1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v sobotu 1. listopadu 1913.
Praha
4
article
la rannl avečerní listy
předplácí se
V Praze v administracki
na měsín.
na čtvrt lsta
k-k
» dvojí donáškou
můsle.
kei
na čtvrt lsta
ve dlislkách. , K mo
na másie.
Poštou:
a másle.
na eri: . : . ke
a dvojí záallko
a měsíe,
a dvrtiat:: k
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 12
s přílohou pro venkov o 16 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o 12
s přílohou pro venkov o 16 stranách
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v neděli dne 2. listopadu v ob-
vyklou hodinu ranní.
Praha
6
article
Nedodělané dílo.
Nedodělané dílo.
Jest těžko rozhodnouti, která z dosa-
vadních mírových úmluv o Balkáně jest di-
plomaticky povedenější, zda Evropou daný
prozatímní mír londýnský či Balkánci sa-
mými upravený mír bukureštský. Jeden
druhý jest nevyčerpatelným zdrojem no-
vých a nových nedorozumění a nesnází.
Dnes se tuto pokusíme sestaviti při-
bližný seznam sporných záležitostí, ať už
pramení z úmluvy té či oné, kteréž více
méně znepokojivě nyní se derou do popře-
dí a nedopouštějí, aby déle roku zneklidně-
ní národové jak na Balkáně, tak v ostatn
Evropě mohli se již bezpečně oddati plod-
né, požehnané práci.
Nejtemnějším bodem na jihu zůstává
i nadále nehotová Albanie přes to, že mi-
nulo sotva několik dnů od vzrušujícího ra-
kousko-uherského ultimata Srbsku a o
okamžiku, kdy na radu mocností trojdoho-
dy Srbsko požadavek ultimata splnilo
vojsko své za hranice albanské zpět do
Srbska odvolalo. Již tenkráte se pravilo,
že svízel albanská ozve se opět co nejdří-
ve a v této chvíli již se opět schyluje k no-
vým bojům na hranicích srbsko-alban-
ských. Z Bělehradu došly o tom včera ná-
sledující zprávy: Vládní orgán „Samoupra-
va“ poukazuje na okolnost, že ozbrojení
Albanci se opětně shromažďují ve větších
skupinách v severovýchodní části Alban-
ska, takže jest na snadě domněnka, že
chystají nový vpád na srbské území. Ne-
budou-li protektoři Albanců ani tentokrát
s to, aby je přidrželi zachovati klid, bude
Srbsko donuceno k vlastní sebeobraně.
Balkánec
Balkán
Evropa
Albánie
Srbsko
Bělehrad
Alban
Albance
7
article
Při veškeré úctě k velmocenské vůli musí
prý býti Srbsku přiznáno právo, aby si
vážilo více svého vlastního míru, než míru
Evropy. Srbsko nesmí se již státi rejdištěm
lupičských orgií Albanců. Opětovný alban-
ský vpád ovšem nebude vyloučen „evrop-
skými“ názory Albanců o povinnostech
oproti sousedovi. Možností nového vpádu
otvírají se dokořán dvéře strannickým sta-
noviskům velmocí, které nehnuly ani
prstem, když ozbrojené tlupy albanské
ubíjely srbské obyvatelstvo a ničily jeho
majetek. Velmoci ony nepomýšlely ani na
to, aby potrestáni bylí aspoň osnovatelé
onoho mezinárodního zločinu, za to však
na Srbsku, vyčerpaném nedávnými náma-
hami, žádaly vyklizení strategických po-
sic, s kterých mohlo se jakž takž hájiti
proti lupičským vpádům Albanců. Případ
nového albanského útoku jest proto nejen
možný, nýbrž pravděpodobný.
O nic lépe však nevypadají albanské
pohraničné poměry s druhým srbským stá-
tem, Černou Horou, jež byla nucena pro
nepokoje, vzniklé mezi Albanci samými,
ponechati i nadále vojsko své na hranicích
ve zbrani, ač to zemi tak chudoučké, vy-
čerpané nejen dřívější válkou, ale i poho-
stinstvím, poskytnutým před válkou Al-
bancům, ukládá břemena nesnesitelná. Na
londýnské konferenci byla sice slíbena
Al
Srbsko
Evropa
8
article
Černé Hoře bezúročhá finanční podpora
třiceti milionů franků, ale na Cetyni nemají
dosud ani tušení, jak se Evropa zhostí to-
hoto svého slibu, jenž byl dán shromáždě-
nými zástupci velmocí.
