1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 12. června 1904.
Praha
4
article
Fa ranní a odpol. Iist
přodplácí ne
v Praze v adninistrn
nkláta :
nie drolí denáš ko
nt ieta : :
ashk ve dnlankác-
Foštoui
knus : :
drojí zisni
n:: 2K
Praha
6
article
V drobném prodeji
pdpplnánje ° zobě
: nlk
Ve slialkách na venkor
nní čhole.
dpclednl.
Inseráty
platí se hotov ě napře
Předplacení a inserty přijímá varmlni-
strace v Marisnské ulici č. z.
Tam nscházejí se též rečakee
tiskárna a ezpodise , Národnich Listi-
Rakopisy zo novraceji.
Marisnský ulice
Národnich List
Rakopisa
7
title
Dnešní číslo pro Prahu je o 18 stranách.
Praha
8
article
Válka.
Válka.
—ch. Z Petrohradu, 11. června. Dl
depeše, která došla z Mukdenu, zuří
již po 4 dny tuhý boj před Port
Arturem. Až dosud Japonci přes ve-
liké své ztráty nedosáhli žádných
úspěchů. Několik japonských lod
bylo prý pevnostní dělostřelbou zni-
čeno.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Port
Japonec
Petrohrad
Mukden
9
article
Služebníci Maďarů.
Služebníci Maďarů.
Většinou jediného hlasu přijala včera kvo
bová deputace cislajtánská návrh maďa-
ské své riválky, aby zůstalo př
dosavádním kvotovém kliči, dle ně-
hož mají obě poloviny říše přispívati na společné
záležitosti říše a to pro dobu plných pěti let, až
do posledního prosince 1909.
Marně oba čeští delegáti — dr. Fořt a dr-
Fiedler — zápolili proti dalšímu trpění star
a těžké té křivdy, jaká od r. 1867 z tehdejšího
dopuštění německých ústavákův děje se národům
neuherským.
Když tehda Němci s Maďary se dohodl
o famósní to rakotskoruherské vyrovnání, jež
Deák diktoval a Beust podepsal, zavedl je démon
panovačnosti tak daleko, že za koncessi a utvr-
zení své hegemonie nad námi Slovany podvolil
se zaplatiti — ovšem z našich kapes — Maďarům
hřišnou prémii 70procentové kvoty Cislajtanie na
společné záležitosti proti pouhým 30 procentům
kvoty uherské, ba že přijali i tím za vdék, když
lladaři zdráhali se uznati dosavadní pospolite
státní dluhy Rakouska a jen » velkomyslně« se
uvolili přispěti nám k uhražování jich ročním
tibutem 30 mill. zl., kdežto nám, »ostatním krá-
lovstvím a zemím Jeho Veličenstva« zústalo po-
těšení a čest úrokového a umořovacího břemen
ročních asi 125 mill. zl.
Po celých třicet let, až do konce devale
náctého století, platili jsme tudíž my šťastn
Cislajtánští na společné záleži to sti
(vojsko a diplomacii) průměrně asi 150 mil-
lionů korun — země koruny uherské však jen
pouze okolo 68 millionů korun, tak že na kaž-
dého obyvatele Cislajtanie připadalo průměrne
6 korun, na hlavu v Uhrách však pouze4
koruny.
Maďar
doktor
Fořt
Fiedler
Němec
Deák
Beust
Rakousko
Uhry
10
article
Teprve koncem let devadesátých podařilo
se po tuhém a dlouhém zápasu vyhrdliti n
fnančních virtuosech maďarských poněkud při-
znivějši kvotový klíč nynější: 65.6 proc. pr
Cislajtanii, 34.4 proc. pro Uhry. Opět se tváři
chytři Maďaři, jakoby prokazovali nám bůh vi
jakou velkomyslnost, že na takový poměr kvo-
tový přistupují, kdežto prý by dle hrubého vý-
nosu obapolných daní přímých a nepřímých
nanejvýše 33.25 proc. kvotou na vojsko a diplo-
macii přispívati měli.
