Načítám náhled…
Chunky — 33 celkem
· entity: person 102, place 93, org 16, work 6
1
masthead
Surana 4.
2
masthead
NARODNÍ LISTY
3
masthead
8. května 1903
4
masthead
Císlo 126
5
article
druhou třídou. Rovněž musili jednotlivci navštěvovati
tančírny a chantantní místnosti ve společnosti paní
Frenzlové, aby prý tím přinesli spásu některé ze hříš-
ných duší... Frenzlová ve stavu duševní „ztrnulosti“
psala posluchačům recepty sdělené prý jí duchy ze-
mřelých slavných lékařů, ovšem že činila to za malý
peněžní příspěvek na „posmrtné zlepšení nebožtíků“
Lidé, zaslepeni důvěrou v medium, prodávali majetek
a ožebračovali své rodiny, jen aby vyhověli přáním
„mrtvých“, hovořicích ústy Frenzlové. Snící mediun
zvěstovalo lidem, že musí s ním hráti „skat“, a zvlášt-
ní „náhodou“ Frenalová vyhrála slušné sumy peněz
neboť hráli s ní většinou i ti, kdož o hře vůbec neměli
ani zdání. Posledním kouskem zázračného media bylo
že si Frenzlová od jistého občana vypůjčila 3600 mk.
A právě před lím, nežli splatiti měla úrok, zvěděl z
„proroctví“ občan, jenž peníze půjčil, že do roka pří-
šerně zahyne, přijme-li kdy od někoho grešlí úroků
Občan skutečně úroků ze zápůjčky nechtěl, ale také
snad již ani kapitálu svého nespatří, nepomůže-li mu
v tom zallačiti státní zástupce, jenž na paní Frenzlovou
prozatím podal žalobní spis pro zločiny a přestupky
podvodů. Líčení vzbuzuje pochopitelný zájem.
Frenzl
Frenzlův
6
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze »Sokola« pražského. Jednota zúčastní se
pohřbu přispivajícího člena br. Jana Montanelliho,
který koná se dnes v pátek o 4. hodině odpolední
z chrámu u Trinitárů.
Z pěveckého kroužku »Sokola« pražského. Dnes
v 8 hod večer členská poradní schůze
Sokolská župa podbělohorská pořádá v neděl
dne 10. května t. r. žnpní výlet v kroji do Radotina
a Řeporyje Br. jednoty sejdou se mezi 1 a 1/2 2. hod.
odpol. před nádražim západní dráhy na Smichově;
odjezd o 1 h. 50 m. do Radotína. Pochod přes
Zmrzliky do Řeporyje (8 km.), kdež pohov. Návrat
vlakem z Řepuryje o 6 h. 37 m., příjezd na Smíchov
o 7. hod. več, načež rozchod. Jelikož výlet jest
velmi laciný a vede pěknou krajinou, budiž účast co
nejhojnější.
Montanelli
Trinitár
Radotina
Řeporyje
Radotín
Zmrzlika
Smíchov
Sokol
km
7
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* O příčinách nynějši průmyslové krise
úpadku maloživnostnictva. Zemská jednota ře-
meslnických a živnostenských společenstev v
království českém v Praze pořádá ve čtvrtek dne
14. května 1903 o 7. hodině večer v sále
Remeslnicko-živnostenské besedy v Praze—I.,
Františkovo nábřeží č. 20 nové pro pp. členy
všech živnostenských společenstev z král. hlav
města Prahy a z okoli přednáškovou schůzi s ná-
sledujícím pořadem: 1. Přednáška „O příčinách
nynější průmyslové krise a spojeném s ní úpadku
maloživnostnictva“: a) „O příčinách zevních!“.
prosloví p. JUDr. Václav Schuster, náměstek
sekretáře obchodní a živnostenské komorya
správní ředitel technologicko-průmyslového mu-
sea v Praze; b) „O příčinách vnitřnich“, pro
miuví p. Jan Šafr, místopředseda Zemské jed
noty řemesl. a živnost. společenstev v král. če
ském a předseda společenstva obchodníků
s uhlím v Praze. 2. Volný rozhovor. Do schůze
této jest přístup volný a zve se k hojné účasti.
* Řemeslnické sjezdy o svátcích svatoduš-
ních. IV. velký manifestační sjezd
v Kroměříži pořádán bude za dohody všech
korporací, spolků a společenstev živnostenských
a obchodních na Moravě, ve dny 31. května
1. června 1903 ve velkém sále na měšťanském
nadsklepí v Kroměříží. Všechny dotazy zodpovídá
Řemeslnicko-živnostenská beseda v Kroměříži.
Františkův
JUDr
Schuster
Šafr
Praha
Kroměříž
Morava
Remeslnickoživnostenský beseda v Praga
8
article
— Na tentýž den 31. května svolán jest řemesl-
nický sjezd do Králové Dvora n. L. v Čechách.
*0 půsehaní zaklamy na spotřsbovalale vý-
robků řemeslných« rokovati se bude ve veřejné
schůzi, již svolává Jednota samostatných mistrů krej-
čovských na pondělí dne 11. května 1903 na 8. hod.
več. Program: I. Veřejný tisk a reklama. II. Kde je
ebecenstvu prospěšno a výhodno obstarávat své ře-
meslnické potřeby.
* Spoločenstva bednářů král hlav města Prahy
a okolí koná v neděli dne 10. t m. v 9 hod. dopol
v Řemesl -živnostenské besedě v Praze na Nabřeží
řád. výroč. valnou hromadu. Představenstvo žadá své
pp. členy, aby veškeré stížnosti o neoprávněném pro-
vozování bednářství v různých obchodních a průmy
slových závodech oznamovali starostovi p. Fr. Mej
stříkovi v Jakubské ul. v Praze.