Finanční otázky balkánské přikázány
byly — jak známo — zvláštní komisi, jež
se měla sestoupiti v Paříži, kteráž všal
dosud nehnula ani prstem, jakoby dočasné
poměry na Balkáně nepovažovala za
pevnou půdu ku řešení svých úkolů. A tal
vynořil se již i finanční konflikt mezi krá-
lostvím srbským a Francií, kteráž zabez-
pečiti se snaží věřitelům tureckým část
dluhu, jejž by chtěli uvaliti na Srbsko, hle-
dající v Paříží půjčku, aniž by se ohlížel
po tom, jak mezinárodní konference upraví
finanční otázky vzniklé z převratů na Bal-
Toto finanční nedorozumění jest pro
ocenění významu ustanovení úmluv lon-
dýnských neméně charakteristické, než
hrozivé vpády albanské!
káně.
Evropa
Paříž
Balkán
Francie
Srbsko
Bala
9
article
Albanie má však za souseda i králov-
ství řecké a hranice mezi oběma jsou ještě
spornější než ostatní. Řekové totiž
houževnatě drží území za války obsazené
Albanii přiřčené a obratnou agitací mezi
Albanci ztížili práce ohraničovací
evropské komise tak, že tato jest málo-
mocná vůči odporu obyvatelstva, nechtějíc
bezohledně užívati ozbrojené moci, kteráž
ji provází.
Na úpravě jižních hranic albanských
záleží hlavně Italii a vládě blízký list tam-
ní prohlašuje, že Řecko musí bezpodmí-
nečně respektovati usnesení londýnských
porad, dle nichž část pobřeží naproti ostro-
vu Korfu, pak ostrovy a osady výslovně
nich uvedené musí se dostati Albanii.
ostatní hranice pak že vytýčí zvláštní ko-
mise. Ač komise tato měla býti s úkolem
svým hotova do konce září, nemůže z místa
pro odpor obyvatelů, Řeky podněcovaný, a
tak prý velmocem nejvíce interesovaným.
totiž Italii a Rakousko-Uhersku, nezbývá.
než aby učinily přiměřená opatření, by roz-
hraničovací komise mohla úkol svůj pro-
vésti. Dle londýnské zprávy stalo se již po-
třebné dohodnutí mezi Italií a Rakousko-
Uherskem za úplného souhlasu říše něme-
cké, dle něhož obě velmoci energicky za-
kročí a Italie prý podnikne proti Řecku ná-
mořní demonstraci válečnými loďmi, aby
Řekové byli donuceni k povolnosti.
Řek
Korf
Albánie
Řecko
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
10
article
Tím však nejsou vyčerpány hlavní ne-
snáze mezi Řeky a Italií. Oba státy drž
turecké ostrovy v Egejském moři, o nichž
zvláště pokud jsou v moci Řecka, si mocno-
sti vyhradily rozhodnutí. Proto nemůže do-
spěti ani vyjednávání mezi Tureckem a Ře-
ckem ke konečnému míru, jehož skoncová-
ní i ohledně věcí jen na souhlasu jich obou
závisících odročeno opětně na dobu 14 dní
což způsobilo v řeckých kruzích obchod-
ních zděšení a popla ch.
Ježto ani mezi Bulhary a Řeky není do-
konalé shody a vznikly již i třenice obchod-
ní a boykot obchodních lodí v obapolných
přístavech — možno neblahý účinek neho-
tového díla balkánského sledovati nejen
všude na Balkáně, ale již i mimo hranice
jeho.
Řek
Bulhar
Řecko
Turecko
Balkán
Italia
11
title
Politický přehled.
12
article
Země české.
Země české.
Jaká bude nyní německo-nacionální politik
v monarchii následkem balkánských událostí?
Touto zajímavou otázkou zabýval se v
středu večer německý Volksverein v Brně
obšírné odpovědi na ni dostalo se mu před-
náškou spisovatele Frant. Jessera, říš. poslance
ze Šumperka, jenž v rozhovoru o thematě,
zdali dlužno Němcům držeti se dosavadní na-
cionální politiky, či mají-li ji podle nových po-
měrů a vývojových možností pozměniti, t. j.
její revisi provésti, vyšel především z toho, že
sen o jeho slovanském Balkánu
jest dosněn. Tak se poměry docela změ-
nily, starý způsob trialismu, který prý byl z
velmi směrodatné strany postaven ve služby
rakouské expansivní politiky, pozbyl na dlou-
hou dobu veškerého politického významu, nyní
jednati se bude jenom o poskytnutí národnost-
ní autonomie jihoslovanským národům Rakou-
sko-Uherska.
