ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bf687ac0-8f1a-11dd-bab5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 49, person 57, work 5, org 4
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v sobotu 1. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 300.
4 article
la rannl avečerní listy předplácí se V Praze v administracki na měsín. na čtvrt lsta k-k » dvojí donáškou můsle. kei na čtvrt lsta ve dlislkách. , K mo na másie. Poštou: a másle. na eri: . : . ke a dvojí záallko a měsíe, a dvrtiat:: k
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 12 s přílohou pro venkov o 16 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o 12 s přílohou pro venkov o 16 stranách Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v neděli dne 2. listopadu v ob- vyklou hodinu ranní.
Praha
6 article Nedodělané dílo.
Nedodělané dílo. Jest těžko rozhodnouti, která z dosa- vadních mírových úmluv o Balkáně jest di- plomaticky povedenější, zda Evropou daný prozatímní mír londýnský či Balkánci sa- mými upravený mír bukureštský. Jeden druhý jest nevyčerpatelným zdrojem no- vých a nových nedorozumění a nesnází. Dnes se tuto pokusíme sestaviti při- bližný seznam sporných záležitostí, ať už pramení z úmluvy té či oné, kteréž více méně znepokojivě nyní se derou do popře- dí a nedopouštějí, aby déle roku zneklidně- ní národové jak na Balkáně, tak v ostatn Evropě mohli se již bezpečně oddati plod- né, požehnané práci. Nejtemnějším bodem na jihu zůstává i nadále nehotová Albanie přes to, že mi- nulo sotva několik dnů od vzrušujícího ra- kousko-uherského ultimata Srbsku a o okamžiku, kdy na radu mocností trojdoho- dy Srbsko požadavek ultimata splnilo vojsko své za hranice albanské zpět do Srbska odvolalo. Již tenkráte se pravilo, že svízel albanská ozve se opět co nejdří- ve a v této chvíli již se opět schyluje k no- vým bojům na hranicích srbsko-alban- ských. Z Bělehradu došly o tom včera ná- sledující zprávy: Vládní orgán „Samoupra- va“ poukazuje na okolnost, že ozbrojení Albanci se opětně shromažďují ve větších skupinách v severovýchodní části Alban- ska, takže jest na snadě domněnka, že chystají nový vpád na srbské území. Ne- budou-li protektoři Albanců ani tentokrát s to, aby je přidrželi zachovati klid, bude Srbsko donuceno k vlastní sebeobraně.
Balkánec Balkán Evropa Albánie Srbsko Bělehrad Alban Albance
7 article
Při veškeré úctě k velmocenské vůli musí prý býti Srbsku přiznáno právo, aby si vážilo více svého vlastního míru, než míru Evropy. Srbsko nesmí se již státi rejdištěm lupičských orgií Albanců. Opětovný alban- ský vpád ovšem nebude vyloučen „evrop- skými“ názory Albanců o povinnostech oproti sousedovi. Možností nového vpádu otvírají se dokořán dvéře strannickým sta- noviskům velmocí, které nehnuly ani prstem, když ozbrojené tlupy albanské ubíjely srbské obyvatelstvo a ničily jeho majetek. Velmoci ony nepomýšlely ani na to, aby potrestáni bylí aspoň osnovatelé onoho mezinárodního zločinu, za to však na Srbsku, vyčerpaném nedávnými náma- hami, žádaly vyklizení strategických po- sic, s kterých mohlo se jakž takž hájiti proti lupičským vpádům Albanců. Případ nového albanského útoku jest proto nejen možný, nýbrž pravděpodobný. O nic lépe však nevypadají albanské pohraničné poměry s druhým srbským stá- tem, Černou Horou, jež byla nucena pro nepokoje, vzniklé mezi Albanci samými, ponechati i nadále vojsko své na hranicích ve zbrani, ač to zemi tak chudoučké, vy- čerpané nejen dřívější válkou, ale i poho- stinstvím, poskytnutým před válkou Al- bancům, ukládá břemena nesnesitelná. Na londýnské konferenci byla sice slíbena
Al Srbsko Evropa
8 article
Černé Hoře bezúročhá finanční podpora třiceti milionů franků, ale na Cetyni nemají dosud ani tušení, jak se Evropa zhostí to- hoto svého slibu, jenž byl dán shromáždě- nými zástupci velmocí. Finanční otázky balkánské přikázány byly — jak známo — zvláštní komisi, jež se měla sestoupiti v Paříži, kteráž všal dosud nehnula ani prstem, jakoby dočasné poměry na Balkáně nepovažovala za pevnou půdu ku řešení svých úkolů. A tal vynořil se již i finanční konflikt mezi krá- lostvím srbským a Francií, kteráž zabez- pečiti se snaží věřitelům tureckým část dluhu, jejž by chtěli uvaliti na Srbsko, hle- dající v Paříží půjčku, aniž by se ohlížel po tom, jak mezinárodní konference upraví finanční otázky vzniklé z převratů na Bal- Toto finanční nedorozumění jest pro ocenění významu ustanovení úmluv lon- dýnských neméně charakteristické, než hrozivé vpády albanské! káně.
