2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
12. června 1904.
5
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= »U zlalého mikroba«. O nedávno zemřelém
řediteli ústavu Pasteurova, Duclauxovi vypravuje je
den z jeho žáků, pan Le Dautec v »Revue univer
selle« pěknou historku. »Když otevřen ústav Pasteurův
vypravuje, »nebyla ulice Dutot ještě tak zastavena,
jako nyní; stály tu tři nebo čtyři domy a byla ko-
lem dokola vroubena zelinářskými zahradami. Také
boulevard Pasteurův (jenž se tehdáž nazýval ještě
boulevard de Vaugirard) byl pustý a osamělý; na
blízku nebylo slušné restaurace a s namáháním vy-
pátrali jsme bídnou hospodu, kde nás za několik
sous systematicky otravovali. To rozzuřilo professora
Duclavxa a jednoho dne najal v malém domě malý
byt, angažoval kuchařků a zařídil tu restauraci
»Microbe d'or«. My strávníci platili červenými kar-
tičkami z lepenky, které na konci měsíce sblral u nás
správce restaurace, začež jsme platili sumu nepatrnou.
Tento poplatek neuhražoval ani náklad na restauraci
jež následkem toho stále pracovala s deficitem.
Doufám, že toto odhalení přiměje fiskus, že nebude
vymábati na dědicích zesnulého professora dodatečně
daň za koncessi, kterou nikdy neplatil. Sumy, jichž
bylo třeba k uhražení schodku a k zaplacení nájem-
ného a kuchařky mohly pořízeny toliko tím, že Du-
elaux obětoval celé svoje služné. Nevím, existuje-li
jídelna »Microbe d'or« dosud; roku 1893 ještě trvala,
ale teď jest ulice Dutot úplně dostavěna a jsou tam
četné restaurace, tak že professoři již nemusejí se
zabýval hostinstvím.
Pasteurův
Duclaux
Le
Dutot
Vaugirard
Duclavxa
Microbe d ' or
Probe d ' or
6
article
= Velká výstava obrazů Vereččaginových, jež
bude ukazována též v některých městech západní
Evropy, chystá se nyní v Petrohradě. Jde o to, aby
v místnostech petrohradské společnosti pro záštitu
umění sebráno bylo co možná nejvíce charakteristi-
ekých prací ruského mistra — ať ze soukromého
majetku, ať z museí — a sestavena jako přehled
umělecké činnosti zesnulého umělce. Výstava bude
zaslána též do čelnějších měst ruských a do někte-
rých hlavních měst za hranicemi,
= Skandální poměry v královské knihovně brus-
zelské. Skandální záležitost zaměstnává právě správní
úřady královské knihovny v Brusselu. V jedné z 5o-
sledních schůzí belgického senátu při rekování o roz-
počtu krásných umění upozorni! senátor Alexandr
Vereččaginový
Evropa
Petrohrad
královský knihovna v Brusel
7
article
Braun, že mnichovskému nakladateli Rosenthalovi
před nedávnem nabizena na prodej kniha, jež na
celém světě existuje toliko ve dvou výtiseích. Rosen-
lhal, jenž je znám též širším kruhům jakožto majitel
páté knihy Rabelaisova románu »Gargantua et Pan-
tagruel«, kterou francouzští učenci prohlásili za pod-
vrženou, oznámil nabídku belgické vládě a mohl
býti zjištěno, že ona kniha spolu s jinými knihami
z brusselské knihovny »zmizela«. Podezření padlo
na určitou osobu, jež si knihy prý k účelům věde-
ekým vypůjčila, ale nevrátila je. Lze li toto pode-
zření sousředit v určitou obžalobu, musí býti teprve
zjištěno zavedeným vyšetřováním. Tolik však shile-
dáno již nyní, že v královské knihovně bylo hospo-
dařeno způsobem přímo neslýchaným. Někteří úřad
níci dopustili se hrubých přebmatů — abychom ne
užili slova ostřejšího. S těmito historkami souvisí
bezpochyby též zmizení sedmdesátišestiletého ta-
jemníka Petita, jenž po 40 let byl úřadníkem
knihovny a těšil se největší důvěře. Petit, opouštěje
svůj dům, vzal s sebou revolver a jest domněnka,
že učinil životu svému konec. Brusselský jeden ča-
sopis tvrdí, že také vzácný rukopis belgické národní
hymny »Brabanconny«, již v září 1830 složili bás-
ník Jenneval a zpěvák van Campenhont, z knihovny
zmizel.
Braun
Rosenthal
Rosen
Rabelaisův
Gargantua
Petit
8
article
= Rodný demek Roberta Burnsa na výslavě
St. Louis. Skromný domek, v němž bydlel slavný
skolský básník Robert Burns, byl ve věrném napo-
dobení zřízen na výstavišti v St. Louis. Napodoben
jest ve všech podrobnostech tak dokonale, že se di-
váků zdá, jako by měl vskutku před sebou starý
zvětralý baráček. Vidíte tu ohniště a komín dlouho-
letým upotřebením zčernalý, ukoptěnou střechu, kudy
dosti často pronikal déšť a sníh; ba i hrbolatá po-
dlaha jest věrně napodobena. Jsou tu vystavenyv
originále předměty, jež byly majetkem básníkovým
a jež jsou vzácnými památkami.