František
Jesser
Němec
Brno
Šumperk
Balkán
skýUhersko
13
article
Vysoce zajímavým a poučným způsobem v-
slovil se posl. Jesser o významu rakous ko-
německého spolku pro německý, ná-
rod. Aby jej jeho posluchači pochopili, vybídl je
k představě jak by věci asi vypadaly, kdyby nebylo
Rakousko-Uherska, za to však kdyby byl jednotný
národní stát německý, zahrnující německá sídla
rakouská. Zajisté by prý potom byl německý náro
o 8 milionů lidí silnější mocí, avšak slabé stránky
jeho středoevropského postavení by však vynikly
neblaze. Stal by se zase tím, čím byl po celá sta-
letí, státem nárazníkovým a trabantem východo-
evropské světové říše: V tom pak spočívá vše-
německé poslání rakouských Němců.
hlásal posl. Jesser, v tom zájem na zachování na-
šeho státního území, že v něm námi Něme
ohromné slovanské síly jsou vázány
a neutralisovány.“ Nejvíce hnětlo řečníka.
že v nedávném přetřesu o rakousko-německém
spojenectví v říšsko-německém tisku nebylo Němců
rakouských vzpomináno vážně a pravou vroucností
srdce. To prý pochází z naprostého nevědomí o ra-
kouských poměrech. V německé říši utvořil prý se
jakýsi druh státního němectvi, a bylo by neštěstím
— dí posl. Jesser, kdyby toto státní němectví říš-
sko-německé znáti mělo jedině jen černo-bílo-
červeně natřený německý národ a vidělo ve svých
rakouských a švýcarských bratřích jenom více
méně zajímavé a příjemné strýce. Kde stát se kryje
s národností, tam hrozí snadno nebezpečí, že státní
vědomí utlačí vědomí národní. „My Němciv
Jesser
Němec
RakouskoUhersko
trabant východní
14
article
Rakousku však ve všem a všudy po-
mýšlíme na německé veškerenstvo
bez ohledu na politické hranice“, řek
posl. Jesser do slova a pojednávaje o nutnosti, kte-
rou Němcům ukládá jihoslovanská otázka a jich
zkušenost s německou říši, to jest přemýšleti o
tom, kterak upraviti svou vlastní domácnost v tomto
státě, pravil, že Němci musí počítati s dvěma nut-
nostmi: trvání menštk nuceni jsou uzna-
ti. avšak všemožně musí tomu zabraňovati, ab
vznikaly. Tato úloha jest těžká, avšak mnohem prý
řešitelnější než úkol, jemuž e Němc
již po desetiletí věnují, assimilovat
totiž menšiny, utvořené v domnělém hospo-
dářském zájmu Němců. Otázka musí být tak for-
mulována: Závisí vůdčí postavení německého ja-
zyka a německé kultury v Rakousku skutečně o
toho, aby zachován byl státní útvar, který
tvrdošijně nazýváme Rakouskem s
německým nadprávím, kteréž není už vlast-
ně ničím jiným, než zříceninou? Jinými slovy: Jest
státní idea, jakéž Němci až dosud holdovali, sku-
tečně podmínkou jich národní existence? Hrozí ně-
meckému národu opravdu vážná nebezpečí
přijme-li Rakousko-Uhersko státní formu, hovíe
etnografickému jeho složení jako státu národností?
Posl. Jesser popírá to vesměs, a varuje Němce, aby
nevykrváceli pro centralistická správní zřízení, ni-
koli proto, že by byla německou državou, nýbrž že
jsou německou formou. Nemáme žádných nacionál-
ních důvodů státi na historické myšlence říše, praví
řečník, i pokračuje: Nové Rakousko,Rakousk
národnostně samosprávných národ
sice povalí mché ještě zpříma stojící znamení ně-
mecké svrchovanosti ve formě centralistickýc
správních útvarů, avšak dá nám nejpůvodnější
Jesser
Němec
Posl
Rakousko
RakouskoUhersko
15
article
nejpřirozenější právo, spravovati si svou nacionáln
domácnost po naší vůli a bez ohledu na ostatní
To je nejdůležitější odstavec pozoruhodného vý-
kladu Jesserova, konec jeho věnován byl dovozen
nutnosti německého programu o nacionální ekono-
mii sil v tom smyslu, že nesmí býti žádná německá
strana vylučována pro své sociálně demokratické
anebo klerikální zásady z národní práce, z níž jest
jenom jediný důvod vyloučení, národní zrada.