* d. Z Lipska, 7. května. »Neueste Nachrichtene
sdělují, že saská vláda uzavřela s Rakouskem státní
smlonvu, dle které zdanění dělníků, bydlících
v Čechách a zaměstnaných v Sasku, se zrušuje.
Daně r. 1902 zaplacené budou na žádost vráceny.)
Spoločenstva
Nachrichten
Dana
Čechy
Praha
Řemesl
Jakubský ulice
Lipsko
Rakousko
Sasko
9
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
* Turnajů »lawn tennisových« v Pešti a v Praze
zůčastní se opětovně Angličan Ritchie a hrabě Török
Sandor.
** Nový člen vídeňského klubu »Crickety« Bar-
ker hrál již minulé neděle v mužstvu klubu tohote
a bude hrát tež proti »Slavit«. Unaven cestou z An-
glie, nedohrál sice předešlé naděle celý zápas, ale
ukázal znamenitou techniku míčovou a ostré rány
na branku.
Z cyklistského ruchu.
** Již 9. a 10. t m. konán bude klassický di
stanční závod z Bordeaux do Paříže (575 km.). Při
hlášek dešlo 34, tedy počet ne velký, za to ale věl-
šinou od dobrých jezdců. Tak přihlášen Maurice
Garin, vítěz závodů Paříž—Brest a Bordeaux — Pařiž
roku 1902, dále Joseí Fischer, vítěz tohoto závod
roku 1900, Watielier, předloňský vítěz a oba vítězové
letošních závodů Paříž—Roubaix a Roubaix —Ani-
verpy, Aucouturier a Levaloy.
Z různých stran.
** Turnaj karambolový, pořádaný I. pražským
klubem karambolistů v kavárně »Sport«, ukončen
byl dne 30. dubna večirkem, spojeným s rozdáváním
cen. Výsledek turnaje a počel karambolů, docílených
na tři náběhy, jest následující: 1. A. Pele 1276
2. Jan Kurz 326, 3 R. Lendl 133, 4. VI. Hřebík 132
5. F. Pozor 129, 6 J. Stallich 127, 7. A. Kvíčala,
atd. Výsledek tento svědčí o slušné výkonnosti če-
ských hráců na kulečníku. Klub hodlá na podzim
pořádati turnsj mezinárodnl.
Angličan
Ritchie
Török Sandor
Mauric
Fischer
A Pele
Kurz
R Lendl
Hřebík
J Stallich
A Kvíčala
Pešť
Praha
Cricket
Bordeaux
Paříž
Brest
Watielier
Roubaix
km
10
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Jednatelský mistní odbor Národn
jednoty pošumavské XVl skupiny německo-
brodské v Květinově svolává na den 10. kvělna
o 9. hod dopol. skupinovou schůzi, kteráž konati se
bude v hötelu pana Ant. Štolce v Německém Brodě.
Na s hůzí jednati se bude o požadavcích jednotlivých
odhorů skupiny a o přištím pracovním programu.
Antonín
Květinov
německý Brod
11
article
Věstnik spolkový.
Věstnik spolkový.
Slavnosti.
Sehůze damského odboru »Majales
koná se dnes v pátek na Žofině ve 4 hod. odpol
Přítomnost všech dam nezbytně nutnal
Sehůze.
Dne 9. května: Z Moravsko - sle zsk
besedy v Praze. Výbor žádá, aby členové besedy
se co nejhojněji zůčastnili pohřbu zasloužilého
dlouboletého čestného člena spolku a rodáka ivanči
ckého P. B. M. Kuldy. Schůze na král. Vyšehradě. —
»Sazavan«, spolek akad. kraje čáslavského a jihlav-
ského má o 1/28 hod. več. řád. valnou hromadu v rustau-
raci su Kupců«. — Klub mechaniků, optiků
a elektromontérů v Praze má o 8. hod. več
řádnou schůzi správního výboru. — Jednota ko-
minickýcn tovaryšů ke vzájemné podpoře
Praze koná výroční valnou hromadu »u tří pivoněke
v Jirchá řich.
M Kulda
Praha
Vyšehrad
spolek akad
12
article
Zábavy.
Matinée artistig ue, v úterý dne 12. t.m
o 1/23. hod. odpol. pořádané, jest pokračováním zá-
bavy, která originálním způsobem byla u nás již
před 4 léty v život uvedena a sleduje nejen
čistě umělecké, ale i humanní cíle. Podobné zábavy
smíšeného programu, v němž vážná Musa střída se
s veselou, jsou zdomácnělé v P'aříži a účastní se
jich tam umělci nejskvělejších jmen. Se zábavou
lakovou spojena promenáda a buffet v jiných mist-
nostech, kdež v exotickém háji květin ani úpal
letošního jarního slunka nepocítite. Toto matinée
věnováno bude spolku českých žurnalistů. Vstupné
pro osobu jest 2 K, pro rodiu (4 osoby) 5 K. Lístky
dostati lze u pořadatele p. Mojmíra Urbanka v Jung-
mannově tř. č. 14, Hlávkův palác. — Zábavní výbor
spolku poštovních a telegr. výkonných
úřadníků pro král. české v Praze pořádá
zábavní večer v sobotu 9. května o 8. hod. v Ná-
rodním domě na Král. Vinohradech (vehod Korunní
třídou) ve prospěch jub. fondu ku podpoře vdov
sirotků po členech spolku. Taneční vínek v zimní
zahradě. Hudba p. Švarce. Vslupné: v předprodeji
listek 70 h, rodinný (4 osoby) 2 K u pp. sběratel
a u vrátného blav. pošt. úřadu, vačer pak u pokladny
listek 1 K a rodinný (4 osoby) 2 K 20 h. — Pry n
pražský klub citeristů (zal. r. 1875) má
dues ve svých klubovních místnostech v Praze II.
v Jerusalémské ulici, rest. pí. Bigalské v I. patře,
týdenní večer hudební. — Za příznivého počasí koná
se dnes v hostinci na Nebozízku koncert kapely
pěšího pluku č. 11 a vozy lanové dráhy jezdí do
11 hod. večer.