Evropa Paříž Balkán Francie Srbsko Bala
9 article
Albanie má však za souseda i králov- ství řecké a hranice mezi oběma jsou ještě spornější než ostatní. Řekové totiž houževnatě drží území za války obsazené Albanii přiřčené a obratnou agitací mezi Albanci ztížili práce ohraničovací evropské komise tak, že tato jest málo- mocná vůči odporu obyvatelstva, nechtějíc bezohledně užívati ozbrojené moci, kteráž ji provází. Na úpravě jižních hranic albanských záleží hlavně Italii a vládě blízký list tam- ní prohlašuje, že Řecko musí bezpodmí- nečně respektovati usnesení londýnských porad, dle nichž část pobřeží naproti ostro- vu Korfu, pak ostrovy a osady výslovně nich uvedené musí se dostati Albanii. ostatní hranice pak že vytýčí zvláštní ko- mise. Ač komise tato měla býti s úkolem svým hotova do konce září, nemůže z místa pro odpor obyvatelů, Řeky podněcovaný, a tak prý velmocem nejvíce interesovaným. totiž Italii a Rakousko-Uhersku, nezbývá. než aby učinily přiměřená opatření, by roz- hraničovací komise mohla úkol svůj pro- vésti. Dle londýnské zprávy stalo se již po- třebné dohodnutí mezi Italií a Rakousko- Uherskem za úplného souhlasu říše něme- cké, dle něhož obě velmoci energicky za- kročí a Italie prý podnikne proti Řecku ná- mořní demonstraci válečnými loďmi, aby Řekové byli donuceni k povolnosti.
Řek Korf Albánie Řecko RakouskoUhersko Rakousko Uhersko
10 article
Tím však nejsou vyčerpány hlavní ne- snáze mezi Řeky a Italií. Oba státy drž turecké ostrovy v Egejském moři, o nichž zvláště pokud jsou v moci Řecka, si mocno- sti vyhradily rozhodnutí. Proto nemůže do- spěti ani vyjednávání mezi Tureckem a Ře- ckem ke konečnému míru, jehož skoncová- ní i ohledně věcí jen na souhlasu jich obou závisících odročeno opětně na dobu 14 dní což způsobilo v řeckých kruzích obchod- ních zděšení a popla ch. Ježto ani mezi Bulhary a Řeky není do- konalé shody a vznikly již i třenice obchod- ní a boykot obchodních lodí v obapolných přístavech — možno neblahý účinek neho- tového díla balkánského sledovati nejen všude na Balkáně, ale již i mimo hranice jeho.
Řek Bulhar Řecko Turecko Balkán Italia
11 title
Politický přehled.
12 article Země české.
Země české. Jaká bude nyní německo-nacionální politik v monarchii následkem balkánských událostí? Touto zajímavou otázkou zabýval se v středu večer německý Volksverein v Brně obšírné odpovědi na ni dostalo se mu před- náškou spisovatele Frant. Jessera, říš. poslance ze Šumperka, jenž v rozhovoru o thematě, zdali dlužno Němcům držeti se dosavadní na- cionální politiky, či mají-li ji podle nových po- měrů a vývojových možností pozměniti, t. j. její revisi provésti, vyšel především z toho, že sen o jeho slovanském Balkánu jest dosněn. Tak se poměry docela změ- nily, starý způsob trialismu, který prý byl z velmi směrodatné strany postaven ve služby rakouské expansivní politiky, pozbyl na dlou- hou dobu veškerého politického významu, nyní jednati se bude jenom o poskytnutí národnost- ní autonomie jihoslovanským národům Rakou- sko-Uherska.