Vývody Jesserovy, který počítán jest k
přednějším inteligencím v německém táboře
nepřinášejí nám vlastně ani žádnou novinku
svou resignací na bývalý úhlavní germanisační
cíl německo-nacionální politiky a svým odů-
vodněním nutnosti couvnutí od výpadu dobý-
vačného na vnitřní valy německé državy
Ovšem nelze prozatím nepozorovati theoretič
nost názorů, hlásaných v okamžiku nejprudšího
vzplanutí germanisačního výboje a úsilí o bez
životí našich menšin. Buď jak buď — další se
ovšem uvidí, a nepřistihne nás, aniž bychon
byli pohotovi a připraveni na všechny případy
Prozatím budiž jako vysoce pikantní okol-
nost zaznamenáno, že výklad posl. Jessera
nutnosti revise německé nacionální politiky
Rakousku dál se k těmto hrotům v průčel
brněnského němectví: dru. Křiváčkovi
dru. Lenečkovi, pp. Netopilovi, Po-
budovi, Vejmolovi, Vokurkov
(vesměs členům městské rady brněnské!) za
přítomnosti starostova náměstka Jelínka
náhradníků zemského výboru Jelínka, dv. rady
Dvořáčka a že všechno to dálo se za před
sednicví ob. radního řed. Venclička! Jen
— Václav Brežina scházel mezi těmito pilíř
„Deutscher Volksvereinu v Brně“, vedle nichž
„Tagesbote“ uvádí sotva několik nefalšovaně
německých jmen.
Jesserův
Leneček
Netopil
Vejmola
Vokurkov
Jelínek
Dvořáček
Vencliček
Brežin
Rakousko
Brno
Deutschry Volksverein
16
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Kolo polské o českém komísariátu.
O schůzi Kola polského ze dne 29. října
vydána úřadní zpráva, dle níž členové Kola
v politické části schůze zabývali se též če-
ským komisariátem. Posl. Stapiňski, zmí-
niv se, jak polští lidovci činili vše možné, aby
volební reforma se v Haliči stala skutkem
navrhl, aby Kolo polské uznalo zastavení če-
ské samosprávy a jmenování zemské správní
komise pro království České za odporující zří-
zení ústavnímu a proto aby proti tomute
vládnímu aktu rozhodně protestova-
1o. Svůj protest má Kolo polské podati v po-
slanecké sněmovně a proto má se přičiniti.
aby byla o českém komisariátu zahájena c
nejdříve debata. Mimo to posl. Stapiňski na-
vrhl, aby vláda před vyřízením malého fi
nančního plánu podala předlohu o sta bě míst
ních drah a aby se současně s finančním plá
nem vyřídila novela zákona o třídní dani
Podobně posl. Lisiewicz navrhl, aby
Kolo polské prohlásilo zřízení správní komise
v Čechách za neústavní a vyzvalo své před-
sednictvo, by se dohodlo s jinými parlament-
ními stranami o jednotný postup proti zřízen
českého komisariátu a ve příčině obrany zá-
kladních zákonů státních. Pokud jde o politi-
ckou situaci, má parlamentní komise do tř
dnů podati návrh, jaké stanovisko má Kolo
polské zaujmouti proti vládě za nynějších po-
měrů.
Poněvadž politická rozprava v této schů-
zi Kola polského neukončena, nebylo také
odhlasováno o návrzích Stapiňského a Lisie-
wicze.
Finanční vyrovnání s Chorvatskem.
Uhersko-chorvatské finanční vyrovnání
jímž upraven podíl Chorvatska z daní a po-
platků, vybíraných v Chorvatsku, končí 31
Posl
RakouskoUhersko
Halič
Čechy
Chorvatsko
17
article
V drobném prodejl
ranní číalo o sobě
aa s
večerni
a l
Ve filiálkách na venkově
ranní dislo
večerní
lnneráts
platí se hotově Bapřen
Přodplaceni a inserty přijími
administrane v Marianské ul.,
Tam nacházeji se těi
redakce, tiskárna a oxpodies
„Národnich Listů“
Eakopisy se nevracejí
Bapřit Přodplacit
18
article
prosince letošního roku. Vyrovnání zavírá se
vždy na základě usnesení kralevinských de-
putací, volených oběma sněmy a musí býti
schváleno sněmem uberským i chorvat-
ským. Poněvadž v Chorvatsku se vládne
nyní absolutisticky bez sněmu a uherská vlá-
da stále odkládá nové volby do sněmu chor-
vatského, takže se stává pochybným, bude-li
možno do konce tohoto roku zvoliti nové kra-
levinské deputace a jich usnesení na sněmech
schváliti, objevila se v pravašských listech
výtka koaliční straně, že na finanční vyrov-
nání úplně zapomněla.