Však jaký zatím v pravdě dobrý obch
věinili, vysvítalo z toho, že si přáli mít t ut
kvotu utvrzenu nezměnitelně pr
celých deset let. K tomu ovšem vděk
naši opposici nedošlo, cislajtánský parlament ne-
dospěl k vyřízení kvotové předlohy a tak dle
rikona vyrovnacího stanovena prozatím n
kota 65.6 pro Rakousko a 34.4 pro zem
vherské panovníkem vždy jen na čas jednoho
nku. Letos posledním červnem vyprší platnost
její a proto honem zvoleny kvotové deputace
ze sněmu uherského jako z říšské rady cis-
lajtánské (neptejte se ale jak !), aby navrhly
svým parlamentům kvoty dalš1. Maďarská
deputace zhostila se svého úkolu již 7. t. m.
přijavši resoluci tohoto znění:
1. Ujednání platiž od 1. července 190
do 31. prosince 1909. 2. Pokud trvá po-
spolitost celnictví mezi oběma
státy mocnářství, použije se či
stého výnosu cel jako dosu
v první řadě k úhradě nákladu spo-
lečných záležitostí, zbytek pak uhražen
budiž obapolnými kvotami. 3. Země v říšské
radě zastoupené přispívejtež na to uhražení 65 6
země koruny uherské 34.4 procenty.
Maďar
Uhry
Rakousko
11
article
Tři dni potom sešla se k votová depu-
tace cislajtánská, záležející z 15 členů.
z nichž pět je vybráno z panské sně
movny, deset z poslanecké rady
říšské. Českému národu není v n
vyhrazeno než dvou zástupcův-
kdežto velkostatkáři z panské a poslanecké sně-
movny hlasující vždy dle pokynů s hůry, maj
v ní téměř polovinu hlas ů. Nicméně mohlo
se doufati, že vůči letošním ohromným poža-
davkům vojenským němečtí pokrokáři aspoň v
kvotové této deputaci budou hleděti zmírniti
hrozící poplatnictvu našemu břemena tím, že za-
sadí se s námi o spravedlivější kvo-
tový klíč dosavadního, dokonce když jim
bylo důkazy znalce českého dra. Fiedlera
tak jasně, jak jen možno, vyloženo,
že ve s kutečnosti nepřispíváme na společné
záležitostí jen kvotou 65.6procentní, nýbrž ž
z nás chytří Madaři svým vynálezem t. zv.
»přikazovacího řízení, dle něhož musl
býti Uhrům z lihu, cukru, piva a petro-
leje vyvezeného z Cislajtanie do Uher, na
hrazeny daně v Rakousku z apla
cené — již na desátý rok vyzíská-
vají pro sebe takově pěkné výdělky
jako bychom platili kvotu 72% a on
pouze 289!
Roku 1900 musili jsme Uhrům nahradi
74 millionu, r. 1901 již 134 millionu, r. 190
dokonce již 20 millionů korun, kdežto tr
procentové zvýšení kvoty uherské znamenalo
pouze rozdil 7 millionů ročně.
Fiedler
Uher
Uhry
Rakousko
12
article
Dále poukazovali oba naši deputovaní da-
razně k tomu, jaká ujma pro nás v tou
se tají, že k úhradě společných záležitost
předně používá se úhrnný čistý
výnos pospolitých cel z celé h
obvodu soustáti habsburského!
Cla na hranicieh Cislajtanie jeví čistý roční
výnos 101 million korun, kdežto na hranicíeh
uherských vybrané clo nevynáší než čistých
14.281.000 K, na hranicích bosensko-hercegov-
ských dokonce pak jen 871.250 K (naprot
čemuž platime Bosně celní paušál 1,428. 57 1 K).
takže obnáší čistý výnos veškerých cel monar-
chie sumu 114,716.729 K. Tato úhrnná suma
celního výnosu obrátí se na uhražení nákladu
společných záležitostí — vzrostšího lefos již na
369,147.883 K, takže zbývá pak oběma polo-
vinami říše kvotami uhradit 254,431.054 K.
Každý znamená, jak nás již uím Mada
od roku 1867 připravili o nezřízené milliony.
jak by zcela jinak dopadl počet, kdyby každá
polovina říše samostatně přispív a la
výnosem svých cel na potřeby společné. —
Vzhledem k tomu všemu navrhl posl. Kaiser,
aby kvotový poměr mezi Uhrami a Cislajtanií
byl stejný; 50 : 50 proc. Leč pro návrh jeho
zvedli se s ním jen oba naši deputovaní, deset
ostatních jej zamítlo.