= Přenášení tyfových bacillů škoblemi. Některe
drobné škeble, především srdeovka (Cordium edule
jsou pro chudší vrstvy obyvatelstva fondýnského ví-
tanou stravou. V poslední době však bylo pozoro-
váno, že tyto plodiny moře v některých místech při-
cházejí ve styk s výkaly stok, tak že lze se obávat
přenášení tyfových bacillů. Škeble se sice před po-
žíváním vaří, ale děje se tak dosti ledabyle tím, že
celé sítě se svým studeným obsahem ponořují se do
vařící vody. Hozumí se, že var přestává ihned, jak-
mile sítě se studenými škeblemi se octly ve vodě
a když var znovu počíná, jsou škeble dávno z vody
Burnsa
Burns
St . Louis
9
article
odstraněny. Delší vaření není radno proto, poně-
vadž se pak mlže v lasturách smršťují a stávají ne-
úhlednými a tím také neprodejnými. Učinili tudiž
pokus se škeblemi, jež před varem ponořeny do
vody obsahující tyfových bacillů a tu se ukázalo, že
se ve zvířatech i po svaření nalezly života schopné
bacilly tyťové u velkém množství. Aby se odstra-
nilo nebezpečí hromadné nákazy chudších vrstev
lidu, činěny pokusy sterilisovati škeble parou. Po-
kusy, jež v tom směru podnikla Fislmongers Com-
pany, ukázaly, že škeble po desitiminutovém účinko-
vání páry staly se neprodejnými, kdežto po pětimi
nutovém účinku páry zůstaly prodejny a byly sko
rem úplně prosty choroboplodných zárodků.
= Ze společenského živola Eskymáků vypravuje
zajímavou episodu cestovatel po Grónsku Mylius
Erichsen ve své zprávě o posledním přezimování vý-
pravy na Umanatzu v západním Grónsku, kterou při-
vezl dánský poštovní parník »Goodhab«. Erichsen
vydal se ve společnosti šesti Eskymáků z Yorku do
Upernaviku, aby zde hledal další pomoc pro svého
onemocnělého soudruha, známého malíře a »specia-
listu severní záře« hr. Heralda Moltke a při této pří-
ležitosti poskytl domorodcům z Yorku příležitost, aby
blíže poznali svoje soukmenovce na jihu, o jichž exi-
stenci jedva měli tušení. Eskymáci z Yorku žijí do-
sud zcela primitivně, náboženství jejich jest jakýsi
druh prostého fetišismu, jenž se však liší příznivě od
pohanských zvyků, jež se udržují dosud aspoň potají
u jejich křesťanských bratří na jihu tím, že se u nich
nevyskytuje ani ukrutný zvyk vraždy rodičů, aniž
rovněž silně rozšířená náklonnost ke krevní mstě.
Eskymák
Mylius Erichsen
Erichsen
Herald Moltke
York
Como
Grónsko
York
Upernavika
10
article
Poměrně velmi značně vyvinutý ethický cit těchto
prostých dítek přírody dosvědčuje hluboko zakotvená
úcta pro posvátnost manželství, jíž se u Eskymáků
v jižních osadách navzdor jejich domnělé křesťanské
morálce valně nedbá. Eskymáci z Yorku, jež s sebou
vzal Erichsen do Upernaviku, také nemálo žasli, když
zpozorovali mnohoženství, obvyklé u tamějších jejich
soukmenovců. Avšak úžas jejich ustoupii pohrdání
rovněž nelíčenému, když mladý párek Eskymáků kře
sťanské osady po oddavkách účastnil se připravené
svatební hostiny a potom i při následující taneční
zábavě nastoupil v první řadě tanečníků. S veške-
rými známkami ošklivosti přistoupil nejstarší z york-
ských Eskymáků k Erichsenovi a prohlásil, takovéto
»sprosťáctví« u nich na štěstí by přec jen nebylo
možno. — »Když u nás,« pravil, sdva mladí lidé
vstoupí ve stav manželský, považují za přední čest-
nou povinnost, uchýliti se ihned do největší samoty.
aby se vyhnuli aspoň nejhorší hanbě, již přináší
s sebou počátek takovéhoto spolužití v očích všech
slušných lidí. Teprve po třech, čtyřech měsících, když
se počíná na věc zapomínat, troufají si opět v kruh
svých známých a každý manželský párek považuje
se za šťastný, stavíli se sousedé, jakoby o celé věci
vůbec ničeho nevěděli.«
Eskymák
Erichsen
Upernavika
York
11
article
= Zhoubný požár. V »New York City Milling
Čo.«, sestávající z několika šestipatrových cihelných
budov na vých. 48. ul., vypukl v pátek večer hrozný
požár, při němž byly všechny budovy značně poško-
zeny a mnoho tisíc sudů mouky zničeno. Četnými
výbuchy, které se během požáru přihodily, byly lid-
ské životy vážně ohroženy, avšak na štěstí přihodila
se toliko jedna nehoda, neboť hasič Connolly byl tla-
kem vzduchu sražen se žebříku; avšak i Connolly
utrpěl jen lehká zranění, tak že ani lékařské pomoci
nepotřeboval. Škoda způsobená obnáší na 500.000 doll.