Výtku tu odmítá koaliční „Pokret“, jenž
píše, že zástupci koalice ve svém jednání
s vládou věnovali finančnímu vyrovnání nále-
žitou pozornost a vůbec nikdy ho nespustili
s mysli. Otázka finančního vyrovnání stává se
tím aktuálnější, čím více se blíží konec roku
1913 a tím se zmenšuje možnost ústavního vy-
řízení této otázky. Ba zdá se, že za nynějších
poměrů v Pešti nemožno očekávati ani zatím-
né rozřešení této otázky. Tím chorvatská kri-
se vzroste o jednu novou spornou otázku.
Uhersko-chorvatský poměr, velice zkalený že-
lezniční pragmatikou a komisariátem, zhoršil
by se ještě porušením finančního vyrovnání,
které až dosavad za všech útisků Chorvatska
vždycky bylo v čas způsobem zákonitým
ústavním buď prodlouženo nebo nově uza-
vřeno.
Odpomoci možno takovému zhoršení po-
měrů mezi Chorvatskem a Uhrami pouze zru-
šením komisariátu a rychlou obnovou ústav-
ních poměrů. Finanční otázka — dodává „Po-
kret“ — vede k alternativě: buď urovnati celý
poměr uhersko-chorvatský, anebo způsobiti
nové, stále těžší komplikace.
jítputace
Chorvatsko
Pešť
Uhry
19
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Zločin spáchaný na Bulharsku.
Myslili jsme, že původství katastrofy bulhar-
ské je definitivně konstatováno dvěma telegramy,
uveřejněnými doslovně v solijském „Narodu“, kte-
rými generál Savov rozkázal zahájiti nepřátelství
se Srby bez opovězení hurtovným útokem na celá
čáře. Oba telegramy jsme českému obecenstvu
předložili. Ale „Blgaria“, orgán dra. Daneva, při-
náší článek P. Abraševa, jenž byl v jeho kabinetě
ministrem, z kteréhožto článku vyplývá, že
otázka, kdo je pravým vinníkem katastrofy a ode-
slatelem telegrafického rozkazu k náhlému pře-
padení srbských vojsk, dosud nejen není rozřeše-
na, nýbrž vyžaduje dalšího bezohledného pátrání.
Generál Savov, jenž dosud mešká v Cařihradě
a proto snad dosud do věcí nepromluvil, byl podle
svědectví p. Abraševa proti válee se Srby tak roz-
hodně, jako všichni ostatní, jako všechen bulhar-
ský národ, jako všechno bulharské vojínstvo.
Po dobytí Drinopole konala se ministerská
rada, jíž předsedal král Ferdinand, na drinopol-
ském nádraží ve vagoně Abdullaha paší. V té schů-
zi bylo ustanoveno, že spor se spojenci mu-
sí býti rozřešen po dobrém. Generál Sa-
vov, jenž se rady zúčastnil, neprojevil ani nej-
menší bojovnost naproti spojencům. On dokonce
se nemohl rozhodnouti ani pro útok na Drinopol,
dobývání Čataldže, jež následovalo po vzetí Dri-
nopolu, nazýval nesmyslným. Generál Savov byl
téhož mínění jako všichni rozumní bulharští lidé,
že je Bulharsku předevšim zapotřebí míru na
všech frontech. Když po velikonocích Srbsko stále
důrazněji opakovalo, že si žádá revise smlouvy,
generálové Savov a Fičev byli povolání do Sofije,
aby vyložili ministerské radě, může-li spoléhati
na vojsko, bude-li rozhodně proti revisi. V té radě
oba generálové, Savov i Fičev,
určitě prohlásilí, že balharské voj-
Savov
Srba
P Abrašev
Ferdinand
Abdullah
Fičev
Bulharsko
Danevo
Cařihrad
Drinopol
Srbsko
21
article
Stará grafika.
Stará grafika.