Kaiser
Boseň
Mada
Uhry
13
article
Navrhl tudiž dr. Fořt, aby se za zákl
vzal vzájemný poměr obyvatelstva
daní (Ubry mají 17.3 mill. obyvatel, Cislajtanie
25.6), z čehož by vzešla kvota 40 uherských
k 60 procentům cislajtánským; avšak i tento
věru že spravedlivý a umírněný návrh zamitnut
9 hlasy proti 4.
Po tom podala opposice třetí návrh, aby
se výnos celní neúčtoval dohromady a šmahem,
nýbrž pro každou polovinu říše zvlášť př
úhradě společných záležitostí. Než i tento návrh
zavržen 8 hlasy proti 5.
Zbyl návrh poslední hraběte Zedwitze, aby
tedy aspoň tato nespravedlivá kvota platila jen
pro jediný rok a nikoliv, jak Maďaři si žádají.
pro půl šesta roku. Než ani tento návrh ne-
prošel, nýbrž poražen 7 hlasy proti 6. A t
zásluhou německých pokrokářů, kteří poznovu
ukázali při této příležitosti svou starou jidáš-
skou tvář.
Na štěsti není tím ještě nic rozhodnuto.
Neboť usnešení deputace kvotové musí přiji
před parlamenty obou polovin říše a tu již ve
vídeňském parlamentě obstrukce česká o to s
postará, aby nedošlo ke schválení nesprave-
dlivé kvoty na pět let, ba ani ne na dvě
léta. Možná, že spekuluje dr. Körber za ny-
nějšího zasedání sněmu českého pohnouti nás
k zřeknuti se obstrukce, načež by snad
okamžitě svolal řišškou radu, aby ještě do
konce tohoto měsíce schválila krásné to votum
kvotové deputace své. Avšak nepodo bá
se naprosto tomu, že se mu speku-
lace jeho vydaříl
doktor
Fořt
Ubry
Zedwitz
Maďar
Körber
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 11. června. (Ke svolán
sněmu království českého.) Kutno-
horský orgán dra. Pacáka, pojednávaje o svo-
lání sněmu království českého, z dobrých důvodů
pochybuje, že dru. Körbrovi svoláním sněmu
šlo o vyhovění hospodářským potřebám země.
Již nevhodná doba, na kterou se sněm svolává,
jest mu důkazem, že ministerského předsedu
vedla myšlénka zeela jiná. »Jest velmi nápadno
— píšou »Pedy. Listy« — že dr. Eppinger
mohl tíci, že Němcům přichází nastávající za-
sedání velmi vhod pro jejich plány a že je
tedy mohou pozdraviti jako výhodné pro sebe.
Poněvadž uvedomělá politika uvědomělých po
slanců nebere v počet hru náhody, lze soudiii.
že dr. Eppinger nepozdravoval nepředv-
danou náhodu, nýbrž zdar německého
vyjednávání s vládou. Dle všeho toho bylč by
pak nynější avolánee sněmu pouze vyhověním
vládně německému plánu. Je-li tomu tak, pak
by nebylo snad hlavní věcí pro nás Čechy do-
kazovati, že německá obstrukce na sněmě nemá
důvodné souvislosti s českou obstrukcí na rade
říšské, nýbrž že podstata jejich se zásadně
různí. .. Němci pro své obstrukční odhodlán
ve sněmě nemají tedy doslatečného podkladu.
ježto nemohou věděti, jak se Čechové zachovaji
v příštím zasedání říšské rady a proto je do-
cela zřejmo, že to, co Němci o své obstrukei
sněmovní vykládají, není než vzbuzování klam-
ného zdání . . . «
V Praze, 11. června. (Po delegacíc h.)
Rakouští a uherští delegáti se rozešli, odnáše-
jíce si z Pešti poděkování vojenské správy za
to, že odhlasovali 400 millionů na nové potřeby
vojenské. Bylo sice veřejnosti namlouváno,že
povolením tolika set millionů najednou odstran
se na dlouhou dobu potřeba, povolovati každo-
ročně nové milliony na mimořádné vojenské po-
třeby. Ale sám ministr vojenství zdráhal se na
Pacák
doktor
Eppinger
Němec
Čecho
Praha
Pešť
15
article
přímý dotaz potvrditi takové omlouvání letošníh
požadavku, prohlásiv poctivě, že neví, nebude-
za krátkou dobu nutno vystoupiti s požadavky
novými. »Vojenská technika,« jak píše »N.
