 na 48 hal., čímž stoupne schodek o 6394 k
80 hal. Fond chudobnice na Karlově vykazuje po-
třebu řádnou 153.556 K, úhradu 62.194 K, schodel
96.362 K. Dále projednány fond obročnický, sirot-
čí, fond čelední pokladny a fond ústavu manželů
Olivových v Říčanech, jenž vykazuje potřebu
89.675 K a úhradu 94.944 K. tedy přebytek 5269
Přebytku tohoto použije se ke zmenšení schodku,
který od r. 1907 byl ve stálém vzestupu až koncem
roku 1912 dosáhl výše 84.361 K. Městské účtárně
přikázán byl podnět praesidia, by rozpočtový rk
končil jako u státu posledním červnem. Změnu tuto
bylo by ovšem možno provésti teprve v roce 1915.
— Z výkonného komitétu organisovaného učí-
telstva. Vzhledem k aféře, která vyvolána byla n
manifestační schůzi učitelstva Velké Prahy v Ms-
šťanské besedě v neděli dne 26. října, prohlašuje
výkonný komitét českého organisovaného učitel-
stva, že Svaz učitelstva Velké Prahy i jednota žiž-
kovská jsou mimo zemské ústřední organisace uči-
telské, že Svaz pražského učítelstva zaujímá své
vlastní stanovisko a podniká své akce na vlastní
svou zodpovědnost. Nemají tudíž organisace zem-
ské ani výkonný komitét organisovaného učitel-
stva žádné účasti na jeho akcích. Stanovisko uči-
telstva organisovaného v zemských ústředníc
organisacích ke stranám politickým a k vládě dáno
jest proklamací ze dne 3. října a smýšlení učitel-
stva organisovaného projeví se na manifestačníc
schůzích, které svolávají naši důvěrníci.
Bartoloměj
svatý . Vojtěch
Říčany
Velká Praha
Velká Praha
svaz pražský učítelstva
26
article
— Deputace Svazu učitelských spolků Velké
Prahy podala ve čtvrtek na místodržitelství au
zem. komise memorandum, obsahující usnesení ne-
dělní schůze v Měšťanské besedě. Místodržitel
kníže Thun v rozmluvě sdělil kroky, které jako
předneda zem. školní rady jednak u vlády, jednak
u předsedy zem. komise učinil za účelem provisoria
pro učitelstvo, že však nemá naděje v možnost
provisoria v té výši, jak žádá osnova úpravy, vyšlé
ze školské komise. Předseda zem. správní komise
hr. Schönborn deputaci sdělil, že pro letošní rok
(1913) nemůže komise ničeho učitelstvu poskytnou-
tl. Pokud se týče r. 1914, předloží komise během
několika neděl k nejvyššímu schválení návrh mo-
dalit provisorní výpomoci, takže v příznivém pří-
padě, budou-li totiž potřebné finanční prostředky
zajištěny, začalo by se s výplatou v květnu nebo
červnu, ačkoliv ani to nelze zajistiti. Deputace
znovu upozornila na okolnost, že novými daněmi
zvýšeny bez tak nesnesitelně vysoké činže v ob-
oích Velké Prahy, zdraženy existenční potřeby vů-
bec, takže učitelstvu je třeba pomoci důkladné
rychlé: za tou příčinou nechť komise vyžádá sl
nejvyšší zmocnění k tomu, aby použiti směla vý-
nosu nových dávek na provisorní úpravu ve výsi
zákonné osnovy, vypracováné školskou komisí
kdyby výnos ten nepostačoval, aby si vyžádal
buď zálohu nebo lepší dotování zemských finanč-
ních prostředků
Thun
Schönborn
svaz učitelský spolek Velká Praha
Velká Praha
27
article
— Z městské rady pražské. Ve včerejší schůi
byla doporučena žádost společenstva cukrářů atd.
v Praze, aby v neděli dne 2. listopadu bylo dovo-
leno provozovati obchod se svícemi a zbožím
voskařským až do 2. hodiny odpolední. — Úřadu
stavebnímu uloženo, aby přikročil k parcelaci sta-
vebního bloku Na Rybářích, jenž má býti zastaven
dvou a třípatrovými budovami. Blok tento byl pů-
vodně reservován místodržitelství k stavbě budovy
pro technické oddělení, z čehož nyní sešlo. — Ná-
jemníkům v domě čp. 380 a 379-II. v Podskalí bude
dána v terminu listopadovém výpověď a v únoru
budou oba domy, jež už nelze ve stavu dosavad-
ním udržovati, sbourány. Tím vyhoví se i opráv-
něným stížnostem obyvatelstva sousedních domů.