František Jesser Němec Brno Šumperk Balkán skýUhersko
13 article
Vysoce zajímavým a poučným způsobem v- slovil se posl. Jesser o významu rakous ko- německého spolku pro německý, ná- rod. Aby jej jeho posluchači pochopili, vybídl je k představě jak by věci asi vypadaly, kdyby nebylo Rakousko-Uherska, za to však kdyby byl jednotný národní stát německý, zahrnující německá sídla rakouská. Zajisté by prý potom byl německý náro o 8 milionů lidí silnější mocí, avšak slabé stránky jeho středoevropského postavení by však vynikly neblaze. Stal by se zase tím, čím byl po celá sta- letí, státem nárazníkovým a trabantem východo- evropské světové říše: V tom pak spočívá vše- německé poslání rakouských Němců. hlásal posl. Jesser, v tom zájem na zachování na- šeho státního území, že v něm námi Něme ohromné slovanské síly jsou vázány a neutralisovány.“ Nejvíce hnětlo řečníka. že v nedávném přetřesu o rakousko-německém spojenectví v říšsko-německém tisku nebylo Němců rakouských vzpomináno vážně a pravou vroucností srdce. To prý pochází z naprostého nevědomí o ra- kouských poměrech. V německé říši utvořil prý se jakýsi druh státního němectvi, a bylo by neštěstím — dí posl. Jesser, kdyby toto státní němectví říš- sko-německé znáti mělo jedině jen černo-bílo- červeně natřený německý národ a vidělo ve svých rakouských a švýcarských bratřích jenom více méně zajímavé a příjemné strýce. Kde stát se kryje s národností, tam hrozí snadno nebezpečí, že státní vědomí utlačí vědomí národní. „My Němciv
Jesser Němec RakouskoUhersko trabant východní
14 article
Rakousku však ve všem a všudy po- mýšlíme na německé veškerenstvo bez ohledu na politické hranice“, řek posl. Jesser do slova a pojednávaje o nutnosti, kte- rou Němcům ukládá jihoslovanská otázka a jich zkušenost s německou říši, to jest přemýšleti o tom, kterak upraviti svou vlastní domácnost v tomto státě, pravil, že Němci musí počítati s dvěma nut- nostmi: trvání menštk nuceni jsou uzna- ti. avšak všemožně musí tomu zabraňovati, ab vznikaly. Tato úloha jest těžká, avšak mnohem prý řešitelnější než úkol, jemuž e Němc již po desetiletí věnují, assimilovat totiž menšiny, utvořené v domnělém hospo- dářském zájmu Němců. Otázka musí být tak for- mulována: Závisí vůdčí postavení německého ja- zyka a německé kultury v Rakousku skutečně o toho, aby zachován byl státní útvar, který tvrdošijně nazýváme Rakouskem s německým nadprávím, kteréž není už vlast- ně ničím jiným, než zříceninou? Jinými slovy: Jest státní idea, jakéž Němci až dosud holdovali, sku- tečně podmínkou jich národní existence? Hrozí ně- meckému národu opravdu vážná nebezpečí přijme-li Rakousko-Uhersko státní formu, hovíe etnografickému jeho složení jako státu národností? Posl. Jesser popírá to vesměs, a varuje Němce, aby nevykrváceli pro centralistická správní zřízení, ni- koli proto, že by byla německou državou, nýbrž že jsou německou formou. Nemáme žádných nacionál- ních důvodů státi na historické myšlence říše, praví řečník, i pokračuje: Nové Rakousko,Rakousk národnostně samosprávných národ sice povalí mché ještě zpříma stojící znamení ně- mecké svrchovanosti ve formě centralistickýc správních útvarů, avšak dá nám nejpůvodnější
Jesser Němec Posl Rakousko RakouskoUhersko
15 article