Sběratel a schraňovatel uměleckých děl
nebo starožítnin má dvojí potěšení: předně
sám ze svého majetku a pak, najde-li pro
ještě jiné obdivovatele, své hosty, návštěvy
znalců skutečných či domnělých. Nabízí a pře-
nechává odborníkům ke studiu a publika
své poklady mnohem ochotněji nežli leckterá
sbírka veřejná, která je vlastně pořízena k to-
mu účelu. I na širokou veřejnost jdou sběra-
telé se svými sbírkami, odevzdávajíce je na
čas do výstav nebo museí a sběratelství kvete
i v Praze tak, že by na příklad naši sběratele
starých maleb mohli výběrem svého uměle-
ckého majetku poříditi na nějaký týden a mě-
síc velmi zajímavou a cennou galerii pro ce-
lou Prahu. Nyní objevuje se v „Manesu“ část
takové sbírky soukromé ve zvláštní výstavě
Katalog napovídá, že patří českému velko-
průmyslníku, který si nepřeje býti jmenován
a podle malé tam narážky je rozvěšen po stě-
nách pavilonu pod Kinskou jen výběr a zlo-
mek celé sbírky výhradně grafické, asi půl
druhého sta listů, o něž se dělí staří Vlaši
Kinská
Praha
22
article
Němci, Holanďané a Francouzi různým dílem
Jména, jež jsou širšímu obecenstvu pouhým
zvukem, zde nabývají něco tělesnosti. Kdyby
šlo o methodické poučování, byla by
měla tato výstava „Manesa“ předcházetí ne-
dávno ukončené výstavě „Veraikonu“. Ne
pouze z ohledu na pořad chronologický, nýbrž
hlavně k vůli vnitřním a vývojovým souvislo-
stem mezi starými klasiky grafiky a její novo-
dobou obrodou. Spojení je logické i plodné a
úroda jeho zdravější, nežli o jaké blábolivě
sní a v mátožných slibech nám prorokují mo-
derní nihilisté bez předpokladů.
Sběratelé rytin tvoří zvláštní typ a obe
mezi uměleckými kolekcionáři. Nejsou beze
všech soustavných cílů a snah, v tom však.
na rozdíl od sbírek veřejných, co do pramenů,
nákladů a účelů, specialisté, zaujatí s vášní
speciálně sběratelskou pro menši okrsky, ba
Němec
Holanďan
Francouz
23
article
i jen pro jednotlivce dějin. V tom chtějí mí
kruh úplný a bez přerývek, bez ohledu na in-
dividuálnou uměleckou jakost jednotlivých
listů, kterou jim pak nahrazuje raríta a třeba
i jenom náhodná změna v tisku. Lannova sbír-
ka byla proslulá svými Dürery a Chodowie-
ckými právě pro vzácnou úplnost jejich „dila“
kterou arci dražby stuttgartské zničily, aby
zase jinde byly vyplněny mezery k vůli tou-
žené kompletnosti co do řady i co do jedno-
tlivých stavů listů. A z Lannovy sbírky bylo
možno získati rytiny zvláště tiskem dokonalé
Sbírka v „Manesu“, i v zatajované ce-
losti, sotva má takový velmožský rys. Podle
všeho sestavoval si ji pravý umělecký amatér
který se zastavuje, v proudu dějin, u jednot-
livců, kteří se mu zvláště zamlouvají, a shra-
ňuje pro sebe do svých map dosažitelné ukáz-
ky jejich umění. Často dosti hojné, když ze třá
set čísel díla Dürerova nebo Rembrandtov
mohlo se dostat na výstavu na šedesát a dva-
cet listů. Počet je na soukromou sbírku velm
slušný, byť by v něm nebylo vše nejlepší kva-
lity tiskové, a vyloučíme-li z toho, co s bez-
pečnou určitostí nutno vyřaditi z vlastnoruč-
ního díla Rembrandtova, zbývá dost k pozná-
ní, pochopení a k požitku jeho grafického
umění. Poněvadž pak sbírka, nebo aspoň vý-
běr z ní předkládá jen a jen peintre-graveury
to jest tvořívé a ne reprodukující rytce, skýtá
vítané a krásné poučení o tom, kterak každý
z nich si vytváří svoji osobní mluvu grafickou
Lannův
Dürer
Dürerův
Rembrandtov
Rembrandtův
24
article
kterou zběžně a mylně označujeme za tech-
niku, mluvu, která vzrůstá a zkvétá z osob
ního citu a smyslu uměleckého a z osobní for-
my malířské. Z dějin umění výtvarných v-
trhuje se historie grafiky jako zvláštní a samo-
statné oddělení, k němuž kladli první základy
ne tak historikové, jako specialistní sběra
telé. Grafické dílo kterékoli techniky, vyšlé
z ruky malířovy, patří nedílně k jeho dílu ma-
liřskému. Obojí rodí se z téhož ducha i z té-
hož zření a na delikátností a jistotě citu uměl-
cově záleží, zdali svoji představu vtělí štět-
cem, rydlem či jehlou, nebo, dle dnešní ter-
minologie, uzná-li za vhodné řešití svůj vlastní
malebný problém v mono- nebo polychromi.