Urbanka
Jung
Král
Švarc
Praha
Jerusalémská ulice
rodní dům
pra můj pražský klub citerista
II
Hlávkův palác
13
article
Literární odbor Umělecké besed
pořádá v sobotu dne 9. kvělna o půl 8. hod. več.v
mistnostech spolkových (Řetézová ul. č. 5) schůzi
celého odhoru, v níž referovati bude pan Karel Ka-
minek o »Hubertově Falkenštejnu« a pan red. Jarost
Kamper o thematu »Falkenštejn a Falkenštejnově«.
Dle hojné účasti při minulé schůzi literárního od-
boru byl účel těchto večicků, jež mají vzprožiti čin
nost odboru a sloužiti k oživení zájmu pro českou
knihu, plně oceněn.
Klub polski w Pradze má členské schůze
po celou letní dobu vždy v sobolu o půl 8. hod-
več. Výborové schůze budou členům výboru vždy
čas oznamovány.
Beseda Měšťanská v Praze podává
svým pp. členům truchlivou zprávu o úmrtí dlouho-
letých členů p. Jana Montanelliho, zakláda-
jícího člena a vrchního úřadníka banky »Slavie«a
p. B. M. Kuldy, kanovníka kapitoly vyšehradské.
Pohřeb p. J. Montanelliho koná se dnes v pátek
4. hod. odpol. z kostela ve Spálené ulici; pobřeb p.
kanovníka B. M. Kuldy jest v sobotu po 9. hod. dop.
z kaple sv. Martina na Vyšehradě Rovněž v zesnu-
lém dramatickém umělci a spisovateli p. Jiřím
Bittnerovi ztrácí beseda činného člena, jehož
účast při zábavách besednich byla neunavná a utkvěla
vždy v srdeích všech jeho ctitelů. Télesná schránka
jeho uložena bude na Olšanech. Puhřeb jest dnes
v pátek ve 4 hod. odpol. z ústřední kaple v Olša
nech. Pp. členové račtež se hojně zůčastníti těchto
pohřbů zasloužilých a horlivých člend.
Karel Ka
Falkenštejn
Kamper
Falkenštejnův
Montanelli
M Kulda
J Montanelli
Martino
Bittner
Olša
Řetézová
Falkenštejn
Praha
Vyšehrad
Olšany
Slavia
14
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 7. května. (C.- B.)
Celní výbor rokoval dále o celním tarifu
tarifová třída »Obilní cla-.
Ref. Marchet dokončil svou zprávu o clee
obilních, dovozuje, že pro německý systém vývoz
ních poukázek vznikl značný vývoz obnlí z Něme
do Rakouska. Kdyby zdejší cla byla menší než ně
mecká, podněcoval by se onen vývoz ještě více
Minimální cla uspokojila by zemědělství a nezne-
snadňovala by uzavírání obchodních smluv. Zacho
vají-li se náležitá cla, Rakousko-uhersko uhradí spo-
třebu svou produkci. Nebezpečí cizí, zvlášť americké
soutěže, svedlo průmysl se zemědělstvím. Proti zd j
šímu ječmenu bojuje Německo částečně neloyálními
prostředky. Navrhuje, aby položky pro ječmen a sla
odložily se.
Posl. Perič žádá větší výhody pro Dalmaci
při svobodném dovozu kukořice.
Posl. dr. thiari uznává potřebu zemědělsk
ochrany a brojí proti slanovení minimálního cla n
kukuřici.
Poslanec Schraft) poukazuje na břemena
jež vzniknou Tyrolsku z vyšších obilních cel. Pri
dražším obilí třeba zabezpečiti lepší ceny dobylka.
Poslanec Seitz dovozoval, že přiliš velká
obilní cla způsobila rozčilení v obyvatelstvu. Vyšší
cla zavádějí se, aby velkostatkáří měli větší důchod.
Považuje za pouhé heslo, že němacký vývoz obilí
je následkem tamních vyšších cel. Navrhuje pro
obilí celní svobodu, po případě status quo a škrtuuti
cel minimálních.
Marchet
Zacha
Posl
Perič
doktor
Schraft
Seitz
Vídeň
Rakousko
Německo
Tyrolsko
15
article
Ministr bar. Giovanelli děkuje zpravodaji
za jeho znamenité vývody. Uznavá zemědělskou
tíseň a nedostatečnost celních sazeb k ochraně před
cizí soutěží. Obilní ceny klesají, zámořská konku-
rence je hroziva. Rakousko Uhersko může hraditi
spotřebu svou produkcí. Dovoz činí pouze 1 proc.
produkce, kdežto Německo dováží 85.4 proc. pše
ničné a 10.5 proc. žitné produkce. Proto není pomy
šlení, že našemu obilí tuze připlatí. Cly má se za
brániti pouze záplavě cizím obilím. Pojednav
zvláštních poměrech ječmene a sladu ministr dopo
ručuje předlohu. Konečně praví, že vynasnaží se.
aby vojenská správa používala více plátěných pytlů.
Posl. Schachinger praví, že účelem agrární
strany není zvýšení obilních cen, ale obrana země-
dělství před cizí záplavou.
Posl. König tíčil stav selského trhu českého.
Brojit proti dalšímu trvání termínového obchodu
v Uhrách a prohlásil se pro referentské návrhy.
Min. tajemník dr. Seidler pojednal o clu na
kukuřici a obilí.
Posl. Rozkošný dovozoval nutnost stejno-
měrné obrany průmyslu i zemědělství. Vylíčil ze-
vrubně poměry ve vývozu ječmene a přimlouval se
za referentské návrhy.