Connolly
New York Cita
12
article
Budovy závodu rozprostírají se až ke břehu řeky,
čímž byla práce hasičů značně zjednodušena, nebo
tři požární lodi mohly též vydatně pomáhati a do
plamenů vrhati proudy vody. V přízemí závodu pra-
covalo asi 40 dělníků, kteří, když na nejvyšším po-
schodí po výbuchu vypukl požár, bez značných ob-
tíží se zachránili. Charles Mckibben, 17letý, zpozo-
roval požár z ulice a alarmoval hasiče, načež při-
chvátal na místo kapitán Ryan se stříkačkou číslo 8
a dal ihned další dva alarmy; záhy na to dostavil
se náčelník hasičů Cröker a převzal velení. Kotelna
vedle mlýna, přeplněná stroji a olejem, vzňala se
záhy po prvním výbuchu, avšak hasiči byli ihned po
ruce a zabránili, že se plameny nemohly rozšířit po
strojovně; tato budova byla zachráněna a s ní záro-
veň obě sypky, přeplněné pšenicí. Na jednom po-
schodí bylo nahromaděno 4000 sudů mouky, ktere
byly zničeny a všechna poschodí byla vodou zapla
vena. Střechy budov se konečně sřítily, zdi však zů
staly státi. Proslýchá se, že »N. Y. Milling Co.« chy
stala se k ráznému boji s moučným trustem, avšak
není pochybnosti, že tento požár všechny plány spo
lečnosti zhatil. U společnosti bylo zaměstnánoa
1000 osob, které nyní přišly o výživu. Od plamenů
bylo celé okolí jasně ozářeno, což platí zejmena
Blackwells Islandu a Long Island City.
Číslo 33.
Mckibben
Ryan
Island
Milling Company
13
article
Šachy.
Pořádá J. Rašovský
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostrob, Morava.
Úloha č. 69 (originál).
František Dedrle, Brno
J Rašovský
Ostrob
Dedrle
Morava
Brno
14
article
Mat ve 3. tazích.
15
article
Partie č. 56.
Hrána 10.—13. pros. 1903 v turnaji kavárny „Sport“
— Španělská hra. —
Bílý: Ing. Suchánek.
Černý: T. Sik
1. e2—e4
e7—e5
28. b4Xc5 Dg5xke5
2. Jg1—f3 Jb8—c6
29. Vf3—fi
De5—c6-
3. Sf1 —b5.
b7—be
30. Jh2— f
a7—a6
4. Sb5xK«K a6
d7xkkce
31. Kh1 —rh2
Sc8—bz
5. 0—0
De6xca4
32. Df2xK d4
Sc8—gl
Da4—ce
6. d2—d3 a)
33. Jf3—hi4
Jg8—f6
h7—h6
7. Sc1—g5 b)
34. Dd4—e4
De6xei
8. Sg5xk«c. f6.
Ddsxk ís
35. d3xe4
Vg8—e8
Vh8—h6
9. Jb1—d2
Sí8—c5
36. Vf1 —eí
Vh6— c6
10. Ddl—e1 e)
g7—g5d
37. e4—e5
Ve6—c6
38. Vf4—f
0—0—0
11. a2—a3 e)
Sc5—b6
39. Ví5—f4l)
Sb7—c8m
12. b2—b4
Sc8—e6
40. g3—gt
h6—h5!f
13. h2—h3
41. Ve1—esn
Ve6—c5
14. Det—e2
Sg4—esg
15. Jf3 — h2
g5—-gt
42. Kh2xc h3
SeG—gu
n6 —a5
43. g4—g5
g4 XK ha
16. Kg1—hi h)
Vd8—gs
Kb8—b7
17. g2—g3
44. g5—g6
45. g6—g7
18. c2—c4 ch) Sb6—d41
Ve5xe5
46. Ve4—d4
19. Vat—bí h5—h4
Sg8—e6-
47. Kh3—h2
Ve8—g8
20. a3—a4 h4xKg3
48. Vd4—e4
Ve5xkek
Df6—g5
21. fxg3
f7—f5i)
49. Vf4Xe4
Se6—d7
22. Vfl— f
Se6xcf5
50. Ve1—e7
Kb7—es
23. e4xf5
51. Kh2—g3
Ke8—ds
Kc8—bs!j
24. Vb1—fi
52. Jh4—15 s) Sd7xkcfo
Sf5 —c8lk
25. Jd2—b
53. Ve7—fr
Sí5—e0
Inga
Suchánek
Černá
jít 5
Sd
Sf
e 1 e
bit h
Sf 1
Sb 5 xK
Kh 1
Jg
Sí
c 5 36
c 6 10
c 6 38
40
41
c 5 14
Kh 2
16
article
26. Jb3xd4
e5xd4
c6—c5
a bílý se vzdal.