Plasticky kovový styl Mantegnových ma-
leb má v jeho vzácných a nečetných rytinách
jen svoji sourodou odnož; kresebně linearný
Dürerův rodí dokonalost čárové mědirytiny
a podle všeho jednou pro vždy buduje nej-
vlastnější stylovou mluvu dřevorytu. Rem-
brandt pro své eminentní malebnosti a čaro-
moci temnosvitu porodil zároveň svoji osobn
formu leptovou, jež podnes je biblí leptu,
níž každý, v pochybách, nalezne posilu i po-
učení a vůdce v temnotách. Claude Lorrain
je naprosto týž ve svých prozářených malbách
i svítivých leptech. Ostade, Berghem, Dujardin.
Bega svými lepty lehkého tonu a lehké ma-
lebnosti podávají organický doplněk ke svým
olejomalbám. Všichni zároveň, tito mistři šest-
náctého a sedmnáctého věku, svým neomyl-
ným citem a úžasnou schopností rozlišovac
a vytěžovaci vybudovali zároveň klasický styl
svých grafických technik, jejž se sotva komu
kdy zdaří podlomit a ještě méně z kořene vy-
vrátit.
Dürerův
Claud Lorrain
Ostade
Bergh
Dujardin
Rema
Mantegnův ma
25
article
Než i dílo tak výlučných grafiků, jako je
tryskající a jiskřivý Jacques Callot nebo
bodrý subtilista Daniel Chodowiecki, nelze
odloučiti z celkového proudu a dění malířské-
ho a postaviti je na osamělý podstavec pouhé
grafiky. Nejen svým obsahem a duchem, kte-
rým jej oživují, také svými čistě malebnými
prvky, celou svou malebnou zorganisovaností
a methodou jdou ruku v ruce se soudobým
malířstvím a právě odtud pochodí jejich právo
na vyšší místo v jeho vývoji a hodnotě.
Také podle dušesloví uměleckého díla a
tvoření jednotlivcova není správné a logické
stavěti zvlášť malbu a zvlášť grafiku. Poznává
se a tvrdívá jak hotový axiom, že originalná
grafika je jako ventil pro nadbytek a přemíru
tlaku tvůrčí fantasie, záklopka snáz povolujíc
či uvolňující poměrnou lehkostí techniky nežl
při složitosti malířské a vázanosti malovaného
obrazu. Právě plodní grafikové, Leyden, D-
rer, němečtí drobnomistři, Rembrandt, slouží za
paradigma. Nepochybně však měrou ještě vět-
ší uplatňuje se tu pud a touha sdělovací těch-
to umělců, žádost po velkém foru, po bezpro-
středním a číselně znásobeném, a do dalek
rozneseném dojmu a účinku tvůrčího ducha
tvořivé ruky. Porod uměleckého díla obšťast-
ňuje jeho původce, ale pouhým zrozením je te-
prve na počátku svého životního úkolu a po-
slání. Z osobního majetku musí přejíti ve veřej-
ný, ne-li úplně, tož aspoň duchů sourodých
duší příbuzných a srdcí žíznivých. Co bylo
samomluvou, stává se hlasatelstvím a pro-
roctvím. Egoismus duchů tvůrčích. Malba jako
grafika vychází na tytéž cesty.