nejpřirozenější právo, spravovati si svou nacionáln domácnost po naší vůli a bez ohledu na ostatní To je nejdůležitější odstavec pozoruhodného vý- kladu Jesserova, konec jeho věnován byl dovozen nutnosti německého programu o nacionální ekono- mii sil v tom smyslu, že nesmí býti žádná německá strana vylučována pro své sociálně demokratické anebo klerikální zásady z národní práce, z níž jest jenom jediný důvod vyloučení, národní zrada. Vývody Jesserovy, který počítán jest k přednějším inteligencím v německém táboře nepřinášejí nám vlastně ani žádnou novinku svou resignací na bývalý úhlavní germanisační cíl německo-nacionální politiky a svým odů- vodněním nutnosti couvnutí od výpadu dobý- vačného na vnitřní valy německé državy Ovšem nelze prozatím nepozorovati theoretič nost názorů, hlásaných v okamžiku nejprudšího vzplanutí germanisačního výboje a úsilí o bez životí našich menšin. Buď jak buď — další se ovšem uvidí, a nepřistihne nás, aniž bychon byli pohotovi a připraveni na všechny případy Prozatím budiž jako vysoce pikantní okol- nost zaznamenáno, že výklad posl. Jessera nutnosti revise německé nacionální politiky Rakousku dál se k těmto hrotům v průčel brněnského němectví: dru. Křiváčkovi dru. Lenečkovi, pp. Netopilovi, Po- budovi, Vejmolovi, Vokurkov (vesměs členům městské rady brněnské!) za přítomnosti starostova náměstka Jelínka náhradníků zemského výboru Jelínka, dv. rady Dvořáčka a že všechno to dálo se za před sednicví ob. radního řed. Venclička! Jen — Václav Brežina scházel mezi těmito pilíř „Deutscher Volksvereinu v Brně“, vedle nichž „Tagesbote“ uvádí sotva několik nefalšovaně německých jmen.
Jesserův Leneček Netopil Vejmola Vokurkov Jelínek Dvořáček Vencliček Brežin Rakousko Brno Deutschry Volksverein
16 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Kolo polské o českém komísariátu. O schůzi Kola polského ze dne 29. října vydána úřadní zpráva, dle níž členové Kola v politické části schůze zabývali se též če- ským komisariátem. Posl. Stapiňski, zmí- niv se, jak polští lidovci činili vše možné, aby volební reforma se v Haliči stala skutkem navrhl, aby Kolo polské uznalo zastavení če- ské samosprávy a jmenování zemské správní komise pro království České za odporující zří- zení ústavnímu a proto aby proti tomute vládnímu aktu rozhodně protestova- 1o. Svůj protest má Kolo polské podati v po- slanecké sněmovně a proto má se přičiniti. aby byla o českém komisariátu zahájena c nejdříve debata. Mimo to posl. Stapiňski na- vrhl, aby vláda před vyřízením malého fi nančního plánu podala předlohu o sta bě míst ních drah a aby se současně s finančním plá nem vyřídila novela zákona o třídní dani Podobně posl. Lisiewicz navrhl, aby Kolo polské prohlásilo zřízení správní komise v Čechách za neústavní a vyzvalo své před- sednictvo, by se dohodlo s jinými parlament- ními stranami o jednotný postup proti zřízen českého komisariátu a ve příčině obrany zá- kladních zákonů státních. Pokud jde o politi- ckou situaci, má parlamentní komise do tř dnů podati návrh, jaké stanovisko má Kolo polské zaujmouti proti vládě za nynějších po- měrů. Poněvadž politická rozprava v této schů- zi Kola polského neukončena, nebylo také odhlasováno o návrzích Stapiňského a Lisie- wicze. Finanční vyrovnání s Chorvatskem. Uhersko-chorvatské finanční vyrovnání jímž upraven podíl Chorvatska z daní a po- platků, vybíraných v Chorvatsku, končí 31
Posl RakouskoUhersko Halič Čechy Chorvatsko
17 article
V drobném prodejl ranní číalo o sobě aa s večerni a l Ve filiálkách na venkově ranní dislo večerní lnneráts platí se hotově Bapřen Přodplaceni a inserty přijími administrane v Marianské ul., Tam nacházeji se těi redakce, tiskárna a oxpodies „Národnich Listů“ Eakopisy se nevracejí
Bapřit Přodplacit
18 article
