ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bf1fc380-7129-11dc-b88e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 37, person 66, org 12, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 12. června 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 161.
4 article
Fa ranní a odpol. Iist přodplácí ne v Praze v adninistrn nkláta : nie drolí denáš ko nt ieta : : ashk ve dnlankác- Foštoui knus : : drojí zisni n:: 2K
Praha
5 title
NILIS
Nilis
6 article
V drobném prodeji pdpplnánje ° zobě : nlk Ve slialkách na venkor nní čhole. dpclednl. Inseráty platí se hotov ě napře Předplacení a inserty přijímá varmlni- strace v Marisnské ulici č. z. Tam nscházejí se též rečakee tiskárna a ezpodise , Národnich Listi- Rakopisy zo novraceji.
Marisnský ulice Národnich List Rakopisa
7 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 18 stranách.
Praha
8 article Válka.
Válka. —ch. Z Petrohradu, 11. června. Dl depeše, která došla z Mukdenu, zuří již po 4 dny tuhý boj před Port Arturem. Až dosud Japonci přes ve- liké své ztráty nedosáhli žádných úspěchů. Několik japonských lod bylo prý pevnostní dělostřelbou zni- čeno. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Port Japonec Petrohrad Mukden
9 article Služebníci Maďarů.
Služebníci Maďarů. Většinou jediného hlasu přijala včera kvo bová deputace cislajtánská návrh maďa- ské své riválky, aby zůstalo př dosavádním kvotovém kliči, dle ně- hož mají obě poloviny říše přispívati na společné záležitosti říše a to pro dobu plných pěti let, až do posledního prosince 1909. Marně oba čeští delegáti — dr. Fořt a dr- Fiedler — zápolili proti dalšímu trpění star a těžké té křivdy, jaká od r. 1867 z tehdejšího dopuštění německých ústavákův děje se národům neuherským. Když tehda Němci s Maďary se dohodl o famósní to rakotskoruherské vyrovnání, jež Deák diktoval a Beust podepsal, zavedl je démon panovačnosti tak daleko, že za koncessi a utvr- zení své hegemonie nad námi Slovany podvolil se zaplatiti — ovšem z našich kapes — Maďarům hřišnou prémii 70procentové kvoty Cislajtanie na společné záležitosti proti pouhým 30 procentům kvoty uherské, ba že přijali i tím za vdék, když lladaři zdráhali se uznati dosavadní pospolite státní dluhy Rakouska a jen » velkomyslně« se uvolili přispěti nám k uhražování jich ročním tibutem 30 mill. zl., kdežto nám, »ostatním krá- lovstvím a zemím Jeho Veličenstva« zústalo po- těšení a čest úrokového a umořovacího břemen ročních asi 125 mill. zl. Po celých třicet let, až do konce devale náctého století, platili jsme tudíž my šťastn Cislajtánští na společné záleži to sti (vojsko a diplomacii) průměrně asi 150 mil- lionů korun — země koruny uherské však jen pouze okolo 68 millionů korun, tak že na kaž- dého obyvatele Cislajtanie připadalo průměrne 6 korun, na hlavu v Uhrách však pouze4 koruny.
Maďar doktor Fořt Fiedler Němec Deák Beust Rakousko Uhry
10 article
Teprve koncem let devadesátých podařilo se po tuhém a dlouhém zápasu vyhrdliti n fnančních virtuosech maďarských poněkud při- znivějši kvotový klíč nynější: 65.6 proc. pr Cislajtanii, 34.4 proc. pro Uhry. Opět se tváři chytři Maďaři, jakoby prokazovali nám bůh vi jakou velkomyslnost, že na takový poměr kvo- tový přistupují, kdežto prý by dle hrubého vý- nosu obapolných daní přímých a nepřímých nanejvýše 33.25 proc. kvotou na vojsko a diplo- macii přispívati měli. Však jaký zatím v pravdě dobrý obch věinili, vysvítalo z toho, že si přáli mít t ut kvotu utvrzenu nezměnitelně pr celých deset let. K tomu ovšem vděk naši opposici nedošlo, cislajtánský parlament ne- dospěl k vyřízení kvotové předlohy a tak dle rikona vyrovnacího stanovena prozatím n kota 65.6 pro Rakousko a 34.4 pro zem vherské panovníkem vždy jen na čas jednoho nku. Letos posledním červnem vyprší platnost její a proto honem zvoleny kvotové deputace ze sněmu uherského jako z říšské rady cis- lajtánské (neptejte se ale jak !), aby navrhly svým parlamentům kvoty dalš1. Maďarská deputace zhostila se svého úkolu již 7. t. m. přijavši resoluci tohoto znění: 1. Ujednání platiž od 1. července 190 do 31. prosince 1909. 2. Pokud trvá po- spolitost celnictví mezi oběma státy mocnářství, použije se či stého výnosu cel jako dosu v první řadě k úhradě nákladu spo- lečných záležitostí, zbytek pak uhražen budiž obapolnými kvotami. 3. Země v říšské radě zastoupené přispívejtež na to uhražení 65 6 země koruny uherské 34.4 procenty.