— Stanislavu Vávrovi povolena stavba 4patrového
domu na staveništi č. 1 na nároží Platnéřské a Ža-
tecké ulice. — Kancelářský adjunkt Václav Ho-
rejsek povýšen do VIII. třídy hodnostní. — Mag.
sekretář JUDr. Emil Svoboda resignoval n
své místo, byv jmenován mimořádným profesorem
vysokého učení technického. — Slavnost svěcení
nové budovy měst. sirotčince bude se konati 15. li-
stopadu t. r. — Podnět praesidia, aby některá
ulic pražských byla pojmenována po hraběti
Kaunicovi, byl přikázán příslušné komisi. — Vzhle-
dem k došlým stížnostem bude požádáno poštovní
ředitelství, aby vedlejší telefonní stanice byly abo-
nentům zachovány a nebyly proti jejich úsilí pře-
měňovány ve stanice hlavní
— Z cejchovní služby. Smluvní cejchmistři
Jan Ferkl v Mnichovu Hradišti. Václav Sla-
vík v Táboře a Jan Stadler v Krumlově byli
ad personam zařaděni do XI. služ. třídy státních
úřaďníků.
Vávra
Václav ho
Mag
JUDr
Svoboda
Kaunic
Ferkl
Sl
Stadler
Praha
Podskalí
Mnichov
Tábor
Krumlov
379II
28
article
— Z místodržitelské účtárny. Místodržitelem
byli jmenováni: účetními revidenty účet. oficia-
lové Jan Makarius. Bohumil Neuma nn.
Ferd. Douša, Jan Rojt a Frant. Bureši účet-
ními oficiály účetní asistenti Josef Kosina,
Václav Žežula, Josef Vosáhlo. Viktor Svo-
boda a Eduard Klener a účetními asistenty
úěetní praktikanti Miloslav Roček, Jiří Säckl
Jan Ruprich. Bohumil Menčík a Aug.
Maynel.
— Vojenský věstník. G.-m. Vilém Pucherna
pověřený agendami inspektora technického dělo-
střelectva, byl jmenován jeho inspektorem
— Vyznamenaní na německých vysokých ško-
lách pražských. Z Vídně, 31. října. (K. k.) Císař
udělil řádnému profesoru na německé universitě
v Praze dru. Max. Grünertovi a řádnému pro-
fesoru německé vysoké školy technické v Praze
Karlu Mikolaschkovi titul a charakter dvor-
ních radů. Dále řádněmu profesoru na německé vy-
soké škole technické v Praze Zdeňkovi ryt. Schu-
bertovi ze Solderna řád železné koruny III. třídy.
— Z městské rady na Král. Vinohradech. Usne-
seno zakročiti na příslušných místech ve prospěch
uzákonění služební pragmatiky státních úřadníků
— K výplatě poukázán osobní náklad na čtvrt
ročník při měšťanské škole chlapecké v Perunově
ulicii spolu usneseno zažádati o státní subvenci. —
Se zřetelem k ustanovení místního policejního řá-
du zamítnuta žádost některých obchodníků na Ty-
lově náměstí, aby směli vykládati zboží před krá-
mem. — Panu J. Vlasákovi, místru lakýrnickému.
povoleno na zkoušku umístiti k uličním stromům
Makarius
Bohumil
Douša
Rojt
František
Bureš
Kosina
Žežula
Vosáhlo
Viktor Svo
Klener
Roček
Säckl
Ruprich
Menčík
Aug
Pucherna
Max
Grünert
Mikolaschk
Zdeněk
Král
J Vlasák
Vídeň
Praha
lovit náměstí
vysoký škola technický v Praga
soký škola technický v Praga
NN