Ref.«, »mění se téměř každý rok. Dělo po šesti
letech stává se nepotřebným; bude třeba no-
vých millionů na nová děla. O pancéřníku, jenž
stál desítky millionů, mluví se po deseti letech,
že jest zastaralý a žádají se peníze na nový.
Nedávno v námořnictvu byly novinkou torpe-
dovky; dnes se už mluví o podmořských člu-
nech, které vytlačí torpedovky jako zastaral
lodi. Dnes jest novinkou bezdýmný prach a v-
dávají se milliony, aby vojsko mělo s dostatek
této speciality; za několik let objeví se nový
vynález, před ním bezdýmný prach bude mar-
ností« atd. »Stojíme tedy — dodává »N. R.e
— před záhadou, jejíhož rozřešení ve prospěch
kulturních a hospodářských potřeb národův ai
nadíti se nesmíme. Kolik vysokých, středních
a vyšších škol dalo by se založiti, kolik řek
upraviti, kolik průplavů vystavěti za milliardy.
které se vyhazují dnes na účely čistě politické,
kdežto celá oblasť nejproduktivnějších zájmů
marně čeká na podporu . .. Národové rakouští
musí konečně vystoupiti s požadavkem, abys
jim dostávalo více kultůry a chleba a méně po-
zlátka vysoké politiky, bez nlž se snadno mohou
obejíti.«
Ref
16
article
Ze Lvova, 8. června. (Doplňo v ac
volby sněmovní.) V úterý dne 14. t. m.
konají se doplňovací volby sněmovní v deseti
východohaličských okresích. Předvolební situace
jeví se dle „Gaz. Nar.“ následovně: Ruští kan-
didáti Oleksa Barabaš v Bohorodčanech, Joseí
Huryk v Stanislavově a dr. Eug. Olesnický
v Stryji nemají protikandidátů a budou tedy jistě
zvoleni. V pěti okresích vystoupí proti ruským
kandidátům protikandidáti polští a sice proti
A. Staruchovi v Lisku dr. Lenartowicz; proti
duchovnímu Viktoru Mazikeviči v Ravě bývalý
polský poslanec tohoto okresu Vlad. Górka; proti
Androniku Mogilnickému v Rohatyně Alex.
Krzeczunowicz; proti Dmitr. Ostapčuku v Zba-
raži Fr. Sobolak a proti dru. Mich. Korolovi v
Žolkvi Jan Duczymiňski. Konečně ve dvou okre-
sích vystupují protikandidáti r uští a siec proti
duchovnímu Bohačevskému v Dolivě rolník Dm.
Nikolina a proti řediteli Alex. Barvinskému
v Brodech duchovní Feodosij Effinovič jako kan
didát strany staroruské. Ze všech těchto proti
kandidatur naději na úspěch má pouze otec
Etlinovič v Brodech.
Oleksa Barabaš
doktor
Eug
Staruch
Lisek
Lenartowicz
Mazikevič
Vlad
Andronicus
Sobolak
Korol
Duczymiňski
Effinovič
Lvov
Nara
Bohorodčany
Stanislavův
Stryj
Rohatyně Alex
Francie
Brod
Joseum Huryk
Doliv rolník
Alex
17
article
Ze Záhřeba, 7. června. (Pro finanč
samostatnost Chorvatska.) Tyto dni
vydal pseuďoným Karlovič ve zvláštní brožuře
stati o finančním vyrovnání-uhersko-chorvatském,
jež uveřejňoval dříve v »Obzoru«. Brožura těši
se všeobecné pozornosti, poněvadž se v ní po-
prvé dle úřadních pramenů líčí skutečná pla-
tební sila Chorvatska a dokazuje se lživost
tvrzení uherských vládních kruhů, že Chorvatsko
jest tak passivní, že Uhry musejí na ně při-
pláceti. Uhry povolovaly dosud na chorvatské
samosprávné potřeby 20 millionů korun a nyní
jeví ochotu přidat ještě dva milliony. Jak je to
nepatrná částka u porovnání s příjmy, jež
uherská státní pokladna bere z Chorvatska, vy-
svítá z následujíeích výpočtů pisatelových. P-
travní daň z lihu, kořalky, cukru, petroloje, piva
atd. vynáší v Chorvatsku ročně 22,916.324 K,
kdežto uherská vláda za r. 1891 započítala
z veškeré potravní daně na účet Chorvatska jen
4.905.653 K a z toho srazila ještě 1,902. 960 k
výloh při vybírání, takže zbylo čistých jen
3,002.693 K. Chorvatsko zkráceno tedy ročně
o 18 millionů a za čtyři léta o 72 millionů k.