Maďar Uhry Rakousko
11 article
Tři dni potom sešla se k votová depu- tace cislajtánská, záležející z 15 členů. z nichž pět je vybráno z panské sně movny, deset z poslanecké rady říšské. Českému národu není v n vyhrazeno než dvou zástupcův- kdežto velkostatkáři z panské a poslanecké sně- movny hlasující vždy dle pokynů s hůry, maj v ní téměř polovinu hlas ů. Nicméně mohlo se doufati, že vůči letošním ohromným poža- davkům vojenským němečtí pokrokáři aspoň v kvotové této deputaci budou hleděti zmírniti hrozící poplatnictvu našemu břemena tím, že za- sadí se s námi o spravedlivější kvo- tový klíč dosavadního, dokonce když jim bylo důkazy znalce českého dra. Fiedlera tak jasně, jak jen možno, vyloženo, že ve s kutečnosti nepřispíváme na společné záležitostí jen kvotou 65.6procentní, nýbrž ž z nás chytří Madaři svým vynálezem t. zv. »přikazovacího řízení, dle něhož musl býti Uhrům z lihu, cukru, piva a petro- leje vyvezeného z Cislajtanie do Uher, na hrazeny daně v Rakousku z apla cené — již na desátý rok vyzíská- vají pro sebe takově pěkné výdělky jako bychom platili kvotu 72% a on pouze 289! Roku 1900 musili jsme Uhrům nahradi 74 millionu, r. 1901 již 134 millionu, r. 190 dokonce již 20 millionů korun, kdežto tr procentové zvýšení kvoty uherské znamenalo pouze rozdil 7 millionů ročně.
Fiedler Uher Uhry Rakousko
12 article
Dále poukazovali oba naši deputovaní da- razně k tomu, jaká ujma pro nás v tou se tají, že k úhradě společných záležitost předně používá se úhrnný čistý výnos pospolitých cel z celé h obvodu soustáti habsburského! Cla na hranicieh Cislajtanie jeví čistý roční výnos 101 million korun, kdežto na hranicíeh uherských vybrané clo nevynáší než čistých 14.281.000 K, na hranicích bosensko-hercegov- ských dokonce pak jen 871.250 K (naprot čemuž platime Bosně celní paušál 1,428. 57 1 K). takže obnáší čistý výnos veškerých cel monar- chie sumu 114,716.729 K. Tato úhrnná suma celního výnosu obrátí se na uhražení nákladu společných záležitostí — vzrostšího lefos již na 369,147.883 K, takže zbývá pak oběma polo- vinami říše kvotami uhradit 254,431.054 K. Každý znamená, jak nás již uím Mada od roku 1867 připravili o nezřízené milliony. jak by zcela jinak dopadl počet, kdyby každá polovina říše samostatně přispív a la výnosem svých cel na potřeby společné. — Vzhledem k tomu všemu navrhl posl. Kaiser, aby kvotový poměr mezi Uhrami a Cislajtanií byl stejný; 50 : 50 proc. Leč pro návrh jeho zvedli se s ním jen oba naši deputovaní, deset ostatních jej zamítlo.