27. De2 — f
Poznámky:
a) O. Cordel uvádi 6. h3 s násl. variantou: SXf3 7
DXf3 Df6 8. Dg3—Se5 9. b4 SXb4 10. Sb2 Sde
11. d4 Dg6 12. Db3—b5 13. dxe Sf8 14. Jd2 v
prospěch bílého. Po 6. h3 označuje Lange Sh5 ja-
kožto méně doporučitelno, ježto po 7. g4 Sg6s
Je5 f6 9. Jxg6 hg 10. Dí3 Dd7 11. Kg2 Sde
12. d3 Je7 13. Vhi g5 14. Je3 Jg6 15. Kli útok
černého nevykazuje za pěšce dostatečné náhrady.
Před rochádou vázati jezdce na f6 (f3) není radno,
zavdávat příležitost k útoku pěšci král, křídla nebo
vyvine výhodně dámu.
c) Zbavuje se nepříjemného vázání jezdce f3, zbavuje
však téhož veškeré pohyblivosti. Lépe bylo uvážiti
10. c3 s násl. Dc2 a event. d4 nebo 10. Jd2-c4-e3.
d) Černý kořistě z výhodného postavení své dámy za-
hajuje útok na krále.
Bilý připravuje protiútok na křídle dámy.
Nejlépe! Bílý nesmí střelce bráti.
Uvolňuje postup pěšce gb.
Lange sh
Jxg
Černá
Bilá
Vhi g
c 4e 3 . d
c 5
Sb 2 Sde
17
article
E) Jediný tah, jenž zabraňuje hrozící g3! Jestli 16. hxg
hXg 17. JXg4? tu Dh4 ! a vyhraje.
ch) S úmyslem uzavřiti Sb6.
Nejlepší pokračování v útoku; hrozí f4l
Jestli nyní 25. VXf5 tedy DXg3 (s hrozbou bud
Dg1+ a Vgl mat, nebo Dg2+ a hxg2 mat) vy-
hraje, neboť po 26. Vf2! S2 27. DXf2 Dg2—
28. Dg2 hXg 29. Kgl gXfID+ 30. Kfi VXch2
musí bílý vzdáti.
k) Nejlepší místo pro střelce. Na Sg4 vyhraje bíly
tahy 26. JXg4 DXg4 27. Vf8 -+- atd.
Na 39. Ve4 násl. Ve5 a na 39. Vet Ve5 40. Jge
Se6 atd.
m) Důležitý tah! Dočasně hájí ph3, brání postupu pe5
a převádí střelce přes e6 na g8, odkud čelí nejen
postupu volných bílých pěšců, ale napadá stále
slabého po4.
Jestli 41. Vci tu b5
S intencí Sg8 a dobýti bud pe5 nebo c4.
Ihned Vxeb ovšem nelze pro ztrátu Sgs.
Pokračuje-li bilý 46. VXV VXV 47. Vís Sc4 48
g8D SXg8 49. Vxg8 má černý s třemi volnými
spojenými pěšci proti jezdci partii též vyhránu.
I po 52. Jg6 Se8! nebo 52. Vf7 Se8 jest bílý ztracer
Kgl gxfid
Jg
Sb 6
DXg 4 27
VXV VXV 47
49
18
article
Zprávy šachové.
V českém mezinárodním korrespondenčním turnaji
ukončeny byly následující partie
1 — Kautský
Nejtek
o — Kautský
v. Meszey
1 — Nejtek
Dohnal
Dohnal
Kantský
Motzko
Vidmar
Šach- Mat
Biedrawa
Šach-Mat
Biedrawa
Chalupetzk
Kellner
Kolb
Lindberg
Šach-Mlat
Stokláska
Stokláska
Šach-Mat
Kellner
Dohnal
Dohnal
Kellner
Šmaha
Chalupetzky
Lindberg
Sika
Biedrawa
Nejtek
Kautská
Nejtek Dohnal
Kantský Motzko Vidmar
Biedrawa
Chalupetzk Kellner Kolb
Stoklásek Stoklásek
Kellner
Dohnal Dohnal Kellner Šmaha Chalupetzky Lindberg
19
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Z průmyslového školství.
Členové rakouské centrální komise pro zá-
ležitosti průmyslového školství měli letos již
několik schůzi, jichž protokoly přináší Zentral-
blatt für das gewerbliche Unterrichtswesen in
Oesterreich“. Z protokolů patrno, že pětileti
1897—1902 bylo periodou obsáhlejší a inten-
sivnější reformátorské práce drobné, prohlubo-
váním dosavadního postupu. Poslední dvoulet
1902—1904 je dobou pokroku, charakte-
risovanou četnými opatřeními k časovému vy
budování dosavadních ústavův a pokračovánín
v opravách důležitých správních záležitostí
kdežto nová zařízení zavedena jen v případeel
nejnutnějších.
Správa vyučovací řídila se stanoviskem, že
spíše než velkým počtem špatně zařízených
škol dosáhne se cíle, kladeného denním školám
průmyslovým, menším jich množstvím
jsou-li jen široce založeny a všemi žádoucím
pomůckami vypraveny, neboť jen školy tohoto
druhu mohou vyhověti všem potřebám určitého
kraje.