Podobně Chorvatsko tratí ročně z příjmů po-
štovních, telegrafních, železničních, z tabáku a
loterie na 13 millionů korun. Veškery daně,
poplatky a cla vynášejí v Chorvatsku ročně nad
100 millionů korun a Madaři tvrdí přes to, že
Chorvatsko jest passivní, ač připlácelo dosud na
společné potřeby státní a říšské na 80 millionů
korun! Pisatel radl chorvatské kralevinské depu-
taci, nedomůže-li se finanční samostatnosti, aby
neuzavírala finanční vyrovnání aspoň na delší
dobu než do r. 1908 a do té doby aby při-
pravovala finanční odloučení od Uher.
Karlovič
Uher
Záhřeb
Chorvatsko
Uhry
18
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 11. června.
Spiknuti proli sultánovi.
Z Cařihradu. (Dop. »N. L.«) Mnoho se
mluvilo a psalo o spiknutí proti sulánovi, když
byl zatčen jeho zeť Kemal paša a když prchl
Dželaledin paša do Paříže. Ale čím více se mluví
a píše, tím větší neurčitost, co se týče věci
samé. Skutečnost jest, že zatýkání v Cařihradě
dosud se děje a že je podezření na mnohé vá-
žené Turky, že jsou ve spojení s Kemalem
pašou; že je vypovídají do jižních končin říše,
že špehounství nabylo velmi širokých rozměrův
atd. To vše jsou známky, že něco na věci bylo.
Zejmena se tvrdí, že byly zachyceny tajné do-
pisy Kemala paše se sultanijí Chadidží, dcerou
sultána Murata V., svrženého r. 1876, jenž je
internován v zdejším paláci Čeraganu na Bosporu
a nikterak se nemá k tomu, aby udělal panují-
címu sultánovi radost a umřel. Turecké dvorní
kruhy jistí, že dopisy Kemal pašovy k sultaniji
Chadidži, jež jest od r. 1901 provdána za Vasifa
pašu, jsou jen a jen milostné povahy a s poli-
tikou nemají nic společného, avšak tomu nikdo
nevěři, naopak převládá přesvědčení, že Kemal
paša a sultanija Chadidža se srozuměli, kterak
osvoboditi ze zajetí Murata V. a svrhnouti panu-
jícího sultána Abdula Hamida II. Murat by
potom byl nastolen za sultána, Murat byl před
svým uvězněním prohlášen za šileného, ale žádný
Turek tomu nevěří, kromě snad , kteří jsou
v nejbližším okoli sultána Abdula nlamida.
Dop
Kemal
Dželaledin
Turek
Chadidžit
Murat
Chadidža
Hamid
Abdul
Praha
Cařihrad
Paříž
Zejmen
zajetý Murat
Čeragan na Bospor
19
article
Vypravuje se, že zmíněná tajná korrespon-
dence byla zachycena již tomu 4 měsíce, ale.
že dopisy nikdo nemohl rozřešiti, a proto je .
měli za obyčejně listy milostné. Nevěra a cizo-
ložství jest u tureckých modernistů jevem tak
obyčejným, jako v Paříži, a jeden Turek pod-
poruje v tom druhého. Z té příčiny dopisy Ke-
malovy byly zachovány v tajnosti, a ani muž
sulfanije Chadidže ničeho se nedověděl o do-
mnělé nevěře své ženy. Podezření vzbudila teprve
okolnost, že zadržené dopisy měly být odevzdány
Muratu V. Proč? Za jakým účelem? Člověk,
blízký Kemalovi, získán penězi a on pověděl
klič, kterým možno bylo dopisy rozřešiti. Tu
teprve se zjistilo, že nešlo o nedovolenou lásku,
nýbrž o spiknutí a státní převrat. Ihned zatčen
Kemal paša a snad i sultanija Chadidža, a po
něm na tucty osob, s kterými měl stýky. Jen
několika podařilo se prchnouti do Evropy.
Dojčin.
Turek
Kemal
Paříž
Evropa
20
article
Úplatková afféra Combesova ve sněmovně
Úplatková afféra Combesova ve sněmovně
francouzské.