Kaiser Boseň Mada Uhry
13 article
Navrhl tudiž dr. Fořt, aby se za zákl vzal vzájemný poměr obyvatelstva daní (Ubry mají 17.3 mill. obyvatel, Cislajtanie 25.6), z čehož by vzešla kvota 40 uherských k 60 procentům cislajtánským; avšak i tento věru že spravedlivý a umírněný návrh zamitnut 9 hlasy proti 4. Po tom podala opposice třetí návrh, aby se výnos celní neúčtoval dohromady a šmahem, nýbrž pro každou polovinu říše zvlášť př úhradě společných záležitostí. Než i tento návrh zavržen 8 hlasy proti 5. Zbyl návrh poslední hraběte Zedwitze, aby tedy aspoň tato nespravedlivá kvota platila jen pro jediný rok a nikoliv, jak Maďaři si žádají. pro půl šesta roku. Než ani tento návrh ne- prošel, nýbrž poražen 7 hlasy proti 6. A t zásluhou německých pokrokářů, kteří poznovu ukázali při této příležitosti svou starou jidáš- skou tvář. Na štěsti není tím ještě nic rozhodnuto. Neboť usnešení deputace kvotové musí přiji před parlamenty obou polovin říše a tu již ve vídeňském parlamentě obstrukce česká o to s postará, aby nedošlo ke schválení nesprave- dlivé kvoty na pět let, ba ani ne na dvě léta. Možná, že spekuluje dr. Körber za ny- nějšího zasedání sněmu českého pohnouti nás k zřeknuti se obstrukce, načež by snad okamžitě svolal řišškou radu, aby ještě do konce tohoto měsíce schválila krásné to votum kvotové deputace své. Avšak nepodo bá se naprosto tomu, že se mu speku- lace jeho vydaříl
doktor Fořt Ubry Zedwitz Maďar Körber
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 11. června. (Ke svolán sněmu království českého.) Kutno- horský orgán dra. Pacáka, pojednávaje o svo- lání sněmu království českého, z dobrých důvodů pochybuje, že dru. Körbrovi svoláním sněmu šlo o vyhovění hospodářským potřebám země. Již nevhodná doba, na kterou se sněm svolává, jest mu důkazem, že ministerského předsedu vedla myšlénka zeela jiná. »Jest velmi nápadno — píšou »Pedy. Listy« — že dr. Eppinger mohl tíci, že Němcům přichází nastávající za- sedání velmi vhod pro jejich plány a že je tedy mohou pozdraviti jako výhodné pro sebe. Poněvadž uvedomělá politika uvědomělých po slanců nebere v počet hru náhody, lze soudiii. že dr. Eppinger nepozdravoval nepředv- danou náhodu, nýbrž zdar německého vyjednávání s vládou. Dle všeho toho bylč by pak nynější avolánee sněmu pouze vyhověním vládně německému plánu. Je-li tomu tak, pak by nebylo snad hlavní věcí pro nás Čechy do- kazovati, že německá obstrukce na sněmě nemá důvodné souvislosti s českou obstrukcí na rade říšské, nýbrž že podstata jejich se zásadně různí. .. Němci pro své obstrukční odhodlán ve sněmě nemají tedy doslatečného podkladu. ježto nemohou věděti, jak se Čechové zachovaji v příštím zasedání říšské rady a proto je do- cela zřejmo, že to, co Němci o své obstrukei sněmovní vykládají, není než vzbuzování klam- ného zdání . . . « V Praze, 11. června. (Po delegacíc h.) Rakouští a uherští delegáti se rozešli, odnáše- jíce si z Pešti poděkování vojenské správy za to, že odhlasovali 400 millionů na nové potřeby vojenské. Bylo sice veřejnosti namlouváno,že povolením tolika set millionů najednou odstran se na dlouhou dobu potřeba, povolovati každo- ročně nové milliony na mimořádné vojenské po- třeby. Ale sám ministr vojenství zdráhal se na
Pacák doktor Eppinger Němec Čecho Praha Pešť
15 article