Posl. Herzmansky uvažoval o živobytí sel
ského obyvateistva v slezských horách a prohlásií
se též pro referentovy návrhy.
Posl. Dafert dokazoval, že nelze rozlišovat
ječmen ke krmení od pivovarského.
Posl. Garapich dovozoval, že vyšší ceny
obilí zmenší potřebné investice, avšak pochybuje, že
cla budou míti taký účinek, neboť zákonodarstv
taktéž tísní ceny trvale.
Posl
König
doktor
Seidler
Rozkošná
Vylíčil
Rakousko
Německo
Uhry
16
article
Posl. dr. Urban pravil, že skutečně třeba solí
darity průmyslu se zemědělsvím. Zámožská soutě
bude budoucně ohrožovati průmysl tak, jako ted
ohrožuje zemědělství. Proto však nesmí se zapomí
nali, že průmysl přináší velkou ohěť zvýšením agrár
ních cel.
Pojednává o německé obchodní polítice a zvlášt
o vývozních německých poukázkách pro obilí. V na
šem tarifu jsou minimalní cla na zboží agrární, ale
ne na průmyslové. Protože se více obilí dováží, než
vyváží a obyvatelstva přibývá každý rok, zdraží se
obilí velmi značně. Protože rakouský průmysl pře
jímá taková břemena, má právo na vzájemnou ochotu
zemědělství.
Poslanec Kolischer dokazoval, že Rakousko
si obilím nestačí, ale ve spolku s Uhry hradí skor
svou spotřebu. Smutný stav sedláků a zemědělských
pracovníků nezlepší se za klesajících obchodních
cen. Ceny obilní nebudou se ivořiti v Rakousku dl
cen na světovém trhu, nýbrž národně, dokud nebude
hojného dovozu obilí. Konečně uvažoval řečník o clu
na ječmen.
Odborný chef dr. Rösler vyličoval poměry
jež stanovily clo na ječmen a uvažoval příslušne
obchodně-politické otázky.
Poslanec Tambosi uvažoval následky zvýše-
ných obilních cel pro Tyrolsko jižní se zřetelem na
tyrolskou obilní přirážku a velkou vzdálenost obil-
ních krajů. Opřel se zvýšení obilních cel, zejmena
na kukuřici, a minimální sazbě pro kukuřici
Příští schůze bude zejtra dopoledne.
Posl
doktor
Urban
Kolischer
Rösler
Tambos
Rakousko
Uhry
17
article
Vyrovnací výbor počal jednati o čl. VII
celního a obchodního spolku.
Poslanec dr. Ellenbogen prohlásil, že vý-
hody ze zrušení dopravní daně prospějí jen dunajské
paroplavební společnosti. Přal si vysvětlení, budeli
společnost v ohledu osobním, správním a mravním
sanována či nebude, dále bude- li za příčinou zbu-
dování nových průplavů loděnice spolačnosti přelo-
žena z Budina k ústí průplavu do Floriadorfu. Po-
sléze navrhl resoluci, kterou vláda ne vyzývá, aby
podala předlohu k dostatečné ochraně osob, zaměst-
naných při vnitrozemské plavbě.
Poslanec Maštálka žádal, by při budování
průplavů přihlížele se k zájmům zemědělskýma
navrhl řadu resolucí, mezi nimi také resolucío
změně dosavadního vodního práva a vydání zvlášt-
ního vyvlastňovacího zákona pro vodní stavby, dále
o nařízení ke zjednodušenému jednání o projektova-
ných regulacích řek státními úřady, konečně reso-
luci, dle které při stavbách vodních dráh a regulaci
řek smějí býti přijímání dělníci jen z domácího
obyvatelstva a zkracování dělníků stavebními pod-
nikateli a partafiry má býti znemožněno.
doktor
Ellenbogen
Maštálek
18
article
Posl. Kaftan ptá se, je-li pravdiva novinová
zpráva, že vyjednává se mezi oběma vládamio
stejnoměrném řízení s uherským zbožím jako s ra-
kouským na příštích rakouských průplavech a vy-
slovuje se proti němu. Navrhuje dva nové odstavce
v čl. VII., že v jedné ani v druhé časti říše nesmí
se vybírati jednostranný, pouze na říční plavbě za-
vedený poplatek nebo daň ze zboží nakladaného na
lodě, že ma se zrušiti poplatek v Železné bráněa
náklad na regulace má se slušně rozvrhnonti.
V další resoluci žádá, aby se vyjednávalo s Uhrami
o úpravě řeky Moravy od Rohatce k Děvínu n. D.
o brzkém započeti těchto prací a úpravě říční
policie. Ohledně kanalisace Vllavy v Praze opakuje
přání českého obyvateistva, aby práce na Vltavě
Labi odevzdaly se hned dosavadní komisi, protože
jen tato, majíc potřebné technické síly, je s to pro-
vésti je ekonomicky a rychle. Ministerský předseda
slíbil mu u přítomnosti ministra financí, že svěří ka
nalisací Vllavy oné komisi, jež vypracovala projekt
vyhovující přaním interessentů.
Poslanec Kulp pochybuje o úplné rovnost
příslušníků obou států při vykonávaní plavby
vorařství na vnitrozemských vodach a navrhuje, aby
po slovech »vnitrozemských vodach« vlužila se slov
»mimo příšti vodní drány rasouské«, protože jinal
stavěli bycho u průplavy pro Uhry. Ptá se po při
slušném vyjednávání s Uhrami.
Poslanec Lecher dovozuje, že zrušení do
pravní daně uherské prospívá v první řadě agrár
nímu vývozu uherskému do Rakouska, potom paro
plavební společnosti dunajské, jež uspoří půl mil
korun. Uherská dopravní daň na Dunaji příčí s
mezinárodnímu právu. Na kompensaci zrušilo Ra
kousko rentovou daň z uherských papírů, což je pro
Uhry znamenitým obchodem.