20
article
Dalším stanoviskem správy vyučovací bylo,
že vzdělání průmyslové musí býti založeno na
užším styku a vzájemném se doplňování školy
a praxe; neboť jen žákům s náležitou před-
běžnou praxi možno vštípiti v poměrně krátké
době obsáhlé theoretické a praktické vědo-
mosti.
Náklad na školství průmyslové vzrost
v posledních 8 létech o 84.7 9%.
Z materiálu, došlého ministerstva vyučo-
vání o žácích, patrno, že při výšších průmy-
slových školách pochází 71%% a při mistrov-
ských školách 75% žáků z obvodu živnostenské
komory dotyčné školy. Za to působiště státníeh
průmyslových škol, t. j. obvod umístění absol-
ventů těchto škol, je velmi rozsáhlý.
Absolventi docházejí zaměstnání nejen ve
všech zemích Rakouska, ale i v cizině. Při tom
různé výsledky shledány při jednotlivých ško-
lách; kdežto absolventi umělecko-průmyslových
škol mistrovských ze dvou třetin nacházejí za-
městnání při místním průmyslu, je tomu př
absolventech škol chemických právě naopak.
Všeobecně jsou žáci umělecko-průmyslovýcha
stavebních škol usedlejší, než žáci škol strojni-
ekých a chemických, v téže skupině žáci ško
mistrovských usedlejší, než žáci vyšších průmy
191/%04.
Rakousko
21
article
slových škol.t—
V obvodu živnostenské komory dotyčno
školy umístěno absolventů:
z mistrovských škol uměl.-průmyslových 68
z mistrovských škol pro řemesla stavební 58 9
z vyšších škol stavitelských . . . . 52
z mistrovských škol strojnických . .. 45
z vyšších škol strojniekých. . . . . 38
z chemicko-technických škol. . . . 30 .
Není ovšem tento poměr na všech školách
stejný, i zde také národnost padá na váhu.
Kdežto na př. z absolventů německých státních
průmyslových škol v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku jen 35.7% dochází zaměstnání v ob-
vodu příslušné živnostenské komory, čimi při
českých školách tento počet 56.8 7.
Pokud bylo možno konstatovati, shledáno
že z absolventů vyšších průmyslových škol od-
boru stavitolského opustilo odbor 6.2%%, kdežto
10% jich nabylo vyššího postavení, než k ja-
kému vyšší průmyslové školy připravují. Ještě
nápadnější zjev shledán při místrovských ško-
lách pro řemesla stavební; kdežto počet sběhů
činí pouze 3.9%, největší čásť absolventů
zaujímá lepší postavení, než k jakému je měla
škola připraviti. Školy tyto mají vychovávati
lepší mistry řemeslnické, dílovedouci a stavby
vedoucí, tedy osoby, na stavbě přímo zaměst-
nané, ale ukázalo se, že 58 těchto absolventů
je zaměstnáno v technických kancelářích nebo
působí jako samostatní stavitelé a architekti.
Čechy
Morava
živnostenský komora dotyčno škola
technický škola
živnostenský komora
22
article
Při školách strojnických umístění žáků je úkolu
školý přiměřenější. Z výšších škol průmyslo-
vých asi 90% absolventů nabylo zaměstnání, od-
povídající jich vzdělání; 41/4% jich seběhle
z odboru a jen asi 5% obrátilo se k vyšším stu-
diím. Z mistrovských škol této kategorie — po
odečtení 41/2 sběhův — asi třetina nabyla
místa v kancelářích, kdežto ostatních 63%% má
zaměstnání, odpovídající účelu školy. Chemické
školy vykazují větší počet sběhů: vyšší 6 1/2 0
mistrovské 9%, Z absolventů, kteří z největši
části nabylimísta přiměřeného jich vzdělání,
působí značný počet v cizině (30, 31%). Po-
měrně nejvíce opouštěli povolání absolventi mi-
strovských škol uměl.-průmyslových (15 1/42 %%)
při čemž nápadnou jest i nepatrná návštěva
těchto škol. Postavení zbylých absolventů je jieh
vzdělání přiměřené.
Jinak konstatováno, že jak správní, tak
vyučovací orgány zvýšené reformami úk e ly
snaživě a s porozuměním vyplnily. Že
i v obecenstvu docházejí tyto školy náležitého
ocenění, zřejmo z toho, že v novější době jedno-
tlivé obce se zvláštní ochotou se uvolily, zříditi
účelné, nové budovy pro státní školy odborné.
Škoda jen, že majetnější kruhy syny své těmto
školám nesvěruji.
23
article
Ministerstvo vyučování správně seznává
v úlevách vojenských kořen tohoto zla, pouka-
zujíe na to, že déle než 30 let pro volbu po-
volání zřídka rozhoduje skutečná potřeba a
schopnost, nýbrž že skoro výhradně je měřitkem
úleva jři službě vojenské; i hledí
vymoci absolventům škol odborných některé
úlevy: zavedení dvouleté služby praesenční pro
absolventy škol mistrovských, odborných a troj-
třídních řemeslnických, odklad presenční služby
pro absolventy celé řady škol až do 1. října t. r.
v němž žáci dosáhnou 24. roku, nárok na jedno-
roční nebo dvouroční službu i tehdy, dosáhne-l
se podmínek až po vykonaném odvodu, a při-
znání nároku na jednoroční službu dobrovol-
nickou oněm brancům, kteří uměleckými, věde-
ckými, technickými, literárními neb uměleck -
průmyslovými výkony zvláště vynikají, i když
nemají formálních dokladů vědecké sehopnost
k jednoroční službě dobrovolnické.