přímý dotaz potvrditi takové omlouvání letošníh požadavku, prohlásiv poctivě, že neví, nebude- za krátkou dobu nutno vystoupiti s požadavky novými. »Vojenská technika,« jak píše »N. Ref.«, »mění se téměř každý rok. Dělo po šesti letech stává se nepotřebným; bude třeba no- vých millionů na nová děla. O pancéřníku, jenž stál desítky millionů, mluví se po deseti letech, že jest zastaralý a žádají se peníze na nový. Nedávno v námořnictvu byly novinkou torpe- dovky; dnes se už mluví o podmořských člu- nech, které vytlačí torpedovky jako zastaral lodi. Dnes jest novinkou bezdýmný prach a v- dávají se milliony, aby vojsko mělo s dostatek této speciality; za několik let objeví se nový vynález, před ním bezdýmný prach bude mar- ností« atd. »Stojíme tedy — dodává »N. R.e — před záhadou, jejíhož rozřešení ve prospěch kulturních a hospodářských potřeb národův ai nadíti se nesmíme. Kolik vysokých, středních a vyšších škol dalo by se založiti, kolik řek upraviti, kolik průplavů vystavěti za milliardy. které se vyhazují dnes na účely čistě politické, kdežto celá oblasť nejproduktivnějších zájmů marně čeká na podporu . .. Národové rakouští musí konečně vystoupiti s požadavkem, abys jim dostávalo více kultůry a chleba a méně po- zlátka vysoké politiky, bez nlž se snadno mohou obejíti.«
Ref
16 article
Ze Lvova, 8. června. (Doplňo v ac volby sněmovní.) V úterý dne 14. t. m. konají se doplňovací volby sněmovní v deseti východohaličských okresích. Předvolební situace jeví se dle „Gaz. Nar.“ následovně: Ruští kan- didáti Oleksa Barabaš v Bohorodčanech, Joseí Huryk v Stanislavově a dr. Eug. Olesnický v Stryji nemají protikandidátů a budou tedy jistě zvoleni. V pěti okresích vystoupí proti ruským kandidátům protikandidáti polští a sice proti A. Staruchovi v Lisku dr. Lenartowicz; proti duchovnímu Viktoru Mazikeviči v Ravě bývalý polský poslanec tohoto okresu Vlad. Górka; proti Androniku Mogilnickému v Rohatyně Alex. Krzeczunowicz; proti Dmitr. Ostapčuku v Zba- raži Fr. Sobolak a proti dru. Mich. Korolovi v Žolkvi Jan Duczymiňski. Konečně ve dvou okre- sích vystupují protikandidáti r uští a siec proti duchovnímu Bohačevskému v Dolivě rolník Dm. Nikolina a proti řediteli Alex. Barvinskému v Brodech duchovní Feodosij Effinovič jako kan didát strany staroruské. Ze všech těchto proti kandidatur naději na úspěch má pouze otec Etlinovič v Brodech.
Oleksa Barabaš doktor Eug Staruch Lisek Lenartowicz Mazikevič Vlad Andronicus Sobolak Korol Duczymiňski Effinovič Lvov Nara Bohorodčany Stanislavův Stryj Rohatyně Alex Francie Brod Joseum Huryk Doliv rolník Alex
17 article
Ze Záhřeba, 7. června. (Pro finanč samostatnost Chorvatska.) Tyto dni vydal pseuďoným Karlovič ve zvláštní brožuře stati o finančním vyrovnání-uhersko-chorvatském, jež uveřejňoval dříve v »Obzoru«. Brožura těši se všeobecné pozornosti, poněvadž se v ní po- prvé dle úřadních pramenů líčí skutečná pla- tební sila Chorvatska a dokazuje se lživost tvrzení uherských vládních kruhů, že Chorvatsko jest tak passivní, že Uhry musejí na ně při- pláceti. Uhry povolovaly dosud na chorvatské samosprávné potřeby 20 millionů korun a nyní jeví ochotu přidat ještě dva milliony. Jak je to nepatrná částka u porovnání s příjmy, jež uherská státní pokladna bere z Chorvatska, vy- svítá z následujíeích výpočtů pisatelových. P- travní daň z lihu, kořalky, cukru, petroloje, piva atd. vynáší v Chorvatsku ročně 22,916.324 K, kdežto uherská vláda za r. 1891 započítala z veškeré potravní daně na účet Chorvatska jen 4.905.653 K a z toho srazila ještě 1,902. 960 k výloh při vybírání, takže zbylo čistých jen 3,002.693 K. Chorvatsko zkráceno tedy ročně o 18 millionů a za čtyři léta o 72 millionů k. Podobně Chorvatsko tratí ročně z příjmů po- štovních, telegrafních, železničních, z tabáku a loterie na 13 millionů korun. Veškery daně, poplatky a cla vynášejí v Chorvatsku ročně nad 100 millionů korun a Madaři tvrdí přes to, že Chorvatsko jest passivní, ač připlácelo dosud na společné potřeby státní a říšské na 80 millionů korun! Pisatel radl chorvatské kralevinské depu- taci, nedomůže-li se finanční samostatnosti, aby neuzavírala finanční vyrovnání aspoň na delší dobu než do r. 1908 a do té doby aby při- pravovala finanční odloučení od Uher.