Callot
Chodowiecký
D rer
Rembrandt
Leyden
26
article
Úvod katalogu výstavy zamlčuje majitele
této sbírky, napovídá však její další určení
Tajený její vlastník „dle svého úmyslu učin
celý soubor dlouholeté činnosti sběratelské ma-
jetkem českého národa“. Možno tomu rozumět
jen tak, že jest určen za dar pro příslušný ústav
veřejný. Čin vpravdě ušlechtilý a vší vděčno-
sti hodný, poněvadž je schopen umírniti jednu
bolest a potřebu, ba nevyhnutelnou nutnost
umělecko-pedagogickou naléhavost, která se
jmenuje Kabinet rytin. Otázka jeho pořízení
a vedení už se stává v Praze ožehavou. Roz-
běh, který k němu učinila kdysi Společnost
vlasteneckých přátel umění v Rudolfinu, zů-
stal jen malým rozběhem beze všeho pokroku
Obsáhlá snůška rytin v Českém museu není
daleko ještě zorganisovanou a upravenou sbír
kou, jakou má být a kterou Praha potřebuje
Není pro to ani sil ani prostředků. Zachovat
sbírku rytin, jak ji ve vzácné plnosti a jakosti
zanechal zde V. Lanna, pro to nebylo, žel, ani
smyslu, ani energie, jež by pro převod její ze
soukromí k veřejnému užitku odkryly a vydo-
byly potřebné síly finanční. „Holareum“ je po
dlouhá desetiletí zakletou princeznou v nezná-
mém hradě a stává se už pohádkou a nechopi-
telným fantomem. V Moderní galerii pomalu se
sice pro budoucnost utváří jakýsi základ nebo
spíše jen zárodek pro příští sbírku českých
grafik devatenáctého a dvacátého století,u
něhož zatím jsou mezery víc pravidlem nežli
výjimkou. Sbírka páně Z . . . . (promíňte, ne-
sluší se býti indiskretním), na pravé místo vě-
nována mohla by se tak státi velmi vítaným
účinným probuzením a povzbuzením, aby ko-
nečně se přistoupilo k vystrojení, methodické-
mu vybudování a zúrodňujícímu upravení a ve-
dení umělecké sbírky, které naléhavě a už i
neodkladně potřebujeme.
Karel B. Mádl.
V Lanna
Mádl
Praha
vlastenecký přátelit uměný v Rudolfinum
pán Z
27
article
Hudba.
Hudba.
+ (E. Humperdinck: „Perníková chaloupka“.)
Humperdinckova pohádková opera byla dítkem
Štěstěny. Žádná z oper po smrti Wagnerově ne-
dodělala se tak sensačního úspěchu a rychlého
proniknutí po operních jevištích celého světa, jako
zdramatisovaná pohádka Grimmova o zbloudilých
dětech a o zlé čarodějníci, sídlicí v pernikové cha-
lupě. Dnes, kdy dělí nás potřebná časová distance
od doby, kdy „Perníková chaloupka“ na divadlech
se objevila, vidíme jasněji vlastní příčiny tohoto
úspěchu. Wagnerovský epigonismus nadobro zkla-
mat. Ti, kdož byli plepými nohsledy bayreuthského
mistra, nedali světu ani jediné dramatické dílo ži-
vota schopné. A k tomu ten svět starogerman-
ských a staroindických mythů, ty postavy zpola
bohů a zpola lidských reků, ty věčně se opaku-
jící variace na pověstný Wagnerův „Erlösungs-
motiv“ — to vše se přežilo a působilo vždy větší
nudu. V této situaci operní produkce přišel operní
naturalismus vlašské školy veristů. Jako reakce
proti wagnerovskému epigonismu rázem dobylysi
opery tohoto směru všechny scény. Ale jako
vítězství stejně rychlý byl i jejich pád. Žádný směr
v opeře nevyžil se tak rázem jako veristické aktov-
ky, jimiž se v prvních létech devadesátých divadla
jen jen hemžila. A v tuto dobu zmatení vkusu
a zjevného znechucení operního obecenstva přišla
E Humperdinck
Humperdinckův
Wagnerův
Grimmův
28
article
Humperdinckova opera psaná na text dětské po-
hádky. Působila jako reakce na naturalistický
směr v opeře i na hudební dramata s patheticko-
mysthickými dějí. Jako něco nového a osvěžujícího
byla nadšeně uvítána diváctvem a většínou i kri-
tikou. Při tom se značně přehlédlo, že zcela no-
vým je tu jen sujet, pohádka o dětech v drama-
ckém zpracování, podniknutém bez vážnějších lite-
rárních ambicí. Hudba Humperdinckova přinášela
jen tam něco v opeře nového, kde béře na se
prostonárodní karakter. Je to v lidových písních
přímo do partitury vsazených a v těch zpěvech,
jež Humperdinck v duchu této lidové písně sklá-
dal. A právě v těchto partiích zachovala si hudba
„Perníkové chaloupky“ do dnes neztenčený půvab
a svoji posici v operní tvorbě. Pro ni vždy rádí ji
i u nás vítáme. Jinak ubírá se partitura její ve
směru hudebně dramatického slohu Wagnerovaa
to v partiích zpěvních i v orkestru. A právě hu-
stá polyfonie v orchestru a jeho massivní instru-
Humperdinckův
Humperdinck