prosince letošního roku. Vyrovnání zavírá se vždy na základě usnesení kralevinských de- putací, volených oběma sněmy a musí býti schváleno sněmem uberským i chorvat- ským. Poněvadž v Chorvatsku se vládne nyní absolutisticky bez sněmu a uherská vlá- da stále odkládá nové volby do sněmu chor- vatského, takže se stává pochybným, bude-li možno do konce tohoto roku zvoliti nové kra- levinské deputace a jich usnesení na sněmech schváliti, objevila se v pravašských listech výtka koaliční straně, že na finanční vyrov- nání úplně zapomněla. Výtku tu odmítá koaliční „Pokret“, jenž píše, že zástupci koalice ve svém jednání s vládou věnovali finančnímu vyrovnání nále- žitou pozornost a vůbec nikdy ho nespustili s mysli. Otázka finančního vyrovnání stává se tím aktuálnější, čím více se blíží konec roku 1913 a tím se zmenšuje možnost ústavního vy- řízení této otázky. Ba zdá se, že za nynějších poměrů v Pešti nemožno očekávati ani zatím- né rozřešení této otázky. Tím chorvatská kri- se vzroste o jednu novou spornou otázku. Uhersko-chorvatský poměr, velice zkalený že- lezniční pragmatikou a komisariátem, zhoršil by se ještě porušením finančního vyrovnání, které až dosavad za všech útisků Chorvatska vždycky bylo v čas způsobem zákonitým ústavním buď prodlouženo nebo nově uza- vřeno. Odpomoci možno takovému zhoršení po- měrů mezi Chorvatskem a Uhrami pouze zru- šením komisariátu a rychlou obnovou ústav- ních poměrů. Finanční otázka — dodává „Po- kret“ — vede k alternativě: buď urovnati celý poměr uhersko-chorvatský, anebo způsobiti nové, stále těžší komplikace.
jítputace Chorvatsko Pešť Uhry
19 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Zločin spáchaný na Bulharsku. Myslili jsme, že původství katastrofy bulhar- ské je definitivně konstatováno dvěma telegramy, uveřejněnými doslovně v solijském „Narodu“, kte- rými generál Savov rozkázal zahájiti nepřátelství se Srby bez opovězení hurtovným útokem na celá čáře. Oba telegramy jsme českému obecenstvu předložili. Ale „Blgaria“, orgán dra. Daneva, při- náší článek P. Abraševa, jenž byl v jeho kabinetě ministrem, z kteréhožto článku vyplývá, že otázka, kdo je pravým vinníkem katastrofy a ode- slatelem telegrafického rozkazu k náhlému pře- padení srbských vojsk, dosud nejen není rozřeše- na, nýbrž vyžaduje dalšího bezohledného pátrání. Generál Savov, jenž dosud mešká v Cařihradě a proto snad dosud do věcí nepromluvil, byl podle svědectví p. Abraševa proti válee se Srby tak roz- hodně, jako všichni ostatní, jako všechen bulhar- ský národ, jako všechno bulharské vojínstvo. Po dobytí Drinopole konala se ministerská rada, jíž předsedal král Ferdinand, na drinopol- ském nádraží ve vagoně Abdullaha paší. V té schů- zi bylo ustanoveno, že spor se spojenci mu- sí býti rozřešen po dobrém. Generál Sa- vov, jenž se rady zúčastnil, neprojevil ani nej- menší bojovnost naproti spojencům. On dokonce se nemohl rozhodnouti ani pro útok na Drinopol, dobývání Čataldže, jež následovalo po vzetí Dri- nopolu, nazýval nesmyslným. Generál Savov byl téhož mínění jako všichni rozumní bulharští lidé, že je Bulharsku předevšim zapotřebí míru na všech frontech. Když po velikonocích Srbsko stále důrazněji opakovalo, že si žádá revise smlouvy, generálové Savov a Fičev byli povolání do Sofije, aby vyložili ministerské radě, může-li spoléhati na vojsko, bude-li rozhodně proti revisi. V té radě oba generálové, Savov i Fičev, určitě prohlásilí, že balharské voj-
Savov Srba P Abrašev Ferdinand Abdullah Fičev Bulharsko Danevo Cařihrad Drinopol Srbsko
20 title
FEUILLETON.
21 article Stará grafika.