Členům centrální komise pro školství prů-
myslové udán byl též podrobný program, jimž
říditi se bude ministerstvo kultu a vyučování př
zřizováni nových a rozšiřování dosavadních ško
v době nejbližší. Dle programu toho lze očeká-
vati přeměnu stavitelského odboru při vyšší prů-
mysl. škole v Praze v ústav samostatný, rozšířen
průmyslové školy v Pardubicích aktivováním o
dělení pro stavbu člunů, přeměnu strojnické od-
borné školy v Přerově ve školu mistrovskou téhož
směru; na řadě není ani rozšíření stavitelského
oddělení při průmyslové škole v Plzni ve vyšší
ani zřízení průmyslové školy v Budějovicích.
Německé školství průmyslové získá značně
ve Vídni, v Ústí n. L. a j., zvláště však zřízením
Hšk.
průmyslové školy v Moravské Ostravě.
Pardubice
Přerov
Plzeň
Vídeň
Ústí
moravský Ostrava
mysl . škola v Praga
průmyslový škola v Budějovice
Hšk . průmyslový škola
24
article
0 — Dohnal
Dohnal
25
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Jízdla koňmo.
** K závodům v Karlových Varech skončeny
přihlášky ku některým číslům programu. Tak ku
ceně »Donické« hlášeno 11, k ceně »Chebské« 10 koní.
** Předvčírem zvítězil) v berl. závodě »Union«
též »berlínské derby« nazývaným (20.000 marků,
2200 metrů) kůň stáje »Graditz« »Pathos« (jockey
Warne) před Oppenheimerovým »Real Scotch« (Var
Dusen) a Kaulasovým »Ivanhoe« (Boardmann). Totali-
satér vyplácel na vítězství »Pathose« za 10—16
na místa za 20 — 20, 20, 20.
Athletika a sportovní hry-
** Dnes pořádá na Letné S. K. »Slavia« vše-
studentské závody athletické o přebornictví student
stva. Přihlášek došlo velmi mnoho a k hodinovému
závodu mezinárodnímu též přihláška Müllera z Ber-
lína. Officiální výsledek přihlášek a kdo dnes star-
tuje, nebylo nám zasláno.
** První mužstvo »Sparty« porazilo v neděli
zdejší německý klub »Sturm« v poměru 8: 1. Drubá
mužstva pak sehrála též footballový zápas, klerý
skončil v poměru 7: 1 pro »Spartu«.
Oppenheimerův
Kaulasův
Ivanhoe
Boardmann
Müller
Karlová Vary
Real Scotch
Letná S . K
Slavia
Sparta
Sturm
26
article
** Match »Slavie« šesticových družstev I. versu
II. koná se dnes v neděli o 4. hodině na výstavišti
o matiční slavnosti (v balonové areně.)
** Klub athletů »Žižka« bude opět na podzim
pořádati amatérské zápasy řecko-římské o mistrov.
ství Evropy. Tak aspoň oznamuje jeden vídeňský list.
Z cyklistského ruchu.
** Klub cyklistů »Příbram II.« v Příbrami po-
řádá dne 3. července t. r. na císařské silnici Háje—
Milín klubové závody s tímto programem: Jízda no-
váčků juniorů, o největší rychlost, vyrovnávací, starších
pánů, jízda hostů a pro útěchu. K jízdě hostů vklad
5 K. Přihlášky nutno činiti do 2. července 12 hodiny
polední u předsedy klubu p. K. Jakoubka v Příbrami.
** Mistrovství Italie vyhrál Bixio před Gardellim
a Granagliou. Rozhodný závod jest dvakrát, jelikož
v prvém běhu Bixio spadl. V matchi s mistrem ama
térem Ferrariem zvítězil Bixio lehce.
Match
Žižek
K Jakoubek
Ferrario
Bixio
Evropa
Příbram
Milín
Slavia
jízda no
27
article
Automobilism.
** Kvapem blíží se den největšího závodu auto-
mobilistického o cenu »Gordon Bennettovu«, který
letos vybojován bude v Německu, v kraji taunuském.
Listina startujících doznala v posledních dnech
malých změn. Pořad stanoven jest následovně
1. Jenatzy (Mercedes, Německo). 2. Edge (Napier.
Anglie). 3. Warden (Merčedes, Rakousko). 4. Lancia
(Fiat, Italie). 5. Thery (Richard-Brasier, Francie)
6. Pierre de Crawhez (Pípe, Belgie) 7. Dufaux (Du
faux, Švýcarsko). 8. Baron de Čaters (Mercedes, Ně
mecko). 9. Sydney Girling (Wolseley, Anglie). 10
Werner (Mercedes, Rakousko). 11. Storero (Fiat,
Italie). 12. Salleron (Mors, Francie). 13. Augiěres
(Pipe, Belgie). 14. F. Opel (Opel Darracq, Německo).