Karlovič Uher Záhřeb Chorvatsko Uhry
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 11. června. Spiknuti proli sultánovi. Z Cařihradu. (Dop. »N. L.«) Mnoho se mluvilo a psalo o spiknutí proti sulánovi, když byl zatčen jeho zeť Kemal paša a když prchl Dželaledin paša do Paříže. Ale čím více se mluví a píše, tím větší neurčitost, co se týče věci samé. Skutečnost jest, že zatýkání v Cařihradě dosud se děje a že je podezření na mnohé vá- žené Turky, že jsou ve spojení s Kemalem pašou; že je vypovídají do jižních končin říše, že špehounství nabylo velmi širokých rozměrův atd. To vše jsou známky, že něco na věci bylo. Zejmena se tvrdí, že byly zachyceny tajné do- pisy Kemala paše se sultanijí Chadidží, dcerou sultána Murata V., svrženého r. 1876, jenž je internován v zdejším paláci Čeraganu na Bosporu a nikterak se nemá k tomu, aby udělal panují- címu sultánovi radost a umřel. Turecké dvorní kruhy jistí, že dopisy Kemal pašovy k sultaniji Chadidži, jež jest od r. 1901 provdána za Vasifa pašu, jsou jen a jen milostné povahy a s poli- tikou nemají nic společného, avšak tomu nikdo nevěři, naopak převládá přesvědčení, že Kemal paša a sultanija Chadidža se srozuměli, kterak osvoboditi ze zajetí Murata V. a svrhnouti panu- jícího sultána Abdula Hamida II. Murat by potom byl nastolen za sultána, Murat byl před svým uvězněním prohlášen za šileného, ale žádný Turek tomu nevěří, kromě snad , kteří jsou v nejbližším okoli sultána Abdula nlamida.
Dop Kemal Dželaledin Turek Chadidžit Murat Chadidža Hamid Abdul Praha Cařihrad Paříž Zejmen zajetý Murat Čeragan na Bospor
19 article
Vypravuje se, že zmíněná tajná korrespon- dence byla zachycena již tomu 4 měsíce, ale. že dopisy nikdo nemohl rozřešiti, a proto je . měli za obyčejně listy milostné. Nevěra a cizo- ložství jest u tureckých modernistů jevem tak obyčejným, jako v Paříži, a jeden Turek pod- poruje v tom druhého. Z té příčiny dopisy Ke- malovy byly zachovány v tajnosti, a ani muž sulfanije Chadidže ničeho se nedověděl o do- mnělé nevěře své ženy. Podezření vzbudila teprve okolnost, že zadržené dopisy měly být odevzdány Muratu V. Proč? Za jakým účelem? Člověk, blízký Kemalovi, získán penězi a on pověděl klič, kterým možno bylo dopisy rozřešiti. Tu teprve se zjistilo, že nešlo o nedovolenou lásku, nýbrž o spiknutí a státní převrat. Ihned zatčen Kemal paša a snad i sultanija Chadidža, a po něm na tucty osob, s kterými měl stýky. Jen několika podařilo se prchnouti do Evropy. Dojčin.