Domnělý pokus Kartusiánů, získati od mini-
sterského předsedy Combesa příznivější znění
předlohy protiřeholní za úplatek značný až i dvou
millionů, rozčeřil včera nesmírně francouzská
vlny parlamentní. Jak čtenář seznal již z ob-
šírné depeše naší, náležela včerejší schůze sně-
movní k nejpohnutějším za dvouleté právě éry
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 11. června.
5— (Kronika.) Občas dovolí okolnot
sráviti večer dále od periferie města. Onehdy
jile měli chvilku zaskočit do »Uranie«. Co pal
divají? Probíráte cedule na nároží.
Niniche
Niniche v »Uranii«? Proč ne? Byla Cy
jčenna, byla Madame sans gěne, právě se dává
i Zaza, proč ne Niniche? Pamatujete se na t
hamědii. Před čtvrt stoletím byla sensační udá-
lstl. Zahajovala tenkrát nový genre, dosud n-
nímý: »mořsko lázeňské« komédie. Dnes pr
ln druh máme už takřka svoji výhradnou
sténu na našem předměstí. Na ceduli »Uranie
pěíli byste si čísti něco jiného. Nešli jste toho
čne do » Uranie«.
Co dělá ředitel pan Seifrt? Po odchodu
Slukova jmenován správcem holešovické scény.
To bylo jakési titulární ředitelství. Umělec byl
vizin službou ještě u Národního divadla. Tre-
tho května rozloučil se s obecenstvem zlatéh
domu a je teď už měsíe skutečným zodpověd-
nfm činitelem nadějné naši předměstské scény.
Seifrt
Slukův
Praha
Niniche Niniche
Uranie
národní divadlo
tret květen
22
article
Měsle není arci mnoho času. Dostat do nových
koleji tak složitý stroj, jakým je divadlo, nen
lněka. Proto nový ředitel svou vlastní činnost,
t. kterou máme na mysli, asi ještě nezahájil.
Srého času dočetli jsme se arci v interwiovu.
le si nový ředitel nemálo slibuje od »řízné
tnncouzské frašky.« Niniche je vskutku takové
finné zboží. Ale »řízná francouzská fraška«
pro mladou českou scénu může býti leda pro-
mimem z nouze, pro první chvili, nežli se nabere
dechu ke vlastní činnosti. A tak doufáme, ž
to bylo myšleno. Smíme se přece naditi do
někáejšího předního člena první naší národní
kény, že přijímaje úřad ředitelský, měl na my-
al nějakou ideu, která by jeho činnost po-
někud odlišila od běžného »ředitelování«. Nadě-
jeme se, že také jako ředitel chce se ukázati
umělcem. A umění je především to, co — n-
dovede každý. [tíditi dívadle pomocí »řízných
pallžskích frašek« dovede vskutku každý. Znal
Naďa
23
article
jste ředitele, který dříve obchodoval se střižným
zbožím. Měl už dosti peněz a tak jej popadl
ctižádost. Učinil se divadelním ředitelem. Sesta-
vil si průměrnou společnost, dával francouzské
komédie a frašky. Dařilo se mu znamenitě, byl
výborným ředitelem. Ale co provozoval, ne-
bylo právě umění, nýbrž pouhá — živnost.
Umění má být především něco vyššího.
A vyšším je, co je posvěceno idei. A divadlo
stává se uměním teprve, je-li postaveno do
služby vyšší idey. A jde-li o mladé divadlo če-
ské, nemůže jit o jinou ideu, než českou.
A řečeno přímo: český ředitel, chce-li se za-
světit vyššímu úkolu a dokázati něco, co ne-
dovede každý, musí si vytknout úkolem něco.
čeho dosud nebylo: probudit českou původ n
produkci. Tedy činnost do jisté míry
tvůrčí a to je už skutečně — uměníl
Právě vyšla brožura z kruhů mladší liter
tury, velmi obrněná proti dnešní správě Národ-
ního divadla. Vytýká mužům správy smrtelný
hřích: nedbu vůči domácí tvorbě.
Sestao
24
article
— Jakže? První velká národní scéna
nedbá domácí produkce ? Je-li možná ? Jaká pak
je to »národní« scéna, která nedbá domácí
tedy »národní« produkce?