Gordon Bennettův
Jenatzy
Edge
Napier
Richard
Crawhez
Baron
Čaters
Wolseley
Pipe
Opel
Německo
Anglie
Warden
Merčedes
Rakousko
Thera
Francie
Belgie
Švýcarsko
Sydney
Mors
Mercedes
Lancia
Fiat
Italia
Brasier
Storero
Italia
Augiěre
opel Darracq
28
article
15. Jarrot (Wolseley, Anglie). 16. Braun (Mercedes,
Rakonsko). 17. Cagno (Fiat, Italie). 18. Rougier
(Turcat-Mery, Francie). 19. Hautvast (Pipe, Belgie).
K závodu konají se obrovské přípravy a většina
chafférů projíždí si cestu závodní. Také anglický
favorit Edge přece jen se závodu zúčastní a odjel
již s Jarrotem do Homburku, kdež se sejdou s Gir-
lingem, který jest tam již lýden a shledal závodní
cestu velmi obtižnou. Taktéž soudí francouzský řídič
Thery, který prohlásil, že mnoho vozů zůstane na
cestě »sedět«. Rakouský závodní team odjel již za
vedení Fischera, chefa vídeňské továrny Daimlerových
motorů, do Homburku. Rakouský team bude závodit
na strojích »Mercedes« o 90 HP. Rakouští chafféři
Werner i Braun jsou již osvědčení řidiči a třetí zá-
stupce Rakouska Warden jest odvážný Američan.
který jde sice do závodu jako »outsider«, ale pře-
kvapení není s jeho strany vyloučeno. O něm praví
se, že jezdí »jako čert«. Ze všech zemí pořádají s
»automobilislické karavany« k závodu tomuto a bude
nával obecenstva tam veliký. Též damský anglický
irský klub automobilní vyšle tam své zástupce. Bez-
pečnostní opatření pak vykonána v rozsahu obrov-
ském. Tak celá cesta ohraničena bude ostnatým
drátem, kterého spotřebuje se 70.000 metrů. Závodní
silnice pak bude celá preparována »westrumitem«,
aby prach závodníkům nepřekážel a 3800 strážníků
bude po cestě rozestaveno, aby diváci blízko silnici
se nepřibližovali, pro které však několik obrovských
tribun postaveno bylo. K závodům dostaví se též
německý císař a proslýchá se, že i anglický král,
známý velký sportovník, incognito závodům pří-
tomen bude.
Wolseley
Braun
Turcat
Pipe
Edge
Fischer
Daimlerův
Werner
Američan
Anglie
Francie
Belgie
Homburk
giro
Thera
Rakousko
Mercedes
Fiat
Jarrot
Rakonský
Cagno
Italia
Rougier
Hautvast
HP
29
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
Dobrozdání
pana dra. Papacostopulosa, primárního lékaře
oddělení pro dětské nemoci všeob. státní
nemocnice v Bělehradě.
7911
Pan J. SERRAVALLO v Terstu.
Sděluji Vám, že Vaše Serravallovo chlnové víno se
železem po delší dobu v přihodných případech před-
pisuji a s jeho účinkem velice spokojen jsem.
V Bělehradě, 25. září 1903. Dr. Papaco stopulos.
Úřadníkům s platem od 1800 K výše posky
tuje výhodné půjčky na malé splátky a mírný úrok
Pražská záložna, Ferdinandova třída, 22 n.
13272
(Zasláno.)
„Kdo miluje pohodlíčko
po té denní štrapaci,
u Pešouta v Jeníkově
objednej si motra ci“l.
doktor
Papaco
Pešout
Bělehrad
Terst
Ferdinandov třída
Jeníkov
33
article
Po db roků se bergerova dehtová mýdla
Po db roků se bergerova dehtová mýdla
v Rakousko-Uhersku a ve všech kulturních státech k myt
a koupáni proti vyrážkám kožním a nečistotě
viněta musi být
pleti upotřebuji. Každá
touto ochran. znám-
ona podpisom znní ectann
továrni firmy opatře-
na, jinak nejsbu te2
pravá, po 35 r. v obchode se nalezající mý dla
U velkém: E. HELL a SřOL. ve Vídni, I., Sterng.
E Hell
Sřol
Sterng
RakouskoUhersko
Vídeň
34
article
král. srb. dvorní a komorní dodavatelkou ve
Vídni, I., Kohlmarkt 6. vynalezenými a jí sa-
motnou upotřebovanými okrašlov. prostředky.
d. k. pat. a priv., — pro kašlou dámu nepostridatelný. — činí kůzi
Pidr PavisSante přímo cslnívě kelostnon, nakrývé svým velmí skvostným emallem
po neštovicích, rodná znamení, vyrovnává vrásky a záhyby.
všechny nedostatky, jako: deličky
šenský obličaj půvabným u ku podivu mladistvým. Je to je-
stahuje roztašené pory a činí každ
diný pudr, po jehož upotře bení můžema se mýti, aniž by sensační působivost zmizela. Cenn
kartonu K 3.—
Vídeň
Kohlmarktoria 6
36
article
omlazuje o desítiletí a má ho večer každá dáma upotřebit
Krém ravissante
Cenn tyglíku K 3.—
zabraňuje ochrnutí káže, sílí tuto a jest nejvýtednější ze všechi toilučních
EauPavSane vodiček listým výsledkem korunovaných. Cena láhve K 5.—
Všechny mé výrobky byly v Pařížl, v Londýně a ve Vidni vyznamenány velkot zlntot niedlulIlí.