Posl
Kaftan
Kulpa
Lecher
Uhry
Morava
Rohatec
Děvín
Praha
Vltava
Labe
Rakousko
Dunaj
Vllava
19
article
Poslanec bar. Ehreníels poukazoval na nut-
nost shody s Uhrami při úpravě Moravy a Dunaje
Posl. Menger dovozoval naproti posl. Kaft
novi, že dunajsko-oderský průplav je technicky nej
snáze provedný a má velkou důtežitost, protože
spojuje velké severocmoravské uhlárny a průmysly
s Vídni a Krakovem. Z Ostravy nebo Bohumína do
Kozla zjednalo by se snadno mezinárodní spojení.
Ministr bar. Call přivlastňuje vládě zásluhu
usnadnění dopravy zrušením dopravní daně uherské
Odmítá stesky na velké poplatky železnobranské
připominaje, že uherská vláda musila hraditi lon
1.17 mill. K na obstarávání tamější služby. S uher-
skou vládou nevyjednávalo se, jak se bude nakládati
s uherskými transporty. Plavha po umělých průpla
vech nesmí se řešiti jinak než na vlastních vnitro
zemských vodách. Poukazuje na příslušná ustano
vení v obchodní smlouvě německo rakouské ; ostatně
prý tato olázka není aktuální vzhledem k zákonně
stanoveným stavebním periodám pro vodní dráhy
Vlada bude se varovati, aby neuškodila domacím
zájmům tarifní politíkou, ale aby také neporušila
mezinárodní závazky. Konečně vyličil mínistr poměr
ku paroplavební společnosti dunajské.
Posl. Udržal stěžoval si na odstrkování če
ského národa při obsazování úřadnických míst
Čechách.
Ehreníels
Posl
Menger
Vlad
Udržal
Uhry
Morava
Dunaj
Vídeň
Krakov
Ostrava
Bohumín
Kozel
Čechy
20
article
Posl. Pergelt stěžoval si, že od té doby, co
trvá meliorační fond, regulační projekty v českých
krajích provádějí se spíš, než v německých. Snaži
se dokázati, že v soudních, finančních a poštovních
úřadech v Čechách je více Čechů a vláda odvolá-
vajíc se na nedostatek německých uchazečů, posílá
české úřadníky do němecaých krajín. Němeům dě-
lají se prý velké překážky, aby nemohli vstoupiti do
slatní služby. V zemské službě jsou poměry Němet
ještě neprtznivější. Němci mohou tedy právem žá-
dati na vládě spravedlnost při obsazování úřadni
ckých míst
Posl. Schalk by rád věděl, ztenčí-li se po
zrušení dopravní daně subvence paroplavební spo
lečnosti dunajské. Zrušením dopravní daně odstranil
se pouze bezpráví. Žádá za zprávu, jakou škodu má
stát z osvobuzení uherských papírův od rentové daně
rakouské. Naproti českým řečníkům dovozuje, že
mezi zeměpanskými úřadníky v Čechách je pouze
1/s Němců, ač dle počtu obyvatelstva mají právo na
3/2. Německého dorostu nedostavá se, protože nepři-
pouští se k státní službě a žádá se na něm zna lost
české řeči. Vůbec jeví se snaha vyloučiti Němce ze
státní i zemské služby. Brojí proti konkursnímu po
žadavku, že úřadníci v německých krajích mají pro
kázati znalost češtiny a žáda na vladě, by tomu
odpomohla.
Posl
Čecho
Němet
Němec
Čechy
21
article
Debaty zúčastníl se také posl. dr. Bareuthe
pozastavuje se nad nedostatečnou důvodní zprávou
Při osvobození uherských hodnot od rakouské dan
zachovává se forma zákona; proč ne také při zru-
šení dopravní daně uherské, jež odporuje dunajské
aktě ze dne 17. listopadu 1857. Navrhuje dodate
ke článku VII.: »Vláda zemí uherské koruny postará
se, aby nevybírala se více dopravní daň, zavedená
ve státním územi uherském za používání paropla-
vební dopravy.« Konečně ptal se ministra obchodu
bylo-li smluveno s vládou uherskou junctim ve všech
vyrovnacích předlohách a zrušení dopravní daněa
předloži-li vyrovnací zákony k sankci teprve, až je
přijmou zákonodárné sbory i s uherským zákonem
o zrušení neoprávněné dopravní daně uherské.
Příští schůze bude zejtra.
doktor
Bareuth
22
article
Odbor tiskevého výboru vyřídil dnes tiskovou
osnovu. Zejtra bude konati se ještě schůze o even-
tuálním reassumování některých usnešení. O § 43..
jednajícím o předběžném zabavení bez soudcovského
rozkazu, byla delší debata. Posl, dr. Sylvester vy-
slovil se proti odstranění předběžné konfiskace. Posl.
Eugen Abrahamowicz vyslovil se proti škrtnutí
předběžného zabavení v případech, kde se jedná o
přestupek proti tiskovému řádu. Vyslovil se pak
proti škrtnutí čl. 7., 8. a 9. a poukazoval při posled-
ním zvláště na to, že sdělování o branné moci říše
by tím bylo podporováno. Dále vyslovil se posl. Abra-
hamowicz, aby ponechána byla konfiskace a dle § 64
tr z. (urážka členů císařského rodu) a § 122. a) tr. z.