Stará grafika. Sběratel a schraňovatel uměleckých děl nebo starožítnin má dvojí potěšení: předně sám ze svého majetku a pak, najde-li pro ještě jiné obdivovatele, své hosty, návštěvy znalců skutečných či domnělých. Nabízí a pře- nechává odborníkům ke studiu a publika své poklady mnohem ochotněji nežli leckterá sbírka veřejná, která je vlastně pořízena k to- mu účelu. I na širokou veřejnost jdou sběra- telé se svými sbírkami, odevzdávajíce je na čas do výstav nebo museí a sběratelství kvete i v Praze tak, že by na příklad naši sběratele starých maleb mohli výběrem svého uměle- ckého majetku poříditi na nějaký týden a mě- síc velmi zajímavou a cennou galerii pro ce- lou Prahu. Nyní objevuje se v „Manesu“ část takové sbírky soukromé ve zvláštní výstavě Katalog napovídá, že patří českému velko- průmyslníku, který si nepřeje býti jmenován a podle malé tam narážky je rozvěšen po stě- nách pavilonu pod Kinskou jen výběr a zlo- mek celé sbírky výhradně grafické, asi půl druhého sta listů, o něž se dělí staří Vlaši
Kinská Praha
22 article
Němci, Holanďané a Francouzi různým dílem Jména, jež jsou širšímu obecenstvu pouhým zvukem, zde nabývají něco tělesnosti. Kdyby šlo o methodické poučování, byla by měla tato výstava „Manesa“ předcházetí ne- dávno ukončené výstavě „Veraikonu“. Ne pouze z ohledu na pořad chronologický, nýbrž hlavně k vůli vnitřním a vývojovým souvislo- stem mezi starými klasiky grafiky a její novo- dobou obrodou. Spojení je logické i plodné a úroda jeho zdravější, nežli o jaké blábolivě sní a v mátožných slibech nám prorokují mo- derní nihilisté bez předpokladů. Sběratelé rytin tvoří zvláštní typ a obe mezi uměleckými kolekcionáři. Nejsou beze všech soustavných cílů a snah, v tom však. na rozdíl od sbírek veřejných, co do pramenů, nákladů a účelů, specialisté, zaujatí s vášní speciálně sběratelskou pro menši okrsky, ba
Němec Holanďan Francouz
23 article
i jen pro jednotlivce dějin. V tom chtějí mí kruh úplný a bez přerývek, bez ohledu na in- dividuálnou uměleckou jakost jednotlivých listů, kterou jim pak nahrazuje raríta a třeba i jenom náhodná změna v tisku. Lannova sbír- ka byla proslulá svými Dürery a Chodowie- ckými právě pro vzácnou úplnost jejich „dila“ kterou arci dražby stuttgartské zničily, aby zase jinde byly vyplněny mezery k vůli tou- žené kompletnosti co do řady i co do jedno- tlivých stavů listů. A z Lannovy sbírky bylo možno získati rytiny zvláště tiskem dokonalé Sbírka v „Manesu“, i v zatajované ce- losti, sotva má takový velmožský rys. Podle všeho sestavoval si ji pravý umělecký amatér který se zastavuje, v proudu dějin, u jednot- livců, kteří se mu zvláště zamlouvají, a shra- ňuje pro sebe do svých map dosažitelné ukáz- ky jejich umění. Často dosti hojné, když ze třá set čísel díla Dürerova nebo Rembrandtov mohlo se dostat na výstavu na šedesát a dva- cet listů. Počet je na soukromou sbírku velm slušný, byť by v něm nebylo vše nejlepší kva- lity tiskové, a vyloučíme-li z toho, co s bez- pečnou určitostí nutno vyřaditi z vlastnoruč- ního díla Rembrandtova, zbývá dost k pozná- ní, pochopení a k požitku jeho grafického umění. Poněvadž pak sbírka, nebo aspoň vý- běr z ní předkládá jen a jen peintre-graveury to jest tvořívé a ne reprodukující rytce, skýtá vítané a krásné poučení o tom, kterak každý z nich si vytváří svoji osobní mluvu grafickou