Za podivuhodný výsledek svých připravků se úplné zarněnjí. Neačetné doplsy uznání s nejvyšších kruhě
jsou u mne k nahlédnnti. — Každé dámě ce nejlépo dopornčitalno
C. k. priv. čelenka k dosažení vrásek prostéha, bělostně mramorového čela, kus K 3.— a vý-
borné, krášlici mýdlo „Navou ravisknute“ kus K 1 60 a K 2.40
Madame Rosa Bchaffer vykousli svým „KONOOREM na každém sešedivělém vlasu původní barve
mladistvou — skvostnou rasou, kaštanovou nub sametově černou — a žádné nyti docíleného odstinn
12380
neodstrani. Jedno upotřubení postači. Malý karton K 3 —, velký K 10.—
Pravé jen s mým obrazem.
„Obradka“, páska k zamezení tvoření se dvojité brady. Cena 4 koruny.
„Rhodopia“ dodává každému obličeji nevyrovnatelný růžový nádech. Cena 3k
ROSA SCHAFFER ve Vidní, I, Kohlmarkt 6, v PRAZE u JOS. KAMMELA Na přikopě č. 15.
Schaffer
Kammel
Londýn
Praha
Jos
I , Kohlmarktoria
madame Rosa Bchaffer
40
article
(Spisy a časopisy nákladem I.o
v Praze tento týden vydané.)
Aldrich, Sábská královna. Román. Pře-
ložil J. J. Benešovský-Veselý. Světové
knihovny č. 393-395. . .
Arbes, Elegie života. I. Novelly a po-
vídky. Sebraných spisů J. Arbesa díl XII. K
Wilde, Dvě knihy pohádek. Anglické
knihovny svazek XV. Škv. váz.
Dostojevskij, Idiot. Román. Čásť 3.a
4. Ruské knihovny sv. 41. Váz.
Velínové vydání skv. váz.
Arbes, Knihy novel a povídek. II
Sešit 3.
Bílý, Od kolébky našeho obrození
Sešit 4.
Brehmův Život zvířat. 3. vyd. Seš. 78.
(Ptáci, 30.)
Goldsmith, Vikář wakefields ký
Sešit 2.
Jirásek, U nás. Kniha III. Druhé vydání
Sešit 10.
Kořenský, K protinožcům. Seš. 31..
Ottův Slovník naučný. Seš. 502.—503.
Dílu XXII. seš. 14.—15. Sambuka - Sasko.
Dvojsešit
Malý Ottův Slovník naučný. Sešit 24.
Slavische Roman-Bibliothek. Sešit
11. Zeyer, Amis u. Amil.
Sverdrup, Nová zemé na severu. Seš
35. a 36. dokončení, se 3 barvotisk. ma-
pami. Dvojsešit
Světlá, Z literárníhosoukromí. Seš. 2.
Illustrovaný Svět. Seš. 33. s 29 obrazy.
Ruská pěchota střílí na japonskou hlídku.
Příšerný nález na bojišti. Kterak Japonci
válčí. Explose japonského granátu. Krytá
pancéřová věž. Obtíže japonského postupu.
Kirgizská karavana. Ruské loďstvo na obra-
nu Port Arturu. Pařížská methoda měření
zločinců a j. v.
Lumír. Číslo 25. S příspěvky J. Opolské-
ho, Fr. Zvěřiny, O. Theera, F. X.
Svobody, V. Hladíka, V. Červinky
J. Rowalského a j. Čtvrtletně poštou
Posel z Budče. Číslo 39. S hoj. obsa-
hem. Půlletně
Zlatá Praha. Čís. 33. Illustrace: Mařák,
Poutní místo Treus. Skredsvig, Ballada.
Dědina, Model. Kostial, Rozchod. F-
tografie: Stavba sv.-vojtěšského nábřežív
Praze (6 fotogr.). Na zvláštní vydání Zlaté
Prahy, tištěné na křídovém papíře, před-
plácí se čtvrtletně
13288
s poštovní zásilkou K
Aldrich
Benešovský
Veselá
Arbes
J Arbes
Wild
Dostojevský
svatý . 41
Brehmův
Pták
Goldsmith
Jirásek
Kořenský
Ottův
Dvojsešit
Zeyer
Amis u
Amil
Sverdrup
Japonec
Artur
Zvěřina
Theer
X Svoboda
V Hladík
V Červinka
J Rowalski
Mařák
Treus
Praha
Sasko
Francie
Budeč
Dědina
Slavische Roman
novela
stavba svatý .vojtěšský nábřežív Praga