(rouhání). Skrtnutím § 122. lit. a) byl by náboženský
ci: obyvatelstva uražen. Posl. Dobernig prohlási
se proti předběžné konfiskaci. Subkomitět přijal pal
návrhy referentovy a od škrtnutí § 122. a) upuštěno
Předběžná konfiskace dle § 305. tr. z. (vyzývání
ke zločinu) připouští se jen tehdy, když jest vážné
nebezpečí, že by vyzvání ke zločinu mělo bezprostřed-
ní následky. § 44. byl přijat se změnou v tum smyslu
že zabavení pozbývá platnosti, nebylo-li soudní roz
hodnutí učiněno ve 3 dnech po konfiskaci.
Posl
doktor
Sylvester ty
Abrahamowicz
23
title
Balkán.
Balkán
24
article
Dynamifové alentáty v Solunu
Dynamifové alentáty v Solunu
Dop. »N. L.«
V Solunu, 1. května. Komitům je mál
boje s Turky v poli i rozhodli se učiniti atentát
na zdejší »Otomanskou banku« a dráhu ve
chvíli, kdy otázka makedonská počíná se řešíti
Kéž to nemá smutné následky pro balkánské
Slovany vůbec! Dynamitové atentáty solunské
mohou sice dokázati, že Turecko nemá síly
reformy provésti, ale neprovede-li je Turecho.
kdož ví, nebude-li chtět poměry makedonské
»pořádate někdo jiný, a tím jiným nebudou
ani balkánské státy slovanské, ani vzdálené
Rusko, nýbrž ten stát, kterého se komití nej
více bojí a kterému přece pracují do rukou
Rakousko- Uhersko.
Dne 29. dubna kolem 8. hodiny večern
byly vrženy prvé dvě pumy, jedná velká, druhá
malá, na trati Solun Cařihrad blizke Solunu
Náhoda chtěla, že atentát byl zmařen. Lokomo
tiva totiž běžíc přeťala lunt, jenž obě pumy
spojoval. Tím se stalo, že velká puma nevy
buchla a malá sice vybuchla, ale sama nezpů
sobila veliké škody, porouchavší pouze traf.
Dne 30. dubna přijel nějaký pán v kočáře
do města. Byl oděn »a la franca«, frakem
cylindrem, kteréžto části oděvu budily dosud
posvátnou úctu turecké policic. Kočár letěl jako
blesk. Před »Otomanskou bankou« zastavil. Pán
vystoupil a šel do budovy. Hned na to násle-
doval strašný výbuch. Budova se řítila, ukázal
se požár. Pán se z budovy nevrátil. Zahynul
tam sám šestý. Ostatních 5 osob, pumou o život
připravených, byli sluhové a hlídači banky.
S budovou Otomanské banky vzal za své
i kapitál tam uložený (francouzský.) Praví se
že snad archiv zůstal neporušen. Výbuch byl
tak ohromný a požár tak zhoubný, že byly po
škozeny i dvě sousední budovy: Hölel Impérial
a Hotel Colombo. V tomto hotelu příšel k úrazu
německý vicekonsul.
Telegraf stihl týž osud, jako Otomanskou
banku. Jen pošta ušla zkáze.
Dop
Turek
Kočár
Turecko
Rusko
Rakousko
Uhersko
Slovan
Soluna Cařihrad
hotel Colombo
25
article
Kavaz (hlídač) poštovský vyšel náhodou
o 7. hod. před bránu. Právě vycházel z pošty
z úřadovny, kde se odevzdávají peníze, nějaký
člověk. Člověk se vzdálil, zniž kavazovi co byl
na něm nápadno. Teprve po jeho odchodu
povšíml, že na zemi v průjezdě leží nějaký
předmět, který jakoby svítil. Kavaz, nic netuše
vzal ten předmět, kulatý a černý, do ruky
vyběhl s ním na ulici, volaje za tím, kdo odešel.
aby se vrátil, že něco ztratil. Puma mu vy
buchla v rukou a kavaz vyletěl do povětří, roz
trhán na mnoho kusů. Ale pošta byla zachráněna
Současně jiní komiti přetrhali plynové trouby.
tak že město zůstalo ve tmě. Z toho hrozný
postrach, poplach a zmatek. Také potrubí vodo
vodu bylo přetrženo, aby nebylo možno hasit,
až město začne na všech stranách hořet.
K těmto pracím bylo třeba více lidí, proto
je nebylo možno provéstí nepozorovaně a rázem,
jako prvé atentáty. Ačkoli attentátoři na plyn
vodovod chránili se pumami, přece zásluhou
vojska a hasičů neprovedli úplně, co obmýšleli.
Dne 30. dubna večer sestoupil se náhlý
vojenský soud a odsoudil 5 attentátorů na smrt
Rozsudek byl ihned vykonán.
Mrtvých a raněných na obou stranách je
několik set.
26
article
Attentáty měly za prvý následek ještě přís-
nější opatření na dráze. Bylo pozorováno, že
přichází z Bulharska mnoho pánů, kteří sic
byli turecké policii podezřelf, ale netroufalasi
s nimi promluviti, protože měli pasy anglic ké
nebo rakousko-uherské. Nyní cizí průvodní listy
nikoho nebudou chrániti. Cestující, kteří přijedou
večerním vlakem, budou museti ve vlaku pře-
nocovati a teprve řáno policie přehlédne jejiek
listiny. Ovšem z toho bude nesčíslné množstv
nedorozumění a nepříjemnosti
Nejistota osoby i majetku je úplná. Ob
chodníci po dráze Solun Cařihrad neposílaj
zboží jinak, než pojištěně.
Ve Skoplji byl zatčen ředital bulharského
gymnasia Kabliškov a jiných pět bulharskýeh
vůdců. Proslýchá se, že ve Skoplji bude v dy
namitových attentátech pokračováno. Pověsti, že
komiti učiní attentáty na ruské konsuly, nabývaj
pravdě podobnosti.