Turek Kemal Paříž Evropa
20 article Úplatková afféra Combesova ve sněmovně
Úplatková afféra Combesova ve sněmovně francouzské. Domnělý pokus Kartusiánů, získati od mini- sterského předsedy Combesa příznivější znění předlohy protiřeholní za úplatek značný až i dvou millionů, rozčeřil včera nesmírně francouzská vlny parlamentní. Jak čtenář seznal již z ob- šírné depeše naší, náležela včerejší schůze sně- movní k nejpohnutějším za dvouleté právě éry
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 11. června. 5— (Kronika.) Občas dovolí okolnot sráviti večer dále od periferie města. Onehdy jile měli chvilku zaskočit do »Uranie«. Co pal divají? Probíráte cedule na nároží. Niniche Niniche v »Uranii«? Proč ne? Byla Cy jčenna, byla Madame sans gěne, právě se dává i Zaza, proč ne Niniche? Pamatujete se na t hamědii. Před čtvrt stoletím byla sensační udá- lstl. Zahajovala tenkrát nový genre, dosud n- nímý: »mořsko lázeňské« komédie. Dnes pr ln druh máme už takřka svoji výhradnou sténu na našem předměstí. Na ceduli »Uranie pěíli byste si čísti něco jiného. Nešli jste toho čne do » Uranie«. Co dělá ředitel pan Seifrt? Po odchodu Slukova jmenován správcem holešovické scény. To bylo jakési titulární ředitelství. Umělec byl vizin službou ještě u Národního divadla. Tre- tho května rozloučil se s obecenstvem zlatéh domu a je teď už měsíe skutečným zodpověd- nfm činitelem nadějné naši předměstské scény.
Seifrt Slukův Praha Niniche Niniche Uranie národní divadlo tret květen
22 article
Měsle není arci mnoho času. Dostat do nových koleji tak složitý stroj, jakým je divadlo, nen lněka. Proto nový ředitel svou vlastní činnost, t. kterou máme na mysli, asi ještě nezahájil. Srého času dočetli jsme se arci v interwiovu. le si nový ředitel nemálo slibuje od »řízné tnncouzské frašky.« Niniche je vskutku takové finné zboží. Ale »řízná francouzská fraška« pro mladou českou scénu může býti leda pro- mimem z nouze, pro první chvili, nežli se nabere dechu ke vlastní činnosti. A tak doufáme, ž to bylo myšleno. Smíme se přece naditi do někáejšího předního člena první naší národní kény, že přijímaje úřad ředitelský, měl na my- al nějakou ideu, která by jeho činnost po- někud odlišila od běžného »ředitelování«. Nadě- jeme se, že také jako ředitel chce se ukázati umělcem. A umění je především to, co — n- dovede každý. [tíditi dívadle pomocí »řízných pallžskích frašek« dovede vskutku každý. Znal
Naďa
23 article
jste ředitele, který dříve obchodoval se střižným zbožím. Měl už dosti peněz a tak jej popadl ctižádost. Učinil se divadelním ředitelem. Sesta- vil si průměrnou společnost, dával francouzské komédie a frašky. Dařilo se mu znamenitě, byl výborným ředitelem. Ale co provozoval, ne- bylo právě umění, nýbrž pouhá — živnost. Umění má být především něco vyššího. A vyšším je, co je posvěceno idei. A divadlo stává se uměním teprve, je-li postaveno do služby vyšší idey. A jde-li o mladé divadlo če- ské, nemůže jit o jinou ideu, než českou. A řečeno přímo: český ředitel, chce-li se za- světit vyššímu úkolu a dokázati něco, co ne- dovede každý, musí si vytknout úkolem něco. čeho dosud nebylo: probudit českou původ n produkci. Tedy činnost do jisté míry tvůrčí a to je už skutečně — uměníl Právě vyšla brožura z kruhů mladší liter tury, velmi obrněná proti dnešní správě Národ- ního divadla. Vytýká mužům správy smrtelný hřích: nedbu vůči domácí tvorbě.