A přece je tomu tak! A víe! Bývalo tak
po všecky časy, co česká »národní scéna« exi-
stuje. Za předchozí éry Šubrt- Stroupežnický ve-
den proti správě divadla za tímže heslem boj
tak tuhý a takovými zbraněmi, že z toho až
bylo ovzduší daleko široko otráveno. A z ob-
dobí Prozatímnosti teprv ! Není přec ještě zapo-
menuto, jak soudily kruhy literární o správě di-
vadla v době — jak se říkalo — právě »nejdů-
ležitější«, když se česká Musa měla hotoviti ke
vstupu do příštího vlastního slavného stánku,
snárodem postaveného«. Era Mayerova zazna-
menána v análech divadla prostě za literární
umělecký — skandál. A ještě dále na zad!A
o tom mladší generace jistě už ani neví! Pla-
menný protest, plný kleteb a zlořečení, všech
téměř zástupců původní dramatické tvorby na
počátku let sedmdesátých! Byl jím na pra-
nýt postaven způsob, iakým rozuměl povinno-
stem »první scény« vůči domácí tvorbě tehdejší
všemohoucí vládce otěží, sám proslulý drama-
tický autor a umělec, obdivovaný miláček mla-
dých i starých, ředite! — Josef Jiři Kolár
Slovem, celé první třieetiletí vývoje samostat-
ného českého divadla stojí ve znamení skutečně
nápadném: ve znamení plamenných protestů —
zanedbávané domáci tvorby!
Šubrt
Stroupežnický
Mayerův
Pla
Kolár
25
article
Zjev stojí za uváženou!
Jedno možno považovati za jisto: kdyby
dnes nadešla nová změna v osobách správy Ná-
rodního divadla, v podstatě žaloby — nic by
se nezměnilo. Za nedlouho s jiné strany ozval
by se nářek stejného nápěvu: cizine c, ten
ten, Petr nebo Pavel má přednost, do m áe
lidé, Honzik neb Venca jsou z anedbá vá ni
A protest měl by svoji pravdu, jako měly svoji
pravdu všecky předehozí, oprávněně sic
svém rozhorlení, rozmanité ve svých jménech
statistikách, ale svorné v jednom velikém
hlavním bludu: v předpokladu viny dotyč-
ných o so bl
Petr
Pavel
Honzík
Venca
26
article
Tu je moment, jejž třeba vyzvednouti
V osobách nebylo a není viny. Vina byla a je
jinde. A možno hned pověděti kde je. Vin
je v poměrech, které první národní scéně uklá-
dají, dvojakou povinnost. Povinnost pečo-
vati o rozkvět domácí tvorby a záro ve
povinnost, pěstovati vybraný »světový« reper-
toár. A tu je kořen zla. Obě povinnosti ne l ze
spolu sloučit, protože jedna druhou vylu-
čuje. Cizí repertoár je věc hotová, má dávno
odbytu svoji dobu vývoje, možno u něho čerpati
bez námahy z plného. Domácí tvorbu bylo by
třeba teprv s námahou vytvářeti, bylo by k tomu
třeba zvláštní péče a především času, místa a
příznivých okolností. A tu »přízeň okolností
právě nedopouští, protože stále porušuje ne-
ustálé živé zasahování velké hotové, dávno vy-
vinuté, všemi výhodami úspěchu doprovázené
tvorby světové. Slovem v samých existenčních
podminkách divadla je příčina, proč se
mladá domácí tvorba nemohla ujmout.
Divadlo mělo existovat a mělo pěstovat domáci
tvorbu vedle světového repertoáru. Nebylo
to možno, jako není možno vedle vlka živit
jedné kleci také bezbranné jehně. Existence
dívadla závisí na obecenstvu. Obecenstvo na-
vyklo hotovostem cizí produkce, ztratilo potřeb-
nou ke všemu vývoji naivnost mysle, naučilo
se krčiti rameny nad domácí produkcí a všeck
šlo podle přirozených zákonů. Divadlo se drželo
cizí produkce a zanedbávalo domácí. Jedna
povinnost vytlačila druhou. Vlk sežral ko-
zičku. Nešlo to jinak, oba chovanci nepa-
třily — zkrátka — za jedinou závoru.
— Jak to? Divadlo bez cizího reper-
toáru? Dá se to myslit ?