Moslemové ve Skoplji jsou dynamitovými
attentáty nesmírně rozezieni. Dne 30. dubna
svolali poradu do jedné tamní džamije. Usnesl
se, že jakmile ve Skoplji vybuchne prvá puma
porubají všechno křesťanské oby
vatelstvo ve městě.
Jak vidno, dynamitové attentáty bulharskýeh
komitů mohou způsobiti strašně neštěsti, o jehož
rozměrech možno dosud míti jen tušení.
Vinou jejich přivedeno všechno obyvatelstv
domácí i cizí v stav zoufalý. Nikdo večer ule
haje neví, probudí-li se ráno živ. Ve všech městech
makedonských a starosrbských, jak se vypra-
vuje, vládne hrobové ticho. Všechno je zara
ženo, neboť děje se něco, s čím nikdo nepočital
Ale je to ticho, které se rázem může proměnit
Dojčin.
v bouři, o jaké neslýcháno.
Dojčin
Bulharsko
Cařihrad
27
article
Telegramy.
Z Caříhradu, 6. května. (C.-B.) Obavy
o dnešní svátek sv. Jiří ukázaly se bezpodstat
nými. Pokoj nebyl porušen. Avšak policie
zakázala obvyklé slavnosti a výlety.
K italským vojenským lodim
kotvícím v Soluně, přibyly včera ještě čtyry jiné.
V Soluně panuji úplný klid a pořádek.
Z Cařihradu, 6. května. (C.-B.) V Soluno
jsou ještě všecky školy zavřeny. Řidítelé a učitel
bulharských škol jsou ve vazbě. Také v jinýeh
místech makedonských byli četní bulharští uči-
telé zatčeni. Při domovní prohlidce u zdejšíh
bulharského kupce Dimitrova byly zabaveny přes
protest soukromě listiny tajem ní k
bulharského diplomatického jed
natelství Nikofora, jenž u Dimitrova
bydlil. Když policie nenašla nie kompromitují
cího, chtěla papíry vrátiti, ale nebyly přijaty
Hulharský agent Gešov protestoval již dvakrá
u Porty proti jednání policie. Bulharsko bude
asi žádati přiměřené zadostučinění.
svatý . Jiří
Dimitrov
Nikofor
Port
Cařihrad
Bulharsko
Soluna
Gešov
28
article
Z Cařihradu, 7. května. (C.-B.) Dne 3.t.
m. svedena byla u vsi Krapešty potyčka
s bulharskou četou. Její vůdce a 6 mužů bylo
zabito, oslatní prchli.
Z Cařihradu, 6. května. (C.-B.) Proslýchá
se, že sultán po události v Soluně appelloval
osobně na bulharského knižete, aby v obou
stranném zájmu zakročil ještě vážněji než dosud
proti makedonským komitétům, jejichž sídlo jest
bez odporu v Bulharsku, odkud hnutí se pod
poruje.
S turecké strany se tvrdí, že dosavadním
vyšetřováním atlentátů v Soluně o jejich rozší-
ření, původu dynamitu i pomoci z Bulharska
bylo zjednáno jen málo materiál u. Naprot
tomu tvrdl jiní, že vyšetřováním získáno více
přítěžujieího materiálu, s čímž souvisí četné z
týkání. Porta hodlá sděliti všecek materiál Bul-
harsko obviňující velmocem a jej uveřejniti. Zde
a v evropských vilajetech zatýkají se Bulhař
V bulharských kruzích se tvrdí, že peně
potřební policejní úřadníci zatýkají zde bohaté
Bulhary, aby vydřelí na nich penize. Dle údaje
Porty a policie nebyly zde dosud nalezeny an
dynamitové pumy, ani coholiv jiného, co by na-
svědčovalo, že připravují se alientáty. Všechn
dále.
Port
Bulhar
Cařihrad
Bulharsko
Soluna
29
article
pověsti, jako na př. nedávná, že komitét pi
pravuje tu veliké požáry, zdají se býti zúmy-
slně rozširovány, aby vzbudily znepokojenl.
d. Ze Soluně, 7. května. V krají sereském
přepadlo turecké vojsko četu 70 Bulharů. Vůdn
bulharské čety Jiř! Delčev a 11 Bul-
harů padlo. Turecké vojsko utrpělo ztrátu
5 mrtvých a 8 zraněných. Bulharská
četa z Kičeva napadla albánskou vesnici v kraji
gostivarském, ale byla se ztrátou dvo
mrtvých Albánci odražena. V ko-
stele v Radoviči nalezeny byly pumy. V Ge-
stivaru zatčení byli 4 agenti bulharského komi-
tétu. Šakir paša přibyl s vojskem do Dja-
kova. Albánci postavili se mu na odpor u m-
stu dživanského. Podrobnosti nedošly
n. Z Berlína, 7. května. »Local-Anzeiger
sděluje ze Soluna, že v budově, v níž nalszá
se rakouský poštovní úřad, byly oh
jeveny přípravy k attentátu, jenž mě
býti dnes v noci proveden.
m. Z Caříhradu, 7. května. Sultán vyšl
zvláštní poselstvo do Petrohradu, aby vyslovile
carovi diky, že byla dána milost Albánci I bra-
himovi, vrahoví konsula Ščerbiny.
Bulhar
Jiř
Delčev
Albánec
Anzeiger
Ščerbin
Soluň
Dja
Berlín
Local
Petrohrad
30
article
Z Cařihradu, 7. května. Ve zdejšlek
vládních kruzích vážně zabývaji
se otázkou, aby Bulharsku byla vy-
povězena válka. Pro všechny připady va-
jenská správa objednala mimořádně 200 000
beden sucharů, kteréž musejí býti dodány
ještě do konce tohoto měsíce. N
několik dopravních lodi bylo v so-
botu naloženo zbrojivo. Správám několik
vojenských okresů byl dán rozkaz zakouprti
koně. Vojenskému námořnicivu rozkázáno při-
chystati vojenské lodi k dopravě
mužstva. Situace jest velice vážná
R. Z Paříže, 7. května. Bulharský knit
Ferdinand po rozmluvě, kterou měl s mni-
strem zahraničních záležitostí Delcassés m,
prohlásil zdejším svým zástupcům, že je jist. ž
velmoci přesvědčí sultána o loyalitě Bu
harska a že zakročení jejích preti
bojovné strané v Cařihradě se ne
mine účinku. Také francouzský vyslanee
Consťans ujistil, že při sobotním přijeu
u sultána mluviti bude ve smy slu
konejšivé m.