Sestao
24 article
— Jakže? První velká národní scéna nedbá domácí produkce ? Je-li možná ? Jaká pak je to »národní« scéna, která nedbá domácí tedy »národní« produkce? A přece je tomu tak! A víe! Bývalo tak po všecky časy, co česká »národní scéna« exi- stuje. Za předchozí éry Šubrt- Stroupežnický ve- den proti správě divadla za tímže heslem boj tak tuhý a takovými zbraněmi, že z toho až bylo ovzduší daleko široko otráveno. A z ob- dobí Prozatímnosti teprv ! Není přec ještě zapo- menuto, jak soudily kruhy literární o správě di- vadla v době — jak se říkalo — právě »nejdů- ležitější«, když se česká Musa měla hotoviti ke vstupu do příštího vlastního slavného stánku, snárodem postaveného«. Era Mayerova zazna- menána v análech divadla prostě za literární umělecký — skandál. A ještě dále na zad!A o tom mladší generace jistě už ani neví! Pla- menný protest, plný kleteb a zlořečení, všech téměř zástupců původní dramatické tvorby na počátku let sedmdesátých! Byl jím na pra- nýt postaven způsob, iakým rozuměl povinno- stem »první scény« vůči domácí tvorbě tehdejší všemohoucí vládce otěží, sám proslulý drama- tický autor a umělec, obdivovaný miláček mla- dých i starých, ředite! — Josef Jiři Kolár Slovem, celé první třieetiletí vývoje samostat- ného českého divadla stojí ve znamení skutečně nápadném: ve znamení plamenných protestů — zanedbávané domáci tvorby!
Šubrt Stroupežnický Mayerův Pla Kolár
25 article
Zjev stojí za uváženou! Jedno možno považovati za jisto: kdyby dnes nadešla nová změna v osobách správy Ná- rodního divadla, v podstatě žaloby — nic by se nezměnilo. Za nedlouho s jiné strany ozval by se nářek stejného nápěvu: cizine c, ten ten, Petr nebo Pavel má přednost, do m áe lidé, Honzik neb Venca jsou z anedbá vá ni A protest měl by svoji pravdu, jako měly svoji pravdu všecky předehozí, oprávněně sic svém rozhorlení, rozmanité ve svých jménech statistikách, ale svorné v jednom velikém hlavním bludu: v předpokladu viny dotyč- ných o so bl
Petr Pavel Honzík Venca
26 article
Tu je moment, jejž třeba vyzvednouti V osobách nebylo a není viny. Vina byla a je jinde. A možno hned pověděti kde je. Vin je v poměrech, které první národní scéně uklá- dají, dvojakou povinnost. Povinnost pečo- vati o rozkvět domácí tvorby a záro ve povinnost, pěstovati vybraný »světový« reper- toár. A tu je kořen zla. Obě povinnosti ne l ze spolu sloučit, protože jedna druhou vylu- čuje. Cizí repertoár je věc hotová, má dávno odbytu svoji dobu vývoje, možno u něho čerpati bez námahy z plného. Domácí tvorbu bylo by třeba teprv s námahou vytvářeti, bylo by k tomu třeba zvláštní péče a především času, místa a příznivých okolností. A tu »přízeň okolností právě nedopouští, protože stále porušuje ne- ustálé živé zasahování velké hotové, dávno vy- vinuté, všemi výhodami úspěchu doprovázené tvorby světové. Slovem v samých existenčních podminkách divadla je příčina, proč se mladá domácí tvorba nemohla ujmout. Divadlo mělo existovat a mělo pěstovat domáci tvorbu vedle světového repertoáru. Nebylo to možno, jako není možno vedle vlka živit jedné kleci také bezbranné jehně. Existence dívadla závisí na obecenstvu. Obecenstvo na- vyklo hotovostem cizí produkce, ztratilo potřeb- nou ke všemu vývoji naivnost mysle, naučilo se krčiti rameny nad domácí produkcí a všeck šlo podle přirozených zákonů. Divadlo se drželo cizí produkce a zanedbávalo domácí. Jedna povinnost vytlačila druhou. Vlk sežral ko- zičku. Nešlo to jinak, oba chovanci nepa- třily — zkrátka — za jedinou závoru. — Jak to? Divadlo bez cizího reper- toáru? Dá se to myslit ?