Vlk
27
article
Vlastně, mělo by se myslet. S mladou
tvorhou jako s mladým stromkem: třeba mu
vykázati, třeba odděliti pro něj zvláštn!
půdu, aby se ujal a zachytil. Až kořeny za-
pusti a sesílí, pak je teprv čas, pouštět se do
závodů, měřiti a vážiti jeho ovoce s jiným, na
jeho větvích cizě roubiti a očkovati. Dnes s
Národní divadlo bez cizího repertoáru už nedá
myslit. Je to prostě kvítko cizé kultury, vzni-
klé podle cizích vzorů. Jinde také velk
národní a lidová jeviště pěstují cizí, šíře své-
tový repertoár vedle vlastního domácího. Al
jinde jsou také poměry — jiné. Jinde proti
cizí vyvinuté stojí domácí, rovněž na základé
vlastního vývoje už zmohutnělá, hotová tvorba.
Zápas obou je zdravý, protože rovný. U nás
následkem vývojových poměrů je poměr vždy
nerovný, tudíž nezdravý a jak zkušenosti uč
přímo z houbný.
Tímže nepoměrem se vysvětluje, proč ne-
mohlo plné třicetiletí českého divadla přinésti
české tvorbě žádnou souvislost vývoje. Místo
postupného dopracovávání k dokonalosti určité
vlastní formy, místo klidného navazování forem
samostatně vznikající tvorby, byly jen nesouvislé
škubavé záchvaty jednotlivých dob vždy směrem
dotyčného cizokrajného — modernismu, z nichž
žádné nezbývalo času propracovati se k jisté
zralosti. Je takových period »načatých« řadav
období vykázaném od let padesátých do let
devadesátých.
Důsledky jsou zjevny. Národní divadlo
dohledné době nemůže býti vskutku »ná-
rodním«, t. j. nemůže i kdyby chtělo pěstovati
domácí tvorbu, jak by mělo. Nemůže, protože
existenční podmínky nedovolují. Divadlo je od-
kázáno na určité přijmy, na určitou výši cen,
na určité, už poměry vychované, duchemi
choutkou zeizelé obecenstvo.
A domácí tvorbě? Co té zbývá? Jeli za
těch okolností vůbec myslitelna?
Al
národní divadlo
český divadlo
28
article
Umělecká produkce má své přirozené pod-
mínky. A ty velí: odpoutati mladou produkci
od nezdravé, protože nerovné konkurence s ci-
zotou, zajistiti možnost vlastního vývoje, zabez-
pečiti obecenstvo vnímavé, schopné postu-
povati s produkci vlastní její cesto u od.
stupně k stupni. Tyto podmínky lze zajistiti
toliko jediným způsobem: získáním kruhů
nejširšího obecenstva, které není divadlem
zhýčkáno, protože odkázáno na svůj úzký
měšec považuje divadelní požitek ještě za
vzácnost, je naivné, neotřelé, neotupělé požit-
kem. Za to však je schopno nejen sledovati
vděčně pokusy nevyvinutě dosud tvorby, alei
schopno poskytnouti ji potřebnou existenci, pro-
tože odkázáno na ceny malé tvoří velikou
massu, nekonečný živol, množství, schopná
opatřovati stálou návštěvu divadla, plniti domy
a střídati je. A takovým silným, zachovalým,
života schopným a životodárným živlem může
se vykázati jen laciné prostonáro dni
divadlo. A tím není Zlatý dům na Nábřeží.
Proto Zlatý dům na Nábřeží dnes znamená a
dlouho ještě bude pro domácí původní tvorbu
znamenati tuze málo, málem byste neřekli —
nic. A proto slušelo by příště tím úsilovněji
obraeeti zřetel k divadlu — na předměs tí,
činiteli, jenž ve své dnešní podobé teprve jaksi
z prahmoty byti k budoucímu významu se
probírá.
Zde je úkol pro muže budoucnosti!
Skutečné národní divadlo! Jeviště, na
němž se obráží domácí život a mrav, způsob
myšlení a cítění, sehopnost domácího talentu a
vlastní národní tvůrčí síla! A první podminka
zdaru: úplná isolace půdy! Tvůrčí síla domácí
poukázána na sebe sama, obecenstvo na svá
vlastní domácí talenty. Žádný laciný vydlužený
úspěch, žádná sensace prostřednictvím cizokraj-
ných agentur opatrovaná a primitivnou mecha-
národní divadlo