Ferdinand
Delcassés
Cařihrad
Bulharsko
Paříž
31
article
3. Z Bělehradu, 7. května. Turecká vláda
zaslala, jak známo, do Sofie v příčmně soli-
ských událostí přísnou notu, která byla tak
ostře zodpověděna. V odpovědi uvedeno, že ony
události zavinily anarchistické poměr
v turecké správě. Poměry mezi Canilra-
dem a Soflí jsou velice napjatě.
Z Cařihradu, 7. května. Bulharská vláda
tureckou notu, ve které se činí zodpovédnou z
události v Makedonii, prostě odmítla a pro
hlásila, že notu, psanou v podohném tonu,
vůbee nechce přijati.
Z Cařihradu, 7. května. Včerejší den sv.
Jiří minul klidně. Městem procházejí neustále
silné hlídky a všechny veřejné budovy obsazemy
jsou vojskem. Některá vyslanectví povolalas
k ochraně námořní vojsko svých staničních lodí
w. Z uondýna, 7. května. „Times“ ozna-
mují ze Sofie: Bulharsko dovolává se pomoci
Ruska a podalo tureckému diplomatickému jed-
nateli v Solii opětné mírumilovné ujišténí
„Standard“ sděluje z Cařihradu: Na tureck
straně přetřásá se návrh, aby bulharský diploma-
tický agent v Cařiltadě zhotovil seznam všec
klidných Bulharů v městě a doručil jim legiti-
mace. Bulhaři, kteří by jich neměli, byli by hro-
madně potrestáni.
Jiří
Bulhar
Bělehrad
Sofie
Cařihrad
Makedonie
Bulharsko
Rusko
Times
32
article
R. Z Paříže, 7. května. Bulharský vyslane
pravil po rozmluvě knížete Ferdinanda s mi
nistrem Delcasčem: Nepokoje v Makedoni
jsou velice vážné, ale násilí vyvolává opět jen
násilí. Nejsme přímo na věci zúčastněni, ale ne-
rozhodnost sultána má za následek zmatky. Sul-
tán chce nás za to, co se děje, činiti zodpověd-
nými, ač nemůžeme miti na to vlivu. Naše hra-
nice jsou co nejbedlivěji střeženy a záleží tedy
na Turecku, které má na nich velký počet vojska
aby přechod povstalců přes ně zamezilo. Jsm
také obviňováni z attentátu na otomanskou ban
ku, ač proveden byl ve vzdálenosti přes 200
kilometrů od nás. Jest vůbec podivným, slyšet
Turky žalovati. Válka, myslím, bude zažehnána,
nikoli vůli sultána, nýbrž chováním velmoci,
kteří k ni nepřispějí. Ostatně vyteklo již dosti
krve. Doufám, že vážný konflikt bude odvrácen.
Z Paříže, Z. května. (C.B) V ministerstvé
námořnictví potvrzují, že poslán do Toulonu
rozkaz, aby oddělení lpďstva odplulo do Se-
luna. Dle novin jsou to vojenské loi
»Pothuau«, »Latouche-Tréville«
»Galile ss.
Z Athén, 7. května. (C B.) Zdejší turecký
konsul vyvrací zprávu anglických novin, že tu-
recká vláda dala prohlédnout dvě pode-
zřelé bedny, jež prý bulharský parník
šírém moři nedaleko Soluna odevzdal řeckému
parníku.
Ferdinand
Turek
ss
Paříž
Sula
Turecko
Toulon
Atény
Soluna
LatoucheTréville
anglický novina
33
article
Telěfonické zprávy „Nár. Listů.
Telěfonické zprávy „Nár. Listů.
Projev velkostatkářů.
Z Vídně, 7. května. Klub konservativ-
ního velkostatku rozeslal toto úřadní sdělení:
„Po konané rozpravě o celním tarifu autonom-
ním a souvisících s ním obchod. smlouvách, ze-
jmena rakousko-německé, vyslovuje klub konse
vativního velkostatku prání, by zájmy hospodář-
ské výroby a průmyslu byly chráněny co nej-
výdatněji náležitými sazbami celními a řádnou
podporou vlády, příslušnými opatřeními admii-
strativními a výhodami tarifními. Z toho důvodu
klub vyslovuje se zásadně také pro postátnění
soukromých dráh, poněvadž spatřuje v něm nej-
lepší prostředek ku provádění účelné, zdárné
politiky tarifni. Zejmena žádá konservativní
velkostatek od vlády, by věnovala vývozu nej-
důležitějších výrobků zemědělských a lesních na
příště pozernost největší a zabránila tak všeli-
kému poškozováni tohoto vývozu. Aby vládě po-
skytly se náležité kompensační objekty při vy-
jednávání o ohchodních smlouvách, zejmenae
smlouvě rakousko-německé, jest třeba náležitého
zvýšení cel pro všechny věei, jež dovážejí se
z Německa v oboru průmyslovém i v oborech ji-
ných.
Oprava tiskového zákona.
Z Vídně, 7. května. Odbor tisko-
vého výboru dokončil dnes své prace.
Jak se dovídáme, plenum tiskového výboru
sejde se teprve po Letnicích.
Vídeň
Německo