Vlk
27 article
Vlastně, mělo by se myslet. S mladou tvorhou jako s mladým stromkem: třeba mu vykázati, třeba odděliti pro něj zvláštn! půdu, aby se ujal a zachytil. Až kořeny za- pusti a sesílí, pak je teprv čas, pouštět se do závodů, měřiti a vážiti jeho ovoce s jiným, na jeho větvích cizě roubiti a očkovati. Dnes s Národní divadlo bez cizího repertoáru už nedá myslit. Je to prostě kvítko cizé kultury, vzni- klé podle cizích vzorů. Jinde také velk národní a lidová jeviště pěstují cizí, šíře své- tový repertoár vedle vlastního domácího. Al jinde jsou také poměry — jiné. Jinde proti cizí vyvinuté stojí domácí, rovněž na základé vlastního vývoje už zmohutnělá, hotová tvorba. Zápas obou je zdravý, protože rovný. U nás následkem vývojových poměrů je poměr vždy nerovný, tudíž nezdravý a jak zkušenosti uč přímo z houbný. Tímže nepoměrem se vysvětluje, proč ne- mohlo plné třicetiletí českého divadla přinésti české tvorbě žádnou souvislost vývoje. Místo postupného dopracovávání k dokonalosti určité vlastní formy, místo klidného navazování forem samostatně vznikající tvorby, byly jen nesouvislé škubavé záchvaty jednotlivých dob vždy směrem dotyčného cizokrajného — modernismu, z nichž žádné nezbývalo času propracovati se k jisté zralosti. Je takových period »načatých« řadav období vykázaném od let padesátých do let devadesátých. Důsledky jsou zjevny. Národní divadlo dohledné době nemůže býti vskutku »ná- rodním«, t. j. nemůže i kdyby chtělo pěstovati domácí tvorbu, jak by mělo. Nemůže, protože existenční podmínky nedovolují. Divadlo je od- kázáno na určité přijmy, na určitou výši cen, na určité, už poměry vychované, duchemi choutkou zeizelé obecenstvo. A domácí tvorbě? Co té zbývá? Jeli za těch okolností vůbec myslitelna?
Al národní divadlo český divadlo
28 article
Umělecká produkce má své přirozené pod- mínky. A ty velí: odpoutati mladou produkci od nezdravé, protože nerovné konkurence s ci- zotou, zajistiti možnost vlastního vývoje, zabez- pečiti obecenstvo vnímavé, schopné postu- povati s produkci vlastní její cesto u od. stupně k stupni. Tyto podmínky lze zajistiti toliko jediným způsobem: získáním kruhů nejširšího obecenstva, které není divadlem zhýčkáno, protože odkázáno na svůj úzký měšec považuje divadelní požitek ještě za vzácnost, je naivné, neotřelé, neotupělé požit- kem. Za to však je schopno nejen sledovati vděčně pokusy nevyvinutě dosud tvorby, alei schopno poskytnouti ji potřebnou existenci, pro- tože odkázáno na ceny malé tvoří velikou massu, nekonečný živol, množství, schopná opatřovati stálou návštěvu divadla, plniti domy a střídati je. A takovým silným, zachovalým, života schopným a životodárným živlem může se vykázati jen laciné prostonáro dni divadlo. A tím není Zlatý dům na Nábřeží. Proto Zlatý dům na Nábřeží dnes znamená a dlouho ještě bude pro domácí původní tvorbu znamenati tuze málo, málem byste neřekli — nic. A proto slušelo by příště tím úsilovněji obraeeti zřetel k divadlu — na předměs tí, činiteli, jenž ve své dnešní podobé teprve jaksi z prahmoty byti k budoucímu významu se probírá. Zde je úkol pro muže budoucnosti! Skutečné národní divadlo! Jeviště, na němž se obráží domácí život a mrav, způsob myšlení a cítění, sehopnost domácího talentu a vlastní národní tvůrčí síla! A první podminka zdaru: úplná isolace půdy! Tvůrčí síla domácí poukázána na sebe sama, obecenstvo na svá vlastní domácí talenty. Žádný laciný vydlužený úspěch, žádná sensace prostřednictvím cizokraj- ných agentur opatrovaná a primitivnou mecha-
národní divadlo