Lannův Dürer Dürerův Rembrandtov Rembrandtův
24 article
kterou zběžně a mylně označujeme za tech- niku, mluvu, která vzrůstá a zkvétá z osob ního citu a smyslu uměleckého a z osobní for- my malířské. Z dějin umění výtvarných v- trhuje se historie grafiky jako zvláštní a samo- statné oddělení, k němuž kladli první základy ne tak historikové, jako specialistní sběra telé. Grafické dílo kterékoli techniky, vyšlé z ruky malířovy, patří nedílně k jeho dílu ma- liřskému. Obojí rodí se z téhož ducha i z té- hož zření a na delikátností a jistotě citu uměl- cově záleží, zdali svoji představu vtělí štět- cem, rydlem či jehlou, nebo, dle dnešní ter- minologie, uzná-li za vhodné řešití svůj vlastní malebný problém v mono- nebo polychromi. Plasticky kovový styl Mantegnových ma- leb má v jeho vzácných a nečetných rytinách jen svoji sourodou odnož; kresebně linearný Dürerův rodí dokonalost čárové mědirytiny a podle všeho jednou pro vždy buduje nej- vlastnější stylovou mluvu dřevorytu. Rem- brandt pro své eminentní malebnosti a čaro- moci temnosvitu porodil zároveň svoji osobn formu leptovou, jež podnes je biblí leptu, níž každý, v pochybách, nalezne posilu i po- učení a vůdce v temnotách. Claude Lorrain je naprosto týž ve svých prozářených malbách i svítivých leptech. Ostade, Berghem, Dujardin. Bega svými lepty lehkého tonu a lehké ma- lebnosti podávají organický doplněk ke svým olejomalbám. Všichni zároveň, tito mistři šest- náctého a sedmnáctého věku, svým neomyl- ným citem a úžasnou schopností rozlišovac a vytěžovaci vybudovali zároveň klasický styl svých grafických technik, jejž se sotva komu kdy zdaří podlomit a ještě méně z kořene vy- vrátit.
Dürerův Claud Lorrain Ostade Bergh Dujardin Rema Mantegnův ma
25 article
Než i dílo tak výlučných grafiků, jako je tryskající a jiskřivý Jacques Callot nebo bodrý subtilista Daniel Chodowiecki, nelze odloučiti z celkového proudu a dění malířské- ho a postaviti je na osamělý podstavec pouhé grafiky. Nejen svým obsahem a duchem, kte- rým jej oživují, také svými čistě malebnými prvky, celou svou malebnou zorganisovaností a methodou jdou ruku v ruce se soudobým malířstvím a právě odtud pochodí jejich právo na vyšší místo v jeho vývoji a hodnotě. Také podle dušesloví uměleckého díla a tvoření jednotlivcova není správné a logické stavěti zvlášť malbu a zvlášť grafiku. Poznává se a tvrdívá jak hotový axiom, že originalná grafika je jako ventil pro nadbytek a přemíru tlaku tvůrčí fantasie, záklopka snáz povolujíc či uvolňující poměrnou lehkostí techniky nežl při složitosti malířské a vázanosti malovaného obrazu. Právě plodní grafikové, Leyden, D- rer, němečtí drobnomistři, Rembrandt, slouží za paradigma. Nepochybně však měrou ještě vět- ší uplatňuje se tu pud a touha sdělovací těch- to umělců, žádost po velkém foru, po bezpro- středním a číselně znásobeném, a do dalek rozneseném dojmu a účinku tvůrčího ducha tvořivé ruky. Porod uměleckého díla obšťast- ňuje jeho původce, ale pouhým zrozením je te- prve na počátku svého životního úkolu a po- slání. Z osobního majetku musí přejíti ve veřej- ný, ne-li úplně, tož aspoň duchů sourodých duší příbuzných a srdcí žíznivých. Co bylo samomluvou, stává se hlasatelstvím a pro- roctvím. Egoismus duchů tvůrčích. Malba jako grafika vychází na tytéž cesty.
Callot Chodowiecký D rer Rembrandt Leyden
26 article
Úvod katalogu výstavy zamlčuje majitele této sbírky, napovídá však její další určení Tajený její vlastník „dle svého úmyslu učin celý soubor dlouholeté činnosti sběratelské ma- jetkem českého národa“. Možno tomu rozumět jen tak, že jest určen za dar pro příslušný ústav veřejný. Čin vpravdě ušlechtilý a vší vděčno- sti hodný, poněvadž je schopen umírniti jednu bolest a potřebu, ba nevyhnutelnou nutnost umělecko-pedagogickou naléhavost, která se jmenuje Kabinet rytin. Otázka jeho pořízení a vedení už se stává v Praze ožehavou. Roz- běh, který k němu učinila kdysi Společnost vlasteneckých přátel umění v Rudolfinu, zů- stal jen malým rozběhem beze všeho pokroku Obsáhlá snůška rytin v Českém museu není daleko ještě zorganisovanou a upravenou sbír kou, jakou má být a kterou Praha potřebuje Není pro to ani sil ani prostředků. Zachovat sbírku rytin, jak ji ve vzácné plnosti a jakosti zanechal zde V. Lanna, pro to nebylo, žel, ani smyslu, ani energie, jež by pro převod její ze soukromí k veřejnému užitku odkryly a vydo- byly potřebné síly finanční. „Holareum“ je po dlouhá desetiletí zakletou princeznou v nezná- mém hradě a stává se už pohádkou a nechopi- telným fantomem. V Moderní galerii pomalu se sice pro budoucnost utváří jakýsi základ nebo spíše jen zárodek pro příští sbírku českých grafik devatenáctého a dvacátého století,u něhož zatím jsou mezery víc pravidlem nežli výjimkou. Sbírka páně Z . . . . (promíňte, ne- sluší se býti indiskretním), na pravé místo vě- nována mohla by se tak státi velmi vítaným účinným probuzením a povzbuzením, aby ko- nečně se přistoupilo k vystrojení, methodické- mu vybudování a zúrodňujícímu upravení a ve- dení umělecké sbírky, které naléhavě a už i neodkladně potřebujeme. Karel B. Mádl.
V Lanna Mádl Praha vlastenecký přátelit uměný v Rudolfinum pán Z
27 article Hudba.
Hudba. + (E. Humperdinck: „Perníková chaloupka“.) Humperdinckova pohádková opera byla dítkem Štěstěny. Žádná z oper po smrti Wagnerově ne- dodělala se tak sensačního úspěchu a rychlého proniknutí po operních jevištích celého světa, jako zdramatisovaná pohádka Grimmova o zbloudilých dětech a o zlé čarodějníci, sídlicí v pernikové cha- lupě. Dnes, kdy dělí nás potřebná časová distance od doby, kdy „Perníková chaloupka“ na divadlech se objevila, vidíme jasněji vlastní příčiny tohoto úspěchu. Wagnerovský epigonismus nadobro zkla- mat. Ti, kdož byli plepými nohsledy bayreuthského mistra, nedali světu ani jediné dramatické dílo ži- vota schopné. A k tomu ten svět starogerman- ských a staroindických mythů, ty postavy zpola bohů a zpola lidských reků, ty věčně se opaku- jící variace na pověstný Wagnerův „Erlösungs- motiv“ — to vše se přežilo a působilo vždy větší nudu. V této situaci operní produkce přišel operní naturalismus vlašské školy veristů. Jako reakce proti wagnerovskému epigonismu rázem dobylysi opery tohoto směru všechny scény. Ale jako vítězství stejně rychlý byl i jejich pád. Žádný směr v opeře nevyžil se tak rázem jako veristické aktov- ky, jimiž se v prvních létech devadesátých divadla jen jen hemžila. A v tuto dobu zmatení vkusu a zjevného znechucení operního obecenstva přišla
E Humperdinck Humperdinckův Wagnerův Grimmův
28 article
Humperdinckova opera psaná na text dětské po- hádky. Působila jako reakce na naturalistický směr v opeře i na hudební dramata s patheticko- mysthickými dějí. Jako něco nového a osvěžujícího byla nadšeně uvítána diváctvem a většínou i kri- tikou. Při tom se značně přehlédlo, že zcela no- vým je tu jen sujet, pohádka o dětech v drama- ckém zpracování, podniknutém bez vážnějších lite- rárních ambicí. Hudba Humperdinckova přinášela jen tam něco v opeře nového, kde béře na se prostonárodní karakter. Je to v lidových písních přímo do partitury vsazených a v těch zpěvech, jež Humperdinck v duchu této lidové písně sklá- dal. A právě v těchto partiích zachovala si hudba „Perníkové chaloupky“ do dnes neztenčený půvab a svoji posici v operní tvorbě. Pro ni vždy rádí ji i u nás vítáme. Jinak ubírá se partitura její ve směru hudebně dramatického slohu Wagnerovaa to v partiích zpěvních i v orkestru. A právě hu- stá polyfonie v orchestru a jeho massivní instru-
Humperdinckův Humperdinck